Devět důvodů, proč si odnést stájovou kočku domů do postele
19. 07. 2018 08:00, Aktualizováno 23. 07. 2018 22:10
Obrázky: 8
Už od pradávna s námi kočky sdílí střechu nad hlavou. Zabydlely se nejen v našich domech, ve stájích, stodolách a chlévech, ale mnohdy i v našich postelích.
Člověk domestikoval desítky druhů zvířat, přesto ale kočka, pes a kůň mají mezi nimi zcela výsadní postavení.
Nejsou jen majetkem, který vlastníme a užíváme, ale stávají se našimi blízkými a důvěrnými přáteli, našimi spřízněnými dušemi a občas i osobními psychoterapeuty.
Důvodů, proč mít kočku ve své stáji a případně i ve své posteli, je celá hromada. Pár z nich vám ale dnes, pro jistotu, připomenu…:)
Kočka, tvůrce našich vztahů?
Přátelství kočky je dar, který má, věřte nevěřte, hodnotu. Kočka, která nám projevuje náklonnost, dokáže i svojí pouhopouhou přítomností člověka pozitivně naladit a zlepšit mu náladu. Z některých zahraničních studií dokonce vyplynulo, že kočky mohou ovlivnit i mezilidské vztahy.
Z výzkumu, který proběhl ve Velké Británii, zemi plné milovníků koček, byla získána přímo překvapivá data.
82 % britských žen uvedlo, že je více přitahují muži, kteří mají pozitivní vztah ke kočkám, a co víc, 90 % svobodných žen uvedlo, že muži, kteří vlastní kočku, jsou „hezčí a sympatičtější“ než ti ostatní.
Vzhledem ke skutečnosti, že tyto údaje jsou ale poměrně snadno dostupné, ženy, které mají v plánu využít služeb seznamovacích agentur či internetových „seznamek“, by měly být nadmíru obezřetné. Skutečnosti, že přízeň ke kočičím kráskám může být v očích žen bonusem, mohou nezadaní muži snadno zneužít! 🙂
Kočka jako domácí lékař?
Data z výzkumů, které se zaměřily na lidi trpící ztrátou milovaného člověka či blízkého příbuzného, naznačují, že fyzický kontakt s kočkou pomáhá lidem překonat ztrátu a snižuje jejich žal a zármutek. Majitelé koček také často uvádí, že mají dojem, že kočky jim pomáhají či pomohly lépe snášet psychickou a fyzickou bolest a to i dlouhodobě. Špatná zpráva, pokud trpíte alergií, ale jinak? Proč to nevyzkoušet, až budete ležet potlučení v posteli třeba po pádu z koně?
Kočka v boji proti osamělosti?
Kočka je prokazatelně jedním z nejlepších léků na osamělost. Nejen, že je skvělým a relativně nenáročným společníkem, ale jejich majitelé se v jejich společnosti cítí uvolněnější a mají tendenci více komunikovat. Majitelé koček v různých částech světa shodně uvádí, že se svou kočkou mluví často a rádi a to dokonce o věcech, o kterých by s jiným člověkem nikdy nemluvili.
Vysoké procento majitelů koček uvádí, a to bez ohledu na pohlaví, že mají se svou kočkou tak úzký a intimní vztah, že jim je schopna, po emocionální stránce, plně nahradit partnera. Pořekadlo, které hlásá, že nejlepším přítelem člověka je pes, dostává od majitelů koček „za uši“. Že by tedy bylo možné, aby kočka strčila do kapsy celého psa? Co vy na to? 🙂
Kočka jako účinná medicína?
Už jsme se o tom zmínili, ale opravdu se zdá, že kočka léčí nejen lidskou duši, ale i jeho tělo.
Některé zdroje totiž naznačují, že majitelé koček mají odolnější a zdravější kardiovaskulární systém.
Z analýzy dat shromážděných při výzkumu osob, které vlastní kočku po dobu deset a více let, vyplynulo, že majitelé koček mají o 30 % nižší pravděpodobnost, že zemřou na infarkt nebo mozkovou mrtvici.
Dost možná tedy, že když se budete pravidelně mazlit se svou či sousedovic kočkou, uděláte pro zdraví svého srdce o poznání více, než kdybyste se vášnivě věnovali joggingu.
Kontakt s kočkou snižuje stres, napětí a úzkost možná efektivněji než prvotřídní psychoanalýza. A kočka rozhodně je, v porovnání s ní, levnější a může být vždy snadno na dosah! Nemusíte se tedy objednávat.
No řekněte, proč to nevyzkoušet? 🙂
Dokáže kočka změnit charakter člověka?
Srovnávací studie mezi majiteli psů a koček překvapivě prokázaly, že majitelé koček mají odlišné povahové rysy než majitelé psů. Jsou tišší, skromnější a introvertnější a zdá se, že jsou i vyrovnanější a méně manipulativní. Majitelé koček jsou prý také spolehlivější a důvěryhodnější.
Nelze se tedy nezeptat. Výběr domácího mazlíčka prozrazuje významná fakta o naší osobnosti, nebo nám naše kočka mění osobnost? Těžko říci, ale proč neuvěřit, že kočka z nás svou přítomností dokáže udělat lepšího člověka? 🙂
Kočka jako stavební kámen kvalitního života?
Kočka jako prevence?
Kočka může být lékem nejen pro nás, ale i pro naše děti. Pokud totiž sdílíte domácnost s kočkami a očekáváte přírůstek do rodiny, není to komplikace, nýbrž významný bonus.
Již dávno není novinkou, že pokud jsou novorozenci a malé děti v kontaktu s domácími zvířaty, výrazně to u nich snižuje pravděpodobnost vzniku a rozvoje alergií.
A to nejen na zvířata samotná, ale i alergií na roztoče, prach a pyl.
Národní institut pro alergie a infekční choroby amerického ministerstva zdravotnictví zveřejnil výsledky šest let trvajícího výzkumu, který byl prováděn v domácnostech, kde od narození žily děti společně se dvěma a více psy či kočkami. Tento výzkum dokládá, že tyto děti měly, oproti dětem v domácnosti bez domácího zvířete či pouze s jedním zvířetem, o 66-77 % nižší pravděpodobnost vzniku a rozvoje alergie na běžné typy alergenů. A to rozhodně stojí za zamyšlení!
Kočka … strážný anděl?
Přestože je stále běžně rozšířený názor, že kočky jsou rezervované a nemají hlubší vztah ke svému majiteli, realita je často jiná. Nejen kočky, které musely opustit svůj domov, ale i kočky, které zůstaly v domácím prostředí bez přítomnosti svého majitele, prokazatelně strádají.
Míra stresu „opuštěné“ kočky je odvislá od jejího věku a intenzity vazby ke svému člověku, ale nikdy není zanedbatelná. Kočky vykazují snížený zájem o okolí, méně komunikují, více spí a omezeně přijímají potravu.
Až po té, co se jim majitel vrátí, se kočky začnou chovat obvyklým způsobem. Projevy náklonnosti kočky ke svému majiteli jsou individuální a vždy se v nich zrcadlí charakter kočky.
Přesto i introvertní a úzkostné typy koček svůj vztah k blízkému člověku čitelným způsobem projevují, mají ho „rády“ a vyžadují jeho přítomnost a zájem.
Snad právě proto nejsou mimořádné zprávy o záchraně života člověka jeho kočkou.
Kočky jsou schopny, tak jako psi, upozornit na blížící se epileptický záchvat, na nebezpečí unikajícího plynu, oheň či jiné katastrofy.
V posledních letech bylo provedeno mnoho studií, které shodně potvrzují, že kočky jsou extrémně citlivé i na změny naší fyziologie.
Pokud se necítíte dobře a vaše kočka vykazuje nezvyklé chování, neměli byste tedy její varování podceňovat. Kočka totiž může být náš strážný anděl!
Dokáže kočka ovlivnit naši inteligenci?
Vztah kočky a člověka má mnoho podob a vzniká z mnoha důvodů. Zajímavé vysvětlení, proč někteří lidé preferují psy a jiní kočky, nabídl výzkum, který se uskutečnil v roce 2012 na univerzitě v Bristolu. Podle zde získaných údajů převažují mezi majiteli koček lidé s univerzitním vzděláním a lidé s vyšším IQ.
Samozřejmě, tyto výsledky mohou zrcadlit skutečnost, že inteligentní a vzdělaní lidé mají tendenci pracovat déle a více, a proto upřednostňují nenáročnější kočky před časově náročnými psy.
Není ale možné, že kočka zkrátka nabízí inteligentnímu člověku více, než by mu mohl nabídnout pes? Ba co víc. Není možné, že soužití s kočkou nás činí duchaplnějšími, pracovitějšími a inteligentnějšími? Kdo ví, vyzkoušejte to! 🙂
Čím více bodů, tím lepší hodnocení.
Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.
Kočičí plemena, plemena koček, rasa koček, kočičí rasy
Když už se člověk rozhodne pořídit si kočku, měl by vědět pár důležitých informací. Kočka má skvělý sluch, zrak a elegantní tělo uzpůsobené k lovu. To vše zdědila po svých divokých předcích.
I když kočka není příliš náročná na chov, záleží na tom, v jakém prostředí bude žít.
Péče o kočku, která bude žít v bytě, se bude lišit od péče o kočku, která bude žít u domku se zahradou.
Záleží také na plemeni, které se chystáte pořídit. Například perské kočky jsou vhodné do rodiny s dětmi, také jejich péče o srst je náročnější na česání, protože mají delší chlupy než třeba kočky domácí, které jsou u nás velmi rozšířené.
Péče o srst není u koček nijak zvlášť náročná. U nás se chovají převážně krátkosrsté kočky. Kočky jsou velmi čistotné, takže se o svůj kožíšek starají samy. Není je třeba ani koupat, ale některé kočky mají koupání a česání rády. Dlouhosrsté kočky jsou náročnější na česání.
Záleží jen na vás, zda si vyberete kočku s průkazem původu, nebo poskytnete domov nějaké nešťastné chlupaté kuličce z útulku, nebo třeba od sousedů či známých.
Pokud se rozhodujete pro přesné plemeno koček, připravili jsme pro vás přehled nejběžnějších plemen. Musíme však upozornit, že plemen je dle různých kategorizací na několik desítek a ne všechna plemena jsou běžně rozšířená či známá. Tak se může stát, že se setkáte s plemenem, o kterém jste nikdy neslyšeli.
Mezi taková neznámá plemena patří například australská mist, balijská, chausie, highlander, japonský bobtail, kymerská, munchkin, nebelung nebo třeba toyger. Toto je jen povrchový výčet plemen, my se zaměříme na plemena známější a u nás běžnější. U každého plemene také naleznete zběžný popis vlastností, které vám mohou pomoci při výběru té pravé kočky.
Barmská kočka
Toto plemeno koček skutečně neprospí celý den v pelíšku, ale aktivně vás bude následovat kamkoliv půjdete. Původem jsou skutečně z Barmy a ze sousedního Thajska, kde původně žily v chrámech po boku buddhistických mnichů. Často bývají zaměňovány za siamskou kočku, ovšem mají jinou stavbu těla.
Díky chovným programům vznikly dva typy barem, americký typ je zavalitější a zakulacenější než evropský typ, který je spíše podobný orientálním kočkám.
Barmské kočky jsou středně velké svalnaté kočky, jejichž váha je ovšem větší, než se na první pohled zdá. Díky široce posazeným uším na klínovité hlavě často připomínají mistra Yodu z Hvězdných válek.
Nos je u kořene zřetelně prohnutý, přičemž žádoucí barva oka je zlatá, žlutozelená až jantarová. Srst je krátká, těsně přiléhá k tělu.
V nynější době mají několik barevných variant, ale zásadou je, že musí být bez kreseb a pruhů.
Tyto kočky jsou velmi společenské a upovídané, vyžadují neustálou pozornost a jsou nerady samy.
Pokud se jim dostatečně nevěnujete, dají vám to najevo lumpárnami, jelikož jsou velmi vynalézavé, zvídavé, aktivní a hravé po celou dobu svého života. Nesmí chybět u žádné lidské činnosti, dokonce často asistují i v koupelně.
Ovšem jejich velká důvěřivost je jednou ze špatných vlastností této kočky. Vzhledem k přátelskosti se hodí k dětem i ostatním mazlíčkům.
Jejich srst nevyžaduje žádnou speciální péči, stačí je občas vyčesat. Důležitější je se jim stále věnovat a zabavit je.
Bengálská kočka
Toto plemeno bylo vyšlechtěno nejen z důvodu získání divokých vlastností kočkovité šelmy a současně přátelskosti domácí kočky, ale také z důvodu, že divoká bengálka je imunní na leukémii, které jsou ostatní kočky velmi náchylné. (Pozn.: Leukémie u koček je přenosná krví z kočky na kočku). U nás je tento druh velmi vzácný, a to nejen pro jejich jedinečnost, ale také pro cenu, která se pohybuje v řádech desítek tisíc korun.
Vzhled je velmi specifický, jelikož kresba jejich srsti je od mramorované až po tečkovanou, velmi podobné jsou například kresbě levharta či ocelota. S touto kresbou také souvisí jejich povaha.
Tyto kočky jsou velmi inteligentní, přitom mírné a klidné, mají pevné zdraví a jsou vytrvalé. Mají silný lovecký a mateřský pud, jsou živé a rychle se pohybují, jsou zvědavé a důvěřivé. Rády si hrají a šplhají.
Díky jejich inteligenci se dají snadno naučit rituálům, jako je hraní v určitou denní dobu, kdy začíná snídaně a kam nesmějí chodit.
Bezvadně vycházejí s dětmi a vůči svému člověku jsou velmi přítulné a mazlivé. Velmi snadno se naučí chodit na vodítku.
Některé bengálky mají také rády vodu, tak se klidně může stát, že za vámi budou chodit do vany či do sprchy. Jediné, co opravdu nejde k sobě, je bengálská kočka a ptáčci či hlodavci.
Britská krátkosrstá kočka
Tyto kočky nevyžadují speciální péči o kožich, jsou soběstačné a aktivní. Toto plemeno je velké a statné, váží kolem 6 až 9 kilo, přičemž plné váhy a rozměru dosahuje asi ve věku 4 let.
Kocouři jsou větší než kočky. Mají široké hlavy s plnými tvářemi a typický je jejich úsměv. Nevadí jim ani nepříznivé počasí. Asi nejvýznamnější barevnou variantou jsou britské modré kočky, ovšem barevných variant je mnohem více.
Britské kočky jsou velmi oddané svému majiteli, považují jej za svou rodinu a všude za ním chodí. Ovšem jsou ze své podstaty rezervované, na klíně či v náručí nejsou moc rády, jelikož se pod svým kožíškem velmi rychle zahřejí. Nemají rády, když je někdo k něčemu nutí.
Jsou však trpělivé a klidné, vše sledují a o všem musí vědět. Nejživější jsou však kolem jednoho roku, poté ve věku 4 až 6 let se z nich snadno stávají gaučoví povaleči. Nemají tak sklon k toulání se, při přístupu na zahradu se spíše drží u svého majitele.
Po kastraci se ovšem musí dávat pozor na jejich váhu, mají tendenci k tloustnutí. Při pořízení této rasy si však dávejte pozor na jejich typické onemocnění srdce a ledvin, přičemž chovatel by vám měl prokázat, že rodiče koťátka těmito nemocemi netrpí.
Evropská kočka
Tyto kočky se od domácích evropanek liší ustálenou tělesnou stavbou a hlavně barvami podle stanoveného standardu. Jsou střední až větší tělesné stavby, mají krátkou a hustou srst. Na rozdíl od domácích evropanek u nich není povolena kombinace kresby s bílou. Kočky jsou nenáročné a přizpůsobivé, jsou středního temperamentu. Rády si hrají, ale také odpočívají, přičemž jim nevadí ani bláznění s dětmi.
Jako přirozené plemeno netrpí často vrozenými vadami, je dost odolné. Dožívají se často velmi vysokého věku, bezmála klidně i 18 let. Jen při pořízení kotěte trvejte na testování na infekční kočičí nemoci, abyste měli záruku, že kočka bude zdravá.
Kanadský sphynx
Jeho vzhled může lákat i odpuzovat. Jejich kůže je zvrásněná a řadí se mezi nahé kočky. Jsou to středně velké svalnaté kočky s dlouhým elegantním ocasem. Nepřítomnost chlupů je opticky zeštíhluje. Hlava má tvar protaženého trojúhelníku s prohnutým nosem. Nosní profil má mít mírné prohnutí. Napnutá kůže musí být naprosto hladká, krom vrásek na hlavě a faldíků na nepnuté kůži.
Koťátka mívají mírné ochlupení, to během dospívání mizí. Ochlupení je povoleno na čenichu, ocásku, tlapkách a uších. Nízké ochlupení jako na broskvi také není na závadu. Zbarvení kůže může být různé.
Jejich nedostatek srsti je nevýhodou v chladném prostředí. Ale i tak si tyto kočky dokážou poradit a samy si najdou teplejší místo, kde se můžou nahřívat. Tato kočka je závislá na svém člověku, takže ani stěhování jí nevadí. Svého člověka bude následovat kamkoliv.
Péče o ně není náročná, akorát je nutné je koupat a čistit jim uši. Kdo je alergický na chlupy, zajisté toto plemeno ocení. Ovšem noční můrou může být dědičné onemocnění srdce, které je u nich velmi běžné.
Perská kočka
Perské kočky se vyznačují dlouhou srstí. Hlava je velká a kulatá, v poměru ke krátkému tělu poměrně masivní. Obličej je mimořádně plochý, uši jsou malé a nos je krátký a široký, natolik potlačený, že je téměř v jedné rovině s očima. Hmotnost dospělého jedince je 4,5–7 kg. Ocas je krátký a huňatý.
Nevýhodou tohoto plemene je, že se jejich dlouhá srst snadno zacuchá, proto potřebuje každodenní péči. Kočky se dožívají v průměru od 10 do 15 let, ovšem velmi často se potýkají se zdravotními problémy, jako je zacuchání srsti, výtok z očí, degenerace oční sítnice, hluchota, choroby ledvin a u samců nesestouplá varlata.
Perské kočky jsou velmi klidné a tiché, dokážou žít v klidu i v bytě, ovšem jsou také dobrými lovci. Pokud se rozhodnete pro perskou kočku, mějte na paměti, že vyžadují velmi rozsáhlou péči, aby netrpělo jejich zdraví.
Mainská mývalí kočka
Mainské mývalí kočky mají chocholatý ocas, který připomíná medvídka mývala. Mají příjemnou přátelskou povahu, jsou hravé a dokážou navázat velmi pevný vztah s lidmi. Mají rády děti a bývají velmi mazlivé. Jejich hravost vydrží celý život a s ostatními zvířaty se velmi dobře snáší.
Toto plemeno kočky je obzvláště velké a robustní. Mají svalnaté tělo se silnou kostrou. Kocour může vážit až 10 kg a měřit klidně i metr. Mainské mývalí kočkybývají menší, tedy něco kolem 7 kg. Plné velikosti dosahují až kolem čtvrtého roku života.
Na hlavě mají zřetelně vystupující čenich, kožich s polodlouhou srstí je hustší kolem krku a vytváří tak typický límec. Ocas je stejně dlouhý jako jejich tělo a je také velmi chlupatý.
Ovšem i přes dlouhé chlupy nevyžadují tolik kartáčování. Jejich srst se tak snadno nezamotává. Specifické je i jejich mňoukání, které připomíná spíše holubí vrkání.
Skotská klapouchá
Jedním z neposledních známých plemen koček je skotská klapouchá kočka. Této kočce nelze odolat, její nádherný a nevinný pohled a závislost na lidském pohlazení si získá vaše srdce. Své jméno získala podle ušních boltců, které má přehnuté dopředu, tedy sklopené k hlavě. U koťátek se ovšem sklápí až během 3. týdne věku. Jsou to drobnější kočičky, které dosahují 2,5 až 6 kg.
Chov těchto koček není zase tak jednoduchý, jako u jiných plemen, jelikož při jejich křížení může docházet k mnoha genetickým vadám na kostře. Dále velmi často trpí polycystickou chorobou ledvin.
Jejich srst je třeba alespoň jednou týdně pročesat, je potřeba kontrolovat a čistit jim uši. Kočka je však velmi odolná vůči nemocem. V domácnosti se chová majetnicky a majitele si zabírá pro sebe.
Jsou velmi hravé a učenlivé, mazlivé a chtějí být co nejblíže majiteli. Specifikem je, že velmi často spí na zádech. V této kočce získáte velmi mírného a mazlivého společníka.
kočka | iROZHLAS – spolehlivé zprávy
Nebezpečí podle veterinářky zvířatům nehrozí. „Člověčí koronavirus nenapadá psy a kočky, může se na nich pouze pasivně přenášet,“ vysvětluje Martina Načeradská.
Kočičí obrazec archeologové objevili náhodou při úpravě stezky na jeden z kopců, který slouží jako pozorovací místo a jsou z něj dobře vidět další geoglyfy.
Podle viceprezidenta Komory veterinárních lékařů ČR Karla Daniela bylo diagnostikováno zhruba 20 přenosů na psy, žádný přenos mezi psy navzájem a žádný přenos ze psa na člověka.
Kočka uvízla ve zhruba 30centimetrové mezeře mezi dvěma domy a nezvládla se sama ani s pomocí majitelka dostat ven. Hasiči se nakonec museli ke zvířeti bezpečně provrtat.
Nákaza se u zvířete potvrdila poté, co jeho majitel onemocněl na COVID-19. Podle belgických expertů však není důvodem domnívat se, že by kočky nebo psi mohli koronavirem nakazit člověka.
„Motivace osob zneužívající obchod se zvířaty je čistě finanční. Překvapilo mě ale, o jak velké peníze tu jde,“ komentuje Maixnerová nový díl z cyklu Infiltrace.
Zvěrolékařka Martina Načeradská je zastáncem toho, aby se děti o nějaké zvíře staraly, protože to podle studií zlepšuje jejich schopnost empatie. Záleží ale na věku dítěte.
Slavná zachmuřelá kočka je po smrti. Přestože se jmenovala Tardar Sauce, nikdo jí neřekl jinak než Grumpy Cat, tedy rozmrzelá kočka. Světově známou se stala právě díky svému nevšednímu výrazu.
Většina nalezených sošek zobrazovala kočky, což dokazuje, jakou úctu staří Egypťané těmto zvířatům prokazovali. Další zobrazovaly lva, krávu či sokola.
Pokuty za špatně zaparkovaná auta potvrdila mluvčí pražské městské policie Irena Seifertová. Podle redaktorky Radiožurnálu bylo na místě zhruba deset aut zaparkovaných na trávníku.
Bílému kocourovi Theovi byla ve čtvrtek posmrtně udělena cena pro britskou kočku roku. Theo se vyznamenal tím, že svou majitelku Charlotte Dixonovou patrně zachránil před smrtí.
Když přijde období dovolených, potřebují majitelé sehnat pro své mazlíčky hlídání. Zájem je veliký a třeba v Praze mívají zvířecí hotely na léto vyprodáno už od Vánoc.
Toulavé kočky denně v Austrálii zabijí více než milión plazů a ohrožují tak přežití řady druhů. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnili vědci Univerzity Charlese Darwina.
Kocour na sebe minulý pátek upozornil „naříkavým mňoukáním“ na chodníku v městské části Marienfelde na jihu Berlína.
Nejpopulárnějším zvířecím mazlíčkem Čechů je pes. Druhé místo patří kočkám následovaným akvarijními rybičkami. Chovatelé utratí měsíčně za své zvířecí miláčky průměrně téměř 800 korun.
Na istanbulské uličky shlíží ze střech a okenních parapetů. Další šelmy zase život ve městě sledují z prahů domů, u kterých si vyhřívají kožichy. Podívejte se na fotoreportáž o kočkách Istanbulu.
Psi dokonce svou kočku, kterou mají doma, brání, jakmile ale vidí na zahradě cizí kočku, tak by ji roztrhali. „Setkala jsem se s tím, jak pes bránil kočku,“ dodává.
Japonsko je proslulé vysokou hustotou obyvatel. Nikdo už se nediví, že v se tam v hotelích leckde spí v šuplatech. V muzeu umění v japonské Okajamě má však kancelář jen pro sebe kočka.
Umělé nehty se poprvé objevily už ve středověké Číně. Bohaté ženy tak dávaly ostatním lidem najevo, že nemusí pracovat. Majitelé koček ale nyní zašli mnohem dál.
Někde děti na hodinách přírodopisu zkoumají pod mikroskopem pouze vlasy nebo kapky krve, jinde pitvají předem usmrcené žížaly nebo třeba žáby. Indická učebnice o životním prostředí ale navádí školáky k údajně vědeckým experimentům s kočkami. Jeden z nich měl dokázat, že zvířata i lidé potřebují k životu kyslík.
Britský vládní kocour Larry má novou konkurenci. Nedávno upoutaly pozornost neshody vrchního myšilova, jak zní jeho oficiální titul, s kocourem Palmerstonem z ministerstva zahraničí. Teď budou v londýnské Downing Street lovit myši ještě další dvě kočky.
Tento týden vychází v Česku nový japonský román Kočičí host od spisovatele Takaši Hiraideho. Kniha kromě jiného nabídne i netradiční pohled na svět kočičíma očima. Lidé a zvířata v ní vedou rozhovor o finanční krizi, která Japonsko zasáhla na začátku devadesátých let. Román se stal bestsellerem například v Japonsku, Francii nebo Spojených státech.
Pár jistot Britům zůstává i při politických otřesech. Kromě královské rodiny je to i kocour Larry, postrach myší, který bydlí v sídle britského premiéra. Mourovatého kocoura se změny netýkají, nebude se stěhovat ani po premiérské výměně.
V Česku přibývá kočičích kaváren. Jejich majitelé se inspirovali projektem původně z Tchaj-wanu, který se rychle rozšířil po celé Evropě. Kávu s kočičí přítomností si tak lidé můžou vypít v necelé desítce podniků po celé zemi.
Modelka Žaneta Hučíková přiměla kvůli své kočce nouzově přistát letadlo na trase Las Vegas – Frankfurt. Stroj s 250 lidmi na palubě musely doprovázet dvě stíhačky. O případu informoval server Daily Mail i další zahraniční média. Češka je teď ve vazbě ve Spojených státech.
Bohumír Ďuričko, odsouzený za vraždu Václava Kočky mladšího, usiluje o obnovu trestního řízení. Jeho trumfem má být servírka z restaurace, kde se incident stal. Prý může potvrdit verzi, že Ďuričko střílel v sebeobraně. Soud rozhodl, že ženu vyslechne.
Vědci z univerzity v americkém Wisconsinu zkoumali, jaké jsou rozdíly mezi majiteli psů a koček. Zabývali se nejen jejich povahovými rysy, ale i inteligencí. Testy probíhaly na vzorku šesti set vysokoškoláků. Studenti častěji odpovídali, že mají raději psy.
Po deseti letech si v olomoucké zoo můžete opět prohlédnout servala stepního. Zoologické zahradě se podařilo získat dva samce z Afriky odchycené ve volné přírodě. Jednoho z nich plánují chovatelé brzy vyměnit za samičku.