Oblékání arabských žen vede k narušení metabolismu vitaminu D. Nedostatek světla u nich způsobuje řídnutí kostí a podobné je to i v Česku, zvláště u starších žen. Dermatologové naopak před slunečními paprsky varují. Nejlepší je podle odborníků najít si svou vlastní zlatou střední cestu, která bude našemu tělu vyhovovat.
Dermatologové zdravé lidi před sluncem spíše varují. Rakovina kůže je u nás na rozdíl od jiných onkologických onemocnění pořád podceňovaná. Všeobecná zdravotní pojišťovna vloni evidovala 32 tisíc pacientů s rakovinou kůže.
Dobrou zprávou je, že od 1. července bude na českém trhu nový lék Zelboraf, který prodlužuje život pacientů s pokročilým melanomem. Lékový ústav už podle informací ČTK rozhodl jeho o úhradě z veřejného zdravotního pojištění. Lék bude k dispozici ve specializovaných centrech. Dosud k němu měli přístup jen pacienti zařazení do klinické studie.
Zatímco někteří lékaři před sluncem varují, jiní ho doporučují. Osteoporóza neboli řídnutí kostí postihuje hlavně ženy po menopauze, ale nevyhýbá se ani mladším. Hubeným, ženám s poruchou štítné žlázy, s časnou menopauzou nebo ženám užívajícím různé léky, například glukokortikoidy. Žen obecně se týká především, protože muži jsou řídnutím kostí postiženi méně.
O zlomeném obratli nemusíme vědět
Příčinou osteoporózy je narušení metabolismu vápníku, pro který je podstatný vitamin D. K jeho produkci v těle potřebujeme právě sluneční záření. Pacienti trpící tímto onemocněním mají vyšší lomivost kostí. Řeč přitom není jen o „banálních“ zlomeninách zápěstí. Ve hře jsou závažné zlomeniny kyčelních kloubů nebo páteřních obratlů.
|
„Nejvíce alarmující je fakt, že pravděpodobnost úmrtí pacienta do jednoho roku po zlomenině kyčelního kloubu se pohybuje mezi 20 až 30 procenty,“ říká Tomáš Hála, vedoucí lékař Osteologického centra Pardubické krajské nemocnice.
Téměř každá třetí pacientka, která je po úraze, do jednoho roku zemře na komplikace, které přináší postoperační období. Osteoporóza s touto zlomeninou totiž nejvíce postihuje ženy nad 70 let, kdy už organismus nemá takové rezervy, aby se s podobnou událostí lehce vypořádal. „A zlomeniny obvykle provází právě operační zákrok.
Nebývá jednoduchý a pro staršího člověka je operace a období po operaci obrovská zátěž,“ upozorňuje Tomáš Hála.
Osteoporózu však nemusí způsobovat jen pokročilý věk, příčin je celá řada a záleží na souhře silných či slabých rizikových faktorů.
Tím nejčastějším z kategorie „silných“ je menopauza, kdy žena kolem 50 let věku prochází obdobím charakterizovaným snižováním tvorby estrogenu.
Ubývá jí přirozeného ženského hormonu, který ji – zjednodušeně a laicky řečeno – ochraňuje před řídnutím kostí. Tvorba estrogenu u žen po padesátce uhasíná, čímž se v metabolismu kostí nastartují určité změny.
„Existují desítky dalších faktorů, které se mohou podílet na vzniku osteoporózy,“ pokračuje Tomáš Hála. Z těch významnějších je to například křehká postava s evidentní podváhou.
„Vyhublá žena má velký předpoklad, že tuto nemoc má, nebo bude mít, a patří sem i problematika anorexie u velmi mladých žen. Výrazné a léčebně těžko ovlivnitelné osteoporózy máme už i u 15 nebo 16letých děvčat.
Jsou vyvolané změnami v jejich stravování a třeba BMI pod 18 je pro rozvoj osteoporózy vyloženě typické,“ dodává lékař.
Vliv slunce na osteoporózu je jednoznačně pozitivní. „Probíhá to tak, že pacient dostane vitamin D stravou – nejčastěji v rybách nebo pobytem na slunci, a celý ten proces začíná právě v kůži,“ vysvětluje Tomáš Hála.
„Pokračuje v játrech, ledvinách a na jeho konci je aktivní forma vitaminu D, která ovlivňuje hospodaření s vápníkem v našich kostech.“ Kromě arabských zemí, kde je způsob oblékání či spíše úplného zahalování jedním z rizikových faktorů pro vznik osteoporózy, najdeme podle lékaře vliv nedostatku slunečního osvitu i u nás. Hlavně u starších žen.
Obtížně se pohybují, jejich možnosti vycházet ven jsou omezené a pro optimální přísun vitaminu D se jim nedostává slunečního záření.
„Je to vážná věc a potvrzují to i výzkumy. Na našem pracovišti jsme u starších pacientů proměřovali,zásobárny‘ vitaminu D a u 85 procent z nich jsme zjistili jeho výrazný nedostatek.
Právě kombinace faktorů, kdy tito lidé prakticky nevycházejí ven, nemají příliš hodnotnou stravu a nejedí tolik ryb, se zde sčítá,“ říká Tomáš Hála. Znakem osteoporózy může být i snižování tělesné výšky, a to až o několik centimetrů. Stejně tak sem patří kulacení zad.
„Kulatá záda mohou být signálem pro zlomené obratle,“ uvádí doktor Hála. „Podle statistik má téměř každá druhá žena starší 70 let alespoň jeden obratel v páteři zlomený a drtivá většina z nich tom vůbec neví.
Při osteoporóze totiž dochází i k samovolnému zlomení obratlů a právě zakulacení zad může lékaře na tuto kompresivní zlomeninu upozornit. Následky jsou spojené s dlouhodobou, často i celoživotní bolestí zad, se zhoršenou hybností a soběstačností,“ konstatuje Tomáš Hála.
Způsobuje nádory, ale lupénku hojí
V populaci přetrvává mýtus, že by se zhoubný melanom neměl vyřezávat, protože „paní Novákové ze sousedství ho vyřízli a za pár dní chudák umřela“. Pověra je podle dermatologů založená pravděpodobně na tom, že „zaručený informační zdroj“ znal z příběhu paní Novákové jen jeho dramatické finále.
Paní Nováková totiž návštěvu dermatologa odkládala a melanom zatím v jejím těle založil metastázy. Vyříznutí mateřského znaménka tak bylo posledním pokusem, jak nádor odstranit. Příčinou smrti paní Novákové tedy nebylo vlastní odstranění melanomu, ale fakt, že přišla pozdě. I proto fungují v rámci řady nemocnic takzvané „pigmentové poradny“.
Opalování – ilustrační foto.
Jsou to onkodermatologické ambulance na kožních pracovištích, kde si mohou pacienti nechat pigmentové útvary vyšetřit. „Na vznik kožních nádorů má slunce vyloženě negativní vliv, ovšem na lupénku a atopický ekzém zabírá dobře,“ říká Ilona Procházková z dermatovenerologické kliniky VFN v Praze.
U lupénky se u nemocných mohou střídat období, kdy pacient projevy na kůži má, a naproti tomu období, kdy je zahojený. „Někomu se výsev objeví jednou za život, někdo má například na loktech ložiska pořád,“ říká dermatoložka.
Pozitivní vliv pobytu na slunci je ale u drtivé většiny těchto pacientů nesporný. „Ti, kteří jsou u nás s těmito kožními nemocemi hospitalizovaní, chodí dokonce na fototerapii, takže v podstatě na slunění. Přispívá to k léčbě,“ uvádí Ilona Procházková.
Stanovit pro zdravého člověka počet „bezpečných minut“ na slunci je však podle lékařky nemožné. Rozhoduje fototyp člověka. U lidí se světlými vlasy a světlou kůží je při opakovaném spálení riziko vzniku nádorů vždycky větší.
Důležité je nespálit se, hlavně u malých dětí – nechodit s nimi na přímé slunce mezi 10. a 15. hodinou, používat přípravky s ochranným faktorem 50 a vybírat jen ty, které jsou určeny speciálně pro děti.
„Na rozdíl od prioritní chemické ochrany, která se používá při výrobě opalovacích krémů pro dospělé, mají ty dětské posílenou naopak fyzikální složku ochrany. Ta je pro jejich kůži šetrnější,“ říká dermatoložka. Nepřiměřené dávky slunečního záření nám při opakovaném spálení mohou dokonce „poplést“ imunitní systém.
Zřetelné je to na projasnění kolem pigmentových znamének, které v jeho důsledku vzniká, ale které je zároveň z 20 procent podmíněno geneticky. Náš imunitní systém takto bojuje proti poškozeným pigmentovým buňkám a následně vytváří vitiligo -výpadek pigmentu, při kterém kůže zesvětlá a může být až křídově bílá.
Obvykle okolo prstů, očí, úst nebo třísel.
Tímto neinfekčním kožním onemocněním trpí například sportovní komentátor Robert Záruba a známe ho i od Michaela Jacksona. Ten měl navíc pokožku od přírody tmavou, o to víc byly skvrny vidět. Aby měl opět homogenní barvu, nechal si svou běžně hnědou kůži vybělit – nechal si i ostatní pigmentové buňky dobrovolně poškodit.
Lupus postihuje i mladé ženy
Jak je to se vztahem slunce a revmatických chorob? Většina z nás si myslí, že revmatické choroby vyvolává prostydnutí, takže teplo je léčí. „Řada pacientů skutečně uvádí, že jakmile odjedou na jih, je jim lépe. Revmatické choroby se však vyskytují ve všech podnebních pásech a teplo ani chlad jejich výskyt neovlivňují,“ říká Marta Olejárová z Revmatologického ústavu v Praze 2.
Sluneční záření má ovšem podle jejích slov natolik pozitivní vliv na psychiku, žeu mnoha pacientů, zejména s degenerativními revmatickými onemocněními, jako je například artróza, vyvolává dojem,léčivé síly‘.
Před opalováním se nezapomeňte namazat krémem
Naprosto jiná situace je u zánětlivého revmatického onemocnění -lupusu. Tam má pacient podobně jako při užívání antibiotik vstup na slunce zakázaný. Ultrafialové záření ovlivňuje autoimunitní reakce organismu a vpřípadě lupusu může být dokonce jedním z jeho vyvolávajících faktorů. Ne přímo příčinou, ale výrazně může k jeho vzniku přispívat.
Systémový lupus je neinfekční autoimunitní zánět poškozující kůži, klouby nebo i vnitřní orgány a pacienti s touto diagnózou by se měli slunci vyhýbat.
Měli by si i obličej mazat krémy s vysokými UV filtry a vůbec by se neměli opalovat v plavkách. Systémový znamená celkový, takže lidé s tímto onemocněním mohou mít různá postižení.
Základnímoborem, který se o lupusy stará, je ovšem revmatologie.
Podle Marty Olejárové postihuje toto onemocnění převážně mladé ženy mezi 20. a 30. rokem věku, přitom rozšířená laická představa je taková, že revmatické choroby obecně ohrožují spíše starší pacienty. „Degenerativní revmatická onemocnění se skutečně vyskytují až ve střednímastaršímvěku, ale zánětlivé revmatické choroby jako lupus omnoho dříve,“ upřesňuje lékařka.
Co u sebe pacient při této nemoci nejčastěji pozoruje, jsou kožní změny.
Projevuje se fotosenzitivita čili přecitlivělost na slunce a někdy v souvislosti s ní i velmi zvláštní vyrážka v obličeji, takzvaný motýlovitý erythem.
Název je od tvaru vyrážky: vyskytuje se symetricky na obou tvářích a přechází přes kořen nosu. Druhým charakteristickým znakem lupusu je zánět kloubů. Tyto dva specifické příznaky jsou u této nemoci nejčastější.
„Únava nebo mírně zvýšená teplota jsou jen doprovodné projevy a samy o sobě lupus nesignalizují,“ doplňuje revmatoložka.
Opalování jako závislost
Existují lidé, kteří jsou na opalování závislí. Mají utkvělou představu, že stále nejsou dost hnědí. Chorobná touha po opalování má dokonce své jméno: odborníci hovoří o tanorexii. „Název se podobá pojmu anorexie, což je chorobný strach z tloušťky, a tanorexie i anorexie se mohou vyskytovat společně,“ říká psychiatrička Iveta Serbinová z pražské TH kliniky.
„Tanorexie by mohl být výraz pro jedince s chorobným strachem ze zblednutí pokožky, je to doslova,chuť po opálení‘.
Pokud se totiž někdo domnívá, že stále není dost opálený a má obavu vynechat,další sezení‘, i když už má z pobytu na slunci nebo v soláriích nepřirozenou červenohnědou barvu, můžeme mluvit o psychické poruše.
Ta podle mého názoru patří k podtypu dysmorfofobie se závislým chováním,“ uvádí odbornice.
U nadměrně se slunících lidí je to podle ní podobné jako u těch, kdo si v touze po dokonalém vzhledu nechávají dělat další a další plastické operace. Tanorexii řadí k novějším typům závislostí. Je spojená s narušeným pojetím sebereprezentace a se zkresleným sebeobrazem.
„Většinou se tanorexie týká jedinců, kteří se v touze po dokonalé image přehnaně zaobírají svým vzhledem. Často proto, že si tím něco kompenzují,“ pokračuje Iveta Serbinová. Vyskytuje se hlavně u žen mladšího a středního věku, ale výjimkami nejsou ani muži. Může mít také souvislost s určitou profesí, například s prací modelky nebo kulturisty.
„Lidé s tímto návykovým chováním se ale do psychiatrických ordinací vesměs nedostanou, protože nemají pocit, že by byli,nemocní‘,“ uzavírá Iveta Serbinová. Možná by si notoričtí fandové UV záření měli ujasnit, čemu jdou vlastně vstříc. O co dříve budou mít kůži v porovnání se svými vrstevníky vrásčitou a jak brzy je může mozkem neřízené opalování přivést k onkodermatologům.
Třeba v nějaké volné chvilce, až bude zrovna pod mrakem.
Zdravé opalování – Jak se připravit?
První jarní paprsky už pomalu nabírají na síle a my si je chceme užít naplno. Jak se co nejlépe připravit na letní slunění? Jak se opalovat a nespálit se? To se dozvíte v tomto článku.
Co se skrývá ve slunečním svitu?
Slunce je pro nás velmi prospěšné, bez něj by nebyl možný život. Také nám zlepšuje náladu, posiluje imunitní systém a vytváří důležitý vitamín D. Ale všeho moc škodí a i životodárné slunce nám může pořádně ublížit.
Co se zdraví kůže týče, zajímá nás především ultrafialové záření, a to UV-A a UV-B.
UV-A záření je zodpovědné za dlouhodobé poškození kůže, snižuje elasticitu pokožky, zapříčiňuje její rychlejší stárnutí a vysušování.
UV-B může způsobit spáleniny od slunce, úpal, ale i rakovinu kůže či poškození zraku. Ochranu před sluncem bychom tedy neměli podceňovat a na sezónu opalování se pořádně připravit.
Solárium a slunce zásadně nekombinovat
Mnoha lidem sluníčko v zimě chybí, a tak navštěvují solária. Na jaře je ale čas s tím přestat.
Solária pokožce škodí stejně jako přímé sluneční paprsky a kombinace umělého UV záření a slunečních paprsků nedává kůži čas na regeneraci. Hrozí tak riziko spálení a rakoviny kůže.
Pro dosažení bronzové pokožky před příchodem plavkové sezóny je tak lepší využít samoopalovací přípravky.
Některé umožňují vytvářet opálení postupně a na dlouho, jiné vám zajistí bronzovou pokožku okamžitě, avšak jen krátkodobě.
Musíme ale myslet na to, že i pokožku vytrénovanou soláriem i ztmavenou samoopalovacími přípravky musíme před UV paprsky pečlivě chránit přípravky s ochranným faktorem.
Beta karoten – příprava na sluneční lázeň
Pokud chcete hezkému opálení ještě více pomoct, vsaďte na beta karoten. Je to žlutočervené barvivo rostlin ze skupiny karotenoidů, naše tělo jej využívá jako provitamin vitamínu A.
Jako antioxidant hraje důležitou roli při ochraně kůže před poškozením nadměrným slunečním zářením. Napomáhá také snadnějšímu a rovnoměrnějšímu opálení.
Musíme ale myslet na to, že samotný beta karoten nás před spálením pokožky rozhodně neochrání.
Beta karoten běžně konzumujeme ve stravě. Nejvíc je obsažen v mrkvi, dýni, rajčatech, červené řepě, paprikách, broskvích, meruňkách, nektarinkách a jiném ovoci a zelenině. V menší míře se také nachází ve žloutku či lososu.
Beta karoten, především jako přípravu na intenzivní opalování, můžeme také podávat navíc jako doplněk stravy. Denně bychom měli přijmout okolo 6 mg beta karotenu.
Jak dlouho užívat beta karoten?
Jak dlouho užívat beta karoten, abychom při opalování z jeho prospěšnosti vytěžili maximum?Doporučuje se začít měsíc před opalováním, poté brát beta karoten i během opalování a pro zachování hezkého opálení jej užívat ještě měsíc nato. Obvyklé dávkování je jedna kapsle slabšího beta karotenu denně. U silnějších přípravků se může užívat jedna kapsle obden a při intenzivním slunění pak užívání zvýšit na jednu kapsli denně.
Při akutním předávkování beta karotenem nám nehrozí žádné závažné zdravotní komplikace (na rozdíl od předávkování vitamínem A). Dlouhodobé podávání vyšších dávek ale může vést k oranžovému zbarvení dlaní či plosek nohou. Tělo má beta karotenu až moc a ukládá si jej v rohové vrstvě kůže. Pokud se to stane, beta karoten vysadíme, dokud kůže nezíská zpět svou přirozenou barvu.
Kuřáci pozor!
Vysokým dávkám beta karotenu v podobě doplňků stravy by se však rozhodně měli vyhnout těžcí kuřáci.
Studie ukázaly, že u nich dlouhodobé podávání dávky 20-30 mg beta karotenu denně zvyšuje riziko rakoviny plic. Kuřáci si musí tedy vystačit s beta karotenem z potravy, doporučuje se zvýšit konzumaci ovoce a zeleniny.
Nezbytná ochrana kůže – přípravky na opalování
Neodmyslitelným základem zdravého opalování a ochrany před spálením od sluníčka jsou přípravky s dostatečně vysokým ochranným faktorem. Těch máme na trhu opravdu obrovský výběr. Ať už chceme krém, mléko, olej či nemastný sprej na opalování, vždy najdeme, co hledáme.
Sluneční paprsky jsou stále agresivnější, proto je potřeba chránit se nejen na dovolené a na výletech, ale i cestou do práce či při pobytu na zahrádce. Nejvíc se musíme chránit samozřejmě v létě, ale i po zbytek roku dokáže sluníčko najít sílu, aby nás spálilo. Pokud tedy vyrážíte na delší dobu ven, chraňte si všechny odhalené části.
Nejnáchylnější ke spálení jsou obličej (hlavně čelo a nos), dekolt a ramena. Neopomeňte také uši a nárty, pokud jsou odhaleny, nebo pěšinku ve vlasech. Opalovací přípravek musíme nanášet aspoň 20 minut před sluněním a musí nás chránit proti oběma typům UV záření (UV-A i UV-B).
Jak vybrat ochranný faktor?
Ochranný faktor vybíráme podle typu kůže a toho, kam jedeme. Při prvním opalování, světlé pleti, či větším počtu mateřských znamének a u moře bychom měli používat faktor 50. „Padesátkou“ chráníme také pigmentové skvrny, jizvy a strie.
Mnoho lidí si myslí, že vysoký ochranný faktor brání kůži, aby se opálila. To není pravda. I ten nejvyšší faktor malinkou část UV paprsků propouští. Především ale brání, aby se pokožka spálila.
Dnes také existuje mnoho ochranných přípravků, které podporují tvorbu melaninu v kůži a tím kýžené zhnědnutí pokožky.
Jaké množství přípravku použít?
Při opalování mlékem na opalování rozhodně nešetřete. Na dostatečnou ochranu před sluncem po celém těle by měl dospělý člověk spotřebovat asi 6 kávových lžiček a namazat se znovu po 2 až 3 hodinách. To znamená, že 200ml balení opalovacího mléka by měl mít jeden dospělý na týden.
Ani plavky nás před sluníčkem nemusí ochránit, umělé vlákno propouští velkou část UV záření. Lidé s kůží citlivou se tedy musí mazat i pod plavkami. Obzvlášť při koupání musíme nanášet voděodolné ochranné přípravky na opalování pečlivě a velkoryse. UV paprsky mají totiž stejnou sílu i v hloubce jednoho metru pod vodní hladinou.
Péče o naše nejmenší
Pečlivě musíme chránit před spálením hlavně děti. Dětská pokožka je tenčí a citlivější než u dospělých a ochranná bariéra kůže není tak rozvinuta.
Vybíráme pro ně proto přípravky speciálně vyvinuté pro děti a s co nejvyšším faktorem. Dobrá je také kombinace chemického a minerálního UV filtru.
Děti by měly mít při pobytu na sluníčku vždy také pokrývku hlavy a kvalitní sluneční brýle.
Děti do jednoho roku radši přímému sluníčku nevystavujeme, jejich pokožka by neměla být zbytečně zatěžována opalovacími krémy.
Ty jim navíc mohou ztěžovat pocení a děti se tak nemohou v létě správně ochladit. Pokud se sluníčku nemůžeme vyhnout, namažeme pouze místa, která nezakrývá oblečení.
Kokosový olej na opalování?
Poslední dobou jste možná někde narazili na informaci, že kokosový olej se dá použít jako ochrana před sluncem. Kokosový olej se však na opalování nehodí, má ochranný faktor 1-8, což je opravdu málo. Lepší je jeho využití v péči o pokožku po opalování, kdy pokožku hezky vyživí.
Péče po opalování
Pro pokožku je intenzivní působení sluníčka docela dřina, a tak ji poté ošetříme zklidňujícím přípravkem po opalování. Na trhu jich najdeme velký výběr, a to jako tělová mléka, gely i spreje.
Mléka po opalování mají na rozdíl od běžných tělových mlék řidší konzistenci, takže se lépe roztírají a vstřebávají.
Většina těchto After Sun přípravků také obsahuje glycerin a panthenol, které pokožce zajišťují hydrataci a zklidnění.
Pokud si nedáme pozor a ochranu před sluncem podceníme, můžeme mít pěkně bolestivé spáleniny od slunce. Ty pak ošetřujeme hlavně panthenolem, nejlépe ve spreji. Můžeme ho také použít ve formě gelů, krémů, mastí a tělových mlék. Spáleniny od slunce musíme pak do dohojení pečlivě chránit před sluncem.
Lepší je ale vždy prevence, protože kůže si pamatuje všechna spálení za celý život a neodpouští.
Pozor si při opalování musíme dát také na látky zvyšující citlivost pokožky na slunce. Jsou to např.
třezalka, některá antibiotika, parfémy (hlavně ty obsahující bergamot), lokální gely proti zánětu a bolesti (Fastum gel, Ketonal, Prontoflex a další), Fenistil gel a další.
Díky nim se nám kůže může snadněji spálit nebo se může objevit vyrážka. Pokud zmíněné látky používáme, je lepší se pak slunci vyhnout nebo místo natřené gelem zakrýt.
Hlavně s rozumem!
Není zdravé se slunci úplně vyhýbat, ale ani se mu vydat na milost. Kůži máme jenom jednu na celý život, a to jak se o ni budeme starat, je pouze na nás. Nedávejme jí tedy zbytečně „na frak“.
- V příštím článku o opalování se dozvíte, jak poznat nebezpečná znaménka a rakovinu kůže, jak na sluneční alergii a jak zatočit s pigmentovými skvrnami.
- Přípravky na opalování
- Autorka článku: Mgr. Martina Tománková
Léto se blíží: Lékařka radí, jak používat opalovací krém. Jde to i s make-upem
Autor: istock.com
Než vyrazíte do drogerie pro opalovací krém, měli byste vědět, po jak vysokém ochranném faktoru sáhnout.
„Ochranný faktor rámcově udává, na jak dlouho můžeme po nanesení daného přípravku vystavit kůži slunečnímu záření bez rizika jejího začervenání,“ říká Hajnalka Méryová Faragó, dermatoložka značky Marionnaud. Výsledný čas chráněného pobytu na slunci ovšem závisí i na individuálním fototypu.
Více o jednotlivých fototypech čtěte zde. „Přípravky s ochranným faktorem vyšším než 50 však dokážou absorbovat víc než 99 procent UVB záření,“ vysvětluje Méryová.
Vše o domácích opalovacích krémech čtěte zde.
Před použitím krému je ale důležité zohlednit také to, kde přesně se opalujeme. Základní pravidlo zní: Čím světlejší je naše kůže a čím blíže jsme k rovníku, tím vyšší ochranný faktor potřebujeme.
„Pokud jsme v Čechách či na Slovensku, doporučuji začít s krémy se SPF 30+, které bych postupně měnila za SPF 20+. V tropickém nebo subtropickém pásmu bychom měli použít ochranu vyšší, SPF 50+,“ radí dermatoložka.
Zajímat bychom se měli i o ochranu před UVA zářením, které proniká do hlubších vrstev kůže a způsobuje její předčasné stárnutí.
„Je-li na etiketě UVA v kroužku, znamená to, že přípravek vyhovuje stanoveným kritériím ochrany před tímto vysoce škodlivým zářením,“ radí expertka. Ochranné krémy jsou v létě nezbytnou součástí prevence rakoviny kůže, která se u nás vyskytuje čím dál častěji.
Další důležité informace o rakovině kůže čtěte zde.
Kdy a kolik krému nanést?
Ochranný krém je potřeba nanést už 20–30 minut před opalováním. „Doporučená dávka krému pro průměrného člověka je asi 35 g na celé tělo, tedy zhruba dvě polévkové lžíce na jedno natření,“ říká doktorka Méryová.
Při koupání je pak vhodné používat voděodolné přípravky a nanášet je každých 40 minut (tzv. water-proof přípravky nás ochrání zhruba na 80 minut, pak je třeba aplikaci zopakovat). A samozřejmě nesmí chybět klobouk a sluneční brýle s kvalitním UV filtrem.
To první vás ochrání před úpalem, to druhé spolehlivě ochrání před sluncem i citlivé oči.
Vše o úpalu a úžehu čtěte zde.
Zapomínat bychom neměli ale ani na péči po opalování. „Přípravky po opalování mají za úkol kůži nejen rehydratovat, zvláčnit, ale také zmírnit fotochemické poškození kůže pomocí antioxidantů, enzymů, které podporují opravné procesy DNA, vysvětluje dermatoložka.
Jak kombinovat krém s make-upem?
Opalovací krémy používáme v létě hlavně u vody, spousta lidí ale stále zapomíná na tom, že chránit před slunečními paprsky bychom se měli i ve městě. Právě tam na to zejména ženy zapomínají, protože je pro ně přednější make-up.
Ten se ovšem dá s ochranným krémem pohodlně kombinovat. „Pokud v létě nosíte make-up, doporučovala bych nejdřív použít krém s UV filtrem a nechat ho pár minut vstřebat. Až potom nanášejte podkladový krém, make-up, BB krém nebo korektor.
Jestli pospícháte, ideální bude použít make-up s ochranným krémem v jednom,“ radí Méryová Faragó.
Pozor na peeling a přípravky na akné
A které přípravky péče o pleť na slunce nepatří? „Některé složky lokálních léčiv, používaných např. při léčbě akné, jako je peroxid vodíku a některá antibiotika, mohou na sluneční záření reagovat, pak dojde k podráždění kůže nebo mohou vznikat nežádoucí hyperpigmentace,“ říká dermatoložka.
Proto pokud víte, že se se svou pletí léčíte, zeptejte se raději lékaře, jestli se můžete bezpečně opalovat. „Co na pleť před opalováním rozhodně nepatří, jsou různé kyseliny, a to včetně chemických peelingů. Patří mezi ně kyselina salicylová, kyselina mandlová, glykolová.
Mechanismus jejich účinku spočívá v odstraňování povrchových vrstev pokožky, čímž se kůže stává citlivější vůči UV záření,“ vysvětluje expertka.
O tom, jak zpomalit stárnutí pleti, čtěte zde.
Autor: Marie Bezděková
Zdravé opalování: Na co si dát pozor při výběru opalovacího krému a proč si nedělat vlastní
Azurově modrá a sytě žlutá. Tenhle barevný letní tandem na obloze jen málokoho nechá chladným. Měli bychom ale pamatovat na to, že opalovací krémy mohou zabíjet život v oceánech a že nám také zdraví nedodají. Podívejte se, čemu věnovat pozornost a co nám vlastně škodí.
Které záření škodí?
V létě (a jinde při vysokém slunečním žáru) bychom se měli mít na pozoru před dvěma typy záření: UVA a UVB.
UVA paprsky skoro ve sto procentech pronikají atmosférou a dopadají na zemský povrch a tím na naši kůži. Působí konstantně po celý rok od rána do večera. Máme se jich bát? Pokud se před nimi nechráníme, umí se provrtat pod kůži a způsobovat její předčasné stárnutí. UVA paprsky se ale mohou podílet i na rozvoji rakoviny kůže.
Proti kterému záření potřebujeme ochranu?
UVB záření tvoří maximálně desetinu z veškerého UV záření dopadajícího na zemský povrch. Dovede být ale pěkně agresivní. Vězí za naší rajčatovou vizáží, když to se sluníčkem přeženeme a je největším strůjcem rakoviny kůže. Jeho intenzita závisí na denní době, lokalitě a míře vystavení.
Je tedy jasné, na co bychom se měli zaměřit při vybírání vhodného opalovacího krému: Jak moc nás ochrání před UV vetřelcem.
Ochranu před oběma typy záření dostanete s běžným opalovákem z drogerie i tím přírodním. Problém vyřešen? Jak se to vezme.
Jaký opalovací krém vybrat
Konvenční přípravky ze supermarketů a drogerií (rozumějte nepřírodní, chemické) můžou spíš problémy přivodit.
Ten váš bude s největší pravděpodobností obsahovat látku zvanou oxybenzon, dále pak třeba oktokrylen či avobenzon. Tyhle chemické filtry se musí vrýt pod kůži, aby zafungovaly.
Mohou se ale zatoulat mnohem dál do útrob našeho těla. Některé výzkumy odhalily jejich přítomnost v krvi i mateřském mléce.
Je to špatně? Některé chemické UV filtry mohou narušovat hormonální rovnováhu a snižovat plodnost mužů. A některé se mohou mísit do funkce štítné žlázy.
Některé látky v opalovacích krémech mohou škodit
Pozor, ještě nekončíme.
Pro plný obrázek o „užitečnosti“ konvenčního opalovacího krému musíme dodat, že jedny z nejpoužívanějších UV filtrů na světě (EHMC a OMC) mohou při kontaktu s UV zářením dokonce poškozovat buňky DNA! Koneckonců samy UV filtry mohou někdy působit rakovinotvorně a alergicky. Neplechu dělají i v přírodě. Jak se tam dostanou? Namažeme se a… hurá do moře! Stane se to hned.
Obsažené chemikálie (v čele s oxybenzonem a EHMC) přispívají k degradaci korálových útesů. To je důvod, proč si třeba na Havaji nekoupíte opalovací přípravek obsahující tyto látky. Kromě toho se s vymýváním do oceánů dostávají i do útrob vodních živočichů se všemi možnými negativními důsledky pro člověka.
Čím nahradit opalovací krém?
Vyzkoušejte přírodní opalovací krémy s minerálními UV filtry. Bezpečnou volbu učiníte s koupí přípravku s oxidem zinečnatým nebo titaničitým. První zmíněný hraje prim, neboť chrání před UVB i UVA zářením podobně silně. Oxid titaničitý odrazí hlavně UVB paprsky. A trochu i UVA záření.
Minerální filtry záření odrážejí. To je důležité slovo. Právě na bumerangovém principu fungují minerální filtry. Paprsky se odrazí od pokožky jako hopík od země.
Důležité upozornění – čtěte etikety a hledejte sousloví „nano“ nebo „nano částice“. Našli jste? Nebrat. Některé přírodní opalovací přípravky se chlubí „bezpečnými“ minerálními filtry, zmíněné oxidy se tu ale nacházejí v podobě nano částic. Tehdy proniká přípravek pod kůži. A s ním i UV záření.
Jak poznat bezpečný opalovák s minerálními UV filtry na pohled? Špatně se roztírá. Vzhled mrtvoly je prostě in. A hlavně zdravý.
Minerální UV filtry bez nano částic. Přírodní složení. Informace o ochraně i proti UVA záření. Tři kritéria, podle kterých vybírat zdravý opalovací krém.
Sílu sluníčka nepodceňujte, aby vás pak den na pláži pěkně nebolel…
Proč opalovací krém nevyrábět
Kéž by tuzemské bezobalové obchody rozšířily svůj sortiment o zdravé opalovací krémy. Domácí výroba je totiž v případě kosmetické protisluneční ochrany zrádná.
Na internetu najdete několik receptů na domácí opalovací krémy, nejčastěji s obsahem olivového nebo kokosového oleje, oleje z malinových či mrkvových semínek. Ne všechny oleje ale chrání před UVA i UVB zářením. Míra ochrany rovněž závisí na kvalitě olejů, kterou si jen těžko ověříte. Stejně jako jejich SPF faktor.
Děti a opalovací krémy
Přírodní složení, nulová parfemace, hypoalergenní potenciál a minerální UV filtry chránící před UVA i UVB paprsky bez nano částic. SPF co nejvyšší, i 50. K opalovacímu krému (opalovací krém dobře snesou děti starší 6 měsíců) přidejte pokrývku hlavy, sluneční brýle s filtrem proti UV záření a stín, stín a zase stín. To je zdravé dítě v létě.
Opalovací krém snesou děti od šesti měsíců věku
Oblečte se do vedra
Pokud se chcete vyhnout opalovacím krémům, musíte v létě dodržovat pár doporučení, která vás ochrání před nebezpečným slunečním zářením. Jak se tedy pohybovat na sluníčku a přitom si zachovat dobré zdraví? S rukávy a nohavicemi! Oblečení (samozřejmě prodyšné) je tou neejekologičtější ochranou před sluncem.
Moc se v něm neopálíte, zato uchráníte svou pokožku před spálením a potenciální rakovinou kůže. A třeba i škodlivými chemikáliemi z konvenčních opalovacích krémů, které se vsakují do naší kůže (více ve čtvrtém odstavci). Nezapomeňte na pokrývku hlavy, ať už kšiltovku, klobouk, nebo mokrý kapesník.
Základní ochranou je volné oblečení a pokrývky hlavy
Správný čas na opalování
Nelaškujte s přímým sluncem mezi desátou a čtrnáctou hodinou. Opálená kůže může dodat sebevědomí, ale někdy člověk zezlátne nebo rovnou zrudne, aniž by to zamýšlel. Směrujte proto své letní venkovní aktivity mimo uvedené hodiny. Nebude tolik pražit a vy zas nebudete večer skuhrat.
Opalujte se ve správnou denní dobu, rozhodně ne přes poledne
Schovejte se
Hezky v chládku ve stínu stromů. I tam načerpáte letní pohodu a užijete si lelkování za letního tepla. Předejdete bolestivému spálení kůže i úpalu či úžehu.
Text: Andrea Vránová
Zdravý pobyt na slunci I. – Výhody a nevýhody opalování
Příchod léta s sebou kromě mnohých radostí přináší také jedno velké nebezpečí – sluníčko. Ačkoliv opálená pleť vypadá na první pohled pěkně, přehnané slunění se nemusí vždy vyplatit.
Ale obavy stranou, není důvod se bát slunce jako takového, pokud zvolíte vhodný přístup k opalování i péči o pokožku.
O tom, co vám slunění může dát, ale zároveň také vzít, je první článek ze třídílné série Zdravý pobyt na slunci.
Slunečním paprskům se vyhnout nedá. A proč bychom to dělali? Prospěšné působení slunečního záření dávno známe. K dobrým účinkům patří pocit duševní pohody a tvorba vitaminu D v kůži, která je důležitá pro celý organismus – například pro správnou mineralizaci kostí či zubů, pozitivně ovlivňuje také nervový systém.
Naopak pokud naše tělo trpí nedostatkem vitamínu D, může to vést k oslabení imunitního systému, u dětí ke špatnému vývoji kostry a u seniorů způsobuje takový deficit řídnutí kostí, ztrátu svalové hmoty nebo vyšší náchylnost ke zlomeninám kostí.
I když se vitamín D dá získat ze stravy, sluneční záření je jeho neopominutelným zdrojem.
Slunce slouží jako účinný pomocník při léčbě některých kožních chorob, například atopického ekzému nebo lupénky – ale i zde platí všeho s mírou. Léčebné využití UV záření probíhá za přísně definovaných podmínek a lékař by měl vždy zvážit možné nežádoucí účinky pro kůži.
Pacientům s lupénkou pobyt na slunci dokáže ulevit od kožních projevů nemoci anebo snížit riziko zánětu. Avšak pouze pokud se daný jedinec opaluje jen přiměřeně krátkou dobu a správně zvolí ochranný přípravek.
Atopici zase mohou po adekvátně dlouhém slunění pozorovat méně zanícenou pokožku a ústup svědění.
Jak se říká, nic se nemá přehánět. Honba za bronzem, nepřiměřené opalování jak v létě, tak v zimě nebo návštěvy solárií vedou k urychlenému stárnutí kůže a k rostoucímu výskytu kožních nádorů. Rakovina kůže patří mezi nejčastěji diagnostikované zhoubné nádory v České republice.
Prevence bývá nejlepší obranou, je dobré dodržovat pár základních pravidel. Například vyhnout se přímému slunci mezi 11. a 15. hodinou. Využívat účinnou fotoprotekci pomocí speciálních oděvů, pokrývky hlavy či slunečníků, dále nosit sluneční brýle a používat kvalitní kosmetické přípravky s UV faktorem podle vašeho typu pleti.
Více se bezpečnému opalování budu věnovat v dalším článku.
Velký význam hrají také sluneční alergie – na pokožce se vám po pobytu na slunci objeví zarudlá místa nebo dokonce svědící vyrážka. Důvodem vzniku bývá užívání léků, nevhodných krémů či parfémů v kombinaci se sluněním či pouze opalování samotné. Prevencí těchto obtíží může být užívání beta karotenu, vitamínu E a taky C.
Jednoduše řečeno, nic se nemá přehánět. Když ke slunci máte dostatečný respekt a chráníte se před ním, je vám prospěšné. Ale když nad jeho účinky mávnete lehkovážně rukou, může vám takový přístup v okamžiku vrátit s vážnými následky.
- Tak buďte opatrní.
- Krásné letní dny,
- MUDr. Martina Neradová Richterová
Češi na slunci hazardují. Při opalování dělají chyby, které se jim mohou vymstít
Svou pokožku vystavujte slunci pozvolna a vždy ji chraňte vhodným ochranným přípravkem. Jaký si vybrat?
Ideálně takový, který blokuje UVA i UVB záření, říká se tomu širokospektrální ochrana. Většinou ho koupíte v lékárně, ale najdete ho i v drogeriích. Těm, kteří se opalují snadno, postačí v našich podmínkách SPF 20, těm, jejichž bělostná kůže se rychle spálí, doporučují dermatologové SPF 50+.
Přečíst článek ›
Pamatujte na to, že číslo SPF znamená časový údaj. Tak dlouho vás přípravek chrání před slunečním zářením, než se kůže začne opalovat.
Krém, nebo sprej?
Vlastně je to jedno, hlavně respektujte pravidla správné ochrany. Důležité je používat dostatečné množství opalovacího přípravku a v pravidelných intervalech. Pro dospělou osobu doporučují odborníci tlustý pruh opalovacího krému nebo gelu v délce od špičky prostředníčku ke konci dlaně pro každou oblast těla. Množství pro celé tělo pak vypadá asi jako golfový míček.
Novinkou jsou opalovací spreje, oblíbené jsou pro jednoduchý nástřik, bez složitého roztírání. Na každou oblast těla aplikujte vždy 15 střiků. Před tím, než se pustíte do natěračské práce, pořádně nádobku protřepte a rovnoměrně nanášejte.
Pokud jste u moře nebo na horách, vystavujte se záření pouze v dopoledních hodinách a pak si dopřejte siestu, jako to dělají jižní národy. Na slunce se vraťte kolem 16. hodiny odpolední. Pozor si ale dejte i na předzahrádkách, když si dopřáváte oběd venku.
Slunce má sílu i pod slunečníkem.
Přečíst článek ›
Přípravek nanášejte pečlivě a nezapomínejte na často zanedbávané oblasti těla. Většinou jsou to proužky podél plavek, dekolt, zadní strana těla, nárty, zadní strana paží a horní část zad.
Mějte u sebe i tyčinku, se kterou natírejte místa, která trčí do prostoru, což je nos, někdy brada a uši. A nezapomeňte na rty, vyhnete se oparům ze slunce.
Pokud vyrazíte ven s dětmi, pamatujte, že miminka se zásadně neopalují!
Když se něco nepovede
Setkali jste se sluneční alergií? Někdy ji v kombinaci s ozářením sluncem mohou způsobit některé potraviny nebo léky (antibiotika). Tento typ se označuje jako fototoxická reakce a viníky mohou být přírodní zklidňující přípravky, které obsahují třezalku tečkovanou, ale také dehtové masti, citrusové plody, celer nebo fíky.
Přečíst článek ›
Dalším nepříjemným projevem je sluneční ekzém, který se může objevovat rok co rok, vždy hodiny až dny po slunění. Alergické projevy mohou vypadat různě, od svědivého zarudnutí přes krupičku až k splývajícím mokvavým puchýřkům. Někdy, po adaptaci kůže na slunce, se v průběhu léta mohou zmírňovat nebo úplně vymizet.
Podle oblíbené dovolenkové destinace dostala alergie na opalovací přípravky název Akné Malorka. Projevuje se hnisavými vřídky, stejnými jako ty v pubertě, a někdy je složité rozeznat je od klasické sluneční alergie. Vždy si proto všímejte návodu na lahvičce nebo na tubě, který upozorňuje na to, že přípravek akné nezpůsobuje.