Ministerstvo povolilo podávat pacientům s covidem ivermektin, důkazy o jeho účinku nemá

Některé české nemocnice podávají pacientům s covidem-19 léčivý přípravek ivermektin. O jeho užívání, efektu a bezpečnosti panují mezi lékaři ostré spory, přesto teď ministerstvo posvětilo jeho podávání s varováním, že jde jen o experimentální péči.

Ministerstvo
zdravotnictví se
tím
de
facto legislativně
zbavilo
odpovědnosti v odborném
sporu,
jestli je lék proti covidu-19 zbytečný nebo účinný nebo dokonce
bezpečný či
nebezpečný.
Teď
bude rozhodovat jen lékař a pacient.

Ivermektin
vznikl jako antiparazitikum pro zvířata

Ivermektin
vznikl
jako účinné veterinární
antiparazitikum pro
zvířata, která zbavoval především hlístic a parazitního
hmyzu. Později se ukázalo, že účinkuje i u lidí při léčbě
exotických nemocí chudých zemí – elefantiázy a říční
slepoty.

Ve
světě i v Česku ho ale někteří lékaři začali používat k
léčbě covidových pacientů. Většina odborníků přitom před
ivermektinem
varuje a zdůrazňuje, že jeho účinek na covid-19 u lidí nebyl
prokázán.

Přesto
ho na půl roku pokusně povolilo například Slovensko, Maďarsko
nebo Rakousko ho dokonce mají i ve volném prodeji. Teď se tedy
přidalo oficiálně také Česko. Nejprve před týdnem doporučil
použití ivermektinu
Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL),
dnes jeho použití povolilo ministerstvo zdravotnictví.

Pacient
musí být poučen o rizicích a vyplnit souhlas

Lékař
smí podat
tento přípravek po uvážení pacientova stavu a pacient musí být
plně informovaný o rizicích užívání ivermektinu.
„Ministerstvo zdravotnictví umožňuje všem poskytovatelům
zdravotní péče podání léčivého přípravku ivermektin,
pokud to bude v souladu s platnými stanovisky SÚKL a pacient vyplní
informovaný souhlas,“ uvedl
dnes ministr zdravotnictví Jan Blatný.

I
on ovšem
zpochybnil
účinnost přípravku. „Zároveň
je ale nutné dodat, že dosud neexistují dostatečné důkazy o
prokazatelně kladném vlivu ivermektinu
na léčbu onemocnění COVID-19,“ dodal
Blatný. Nejde
tak o standardní, ale experimentální péči s neověřenými
účinky.

Spekuluje
se, nakolik ministr vyšel vstříc přáním
premiéra Andreje Babiše. Ten
totiž předtím v Bulharsku vyjednal dodávku deseti tisíc balení
ivermektinu
pro nasazení v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny. A
to přesto, že toto antiparazitikum nebylo v Česku ani
registrované. Ostatně
i sám ministr Blatný v České televizi prohlásil, že on sám by si ivermektin nevzal.

Většina
odborníků ivermektin
odmítá
nebo před ním varuje

Ačkoliv
brněnská nemocnice přípravek od loňska skutečně použila u
třicítky pacientů, většina lékařů, odborníků a institucí
před ním varuje. To ostatně i sám výrobce přípravku
farmaceutická společnost
Merck Sharp and Dohme – ve svém prohlášení upozornila
na
„znepokojující nedostatek dat o bezpečnosti“ léčby covid-19.

Proti
užívání se
postavila řada lékařů a například Česká společnost
anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP.

Ta
koncem
února uvedla
ve svém stanovisku
toto: „Léčba ivermektinem
představuje v současnosti (tj.

ke dni vydání stanoviska)
experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů
získaných metodami medicíny založené na důkazech a nelze ji
považovat za součást náležitě odborné péče v léčbě
pacientů s covid19.“

Jinými
slovy – chybějí dostatečně rozsáhlé a kvalitní studie.
Účinek
ivermectinu proti koronaviru potvrzují jen některé pokusy
takříkajíc ve zkumavkách. I tam ale funguje jen v nereálných
množstvích.

„Ivermectin prokazuje v laboratorních podmínkách
účinek na množení viru, k jeho dosažení je ale zapotřebí
podat až stonásobek běžné dávky. Klinické studie s podáváním
přípravku u covid-19 vykazují protichůdné výsledky a jsou
kritizovány pro malé počty pacientů a metodické chyby.

Stávající
stav odborného poznání neumožňuje formulovat jednoznačné
doporučení k jeho podávání,“ uvedli lékaři ve stanovisku
společnosti.

Také
podle stanoviska
Výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP neexistuje
pro využití ivermektinu
v primární péči dostatek podkladů medicíny založené na
důkazech, a to zejména podkladů z prostředí primární péče,
pro které je lék určen.

Kromě
toho před ivermektinem minulý týden varoval i americký
Úřad
pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Přípravek
k
léčbě covidu-19 důrazně nedoporučuje.

FDA zmínila i praxi, kdy
lidé nakupují veterinární přípravky s účinnou látkou a
používají ji laicky na sobě nebo blízkých. To podle úřadu
může způsobit i smrt, ostatně několik lidí už muselo být po
této laické léčbě hospitalizováno.

Podobné případy
zneužívání antiparazitika ivermektin jsou ve větší míře
hlášené z jiných zemí včetně Česka.

Šéf
lékařské komory:
Je to hazard

Prezident
České
lékařské
komory
Milan Kubek oficiálně
dopisem
požádal
ministra
Blatného o provedení studie, než bude lék možné podávat
pacientům. Mezitím ovšem pro brněnskou nemocnici deset tisíc
balení sehnal premiér Babiš, a tak Kubek se žádnou studií od
té doby nepočítá.
Ministerstvo
zdravotnictví ji
ostatně odmítá, což
potvrdil i jeho dnešní souhlas s podáváním přípravku.

Podle
Kubka je to ale pro pacienty hazard. „Ohradil bych se proti tomu,
že nemá vedlejší účiny. Působí toxicky na játra a na
ledviny. Samozřejmě, záleží i na velikosti dávky. Účinky byly
prokázány pouze na tkáňových kulturách, a to s takovými
koncentracemi ivermektinu, které by člověka spolehlivě zahubily,“
řekl Kubek v Radiožurnálu.

Podle
něj je nutné zachovat chladnou hlavu: „Je to nepříjemné, ale
žádnou kauzální léčbu covidu-19 nemáme a musíme léčit
příznaky. Snažíme se, aby lidé nemoc přežili.

Musíme se
pokorně smířit s tím, že se s epidemií vypořádáme klasickými
metodami, tedy technickými opatřeními a očkováním, které je
jedinou cestou z maléru.

Překvapuje mě, že někteří lidé
odmítají standardní věc, jakou je očkování, a jedním dechem
jsou schopni do sebe ládovat nevyzkoušené léky. Lidská mysl je
někdy velmi zvláštní.“

David
Garkisch

Ilustrační
foto: Pixabay.com, CC0

Obávali byste se užívat ivermektin?

Ano 59 % Ne 35 % Nevím 6 %

Celkem hlasovalo 17 čtenářů.

Ministerstvo povolilo používat ivermektin u covidu-19, odborníci ale poukazují na rizika

Je trochu jako z pohádky o Chytré horákyni, která přišla oblečená-neoblečená, obutá-neobutá a učesaná-neučesaná. České ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že lék ivermektin může jako součást léčby onemocnění covid-19 nabídnout jakýkoliv poskytovatel zdravotní péče, tedy jak nemocnice, tak ambulantní lékaři.

Stalo se tak poté, co se situaci opakovaně „osobně řešil“ premiér Andrej Babiš, který také prosazoval, aby lék mohli nabízet i praktičtí lékaři.

Současně ale v tom samém prohlášení ministerstvo upozorňuje, že se jedná o „experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů získaných metodami medicíny založené na důkazech a nelze ji proto nyní považovat za součást standardní a standardizované odborné péče v léčbě pacientů s onemocněním covid-19“.

Sám ministr Jan Blatný již dříve uvedl, že on by si tento lék nevzal a „není to něco, co by měl mít každý ve své lékárničce“.

Ministerstvo zdravotnictví však ve svém postoji nereflektovalo doporučení Státního úřadu pro kontrolu léčiv a navzdory jeho požadavku, aby byl ivermektin podáván pouze hospitalizovaným pacientům, kteří jsou podrobně sledování, uvolnil jeho použití pro všechny ambulantní lékaře. (Právním aspektům tohoto rozhodnutí se budeme věnovat ve zvláštním článku – pozn. redakce).

Přístup ministerstva bohužel značně stíží případný sběr dat o účinnosti i bezpečnosti takové terapie a znamená také větší rizika pro pacienty.

Řada odborných společností, do jejichž působnosti patří péče o pacienty s covid-19, stejně jako Česká lékařská komora, zůstává nadále velmi rezervovaná a varuje před riziky těchto neuvážených kroků.

Upozorňují na to, že podávat mimo kontrolované klinické studie lék, u kterého chybí potřebné důkazy o jeho účinnosti a bezpečnosti při léčbě této infekce, přináší řadu rizik, včetně etických.

Ze strany pacientů a jejich rodin ale poptávka po ivermektinu dramaticky roste, už jen proto, že je obvykle v médiích obvykle popisován jako „bezpečný“ a „účinný“.

Potřebná jistota, zda obě tvrzení skutečně platí, však chybí, protože zatím neproběhly velké klinické studie zaměřené na efekt léčby ivermektinem u onemocnění covid-19. Dostupná data z menších prací mají jen omezenou platnost. Opatrnost je tak víc než na místě.

Rozhodnutí ministerstva skutečně umožňuje, aby bylo antiparazitikum ivermektin nasazeno jako součást léčby onemocnění covid-19. Ale toto rozhodnutí nic neříká o tom, zda se jedná o účinnou léčbu, naopak postoj ministerstva je v tomto rezervovaný.

Fakticky se tak jedná pouze o formální povolení k použití neregistrovaného léčivého přípravku. „Rozhodnutí o jeho podání jako neregistrovaného léčivého přípravku záleží na klinickém uvážení lékaře a vyžaduje informovaný souhlas pacienta,“ konstatuje ministerstvo.

Tato formulace znamená, že je na jednotlivém ošetřujícím lékaři, aby rozhodl, zda tento lék podá či nikoliv.

Zároveň je jeho povinností informovat pacienta o tom, že bude léčen lék, u kterého chybí potřebná data o jeho účinnosti, tedy nelze předem vůbec odhadnout, zda taková léčba bude mít efekt či nikoliv.

Léčit covid-19 bez ivermektinu neznamená léčit špatně

Obrovské naděje vkládané do ivermektinu ze strany veřejnosti přináší také velký tlak na ošetřující lékaře, kteří se běžně setkávají s požadavkem, aby tento lék neprodleně nasadili. Běžně se laická veřejnost odvolává na zkušenosti z jednoho brněnského pracoviště. „Naše data byla již na mnoha místech diskutovaná.

Třicet pacientů v úvodní fázi mělo v průměru lepší výsledky, než je běžné u našich hospitalizovaných pacientů,“ říká Michal Rezek, primář Interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv.

Anny v Brně, s tím, že toto lze označit za „trend“ či „počáteční evidenci, která nás rozhodně neodrazuje od tohoto používat lék dále v kontextu všech dalších znalostí o něm“. „Obrací se na nás i na mě spousta lidí, jak lékařů z různých nemocnic či laiků. Koordinace není ve smyslu nějakého jasného protokolu, jenom konzultujeme zkušenosti a dávku.

Ale připravujeme určitý projekt prospektivního sledování podle předem daných pravidel,“ dodává. Podle prohlášení této nemocnice se její lékaři „důrazně ohrazují proti tvrzení, že léčba ivermectinem představuje experimentální léčbu nepodloženou žádnými důkazy z klinických studií“.

Tím ale protiřečí stanovisku ministerstva zdravotnictví i skutečnosti, že k ivermektinu v souvislosti s léčbou covid-19 je k dispozici jen velmi omezené množství kvalitních dat, a pokud se objevují, neukazují, že by tento lék měl větší efekt než podání placeba.

„Můžeme samozřejmě čekat na data z velkých randomizovaných studií. Položili jsme si taky někdy obrácenou otázku, když se prokáže, že ta pozitivní data, která o ivermektinu jsou, se ukážou jako pravdivá? Budeme pak říkat, no neměli jsme data, nešlo ho podat? Nejsem si jistý, že je to tak,“ hají svůj postoj primář Rezek.

„Já to nevylučuji, že se stát může, že ten lék svůj efekt ve velkých randomizovaných studiích neprokáže. Ta úroveň znalostí, která o tomto léku je však zatím pro toto nesvědčí.

Je otázka, zda je opravdu etické čekat na výsledky velkých studií, když máme k dispozici lék se zatím reportovanými pozitivními výsledky, minimálními nežádoucími účinky, a v nemocnicích nám umírá v průměru kolem 20 % pacientů a při současné krizi se dá očekávat nárůst tohoto čísla,“ je přesvědčený lékař, který svůj postup považuje za dostatečně vědecky odůvodněný s tím, že byl tento lék „byl použit na mnoha místech ve světe s reportovaným pozitivním účinkem“.

Budete mít zájem:  Metronidazol B. Braun 5 mg/ml – příbalový leták

Před unáhlením vytvářením představy o ivermektinu jako „úspěšné a bezpečné léčbě covid-19“ varuje profesor Petr Husa, přednosta Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno a místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP: „Základním problém je, že lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny své dosavadní zkušenosti s léčbou ivermektinem nijak nespecifikují.

Ve všech svých prohlášeních jen tvrdí, že je léčba bezpečná, což je u léku sice dobré, ale trochu málo, a že všichni léčení pacienti odešli domů. To vzbuzuje mylný dojem, že z hospitalizovaných pacientů neléčených ivermektinem neodejde většina domů, protože umřou nebo jsou těžce poškození na zdraví. To samozřejmě není pravda.

“ Konkrétně na této klinice je v současnosti hospitalizováno zhruba 60 až 70 pacientů s covid-19 a denně je 5 až 7 z nich propouštěno v dobrém stavu.

„Bylo by dobré, kdyby lékaři z FNUSA zveřejnili alespoň základní přehled, které pacienty léčili – závažnost covid-19, komorbidity, jaká byla základní indikace podání/nepodání ivermektinu, délka léčby za hospitalizace a stav při propuštění. Tím by se většina dohadů odstranila,“ dodává.

Velmi zdrženlivá zůstává při hodnocení ivermektinu při léčbě covid-19 také Česká společnost intenzivní medicíny. „Na ivermectin se díváme jako na lék, kde je třeba jeho pozitivní účinek u covid-19 prokázat kvalitními klinickými studiemi.

 Nepodání tohoto léku nemocnému v jakémkoli stádiu onemocnění nelze vnímat jako postup nonlege artis,“ vysvětluje Vladimír Šrámek, přednosta Anesteziologické kliniky Fakultní nemocnice sv. Anny v Brně a předseda České společnosti intenzivní medicíny, který je spolu se svými kolegy a kolegyněmi denně dotazován, zda ivermektin podávají.

„Někdy je těžké nemocným či jejich rodině vysvětlit náš opatrný postoj. I když na ARO to máme poněkud lehčí, protože v pokročilých fázích onemocnění má léčba covid-19 jiné priority, než je ivermektin,“ dodává s tím, že základem léčby této infekce jsou běžné postupy jako i jiných viróz.

„Prokázaná pozitivní data jsou pro remdesivir a monoklonání protilátky v počátcích onemocnění a dále především při těžším průběhu kortikosteroidy a potřeba kyslíkové terapie. Vše ostatní je nejisté, podávání dalších léků navíc v různých kombinacích může nemocného i poškodit. Buďme rozumní a opatrní,“ shrnuje.

Ivermektin není automaticky bezpečný lék

Obezřetnost je na místě i při hodnocením ivermektinu jako bezpečného léku. Toto tvrzení platí na základě dat, která byla shromážděna o jeho používání jako přípravku proti parazitům.

Jenže skupiny pacientů, kteří potřebují ošetřit parazitární onemocnění nejsou stejní jako ti, kteří mají covid-19. „Klinické studie přípravku Stromectol (pozn.

redakce – pod tímto názvem je v USA registrovaný originální přípravek společnosti Merck obsahující ivermektin) nezahrnovaly dostatečný počet osob nad 65 let, aby bylo možné zjistit, zda reagují odlišně od mladších jedinců… …obecně platí, že by léčba starších pacientů měla být opatrná, vzhledem k častější frekvenci snížení funkce jater, ledvin nebo oběhového systému, a přítomnosti dalších onemocnění a další farmakoterapie,“ uvádí výrobce v americké obdobě SPC přípravku.

Právě velmi omezené znalosti o tom, zda je ivermektin bezpečný u starších pacientů, kteří častěji také mají několik chronických onemocnění a užívají řadu dalších léků, považuje za důvod k velké opatrnosti při nasazování tohoto léku při léčbě covid-19 profesor Martin Prázný, vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP a současné vedoucí lékař Diabetologického centra III. Interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „V situaci, kdy je lék sice považován za bezpečný, ale jeho účinnost v zamýšleném použití není prokázána, není prakticky žádný důvod, proč by ho měli lékaři pacientům plošně podávat, a to zejména v situaci, kdy se jedná o pacienty starší, s řadou nemocí a již léčené mnoha jinými léky,“ vysvětluje. Na místě je podle něj hodnotit účinnost léčby u covid-19, pokud je nějaká je, a zůstat v odborné rovině debaty. „Je nezbytné vyhodnotit dostatek kvalitních důkazů a definovat skupiny pacientů a stádia onemocnění, ve kterých bychom mohli očekávat příznivý efekt,“ doplňuje s tím, že naopak velmi nešťastná je polarizovaná diskuse laiků na sociálních sítích a pod články v médiích.

Pandemie covid-19 však přináší řadu náročných situací pro ošetřující lékaře, kdy se požadavek na provedení klinických studií může zdát jako „zbytečný formalismus“. Bez nich se ale poznání o tom, zda se skutečně jedná o účinnou a bezpečnou léčbu covid-19, nikam neposune.

„Ivermektin má zajímavá experimentální data, ale limitovaná klinická data z Bangladéše, Egypta a zemí Jižní Ameriky. Randomizovaná kontrolovaná studie nyní probíhá v USA,“ popisuje profesor Vladimír Tesař, přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 2.

místopředseda Nefrologické společnosti ČLS JEP. Základním požadavek je podle něj prokázat bezpečnost ivermektinu u rizikové populace starších a komorbidních pacientů s covid-19.

„Mimořádná doba vyžaduje mimořádné kroky a určitě je možné i neschválený lék za určitých kautel podávat (v preventivním režimu, souhlas pacienta, rozhodnutí ošetřujícího lékaře), ale rozhodně bych doporučil definovat přesně cílovou populaci, mít jasně definovanou indikaci a protokol léčby, mít jasné definované parametry bezpečnosti a účinnosti a raději tedy podávat centrově než masově u praktických lékařů, kde půjde něco podobného jen obtížně zajistit,“ dodává.

Současné použití ivermektinu, kdy byl „přidán do koktejlu dalších léků“ má navíc několik rizik.

Jednak nelze přesně určit, zda ke zlepšení pacienta došlo právě díky tohoto přípravku nebo díky dalším lékům, a současně tak může dojít k situaci, kdy budou případné nežádoucí účinky ivermektinu přehlédnuty.

„Stále mluví o tom, že je to lék bezpečný, ale ta bezpečnost nebyla jednoznačně prokázána. V době pandemie covid-19 se určitě v mnoha zemích světa nezkoumaly nežádoucí účinky léčby.

Když se vyskytly, svedly je určitě většinou na covid-19, který má klinické manifestace a komplikace velmi rozmanité. Totéž samozřejmě platí i o úmrtích. Naopak úspěšnost léčby ivermektinem je posuzována ve většině malých studií velmi vágně a většinou se hodnotí druhotné ukazatele,“ upozorňuje profesor Husa.

Proti používání ivermektinu mimo klinické studie se právě z důvodu obav ohledně jeho bezpečnosti postavila Česká společnost intenzivní medicíny.

„Není známo, zda je ivermektin u nemocných v kritických stavech bezpečný, zejména znepokojivá je jeho a) neurotoxicita, zvláště ve vyšším dávkování a u pacientů s covidovou encefalopatií, kde může být zánětem porušena hematoencefalická bariéra b) farmakokinetické interakce s léky podávanými v kritických stavech, zejm.

s dexamethasonem,“ konstatuje doporučení odborné společnosti s tím, že výbor společnosti „nedoporučuje podávání ivermektinu u kriticky nemocných pacientů s covid-19 mimo kontext randomizovaných klinických studií“.

Poptávku po ivermektinu živí dezinformace

Značná část široké veřejnosti ale nerozumí tomu, proč čekat na výsledky randomizovaných klinických studií a ivermektin požaduje „hned teď“. „Jedna z konspiračních teorií, se kterými se jako lékař setkávám, říká, že na každou chorobu existuje levný účinný lék, který ji dokáže vyléčit.

Bohužel se ale nenasytným farmaceutickým firmám a úplatným lékařům daří tyto účinné léky diskreditovat a tajit (úplatní lékaři je odmítají používat), a místo toho jsou pacientům podávány nesmírně drahé léky, které žádné onemocnění nevyléčí, ale celoživotně ho udržují.

Nejde vůbec o zdraví a pacienty, ale jen a jen o byznys,“ popisuje profesor Tesař s tím, že „záchranou“ je pak to, že čas od času někdo tyto „utajené léky objeví a zoufalým pacientům nabídne“.

Absurdní podle něj je, že ti samí lidé, kteří považují očkování za nedostatečně prověřené, ačkoliv každá ze schválených vakcín pro použití v EU byla testována řádově na desítkách tisíc osob, bez obav sahají po zcela experimentální léčbě a zároveň si jí doslova vynucují.

Šíření fám o ivermektinu potvrzují také zjištění bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které se věnuje monitorování dezinformací. „Aktuálně nejrozšířenějším narativem o invermectinu je jednoznačně jeho ‚levnost‘, dostupnost a účinnost, a to vše dohromady.

Nejvíce se píše o tom, že ivermectin je příliš levný, než aby se začal na Západě a v USA masově používat, protože ‚globalisté‘ chtějí na pandemii vydělat.

Často je to dáváno do souvislosti s konspirací o tom, že pandemie je záměrně vyvolaná, aby elity mohly zahájit ‚total control‘, což se podle dezinformátorů dá udělat jenom skrze očkování.

Když se ale covid bude úspěšně léčit, nebude třeba se proti němu očkovat,“ popisuje Veronika Kratka Špalková, analytička bezpečnostního centra. Běžně se tak šíří celá řada nepodložených historek o tom, že se v zahraničí prodávají „anti-covid“ balíčky právě s obsahem ivermektinu, které zajistí, že se lidé vyléčí, aniž by museli být hospitalizováni.

„Šíří se také ‚návody‘, jak se chovat, jste-li vy nebo váš příbuzný v nemocnici a nechtějí vám ivermektin podat. Stejně tak se šíří i rady pro ty, kteří se již vyléčili, ale bez podání tohoto léku.

Všeobecná rada je žalovat stát i nemocnici a zdravotníky individuálně.

Některé obsahují návod ‚krok po kroku‘, jak se v takové situaci chovat,“ doplňuje s tím, že ivermektin dokázal propojit českou a slovenskou dezinformační scénu.

„Je to relativně nový fenomén, ale funguje velmi živě a ukazuje se to právě i na tomto tématu. V českém dezinformačním prostředí se živě řeší i slovenská situace a kopírují se rady, které dávají tamější dezinformátoři svým čtenářům. Typické je apelování na to, že pokud vám ošetřující lékař nechce nasadit ivermektin, tak si ho máte vynutit,“ uzavírá.

Ludmila Hamplová

Text je převzat ze Zdravotnického deníku, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network.

Itálie se obává dalšího nárůstu nakažených, polovina regionů se od pondělí uzavře

Polovina italských regionů bude od pondělí v nejpřísnějším stupni protiepidemických opatření. Tvrdá uzávěra čeká Milán, celou Lombardii a také Řím. Důvodem je nárůst počtu nakažených covidem-19. Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.

Přehled hlavních událostí dne: 

  • Zdravotníci v Česku už aplikovali víc než milion dávek vakcíny proti covidu-19. Očkování dostalo přes 700 000 lidí, někteří už mají obě potřebné dávky.
  • Ve čtvrtek přibylo v Česku 11 083 potvrzených případů nemoci covid-19, což je zhruba o čtvrtinu méně než před týdnem.
  • Těžký průběh covidu-19 vyžadující pobyt v nemocnici mají podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nyní častěji i mladší lidé.
  • Firmám se podle Hospodářské komory podařilo díky testování odhalit nákazu u tisíců zaměstnanců, kteří o ní nevěděli. Záchyt nemoci se pohybuje od 0,5 až 1,5 procenta.
  • Výrazné uvolnění protiepidemických opatření kvůli covidu-19 se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nedá od 21. března očekávat.
Budete mít zájem:  Zbavte se podzimních depresí. Budete zdravější!

21:46

Spojené státy si ponechají zásoby vakcíny od švédsko-britského výrobce AstraZeneca, aby je mohly podat Američanům, pokud bude tato očkovací látka v zemi schválena. Dnes to řekl koordinátor týmu Bílého domu pro boj s koronavirem Jeff Zients. Podle zdrojů agentury Reuters se AstraZeneca chystá podat žádost o nouzové schválení svého přípravku v USA ještě tento měsíc nebo začátkem dubna.

20:44

Světová zdravotnická organizace (WHO) schválila k nouzovému použití proticovidovou vakcínu americké firmy Johnson & Johnson. Preparát tak má podporu WHO pro podávání ve všech zemích a lze ho distribuovat i v rámci iniciativy COVAX, jejímž cílem je zajistit rovnoměrný přístup k vakcínám po celém světě.

20:37

Farmaceutická společnost AstraZeneca v pátek oznámila, že výrazně omezí dodávky své vakcíny proti covidu-19 do Evropské unie. Do konce března dodá 30 milionů očkovacích dávek a za celé letošní první pololetí 100 milionů. Agentura DPA připomíná, že britsko-švédský koncern v poslední době vycházel z toho, že do konce června do sedmadvacítky prodá 220 milionů dávek preparátu.

20:35

Lídři Spojených států, Austrálie, Japonska a Indie se v pátek zavázali, že budou úzce spolupracovat na navýšení produkce vakcín proti covidu-19 v Indii. Podle prohlášení Bílého domu by tato výroba měla být do roku 2022 navýšena o miliardu dávek.

20:20

Středočeský kraj ve čtvrtek testoval na covid-19 děti zdravotníků a dalších klíčových profesí, které navštěvují otevřené školy.

Vitalia.cz

Сайт о здоровье и здоровом о…

Нравится

Нравится

http://www.vitalia.cz/

Oficiální profil serveru Vitalia.cz Webový magazín zaměřený na informace o zdraví a jídle. Na život chytře, ale taky s chutí!

Na serveru Vitalia.cz najdete každý den nové články, přehledy farmářských trhů, užitečné databáze a speciály:Farmářské trhy – http://farmarsketrhy.vitalia.cz/Nemoci – http://www.vitalia.cz/katalog/nemoci/Bylinky a koření – http://www.vitalia.cz/katalog/byliny-koreni/Éčka – http://www.vitalia.cz/katalog/emulgatory/Zásady první pomoci – http://www.vitalia.cz/specialy/zasady-prvni-pomoci/Marihuana jako lék i jako droga – http://www.vitalia.cz/specialy/marihuana/Vyberte si správnou antikoncepci – http://www.vitalia.cz/specialy/antikoncepce/Velký průvodce kuchyňskými spotřebiči – http://www.vitalia.cz/serialy/pruvodce-kuchynskymi-spotrebici/

Сайт о здоровье и здоровом образе жизни

Подробнее

Меньше

Прозрачность Страницы

Ivermektin bude moci jít do všech lékáren – Novinky.cz

Lékl Huvemec obsahující ivermektin
Foto: Petr Horník, Právo

Ministerstvo zdravotnictví ještě před týdnem rozhodlo, že lék bude možné podávat pouze v nemocnicích, a to s odůvodněním, že účinky a bezpečnost léku nejsou podrobně prozkoumány, a proto je potřeba mít pacienty pod neustálým dohledem. Nyní své rozhodnutí přehodnotilo.

„Ministerstvo zdravotnictví umožňuje všem poskytovatelům zdravotní péče podání léčivého přípravku Ivermektin, pokud to bude v souladu s platnými stanovisky SÚKL a pa­cient vyplní informovaný souhlas,“ sdělil v pátek ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Vnímám to tak, že ministerstvo v zásadě nikomu nebrání v tom, aby ivermektin předepsalŠéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka

Dodal, že lékaři ani pacienti nesmějí zapomínat na to, že dosud „neexistují dostatečné důkazy o prokazatelně kladném vlivu ivermektinu na léčbu onemocnění covidu“, a proto nelze tuto léčbu považovat za součást standardní odborné péče. „Rozhodnutí o jeho podání jako neregistrovaného léčivého přípravku záleží na klinickém uvážení lékaře,“ uvedlo ministerstvo.

Ministerstvo umožní všem lékařům léčbu ivermektinemDomácí

Instrukce pro praktické lékaře jsou totožné s těmi pro nemocnice vyjma toho, že nemohou lék podávat tři dny, ale pouze dva, konkrétně jen první a třetí den. Šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka však čeká ještě další informace.

„Nikde se nepraví, jak to bude hradit pojišťovna. Vnímám to tak, že ministerstvo v zásadě nikomu nebrání v tom, aby ivermektin předepsal,“ podotkl Šonka. Dodal, že bez jasných instrukcí ministerstvo vystaví praktické lékaře obrovskému tlaku pacientů, kteří už dnes po nich ivermektin požadují.

S používáním ivermektinu v ČR začali lékaři ve FN u sv. Anny v Brně, kde s ním mají dobré zkušenosti. Minulý týden tam bylo dovezeno 10 tisíc léků bulharského léku Huvemec s obsahem ivermektinu, které stačí pro 20 tisíc pacientů. O lék si už požádalo 83 nemocnic po celé republice. Mluvčí nemocnice Dana Lipovská včera Právu řekla, že už vydali polovinu dovezených léků.

V distribuci pro praktické lékaře nebo lékárny nevidí problém. „Čekáme, co řekne ministerstvo. Pokud to oficiálně povolí, pak lék budeme distribuovat podle objednávek,“ dodala.

Ministerstvo minulý týden rozhodlo, že nemocnice mohou lék Huvemec dočasně používat do 31. srpna 2021, kdy dovezeným lékům končí expirace. „V souvislosti s výskytem onemocnění covid-19 je za účelem zkrácení doby hospitalizace třeba zajistit pro pacienty v ČR dostupnost léčivého přípravku Huvemec,“ stojí v rozhodnutí.

Ministerstvo považuje za bezpečné a nejvhodnější, když budou lékaři podávat lék hospitalizovaným pacientům nad 18 let v dávce 0,2mg/kg/den podané první, třetí a pátý den a maximálně v denní dávce 24 mg.

Rozhodnutí ministerstva se opírá o odborný posudek lékového úřadu SÚKL, ve kterém se říká, že nejvhodnější je přípravek nasadit co nejdříve po hospitalizaci.

Rozhovor s primářem Michalem Rezkem o ivermektinu

Video: Novinky

O vhodnosti použití ivermektinu se přou odborníci na celém světě. Neexistují totiž jednoznačné studie o účinnosti proti covidu a také existují výhrady o bezpečnosti léku, kritici mluví o možném ohrožení jater. To připouští i SÚKL a nabádá lékaře, aby sledovali jaterní funkce před léčbou i během ní. Dále také nesmí být podáván těhotným, protože by mohl poškodit plod.

O lék je mezi lidmi velký zájem a shánějí ho i v zahraničí, nebo chtějí užívat lék s ivermektinem, ale určený jen pro zvířata. Ten má však jiné složení. Proto před použitím veterinární verze léku SÚKL varuje.

„Vzhledem k příznivému bezpečnostnímu profilu a nedostatku jiných léčebných alternativ je vhodnější použití neregistrovaného léčivého přípravku za kontrolovaných podmínek povolit a předejít tak neuváženému používání ivermektinu získaného na černém trhu nebo užívání nevhodných veterinárních přípravků nebo nevhodných lékových forem (krém, pasta),“ cituje rozhodnutí ministerstva posudek SÚKL.

Lékový ústav také nepředpokládá, že by se ivermektin nesnášel s jinými léky. SÚKL podle ministerstva „nemá informace o možných interakcích léčivých přípravků s obsahem léčivé látky ivermektin s jinými léčivými přípravky používanými při léčbě covid-19 (Veklury, Fortecortin, Dexamethasone Krka) v případě současného podávání“.

Hlavní zprávy

PŘEHLEDNĚ: Čím se bojuje proti covidu? Experimentální léky i nadějné vakcíny

Remdesivir od firmy Gilead Sciences je látkou vyráběnou původně proti ebole. Česko jí každý měsíc objednává tisíce dávek, prvnímu pacientovi v Česku byl remdesivir podán už loni v březnu.

Pro léčbu jednoho pacienta je potřeba deset dávek. Remdesivir je inhibitor virové RNA polymerázy. Jedná se o enzym, který narušuje produkci virové RNA, jež je genetickým materiálem viru a brání jeho množení uvnitř buněk. Používá se u lidí, kteří potřebovali kyslíkovou podporu. Je tedy určen pacientům se závažným průběhem nemoci covid-19. 

WHO loni v listopadu uvedla, že nedoporučuje lék podávat, protože chybí důkazy o jeho účinnosti. Vychází z porovnání několika medikamentů na 7000 hospitalizovaných. Z nich nevyplývá, že lék nemá žádný efekt, ale spíše že na základě dostupných dat nejsou důkazy o tom, že zlepšuje vyhlídky pacientů na uzdravení. S ohledem na možnost škodlivých vedlejších účinků, relativně vysokou cenu i nesnadnou aplikaci – remdesivir musí být vpichován do žíly – proto WHO považovala za adekvátní vydat negativní stanovisko pro užívání tohoto přípravku.

„Remdesivir se podává nitrožilní infuzí a jeho použití je omezeno na zdravotnická zařízení, kde musejí být pacienti pečlivě sledováni. Konkrétně před zahájením léčby a v jejím průběhu musejí být sledovány funkce jater a ledvin.

Počáteční dávka je 200 mg první den, následuje jedna infuze 100 mg denně. Celková délka léčby by měla být nejméně 5 dnů, ale ne delší než 10 dní,“ uvedla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková.

V posledních dnech začala EMA hodnotit použití remdesiviru i u pacientů s covid-19, kteří nevyžadují doplňkovou léčbu kyslíkem.

Stejně jako nyní vakcíny proti covidu-19 má nicméně i remdesivir povolení na rok, poté se látka bude muset znovu hodnotit.

Bamlanivimab

Tento týden několik prvních pacientů obdrželo lék bamlanivimab. Ministerstvo zdravotnictví povolilo užití léku od firmy Eli Lilly v únoru.

Bamlanivimab je určen pro pacienty s rizikovými faktory, kteří by mohli mít těžký průběh nemoci, skončit v nemocnici a je u nich i nebezpečí úmrtí. Dostávají ho krátce po nakažení. Od pozitivního testu na covid-19 nesmí být déle než tři dny a příznaky mít déle než sedm dní. Podávat se mohou pacientům v lehkém stavu, kteří nepotřebují hospitalizaci či podávání kyslíku. 

Medikament obsahuje takzvané monoklonální protilátky, které znemožňují viru vstoupit do buněk. Napodobují tak činnost imunitního systému a zmenšují rozsah poškození plicní tkáně. Podle výrobce omezuje bamlanivimab riziko hospitalizace a úmrtí o 70 procent. Podle odborníků nemusí být látka účinná na další mutace viru.

Ivermektin

Ivermektin je přípravek proti parazitům, používá se v humánní i veterinární medicíně, hlavně u skotu a ovcí. U lidí lék pomáhá proti lymfatické filariáze (elefantiáze) a říční slepotě. Obě nemoci se vyskytují převážně v Africe a způsobují je vlasovec mízní a vlasovec kožní.

„Ivermektin prokazuje v laboratorních podmínkách účinek na množení viru, k jeho dosažení je ale zapotřebí podat až stonásobek běžné dávky. Klinické studie s podáváním přípravku u covidu-19 vykazují protichůdné výsledky a jsou kritizovány pro malé počty pacientů a metodické chyby. Stávající stav odborného poznání neumožňuje formulovat jednoznačné doporučení k jeho podávání,“ napsali lékaři ve stanovisku.

Ivermektin by měl podle některých odborníků pomáhat u pacientů s koronavirem s těžším průběhem. Lék zkouší například k léčbě pacientů s covidem Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně, která lék dala od loňského listopadu 30 pacientům. 

V Česku nicméně lék není registrovaný a SÚKL dříve uvedl, že má zatím k tomuto léku málo informací na to, aby jej mohl k léčbě covidu-19 doporučit.

Společnost Merck, která jej vyvinula, před měsícem v prohlášení uvedla, že nejsou vědecká data, že by přípravek mohl léčit covid-19. 

Také některé odborné společnosti v Česku zůstávají zdrženlivé. Lék byl už použit například na Slovensku, v Rakousku nebo v Maďarsku je lék ve volném prodeji.

„Není to lék, který by se měl rozdat všem, určitě ne,“ řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zdravotnictví Jan Blatný. Uvedl, že sám by si jej nevzal. Varoval také předtím, aby si lidé pořizovali veterinární formu přípravku, která může být pro člověka velmi škodlivá.

Budete mít zájem:  Kdy vám dráhy zaplatí za zpoždění nebo „nepohodu“?

Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová uvedla, že většina studií k léku není úplná. Nakonec ale SÚKL a ministerstvo zdravotnictví povolily svatoanenské nemocnici možnost lék distribuovat.

Dalšími léky jsou kortikosteroidy. Dexametazon je kortikoid s protizánětlivými účinky, který se používání například jako podpůrný lék při protinádorové léčbě či plicních chorobách.

Dexamethason může být využit u dospělých a dospívajících (od 12 let a s tělesnou hmotností alespoň 40 kg) hospitalizovaných pacientů vyžadujících kyslíkovou podporu (včetně mechanické ventilace). Ve všech případech je stanovena doporučená denní dávka 6 miligramů jednou denně po dobu až 10 dnů. V loňském roce jej dostával například bývalý americký prezident Donald Trump.

Použití léku dexametazonu z této skupiny podpořila i Evropská agentura pro léčivé prostředky. „Tato léčivá látka je obsažena ve více léčivých přípravcích již registrovaných pro jinou indikaci. U těchto léčivých přípravků dochází postupně ke změně registrace a přidání léčebné indikace – léčba covid-19,“ popsala Brunclíková ze SÚKLu. V Česku se také u některých pacientů využívá. 

Regeneron

Ministerstvo zdravotnictví v týdnu povolilo používání neregistrovaného léku na covid-19 od firmy Regeneron. První dodávka by mohla do Česka dorazit po 21. březnu. Jeho použití už dříve doporučil lékový ústav. Povolení bude platit do konce letošního roku.

Lék je určen pro pacienty, kterým hrozí těžký průběh nemoci covid-19. Zdravotníci mohou léčivo podat pacientům starším 12 let s váhou alespoň 40 kg, kteří mají vysoké riziko zhoršení zdravotního stavu. Může se jednat mimo jiné o pacienty po transplantaci, s onkologickým, hemato-onkologickým či autoimunitním neurologickým onemocněním, s cukrovkou prvního typu nebo lidi s vysokou obezitou. 

Lék je určen pro pacienty, kteří zatím nevyžadují hospitalizaci kvůli nemoci covid-19, u kterých příznaky onemocnění netrvají déle než sedm dní a neuplynuly více než tři dny od pozitivního testu na koronavirus.

Lék je kombinací monoklonálních protilátek casirivimab a imdevimab, což jsou proteiny, které mají bránit vstupu viru do lidských buněk. V současnosti se používá v USA, Evropská agentura pro léčivé prostředky na začátku února zahájila jeho průběžné hodnocení. 

Favipiravir a hydroxychlorochinV loňském roce se také hodně mluvilo o hydroxychlorochinu a favipiraviru. Favipiravir se v Japonsku používá k léčbě chřipky. V Česku ani v EU registraci nemá. V ČR jej ministerstvo zdravotnictví loni dočasně povolilo a tato výjimka podle ředitelky SÚKL Ireny Storové stále trvá. Celkem jej lékaři podali více než 600 pacientů s covidem-19.Odborníci vkládali naděje také do druhé zmiňované látky. Hydroxychlorochin se používal jako antimalarikum a jeho používání podporoval i bývalý americký prezident Donald Trump. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv nicméně v polovině června po necelých třech měsících stáhl povolení pro mimořádné využití tohoto léku i podobné látky chlorochin. Také Světová zdravotnická organizace zastavila testování tohoto přípravku ve svém mezinárodním programu.„Mezi léky, které nakonec v souvislosti s covid-19 nejsou příliš používány patří například favipiravir. Jako slepá cesta se ukázalo používání antimalarika chlorochin, dále antivirotika lopinavir/ritonavir nebo antibiotikum azithromycin. Nejasné zůstává postavení inosin pranobexu, ivermektinu a kolchicinu, kde někteří odborníci poukazují na jejich možnou účinnost při léčbě covid-19,“ uvedla Brunclíková.

Rekonvalescentní plazma

Lékaři i nadále využívají k léčbě covidu-19 rekonvalescentní plazmu od pacientů, kteří nemoc prodělali a mají dostatečné množství protilátek. Odborné lékařské společnosti loni vydaly doporučení, jak při podání plazmy postupovat. 

Nejvhodnější je pro pacienty se středně těžkým průběhem onemocnění na kyslíkové podpoře, ideálně do 2 až 3 dnů po stanovení diagnózy. Využití plazmy s sebou nicméně nese obecně známá rizika, které má každá transfuze lidské plazmy, tedy možnost alergické reakce či přenosu krevní infekce.

Jedná se o léčivý přípravek, který nepodléhá registraci. 

Nadějné lékyVelmi nadějně také působí monoklonální protilátky – tedy takzvané protilátkové léčivé přípravky. Monoklonální protilátka je protilátka (typ proteinu), která byla navržena tak, aby rozpoznávala a připojovala se ke specifické struktuře (nazývané antigen). „Například kasirivimab a imdevimab (kombinace označovaná jako REGN-CoV-2) byly navrženy tak, aby se navázaly na S-protein (neboli spike protein) na povrchu viru SARS-CoV-2 a to na jeho dvou různých místech. Navázání protilátky na S-protein brání vstupu koronaviru do lidských buněk a může tak bránit dalšímu rozvoji nemoci,“ popsala mluvčí. 

VakcínyČesko zatím očkuje třemi

V České republice se doposud očkuje zatím je třemi vakcínami. Očkování proti koronaviru začalo v ČR loni 27. prosince, stejně jako ve většině ostatních zemí Evropské unie. 

Vakcína vyvinutá ve spolupráci americké společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech je očkovací látkou typu mRNA. Podle údajů výrobce má účinnost zhruba 95 procent. Podává se ve dvou dávkách s rozestupem 21 dní. Její možnou nevýhodou je to, že se skladuje při teplotách minus 70 stupňů Celsia s trvanlivostí půl roku.

Do Česka vakcína dorazila 26. prosince, s očkováním se začalo o den později. ČR má objednány celkem tři miliony těchto vakcín.

Sledovat další díly na iDNES.tv

AstraZeneca

Vakcínu vyvinula britská firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Podle nedávné studie je vakcína tři měsíce po aplikaci výhradně první dávky účinná na 76 procent

Jedná se o takzvanou rekombinantní očkovací látku: je vyrobena na základě viru, který způsobuje nachlazení u šimpanzů. Podává se ve dvou dávkách, mezi aplikacemi by měl být rozestup 28 dní. Skladuje se při teplotách dva až osm stupňů Celsia a v těchto podmínkách má roční trvanlivost.

Evropská komise po doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky schválila podmínečnou registraci vakcíny 29. ledna. Svůj závěr doplnila dovětkem, že preparát zatím nebyl testován na dostatečném množství lidí nad 55 let. Do Česka vakcína dorazila začátkem letošního února. 

Moderna

Vakcína americké firmy Moderna je očkovací látkou typu mRNA. Podle výrobce by měla mít účinnost zhruba 95 procent. Podobně jako výše dvě zmíněné vakcíny se podává ve dvou dávkách s rozestupem 28 dní, skladuje se při teplotách minus 25 až minus 15 stupňů Celsia a za těchto podmínek má trvanlivost půl roku.

K použití byla podmínečně schválena 6. ledna, do Česka první dávky dorazily v polovině daného měsíce. 

Johson & Johson

Očkovací látka společnosti Janssen Pharmaceutica, což je farmaceutická divize americké firmy Johnson&Johnson, je vektorovou vakcínou, která používá jiný oslabený nepatogenní virus k vyvolání imunitní reakce.

Na rozdíl od předcházejících vakcín se podává v jedné dávce, skladuje se při teplotách dva až osm stupňů Celsia. Je také možné až tři měsíce uchovávat v lednici, což usnadní distribuci.

Vakcína J&J podle FDA (Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, pozn. red.) poskytuje spolehlivou ochranu před těžkým průběhem covidu-19 a tedy i proti hospitalizaci a smrti. Při rozsáhlém klinickém testu dosáhla účinnost proti vážnému onemocnění v USA 86 procent a v Jihoafrické republice 82 procent, uvedl nedávno deník The New York Times.

ČR má objednáno dva miliony vakcín. Vakcínu na konci února schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, povolil její nouzové nasazení. Vakcínu nyní posuzuje také EMA, rozhodnout by měla do poloviny března. 

CureVac, Sanofi a Novavax

Očkovací látka německé společnosti CureVac je vakcína typu mRNA, která obsahuje genetickou informaci viru. Tuto metodu přirovnávají k návodu, podle kterého si tělo dokáže vytvořit vlastní protilátky a považuje se za nejúčinnější. Odhaduje se, že by měla mít podobnou účinnost jako vakcíny firem Moderna a Pfizer/BioNTech, které jsou na stejné bázi.

Podává se ve dvou dávkách s rozestupem 28 dní mezi aplikacemi. Skladuje se při teplotě minus 60 stupňů Celsia a její expirace je dva roky. EMA by mohla látku registrovat v dubnu, kdy by měla být podle národní očkovací strategie dostupná i v Česku. Země má od společnosti objednáno zhruba milion dávek.

Česko počítá ve své očkovací strategii s vakcínami od sedmi výrobců. Kromě již zmíněných vakcín má Evropa objednány vakcíny také od společností Sanofi a Novavax. U druhé zmíněné vakcíny se navíc část očkovací látky vyrábí v Česku.

Sputnik V

Evropská agentura pro léčivé přípravky tento týden zahájila průběžné hodnocení ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Žádost podala německá firma R-Pharm Germany, který je součástí ruské farmaceutické skupiny R-Pharm.

Vědci dříve kritizovali především malou transparentnost vývoje a testování vakcíny. Odborný časopis Lancet ale letos na začátku února zveřejnil studii, podle níž účinnost vakcíny ve třetí a poslední fázi klinických testů dosáhla 91,6 procenta.

Podle studie nebyly zaznamenány těžké vedlejší účinky vakcíny a přípravek prokázal účinnost 91,8 procenta i u lidí starších 60 let. Zmíněná studie tak podle agentury Reuters částečně napravila pověst vakcíny, ovlivněnou předchozí kritikou vývoje.

Použití Sputniku V na vlastní pěst schválilo Maďarsko. Také Slovensko již získalo ruskou vakcínu, první zásilka dorazila do země tento týden v pondělí. O látku vyvinutou ruským ústavem Nikolaje Gamaleji požádal Rusko i český prezident Miloš Zeman.

Čínská vakcína

V souvislosti s očkováním proti koronaviru se mluví také o čínské vakcíně Sinopharm. I tato vakcína by se mohla objevit v Česku, prezident Miloš Zeman totiž na popud premiéra Andreje Babiše požádal Čínu o dodávku vakcíny. Stejně jako Sputnik V, ani Sinopharm nejsou zatím schváleny pro použití v zemích Evropské unie. 

Preparát čínské státní farmaceutické firmy Sinopharm je takzvanou inaktivovanou vakcínou. Obsahuje usmrcený virus SARS-CoV-2, z něhož nehrozí nebezpečí nakažení, vyvolává však u naočkovaných osob odpověď imunitního systému. Ten se následně naučí vytvářet protilátky proti koronaviru.

Společnost Sinopharm na konci loňského roku uvedla, že podle její studie má vakcína 79procentní účinnost, později však sdělila, že se pohybuje kolem 72,5 procenta. Detailní výsledky poslední fáze klinických testů dosud nejsou veřejně dostupné, uvedl list The New York Times.

Nasazení vakcíny firmy Sinopharm schválila kromě Číny a Maďarska řada blízkovýchodních států včetně Spojených arabských emirátů, podle nichž je účinná z 86 procent. Látka podle Sinopharmu zabírá i proti takzvané jihoafrické variantě koronaviru. Studie, jež to údajně dokládá, však dosud nevyšla v odborném časopise.

Sledovat další díly na iDNES.tv

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector