Různé výzkumy prokázaly, že banány jsou hned po bavlně druhou chemicky nejvíce ošetřovanou plodinou světa. Při výběru banánů v obchodě se nejdříve zkuste podívat na jejich certifikaci a zjistěte si, jaká byla cesta vašeho banánu.
Než se k vám banán dostane
Klasický banán bez certifikátu má za sebou smutnou cestu. Pěstuje se na plantážích, kde se na něj valí obrovské množství toxických chemikálií. Tyto banány musí někdo sklidit a zabalit. Dělají to lidé, kteří většinou pracují bez dostatečných ochranných pomůcek. Odnáší to pak jejich zdraví.
Tito lidé trpí poruchami dýchání, bolestmi žaludku, ekzémy a alergickými reakcemi, bolestmi hlavy, rozostřeným viděním, schizofrenií a depresí, která je důsledkem dlouhodobé intoxikace. Pesticidy používané při pěstování banánů jsou obrovskou hrozbou pro životní prostředí.
Platy pracovníků za sběr banánů jsou v některých zemích tak nízké, že nepokryjí ani základní životní potřeby.
Vybírejte pečlivě
Ale jde to i jinak. Máte možnost si koupit banány, které vašemu tělu nepřinesou víc škody než užitku. Které vám dodají vitaminy a minerály a nebudou v nich žádné pesticidy. Můžete mít banány, které nezničily ani zdraví ostatních lidí. Tyto banány navíc nemají na svědomí devastaci naší planety.
Který banán je zdravý?
Banány s certifikací, tedy ty, které nejsou chemicky ošetřeny nebo navíc splňují i jiná kritéria, poznáte podle nálepky Fairtrade, Biobanány nebo Rainforest Alliance.
- Banány s označením Fairtrade. Tento certifikát zaručuje, že byl obchod s banány spravedlivý. U těchto obchodů je zákaz dětské a nucené práce, pracovníkům se vyplácí dostatečně vysoká mzda, výkupní ceny banánů jsou spravedlivé, budují se dlouhodobé obchodní vztahy a je dbáno na ochranu životního prostředí.
- Banány s označením Bio mají certifikát ekologického zemědělství. Byly vypěstovány především s ohledem na životní prostředí. Při pěstování je zakázáno používat pesticidy. Zůstávají tak zdravé nejen banány, ale i lidé, kteří se o ně starají.
- Certifikace Rainforest Alliance tzv. Žabička nezaručuje práci v důstojných podmínkách. Ale při pěstování panují přísnější kritéria na ochranu vodních zdrojů, biodiverzity a půdy. Není zde definována žádná minimální cena, platba předem ani dlouhodobé obchodní vztahy.
Práce na banánové plantáži je těžká a mnohdy špatně placená
Chemicky ošetřené banány škodí zdraví sběračům i konzumentům
Škodlivost pesticidů vychází z aktuálního vývoje poznání, ale politická rozhodnutí tu spíše škodí, říká Daniel Jurečka, ředitel ÚKZÚZ
Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | United Soybean Board / Flickr Z debaty o přípravcích na ochranu rostlin, užívaných v současné zemědělské praxi, se poslední dobou vytrácí věcnost a často i faktická správnost. Nejspíš proto, že zneklidňující zmínky o pesticidech kolem nás vyvolávají silné emoce. Nalézt ty správné odpovědi, rozptýlit možné pochybnosti a vyvrátit domněnky o nepřiměřené závadnosti pesticidů jsme pokusili v rozhovoru s Danielem Jurečkou, ředitelem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), v jehož gesci je mimo jiné povolování a inspekce používání přípravků na ochranu rostlin, tedy pesticidů.
Někde jsem zahlédl zprávu, že ve světě je zatím známo okolo 34 000 pesticidů, a prakticky všechny jsou odvozeny od zhruba 600 základních chemicky aktivních substancí. Ty čísla znějí ohromně. Odráží ale realitu?
Uvedená čísla se zdají být pochybná. Už pojem „pesticid“ má různý výklad v různých zemích. Například ekologická sdružení i média u nás někdy používají terminologii zaužívanou v USA.
A tam se slovem pesticid rozumí pouze přípravky používané v zemědělství proti živočišným škůdcům, tedy insekticidy, moluskocidy, nematicidy, rodenticidy, talpicidy, ale nikoli však herbicidy ani fungicidy.
V Evropské unii pojem pesticid zastřešuje dvě hlavní podskupiny: biocidy a přípravky na ochranu rostlin.
Jaký je mezi nimi rozdíl?
Biocidy se používají k ochraně staveb a materiálů proti škodlivým organismům. Třeba proti myši v domácnosti, plísni na zdech, k likvidaci komárů nebo ochraně proti červotočům. Biocidů je tedy více než přípravků na ochranu rostlin a lidé s nimi přicházejí častěji do styku. Mnoho z nich se používá i v domácnostech.
Přípravky na ochranu rostlin (POR) jsou v terminologii EU všechny výrobky, které se používají k ochraně rostlin, tedy i herbicidy k ničení plevelů nebo fungicidy k ochraně proti houbovým chorobám. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zabývá pouze přípravky na ochranu rostlin, zatímco povolování biocidů zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Rozumím. A kolik tedy pesticidů, ve smyslu POR, je tedy v Evropské unii asi tak známo a používáno?
Celkový počet pesticidních účinných látek na světě nelze zjistit pouhým součtem přípravků povolených v jednotlivých zemích, protože stejné přípravky mohou být v různých zemích prodávány pod různými názvy.
U přípravků na ochranu rostlin nejsou počty výrobků v EU centrálně vedeny, ale celkový počet schválených účinných látek přípravků na ochranu rostlin v EU je nyní podle databáze Evropské komise 479.
Pro porovnání, stránky databáze Evropského úřadu pro chemické látky (ECHA) uvádí 887 biocidních látek obsažených celkem ve 4788 přípravcích.
Ing. Daniel Jurečka (*1968) vystudoval obor specializace šlechtění rostlin na Mendelově univerzitě v Brně. Na ÚKZÚZ začínal jako řadový referent, postupně se vypracoval až na místo ředitele sekce rostlinné výroby a od roku 2014 je ředitelem ÚKZÚZ.
Zdroj | Archiv Daniela Jurečky
Pesticidů pro potřeby zemědělství je tedy násobně méně, než biocidů?
Ano. Tady je ale vhodné dodat, že v EU je pesticid definován účelem použití, nikoli složením. Pesticidy nejsou jen chemické výrobky, ale i výrobky obsahující mikroorganismus, potravinářské suroviny, feromony i repelenty.
Ostatně, mnoho pesticidů je povoleno k použití v ekologickém zemědělství a pesticidy se používají i v organickém a biodynamickém pěstování.
Podle předpisů EU se přípravky na ochranu rostlin rozdělují na přípravky na bázi mikroorganismů a přípravky chemické.
Nás samozřejmě kriticky zajímají ty přípravky chemické.
Do chemických přípravků na ochranu rostlin, tedy jak říkáte chemických pesticidů, patří i výluhy a výtažky z rostlin, potravinářské přípravky a feromony.
V médiích často vzniká nedorozumění, když se hovoří o náhradě chemických přípravků ekologičtějšími. Ale ty „ekologičtější“ většinou také rovněž patří v terminologii EU mezi chemické pesticidy.
Proto raději hovoříme o rizikových přípravcích a nízkorizikových alternativách.
A co termín „syntetická chemie“, ten je výstižnější?
I pojem „syntetická chemikálie“ je zavádějící. Řada výrobků, používaných v ekologickém zemědělství, rovněž vzniká chemickou syntézou. Řada účinných látek je naopak přírodního původu, a přesto nejsou v EU povoleny vůbec, v důsledku vysokých rizik pro lidi nebo životní prostředí.
Trochu jsme ale odběhli od světa a jeho pesticidů. Přijde mi, že v EU nejsou, v porovnání s ostatními státy, povoleny všechny dosud známé pesticidy a jejich účinné látky. Proč? Jeví se snad některé pesticidní látky Evropanům rizikovější?
Uvažujete správně. Ovšem, nejde jen o rizika. V databázi Evropské komise je uvedeno 1428 účinných látek, z nichž je v EU schváleno jen zmíněných 479.
Základním předpokladem povolení je, že si výrobce podá v zemích EU žádost.
Není důvod se domnívat, že každý nově vzniklý výrobce třeba v Číně, Thajsku nebo v Bolívii má zájem docílit povolení svých výrobků v EU. Nehledě na to, že výrobci berou do úvahy náklady.
Povolovací procesy v EU jsou jednoznačně nejpřísnější a nejnáročnější na světě. Proto jsou pro žadatele i velmi drahé. Jsou i velmi náročné na rozsah dokumentace, kterou musí žadatel doložit bezpečnost výrobků a účinných látek. Mnoho účinných látek zmizí z trhu z rozhodnutí samotného výrobce, který již nemá zájem ji vyrábět.
Takže tu anomálii, že je jinde ve světě používat smí, a u nás nikoliv, vysvětluje čistě jen rozhodnutí výrobce?
Důvodů, proč není konkrétní pesticidní látka v EU povolena, může být několik.
Výrobce třeba podal žádost o povolení, ale nedodal potřebnou dokumentaci nebo výrobce podal žádost i dokumentaci, ale v důsledku právních nebo administrativních problémů nebylo možno ji kladně vyřídit.
Vše také může být součástí schvalovacího procesu, kdy se účinná látka nebo přípravek se ještě hodnotí nebo účinná látka nebo přípravek při navrženém použití nesplnila kritéria pro povolení.
Třeba i pro nedostatečnou účinnost?
Ano, i účinnost patří mezi kritéria povolení. Přípravek nemusí být povolen jen proto, že je látka příliš riziková, ale i proto, že nebyla shledána jako dostatečně účinná, anebo má negativní vliv na ošetřovanou plodinu. Použití nedostatečně účinného pesticidu se dle legislativy EU považuje za zbytečnou zátěž pro životní prostředí, ať už je jeho složení jakékoli.
Přípravek nemusí být povolen jen proto, že je látka příliš riziková, ale i proto, že nebyla shledána jako dostatečně účinná, anebo má negativní vliv na ošetřovanou plodinu. Ilustrační snímek.Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | Chafer Machinery / Flickr
Je možné, že by u nás prošel schválením pesticid, který by v rámci EU neprošel? Je naše legislativa v tomto ohledu přísnější, benevolentnější?
Procesy povolování účinných látek i přípravků na ochranu rostlin stanoví přímo aplikovatelný předpis EU (Nařízení EP a Rady (ES) č. 1107/2009). Národní předpisy nemohou tyto procesy měnit.
Proces povolení v EU má dva stupně: schválení účinné látky Evropskou komisí a teprve následně povolení přípravku jednotlivými členskými zeměmi.
V EU máme stejné procesy, stejné požadavky na odbornou dokumentaci, stejné postupy hodnocení a stejná rozhodovací kritéria. Odborné hodnocení přípravků na ochranu rostlin probíhá ve spolupráci s ostatními zeměmi.
Česká republika tedy není ani přísnější, ani benevolentnější.
Jakou roli v procesech schvalování hraje UKZÚZ?
ÚKZÚZ funguje stejně jako všechny podobné povolovací a inspekční orgány v zemích EU. S výjimkou oblasti zdraví lidí, kterou u pesticidů zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. ÚKZÚZ provádí i kontrolu a dozor nad uváděním přípravků na trh a nad jejich používáním.
Jak konzistentní jsou ony zákazy a povolení, kterými se použití pesticidů řídí? Víte, napadne mě třeba skupina neonikotinoidů: zažívaly ohromný boom, na trhu s insekticidy to byla nezpochybnitelná jednička, v produkci, v prodeji i v použití. V dubnu 2013 rozhodla Evropská Komise, že použití tří ze sedmi těchto látek bude regulovat, zakáže jejich používání. Proč?
To, na co se tážete, je jedním ze stěžejních pilířů současného systému povolování přípravků na ochranu rostlin v EU. Jde o to, že účinné látky se povolují na omezenou dobu, stejně jako přípravky. A po uplynutí doby povolení se provádí tzv. obnova povolení.
Při obnově se provede přehodnocení účinné látky i přípravku podle současných poznatků a aktuálních odborných metodik, které se stále vyvíjí v souladu s vývojem vědy a vědeckého poznání. Dělá se vždy také rešerše vědecké literatury a zdrojů, které se v mezidobí publikovaly.
Pokud se změní metodologie samotných testů, musí výrobce dodat i nové studie, provedené podle posledních metodik. Dalším zdrojem informací, které se berou do úvahy, jsou výsledky inspekční činnosti a tzv. monitoringu.
Monitoringu?
Systémy monitoringu jsou zavedeny v mnoha oblastech, souvisejících se zdravím lidí a s životním prostředím, a sledují, nakolik jsou opatření k omezení rizika, stanovená u přípravků na základě experimentálních studií, účinná i v reálné praxi.
Pokud se při obnově dojde k závěru, že látka nebo přípravek už kritéria nesplňují, povolení není obnoveno nebo je omezeno. To je případ i u tří neonikotinoidů.
Evropská komise a členské země reagovaly na vývoj poznání, který je přirozený a probíhá ve všech oblastech lidské činnosti. Od 90. let se několikrát změnila kritéria pro povolení. Přirozeně se pak stane, že to, co bylo povoleno v 90.
letech, již nová kritéria nemusí splnit. Je to přirozené a měli bychom být rádi, že systém v EU je nastaven na odborný vývoj poznání i vývoj společenských preferencí.
Že jsou neonikotinoidy problém – to se opravdu dřív, než v roce 2013, nevědělo?
Po přehodnocení tří neonikotinoidních látek podle nové metodiky, po prozkoumání závěrů monitorovacích studií a rovněž nových vědeckých výsledků, byl odborný závěr takový, že je vhodné přistoupit u některých plodin k výraznějším restrikcím, aby se snížilo předpokládané riziko. Ale nešlo tu o riziko hromadných otrav, ale riziko snížení životaschopnosti včelích a čmeláčích kolonií.
V důsledku obrovského tlaku aktivistů a následně i médií se nakonec spíše politicky než odborně rozhodlo, že se přistoupí k minimalizaci možného styku opylovačů s těmito látkami. Nyní tyto látky nejsou v EU přímo zakázány, ale smějí se používat pouze ve sklenících.
Ale ty tři neonikotinoidní látky – imidakloprid, thiametoxam, klothianidin – přece byly odpovědné za masivní úhyny včel, ne?
Opravím vás. Důvodem nebyly masívní úhyny včel. Hromadné úhyny včel v důsledku akutní otravy neonikotinoidy byly zaznamenány zhruba před deseti lety v Porýní, ve Slovinsku a v Itálii.
Zjistilo se, že hlavní příčinou byl úlet prachu z nekvalitně namořeného osiva kukuřice na kvetoucí porosty řepky. V dalších zemích EU, například v Rakousku, Řecku, Maďarsku, České republice ani na Slovensku nebyly hromadné otravy neonikotinoidy nikdy zaznamenány.
A to přestože právě Řecko, Maďarsko a Česká republika jsou země s nejvyšším počtem včelstev připadajících na kilometr čtvereční.
Otravy se tehdy řešily zpřísněním požadavků na kvalitní moření a omezení úletu prachu. Rovněž se rozběhla celá řada monitorovacích systémů a vědeckých studií zaměřených na neonikotinoidy.
Později byla zcela přepracována i odborná metodika na hodnocení vlivů na opylovače, která se nyní nezabývá jen vlivem na chované včely, ale také na čmeláky a samotářské včely.
Jinak mnozí odborníci tehdy říkali, že pokud tyto látky mají tak zásadní vliv na opylovače, pak zastavení jejich použití na venkovních plochách musí vyvolat rychlý nárůst počtu opylovačů v přírodě. A můžete sám posoudit, zda k němu po několika letech razantních restrikcí skutečně došlo.
Letos 10. února rozhodla Evropská komise, že dvě další substance (chlorpyrifos a chlorpyrifos-metyl) už nesplňují kritéria evropské směrnice o pesticidech. Což mě trochu překvapuje, protože tyhle látky byly vyráběny snad už od roku 1965. Znamená to, že tyto dvě látky byly po celou dobu závadné, pro lidské zdraví a životní prostředí?
Totéž jako v předchozí odpovědi. Metodiky pro odborné hodnocení i kritéria pro stanovení toho, co je bezpečné se vyvíjejí, stejně jako vědecké poznání.
Chlorpyrifos i chlorpyrifos-methyl byly až do posledního rozhodnutí Komise shledány jako bezpečné a splňovaly v době povolen všechna kritéria pro ochranu zdraví lidí a životního prostředí.
Pokud bychom chtěli, aby se rozhodnutí v oblasti povolování neměnila, museli bychom v EU zastavit změny odborných metodik a rozhodovacích kritérií.
Mohou být experti z pracovišť UKZÚZ dodatečně soudně popotahováni za to, že v minulosti schválili, připustili použití nějaké látky, u které se později, dodatečně, prokázala její závadnost?
V případě posuzování pesticidů jde o vysoce expertní záležitost, na které se podílejí odborníci ze všech zemí EU a několik orgánů Evropské unie.
To, že se při pravidelné obnově povolení shledá, že se u některé schválené látky nebo přípravku po přehodnocení podle zcela nové odborné metodiky změní i vyčíslení rizika, se nedá považovat za provinění toho, kdo provedl hodnocení před mnoha lety podle tehdy platných vědeckých postupů a závazných kritérií.
Naopak, je třeba považovat za obrovskou přednost povolovacího systému v EU, že požadavky na podklady, postupy hodnocení i rozhodovací kritéria se pružně vyvíjejí spolu s vývojem vědeckého poznání.
Není na místě přirozené důsledky těchto změn označovat za něčí provinění.
Evropský systém je postaven tak, že veškeré kroky a hodnocení jsou podrobeny několikanásobné kontrole odborníků všech ostatních členských zemí i Evropské komise a ať už úmyslné nebo neúmyslné porušení platných postupů a kritérií je prakticky vyloučeno.
Princip předběžné opatrnosti je do systému předpisy EU zapracován tak, že je mnohem pravděpodobnější, že budou přípravek nebo účinná látka omezeny více, než to odpovídá reálným rizikům, než že tato rizika budou podceněna.
reklama
Pesticidy jako tichý zabiják. Jaký mají vliv na naše zdraví?
O pesticidech se v poslední době hodně mluví a mnoho lidí ani neví, co jsou tyto látky vlastně zač. Mohou mít nějaký vliv na naše zdraví? Někteří vědci již delší dobu vyzývají, abychom před těmito chemikáliemi lépe chránili sebe i své děti.
Pojďme si to tedy trochu přiblížit. Pesticidy jsou přípravky určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných „škůdců“. V zemědělství se používají zejména k ochraně rostlin a zásob.
K čemu jsou pesticidy dobré?
Pesticidy samy o sobě nezvyšují zemědělskou produkci. Úkolem pesticidů je omezovat ztráty způsobené chorobami a škůdci.
Nahrazují tak mechanickou a ruční práci, která je dražší. Pesticidy tedy nejsou pro zemědělství nutné.
Úspora práce a peněz je vykoupena dlouhodobým poškozováním krajiny, půdy a lidského zdraví.
Vliv pesticidů na naše zdraví
V českém zemědělství je povoleno asi 1500 účinných látek. Jednotlivé látky jsou testovány a schvalovány a měly by být bezpečné. Problémem je, že na negativní důsledky často příjdeme až za několik let nebo desetiletí. Největší hrozbou je však koktejlový efekt.
Co je koktejlový efekt
I když pesticidy konzumujeme v množstvích, která jsou označována za bezpečná, v potravinách bývá obsaženo více pesticidů najednou a my také nekonzumujeme pouze jeden druh potraviny a tím vzniká koktejlový efekt, kdy mohou působit až desítky látek najednou. Kombinací pesticidů je mnoho a zatím neznáme metodu, jak otestovat všechny.
Nežádoucí účinky pesticidů
Pesticidy mají řadu nežádoucích účinků.
Primárně se jedná o toxické, karcinogenní, mutagenní (změna DNA) a teratogenní (působí nepříznívě na vývoj plodu) účinky.
Mohou mít vliv i na hormonální a imunitní systém člověka a reprodukci. V minulosti již byly zakázány stovky pesticidů, u kterých se podařilo prokázat, že ubližují dětskému vývoji.
Mnoho studií tyto účinky potvrzuje, jiné zase vyvracejí. Jestli pesticidy budete v potravinách konzumovat, je zcela na vás.
V jakých potravinách pesticidy najdeme
Pesticidy najdeme dokonce i v podzemních vodách a ve zhruba 50 % potravin. Nejvíce jsou obsaženy v zelenině a ovoci, kdy až 80 % z nich obsahuje nějaké zbytky pesticidů. Nejvíce se jich nachází konkrétně v jablkách, celeru, cherry rajčatech, okurkách, hroznovém vínu, nektarinkách, broskvích, bramborách, hrášku, špenátu, jahodách a paprikách.
Jak se můžu vyhnout pesticidům?
- nakupováním biopotravin z ekologického zemědělství
- pěstovat si ovoce a zeleninu doma bez chemie
- kupovat od prověřeného zemědělce, který nepoužívá syntetické postřiky
Bez pesticidů brambory neporostou. Chemii lze zatím jen těžko nahradit
Plochy pro pěstování brambor se neustále zmenšují. Rostlině nepomáhá ani snaha omezovat pesticidy, protože jejich nahrazení může mít negativní dopad na kvalitu i cenu brambor.
Až 80 procent půd obsahuje nadlimitní koncentrace pesticidů. Nebezpečné látky ničí organismy a jejich nadužívání může poškodit kvalitu půdy. Následky se pak projevují i u zvířat a lidí.
Omezení pesticidů by ale negativně dopadlo například na bramboráře.
„U brambor je použití pesticidů nezbytnou součástí ochrany a bez nich nelze tuto plodinu intenzivně pěstovat, respektive její pěstování by nebylo ekonomicky efektivní z důvodů nízkých výnosů, skladovacích ztrát a špatné kvality hlíz,“ vysvětlil Jaroslav Čepl z havlíčkobrodského Výzkumného ústavu bramborářského (VUB).
Vysočina je dlouhodobě považována za bramborářskou Mekku. Ostatní oblasti v ČR předčí svou kvalitou i kvantitou. Až třetina českých polí, tj. 8 tisíc hektarů, kde se pěstují brambory, se totiž nachází na Vysočině. Jedná se zejména o pozdní odrůdy brambor.
I zde však hrozí, že by pěstování brambor mohlo být kvůli používání slabší nebo žádné chemie omezeno. Důvodem je vodní nádrž Švihov na Pelhřimovsku. Tzv. Želivská přehrada, jak se nádrži Švihov někdy říká, zásobuje pitnou vodou 1,6 milionu obyvatel včetně Pražanů a Středočechů.
Aby byla voda v nádrži nadále kvalitní, Povodí Vltavy chce rozšířit ochranné pásmo kolem nádrže. To by ale výrazně omezilo možnost používání pesticidů a zapříčinilo by nižší úrodu brambor a tím i jejich vyšší cenu.
Podle tajemníka Českého bramborářského svazu Josefa Králíčka už v současné době bramboráři nemohou používat několik přípravků na ochranu rostlin do brambor, nebo jejich platnost brzy skončí.
Zakázané přípravky ovšem musí nějak nahradit a v konečném důsledku to znamená, že použijí větší množství chemie na hektar, vysvětlil zavedenou praxi Králíček. Dodal, že taková situace může vést k dalšímu omezování osázených ploch bramborami a jejich produkce v budoucnu.
Výnosy by klesly o polovinu
Výzkumný ústav bramborářský mezi lety 2017 a 2018 zkoumal, jak se omezení herbicidů projevuje při pěstování brambor v ochranných pásmech II. stupně zdrojů povrchové vody. Výsledky přitom jasně dokázaly, že méně herbicidů znamená i méně brambor.
„Při aplikaci herbicidních látek, které je možné pro ochranná pásma využít, by byl výnos hlíz nižší o 17 – 35 % ve srovnání s variantami, kde byly použity standardně využívané účinné látky a jejich kombinace. V roce 2018 bylo toto snížení výnosu až o 54 %. V obou letech se také snížila výtěžnost tržních hlíz,“ uvedl Čepl.
To by následně způsobilo ztrátu konkurenceschopnosti, nižší produkci tržních hlíz při stejných či vyšších nákladech, snížení kvality, vyšší výskyt plevele a s tím souvisejících škůdců a chorob, protože může vznikat potřeba intenzivnější ochrany dalšími pesticidy. Případně může dojít i ke zdražení produkce a zvýšení rezistence některých druhů plevelů.
Podle europoslance Pavla Poce, který se omezováním pesticidů zabývá v Evropském parlamentu, některá opatření nemusí mít na hektarovou výnosnost takový vliv. „Pokud nahradíme chemickou desikaci a hubení plevele termickou, vyjde to podle Ústavu zemědělských a potravinářských informací dokonce levněji než použití chemikálií,“ upřesnil.
Čepl z VUB sice také připustil, že by brambory bez použití pesticidů pěstovat šlo, ovšem s mnohem vyššími náklady a velkým rizikem. Výsledkem by mohl být nízký až nulový výnos a horší kvalita.
„Bez použití pesticidů mohou klesnout výnosy na 50 – 30 % současného stavu. Rovněž nelze efektivně produkovat zdravou sadbu,“ upřesnil odborník, podle kterého zatím neexistují žádné účinnější náhrady proti těmto přípravkům. Chemické přípravky se dají nahradit jen z části.
Alternativy
Jedním z řešení, jak nahradit pesticidy, může být tzv.
integrovaná ochrana, tedy používání rezistentních odrůd brambor, preventivní agrotechnická opatření, fyzikální metody ochrany a použití přípravků na ochranu rostlin, a to nejen chemických, ale i biologických. Ty ale nelze použít vždy a navíc jsou dražší. Kromě toho proti nim mohou vznikat rezistentní populace škůdců, vysvětlil Čepl.
Další alternativy nedávno schválil Evropský parlament. Rezoluce, za kterou stojí mimo jiné i europoslanec Poc, má zjednodušit povolování, registraci a monitorování používání biologických pesticidů. Evropská komise podle něj má předložit návrh legislativy na zlepšení přístupu k nízkorizikovým přípravkům. „To dá i bramborářům do ruky nové nástroje,“ vyzdvihl.
„Snížit používání pesticidů lze také střídáním brambor s plodinami, které potlačují plevel, omezují choroby nebo šíření škůdců, a které umožňují obnovu půdy,“ vysvětlil Poc. Dodal, že brambory se do určité míry dokáží s plevelem či škůdci vypořádat samy. Jejich přirozené schopnosti však omezuje sucho či nedostatek živin v půdě.
Jsou pesticidy vždy škodlivé?
Pesticidy ovšem nemusí být nic škodlivého, pokud se aplikují s mírou, myslí si Čepl z VUB. Nadměrné a neodborné používání pesticidů ale může vést k negativním vlivům na životní prostředí i zdraví člověka a zvířat.
„Neplatí tedy, že produkty vypěstované bez pesticidů jsou kvalitnější a zdravější, než produkty pěstované s odborným využitím pesticidů. Velmi často je opak pravdou,“ vysvětlil odborník z VUB. Dodává, že používané přípravky na ochranu rostlin jsou vesměs velmi bezpečné a rychle se rozkládají. Pesticidy také podle něj nejsou u nás používané více než jinde v zahraničí.
„EU omezuje použití pesticidů pod tlakem veřejného mínění, které často není dostatečně odborně zdůvodněno a nebere na zřetel, zda lze danou účinnou látku nějak nahradit,“ kritizoval postup EU Čepl.
Článek původně vyšel v Jihlavském deníku v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.