Maso z českých chovů dlouhodobě neobsahuje antibiotika

Maso z českých chovů dlouhodobě neobsahuje antibiotika

Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) odmítá návrhy na změnu podmínek pro podporu bioplynových stanic s retrospektivním účinkem, což jako změnu pravidel uprostřed hry nelze přijmout. V tomto smyslu také ASZ ČR odeslala žádost o odmítnutí těchto návrhů členům Hospodářského výboru Parlamentu PSP ČR, který má dnes o tomto tématu jednat.

17.3.2021 7:59:45 | přečteno 86x | komentářů: 3 (17 minut) | gorgonova | Celý článek

Maso z českých chovů dlouhodobě neobsahuje antibiotika

Po mnoha měsících spolupráce na mezinárodním projektu REWARD vám Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) spolu s dalšími zahraničními partnery přináší nový informační web se vzdělávacími materiály. Informace jsou dostupné v několika jazykových mutacích včetně češtiny.

Ačkoliv je tato tréninková platforma k dispozici všem zájemcům, je určena zejména ženám žijícím na venkově, kterým by měla poskytnout informace potřebné k zahájení a managementu vlastního zemědělského podnikání pomocí propojení multifunkčních aktivit s kulturním dědictvím venkova.

15.3.2021 8:13:45 | přečteno 131x | komentářů: 0 | gorgonova | Celý článek

Maso z českých chovů dlouhodobě neobsahuje antibiotika

Podpory v rámci současné krize musejí být plošné a jednoduché tak, aby je mohlo využít co nejširší spektrum zemědělských podnikatelů. Asociace soukromého zemědělství ČR opakovaně kontaktovala ministra zemědělství se svými návrhy, jak podpořit zemědělce tak, aby pomoc byla skutečně účinná.

Vzhledem k tomu, že ze schválených tří miliard korun na pomoc v rámci současné krize prostřednictvím programu Agricovid k zemědělcům zatím fakticky doputoval pouze zlomek, považujeme za nutné jednat rychle, aby tyto účelově vázané prostředky nebyly přesunuty do jiného sektoru.

Ani druhá výzva programu Agricovid nemá potenciál tyto prostředky vyčerpat.

9.3.2021 9:56:13 | přečteno 354x | komentářů: 10 (5 dní) | gorgonova | Celý článek

Maso z českých chovů dlouhodobě neobsahuje antibiotika

Dalším zlatým medailistou v pořadí třetího ročníku programu Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina, který byl vyhlášen na začátku února na online konferenci konané v prostorách nové auly na ČZU v Praze-Suchdole, je Petr Sýs a jeho Statek Novotinky (ASZ Benešov).

Drůbeží maso, nepostradatelná součást české kuchyně

Maso z českých chovů dlouhodobě neobsahuje antibiotikaDrůbeží maso bereme jako běžnou součást našeho jídelníčku, kuchařek nebo jakýchkoliv inspirací na vaření. V každém obchodě nalezneme široký sortiment s tímto druhem masa. V České republice se drží v žebříčku oblíbenosti na druhém místě.

Za rok 2019 se u nás snědlo necelých 29 kilogramů na osobu. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují vysokou spotřebu, patří dietetické vlastnosti, chuť a rychlá příprava.

Obliba drůbežího masa dlouhodobě stoupá. Ještě v roce 2010 snědl každý občan České republiky v průměru 24,5 kg drůbežího masa. Loni tomu bylo již 28,7 kg drůbežího na osobu. Není se čemu divit. Jde o lehce stravitelné jídlo, které je zároveň nutričně hodnotné. K nejzdravějším úpravám patří vaření a dušení.

Bílkoviny a aminokyseliny, které jsou v mase obsaženy, pomáhají s obnovou tkání a růstu svalové hmoty. Drůbeží maso je bohaté na fosfor, hořčík, železo, vápník, draslík nebo selen. Za zmínku také stojí vysoký obsah vitamínů a to především ze skupiny B1.

„Na známé výživové pyramidě je v jejím pomyslném třetím patře společně s rybami, luštěninami, ořechy a mléčnými výrobky. Bílé drůbeží maso obecně obsahuje méně cholesterolu, přitom je bohaté na plnohodnotné bílkoviny. Z minerálních látek obsahuje draslík, který snižuje krevní tlak a fosfor.

Ten je důležitý k ukládání vápníku ,“ vysvětluje Gabriela Dlouhá, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie.

Drůbež a antibiotika

I přes nesporné výhody jsou lidé, kteří se konzumaci masa snaží omezit nebo jej dokonce zcela vynechat. To kvůli domněnce, která stojí na nepodloženém mýtu tj. častém používání antibiotik ve velkých dávkách. „Léčba antibiotiky je povolena pouze u drůbeže v indikovaných případech.

To znamená pro snížení jejich utrpení nebo omezení ztrát. Antibiotika se rozhodně nemůžou nasadit v situacích, kdy by hrozil zásah do potravinového řetězce. Užití je možné, pokud se vyskytne zánětlivé onemocnění u kuřat nejmladších kategorií.

Veškeré aplikace jsou zaznamenány,“ připomíná Zbyněk Semerád, ústřední ředitel Státní veterinární správy.

Mezi spotřebiteli se traduje, že drůbež chovaná na dvorku je lepší. Z hygienického hlediska je vhodnější, pokud jsou kuřata, krůty nebo kachny v halách nebo jsou chráněna před vlivy vnějšího prostředí nějakým jiným způsobem.

Zároveň jim nehrozí útoky ptáků a mráz. Na „klasickém dvorku“ číhá řada parazitů. „Malý farmářský chov nemůže vždy zcela zajistit nezávadnost masa.

Předně se mu nepodaří poražené kuře během dvou hodin zchladit v jádře na 4°C,“ doplňuje Gabriela Dlouhá.

Dovážíme stále více

V České republice jsou čtyři velké drůbežářské výrobní podniky, které dodávají maso do supermarketů i malých řeznictví. Dále u nás působí několik malých chovatelů.

„U nás chovaná drůbež je pod přísnou veterinární kontrolou. Funguje u nás celý chovatelsko-výrobní řetězec.

Od rozmnožovacích chovů, které snášejí vejce, přes líhně, výkrm a porážku, až po zpracování drůbežího masa,“ uvádí Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

V minulém roce se u nás celkem chovalo přes 11,5 milionu kuřat na výkrm, 347 tisíc krůt, 768 tisíc kachen a 20 tisíc hus. Přestože čísla chované drůbeže u nás vypadají velkolepě, ještě v roce 2010 jsme dokázali pokrýt 84,9 % naší spotřeby.

V loňském roce jsme v České republice byli v produkci drůbežího masa soběstační z 65 %, zbytek se k nám dováží. Tato drůbež zde vyrostla, byla zde poražena a je chována pod přísným veterinárním dohledem. „Přibližně 35 % drůbežího masa se do České republiky tedy importuje.

Jedná se o maso především z Polska, Brazílie, Argentiny a Chile. Někteří zahraniční obchodníci nakupují levné maso právě z těchto zemí, přebalí jej a následně posílají do dalších zemí.

Pokud chce mít spotřebitel jistotu, že kupuje kvalitní maso, měl by kupovat kuřecí maso primárně z tuzemských chovů,“ říká Vlastimil Klaška, chovatel drůbeže.

V roce 2019 bylo konkrétně do České republiky dovezeno celkem 109 723 tun drůbežího masa. Konkrétně bylo dovezeno: 82 198 kuřecího masa, 16 101 krůtího masa, 11 423 kachního a husího masa. Nejčastěji se maso dováželo z Polska, Německa, Maďarska a Slovenska . Měsíčně se tak k nám doveze téměř 9 000 tun drůbežího masa, což představuje více jak 350 kamionů měsíčně.

Budete mít zájem:  Kompenzační pomůcky pro děti – proč jsou tak důležité?

Co se vývozu týče, v minulém roce se z České republiky vyvezlo celkově 17 709 tun drůbežího masa. Nejvíce se vyvezlo masa kuřecího a to konkrétně 14 709 tun. Kachního a husího masa se vyvezlo celkem 2 672 tun, krůtího masa 408 tun. Nejčastěji se drůbežího masa v roce 2019 vyvezlo do těchto států: Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Etiketa mluví jasně

Drůbeží maso z ciziny podléhá také přísným kontrolám veterinární správy. Na pult supermarketů se tak nedostane nekvalitní maso. Drůbeží maso je ale třeba konzumovat čerstvé, protože podléhá rychlé zkáze, je tedy vhodné vybírat maso z lokálních chovů.

Dalším ukazatelem kvality je etiketa, na které musí být uvedeno: datum trvanlivosti, informace o výrobci a jeho adresa, název výrobku a země původu. V případě kuřecího masa není povinné uvádět údaj o způsobu chovu.

Je tedy vhodné kupovat maso pouze s tímto označením.

TIP! Na co si dát pozor? Vždy kupujte kuřecí maso, kde je známý a doložitelný původ. Máte nárok si vyžádat i veškeré informace o výrobci.

Ať se rozhodneme vařit pro sebe nebo potěšit své blízké, pří výběru masa nám pomůže několik zásad. Důležité je, jestli není na povrchu oslizlé a ve vaničce pod kuřetem se nenachází moc krvavé vody.

Povrch nesmí být ani omrzlý, protože to vypovídá o špatném skladování. Při označování kuřecího masa musí být na etiketě nebo obalu výrobku uveden zejména název, výrobce a jeho adresa.

Pozorně je třeba si zkontrolovat datum trvanlivosti.

Velice důležité u drůbežího masa je, aby bylo před zpracováním udržováno v chladu. Maso je nutné ihned po příchodu z nákupu umístit do ledničky.

Protože se navíc rychle kazí, je tedy namístě, aby spotřebitel maso zkonzumoval nejpozději do data trvanlivosti, pokud se spotřebitel nerozhodně maso zamrazit.

Drůbeží maso je nutné před konzumací tepelně opracovat na teplotu minimálně 70°C po dobu nejméně 20 minut. Pouze tak dojde ke zničení případných mikroorganismů v mase.

(tz)

Potřebujeme jíst maso?

Maso obsahuje především velmi kvalitní bílkoviny, železo, zinek i některé důležité vitaminy. Jistě, tyto cenné látky jsou i v rostlinné stravě. Tělu ale přinášejí menší užitek.

Příkladem jsou právě bílkoviny, které s tuky a cukry tvoří základní stavební kameny lidského těla. Nacházejí se ve svalech, kostech, kůži, srdci i mozku.

A také v krvi, hormonech nebo protilátkách proti škůdcům.

Někteří odborníci ale upozorňují na přílišný obsah tuku v mase a na možné stopy jedovatých látek. Vepřové podle nich tedy nemůžete jíst, protože je velmi tučné, hovězí zase pochází ze starého, a tedy zamořeného zvířete a kuře je nadopované steroidy a antibiotiky.

Žádným vyhraněným a zjednodušujícím postojem si při konzumaci masa nepomůžete. Například jíst pouze zvěřinu a doufat, že maso zvířat pobíhajících po lese bude nejčistší, by ale byla chyba, právě zvěř ožírá plodiny na polích. Podobně problematické je usuzovat na složení potravin podle domnělého stavu prostředí, z něhož pochází.

Kuře a steroidy?

Netučná drůbež je doporučovaná jako nejhodnotnější hned po rybách. Ti, kteří prosazují ekologické potraviny, vám drůbež doporučí také, ovšem jen pokud jde o maso ptáků, kteří měli volný pohyb, žrali zrní z chemicky neošetřovaného obilí a jejich růst nic chemicky neurychlovalo. Ekologicky chovaná kuřata žijí nejméně 84 dní, zvířata velkochovatelů 35.

Také jste si všimli, že kuře chované na dvorku je mnohem chutnější než jeho druh koupený v hypermarketu? Maso, které běžně koupíte v obchodech, totiž obsahuje řadu látek, které se do něj v domácím chovu nedostanou. Například hormony, které nepřirozeně urychlují růst zvířat, různé látky, hlavně antibiotika, nebo prostředky na uklidnění zvířat.

Problém je i v držení zvířat ve stresujících podmínkách, kdy se do jejich organismu vyplavují škodlivé látky. Podezření na antibiotika se snaží vyvracet veterinární správa. Netvrdí ovšem, že v kuřecím škodliviny nejsou, nýbrž jen to, že by v něm být neměly.

Vychází z toho, že při výkrmu kuřecích brojlerů se nesmějí používat žádné hormony ani antibiotika, což veterinární úřad kontroluje.

V 60. a 70. letech minulého století však kuřata ve velkochovech antibiotika dostávala přímo v krmivu. Výrobci kuřecího se tím pokoušeli vymanit z hrozby jakýchkoliv zdravotních problémů, které by výrobu kuřete prodražovaly. Jenže obávané mikroorganismy antibiotikům čím dál více vzdorovaly a hrozilo, že některé nemoci nebude už čím léčit.

Doping kuřat antibiotickým krmivem je proto zakázaný. I přesto se ale antibiotika v laboratorním vyšetření masa někdy odhalí. Málokdo už pak rozlišuje, že jde o nález nahodilý. Občas některý chovatel použije zakázané léky, nedodrží ochrannou lhůtu po léčbě, případně připravuje normální krmivo ve stroji, jímž předtím míchal léčebnou dávku.

Budete-li mít smůlu a takové maso jednorázově sníte, nemusíte se obávat, dostane se vám do těla jen nepatrné množství antibiotik. Úředníci trvají na tom, že zdraví nebezpečné látky jsou v masu hluboko pod bezpečným limitem. Nic tedy nezkazíte tím, když s jejich malým množstvím budete počítat.

Nebezpečí, že se vám jedna z nevítaných látek nahromadí v těle, snížíte střídáním druhů masa i jejich dodavatelů.

Velká pozornost se v poslední době věnuje masu krůtímu, o kterém se dokonce tvrdí, že by mohlo dokonce prodlužovat život. Podle amerických vědců existuje čtrnáct potravin, jejichž pravidelný příjem může prodloužit lidský život.

Kromě borůvek, vlašských ořechů a brokolice najdeme na seznamu právě krůtí maso.

Každý člověk by měl sníst minimálně 85 až 115 gramů libového krůtího masa týdně, neboť jde o nejlibovější zdroj bílkovin, který navíc obsahuje vitaminy jako niacin, B6, B12 a  z minerálů železo, selen a zinek.

Vepřové nebo hovězí?

Hovězí maso už není takovým strašákem dietologů jako v minulosti. Spotřeba hovězího u nás v minulých letech opravdu hodně klesla a nebylo to jen kvůli obavám z nemoci šílených krav. Pravou hovězí svíčkovou z hovězího masa nahradila svíčková z masa vepřového.

Budete mít zájem:  Jak přesvědčit dítě, aby jedlo ovoce a zeleninu?

Lidé uvěřili tomu, že není horší věc na světě, než hovězí. Je-li však hovězí maso libové, má menší obsah cholesterolu než vepřové.

Tuky z masa, pokud se nekonzumují ve velkém množství, nezvyšují hladinu cholesterolu v krvi na rozdíl od mléčných výrobků, protože se liší v obsahu mastných kyselin, které ovlivňují hladinu cholesterolu v krvi.

Zvířata v sobě za život mohou střádat škodlivé látky, a tak se nabízí obava, že čím je zvíře starší, tím více škodlivin obsahuje. To ale neplatí automaticky. Kromě věku záleží na prostředí, krmivu a způsobu zacházení se zvířetem. Nejlépe to ukazuje srovnání krávy s prasetem.

Podle věku, kdy jdou na porážku, byste mohli čekat, že vepři (6 měsíců) mají lepší maso než dobytek (17-20 měsíců).

Jenže chovaná kráva, byť žije třikrát déle než prase, je na vzduchu a žere z 90 procent trávu a kukuřici, zatímco prase dostává jadrná krmiva obsahující zbytky pesticidů a herbicidů, pokud ovšem nepocházejí z ekologického chovu.

A navíc stresový hormon uvolněný do svalů při špatné porážce dokáže znehodnotit i sebelépe odchované zvíře.

Hovězí a vepřové maso sice nejsou právě ukázkovými potravinami, ale na druhé straně mají ze všech druhů mas nejvíce bílkovin, minerálů a vitaminů. Ostatní masa je sice obsahují také, ale v menším množství i nižší kvalitě.

Zajímavé je i to, že nejvíce živin se nachází v tolik zatracovaných játrech. Dostatek minerálů, to je další výhoda masa. Jde jména o zinek a železo. Zinek, kterým oplývá hlavně hovězí maso a telecí játra, pomáhá dětem růst.

Potřebuje ho i jejich vyvíjející se imunitní systém. Železo je zase nutné pro rozvoj kyslíku do lidských tkání. Když máme tohoto minerálu málo, objeví se únava, vyčerpání, problémy s dýcháním nebo bolesti hlavy. Časté jsou i opakované infekce.

Je pravdou, že nejvíce železa mají cereálie, ale maso následuje hned po nich. Maso také obsahuje fosfor a síru.

Inspirujte se zvyklostmi našich předků, kteří maso nejedli každý den. Z přílišného množství snědeného masa se v kloubech hromadí kyselina močová a vzniká dna (nemoc spojená se zánětem kloubů a poruchou ledvin). Vepřové je jedno z nejtučnějších mas.

Jen kýta obsahuje 12krát více tuku než kuřecí prsa a o pětinu více tuku než hovězí zadní. Vepřové však právě díky tuku dodává sílu, energii a teplo, takže prospěje člověku, který tvrdě pracuje.

Problém je ale v tom, že jíme mnohem více masa než naši předkové a příjem energie neodpovídá našemu způsobu života.

Ne párky, ale ryby!

Podle zprávy Agrární komory vyplývá, že polovina dováženého masa je masný odpad, který končí v měkkých salámech a párcích. Právě konzumaci těchto výrobků dává Komora do souvislosti s rozšířením vážných onemocnění.

Vysoký příjem potravin živočišného původu jednoznačně souvisí s rostoucím výskytem degenerativních chorob, jako jsou srdečně-cévní onemocnění, rakovina, cukrovka, ledvinové nemoci a podobně. Nadbytek proteinů způsobuje třeba odčerpávání vápníku z kostí a zubů.

Maso má i vysoký obsah cholesterolu. Proto přibývá i dětí s tímto onemocněním. Pokud rodina vsadí jen na masitou stravu, dítěti bude chybět vláknina, vitamin C nebo antioxidanty, které chrání buňky před nemocemi a stárnutím.

Potraviny živočišného původu antioxidanty vůbec neobsahují. Nepřiměřená spotřeba masa může i za zácpu.

U ryb se nemusíme bát případného vyššího obsahu tuku. Ten jejich je totiž bohatý na omega-3-mastné kyseliny, které prospívají srdečně-cévnímu systému. Navíc životní prostor takového kapra je mnohonásobně větší než u kteréhokoli hospodářského zvířete. Nejsou zde tedy tolik nutné zásahy v chovu, jako je například krmení syntetickými doplňky, léčení nebo šlechtění.

Ryby jsou  zdrojem  velmi kvalitních a dobře stravitelných bílkovin, ale daleko zajímavější jsou jejich tuky. Ryby můžeme podle obsahu tuku dělit na netučné (treska či mořská štika), které mají svou rezervu tuku v játrech, a tučné (makrela a sleď), uskladňující tuk v mase. Tuky mořských ryb jsou stejně jako ostatní tuky složeny z tzv. mastných kyselin.

Některé tyto mastné kyseliny si naše tělo nedokáže přetvořit nebo přizpůsobit, a musí je tedy přijímat ve stravě. Jde právě o esenciální mastné kyseliny. A právě tuky mořských ryb obsahují tzv. omega-3 esenciální mastné kyseliny, zejména pak eikosapentaenovou a dokosehexaenovou.

Tyto dvě nejznámější mastné kyseliny mořských ryb a dalších mořských živočichů mají pro naše zdraví obrovský význam.

Které ryby jsou pro naše srdce nejlepší? Z tohoto hlediska je důležitý olej z tresčích jater i olej ze sardinek. Pokud jde o celé ryby, je to určitě sleď, makrela, případně tuňák.

Pozor na konzervy! Například tuňák ve vlastní šťávě neobsahuje ze svých tuků skoro nic, protože ten se oddělí již na moři a prodává se zvlášť, a tak jde do konzervy jen masová drť nebo se přidává olivový olej.

Pokud si tedy budete kupovat tuňáka, pak jen takovou konzervu, která obsahuje maso v celku, a i tak bude obsah zdraví prospěšných tuků oproti čerstvé rybě minimální.

V nedávné době se hovořilo o tom, že tuky ryb obecně obsahují PCB neboli polychlorované bifenyly. Pro vaši představu: norma povoluje 1000 – 3000 mikrogramů PCB na kilo ryby, kapr z čisté vody má 7,4 mikrogramu PCB, losos chovaný 12 mikrogramů a losos chycený ve volné vodě 1,3.

Množství PCB je tedy zanedbatelné v porovnání s obrovským přínosem mastných kyselin pro naše srdce a cévy. Odborníci se shodují, že vzhledem k velmi nízké konzumaci rybího masa v České republice nehrozí žádné zdravotní ohrožení.

Jedinou skupinou, která by měla více sledovat kvalitu rybího masa, jsou těhotné ženy.

Podobně se zkoumal obsah metylrtuti a cínu v rybách a výrobcích z nich. Organické sloučeniny cínu se shromažďují v tucích ryb – ale jejich koncentrace nedosahuje rizikových hodnot ani u konzumentů mořských ryb. Nejvíce zatíženy byly ryby uzené a konzervované.

Ryby jsou obecně velmi dobrým zdrojem jodu. Naše strava se vyznačuje jeho nedostatkem. Jod je naprosto nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy a tím i normální vývoj mozku, zejména v období nitroděložního vývoje plodu a prvního roku života.

Při závažnějším nedostatku jodu dochází k poškození vývoje centrální nervové soustavy a k významnému postižení duševních schopností člověka.

Budete mít zájem:  Heřmánkový čaj – 14 tipů pro zdraví pokožky i celého těla

U dospívajících dětí a dospělých se nedostatek jodu projevuje zvětšením štítné žlázy, zvýšenou únavností, ale i poruchami sexuálního vývoje, poruchou plodnosti a vyšší potratovostí u žen.

Manuálová stránka arp – Root.cz

  • NAME
  • SYNOPSIS
  • DESCRIPTION
  • OPTIONS
  • FILES
  • SEE ALSO
  • AUTHORS

arp – manipulate the system ARP cache

  • arp
    [-vn]
    [-H type]
    [-i if]
    -a
    [hostname]
  • arp
    [-v]
    [-i if]
    -d hostname
    [pub]
  • arp
    [-v]
    [-H type]
    [-i if]
    -s hostname hw_addr
    [temp]
  • arp
    [-v]
    [-H type]
    [-i if]
    -s hostname hw_addr
    [netmask nm]
    pub
  • arp
    [-v]
    [-H type]
    [-i if]
    -Ds hostname ifa
    [netmask nm]
    pub
  • arp
    [-vnD]
    [-H type]
    [-i if]
    -f [filename]

Arp
manipulates the kernel's ARP cache in various ways. The primary options
are clearing an address mapping entry and manually setting up one. For
debugging purposes, the
arp
program also allows a complete dump of the ARP cache.

-v, –verbose

Tell the user what is going on by being verbose.

-n, –numeric

shows numerical addresses instead of trying to determine symbolic host, port
or user names.

-H type, –hw-type type

When setting or reading the ARP cache, this optional parameter tells
arp
which class of entries it should check for. The default value of
this parameter is
ether
(i.e.

hardware code 0x01 for IEEE 802.3 10Mbps Ethernet).
Other values might include network technologies such as
ARCnet (arcnet)
,
PROnet (pronet)
,
AX.

25 (ax25)
and
NET/ROM (netrom).

-a [hostname], –display [hostname]

Shows the entries of the specified hosts. If the
hostname
parameter is not used,
all
entries will be displayed.

-d hostname, –delete hostname

Remove any entry for the specified host. This can be used if the
indicated host is brought down, for example.

-D, –use-device

Use the interface
R ifa 's
hardware address.

-i If, –device If

Select an interface. When dumping the ARP cache only entries matching
the specified interface will be printed. When setting a permanent or
temp

Dopují čeští chovatelé prasata? Maso máme kvalitní a antibiotik méně, hájí se

Čeští zemědělci mohou slavit několik úspěchů. Ministerstvu zemědělství se výraznou podporou podařilo zastavit zmenšování českých chovů prasat. Podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž české chovy představují tu nejlepší záruku toho, že kupujeme kvalitní vepřové.

Boj proti úpadku chovů je v polovině

Svými výsledky se ministerstvo pochlubilo na středeční tiskové konferenci. Hned na úvod zaznělo, že ještě není dobojováno. „V současné době je soběstačnost ČR pouze někde kolem 55 procent,“ vysvětlil Jurečka, proč je situaci nutné sledovat i nadále.

Krize v chovu prasat kulminovala především v letech 2014 a 2015. Tehdy padla výkupní cena vepřového masa tak nízko, že se zemědělci chovem prasat v podstatě nemohli uživit.

„Za posledních osm měsíců jsem zaznamenal nárůst asi o tisíc chovných prasnic,“ uvedl Jurečka. Podle něj je tento nárůst zatím malý, ale značí, že zemědělci znovu získávají důvěru v chov prasat. Zároveň pochválil řetězce, které začaly nakupovat více českého vepřového.

„Pokud český spotřebitel chce myslet na své zdraví, tak by měl preferovat české vepřové maso,“ míní ministr a zopakoval tak jeden ze svých cílů. Jurečka se totiž dlouhodobě zasazuje o to, aby český spotřebitel měl na stole hlavně české potraviny.

Už v minulosti kvůli tomu jeho ministerstvo vytvořilo značku Česká potravina. Podmínky jejího používání ministerstvo nastavilo tak, aby ho mohli používat skutečně pouze čeští výrobci, kteří vyrábí u nás a z českých surovin. 

Spotřeba antibiotik klesla o čtvrtinu

U českého vepřového jde podle ministra i o nejlepší záruku kvality. Ve srovnání s okolními státy totiž zdejší chovatelé do svých prasat pumpují nejmenší množství antibiotik.

To potvrdil i předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Josef Luka. „Za posledních pět let se nám podařilo snížit spotřebu antibiotik asi o čtvrtinu i díky tomu vycházíme ve srovnání se státy, které k nám nejčastěji maso dováží, nejlépe,“ dodal Luka.

Podíl na tom má i ministerstvo. „My se snažíme spoluinvestovat se zemědělci do toho, aby chovy měly vysokou technickou úroveň, ale i do toho, aby zvířata měla lepší životní podmínky,“ vysvětluje Jurečka.

Výsledkem těchto investic jsou podle ministra právě zdravější prasata. V tom mu dávají za pravdu i data Evropské lékové agentury. Poukazují na to, že maso, které se k nám nejčastěji dováží, v sobě mívá často i dvakrát více antibiotik, než to, které produkují čeští zemědělci.

Problémem tak podle Jurečky zůstává, že se více než polovina masa do Česka dováží. Podle náměstka ministra Jiřího Šíra je masa z dovozu dokonce přes 60 procent.

To je podle chovatelů způsobeno i tím, že u nás chybí kapacita zpracovatelského průmyslu. Z více než 300 tisíc tun vepřového, které se v České republice vykrmí, se 94 tisíc tun prasat určených na porážku vyváží do zahraničí. I kvůli tomu se do Česka musí dovážet více masa, než by bylo vzhledem k produkci potřeba.

„Za kvalitu našeho masa můžeme děkovat především přísným regulacím,“ dodává k tomu prezident Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal a doplňuje: „Občas na ně žehráme, ale výsledkem přísných kontrol je, že se České republice vyhnuly všechny potravinové skandály.“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector