Kdy zubař využije kompozitní výplň a kdy keramiku?

Jaké jsou možnosti výplní zubů po vyvrtání kazu? Článek vám podá základní informace o různých druzích plomb. Informujte se o dalších detailech při návštěvě preventivní prohlídky. 

Amalgámy

Amalgám je nejstarší a zároveň stále nejpoužívanější výplňový materiál, který vzniká rozpouštěním kovového prášku ve rtuti.

Za největší výhodu amalgamové plomby by se asi dala považovat její tvrdost a velká odolnost. Amalgám vydrží velké zátěže, nevypadává a neničí se. Je trvanlivý a nevyžaduje přílišnou hygienickou pozornost. Amalgámem se dají zakrýt velké zubní plošky.

Velkou nevýhodou amalgámu je jeho viditelnost. Výplň má šedou až černou barvu, pokud dojde k jeho vyleštění, tak stříbrnou. I z tohoto důvodu si lidé amalgám vybírají zejména pro zadní zuby, na kterých není plomba při úsměvu či mluvení vidět. Amalgám, který vyplňuje zub do hloubky, může dráždit při požívání příliš teplých či studených nápojů zubní dřeň.   

Kompozitní výplně

Bílé neboli kompozitní zubní výplně se vyrábí z materiálu jménem fotokompozit, který je tvořen syntetickou pryskyřicí. Ta se nanáší na zub v několika vrstvách. Následně musí zubní lékař ozářit vyplňovaný chrup modrým světlem, aby došlo k polymerizaci a hmota se spojila se zubem. Speciální druh kompozitní pryskyřice tvoří takzvané kompomery.

Bílé plomby jsou velmi výhodné z estetického hlediska. Barevně splývají s chrupem, a tak si nikdo ani nevšimne, že byl z vašeho zubu vyvrtáván kaz.

Kompozitní výplně nejsou vodivé, a tak vás nebudou trápit při konzumaci teplých a studených jídel či nápojů.

Bílá plomba se na zuby dobře uchytí, nepotřebuje být umístěná hluboko, a tak při její aplikaci není nutné zasahovat vrtačkou do zdravé zubní tkáně.

Aby byla kompozita vytvořena esteticky i funkčně dobře, je třeba zkušenosti zubního lékaře, neboť je jejich zhotovení náročnější. Tyto výplně vyžadují taky na rozdíl od těch amalgamových lepší hygienu.

Bohužel i v případě zubních výplní platí, že krása něco stojí, kompozitní výplně jsou poměrně drahé.

V případě, že je zub zasáhnut kazem do větší hloubky, je někdy nutné zanést do vyvrtaného chrupu nejprve amalgám a ten pak zakrýt bílou plombou.

Skloionomerní cementy

Skloionomerní cementy nebo taky sklopolyalkenoáty jsou méně užívané výplně, které mají, jak se brzo dozvíte, mnoho výhod. Jedná se o sloučeninu, kterou tvoří skleněný prášek a ionomer.

V zubním lékařství našly plomby své místo teprve nedávno. Tento druh zubní výplně má po umístění na vyvrtaný chrup regenerační účinky. Dodává sílu oslabené zubní sklovině a vyživuje okolní narušená místa.

Má antibakteriální vlastnosti a tím zabraňuje další tvorbě kazu. Taky dobře drží.  

Skloionomerní cementy mají oproti mnohým výhodám bohužel menší trvanlivost a nejsou tak odolné. Z hlediska barevnosti je tato plomba nažloutlá, proto lidé raději dají přednost tradiční bílé výplni.

Keramické inleje

Keramické inleje tvoří skupinu bílých plomb. Jsou pevné, vysoce odolné, mají velmi dlouhou životnost. Jsou netoxické a nealergické, takže je v ústech může mít opravdu každý. Pod keramické inleje se nemá šanci dostat zubní kaz, takže i tento problém vás s plombou keramického typu mine.

Jedinou nevýhodu tvoří vysoká cena, která skoro desetinásobně přesahuje cenu tradičních bílých plomb.

Existují i zlaté inleje, které byly oblíbené zejména v dřívějších dobách. Mnozí si tuto slitinu nechávali na zub aplikovat jen tak, aby se mohli chlubit zlatou zubní ozdobou. V dnešní době zlaté prvky v ústech působí spíše neesteticky.

Zdá se vám, že vás trápí zubní kaz? Záchovná stomatologie ví, jak na něj!

Kdy zubař využije kompozitní výplň a kdy keramiku?

Kdy zubař využije kompozitní výplň a kdy keramiku?

Zdravé zuby a krásný úsměv bývají tím prvním, čeho si na nás ostatní lidé všimnou. Pokud někomu zuby chybí nebo je má černé či ulámané, moc dobrý dojem na své okolí nedělá. Je totiž patrné, že o sebe příliš nedbá.

Kaz je totiž v 99 % podmíněn přítomností plaku, který není dostatečně odstraňován čištěním zubů. Takové geneticky podmíněné vady zubů, kdy svádíme na své špatné zuby nevalný stav zubů svých předků, jsou velmi vzácné.

Jakou plombu zvolit, když chceme, aby náš úsměv znovu zářil? Amalgám, kompozit nebo keramiku?

Kompozitní výplně se hodí na malé kazy

Ptá se vás váš stomatolog, kterou plombu chcete, zda keramickou, nebo kompozitní? Že ne? Možná je to proto, že druh výplně volí podle hloubky kazu.

Kompozitní výplně se používají zejména pro malé kazy. Vydrží bez problémů minimálně pět let a jejich nespornou výhodou je, že při aplikaci není nutné vyvrtávat zdravou část zubu.

Velmi dobře přilnou a riziko opětovného vzniku kazu pod plombou je zcela minimální.

  • Na kompozitní, tzv. bílou zubní výplň, je používán materiál fotokompozit.
  • Jde o druh syntetické pryskyřice, která se v několika vrstvách nanese do otvoru po zubním kazu a ozáří modrým světlem, takže dojde k polymerizaci, hmota vytvrdne a spojí se se zubem.
  • Fotokompozit a speciálním způsobem upravený povrch zubu nesmí zvlhnout, proto je při plombování nutné odsávat sliny.
  • Výhodou fotokompozitu oproti kovovému amalgámu je tepelná a elektrická nevodivost, nulová koroze, zdravotní nezávadnost a také estetické hledisko – má stejnou barvu jako zuby.
  • Není třeba tolik vrtat, jako při plombování pomocí amalgámu, bílá výplň k zubu dokonale přilne.
  • Nevýhodou je vysoká pořizovací cena (není hrazena pojišťovnou). Cena bílé fotokompozitní výplně se pohybuje od 750 do 2900 Kč. Vždy záleží na rozsahu a obtížnosti výkonu.

Zdroje: Klinika Jan Stuchlík, Wikipedie

Čtěte více na: Bílá plomba vyžaduje absolutní sucho, jediná kapka sliny vadí 

K vyplňování rozsáhlejších kazů a míst, která jsou nadměrně zatěžována při žvýkání, se lépe hodí výplně keramické. Jejich životnost je deset a více let a na rozdíl od amalgámu zub ošetřený keramickou výplní nehyzdí nepěkná šedivá záplata.

Riziko vzniku kazů pod výplní je i u tohoto materiálu minimální. Lze velmi dobře využít i k zacelení mezery mezi zuby, která je způsobená paradentózou nebo ji máme od narození.

Více v textu Už nechci být Madonna! Jak se zbavit mezery mezi zuby?

„Počet pacientů, pro které je estetické hledisko velmi důležité, se stále zvyšuje. O vhodnosti jednotlivých typů výplní je samozřejmě dobré se poradit se stomatologem.

Ačkoliv je cena kompozitních a keramických výplní ve srovnání s klasickým amalgámem dražší, jsem přesvědčena o tom, že se taková investice v konečném důsledku vyplatí,“ uvedla Anna Brandejs, majitelka kliniky estetické medicíny a stomatologie Brandeis Clinic v Praze.

Před sedmi lety se přestaly prodávat teploměry obsahující rtuť, údajně dalším materiálem, který je na řadě, je amalgám. Jen ve státech EU se totiž ročně spotřebuje asi sto dvacet tun rtuti pouze pro výrobu plomb.

A každý rok se zhruba poloviční množství starých plomb dostává do odpadu. Přitom nikdo nepochybuje o tom, že je rtuť toxická pro životní prostředí i pro člověka.

A co teprve plomby zemřelých? Budeme nebožtíkům trhat zuby, aby nám tu nekazili vzduch?

Směs stříbra, mědi a cínu, ze které je amalgám složen, je sice neskutečně odolná proti oděru a zvýšenému tlaku při žvýkání, stomatolog však musí před její aplikací vyvrtat jak poškozenou část skloviny, tak část zdravého zubu okolo.

Amalgámová plomba se navíc časem smršťuje a zub, který měla původně chránit, oslabuje. Protože amalgámová výplň nedokáže k vyvrtanému zubu zcela přilnout, vzniká mikroskopická mezera náchylná na opakovaný výskyt zubního kazu a vznik prasklin.

V praxi to znamená opětovné vyvrtání amalgámové výplně spolu s další částí zdravého zubu a následnou aplikaci výplně nové.

K zubaři nejdu, bojím se už jen zvuku vrtačky

Pakliže máte fobii už jen ze zvuku vrtačky, ale vaše zuby volají o pomoc stále hlasitěji, zeptejte se u zubaře na možnosti, které vám minuty v zubařském křesle zpříjemní. Volit můžete z několika uklidňujících injekcí. Sedace je určená pro pacienty, kteří trpí obavami ze zubního ošetření.

Budete mít zájem:  Píská a hučí Vám v uších? Možná máte tinnitus

Využít se dá i u běžných zákroků, jakými je již zmíněná plomba. Sedace navozuje útlum při vědomí a v době zákroku tak pacient pospává.
U bolestivějších ošetření, jako je například extrakce zubu, se používá analgosedace.

Třetím typem je intranasální analgosedace, která se využívá pro delší a bolestivé zákroky jako je například zavedení více zubních implantátů najednou.

Odborná spolupráce

Kdy zubař využije kompozitní výplň a kdy keramiku?

MVDr. Anna Brandejs

Vystudovala veterinární medicínu.

Už během studií pracovala jako pomocná vědecká síla na katedře biologie a biochemie, kde zkoumala enzymy a procesy, které rozkládají polutanty (látky znečišťující prostředí a živé organismy).

Mezi lety 1995–2002 pracovala jako manažerka pro nadnárodní farmaceutické koncerny Bristol-Myers Squibb a Abbott Laboratories s.r.o. V roce 2013 otevřela Brandeis Clinic – kliniku estetické medicíny v Praze.

Zdroj: Brandeis Clinic

Estetické fotokompozitní výplně | Sofident – Zubní ordinace, Praha 5

Je-li zubní kaz diagnostikován ve stadiu, kdy se již nelze vyhnout odstranění (vrtání) postižené zubní tkáně, přicházejí na řadu zubní výplně, neboli plomby.

Moderní stomatologie nyní nabízí celou škálu výplňových materiálů, které se liší adhezivními vlastnostmi (vazba se zubem), odolností, životností a v neposlední řadě estetickým vzhledem. Nejčastěji pacienti SofiDent volí tzv. „bílou“ plombu, které se odborně říká kompozitní zubní výplň.

Kompozitní zubní plomby jsou vysoce estetické, mají lepší vazbu se zubem a hlavně neobsahují rtuť. Jedná se o druh syntetické pryskyřice, která se nanáší do otvoru po zubním kazu většinou v několika vrstvách. Upravený povrch zubu a kompozitní materiál nesmějí při plombování zvlhnout, proto v naší zubní ordinaci aplikujeme tzv.

kofferdam, což je speciální gumová blána na obepínání ošetřovaného zubu, která zajišťuje pro zubaře naprosto suché pracovní pole.

Kdy zubař využije kompozitní výplň a kdy keramiku?Estetické fotokompozitní výplně

Kompozitní zubní plomby mohou být chemicky nebo světlem tuhnoucí. Chemicky tuhnoucí zubní výplně jsou považovány za méně kvalitní a nedají se barevně vrstvit. Špičkového estetického výsledku umožňují dosáhnout světlem tuhnoucí zubní výplně.

K jejich vytvrzení a přilnutí k zubu dochází pod vlivem speciálního modrého světla z polymerační lampy, proto se jim říká fotokompozity. Fotokompozitní zubní výplně se vyrábějí v široké škále odstínů o různém stupni průsvitnosti.

Postupné vrstvení fotokompozitních hmot různých odstínů a průsvitnosti umožňuje zhotovit zubní výplň tak, aby byla naprosto neviditelná a nerozeznatelná od okolních zubních tkání.

Fotokompozitní zubní výplně je možné ihned zatěžovat. Pro životnost fotokompozitní zubní výplně je však nezbytná precizní ústní hygiena.

O fotokompozitní zubní výplně se má pečovat stejně jako o vlastní zdravé zuby.

Pokud je „bílá“ plomba zhotovena kvalitně a aplikována na vhodném místě a pacient ze své strany pravidelně dodržuje ústní hygienu, může být její funkčnost 20 i více let.

I když se jedná o nejprogresivnější druh plomby,  fotokompozitní zubní výplně se hradí z veřejného zdravotního pojištění pouze u dětí do 18 let (na stálé zuby v rozsahu od špičáku po špičák včetně), u dospělých se fotokompozitní zubní výplně nehradí. V naší zubní ordinaci vždy dbáme na to, aby nadstandardnímu způsobu ošetření, které si pacienti platí sami, předcházelo důkladné seznámení s cenou.

  • Bílá výplň zubu1000 – 1950,-
  • Kompozitní fazeta zubuod 3000,-
  • Estetická dostavba zubu1800 – 2500,-

+420 777 134 305

Výplně

1. Amalgámové výplně (v našem zubním centru již nepoužíváme)

Amalgám se v zubním lékařství používá více než 150 let a v České republice se zcela určitě zhotovuje nejčastěji. Bezpečnost a toxicita amalgámu je ale stále živě diskutována. Vědci si ani dnes nejsou jisti, nakolik amalgám poškozuje zdraví lidí.

Existují zcela protichůdná vědecká tvrzení – studie, které tvrdí, že je amalgám bezpečným, trvanlivým a levným výplňovým materiálem a že ze všech amalgamových výplní se během života do organismu uvolní obdobné množství rtuti jako při konzumaci mořských ryb typu tuňáka.

I z těchto studií však vyplývá, že určité množství rtuti se z výplní do lidského organismu uvolňuje a někteří vědci tvrdí, že amalgám může být zodpovědný za mnoho spolu nesouvisejících příznaků jako jsou deprese, únava apod.

Další uvádějí, že rtuť z amalgámových výplní snižuje počet T-lymfocytů, což ovlivňuje imunitní systém a může vést k autoimunitním onemocněním jako roztroušená skleróza, lupus erythematodes.

Amalgám také může hrát roli faktoru zhoršujícího stav pacientů s alergiemi nebo leukémií [Zbyněk Mlčoch: Otrava (intoxikace) rtutí – příznaky, projevy, léčba, prevence, amalgám].

Jejich odpůrci poukazují na to, že škodlivost amalgámu nebyla jednoznačně prokázána, což se ovšem nedá dle našeho názoru interpretovat, že by tomu tak reálně nebylo. Obzvláště podezřelá je součást stanoviska komise EU, ve kterém se m.j. uvádí, že: „Omezení užívání amalgámu by mohlo poškodit finanční stabilitu zdravotních systémů…“ Skoro se tak nabízí podezření, že komise nadřazuje kolektivní stabilitu svých zdravotních systémů nad zdravotní rizika způsobená aplikací amalgámu jednotlivcům.

   

Ve vyspělých zemích je zřejmý absolutní ústup od amalgámu směrem k estetickým a bezpečnějším materiálům. V roce 2008 bylo používání amalgámu jako výplňového materiálu u zakázáno v Norsku a Švédsku, připojilo se Dánsko. V Holandsku se přestal vyučovat v rámci výuky zubního lékařství a mnoho dalších zemí ho nedoporučuje aplikovat u dětí a u těhotných žen.

Česká stomatologická komora k tomu vydala 26.2.2008 stanovisko, ve kterém se mimo jiné uvádí: „Největším rizikem pro zdraví pacienta a životní prostředí je amalgámová výplň z nedózovaného amalgámu hrazená z veřejného zdravotního pojištění.

Archaickou přípravou s nepřesně odměřovaným množstvím rtuti a amalgámových pilin přímo v ordinaci vzniká nekvalitní výplňový materiál.“

Používání tohoto starého druhu amalgámu jsme v naší ordinaci prakticky zcela opustili. Jak kvůli vlastní bezpečnosti – při jeho přípravě dochází k manipulaci s vysoce toxickou volnou rtutí (rtuťové teploměry, již byly v celé EU zakázány), tak s ohledem na výše zmíněná rizika pro pacienty.  

VÝHODY: trvanlivost a mechanická odolnost, otěruvzodrnost,  minimální riziko vzniku sekundárního zubního kazu (při správném zpracování), nízká cena

NEVÝHODY:  neestetický, nedořešená bezpečnost, nedrží pohromadě zubní tkáně, při tuhnutí mírně expanduje a zakládá v zubu tlak, hrozí prasknutí a odlomení zbytku zubu – proto je zcela nevhodný pro endodonticky ošetřené zuby (které jsou křehké)

NÁŠ NÁZOR: amalgám je materiál neestetický obsahující sloučeniny těžkých kovů (rtuť, cín, stříbro, měď), otázka zdravotnch rizik a bezpečnosti nebyla dosud uspokojivě dořešena.

 To vše v situaci, kdy již existuje sice dražší, ale zdraví zcela neškodná a estetická alternativa.

Proto jsme aplikaci amalgámu v naší praxi opustili a vždy dáváme přednost kvalitně zhotovené keramické inleji nebo bílé = fotokompozitní výplni.

NAHORU

2. Skloinomerní výplně

Skloinomerní cementy někdy také nazývané sklopolyalkenoáty nebo glassinomery mají v řadě ohledů výhodné vlastnosti, příznivě působící na poškozené zubní tkáně.

Používají se jako dlouhodobě provizorní výplně stálých zubů, zejména u pacientů s vysokou kazivosti a zhoršenou hygienou, při ošetření dětských zubů, jako dostavbový materiál pod fixní protetické práce a jako spodní vrstva tzv. . sendvičových výplní, kdy se skloionomerní cement nanese do spodní části kavity a později se překryje odolnějším materiálem (např. kompozitní pryskyřicí).

Vyrábějí se v mnoha variantách. Barevné úpravy blížící se barvě zubů, s příměsí s příměsí kovového stříbra pro zvýšení mechanické odolnosti (aplikace do stoliček) či se přidávají do kompozitních pryskyřic (= tzv. kompomery).

  • VÝHODY: biologická neškodnost, schopnost podpořit regeneraci oslabené zuboviny v místě odstraněného zubního kazu pomocí absorpce iontů fluoru, dobrá zpracovatelnost, antibakteriální vlastnosti, minimální riziko vzniku sekundárního kazu, dobře držíNEVÝHODY: nízká mechanická odolnost a malá trvanlivost (zmíněné sendvičové výplně mohou v některých případech posloužit jako alternativa výplní amalgámových), esteticky nepatří mezi plně uspokojivé ve srovnání s kompozitními pryskyřicemi nebo keramikou
  • NÁŠ NÁZOR: výborné jako výplně v dočasném chrupu a dlouhodobě provizorní výplň (měsíce-roky). V budoucnu (po několika týdnech až měsících) je pak možné povrchovou část ubrat a nahradit bílou výplní pro zajištění vyšší trvanlivosti a estetiky 
  • NAHORU

3. Fotokompozitní = bílé výplně

Představují esteticky druhý nejlepší druh výplní po keramice. Proto jsou vhodné zejména do předních zubů jakožto viditelného úseku chrupu.

při správném technologickém postupu a výběru vhodných barev lze zhotovit výplně barvou velmi blízké vlastním zubům. Proto se fotokompozitní materiály staly nenahraditelnými zejména při léčbě zubního kazu a dalších defektů u předních zubů.

 V postranním úseku chrupu, tzn. u stoliček jsou použitelné s výhradami.

VÝHODY: estetika, pevná vazba – výplň na zubu pevně drží, aplikovaný materiál lze osvícením  speciální lampou „vytvrdit“, takže je fotokompozitní zubní výplň na rozdíl od výplně amalgámové prakticky okamžitě schopná odolávat mechanickému zatížení, kompozitní pryskyřice nejsou vodiči tepla, takže se také neobjevuje citlivost na tepelné podněty jako u amalgámu, je možné ošetřit i zcela miniaturní kazy za použití tzv. „mikropreparace“ bez zbytečné ztráty jinak zdravé zubní tkáně jako u amalgámu  

NEVÝHODY: Mají menší mechanická odolnost ve srovnání s amalgámem a keramikou. Pryskyřice jsou materiálem přátelským k bakteriím, dobře na jejich povrchu ulpívá zubní plak, exisstuje zvýšené riziko vzniku zubního kazu v místě okraje výplně = tzv. sekundární zubní kaz.

 U starších kompozitních pryskyřic dochází po čase ke změnám barevného odstínu, u kuřáků a lidí konzumujících kávu, čaj, červené víno někdy dochází po čase k barevnému zvýraznění okraje výplně. Při osvícení a tuhnutí materiálu dochází k jeho smršťování, což může vést ke vzniku mikrotrhlin na okrajích výplně.

 Jsou během aplikace velmi náročné na správné zpracování – jsou citlivé na vlhkost a materiál musí být umístěn za podmínky absolutně suchého pracovního pole. Není li tato podmínky dodržena nebo ani dodržet nelze (při aplikaci v nepřehledném či vlhkém místě, tzn.

zejména u větších defektů na stoličkách), mohou snadno vzniknout netěsnosti kolem okrajů výplně a následný průnik bakterií způsobí vznik sekundárního zubního kazu. Možná zdravotní rizika (alergie?) jsou dosud málo prozkoumána. Není doporučené je aplikovat u pacientů s horší hygienou.

NÁŠ NÁZOR: Nezastupitelné místo v moderní stomatologii, jeden z nejlepších materiálů zejména v předním úseku chrupu.

 Uvažujete-li o náhradě amalgámové výplně na zadním zubu za výplň estetickou, ne vždy je vhodné nahradit jí kompozitní pryskyřicí.

Trvanlivějším řešením pro stoličky je zhotovení keramické inleje technikou CEREC

Fraktura horního levého řezáku Zub po dostavbě fotokompozitem
Stolička před zhotovením výplně A po zhotovení fotokompozitní výplně

NAHORU

4. Keramické inleje

Keramické inlaye a onlaye se nejvíce přiblížily všem náročným požadavkům na kvalitní výplň a představují špičku v estetice i kvalitě zubního ošetření. Keramické inleje je možné v naší ordinaci vyrobit přímo v jedné návštěvě pomocí CAD/CAM technologie CEREC.

 Připravenou kavitu naskenujeme speciální 3D kamerou, pomocí software připravíme trojrozměrný obraz budoucí inlaye, a následně inlay vyfrézujeme z keramického bloku příslušné barvy, upravíme povrch inleje a nakonec inlej nahrazující ztracenou zubní tkáň upevníme na své místo, kde takřka neviditelně nahradí ztracenou část zubu.

Navíc za dobu užívání keramických materiálů v ústech nebyl popsán jediný případ alergie či projevů toxicity.

VÝHODY: skvělá estetika, výplň je mnohdy takřka neodlišitelná od vlastní tvrdé zubní tkáně, vysoká odolnost a otěruvzdornost, velmi dlouhá životnost (u nových druhů materiálů se navíc snížilo riziko prasknutí na minimum), absolutní biologiocká snášenlivost (netoxické a nealerrgizují), nelpí na nich plak, nehrozí sekundární zubní kaz, nemění barvu, lze jimy nahradit i velký defekt zubu

NEVÝHODY: relativní nevýhodou je pracnost zhotovení ve srovnání s plastickými materiály a vyšší cena, ALE: zváží-li se výše uvedené výhody, domníváme se, že jde o nejlepší volbu

NÁŠ NÁZOR: skvělá alternativa ke všem předchozím výplňovým materiálům používaným do stoliček,  absolutní špička mezi většími výplněmi do postranního úseku.

Jsme ve třetím tisíciletí a chceme mít krásné a bílé zuby – takže keramické inleje a onleje vřele doporučujeme!!! Absolutně zdravotně bezpečné, estetické a odolné! Keramické inleje mají naší plnou důvěru! 

  1.  
  2. NAHORU

III. Nepřímé zubní výplně – inlaye

Náhrada zničené části zubu keramickou inlayí či onlayí patří v současné době zejména, je-li zhotovena v jedné návštěvě u zubního lékaře, ke špičce současné záchovné stomatologie. Vyhovuje většině požadavků na estetiku, pevnost, životnost i biokompatibilitu.

V předchozí kapitole o plastických výplňových materiálech pro zhotovení přímých výplní byly zmíněny materiály, které jsou těmi hlavními, které se v současné době používají pro zhotovení zubních výplní. Splňují svůj účel a nejsou (kromě „nekapslovaného“ amalgámu) považovány za materiály přímo škodlivé, nekvalitní a méněcenné.

Celé řadě požadavků na moderní a bezpečné ošetření však nevyhovují. Zejména bezpečnost amalgámu obecně je stále živě diskutována a domníváme se, že nemůže být zatím uzavřena…

Existují však také finančně nákladnější, ale podstatně kvalitnější materiály a v posledních letech je to zejména keramika, která vyhovuje většině požadavků na estetiku, pevnost, životnost a biokompatibilitu (není škodlivá pro organismus).

Keramická inlay

Keramické (ne zcela správně porcelánové) inlaye je možné vyrobit buď tzv.

 nepřímou technikou ve spolupráci se zubním technikem v laboratoři na základě otisku nebo přímo v ordinaci v jedné návštěvě při použití CAD/CAM technologie CEREC.

U nepřímé techniky probíhá výroba ve dvou návštěvách u zubního lékaře, kdy v první návštěvě se provede preparace a otisk kavity. Ve druhé návštěvě se v laboratoři vyhotovená inlay či onlay fixuje do připravené kavity.

Je-li zubní ordinace vybavena technologií CEREC, lze vyrobit keramickou inlay v ordinaci během jediné návštěvy.

Zubní lékař připravenou kavitu naskenuje speciální 3D kamerou, pomocí software připraví trojrozměrný obraz budoucí inlaye, a následně se inlay vyfrézuje z keramického bloku příslušné barvy, upraví se povrch a nakonec se keramická inlay fixuje na své místo, kde takřka neviditelně nahradí ztracenou část zubu.

Keramické inlaye a onlaye se nejvíce přiblížily všem požadavkům na kvalitní výplň:1) Jsou vysoce estetické, mnohdy takřka neodlišitelné od vlastní tvrdé zubní tkáně.2) Jsou vysoce odolné a otěruvzdorné, mají velmi dlouhou životnost. U nových druhů materiálů se snížilo riziko prasknutí na minimum.

  • 3) Jsou plně biokompatibilní a nealergizují.
  • Jako nevýhoda bývá uváděna prakticiky pouze vyšší ceně za ošetření, ale když se zváží veškeré výhody, které keramická inlay pacientům přináší (neškodnost k organismu, estetika, pevnost, trvanlivost), je tato nevýhoda relativní a dá se říci, že je vzhledem ke svým vlastnostem cenově nejefektivnějším ošetřením.

Dříve (2008) se jako nevýhody keramických inlayí uváděla skutečnost, že není dostatek dlouhodobých zkušeností (těch však stále přibývá a žádné nové vážné nedostatky nejsou popisovány), křehkost materiálu (u nových druhů materiálů se vlastnosti stále zlepšují), tvrdost vůči zubům v protilehlé čelisti (bez rizika, je-li inlay správně zhotovena) a stabilita okrajového uzávěru u starších typů fixačních materiálů (nyní se ovšem používá technika tzv. adhezivní fixace, kdy je okrajový uzávěr tvořen tenkým proužkem kompozitní pryskyřice).

  1. Cena keramických inlayí (2010) v sousedním Německu se pohybuje mezi 400-600€, v Čechách přibližně od (150) 200€ výše.
  2. Náhrada zničené části zubu keramickou inlayí či onlayí patří v současné době zejména, je-li zhotovena v jedné návštěvě u zubního lékaře, ke špičce současné záchovné stomatologie:
  3.      
  4. Pro úplnost je potřeba zmínit další, spíše v minulosti používané způsoby ošetření:

Zlatá inlay

Inlaye ze slitiny zlata mají velmi dlouhou tradici a donedávna byly považovány za jedno z nejlepších materiálových řešení, pokud se ovšem nehledělo na peníze a estetiku. Zlato bylo v ústech dříve vnímáno jako známka bohatství a prosperity, nyní – na počátku 21.století je v našich zeměpisných šířkách považován výskyt zlata v zubech za esteticky rušivý.

Výhody a nevýhody: Slitiny zlata jsou extrémně mechanicky odolné, výborně odolávají žvýkacímu tlaku a jsou ve vysoké míře biokompatibilní. Na celém světě se eviduje alergie na zlato zcela vyjímečně. Název „zlatá“ je však v této souvislosti zavádějící, protože čisté zlato by bylo pro použití v ústech příliš měkké.

Nejčastěji se proto používají zlatoplatinové slitiny, které jsou dostatečně odolné. Zlatoplatinové výplně jsou poněkud zbytečně vysokou investicí do materiálu, který dnes již nepatří mezi esteticky vyhovující. Zlatoplatina má také antibakteriální účinnost obdobně jako stříbro v amalgámu.

Tepelná vodivost zlata je relativně vysoká, a proto bývá po ošetření častější citlivost zubu. Vyšší hustota je taktéž na škodu, jelikož výplň má pak vyšší hmotnost. Pro zhotovení zlaté inlaye je vzhledem k laboratorní fázi (nepřímá výplň) zapotřebí 2 návštěv u zubního lékaře.

Cena zlatoplatinové inlaye je vzhledem k ceně materiálu a velké pracnosti vysoká a v Německu dosahuje částky v přepočtu až 12.000,-Kč.

   

Tepaná zlatá inlay

Tepané zlaté inlaye zhotovované přímo v ústech pascienta jsou spíše historií, než výplní, kterou by čeští zubní lékaři byli schopni nabídnout svým pacientům, ale v některých zemích EU zažila v indikaci, kde je vhodnáminimálně invazivní preparace, v posledních letech malou renesanci. Zhotovení tepané zlaté inlaye je časově náročné a je možné pouze u malých jednoploškových kavit s dokonalým okrajovým uzávěrem, tzn. na kousacích (okluzních) ploškách a krčcích. Pro výrobu se používá ryzí zlato, které se ručně nebo mechanicky kondenzuje do připravené kavity.

Cena je vysoká vzhledem k použitému materiálu, kterým je ryzí zlato a velké pracnosti.

Galvanoinlay

Galvanoinlaye lze popsat jako snahu o kombinaci keramické a zlaté inlaye. s cílem spojení výhod obou materialů, tzn. dosažení stejně kvalitního okrajového uzávěru jako u zlaté a estetiky jako u keramické inlaye. Zkušenosti však zatím nejsou přesvědčivé – glavanoinlaye mají špatnou retenci, protože zlato je příliš měkké a zlatý poroužek rámující inlay je esteticky rušivý.

Inlay z kompozitní pryskyřice

Tyto inlaye byly po určitou dobu některými lékaři prosazovány jako levná alternativa ke keramickým inlayím. V poslední době však již není o inlayích z kompozitních pryskyřic slyšet.

Kompozitní materiály je možné aplikovat do úst přímo a kontrakci při tuhnutí eliminovat správnou technikou vrstvení. Výhody a nevýhody jsou obdobné jako u přímých výplní z kompozitních pryskyřic, tzn.

, že mohou být snadno opraveny v případě, že se poškodí, což se může stat, protože mechanická odolnost je malá, otěruvzdornost vysoká, material je potenciálním alergenem a zkušeností není mnoho.

Více o technologii CEREC

Jaké plomby vám od ledna 2019 uhradí vaše zdravotní pojištovna?

Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 je od 1. 1. 2019 možno používat při ošetření zubního kazu zubní amalgám jen v kapslové formě v předem určených dávkách (dózovaný). Použití volně balené rtuti zubními lékaři je zakázáno, uvádí v tiskové zprávě Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Již od 1. 7. 2018 se tak zubní amalgám nesmí používat při stomatologickém ošetření dočasných zubů, u dětí mladších 15 let a těhotných či kojících žen, s výjimkou případů, kdy to zubní lékař považuje za naprosto nezbytné z důvodu specifických zdravotních potřeb dotčeného pacienta.

Toto nařízení bylo v české legislativě zohledněno od 1. ledna 2018 – hrazeny byly výplně ze skloionomerního cementu (pokud to nebylo ze zdravotních důvodů možné, pak z dózovaného amalgámu), na řezácích a špičácích ze samopolymerujícího kompozita. U ostatních pojištěnců byl hrazen nedózovaný amalgám, na řezácích a špičácích samopolymerující kompozita nebo i fotokompozitní výplně (do 18 let).

Při ošetření dočasných zubů bez ohledu na váš věk je výplň hrazena v rozsahu celého chrupu „při použití plastického materiálu, nejde-li o amalgám, samopolymerující kompozit nebo fotokompozit“ – půjde tedy např. o již zmiňovaný skloionomerní cement. U dočasných řezáků a špičáků je hrazena výplň i při použití samopolymerujícího kompozita.

Výplň stálého zubu je obecně (tj. kromě níže uvedených výjimek) hrazena při použití dózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu v základním provedení.

  • Jde-li o výplň v rozsahu řezáků a špičáků, je hrazena i ze samopolymerujícího kompozita; do dne dosažení 18 let je v rozsahu řezáků a špičáků hrazena i fotokompozitní výplň stálého zubu.
  • U dětí do 15 let je výplň hrazena v rozsahu celého chrupu při použití zmiňovaného plastického materiálu, v rozsahu řezáků a špičáků pojišťovna hradí i výplně ze samopolymerujícího kompozita (dočasné i stálé zuby) nebo fotokompozita (jen stálé zuby).
  • Mezi 15 a 18 lety je hrazena v rozsahu celého chrupu výplň z dózovaného amalgámu v základním provedení, v rozsahu řezáků a špičáků je hrazena i při použití fotokompozita nebo samopolymerujícího kompozita.

U těhotných a kojících žen je hrazen plastický materiál (např. skloionomerní cement) v rozsahu celého chrupu, v rozsahu řezáků a špičáků samopolymerující kompozita, resp. do 18 let i fotokompozita.

Není-li možné použití jiného materiálu z hlediska zdravotního stavu pojištěnce, je u dočasných zubů a také při ošetření dětí do 15 let a těhotných či kojících žen hrazena výplň z dózovaného amalgámu.

DC Zolárek ☏ 222 544 048 – Zubní výplně

Zubní amalgámové výplně většina z vás pozná pod pojmem „stříbrné“. Jedná se o kovové výplně pozůstávající ze směsi rtuti, stříbra, mědi a cínu a v dnešní době jsou pořád nejčastěji využívané. Z důvodu jejich stříbrné barvy se používají k vyplnění kavit u zadních zubů. V dnešní době se už moc nepoužívají.

  • Nejlevnější typ výplně.
  • Mají dlouhou životnost.
  • Snadno zhotovitelné.
  • Pro aplikaci stačí jedna návštěva zubaře.

Stříbrná barva nepůsobí „přírodním“ dojmem.

Během žvýkání se uvolňuje malé množství rtuti, které však dle studií není zdravotně závadné. Amalgámové výplně nezpůsobují žádné onemocnění, ve stomatologii jsou používány již více než 150 let.

Skloionomerní materiály byly dříve používány pouze na zubech, na které nebyl vyvíjen velký tlak při kousání. V dentálním centru Zolárek používáme novější typy materiálů (Fuji IX, Fuji Equia, Ketac molar), které jsou silnější a déle vydrží. Mohou být využity nejen jako definitivní výplně, ale i v kombinaci s kompozitní výplní jako tzv. sendvičová výplň.

  1. Mají téměř stejnou barvu jako vaše přírodní zuby.
  2. Obsahují fluorid, který pomáhá zastavit recidivující kaz pod výplní.

  3. Nemusí se aplikovat ve vrstvách, proto je jejich vyhotovení jednodušší než u kompozitních výplní.

  4. Jsou to přímé výplně, proto vám ve většině případů stačí pouze jedna návštěva stomatologické ordinace.
  5. Jsou levnější než kompozitní výplně a zlaté inleje.

Nejsou translucentní.

Jsou dražší než amalgámové výplně.

Keramické inleje z dentální keramiky (tzv. zubní porcelán) jsou většinou velmi odolné a mohou být použity kdekoliv v ústech. Vyhotovují se v zubní laboratoři, kde je na základě otisku zhotovena keramická výplň. Při druhé návštěvě ordinace je inlej pevně fixována.

Zubní porcelán má stejnou barvu jako vaše přirozené zuby.

Mají dlouhou životnost.

Jsou nepřímé výplně, proto vyžadují nejméně dvě návštěvy zubní ordinace.

Jsou dražší než většina jiných typů výplní.

Zlaté inleje jsou lité zlaté výplně založené na modelu vašeho zubu. Jsou směsí zlata a jiných kovů, jako je např. stříbro či měď, které zajišťují jejich lepší odolnost.

Pokud se rozhodnete pro zlatou inlej, budete potřebovat minimálně dvě návštěvy naší stomatologické ordinace.

Během první odstraníme všechny kazy na zubu, uděláme otisk zubu a kavitu vyplníme dočasnou výplní. Mezitím se v zubní laboratoři využije otisk zubu k výrobě zlaté inleje, která má stejnou velikost a tvar jako kavita na vašem zubu.

V průběhu druhé návštěvy naší ordinace kavitu na vašem zubu zacementujeme zlatou inlejí.

  • Zlato je silnější než amalgám.
  • Mají dlouhou životnost.
  • Zlaté inleje mají preventivní bakteriostatický účinek.

  1. Zlato je dražší než jiné druhy výplní.
  2. Zlaté výplně a korunky jsou nepřímé výplně, proto vyžadují nejméně dvě návštěvy zubní ordinace.
  3. Zlatá barva nemusí vyhovovat lidem, kteří vyžadují přírodní vzhled zubů.

V současné době se stále více přikláníme taky k vyhotovení kompozitních inlejí, které se osvědčily nejen vysokou estetikou, ale i dostatečnou pevností a přijatelnější cenou.

Doporučujeme je vyhotovit zejména u rozsáhlých rekonstrukcí zubů v zadním úseku chrupu (například po ošetření kořenových kanálků).

Kompozitní výplně jsou známé pod názvem „bílé“. Používají se v předním i zadním úseku chrupu.

Pro umístění této výplně odstraníme veškerý kaz ze zubu a aplikujeme na vnitřní stranu vyvrtané kavity spojovací materiál. Do kavity postupně vložíme v tenkých vrstvách kompozitní pryskyřici a aplikujeme na ni speciální lampu, která zabezpečí její ztuhnutí. Po ztuhnutí všech vrstev zubní výplně ji zabrousíme a vytvarujeme tak, aby vypadala přirozeně.

  • Mají stejnou barvu jako vaše přírodní zuby.
  • Jsou levnější než zlaté výplně.
  • Jsou to přímé výplně, proto vám ve většině případů stačí pouze jedna návštěva stomatologické ordinace.

Kompozitní výplň je dražší než amalgámová výplň.

Recidivující kaz, který se někdy časem vyskytne pod touto výplní, je častější než u amalgámové výplně nebo zlaté inleje. Souvisí to s bakteriostatickým účinkem stříbra v amalgámu a zlata v zlatých inlejích.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector