Melouny z ČR? To není podvod

Melouny z ČR? To není podvodKvěty melounu – vlevo samičí, vpravo samčí

Kvalitní roubované sazenice melounů je už nyní možné objednat ZDE. Rozesílány budou v polovině května.

Oddělení: Magnoliophyta – krytosemenné Třída: Rosopsida – vyšší dvouděložné Řád: Cucurbitales – tykvotvaré Čeleď: Cucurbitaceae – tykvovité Rod: Citrullus – meloun Druh: Citrullus lanatus (Citrullus vulgaris) – meloun vodní (lubenice obecná)

Meloun – historie

Slovo meloun znamená velké jablko a pochází z řečtiny. Kulturní forma vodního melounu se objevila již asi tisíc let před naším letopočtem, a to ve Středomoří. Jeho předchůdci však pravděpodobně pochází z tropické Afriky. O jeho původu se však stále vedou spory. Od 16.

století se melouny pěstovaly na území dnešního jižního Slovenska a Maďarska. V 80. letech minulého století se sklízelo na celém světě ročně celkem asi 25 miliónů tun této plodiny. Dnes je to zelenina, která se pěstuje v teplých pásmech všech světadílů. Jen v Evropské unii je registrováno asi 380 odrůd melounu vodního.

V České republice je k dostání osivo kolem 10 odrůd.

Melouny z ČR? To není podvodListy jsou dekorativní, hluboce vykrajované

Rostlina

Meloun vodní je tykvovitá plodová zelenina. Jedná se o jednoletou krátkodenní bylinu. Je náročný na teplo a na intenzivní sluneční záření. Charakter růstu je plazivý, nebo také popínavý. Dužnaté výhony dorůstají do délky 100 – 250 centimetrů.

Jsou pokryty dlouhými bílými až šedými chloupky. Meloun je rostlina jednodomá a samčích květů vytváří rostlina až 10krát více, než samičích. Samčí květy poznáme podle pěti srostlých tyčinek, samičí květ podle spodního semeníku. Vyrůstají vždy v paždí listu a barvu mají žlutou.

Listy jsou zcela odlišné od ostatních tykvovitých rostlin. Jsou hluboce laločnaté a velice dekorativní. Kořenový systém melounů má vysokou sací schopnost, aby zajistila pro rostlinu a hlavně plody dostatek vláhy.

Přesto se ale pro zvětšení kořenového systému rostliny roubují na různé druhy tykví. Vegetační doba melounů je u nás okolo 80 dnů.

Plody

Melouny jsou kulovitého až oválného tvaru a z botanického hlediska se jedná o bobule. Slupka je zelená, většinou žíhaná, ale někdy i pouze jednobarevná. Vyskytují se také vodní melouny s béžovou či jinou slupkou, ale ty jsou méně časté. Dužina melounů má nejčastěji různé odstíny červené barvy, ale dnes nejsou výjimkou i melouny se žlutou či oranžovou dužinou. V plodu bývá až 1500 semen.

Existují však také triploidní bezsemenné odrůdy melounu, v ČR však jejich osivo není k dostání. U nás melouny dorůstají do velikosti až 15 kg, ale nejběžnější hmotnost melounů vypěstovaných na českých zahrádkách se pohybuje okolo 5kg. Ovšem největší meloun na světě údajně vážil 122 kg.

Protože mají melouny tuhou slupku, dají se skladovat i 2 – 3 měsíce po sklizni a to nejlépe při teplotě 5°C a relativní vzdušné vlhkosti 85 – 90 %. Ovšem po celou dobu skladování melouny zrají. Svoji chuť si ponechají 2-3 týdny. Poté se chuťové vlastnosti pomalu mění. Plody obsahují 90 až 95 % vody a 3 – 5 % cukrů. Obsahuje také vitamín C. Plody jsou velice nízkokalorické.

100 g dužniny obsahuje pouze 15 – 20 kcal. V Rusku se mladé plody nakládají jako okurky. V Orientě se dužina suší na slunci. Ze zralých semen se dá lisovat dobrý jedlý olej, nebo se semena mohou upražit a mají účinky proti střevním hlístům. Z dobře vyzrálých plodů se dá také destilací zkvašené šťávy připravit melounová pálenka. Takovou zajímavostí jsou hranaté melouny.

Nejedná se však o žádnou novou odrůdu, ale vytváří se tak, že se malé rostoucí plody vloží do skleněné hranaté nádoby. Takto plody získají tvar nádoby.

Semena

Semena melounu mohou být různé barvy i různé velikosti. Barva může být černá, hnědá, skvrnitá, béžová, nažloutlá, ale i čistě bílá. HTS u melounů se často udává, že je 30 gramů. Ovšem většinou tomu tak není. Rozdíly mezi odrůdami bývají poměrně velké.

Například HTS odrůdy Lajko II F1 je 25,5 gramů, odrůdy Ruber je 31,5 gramů, Crimson Sweet i přes 45 gramů a HTS americké odrůdy Moons & Stars je kolem 130 gramů. Když se neshoduje HTS, nemůže se logicky shodovat ani počet semen v 1 gramu. Všeobecně se udává, že v 1 gramu je 30 – 35 semen.

Není to však tak pravda. Většina dnes pěstovaných odrůd těchto hodnot zdaleka nedosahuje. Zatímco u odrůdy Lajko II F1 se do gramu vejde až 45 semen, pokud bychom chtěli, aby nám váha ukazovala stejnou hmotnost i u odrůdy Moons & Stars, stačí, když na ni položíme semen 8.

/daje o ostatních odrůdách naleznete u odrůd jednotlivě.

Melouny z ČR? To není podvodNa výhonech jsou dlouhé bílé chloupky Melouny z ČR? To není podvodSlupka melounu nemusí být vždy tmavě zelená

Pěstování melounů na zahrádce

Zkoušeli jste už pěstovat na své zahradě melouny? Podle jejich pěstitele, Rudolfa Starého, to není nic složitého, jenom to chce dodržet pár pravidel. A mimochodem, věděli jste, že melouny patří mezi zeleninu, a ne ovoce, jak si mnozí z nás myslí?

U nás se konzumují dva základní typy melounů, a to meloun vodní a meloun cukrový (Galia, Piel De Sapo, Cantalope). Známější je ten vodní. Jeho dužina má jasně červenou barvu, a to je znak, kterým se liší na první pohled od druhů cukrových.

Meloun cukrový nebo také žlutý meloun se liší také podílem množství cukru, které je skoro 3x vyšší. Cukrové melouny se od sebe dále liší tvarem, chutí, barvou i velikostí. Melouny patří mezi nejoblíbenější a neosvěžující letní pochoutku.

Kromě osvěžující chuti má i blahodárné účinky.

Melouny z ČR? To není podvod Melouny z vlastní zahrádky: polní pěstování melounů (Zdroj: Prima FTV)

Melouny z vlastní zahrádky: Ovoce nebo zelenina

Chybně lidé melouny považují za ovoce, jedná se ale o tykvovitou plodovou zeleninu. Jsou močopudné. Obsahují kolem 90 % vody. Mají také mnoho vitaminů A, B1, B2, C a minerálních prvků.

Dále mají antioxidační účinky, stimulují krevní oběh a využívají se při léčbě ledvinových kamenů. I přes svůj jižní původ pěstování se meloun daří vypěstovat i v chladnějších podmínkách České republiky. V 16.

století byly melouny v Kolínské oblasti vyhlášenou, žádanou a ceněnou dobrotou.

Kdy je ta správná doba pro jejich vysazení

Vegetační období melounů je 130-150 dní. Máme tedy 2 možnosti.

Melouny z předpěstovaných sazenic

Melouny vysazujeme na zahradu na konci první dekády v květnu, až opadne riziko ranních mrazíku. Abychom mohli sázet sazenice, musíme si je předpěstovat v následném postupu. Sazenice předpěstujeme nejlépe v průběhu března, ale můžeme tak učinit i později, v dubnu.

Připravíme prostorné květináče, misku pod květináče a zahradnický substrát. Nejlepší je již profesionálně namíchaný. V případě vlastního namíchání použijeme 2/3 písčitohlinité zeminy a1/3 vyzrálého kompostu a přidáme 5 % jemná mulčovací kuru, semínka melounu, vodu a naše ruce.

Do dostatečně velkých květináčů (cca 11 cm) nasypeme substrát, a ten upěchujeme a vytvoříme důlek, do kterého zasejeme 3 cm hluboko semínko melounu a přisypeme trochu ještě substrátu asi do 2/3 květináče.

Poté květináč prolejeme dostatečně vodou, další zálivkou už udržujeme substrát jen zvlhčený.

Melouny z ČR? To není podvod Melouny z vlastní zahrádky: semena melounů (Zdroj: Prima FTV)

Květináče uložíme doma na světlé a teplé místo. Do deseti dnů bychom se měli dočkat vyklíčení a růstu sazenic. Sazenice udržíme v kondici při dodržování základní potřeb pro jejich růst, tj. nekolísavé teplo, světlo, voda a výživu – tzn. tekuté hnojivo N-P-K+Mgo Dusík fosfor draslík +hořčík (17%-7%-21%-3%) dávkování bude uvádět výrobce na obalu. Hnojíme až do fáze výsadby na zahradu.

Melouny z ČR? To není podvod Melouny z vlastní zahrádky: předpěstovaná sazenice (Zdroj: Prima FTV)

Koncem dubna už by měly být sazenice dostatečné narostlé. Nejvhodnější stav je cca 30 cm, když už se sazenice pokládají na zem k plazivému růstu, tak je přestěhujeme do skleníku nebo folovníku, který připraví sazenice na přechod na zahradní stanoviště.

Ve stejném období si, začneme připravovat konečné stanoviště pro melouny na zahradě. Vyčleníme pro ně prostor, dostatečně ho přihnojíme kompostem a důkladně promícháme a nakypříme. Pro lepší udržení tepla a vlhkosti je dobře půdu zaopatřit mulčem ze slámy nebo mulčovací folií.

Budete mít zájem:  Nealkoholické pivo je stále oblíbenější, na trhu je už 30 značek

Na konci první dekády v květnu už je čas výsadby na připravené stanoviště v zahradě ve vzdálenosti 50 cm. Sazenici přesadíme z květináče na záhon zároveň s terénem a poté ještě přihrneme zeminou krček rostliny pro její ochranu a přikořenění.

Stanoviště ještě zhruba na jeden měsíc přikryjeme netkanou textilií pro lepší vyrovnávání výkyvu teplot. Zálivku provádíme zvlhčováním půdy, a to zalitím nebo častějším rosením a při nárůstu plodu zvlhčujeme večer i plody pro kvalitní vyzrání melounu. Pokud je sucho, zaléváme častěji ve větším množství.

Doporučuje se přidat do zálivky 1x za týdně tekuté hnojivo. Začátkem léta očekávejte kvetení. V druhé dekádě srpna můžeme očekávat sladkou, osvěžující a bohatou úrodu.

Melouny z ČR? To není podvod Melouny z vlastní zahrádky: ukázka výsadby ve studiu (Zdroj: Prima FTV)

Melouny z přímého výsevu

Semena můžeme vysít rovnou na zahradu. Dbáme na teplotu, která se musí pohybovat okolo 23 °C. Melouny by vám měly vyklíčit po několika týdnech. Z předpěstované sadby můžete ale získat první úrodu už o tři týdny dříve než z výsevu.

Autor: Václav Postránecký

Vodní meloun – symbol léta i pomocník při hubnutí

Vodní meloun – symbol léta i pomocník při hubnutí Možná pro řadu lidí bude překvapením, že meloun není ovoce, ale zelenina z čeledi tykvovitých. Díky značnému obsahu vody (více než 90 %) a navzdory své sladké chuti malému podílu sacharidů je ideálním pomocníkem při hubnutí a v horkém létě díky němu předejdeme dehydrataci.

Pro svoji lahodně sladkou chuť je zdravou alternativou cukrovinek. A dokonce ani v kuchyni se tento symbol léta neztratí.

Jak vybrat ten nejchutnější?

Pro správný výběr chutného melounu se stačí řídit těmito několika radami. Povrch melounu musí být lesklý a tvrdý, v místě, kde meloun ležel, by se měla nacházet žlutá skvrna. Pruhová kresba na melounu by měla být zřetelná a ostrá.

Dobré je také všimnout si stopky – ta by měla být suchá a zatočená. Při mírném stlačení by měl zapraskat, tak poznáte, že je zralý. Dobře známým faktem je, že při poklepání na meloun bychom měli slyšet dutý, dunivý zvuk.

Lepší je vybrat si meloun větší velikosti, který ale zároveň není nadměrně těžký. Samozřejmostí je vybrat si meloun bez prasklin či jiného poškození.

Tip: Spálené pokožce uleví chladivý meloun, stačí ho nakrájet na plátky a položit na spálená místa.

Melouny z ČR? To není podvod

Meloun – vitamínová bomba

Vodní meloun obsahuje především značné množství vitamínu C, dále také vitamíny skupiny B a vitamín A, který je dobrý především pro náš zrak.

Kromě kyseliny jablečné a citronové obsahuje také kyselinu listovou, která je nepostradatelná především pro nastávající maminky, protože je nezbytná pro správný vývoj plodu, ale například i pro krvetvorbu či růst vlasů a nehtů.

Meloun obsahuje také vlákninu, která je dobrým pomocníkem při hubnutí – zažene hlad a pomáhá dobrému trávení. Z minerálních látek je meloun bohatý především na železo, draslík a mangan; v menší míře pak obsahuje také fosfor, vápník, jód či hořčík.

Meloun nám také pomůže – díky obsahu cholinu – při nekvalitním spánku nebo vysokém krevním tlaku, navíc podporuje činnost mozku a svědčí také našim cévám.

Tip: Využít můžete i semínka vybraná z dužiny, která jsou extrémně zdravá. Stačí je usušit a následně opražit a přidat například do sušenek či dezertů místo ořechů.

Meloun se ani v kuchyni neztratí

Meloun je zejména vhodný do osvěžujících ovocných salátů nebo alkoholických či nealkoholických koktejlů či smoothie, kde výborně ladí například s mátou, nebo do čerstvých dezertů s tvarohem či jogurtem. Ale překvapivě se dá i péct, zapékat či grilovat.

Meloun se dá například zapéct s oříšky a na závěr polít medem, na světě je tak zdravý a chutný dezert.

Při příjemných letních večerech můžete také meloun nakrájený na trojúhelníčky lehce ogrilovat a podávat buď samostatně nebo zkusit nevšední kombinaci grilovaného melounu s rybím masem.

Milovníci atypických chutí mohou přidávat meloun i do zeleninových salátů s přidáním sýra a ořechů či zapéct meloun s mozzarellou a po vyndání z trouby ozdobit trochou brusinkového džemu a lístkem čerstvé máty. Z melounu lze také snadno připravit chutnou zmrzlinu, kterou v parném létě ocení nejen děti.

Autor: Dana Špatenková

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Související témata: tipy , ingredience , vodní meloun

ČEZ přes Sunfire rozjíždí vodíkovou ekonomiku

ČEZ pomáhá přes Sunfire budovat evropskou vodíkovou energetiku, nejnověji ve Francii a ve Španělsku.Melouny z ČR? To není podvod

Největší vysokoteplotní elektrolyzér na světě spustil Sunfire v Salzgitteru.foto: ČEZ

Německý Sunfire z portfolia investičního fondu ČEZ Inven Capital rozjíždí další významné projekty. Ve Francii vznikne výroba zeleného leteckého paliva, ve Španělsku zase vodík pomůže dekarbonizovat tamní keramický průmysl.

NEPŘEHLÉDNĚTE V Německu se staví první vodíková čerpací stanice pro vlaky

Evropa čím dál tím víc upíná pozornost k vodíku jako k náhradě za fosilní paliva. Momentálně je v Unii v provozu jen kolem 1GW výrobní kapacity vodíku, plánuje se výstavba téměř 200 dalších projektů.

Francouzská energetická společnost ENGIE představila letos v únoru plán na výstavbu zeleného leteckého paliva v Normandii. Konsorcium s ambiciózním plánem začít vyrábět syntetický e-kerosin pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů a biogenního CO2.

Kromě leteckých gigantů typu Airbus, Air France-KLM, výrobce letecké techniky Safran a provozovatele pařížských letišť Groupe ADP zahrnuje i německého specialistu na elektrolyzéry Sunfire. V něm drží od roku 2015 podíl ČEZ prostřednictvím svého investičního fondu Inven Capital.

„Sunfire jde v čele současných trendů zaměřených na zapojení vodíku do evropské energetiky.

Podílí se na řadě pilotních projektů, které prošlapávají cestu masivnějšímu využití vodíku v rámci dekarbonizace kontinentu.

Inven Capital přitom dokázal potenciál společnosti Sunfire odhadnout již v roce 2015,“ říká Tomáš Pleskač, člen představenstva ČEZ a ředitel divize nová energetika a distribuce.

Pro Sunfire francouzský projekt představuje již druhý podobného rázu: loni v létě se stal členem jiného konsorcia, které vybuduje demonstrační jednotku na výrobu zeleného leteckého paliva v Norsku.

První evropská „power-to-liquid“ (energie do tekutiny) výrobna by se z 10 milionů litrů e-kerosinu ročně měla postupně do roku 2026 dostat až na úroveň 100 milionů litrů ročně, celková odhadovaná investice činí 500 mil. euro.

Sunfire na začátku letošního roku koupil švýcarskou společnost IHT Industrie Haute Technology, specializovanou na výrobu elektrolýzních zařízení, čímž se stal třetím největším poskytovatelem vodíkových technologií v Německu (po Thyssengruppe a Siemens).

„Evropa bere vodík velmi vážně a Sunfire hraje v této oblasti klíčovou roli. I proto se jeho generální ředitel Nils Aldag stal členem Evropské aliance pro čistý vodík, konkrétně poradní skupiny, která má na starost průmyslové využití vodíku,“ uvedl Ivo Němejc z Inven Capital.

Na sever i na jih

Elektrolyzéry z dílny Sunfire se ale uplatňují nejen na severu Evropy. Začátkem února firma oznámila svou účast ve sdružení celkem 40 organizací ze Španělska, Německa, Švýcarska, Itálie a Řecka, které si klade za cíl výrazně dekarbonizovat španělský keramický průmysl.

V současné době je primárním zdrojem energie zemní plyn, Sunfire by měl dodat alkalický tlakový elektrolyzér o výkonu 100 MW na výrobu zeleného vodíku. Mezinárodní projekt, jehož se účastní mimo jiné i italská energetika Enel, chce pokrýt celý hodnotový řetězec, od výroby a skladování zeleného vodíku až po distribuci a koncové uživatele.

Výrobna vznikne poblíž Castellonu, kde je soustředěno 95 % španělského keramického průmyslu, zodpovědného za 33 procent uhlíkových emisí ve valencijském regionu. Provoz by mohla zahájit už v roce 2024.

Sunfire se tak svými projekty trefuje do současného trendu podpory rozvoje evropské vodíkové ekonomiky. Vodíková strategie Evropské komise z roku 2020 počítá s instalací minimálně 6 GW kapacit elektrolyzérů během čtyř let.

Do roku 2030 pak počítá se vznikem až 40 GW výkonu, schopného dodávat 10 milionů tun zeleného vodíku ročně. Pro srovnání, současná kapacita 107 evropských vodíkových výroben se podle studie DLA Piper pohybuje kolem 1 GW.

tisková zpráva

Budete mít zájem:  Kunratický běh: někdy jde i o život

Podvodný úmysl a jeho prokázání

Ustanovení § 209 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, charakterizuje trestný čin podvodu takto: „Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (…).

“ Trestní zákoník nestanoví, že k trestní odpovědnosti postačuje v případě podvodu zavinění z nedbalosti, proto je vyžadováno úmyslné zavinění. Úmysl nelze pouze předpokládat. Naopak je třeba jej na základě zjištěných okolností prokázat.

[1] Prokázání úmyslu je mnohdy komplikované a v tomto procesu proto někdy dochází k vadám. 

Úmysl musí existovat v době jednání

Zavinění obviněného je nutné posuzovat ve vztahu k době, kdy se měl vytýkaného jednání dopustit. Dle judikatury Nejvyššího soudu platí, že „je tedy třeba úmyslného zavinění, a to ne v kterýkoliv okamžik, ale již od počátku jeho jednání vůči poškozenému“.[2] Odebere-li tedy např.

obviněný zboží, za které následně nezaplatí, nelze pouze ze samotného nezaplacení dovozovat jeho úmysl již k okamžiku uzavření kupní smlouvy. Zamýšlí-li v rozhodnou dobu řádně zaplatit, a tento postoj změní až následně, o podvod se nejedná (nepřipojí-li se další specifické okolnosti).

Na druhou stranu, pokud v době uzavření kupní smlouvy obviněný neměl reálnou představu o tom, zda vůbec a kdy zaplatí dodavateli za zboží kupní cenu, pak jeho jednání ve vztahu k této okolnosti lze považovat za lhostejné, přičemž se jedná o takový typ lhostejnosti, který je výrazem jeho kladného vztahu k tomu, že způsobí škodu na cizím majetku, což zakládá nepřímý úmysl podle § 15 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku.[3] Podmínka úmyslného zavinění je tedy v takovém případě splněna. 

Úmysl musí směřovat k porušení chráněného zájmu 

V praxi někdy dochází k tomu, že soudy učiní závěr o úmyslném zavinění pouze na základě vědomosti obviněného o tom, že poskytuje druhé straně realitě ne zcela odpovídající informace, z nichž následně tato strana mylně vychází, přičemž dojde ke vzniku škody.

Toto však samo o sobě není dostatečné. Nejvyšší soud judikoval: „K naplnění subjektivní stránky pokusu trestného činu totiž nestačí pouhé zjištění, že pachatel jednal úmyslně, neboť musí být postaveno najisto, že chtěl porušit zájem chráněný trestním zákonem.

“[4] 

Zavinění spočívá na složce vědění a složce vůle. Existence složky vědění přitom se složkou vůle není spojena automaticky. Volní složku, tj.

srozumění pachatele s tím, že poruší nebo ohrozí chráněný zájem, zpravidla není snadné prokázat, neboť ji lze seznat pouze tím, že buď slovní informaci o úmyslu poskytne sám pachatel, nejčastěji ve své výpovědi, nebo tím, že se projeví v jeho chování.[5] V případě podvodu musí úmysl pachatele směřovat ke způsobení škody.

Pokud však o možném způsobení škody v době svého jednání neví, případně ví, ale bez přiměřených důvodů spoléhá, že k němu nedojde, může jednat pouze v nedbalosti. Spáchání trestného činu podvodu pak konstatovat nelze.

Je třeba zkoumat vědomost „podvedeného“ subjektu

Další z významných skutečností, které je třeba při posuzování trestného činu podvodu posuzovat, je otázka vědomosti druhé strany o rozhodných skutečnostech, resp. její možnosti tuto vědomost nabýt. Měla-li např.

určitá osoba před správním orgánem zakrývat určitou skutečnost, lze závěr o jejím úmyslu zpochybnit poukazem na to, že se ve správním spise nacházel dokument, z něhož mohl správní orgán jednoduše zjistit skutečný stav věci.

[6] 

Trestní odpovědnosti nebrání sama o sobě skutečnost, že poškozený si byl schopen prověřit skutečný stav rozhodných okolností, ale neučinil tak v důsledku ovlivnění ze strany pachatele ve formě podání nepravdivých informací nebo zamlčení podstatných informací.

[7] Na druhou stranu platí, že „trestní represe uplatněná proti jednomu z účastníků soukromoprávního vztahu nemůže nahrazovat nezbytnou míru opatrnosti druhého účastníka při ochraně jeho soukromých práv a nahrazovat instituty jiných právních odvětví, které jsou určeny k ochraně těchto práv.

“[8] V souladu se zásadou subsidiarity trestní represe je tedy třeba zvážit, zda by neměla být věc řešena mimo rovinu trestního práva (např. občanskoprávní žalobou).

Melouny z ČR? To není podvod

[1] Viz např. nález Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2010, sp. zn. III. ÚS 722/09

[2] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 6 Tdo 568/2015

[3] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. 5 Tdo 211/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 5 Tdo 1226/2015

[4] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2013, sp. zn. 3 Tdo 26/2013 (viz také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. 3 Tdo 796/2016).

 V citovaném usnesení Nejvyšší soud konstatoval obecné východisko plynoucí z konstantní judikatury, podle kterého „samotné zjišťování zavinění (a jeho formy) je za časté nesnadné, když jde o prokazování skutečností, které jsou součástí vnitřního života pachatele a které jiné osoby nemohou pozorovat, a přímým důkazem tak bývá pouze pachatelova výpověď.

[5] Nález Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2010, sp. zn. III. ÚS 722/09

[6] Nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2018, sp. zn. I. ÚS 2086/17

[7] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 8 Tdo 1641/2014

[8] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. 11 Tdo 1121/2012

Meloun – Wikipedie

Další významy jsou uvedeny na stránce Meloun (rozcestník).
Dva kultivary melounu cukrového – kantalup a kanárský meloun

Meloun (slovo pochází z řečtiny a znamená „zralé jablko“) je druh plodové zeleniny[1] patřící do čeledi tykvovitých, běžně ale bývají plody se sladkou dužinou řazeny mezi ovoce. Z botanického hlediska je meloun bobule.[2] Na světě se pěstuje mnoho druhů melounů, jež mají různou barvu i tvar.

Melouny se dělí na dvě hlavní skupiny, a to vodní meloun (botanicky lubenice obecná, Citrullus lanatus) a cukrový meloun (botanicky meloun cukrový, Cucumis melo).[1] Meloun cukrový se řadí do rodu Cucumis společně s okurkou setou (Cucumis sativus).

Meloun je složen z povrchové části, která chrání měkkou vodnatou dužninu uvnitř plodu. U vodních melounů je velká část vnitřního tělesa tvořená vodou a může dosahovat 90 až 93 %.

[1] Jedná se poměrně o nízkokalorickou potravinu, která obsahuje od 15 do 30 kcal/100 g a vydatné zdroje kyseliny listové, jablečné a citronové. Mimo organických látek obsahují také značné minerální složky jako například železo, či vápník.

Nejznámější meloun v Česku je vodní meloun s typicky červenou dužninou, ve které se nachází značné množství semínek.

Pěstování

Rostoucí vodní meloun

Melouny se pěstují převážně v teplejším klimatu po celém světě. Na vyšší teploty je náchylná rostlina převážně v době klíčení. Po vyklíčení se objevuje malá rostlinka. Samotný meloun vzniká z květu po opylení. K mateřské rostlině je přichycen silným stonkem.

Melouny lze úspěšně pěstovat i na území Česka v teplejších oblastech převážně vinařských oblastí. Vodní melouny jsou náročné na teplo, nesnáší kolísání teplot, přílišné a dlouhé srážky a silné větry.

Pro jeho pěstování jsou vhodné převážně humózní půdy, které jsou velmi dobře zásobené živinami. Podobně i cukrový meloun je potřeba pěstovat na jižních svazích v kukuřičných oblastech Moravy, které jsou chráněny před větry. Má proto zastoupení v moravské kuchyni.

Samozřejmostí je pěstování v malém v umělých sklenících.[3]

Občas se jako rarita vypěstuje hranatý meloun,[4] který se pěstuje v hranaté nádobě, která mu propůjčí svůj tvar. Takovéto melouny jsou většinou poměrně drahé a jedná se pouze o estetickou změnu, která nemá na chuť vliv.

V současnosti jsou melouny pěstovány na celém světě v příhodných klimatických podmínkách. V Evropě mezi výrazné producenty patří Itálie, Řecko, Španělsko, Kypr a také Izrael (který ale neleží v Evropě).

Budete mít zájem:  Evropa se stravuje zdravěji než Amerika

Historie

Původní výskyt

Dnes se předpokládá, že původně rostl v oblastech subtropické Afriky, odkud byl následně rozšířen do Asie. Veliká variabilita druhů v Asii však vedla dlouho k názoru, že krajinou původu byla právě Asie, ale tato verze není již dnes plně podporována.

Jeho přímé archeologické doložení ve starověkých kulturách je výjimečné, např. ze starověkého Egypta je znám vodní meloun pouze z jednoho ojedinělého nálezu v rakvi z doby Nové říše.[5] Jeho rozšíření do oblastí Středomoří proběhlo někdy kolem 6.

století, které postupovalo s postupem islámu, jenž ho doporučoval jako postní jídlo. V 15. století se právě společně s misionáři dostává z Arménie poprvé do západní Evropy. Jejich pěstování bylo soustředěno v papežském hradě Cantalupe, které dalo i těmto plodům jméno, když se někdy používá název kantalupy.

Oproti tomu se předpokládá, že ve východní Evropě byly cukrové melouny pěstovány již někdy ve 4. až 2. století př. n. l.

Pěstování

Pěstování melounů má mnohatisíciletou tradici, když byly pěstovány již přibližně před čtyřmi tisíci lety Peršany,[1] kteří pak dále rozšířili přes východní Indii melouny dále do Evropy.

Dobové důkazy o jejich pěstování ve Středomoří se dochovaly i na nástěnných malbách v pohřbeném městě Pompeje, které bylo zasypáno sopečnou erupcí.

Následná válečná tažení a obchodní cesty rozšiřovaly pěstování melounů dále po Evropě až se dostaly cukrové melouny roku 1495 do Francie.

Druhy melounů

Existují dva hlavní druhy melounů, vodní meloun (lubenice obecná) a meloun cukrový.

Vodní meloun

Vodní meloun
Související informace naleznete také v článku Vodní meloun.

Vodní meloun (správně nazýván lubenice obecná)[6] je druh, který je tvořen načervenalou vodnatou dužninou (pokud je meloun zralý) a zelenou kůrkou. Ve vnitřku dužniny se nachází rovnoměrně rozmístěná semena. Vodní meloun obsahuje v průměru 91 % vody, což se stává vítaným zavodňujícím zdrojem pro organismus. Původem pocházejí z oblastí Afriky, kde je do dneška hojně pěstován. Mohou dosahovat až váhy okolo 15 kg, ale uvádí se, že nejlepší plody ke konzumaci mají hmotnost okolo 2 kg.[1]

Nejtěžší známý meloun na světě vážil 159 kg, melouny okolo 100 kg nejsou výjimkou.[7]

Vodní melouny jsou tvořeny vyjma vody dále cukrem v podobě fruktózy, bohaté zdroje vitamínu C.

Povrch vodního melounu má typicky zelenou barvu se světlými a tmavými pruhy v závislosti na odrůdě. Vnitřní dužnina je pak sytě červená až rudá, ale je možné zakoupit odrůdy i se žlutým vnitřkem.

Meloun cukrový

Cukrový meloun
Podrobnější informace naleznete v článku Meloun cukrový.

Zvaný též honeydew je druh melounu s typicky žlutou dužinou a zelenou kůrou, který je často konzumován společně s parmskou šunkou, lososem a nebo se sladkým vínem. Od melounu vodního se liší jak chutí a barvou, tak i vzhledem rostliny, které má výrazně zakulatěnější listy a menší plody. Plody obsahují průměrně 6-8 % cukru (převážně sacharózy). Jedná se o jednoletou poléhavou rostlinu, která dorůstá až 150 cm. Jedná se o teplomilnou rostlinu, kterou zničí již první mrazy a pokud dojde k poklesu pod 10 °C rostlina zastavuje asimilaci živin. Vznikají dva páry květů — samčí a samičí v poměru 1:20 až 30. Po odkvetení vzniká plod, který může mít různou velikost a tvar v závislosti na druhu a dlouhý až 1 metr. Povrch plodu má pak korkovitě síťovaný vzor s hrbolky připomínající bradavice, ale může být také zcela hladký.

Kultivary cukrového melounu

  • Ogen: Malý kulatý hybrid, vyšlechtěný v Izraeli, odkud pochází i jeho jméno.
  • Charentais: Meloun s oranžovou sladkou a vonnou dužinou. Barva slupky je zelenobílá.
  • Kantalup: Meloun pocházející z Asie. Má sladkou dužinu a voní jako ananas. Slupka je podobná druhu Gallia.
  • Honeydew: Meloun s jemnou chutí a světle zelenou dužinu. Barva slupky žlutá.
  • Gallia: Meloun pocházející z Asie. Je nezaměnitelný svojí slupkou, která je rozpraskaná jako kůra stromu. Barva slupky se při zrání mění od zelené do zlatožluté.

Původce infekce

V létě 2011 se řezy cukrového melounu staly původcem listeriózy ve Spojených státech, na kterou k říjnu 2011 zemřelo dvacet tři osob.

Konzumace

Džus z vodního melounu

Melouny jsou silně močopudné, což se využívá při léčení ledvinových potíží, kdy je potřeba časté vylučování moči jako například u ledvinových kamenů. Plody mají i vysoký podíl vitamínu A, dále pak vitamíny řady B (B1, B2, PP či P), vitamín C a další minerální prvky.[8] Některé další studie ukazují, že melouny mají blahodárný vliv i na stimulaci krevního oběhu, uklidňuje organismus. Jemná vláknina dužniny pak posiluje stěny střev a současně podporují slabě i vylučování stolice, což pozitivně působí proti zácpě. Díky vysokému obsahu vody pomáhá stabilizovat poměr vody a soli v organismu. Díky vysokému obsahu vitamínů, karotenoidů a organických kyselin pak působí antioxidačně. Mezi antioxidanty řadíme z obsažených živin vitamíny A, B2, C, karotenoid lykopen a tripeptid glutathion. Ze zdravotního hlediska se může významně projevit, pokud půda melounů obsahuje zinek, jód, selen a hořčík. Nedoporučuje se při velké konzumaci melounu popíjet vychlazené nápoje a kombinovat jeho konzumaci s mléčnými výrobky.

Melouny se sklízejí na konci léta v červenci nebo v srpnu; a že je plod již zralý, se pozná podle toho, že stopka u plodu pomalu zasychá a při poklepu prsty zní lehce dutě. Pokud zní silně dutě napovídá to, že meloun je již nejspíše přezrálý. Pokud se zralý meloun stiskne v dlaních, vydává vrzavý zvuk.

Plod je možné skladovat v celku několik týdnů, ale během této doby dochází neustále ke zrání plodu, což má za následek změnu jeho chuťových vlastností. Pokud je ale porušena jeho celistvost, dochází k rychlému kažení dužniny.

Plísně ale časem prorůstají i do celistvého melounu, a to zejména z části, kterou se na poli dotýkal země. Pokud tedy zjistíme nežádoucí chuťové změny, meloun již nekonzumujeme.

Melouny je tedy dobré podkládat na poli plastovou mřížkou nebo slámou, podobně jako podkládáme jahody.

Konzumace s alkoholem

Meloun se využívá i jako dekorační prvek při přípravě míchaných nápojů jak nealkoholických tak i alkoholických, když se jeho plátek umísťuje na okraj skleničky.

Zvláštností je příprava alkoholického pokrmu nazvaného „opilý meloun“,[9] kdy se do melounu vytvoří díra a do ní se pomocí trychtýře nalije alkohol (často vodka[10] nebo rum), či se případně do něho láhev zapíchne nebo se použije injekční stříkačka.

Odloží se na den do lednice a alkohol se postupně naváže na vodnatou dužninu, která se následně konzumuje.

Meloun v literatuře a lidové slovesnosti

  • „Nemáš-li na chléb, nekupuj melouny!“ – perské přísloví
  • „Kdokoliv sní meloun, musí počítat s osvěžením.“ – perské přísloví (každý musí počítat s důsledky svých činů)
  • „Dva melouny si nedáš do jednoho podpaždí“ – balkánské přísloví
  • „Do lidí a do melounů nevidíš.“ – italské přísloví
  • „Do melounů a do žen nevidíš.“ – arabské nebo italské přísloví

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Meloun – Vodní (Citrullus lanatus) [online]. Vegetarian.cz [cit. 2008-02-03]. Dostupné online. 
  2. Oddělení: Krytosemenné rostliny [online]. Chytrak.cz [cit. 2008-02-11]. Dostupné online. 
  3. Popis kategorie – Meloun [online]. Zelené údolí [cit. 2008-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-09.

     

  4. První hranatý meloun v Británii [online]. Enviweb.cz, 2006-08-11 [cit. 2008-02-03]. Dostupné online. (česky, anglicky) 
  5. ↑ STROUHAL, E. Život starých Egypťanů. Praha: Panorama, 1989. 327 s. ISBN 80-7038-089-6. S. 155. 
  6. meloun vodní, lubenice obecná [online]. Atlas květin [cit. 2008-02-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ http://www.guinnessworldrecords.com/world-records/heaviest-watermelon
  8. Meloun [online]. Vegetarian.cz [cit. 2008-02-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ karmik. Meloun třikrát jinak [online]. MineralFIT.cz, 2006-07-23 [cit. 2008-02-03]. Kapitola Opilý meloun. Dostupné online. 
  10. Vodka v melounu [online]. Český rozhlas, 2006-05-31 [cit. 2008-02-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu meloun na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo meloun ve Wikislovníku

Portály: Gastronomie | Rostliny | Zahrada a zahradnictví

Autoritní data: LCCN: sh85083446 | WorldcatID: lccn-sh85083446

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Meloun&oldid=19625798“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *