Meníčko: Botanické fermentované limonády zrají sedm dní

Eva Dudíková před 8 měsíci 79 lidí poděkovalo

Mírně nasládlá, svěží, plná bublinek a říznutá zázvorem. Jednoduše ideální probiotické pití do letních dní. Tato super limonáda, kterou si doma ochočíte, u vás velmi brzy zdomácní!

Zázvor je mocná rostlina, která se používá různými způsoby – ⁠od teplých pokrmů (asijská jídla, např. stir-fry), přes marinády, čaje, až po kvašení (fermentovaný zázvor nebo jako přísada do kimchi). Jeho pikantní a zahřívající chuť se hodí téměř kamkoliv.

Kromě kuchyně má své místo také při léčení, například k podpoře imunity nebo trávení. A my teď jeho zdravotní benefity využijeme a vytvoříme si zdravou a lahodnou domácí šumivou limonádu – ⁠tzv. zázvorové pivo (ginger beer).

Zázvorové pivo. Co si představit? Nejedná se o typické pivo, které se vaří tradičně z obilovin, chmele a pivovarských kvasnic. Toto pivo, podobně jako kombucha, téměř neobsahuje alkohol a jedná se spíše o probiotickou osvěžující limonádu připravenou ze sladké vody a zázvorové šťávy.

Co je to ginger bug

Takto se v angličtině označuje startér pro výrobu zázvorového piva (resp. spíše osvěžující fermentované šumivé limonády).

K výrobě není třeba žádné SCOBY (tj. symbiotické kolonie bakterií a kvasinek, jako je například kombucha nebo tibi krystaly), protože slupka zázvoru přirozeně obsahuje bakterie. Ale pokud ji máme, můžeme SCOBY použít.

Říká se jí Ginger beer plant, ginger beer bug nebo ginger been monster (GBP), vypadá podobně jako tibi krystaly (polysacharidové hrudky, složené z kvasinek Saccharomyces florentinus a bakterií Lactobacillus hilgardii) a dá se sehnat i u nás (např. zde).

Ingredience:

Startér (tzv. ginger bug):

• 1 lžíce strouhaného zázvoru
• 1 lžíce třtinového (nebo jiného) cukru
• 1/4 litru vody

Pivo (tzv. ginger beer):

• 4 litry vody
• 320-350 g cukru (nebo jiného sladidla)
• palec zázvoru
• šťáva ze 2 citrónů
• koření (skořice aj.)
• startér

1. Založíme si startér

Dobře omyjeme zázvor a včetně kůry (na ní jsou prospěšné bakterie) ho najemno nastrouháme a lžíci vložíme do sklenice. Přidáme lžíci cukru a zalijeme 1/4 litrem vody. Zamícháme, přehodíme látkou nebo kapesníčkem a necháme fermentovat.

2. Dokrmíme startér

Další den startér opět dokrmíme lžící cukru a lžící strouhaného zázvoru (i s kůrou) a znovu zakryjeme a necháme fermentovat. Toto krmení opakujeme 5–⁠7 dní.

Postupně začneme vidět malé bublinky. Jakmile máme hotový startér, můžeme dělat limonádu.

3. Vytvoříme pivo

V hrnci smícháme vodu, na plátky nakrájený zázvor a případně koření (např. 3 celé skořice, můžeme použít také hřebíček, badyán nebo třeba mátu, meduňku aj.) a mírně vaříme cca 15 minut. Poté přidáme citronovou šťávu a necháme 10 minut odstát.

Vytáhneme zázvor a koření a přidáme sladidlo. Necháme zchladit (ideální teplota je ta, když vložíme malíček, aby tekutina nepálila) a nalijeme zcezený startér z kroku č. 2. Promícháme.

4. Necháme fermentovat

Pivo nalijeme do sklenic, zašroubujeme víčkem a necháme 3–⁠14 dní fermentovat v pokojové teplotě (doba záleží od okolní teploty; v létě je fermentace rychlejší než v zimě) do doby, až začne tvořit bublinky a chutná nám. Poté ho nalijeme do sklenic a umístíme do lednice vychladit. Vydrží až 2 týdny.

Hotovo! Můžeme popíjet (třeba i s většími dětmi)⁠ ????

Autor uvidí vaši zpětnou vazbu, což jej motivuje k další tvorbě.

Autorem článku je Eva Dudíková

Milovnice fermentovaných rostlinných potravin a spoluzakladatelka Superkvašáků.

Rovnováha střevního mikrobiomu je zásadní pro naši fyzickou i psychickou pohodu. V tomto krátkém kvízu se dozvíte odhad, jak je na tom váš mikrobiom.

Otestovat si střevo

Květové limonády

v odkazu recepty na uchování květůbez fermentace.

Jarní květy už jsou sice většinou fuč a ty, co kvetou začátkem léta, zase čekají, až bude teplo, takže teď je takové hluché období. Na druhou stranu většina léčivek se ke květu teprve chystá, a tak bych vám ráda nabídla další z metod, jak je uchovat — totiž udělat si z nich limonádu nebo sirup, který se pak dá rozkvasitV podstatě jsou možné použít dva (tedy dva a půl) způsoby. A pak ještě kefír. Buď zkvasíte květy rovnou ve sladkém nálevu, anebo z nich uděláte výluh a ten pak prokvasíte, popřípadě z toho výluhu uděláte sirup, který je sám o sobě zakonzervovaný a je možné pak kvasit podle potřeby i v době, kdy už nic nekvete. Limonády jsou totiž fermentované jen tak lehce a nejde je skladovat moc dlouho. Obecně by se asi dalo použít pravidlo, že z jemnějších květů děláme spíš výluh, případně sirup.

Klasikou v našem prostředí je pampelišková a bezinková limonáda. Fermentovaná čistě na divoko. Nasbíráte květ, osladíte, přidáte něco kyselého pro zvýšení ochrany těch správných mikrobů, zalijete vodou a necháte stát.

Po týdnu až dvou scedíte a pijete. Pokud máte nějaký startér, je dobré ho použít, tak se obejdete bez citronu. Ten ale s sebou nese i chuť, takže není nutné se ho vzdávat. Naopak — nic nebrání přídavku dalšího koření.

Přímo kvašená limonáda

Ingredience:

• 1 díl květů — bezinky, lípa, pampelišky,
• 1 díl cukru,
• 3 díly vody,
• případně startér,
• citron.

Květy sbírejte ideálně někde, kde je čisté okolí. Omývání z nich dostane pyl, který jednak tvoří součást chuti, ale také dodává zdraví prospěšné věci. Více o tom najdete v samostatném článku o pylu.

Otrhejte co nejvíc stopek, listů, květových lůžek a jiných zelených částí — dodávají hořkou chuť a chlorofylový čuch — takže opatrně s nimi. Samozřejmě je možné je tam ponechat a s hořkostí záměrně pracovat.

Převařte 3 – 5 dílů vody s dílem cukru (tedy na 3 – 5 litrů vody 1 kg cukru) a nechte vychladnout na max 40 stupňů. Pokud budete používat koření (hodí se třeba vanilka, skořice, hřebíček a podobné sladké věci), tak ho svařte spolu s cukrem.

Do vyvařené nádoby (klasická zavařovačka okurkovka) dejte květy, případně nakrájený citron (bez chemicky ošetřené kůry) a zalijte vodou. Zavíčkujte (pokud máte kvasný demižon, tak to dejte pod kvasnou zátku) a nechte tak týden dva stát.

Tradice praví, že by to mělo stát na sluníčku. To sice bude udržovat vyšší teplotu, ale zároveň UV paprsky zhoršují kvasný proces, protože přeci jen pár mikrobů zavraždí.

Takže pokud chcete do svých limonád dostat sílu ze sluníčka, tak ji vystavte paprskům, pokud chcete zlepšit kvasný proces, držte to mimo přímé slunce.

Po týdnu důkladně přeceďte (rostlinný materiál by se postupem času začal rozkládat), stočte do čistých lahví a uchovejte v chladu. Pokud to chcete uchovávat dlouhodobě, tak bych spíš než limonádu vyráběla víno z nálevu.

Púpavové limo na stránkách e‑gazdy. Najdete tami návod na pampeliškové víno.

Spousta květů je ovšem poměrně jemných a během fermentování by se začaly rozkládat a dost by tím pokazily výslednou chuť limonády. Takže se vonné a účinné látky louhují do vody a tento výluh se pak dále zpracovává.

Výluh je jen nóbl slovo pro čaj — květy zalijete horkou vodou a necháte vylouhovat. Většinou se to nechává louhovat dlouho — okolo 24 hodin. To samé pochopitelně jde dělat i se sušenými květy.

Následně pak potřebujete výluh dosladit (okolo 10 – 15 % objemu cukru), přidat startér, případně citron či jiné kyselidlo a nechat zkvasit. Tím, že už není potřeba limonádu slévat, je možné ji nechat kvasit v uzavřených lahvích a vyrobit tak bublinkovou limonádu.

Výluh je také možné svařit s cukrem na sirup.

Ostatně u nás v mnoha rodinách vyráběný pampeliškový med je ve skutečnosti hustý pampeliškový sirup. Sirup je možné používat normálně do vody nebo tedy naředit 3 – 5 díly vody, přidat startér a zkvasit.

akátový sirup

Sirup vzniká jednak částečnou inverzí cukru při rozváření a také dostatečnou cukernatostí roztoku. Na ten tekutý, nekaramelizovaný potřebujete 65 – 70 % cukru ve vodě a teplotu okolo 110 stupňů — tabulku s jednotlivými stupni vaření cukru najdete třeba tady.

Pochopitelně je možné používat i jiná sladidla než řepný sirup, ale pořád to musí být různé cukry — ze stévie ani jiných sladidel neuděláte sirup, takže si jde určitě pohrát s medem, různými slady a třeba s hotovými sirupy z ovocných šťáv.

Ovšem vždy se potřebujete dostat na cukernatost na 65 %, jinak se vám to začne kazit.

Pokud je výluh příliš slabý, jde často vyrobit odvar — namísto zalití květů horkou vodou se květy několik minut vaří. Doporučuji předem vyzkoušet na malém množství bylinky, jestli vám víc chutná jemnější výluh nebo hutný odvar. Většina těch hodně aromatických květů ovšem var nemá ráda, protože se odpaří právě ony vonné silice.

Květový sirup

Ingredience:

• 1 díl květů,
• 2 díly vody,
• 2 díly cukru,
• citronová šťáva/kyselina.

Svařte vodu s cukrem a vroucím roztokem zalijte květy.

Nechte 24 hodin louhovat, posléze pečlivě sceďte, přidejte něco citronové šťávy (pokud budete sirup používat jako základ na pro limonády s mléčnou fermentací, tak kyselte spíš méně, další kyseliny se tam vytvoří samy).

Nalijte do hrnce a vařte, dokud se na hladině nezačnou objevovat velké, pevné bubliny, popřípadě teplota neukáže 120 stupňů Celsia. Sirup nechte chvíli vychladnout a pak ho slijte do vymytých lahví a uschovejte. Stejně tak jde udělat sirup z listů bylin (jitrocel).

šeříkový sirup

Limonáda ze sirupu

Ingredience:

• 1 díl sirupu,
• 3 – 5 dílů vody,
• startér.

Tady už je to jednoduché: rozmíchejte sirup v převařené, vychladlé vodě vodě, přidejte startér — syrovátku, pokud chcete mléčné kvašení nebo špetku sušeného droždí, pokud chcete jen limonádu napěnit. Nalijte do lahví a nechte 2 – 4 dny kvasit v teple.

V okamžiku kdy lahve neprodyšně zavíčkujete, začne se vám v limonádě hromadit kysličník uhličitý čili bublinky. Je zde ovšem riziko při otvírání — pokud se kvašení daří, tak limonáda z lahve radostně prchá do dálky a hlavně do výšky.

Je tedy potřeba tak nějak odhadnout, kdy víčko utáhnout a kdy ho povolit. Nebo být připraven vymalovat strop.

A jaké květy tedy jde na sirup použít?

FERMENTOVANÁ LIMONÁDA

Fermentovaná limonáda vzniká fermentací vodního kefíru. A to společně s ovocem, zeleninou nebo třeba bylinkami. Ovoce a zelenina se může použít čerstvá, sušená, lyofilizovaná nebo klidně mražená.

Použít se ale může také sypaný kvalitní čaj, kávová zrna nebo klidně voda z mladého kokosu, jablečný mošt nebo čerstvé vymačkané šťávy. Meze se chutím nekladou, ani jejich kombinacím.

Pojďte se podívat na kompletní článek o tom, co je vodní kefír, fermentovaná limonáda i k čemu poslouží fermentované ovoce, které nám zůstane po fermentaci.

• Příprava: 5 min
• Množství: 1 litr
• Fermentování: 48-72 hodin
• Na 1 litr fermentované limonády budete potřebovat:
• 1 litr filtrované vody
• (lze použít vodu převařenou vychladlou, vodu několik hodin odstátou, kojeneckou v lahvi, nepoužívejte ale vodu z kohoutku kvůli chlóru, který by krystalkům uškodil)
• 5 lžic tibi krystalů
• 3 lžíce bio třtinového cukru (cca 50 g)
• (pokud použijete světlý třtinový, bude vodní kefír hezky světlý)
• volitelně: 1-2 kousky sušeného nesířeného ovoce – fík, meruňka, švestka, datle, mango nebo hrstka nesířených rozinek (sířené sušené ovoce opět krystalům vůbec neprospěje, může je dokonce zahubit)
• Postup:

1. Rozpusťte si třtinový cukr v trošce právě převařené vody, aby se cukr hezky rozpustil.

2. Vložte tibi krystalky do litrové sklenice, kterou budete moct zavíčkovat.

3. K tibi krystalkům přilijte filtrovanou vodu a lehce vychladlý cukernatý roztok, promíchejte plastovou/silikonovou lžicí nebo gumovou stěrkou a zavřete.

4. Nechte na kuchyňské lince fermentovat cca 48 hodin (nebo alespoň v rozmezí 36-48h).

5. Následně vzniklou „vodu“, které se říká právě vodní kefír, slejte přes plastové/silikonové sítko do další lahve.

6. Přidejte do vodního kefíru v lahvi ovoce nebo zeleninu, bylinky podle chuti a preferencí. Ovoce a zeleniny budete potřebovat velkou hrst. To znamená cca 100 – 150 g na 1 litr. Zavíčkujte a nechte na kuchyňské lince fermentovat dalších 12 hodin, poté dejte na dalších 12 hodin do lednice.

7. Po této době limonádu můžete slít přes plastové/silikonové sítko a přelít do lahví, ve kterých je budete skladovat v lednici. Není to ale nutné a ovoce a zeleninu v nich klidně můžete nechat.

8. Pokud limonádu slijete, ovoce určitě nevyhazujte, je zfermentované a vy ho můžete využít například do kaší, jogurtu s granolou, na lívance nebo ho jednoduše zamrazte a později si z něho umixujte probiotickou zmrzlinu.

9. Takto hotová fermentovaná limonáda vydrží v lednici i několik týdnů.

10. Krystalky, které vám zůstaly v sítku, neproplachujte a vložte je do čisté sklenice na další fermentaci jako na začátku. 

1. NAŠE OBLÍBENÉ PŘÍCHUTĚ DO DRUHÉHO FERMENTOVÁNÍ:
2. Jahody s meduňkou, maliny s mátou, sušený heřmánek s plátky bio citrónu, okurka s mátou a šťávou z limety, plátky citrónu s čerstvým zázvorem, čerstvá červená řepa, maliny s čerstvou červenou řepou, mango s plátky citrónu a šťávou z citrónu, jablko se skořicí, třešně s mangem, mrkev s jablkem a pomerančovou šťávou.
3. 10 TIPŮ, KTERÉ JSEM VYZKOUŠELA ZA VÁS:

1) Pokud limonádu z druhého fermentu po 24 hodinách přecedíte, zůstane vám v sítku ovoce a zelenina, kterou určitě nevyhazujte. Uskladněte ji do malé sklenice, zavíčkujte a vložte do lednice. V průběhu týdne ji použijte do smoothies, domácích zmrzlin, nanuků, chia kaší, jogurtů, do palačinek, … Případně ji zamrazte a použijte, až bude potřeba.

2) Můžete zfermentovat kterékoliv ovoce, díky fermentaci bude pak ovoce nejen lépe stravitelné, ale také bude obsahovat méně cukrů. Proto bude pro váš mikrobiom jenom přínosem. Zkuste třeba banány.

Nakrájejte je na větší kousky a zalijte vodním kefírem (1. fermentem). Nebo třeba hrušky, jablka, ovoce které například máte doma ve velkém a potřebujete ho zdělat.

V lednici vám takto naložené ve vodním kefíru ve sklenici vydrží týdny.

3) Jednou za čas (alespoň jednou za měsíc) dopřejte tibi krystalům tzv. revitalizační nálev.

Tibi krystaly jednoduše zalijte Vincentkou nebo minerální vodou, přidejte cukr a nechte den na lince nebo v lednici zavíčkované v láhvi. Ožijou, vyživí se minerály a budou sloužit dál.

 Na 5 lžic tibi krystalů postačí cca 250 ml minerální vody a 3 lžíce cukru. Po jednom dni slijte a pusťte se do přípravy dalších limonád. Určitě krystaly neproplachujte.

4) Pokud nebudete chtít chvíli limonády připravovat vůbec, můžete je v takovémto revitalizačním nálevu uchovat klidně 14 dní – 3 týdny. Ale vždy v lednici. Pokud byste nechtěli fermentovat delší dobu, já třeba většinou od podzimu přes zimu limonády nedělám, tak můžete tibi krystaly rozdat a pak si na jaře pořídit zase nové.

5) Krystalky by vám po každé fermentaci měly přibývat, budou se zvětšovat a množit. Tím poznáte, že vše funguje tak jak má. Jednoduše si je můžete zvážit před fermentací a po fermentaci.

 Nebo to poznáte také podle množství lžic tibi krystalů, které ze sítka budete dávat do lahve na další fermentaci, zbyde jich tam víc. Tento zbytek můžete schovat do skleničky, přilít cukernatý roztok a někomu darovat.

Případně vyhodit.

6) Některé zdroje k první fermentaci sušené nesířené ovoce ani nepřidávají. Takže pokud ho zrovna nebudete mít, nevěšte hlavu. Občas se to skutečně obejde i bez něho. Někdy i vícekrát za sebou. Limonáda poté může být méně perlivá a určitě ještě méně sladší.

7)Co je ale dobré, tak přidat trochu citrónové šťávy nebo plátek bio citrónu hned do první fermentace. Nebo také občas malou špetku himalájské soli. Ale opět to nutné není. 

8) Pokud budete fermentovat bez utaženého víčka, nebude limonáda perlivá. A nebojte, někdy se perlivost dožene až během druhé fermentace s ovocem. Perlivosti také pomáhá správný výběr sklenice při druhé fermentaci. Zkuste zvolit sklenici s užším hrdlem a pořádně utáhněte.

9) Nepoužívejte k výrobě limonád umělá sladidla, xylitol, agáve, kokosový cukr ani med. Z dlouhodobého hlediska si s krystaly nebudou rozumět a nebudou pro ně prospěšné. Navíc med je přirozeně antibakteriální, takže nebude s tibi krystaly fungovat. Nejlépe používejte nerafinovaný třtinový cukr nebo řepný cukr v bio kvalitě.

10)Pro mou čtyřčlennou rodinu připravuju rovnou várku ze 2 litrů. A do druhého fermentu připravím dvě příchutě. 🙂

Ať se vám limonády vydaří,

M.

#tibilimo aneb limonády z vodního kefíru | Zásadně zdravě – Jana Králiková

Nejdřív vám ale chci moc poděkovat, za ten ohlas na moje limonádování! Vůbec mě totiž nenapadlo, kolik z vás to v roce 2019 ještě může zajímat.

:)) Měla jsem pocit, že už o tom bylo i u nás v Česku už tolik napsáno a řečeno, že už doma dávno všichni fermentujete od zelí, přes kváskovej chleba, po kombuchu.

A moc mile mě teda váš zájem potěšil, protože já kvašení miluju! A moc ráda se s váma podělím o svoje pokusy, úspěchy i nezdary, abyste je neopakovali a nebáli se fermentovat, protože si myslím, že je to vážně fascinující proces!!

View this post on Instagram

Už si nepamatuju, kdy a kde jsem pila limonády z vodního kefíru poprvý.????Ale díky stáži v @eska_karlin jsem se před pár rokama zamilovala do jejich výroby. Je to totiž jako chovat miliardu domácích zvířátkek, o který se musíte starat snad ještě pečlivějc, než o kvas.????????????‍♀️A až díky vám jsem si zas uvědomila, v jak srandovní bublině fakt člověk žije.

Měla jsem pocit, že #tibi už všichni znáte, často je děláte doma, stejně jako kombuchu, „chrchlík“ (tibetskou kefírovou houbu), fermentujete kaše… klíčíte semínka… Nevím, měla jsem prostě pocit, že ten peak fermentace už v Česku byl, a že už je toho všude tolik, že nepřijdu s ničím moc zajímavým.

????????‍♀️ Ale teda vy jste mě úplně dostali! Moc mě baví, jak vás to baví, a je fajn, že teda ještě tolik z vás, zajímá proces fermentace a tyhle moje domácí pokusy!????❤️ Takže vám občas něco s těma breberkama hodím i na ten web.

Děkuju za to nakopnutí!???????????? Teď mám rozepsaný ty fermentovaný kaše a začnu i s #tibilimo, ale mezi tím vám chci moc doporučit knížku Síla přírodní fermentace od S.E. Katze, blog zkvaseno.

cz @zuzkaou, kde najdete skvělý informace o kvašení v češtině, a pak pokud jste jó zvídaví, tak loni napodzim vydali bilbi o kvašení @reneredzepinoma a David Zilbert: The Noma Guide to Fermentation (Foundations of Flavor).????????????????????‍???? PS: všechno o #tibilimo jsem vám uložila do výběru/Highlights tady u mě v profilu. Breberkám zdar!???????? #jajafermentuje #fermentation #zasadnezdrave

A post shared by Jája ???? (@zasadnezdrave) on Apr 11, 2019 at 6:21am PDT

Pokud nemáte domácí mazlíčky a rádi byste, doporučuju vám terapii kvašením. :)) Díky procesu fermentace budete doma chovat totiž celý zástupy breberek i s jejich koloniema.

Už si popravdě nepamatuju kdy a kde jsem pila tibi limonády poprvý, každopádně víc do styku jsem s nima přišla na stáži v restauraci Eska pár let zpátky. Fascinovalo mě to a osídlený krystalky ve mně budily respekt snad ještě větší než kvas. Překvapivý je, že i přes to mám s vodním kefírem daleko vyšší úspěšnost než s chlebem. 😀 I když i s ním už je to výrazně lepší!

Nebudu tu rozebírat tolik teorii a chemii, kterou už dávno a perfektně i u tibi popsali jiní, ale chci se zaměřit hlavně na praxi: jak tibi „chovat“, nezabít je, ale naopak jim vylepšovat kondici i ve fázi, kdy „odpočívaj“ nebo spíš, kdy odpočíváte vy. 🙂 Jak s nima zacházet a čím je krmit, aby prosperovaly ve vodním kefíru, i jak a s čím je kombinovat pro ty nejzajímavější a nejlepší limonády.

Pokud vás i teorie fermentování i víc dohloubky a obecně zajímá, doporučuju následující weby (v češtině) a literaturu (v CZ/EN):

Co je to tibi

Tibi, tibicos, japonské „mořské“ krystaly, „houbičky“,“řasy“… Jsou ve skutečnosti breberkama osídlený „chrupavkovitý“ hrudky různejch tvarů a velikostí, který např. v Mexiku a to na kaktusu v cukrový exkreci (sladká zkondenzovaná voda, kterou se mikroorganismy živí) v roce 1899 objevil M. L. Lutz. Odkud vodní kefír původně pochází bohužel není známo.

Tibi, tibicos, japonské „mořské“ krystaly, „houbičky“, „řasy“…

Vodní kefír obsahuje podobný, ale ne stejný druhy laktobacilů, laktokoků i kvasinek jako mléčnej kefír. Každopádně i tibi jde naučit na mlíko. Jen potřebujou trochu víc času a trpělivosti. Ale o tom zase jindy.

Tibi nejvíc prosperujou v cukrový vodě, která navíc obsahuje minerály, za což může hlavně lactobacillus hilgardii.

I proto se do prvního fermentu doporučuje použít (nesířený) sušený ovoce anebo krapet himalájský soli.

Každopádně veškerý přítomný breberky ve vodním kefíru přidanej cukr postupně štěpěj a vytvářej z něj hlavně kyselinu mléčnou, alkohol a oxid uhličitý. A proto jsou limonády z vodního kefíru perlivý.

Něco málo z historie výživy…

Z celý historie nejen vodního kefíru mi připadá zajímavej zlom, kdy po 2. světový válce tibi (a kombucha) z Evropy prakticky zmizely. Ono to totiž přesně vypovídá o modních vlnách ve výživě.

Tak jako je dneska trendy jíst lokálně, sezónně, fermentovat, píct si chleba, vařit ideálně z bio potravin – což pochopitelně dává největší a jedinej smysl v otázce našeho zdraví nezávisle na tom, co je zrovna v módě – bylo v poválečným období přesně naopak.

Místo přírodního vysocekvalitního domácího limonádování začal po 2. světové válce „věk slazených sycených limonád“, a už to jelo.

Trendy zdaleka nehýbou jen módou, ale celou ekonomikou, a tím chci jen říct, že je potřeba si to uvědomovat. Všechno chodí ve vlnách, protože když je něčeho moc, trh se nasytí a málo se točí peníze. A proto, aby se to dalo znovu do pohybu, je potřeba nakopnout to ideálně opačným extrémem. Proto se nám střídají modní krátký vs.

dlouhý účesy, mrkváče a zvonáče, tenký a široký podpatky… Ale hlavně i „hodný sacharidy“ vs. „zlý tuky“ a „hodný tuky“ vs. „zlý sacharidy“, vajíčka „jó, jezte“ a vajíčka „né, nejezte, pozor na cholesterol“… a tak dále, až do zblbnutí.

Na tohle téma jsem před pár lety napsala článek: Zdravější než zdraví? tak kdyby vás to zajímalo, přečtěte si v odkazu. Ale zpátky k limoškám!

Jak na fermentované limonády?