Med roku: Nejlepší med je ten z okolí vašeho bydliště

Když jsem na internetu narazila na článek o tom, že Praha už třikrát za sebou zvítězila v soutěži o nejlepší med v Čechách, nedalo mi to a rozhodla jsem se, že přijdu na kloub tomu, jak je možné, že auty přecpaná metropole má lepší med než venkov.

V Praze se včelařilo odjakživa, v posledních letech ale přibývá včelích úlů i v centru města. Bzučící hmyz najdeme třeba v Milíčovském lese, Prokopském údolí, Divoké Šárce, Kamýku, v Botanické zahradě v Troji či v Hostivařském lesoparku. Článek o nejlepším medu však zmiňoval konkrétně spolek Hradčanské včely.

Na venkově jsou dnes široké lány s řepkou, které se stříkají chemií. To se v Praze vůbec nedělá a včely tu také mají daleko různorodější pastvu.

V kavárně Nový Svět, která se může pyšnit krásným interiérem, bohužel už ne tak příjemnou obsluhou, jsme se jedno slunečné odpoledne s jeho členkami sešly, abychom si o radostech i strastech pražského včelaření popovídaly.

Z původně plánovaného rozhovoru s Dagmar Šormovou, jednatelkou Včelařského spolku pro Prahu a okolí, se nakonec vyklubala skupinová debata, které se účastnila také mladá maminka a včelařka Gabriela Kontra a čiperná důchodkyně Jana Titlbachová, která hradčanský spolek založila.

A vzhledem k tomu, že paní Jana bydlí jen pár desítek metrů od kavárny, pozvala nás k sobě na zahradu na ukázku včel. Právě kvetoucí broskvoň, tulipány i bzučící hmyz dodávaly typicky turistickému místu v centru Prahy domáckou atmosféru a paní Titlbachová nám mezitím vyprávěla, že Hradčanské včely vznikly tak trochu na truc.

Včelí úly Jany Titlbchové v centru Prahy. A i med je v Praze nejlepší

„V roce 2009 jsem byla zastupitelkou na Praze 1. Tehdy přišli někteří členové s projektem, že založí Sbor dobrovolných hasičů a zažádají o dotaci. Na jednání zastupitelstva jsem se jich ironicky ptala, kde budou sušit v centru Prahy hadice? Říkala jsem si, že my ženy bychom si tedy také měly nějaký spolek založit.

Dcera mě navedla na včelaření, že je to prý ve městech na Západě hit. Projekt jsem tehdy z větší části od hasičů opsala a dodnes se jim omlouvám za své pochybnosti ohledně jejich činnosti, protože jejich spolek opravdu dokonale funguje a my s nimi často spolupracujeme.

“ S paní Janou jsme u ní na zahradě stihly probrat kromě začátků včelaření také historii Malé Strany, děti i partnerské vztahy.

V posledních letech jste se spolkem hned třikrát za sebou zvítězili v soutěži Med roku… DŠ: Ano, v roce 2015, to byl med Hradčanských včel.

O rok později med z Vidoule a v roce 2017 opět Hradčanské včely. Posílala jsem ho tam já, tak to všichni přisuzovali mně. Tenkrát si pamatuji, že med z Košíř byl na druhém místě a medy ze Stromovky také většinou na druhém nebo třetím místě.

Praha to v poslední době vždycky zbytku republiky natřela.

Co se v takových soutěžích posuzuje?

DŠ: Medy samozřejmě musí vyhovovat hygienickým normám, musí plnit všechny požadavky na zdravou potravinu. Pak se hodnotí senzoricky a myslím, že asi 10 procent hodnocení tvoří etiketa. Ale nejvíce samozřejmě rozhoduje chuť. A jak je možné, že zrovna v Praze je tak dobrý med?

DŠ: Na venkově jsou dnes široké lány s řepkou, které se stříkají chemií. To se v Praze vůbec nedělá a včely tu také mají daleko různorodější pastvu, je tu například spousta květinových záhonů a kvetoucích stromů. To je pro včely samozřejmě mnohem lepší, než když mají několik týdnů jednostrannou dietu, třeba v podobě té řepky.

GK: Venkovští včelaři si prý dokonce stěžovali, že by pro pražský med měla existovat zvláštní kategorie, abychom je tak neválcovali.

DŠ: Také proto jsme loni do soutěže med neposílali, tak konečně vyhrál někdo mimopražský. Říkali jsme si, že tři vítězství zatím stačí.

Jaké faktory mají na kvalitu medu největší vliv?

DŠ: Podle mě je u květových medů důležitá hlavně různorodost, protože právě ta vám dodá tu chuťovou plnost.

Včelařky spolku Hradčanské včely: Zleva Gabriela Kontra, Jana Titlbachová a Dagmar Šormová

GK: Mimochodem, slyšela jsem, že med je ještě s vínem nejpančovanější věcí na trhu. Med se často vytáčí příliš řídký, takže se pak míchá s cukrovým roztokem, který to vlastně dokonzervovává…

DŠ: Nebo se z nezralého medu uměle odčerpává zbytková voda. Med v České republice totiž smí mít podle normy maximálně 18 procent vody. A dokonce už to začíná být tak sofistikované, že se tady medy z ciziny mimo EU přefiltrují a přidají se třeba česká pylová zrna, protože podle nich se poznává, odkud med pochází.

Dá se kvalitní med v obchodech poznat?

DŠ: Nedá. Ale určitě bych nekupovala medy ze zemí mimo EU, protože tam jsou stále povolené postřiky a léčiva, která jsou už v EU zakázaná.

GK: Nejlepší je vybrat si včelaře, kterému důvěřujete, a koupit si u něj zásobu, protože kvalitní med vydrží i více let.

Je možné podle chuti medu určit třeba jako u vína, odkud pochází?

DŠ: Ano, chuť medu se liší během roku i na jednotlivých stanovištích, záleží na tom, co zrovna kvete. V Praze můžete získat třeba i jednodruhový lipový med, ale předtím samozřejmě musíte vybrat ten, který už v plástvích je, aby se s tím původním nepromíchaly.

GK: Také záleží na tom, jaký kdo má cit. Dáša do medu strčí prst a pozná, co je šanta, co růže. To já tak nemám.

DŠ: Záleží hodně na praxi. Některé medy mají výraznou chuť, třeba med z ptáčnic chutná, jako kdybyste do něj přimíchala griotku. Nebo když na Petříně kvete levandule, voní med po ní.

Jaký med máte nejradši?

DŠ: Já asi ten náš.

GK: Jsme hodně zmlsané, málokdy nám chutná med odjinud.

A dá se váš med někde koupit?

DŠ: Upřímně, my ho vlastně ani moc neprodáváme, hodně ho rozdáme na různých akcích, na hasičském plese, Malostranském candrbále a dalších akcích spolků v Praze 1. Také známí si občas přijdou pro jednu až dvě sklenice.

S jakými problémy jako včelaři v Praze nejvíc bojujete?

GK: Nejhorší je asi strach sousedů. Původně jsme měli úly v Loretánské zahradě, ale odtamtud jsme museli odejít, protože tam byla blízko škola pro nevidomé děti a lidé měli obavy.

DŠ: Přitom jsme byli dvě stě metrů vzdálení, ale oni tvrdili, že včely budou lítat do učeben.

GK: Ale myslím, že to je takový předsudek, lidi se bojí žihadla, ale není to důvod, aby se včely nechovaly. Je důležité se nějak domluvit a hlídat, aby se nevyrojily. Včela může koneckonců přilétnout odkudkoli a štípnout vás. Abychom hysterii ohledně včel předcházeli, pořádáme i návštěvy dětí u úlů. Předloni se jich zúčastnilo přes 500 dětí, které byly nadšené.

Dagmar Šormová Vystudovaná architektka, nyní hodně sportuje a přispívá do časopisu Moderní včelař. Je také čerstvou absolventkou SOU Blatná, obor včelaření. Nyní jednatelka Včelařského spolku pro Prahu a okolí.

Jana Titlbachová Důchodkyně, dříve ředitelka galerie Anderle, členka SZ, pracuje v několika komisích zastupitelstva MČ Praha 1, včelaří od roku 2010.

Gabriela Kontra Fotografka, dokumentaristka, členka skupiny Photon, spoluzakladatelka a realizátorka projektu Bajkazyl, učí na katedře dokumentární tvorby na FAMU, ve spolku Hradčanské včely včelaří od roku 2010.

A teď jsme na konci dubna pořádali v Loretánské zahradě další akci Třešňový den. Tam si děti mohly ozdobit medové perníčky, koupit občerstvení a také se dozvědět nějaké informace o včelách, medu a biodiverzitě. 

V jakých případech jsou včely agresivní?

DŠ: Samozřejmě reagují na určité podněty nebo spíš jejich souhrn. Když tedy bude před bouřkou, vy budete zpocená, vezmete do ruky motorovou sekačku a půjdete sekat trávu na louku, kde jsou úly, tak si o to přímo říkáte. Včely také nesnáší sluneční brýle, existuje teorie, že to je vzpomínka na tmavý a lesklý medvědí čumák. A také některé parfémy…

GK: Ano, musíme si kupovat parfémy podle toho, jaký vkus mají naše včely…

Když si Pražák chce založit úl, co pro to musí udělat?

DŠ: Víte, to je hodně náročné, jak finančně, tak časově. A Praha je převčelená. Než aby začátečníci zakládali nové úly, tak včelám víc prospěje, když budou lidé pěstovat medonosné rostliny a nebudou používat chemii. Začátečník může vyvolat i nemoc, měli jsme tu zavlečený mor a tak dále.

GK: Teď nastala taková móda, že v Praze včelaří kdekdo, na střechách, terasách, na zahrádkách…

DŠ: Jenže to střešní včelaření klade na včely velké nároky. Je tam velké horko a také je to často hodně vysoko. Nemám nic proti tomu, když jsou úly na opeře nebo Národním divadle, ale aby to bylo všude a ještě se tím magistrát pyšnil…

JT: Ano, to je pro nás záhada, jak město na budově magistrátu včelaří. Ale dokud jsme to neviděly, nechceme nic říkat. Každopádně víme, že ty včelí roje, které se musí chytat třeba v Pařížské, jsou z hotelu Intercontinental, nebo právě z budovy magistrátu na Mariánském náměstí.

foto: Michaela Cásková, zdroj: Hradčanské včely

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je…

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda….

Marketing medu pro malochovatele

Někteří včelaři svůj med prodávají hluboko pod průměrnou cenou a tuto podnikatelskou neobratnost zakrývají nejrůznějšími výmluvami. Někdy se dokonce tváří, jako že jim na výdělku vůbec nezáleží. Oproti tomu je v ostrém kontrastu návštěvnost článku s naší každoročně aktualizovanou Mapou cen medu. Článek po uveřejnění otevřelo několik tisíc návštěvníků za jediný den a po celý měsíc se drží na špici nejčtenějších příspěvků. Zájem o cenovou politiku medu je nepopiratelný.

Toto povídání je napsáno především Vám, kteří jste ochotni si přiznat, že s ekonomickými výsledky vycházejícími z prodeje Vašeho medu nejste tak úplně spokojeni. Nečekejte však instantní návod.

Proměnit med v očích zákazníka v něco víc než jen anonymní sladidlo ve sklenici vyžaduje zapojení vlastní fantazie a nápadů. Ano – v očích zákazníka – neboť jedině jeho mysl pozdvihne Váš med nad medy všech ostatních.

Pokud jste ochotni se s ním podělit o svůj včelí svět, ukázat mu příběhy v pozadí, zajímat se o jeho potřeby a přání, snáze ho přesvědčíte o kvalitě svých výrobků. I k tomu snad bude tento text inspirací.

Poznámka autorky: Rozhodně nejsem specialistkou na propagaci a marketing. Vlastně o tomto tématu nic nevím. Neskromně se však snad můžu označit za úspěšného prodejce. Uvedené příklady vychází ze skutečných osobních zážitků a pozorování. Některé kapitoly jsou rozpracované jen omezeně, neboť si zaslouží vlastní zpracování. Začněme tedy od základu…

Kapitola 1. Průzkum trhu

Podívejme se nejprve na specifika českého včelařství ve statistikách a číslech.

Producenti, kam se podíváš

Česká republika je rájem hobby včelařů. Podle statistik Českého včelařského programu 2020 – 2022 je pět ze šesti včelařů v Česku drobným chovatelem s maximálně patnácti včelstvy. Profesionálních včelařů s více jak 150 úly máme oproti tomu jen hrstku a pečují jen asi o 5-10% domácích včelstev.

Zavčelení i „zavčelaření“ je proto v ČR poměrně rovnoměrné.  V téměř každé obci či městě najdete včelaře a s ním i jeho včely. Jak naznačuje mapa hustoty zavčelení, více včelstev se soustředí do míst, která obývají lidé.

Nejméně kolonií pak žije v málo osídlených oblastech, jako jsou příhraniční hory, chráněné oblasti, vojenské újezdy apod.

Prodejci, kam se podíváš

Malí včelaři mají jen dvě možnosti, jak přebytky svého medu prodat. Buď jej prodají do výkupu, nebo formou „ze dvora“ přímo koncovému spotřebiteli. Ceny ve výkupech kopírují aktuální světové ceny medu a tvoří asi jednu třetinu konečné maloobchodní ceny.

O zbývající dvě třetiny obratu se dělí velkoobchod a maloobchod. Ministerstvo zemědělství ČR odhaduje, že výrobní náklady na 1 kg medu se v současnosti pohybují v rozmezí 40,- až 60,- Kč, především v závislosti na technickém vybavení včelařského provozu.

Při aktuální výkupní ceně 58,- až 70,- Kč za kilogram medu, je tak nabídka výkupců pro včelaře neatraktivní.

Spočítáme si to na prstech jedné ruky: Průměrný počet včelstev na včelaře byl podle statistik ČMSCh ze září roku 2018 asi 11,8 (740 314 včelstev na 62 736 včelařů). Průměrný výnos medu na včelstvo, jak jej ve Včelařském programu odhaduje MZe, je 14 kg.

Průměrný český včelař tak ročně získá celkem asi 165 kg, ze kterého do prodeje putuje přinejlepším 150 kg. Při prodeji do výkupu včelař vydělá asi 20,- Kč na kilogramu, celkem tedy 3 000,- Kč za celoroční úsilí.

Průměrnému českému včelaři se tak nijak zvlášť nevyplácí med do výkupu prodávat.

Celkem logicky pak dochází k úkazu, na který žehrají profesionálové: Malí včelaři se med snaží prodat s o něco větším ziskem tak, jak jim to legislativa umožňuje – spotřebitelům přímo ze dvora. Potenciální konkurence je tak v Česku na každém kroku.

Medu je přitom málo

Český med se v posledních letech stal nedostatkovým zbožím. Ne že by jej snad čeští včelaři vyprodukovali méně než v předchozích letech, ale roční spotřeba medu na obyvatele v roce 2016 poprvé překročila hranici 1 kg.

Domácí produkce nyní nestačí ani na pokrytí místní spotřeby. Část medu navíc rovnou putuje do zahraničí. Český med je tak v jistém smyslu luxusem.

Pokud by po něm zatoužili všichni čeští milovníci medu, na každého by se v potřebném množství nedostalo.

Kolik stojí med

Průměrná cena medu při koupi ze dvora je v roce 2019 asi 161,- Kč/kg. Rozpětí cen v místě produkce je pak 130,- až 220,- Kč. Vyplývá to z internetového průzkumu, který provedla redakce portálu Včelaři sobě na vzorku padesáti včelích farem i menších včelařství.

Nepodařilo se přitom prokázat, že by za touto vysokou variabilitou ve výši cen stála rozdílná velikost včelařství nebo jejich zeměpisná poloha. Jedna z největších českých farem, farma rodiny Cihlářových, nabízí kilo medu za více než 200,- Kč. Jiná, rovněž velká včelařství, jsou na opačném konci žebříčku.

Ani místo stanoviště včel zřejmě nehraje při cenotvorbě významnou roli. Levný i drahý med je možné koupit i pár kilometrů od sebe.

Shrnutí pozitiv a negativ:

– silné konkurenční prostředí mezi producenty
– silné konkurenční prostředí při prodeji formou „ze dvora“
+ místní produkce pokulhává za spotřebou

+ možnost přímého prodeje koncovému spotřebiteli bez překupníků

Kapitola 2. Argumenty pro zdražení medu

Typologie levných včelařů

Včelaři by rádi svůj med prodali co nejdráž nebo alespoň s uspokojivým ziskem.

Vždyť prodávat své výdobytky pod cenou (myšleno hlouběji pod celorepublikovým průměrem) je totéž, jako nechat povalovat tisícikoruny na ulici či žádat svého zaměstnavatele o snížení platu. Levné medy kupodivu k sehnání jsou a není jich málo.

V některých případech se možná jedná o prodej falšovaného či jinak znehodnoceného zboží. Jindy však dotyční prodejci jen postrádají obchodního ducha.

Často se setkávám s tím, že včelaři tento svůj nedostatek tají nebo jej dokonce vydávají za přednost. Nejčastější výmluvou tzv. koníčkářů je, že se přece jedná o koníčka, na kterém není třeba vydělávat.

Depkaři tvrdí, že med v jejich okolí za vyšší cenu prostě prodat nelze a láskaři zas, že nebudou odírat sousedy z okolí a pravidelné zákazníky, kteří s nimi vždy prohodí pár milých slov. Kompotáři se medu zbavují, neboť police potřebují na zimu uvolnit pro okurky a kompoty.

Pátou skupinu pak tvoří bezstarostní, kteří touží med prodat rychle a hlavně bez starostí.

Argumenty pro zdražení

Nejpádnějším argumentem pro zdražení medu je zvýšení finančního zisku. Desetikorunu na kile zákazník téměř nepocítí, ale vám přistane do kasičky tisícikoruna za každý prodaný metrák. Pokud si nechcete připadat jako hamouni, můžete výdělek vrátit zpátky včelám.

Za tisíc korun pořídíte třeba patnáct kilo voňavých mezistěn z vlastního kvalitního vosku, pořádný balík prověřeného krmiva pro případ nouze či registrované léčebné přípravky na přírodní bázi pro celou včelnici na celý rok.

Můžete také vylepšit svůj včelařský provoz, aniž byste tím zatěžovali rodinný rozpočet. Přířezy a nástavky je dobré čas od času vyměnit za nové, rukavice (pokud je používáte) by měly do popelnice automaticky letět každý rok.

Místo starého zasmrádlého plastového kýblu se pod medometem jistě bude lépe vyjímat nerezový…

Pokud zdražíte med běžným zákazníkům, můžete si dovolit být velkorysí k těm, na kterých Vám opravdu záleží. Předně nebudete muset ždímat včely na krev a bude pro Vás snadné, ponechat jim dostatek květového medu pro vlastní spotřebu.

Včely se Vám dost možná odmění lepší kondicí a Vaši investici Vám napřesrok desetinásobně vrátí v silných a zdravých matkách a v bohaté úrodě medu. Nebude Vám líto obdarovat sklínkou medu sousedy, kteří z vděčnosti k Vám ohlásí zavčasu všechny roje. I ty, které nejspíš přilétly odjinud.

Také snáze mávnou rukou nad pobodanými vnoučaty a včelami na bazénu, když mají díky nim tak sladký život. Třeba si i přijdou na nákup, až zjistí, jaký poklad mají ve svém sousedství. A konečně, místo neefektivní plošné slevy věnujete dárek jen nejlepším zákazníkům.

Samozřejmě s řádným komentářem o tom, jací jsou znalci medu a jak jsou jedineční.

Pokud zdražíte med tak, že budete nejdražší ve svém okolí, uděláte tím velkou službu ostatním včelařům. Nebudou tak stydliví a své ceny se pravděpodobně pokusí dorovnávat.

Sice Vás nejspíš pomluví u zákazníků i mezi sebou, ale budou to jen kyselé hrozny. Nejdražší včelař široko daleko si je totiž dobře vědom, že jeho med je nejkvalitnější a nejlepší; nebo přinejmenším nejžádanější.

V opačném případě by se mu totiž zákazníci nevraceli.

Kapitola 3: Proč je Váš med nejlepší

Pokud se rozhodnete prodávat med za víc než Vaši sousedé, připravte se na to, že budete muset zdražení svého produktu obhájit před rodinou, zákazníky i včelaři z okolí. S vysvětlením „Chci prostě vydělat víc,“ nejspíš nepochodíte. Je třeba podrobně a pečlivě vysvětlovat, proč právě Váš med je odlišný od těch všech, které se prodávají o dvacku levněji ve Vašem okolí.

Zvyšte kvalitu medu

Vysoká kvalita medu je prvním předpokladem pro to, abyste za něj mohli žádat adekvátní odměnu. Postarejte se tedy, aby se k Vám zákazníci vraceli právě kvůli ní a nikoliv kvůli „výhodnému nákupu“.

Včelař prodávající kvalitní med musí několikrát do roka od zákazníků slyšet, že právě jeho med je nejlepší, jaký kdy jedli.

Pokud med nepovažují za nejlepší v kraji, měli by ho alespoň považovat za dobrý a tuto skutečnost Vám při své návštěvě spontánně sdělovat. Pokud se tak neděje, nejspíš někde děláte chybu.

Nejčastěji zanedbávané nedostatky kvality (pomíjím závadné a falšované medy):

• Med není dostatečně vyzrálý a obsahuje vysoký podíl vody. Zákazníkovi, který často nedbá pokynů o správném skladování, doma zkvasí. Takového zákazníka už neuvidíte.
  Řešení: Nevytáčejte otevřené a krajní plásty a pořiďte si refraktometr.
• Víčko není dostatečně dotažené nebo netěsní. Med je hygroskopický, takže při skladování ve vlhku jeho svrchní vrstva natáhne vodu a mírně nakvasí. Zbytek obsahu sice bývá v pořádku, ale i tak má zákazník pokaženou chuť.
  Řešení: Používejte pouze nová víčka a ta, která přetáhnete, raději vyhoďte.

• Med obsahuje drobné nečistoty. Ty sice nejsou zdraví škodlivé, ale některým lidem vadí. Částečky vosku a pyl se usazují pod víčkem, kde tvoří nevzhlednou vrstvičku. Ta kazí dojem po otevření. Když přidáte med s voskem do čaje, na hladině se objeví mastná oka. Pak to kupujícímu vysvětlujte…
  Řešení: Med před stáčením přeceďte přes síta a nechejte ho dostatečně dlouho dekantovat. Sklenice s pěnou si ponechte pro vlastní spotřebu.

• Med byl již jednou ztekucen, ale nebyl včas prodán a znovu krystalizuje. U dna se tvoří velké krystaly, vršek je stále tekutý. Med sice není závadný, ale působí nevzhledně.
  Řešení: Naučte své zákazníky nakupovat zkrystalizovaný med, ještě si ušetříte práci s rozpouštěním. Pokud se ztekucování nemůžete vyhnout, zvolte technologii a způsob skladování, který opětovnou krystalizaci co nejvíce oddálí.

Nejčastější chyby, které nutí zákazníka pochybovat o kvalitě medu:

• Med je balen v nevhodných obalech. Zákazník by nikdy neměl mít pochybnosti o tom, že dodaný obal je určený pouze pro med. Není nic horšího, než zakoupit med ve sklenici, ve které předtím plavaly okurky a která má zasmrádlé a orezlé víčko. I samotná představa toho, že v zákoutí obalu možná narazím na zbytek prejtu či paštiky, leckoho znechutí.
  Řešení: Používejte sklenice určené na med (např. typ včela či zvláštně tvarované), které se nepomíchají s těmi na okurky. Pokud používáte „okurkáče“, zajistěte, aby byly jednoho typu a aby se alespoň tvářily, jako že v nich nic jiného než med nikdy nebylo. Med vždy opatřujte novým víčkem, bez výjimky.

• Špína a nepořádek, kam se podíváš. Jen si nemyslete, že si lidé při koupi ze dvora Váš dvorek neomrknou. Většina z nich nemá možnost nakouknout do Vaší kuchyně či místnosti, kde zpracováváte med. Obrázek si proto udělá podle toho, co vidí přede dveřmi. Někteří zákazníci občas zatouží vidět i včelnici. Pokud je nepořádek kolem úlů a z nástavků se loupe barva, jak asi budou vypadat plásty s medem?
  Řešení: Pokud si nemůžete uklidit na dvoře, vymazlete alespoň zázemí, ve kterém prodáváte med. Rozhodují i drobnosti, jako je košík, ve kterém zákazníkovi med přinesete či peněženka, do které si uložíte vydělané peníze. I včelař sám by měl mít při obchodování čisté oblečení a umyté ruce.

• Včelaři si nedají práci s vysvětlováním. Mezi lidmi je přitom o medu zažito tolik polopravd! Mnoho zákazníků, kteří přijdou ke včelaři poprvé, znají jen medvídky z obchodů. Sklenice řepkového pastového medu je tak může zaskočit.
  Řešení: Mluvte o medu se svými zákazníky a mějte vždy po ruce vzorky na ochutnání. Zvláště děti se ochutnávkám nebrání a navíc přichází bez předsudků. Maminka, která zamýšlela koupit sklenku tmavého medovicového, tak často nečekaně odejde s košem „sádla“. Děti totiž pastový med zbožňují.

Vyzdvihněte jedinečné vlastnosti

I když se Vás zákazník přímo nezeptá, je dobré mu vysvětlit, proč je Váš med nejlepší. Pokud Vás nic dostatečně přesvědčivého nenapadá, možná přijdete na něco, co Vás odlišuje v přístupu ke včelám.

Možná ve svém provozu nepoužíváte chemii zanechávající rezidua ve včelích produktech a úly jsou natřené ekologickou barvou. Třeba včelaříte bez mezistěn nebo poskytujete včelám luxus zimování na medu.

Plusové body Vám přinese i výsadba nektarodárných stromů, zřízení motýlí louky či budování hmyzích hotelů. Musíte však o tom svým zákazníkům říct.

V České republice jsou 4 národní parky, 26 chráněných krajinných oblastí a 810 přírodních rezervací. Je téměř nemožné, aby se Vaše včelnice nenacházela v blízkosti některé z nich. Rozhodně byste neměli zapomenout na tuto skutečnost Vaše přespolní zákazníky upozornit. „Med z Hradišťanské louky“ zní ku příkladu o dost lépe než „Med z hnědouhelné pánve“ nebo „Med z nějaké vsi nedaleko Mostu“.

Kapitola 4: Celkový dojem je součtem drobností

Váš zákazník, Váš pán

Jednou k nám na dvůr přijel postarší manželský pár, že mi vezou dárek. Myši jim v chalupě přes zimu prožraly tři pytlíky s cukrem, tak prý je mohu zkrmit včelám. Slušně jsem poděkovala a cukr odložila stranou k pozdější likvidaci. Poté mě důchodci požádali, zda by si mohli zakoupit med a když jsem jim sdělila cenu, požadovali slevu za „darovaný“ cukr.

Český svaz včelařů, z.s. základní organizace Nejdek

MED

Zajímavý článek o falšování medu a jeho pozadí v reáliích ČR napal Jan Brož, redaktor Euro.cz  – Drsný sladký byznys. Falšování medu je stále rozšířené – Více na: https://www.euro.cz/byznys/drsny-sladky-byznys-1433252

Aktualizováno:
3.1.2019

První letošní snůška medu byla slušná, ta druhá už však byla výrazně slabší, říká k letošní sezoně Jiří Toman ze včelařského družstva Apis. Jak dodává, u včelařů se projevovali hlavně velké lokální rozdíly.

Někteří z oslovených včelařů si první snůšku pochvalují, jiní naopak tvrdí, že byla mizerná. „Byly velké lokální rozdíly. Takže i chovatelé, kteří mají svá včelstva pár kilometrů od sebe, mají zcela rozdílné zkušenosti. Jeden byl s první snůškou spokojený, druhý nevytočil skoro nic,“ vysvětluje Jiří Toman.

Robert Chlebiš z farmy Med Chlebiš v Šilheřovicích rovněž mluví o průměrné až podprůměrné snůšce. „Mám zprávy od kolegů včelařů z Beskyd, kteří se netají tím, že tak slabý rok dlouho nepamatují. Je pravda, že to počasí včelkám letos moc nepřálo,“ uvedl Robert Chlebiš.

Jedenadevadesátiletý včelař Ivan Korba ze Slezské Ostravy se stará o pět včelstev a letos med stáčel jen jednou. „Moc toho ty včelky nenanosily, takže ten rok dopadl z pohledu snůšky bídně. Třeba ten příští bude lepší,“ dodal Ivan Korba.

Zákazníci se podle včelařů musejí připravit na to, že si za med připlatí. V současnosti se kilogram květového medu prodává od 185 do 200 korun, pokud lidé nakupují med od menších chovatelů, pořídí med i za 150 či 160 korun.

V průběhu letošního roku šly ale podle Jiřího Tomana ceny medu nahoru o deset až patnáct procent. Robert Chlebiš je přesvědčen, že pokud včelař nabízí zákazníkovi kvalitní med, je cena 200 korun odpovídající.

„Už staří včelaři říkali a objevovalo se to i v dobové literatuře, že cena kilogramu medu byla zhruba stejná jako cena másla.

Když sleduji současné ceny másla v obchodech, tak by ta cena 200 korun u medu odpovídala,“ dodal Robert Chlebiš.

Včelám začíná nový rok v polovině léta

V současnosti už včelstvům i jejich chovatelům začalo období, kdy připravují včelstva na zimu. „Příroda už včelám moc nektaru nenabízí. Je proto třeba začít včelstva přikrmovat.

Používá se k tomu cukerný roztok.

Ten se připravuje tak, že se tři kilogramy cukru rozpustí ve dvou litrech vody,“ upřesňuje Jiří Toman a dodává, že zkušení chovatelé nechávají včelám i dostatečnou zásobu vlastního medu.

Včelaři už musejí od července také pečlivě sledovat spad roztočů varroa a v případě většího výskytu jej musejí okamžitě likvidovat.

Zdroj: http://www.agris.cz/clanek/197096

Aktualizováno:
28.7.2018

V lednu 2016 pro účely diplomové práce připravila studentka Česká zemědělské univerzity v Praze  pí. Natálie Elizues dotazník k preferencím  spotřebitelů při nákupu medu. Přestože na dotazník odpovědělo jen 74 respondentů, přináší zajímavé informace. Více si můžete přečíst ZDE

Jiří Šmídl z Rudoltic má nejlepší med

Koronavirus na Klatovsku: Projděte si důležité informace, omezení Ludvík Pouza

Rudoltice – Jiří Šmídl se může pyšnit zlatou medailí ze soutěže Český med 2009, kterou mu udělil Český svaz včelařů společně s Výzkumným ústavem včelařským.

Včelař Jiří Šmídl s oceněním Med roku 2009. | Foto: DENÍK/Ludvík Pouza

Nejlepší květový med v našem regionu má Jiří Šmídl z Rudoltic. Ten se totiž v letošním roce může pyšnit zlatou medailí ze soutěže Český med 2009, kterou mu udělil Český svaz včelařů společně s Výzkumným ústavem včelařským.

„Poslal jsem vzorek mého medu do soutěže a uspěl jsem. Jsem moc rád, že byl můj květový med z řepky a ovocných stromů vybrán jako nejlepší. Už mám doma totiž dvě stříbrné medaile,“ chlubí se mladý včelař. „Snažím se med dělat co nejpoctivěji, dodržovat všechna pravidla. Opravdu svému koníčku věnuji většinu svého volného času,“ pokračuje.

K včelařství se Jiří Šmídl dostal před šestnácti lety. „Tehdy jsem to viděl u jednoho včelaře v Poleni a moc se mi to líbilo. Chtěl jsem to vyzkoušet.

Začátky byly ale hodně těžké, protože u nás doma se včelaření nikdo nevěnoval. Zkušenosti jsem tedy sbíral od starých včelařů a z knížek. Dneska mám více než stovku včelstev.

U nás v Rudolticích jsme v současné době pouze tři včelaři. Organizací patříme do Kdyně,“ vypráví včelař.

Letošní rok nebyl pro včelaře prý ale příliš úspěšný. „Letos hodně pršelo, bylo studeno, všechno brzy odkvetlo. Proto i medu nebylo tolik jako jindy. Včel ubývá, a to je veliký problém. Je to způsobeno nedostatkem včelařů.

Staří odcházejí a mladí se včelaření nevěnují. Věnovat se včelařství je časově i finančně náročné. K tomu, aby mohl zájemce začít, je nutná chuť, úl a včelstva. Úl pořídíte za zhruba dva tisíce, včelstva pak od 500 do tisíce korun.

Pak už to je jen na vás, jak se budete o včely starat. Když odvedete dobrou práci, je v tomto koníčku určitá návratnost vašich nákladů. Nečekejte ale žádné zázraky. Je to prvovýroba stejně jako v zemědělství a výkupní ceny medu nejsou dnes žádný zázrak.

Mě to ale prostě baví a jsem rád, že lidem med z mého včelařství chutná,“ dodal Šmídl.

Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

• Rudoltice,
• med,
• Český svaz včelařů,
• soutěž,
• zlatá medaile,
• výzkumný ústav,
• Kdyně,
• Poleň,
• ovocný strom,
• stříbrná medaile,
• volný čas,
• zemědělství

ADMINISTRATIVNÍ PRACOVNÍK, DISPEČER, 25 000 Kč Vrátný/á, 15 200 Kč OBCHODNÍ ASISTENT/KA JEDNATELE, 25 000 Kč ZPRACOVATELÉ MASA, RYB A PŘÍBUZNÍ PRACOVNÍCI, 16 800 Kč SANITÁŘ/KA, 17 900 Kč OBSLUHA STROJŮ NA VÝROBU POTRAVIN, 20 200 Kč UČITEL/KA 2.STUPNĚ – TV, Z, F, 32 000 Kč DĚLNÍK V OBLASTI VÝSTAVBY BUDOV, 15 200 Kč + PODAT INZERÁT