Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Roste obliba luštěnin a pokrmů z nich, čerstvých potravin, produktů s vysokým obsahem proteinů a bezlepkových, bezlaktózových a veganských potravin a surovin.

Čím rychleji se blíží jaro, tím větší mají lidé odhodlání ke změnám v životním stylu a odlehčení jídelníčku. Jak se dostat zpět do formy, ulevit trávení, začít jíst lépe a kvalitněji a shodit nějaké to kilo?

Podobné otázky si klade čím dál více spotřebitelů. A výrobci i obchodníci jim vycházejí vstříc. Celý článek

Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Spolu s rostoucí životní úrovní Češi dbají čím dál víc na svoje zdraví, čemuž přizpůsobují i svůj jídelníček. Velkou roli v tomto ohledu hraje nejen příznivá ekonomická situace, ale také edukace a v neposlední řadě i módní trendy.

Za posledních šest let se zájem o zdravé potraviny několikanásobně zvýšil. Roste zájem především o čerstvé potraviny, jako je ovoce a zelenina, a to jak lokální, a exotická. Existuje také významná skupina spotřebitelů, kteří se vyhýbají například lepku a laktóze. Celý článek

Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Ať už jim říkáte jakkoli, jedno mají tyto výrobky společné: vycházejí vstříc stále rostoucí spotřebitelské poptávce po přírodních výrobcích anebo produktech vyrobených z čistých přírodních ingrediencí.

Význam zdravých výrobků na potravinářském trhu v USA se zvláště od roku 2010 neustále prohlubuje. A není to pouze zásluhou vybíravých intelektuálů.

Pojmy jako „organický výrobek“, „srozumitelný seznam ingrediencí“, „přírodní produkt“, „čistá etiketa (clean label)“, „ze surovin z udržitelných zdrojů (sustainable sources)“ apod. Celý článek

Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Příklon ke zdravému životnímu stylu a současně rostoucí počet alergií a potravinových intolerancí vede spotřebitele k hledání vhodných výrobků. O trendech na trhu funkčních potravin a doplňků stravy jsme hovořili se Stanislavem Pilařem, spolumajitelem společnosti TOPNATUR.

V posledních třech letech lze sledovat přesun v preferencích ve spotřebitelském nákupním chování. Produkty zdravé výživy a doplňky stravy už zákazníci nehledají jen v prodejnách zdravé výživy a lékárnách, ale stále více také v prodejnách maloobchodních řetězců. Celý článek

Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Pozornost je však třeba stále věnovat barvě a chuti upravených produktů.

Protože mnohé zpracované potraviny obsahují vysoké hladiny „nezdravých“ živin jako sůl, hydrogenované tuky, cukr a nasycené mastné kyseliny, dostala se ve vyspělých zemích spotřeba těchto látek u konzumentů za maximální limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací.

V Evropě se vynořily kampaně podporující stravování směrem k dietě se „zdravým“ potenciálem. Jednou z takovýchto aktivit je reformulace potravin. Celý článek

Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Evropská komise má připravit návrh legislativního opatření týkajícího se obsahu transmastných kyselin v potravinách.

Do roku 2020 by se v některých potravinách mohl snížit obsah soli, cukru nebo tzv. transmastných kyselin, které jsou součástí některých tuků. Takové ambice mají akční plány pro implementaci Národní strategie Zdraví 2020, na které reagovala Potravinářská komora ČR a Česká technologická platforma pro potraviny založením „Platformy pro reformulace“. Celý článek

Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Problémem jsou hlavně přidané cukry

Sacharidy jsou hlavní složkou lidské stravy, měly by činit 50-60 % celkové energetické potřeby. Většinu z toho by měly tvořit tzv. složené cukry, neboli polysacharidy, především škrob. Jednoduché cukry, tzv. bílý cukr, pak jen 10 %.

Enormní spotřeba cukru, především sacharózy neboli bílého cukru, ale i fruktózy či glukózy, je celosvětový problém. U nás připadá na jednoho člověka skoro 40 kg cukru ročně, což je dvojnásobek doporučovaného množství. Celý článek

Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Zákazníky zajímá bezpečnost

Metoda ošetřování potravin ionizujícím zářením, která se masově využívá od padesátých let minulého století, budí v poslední době mezi spotřebiteli vášně. Mnozí z nich se obávají, že takto ošetřené potraviny mohou způsobovat rakovinu. Podle odborníků z pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) ale rozhodně spotřebitele neohrožuje.

Postoje odborné i laické veřejnosti v Evropě i mimo ni se k ozářeným potravinám značně liší. To brání rozšíření této metody a následně i mezinárodnímu obchodu s ozářenými potravinami. Celý článek

Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Trend velí směrem ke zdraví!

Lékaři i nutriční specialisté se shodují, že Češi se již naučili snídat i svačit zdravěji. Obchodníci si pochvalují, že jim rostou prodeje cereálií, celozrnného pečiva, bio i bezlepkových produktů, výrobci se předhánějí ve vývoji inovací a vylepšených receptur s přidanou hodnotou ve formě zdravotních benefitů.

Každý ví, že vyvážená strava ovlivňuje naše zdraví i psychickou pohodu. Přesto řada lidí sklouzne k pohodlnosti a některá z denních jídel nutričně ošidí nebo vynechá. Celý článek

Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Zákazník zajímá o zdravou přípravu

Mražené výrobky v nákupním koši českých domácností svoji pozici mírně posilnily, a to díky výrazně rostoucím kategoriím jako je mražené ovoce, mražené polévky či mražená hotová jídla.

Meziročně výrazný nárůst, který odpovídá nadprůměrně teplému počasí v loňském roce, zaznamenala i klasická zmrzlina. Je zároveň největší subkategorií s přibližně pětinovým podílem na výdajích domácností do mraženého segmentu. Zmrzlinu nakupuje skoro 90 % českých domácností zhruba 12x za rok. Celý článek

Spojení zdravé výživy a marketingu

Termín superpotravina se stal v poslední době populární a produkty takto označené jdou na dračku. Neexistuje však žádná definice tohoto pojmu a odborníci v oblasti výživy ho zásadně nepoužívají. Podle nich jde spíše o marketingový trik.

Navzdory rostoucí popularitě „superpotravin“ neexistuje jejich odborná nebo legislativní definice. Například Slovník Oxfordské angličtiny popisuje superpotravinu jako „výživově bohatou potravinu, považovanou za zvláště prospěšnou pro zdraví, tělesnou a duševní pohodu“ Celý článek

Zdraví nejen jako marketingový nástroj

Lidské zdraví determinuje z 50 % životní styl, z 20 % genetický základ, 20 % životní prostředí 20 % a z 10 % zdravotnické služby – největší podíl tak připadá na způsob života, který kvalitu našeho zdraví výrazně ovlivňuje. Zájem o zdravý životní styl roste, především o zdravé a správné stravování.

Lidé chtějí vědět, co si kupují a co jedí. Více než dvě třetiny Čechů (70 %) se zajímají o správnou výživu. Průzkum iniciativy Vím, co jím a piju ukázal, že ačkoliv se znalosti Čechů o správné výživě zlepšují, mnoho lidí neumí vybrat potraviny vhodné pro udržení dobrého zdraví. Celý článek

Zákazník si stále více vybírá

V segmentu zdravé výživy a potravin s „přidanou hodnotou“ si český zákazník zvyká na novinky a inovace jen zvolna. Nabídka v regálech obchodů je pestrá, ale zorientovat se v sortimentu není vždy snadné.

Zdravý životní styl „frčí“, a to pravidelně obzvláště v prvních měsících roku. V souvislosti s nejrůznějšími předsevzetími typu „musím zhubnout“, „omezím sladké“ nebo „začnu jíst lépe“, se tento trend výrazně projevuje a obchodníci si pochvalují zvýšený zájem o kategorie müsli a cereálií Celý článek

Zájem spotřebitelů roste

Co je pro tento segment nejvíce charakteristické? Poměrně strmý růst celé kategorie, který trvá již několik let. Rostou zejména prodeje bezlepkových a dia výrobků, vyšší spotřebitelský zájem je zaznamenáván i u bezlaktózových produktů.

Při každodenním stravování zdravého člověka se ve velké většině uplatňují běžné potraviny jako je pečivo, mléčné výrobky, brambory, maso, ovoce a zelenina, rýže a podobně. V některých případech však nemusí být „běžná“ strava tou nejlepší cestou, nebo může vést ke zdravotním problémům. Celý článek

I po ránu chceme žít zdravě. Výrobci i obchodníci si pochvalují, že v této kategorii narůstá zájem Čechů o zdravější formu stravování, což se projevuje zvýšeným prodejem výrobků kategorie „health“ a „wellness“.

„Nutričně vyváženou snídani považuji za zcela zásadní. Pravidelným snídáním snižujeme riziko vzniku zažívacích problémů a obezity. Tělo má také dostatek energie, takže jsme více koncentrovaní a podáváme lepší pracovní či studijní výkony,” říká PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., výživová specialistka z iniciativy Vím co jím a piju. Celý článek

Budete mít zájem:  Jaká probiotika jsou nejlepší pro střeva? Budete se divit

Prodejní automaty dnes najdeme všude, na veřejných místech, v obchodních centrech, institucích, na nádražích, ve firmách i na školách všech stupňů. Právě automaty ve školách jsou v současnosti aktuálním tématem. Jak na novelu zareagují provozovatelé prodejních automatů? Celý článek

Česko má v potravinách více pesticidů než jiné země, říká toxikolog

  • Zdroj: CC 2.0 Generic, Marco Verch

I když spotřeba pesticidů na hektar půdy patří v Česku ve srovnání s jinými zeměmi k těm nižším, v množství těchto látek v potravinách naopak vedeme.

S toxikologem Jiřím Patočkou jsme si povídali nejen o pesticidech, ale i dalších jedech, které na nás „čekají“ před Vánocemi v oblíbených potravinách. Příkladem mohou být ořechy, datle nebo fíky.

Čeští zemědělci aplikaci pesticidů stále snižují a v tomto smyslu patříme k zemím s nejnižší spotřebou pesticidů v rámci EU, v potravinách prodávaných v ČR se rezidua pesticidů nad zákonem povolené limity nacházejí naopak mnohem častěji, než je průměr EU. Jak je to možné?

Ze statistik Evropského statistického úřadu Eurostat vyplývá, že v ČR činí průměrná spotřeba pesticidů 1,9 kilogramu na hektar, zatímco třeba v sousedním Rakousku je to 3,1 kilogramu, v Německu 3,4 kilogramu, v Itálii 7,7 kilogramu a v Belgii dokonce 8 kilogramů pesticidů na hektar.

Potraviny z našich polí by proto měly mít obsah reziduí velmi nízký. Přesto máme v potravinách víc pesticidů než jiné země. Centrum pro zdraví, výživu a potraviny Státního zdravotního ústavu zjistilo na základě analýz, že celkem 41 % analyzovaných vzorků potravin prodávaných v ČR obsahuje rezidua pesticidů, z toho 3,6 % nad povolený limit.

Průměr v EU je přitom 2,4 %, v Německu 2,3 % a v Rakousku dokonce jen 0,6 %.

Lze těmto statistikám věřit? Kdo je na vině?

Těžko říct. Můžeme jen spekulovat.

Může za to černý trh s pesticidy, na němž se objevují neevidované nebo dokonce zakázané látky? Může za to dovoz potravin ze zemí, jako je Polsko, kde je toto procento ještě vyšší než u nás a dosahuje 4,1 procenta? Je pravda, že potraviny s pozůstatky pesticidů obvykle nejsou vyrobené v ČR? Nebo za to může fakt, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce provádí nejrozsáhlejší testy na rezidua pesticidů z celé EU? Kdo víc hledá, ten víc najde. V roce 2018 testovala přítomnost 460 druhů reziduí pesticidů, a to na vzorku 1186 potravin.

Před Vánocemi spotřebitelé ve srovnání se zbytkem roku ve větším množství kupují sušené ovoce, rozinky a podobně, v nichž bývá vyšší obsah pesticidů. Podle čeho by je měli vybírat, aby si z obchodu odnesli ty pro zdraví nejprospěšnější bez obsahu nechtěných pesticidů?

Sušené ovoce je neodmyslitelnou součástí naší stravy a zdá se, že jeho obliba stoupá v souvislosti s propagováním zdravé výživy. V procesu sušení je v ovoci snížen obsah vody na 15–20 % a ovoce je tímto způsobem konzervováno. Moc „zdravá“ potravina to ale není.

Obsahuje velké množství cukru a do kandovaného ovoce se ještě cukr přidává. Sušené ovoce obsahuje však i řadu látek, které lidskému zdraví prospívají. Třeba vláknina, vitamíny, antioxidanty, minerály či stopové prvky, například vysoký obsah draslíku v sušených meruňkách.

Ledové čaje jsou hrozbou pro ledviny. Nepijte je, radí odborníci

Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Hlavní úskalí spočívá v tom, že výrobci často přidávají do sušeného ovoce různé konzervanty. Takovou látkou je třeba oxid siřičitý (SO2), který se používá také jako látka, která současně vylepšuje vzhled sušených plodů. Zabraňuje oxidaci některých látek v ovoci a ztrátě původní barvy. Proto mají sušené meruňky v bio kvalitě hnědou barvu, zatímco ty sířené jsou oranžové.

Někteří lidé jsou na siřičitany citliví a může u nich po konzumací sířeného ovoce dojít k žaludečním křečím, kožním vyrážkám či astmatickým záchvatům. Tyto případy nejsou časté, ale jsou velmi nepříjemné. Pokud se sušené ovoce nesprávně suší, skladuje nebo je s ním chybně manipulováno, může být také znečištěno houbami, mykotoxiny a jinými toxickými látkami.

Vedle sušeného ovoce najdeme pesticidy i v čerstvém ovoci a zelenině. V jakých druzích nejčastěji?

Pesticidy a herbicidy se mohou objevit ve všech zemědělských produktech. Nelze jednoznačně říct v kterém nejčastěji.

Existuje obrovské množství pesticidů a herbicidů, ale po zjištění, že mnohé jsou nebezpečné i pro člověka, se jejich spotřeba ve vyspělých zemích snižuje a nebezpečné pesticidy jsou nahrazovány bezpečnějšími.

I když se zvyšuje počet zemědělských bio farem, které pesticidy nepoužívají, zcela se bez nich zemědělská výroba neobejde. Jsou proto všudypřítomné a vyhnout se jim je nemožné.

Je na národních kontrolních orgánech, aby jejich obsah v potravinách systematicky kontrolovaly a závadné potraviny včas zadržely, aby se nedostaly na trh a ke spotřebiteli.

U mnoha těchto prostředků dosud není známo, zda opravdu škodí lidskému zdraví a jakým způsobem.

Příkladem takové látky může být herbicid glyfosát (hlavní přísada RoundUpu, hojně používaného přípravku na hubení plevele, pozn. red.).

V jakých dalších potravinách jsou vyšší koncentrace pesticidů a proč?

Množství typů vyráběných pesticidů a herbicidů je obrovské jak po stránce chemické, tak po stránce jejich užití. Mohou se proto objevovat téměř všude.

Co vlastně pesticidy a jejich konzumace ve stravě způsobují?

Při obrovském množství vyráběných a v každodenní praxi používaných pesticidů je nemožné stručně a jasně říct, jaké zdravotní problémy způsobují. Látky se liší chemickou strukturou, způsobem vstupu do organismu, mechanismem biologického účinku i klinickými příznaky.

Jaký vliv má na obsah pesticidů v potravinách jejich skladování?

Pesticidy a herbicidy se do rostlin dostávají při jejich růstu a ošetření na poli, do živočichů při jejich krmení a ošetřování. Skladování potravin již není, až na výjimky, s používáním pesticidů spojeno. Spíše v průběhu jejich skladování obsah těchto látek klesá, protože podléhají chemickému rozkladu.

Dá se z hlediska pesticidů, ale i dalších nebezpečných látek, například kadmium či rtuť nebo arsen, srovnat současnost s obdobím před padesáti či sto lety?

Exaktní srovnávání je nemožné, protože naměřená data o těchto látkách z dřívější doby neexistují. I dnes, přes vyspělou techniku a celospolečenský zájem, tyto informace mnohde chybí nebo jsou nedostatečné. Není s čím srovnávat. Lze pouze spekulovat.

Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Toxikolog Jiří Patočka

Lze „pesticidovou“ potravinu poznat podle vzhledu nebo pomocí olfaktorických vjemů?

Nelze. Člověk takovou rozpoznávací schopnost nemá. Domníváme se, že takovou schopnost mohou mít některá zvířata. Často přeci říkáme o nějaké podezřelé potravině, že to „ani pes nežere“.

Pesticidům se asi nelze vyhnout, může ale spotřebitel nějak jejich příjem v potravě zredukovat?

Pouze výběrem a znalostmi, ať už získanými osobně nebo z veřejných zdrojů. Funkci kontrolora musí převzít stát prostřednictvím svých kontrolních orgánů.

Kromě pesticidů se ve stravě vyskytují i další toxiny. Které potraviny jsou z vašeho pohledu nejrizikovější a proč?

V ČR je takových potravin pomálu, ale lidé se s nimi mohou setkat při cestách do zahraničí, zejména do exotických zemí.

Zde jsou velmi často používány suroviny (ovoce, zelenina i živočichové), které česká kuchyně (zatím) nezná, takže setkání s nimi může být provázeno zdravotními problémy. Občas i závažnými.

Budete mít zájem:  Pleny papírové, nebo látkové?

Problémem posledních let je nález velkého množství mikročástic a nanočástic plastů v potravinách.

Blíží se Vánoce a kromě sušeného ovoce roste v tomto období také prodej oříšků. Jaké máte doporučení ohledně jejich koupě, aby si spotřebitel z obchodu spolu s ořechy domů nepřinesl i nežádoucí jedy?

Různé druhy ořechů a mandlí jsou z výživového hlediska významné pro vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, důležitých bílkovin, vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K) i ve vodě (B1, B6, C) a obsahu minerálních a stopových prvků, jako jsou vápník, hořčík, fosfor, železo, zinek, mangan či bór.

Rizikem je jednak vysoký obsah energie, jednak změny, které provází jejich stárnutí (žluknutí tuků). Závažným rizikem jsou mykotoxiny, jedovaté produkty plísní. Jejich vzniku je třeba zabránit správným usušením po sklizni a skladováním, aby nedocházelo k rozvoji plísní.

Za nejnebezpečnější je považována plíseň Aspergillus flavus, která produkuje mykotoxin zvaný aflatoxin. Ten může v případě kumulace v lidském organismu způsobovat zdravotní potíže, poškozovat játra a podporovat vznik zhoubných nádorů. Aflatoxiny jsou proto při dovozu ořechů (zejména arašídů a pistácií) do ČR přísně kontrolovány Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí.

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. (80)
Narodil se ve Veverské Bítýšce, vystudoval obor chemie – fyzika na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Působil ve Vojenském lékařském, výzkumném a doškolovacím ústavu J.E. Purkyně v Hradci Králové na Katedře toxikologie, Univerzitě obrany či Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na katedře radiologie a toxikologie a ochrany obyvatelstva. Zde působí dodnes. Aktivní je také v Centru biomedicínského výzkumu Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Je rovněž autorem či spoluautorem více než 100 článků ve vědeckých časopisech a mnoha popularizačních článků v novinách a časopisech.

Jak byste doporučil vybírat lidem datle a fíky, které jsou v době adventu oblíbené?

Největším zdravotním rizikem je přítomnost plísní a mykotoxinů, které tyto plísně produkují.

Proto je třeba při koupi datlí a fíků zboží dobře prohlédnout, zda má přirozenou barvu a zda není poškozený obal, dlouho je v domácnosti neskladovat a rychle zkonzumovat. Jeho doba použitelnosti je omezená.

Toto zboží je často napadáno roztoči, kteří pronikají i pevnými obaly. Nejčastěji se jedná o roztoče Carpoglyphus lactis (mlékohub obecný), který se velmi rychle množí a napadá i další druhy sušeného ovoce.

Jak je to s čokoládou?

Čokoláda patří bezesporu k nejpopulárnějším sladkostem na světě a milují ji nejen děti, ale i dospělí. Její konzumace je spojována s vysokou výživnou hodnotou danou vysokým podílem tuků a cukrů a také flavonoidů s pozitivním vlivem na lidské zdraví.

Pokud její konzumace nepřesáhne rozumné meze, představuje vítaný pamlsek. Objevují se však i varovná slova o riziku konzumace čokolád s vysokým podílem kakaa.

Kakaovník pravý, který je zdrojem kakaového prášku, je současně silným akumulátorem toxického kovu kadmia, které se tak z půdy dostává až do této sladké pochoutky.

S Vánocemi je spojena zvýšená konzumace ryb. Jaký máte názor na obsah rtuti v rybách, zvláště těch oblíbených mořských, například v tuňáku?

Dietologové na celém světě zdůrazňují, že konzumace rybího masa je zdraví vysoce prospěšná. Aktivně snižuje cholesterol, krevní tlak, tvorbu trombů, snižuje riziko infarktu, má pozitivní účinek na udržení správných funkcí nervové soustavy a mozku a snižuje riziko onemocnění kardiovaskulárního systému.

Omega-3 mastné kyseliny, které rybí maso obsahuje, se podílí na redukci hmotnosti a nadbytečného podkožního tuku. Rybí maso je lehce stravitelné, nevyžaduje dlouhou kuchyňskou přípravu, ani vysoké teploty. Má vysoký obsah kvalitních bílkovin, nízký obsah cholesterolu a nulový obsah sacharidů.

Je také bohaté na zinek, selen, železo a vitamín B12.

Konzumace rybího masa v Česko je ve srovnání se světem nízká. Zatímco průměrná roční spotřeba v zemích EU je 22 kg na osobu, v ČR je to pouhých 5,7 kg. V některých domácnostech je omezena jen na smaženou rybu na štědrovečerním stole.

Člověk svou průmyslovou činností významně zvyšuje zamoření prostředí těžkými kovy včetně rtuti. Ta je v přírodě přeměňována bakteriemi v půdě a vodním prostředí na vysoce nebezpečnou organokovovou sloučeninu – methylrtuť. Methylrtuť se koncentruje hlavně ve vodních ekosystémech, proto jsou jejím nejvýznamnějším zdrojem ryby a mořské plody.

Nejvíce ohroženi jsou lidé s vysokou spotřebou ryb a mořských produktů. Ohroženy jsou také těhotné ženy nebo ženy v produktivním věku, které plánují mít potomky. Methylrtuť snadno proniká z těla matky přes placentu do těla vyvíjejícího se plodu v děloze. Prochází také mozkovou bariérou, což může vést k narušení vývoje nervového systému u dítěte.

Kromě toho existují důkazy o škodlivých účincích methylrtuti na srdečně-cévní systém nebo imunitu.

Jak nahlížíte na tvrzení, že nejzdravější ryba je český kapr?

I když používání rtuti v běžném životě a různých průmyslových odvětvích je neustále snižováno, jsou místa, kde je její koncentrace v životním prostředí vysoká a dostává se proto i do potravin a potravinářských surovin. V ČR je takovým místem okolí Spolany Neratovice. Kapři lovení v českých rybnících, kteří se dostanou na náš vánoční stůl, obsahují podlimitní množství rtuti a strach z nich mít nemusíme.

  • Dále čtěte:
  • Lepek není jed. Může ochránit před cukrovkou i dalšími chorobami
  • Masem a mléčnými výrobky proti infarktu. Kardiologové překvapili novou studií
  • Revoluce z vládní pekárny: stát rozmělní definici kváskového chleba
  • Nenápadná a výživná potravina budoucnosti. Obyčejné žaludy
  • Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Jsou superpotraviny opravdu super?

Na český trh se dostává svinstvo coby zdraví prospěšná potravina, říká odborník

Spojení zdravé výživy a marketingu

Termín superpotravina se stal v poslední době populární a produkty takto označené jdou na dračku. Neexistuje však žádná definice tohoto pojmu a odborníci v oblasti výživy ho zásadně nepoužívají. Podle nich jde spíše o marketingový trik.

Navzdory rostoucí popularitě „superpotravin“ neexistuje jejich odborná nebo legislativní definice.

Například Slovník Oxfordské angličtiny popisuje superpotravinu jako „výživově bohatou potravinu, považovanou za zvláště prospěšnou pro zdraví, tělesnou a duševní pohodu“, zatímco Merriam-Websterův slovník pomíjí jakoukoli zmínku o zdraví a definuje ji jako „zvláště výživově bohatou potravinu, plnou vitamínů, minerálů, vlákniny, antioxidantů a/nebo živin rostlinného původu“. Obecně řečeno, superpotraviny jsou potraviny, jejichž obsah živin jim propůjčuje zdravotní prospěšnost vyšší, než je tomu u ostatních potravin.

Co patří mezi superpotraviny?

Důležitým znakem pro tento typ potravin je to, že většina z nich pochází ze zemí mimo Evropu. Z tradičnějších potravin se uvádí některé druhy citrusového ovoce či ryb.

„Jedním z možných důvodů, proč část potravin pochází z pro nás exotických krajin, je to, že moudrost matky přírody připravila koncentrovanou zásobu vitamínů, minerálů a dalších důležitých látek v těchto druzích potravin pro její obyvatele, kteří často museli přežívat v nehostinných a drsných podmínkách,“ píše se na webu celostnimedicina.cz.

„Právě náročné podmínky, jako např. pouště, tropické pralesy nebo nadmořská výška, donutily plodiny zadržovat v sobě co možná nejvíce důležitých látek, aby v takovém prostředí mohly vůbec přežít,“ dodává zmíněný web.

„Produkty označované jako superpotraviny mají většinou dobrou výživovou hodnotu, ale nesmí se jich konzumovat příliš mnoho. Do jisté míry je to marketingový trik obchodníků, podpora prodeje produktů z dovozu, na nichž mají větší marže než na běžných potravinách.

Budete mít zájem:  Co se v roce 2021 povedlo v českém zdravotnictví

Navíc tím, že pocházejí převážně z exotických zemí, zhoršují naši ekologickou stopu, popírají principy udržitelnosti, když se převážejí přes celou zeměkouli, namísto toho, abychom jedli převážně české potraviny. Žádný odborník na výživu pojem superpotravina nepoužívá.

A také nechápu, proč se mezi superpotraviny neřadí mléko, naprostý základ lidské výživy už po tisíce let, nebo maso,“ říká profesorka Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha, členka Fóra zdravé výživy a Společnosti pro výživu.

Seznam superpotravin je dlouhý a velmi různorodý, není jednotný a v podstatě každý autor, který tento seznam uvádí, do něho něco přidá a něco naopak ubere. Mezi nejznámější „superpotraviny“ patří:

Aloe Vera. Údajně stimuluje činnost buněk imunitního systému. Dále se u aloe vera uvádí protizánětlivé, antioxidativní, antiproliferativní, hypotenzivní a antidiabetické působení.

Chia semínka. Jsou to semena rostliny Salvia hispanica. Významný je obsah omega-3 mastných kyselin, který je dokonce vyšší než u semínek lněných. Tyto mastné kyseliny jsou esenciální kyseliny, které si tělo nedokáže vytvořit, je tedy třeba je přijímat stravou. Jsou účinnou prevencí proti ateroskleróze.

Acai berry je název pro plody z palmy Euterpe oleraceae. Šťáva z acai má velmi silnou antioxidační aktivitu právě vzhledem k obsaženým látkám, jako jsou vitaminy A, C, E či flavonoidy.

Zmíněné nenasycené mastné kyseliny pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu a stabilizují hladinu HDL cholesterolu. Díky obsahu vitamínu C a flavonoidů působí regeneračně na epitelové buňky vystýlající cévní stěny a současně zlepšuje jejich elasticitu (vitamin C a flavonoidy).

To má příznivý vliv na stabilizaci krevního tlaku. Je doporučována při oslabené imunitě a zvýšené fyzické či psychické zátěži.

Konopné semínko. U konopných semínek (míněny ty bez obsahu THC!) je důležitý obsah nenasycených esenciálních mastných kyselin.

Poměr mezi nenasycenými mastnými kyselinami omega-3 alfa linolenové a omega-6 linolové kyseliny je v semínku 1:3, což je poměr blízký poměru v našem organismu.

Tyto dvě kyseliny jsou významné pro správný vývoj a fungování mozku, reprodukční systémy a metabolismus.

Spirulina je sladkovodní řasa bohatá na rostlinné bílkoviny, beta-karoten, železo, vitamin B12, vzácnou esenciální mastnou kyselinu GLA, dále obsahuje celou řadu dalších vitaminů, minerálů a živin. Podporuje zvýšení imunity, působí protizánětlivě, zlepšuje trávení, dodává energii a má řadu dalších pozitivních účinků na zdraví.

Nepražené kakaové boby obsahují hořčík (příznivě působí proti křečím a na nervovou soustavu), síru (pozitivně působí na vzhled kůže a vlasů), železo a mangan (důležitá role při krvetvorbě), chrom (součást regulace hladiny cukru), zinku (spolu s vitamínem C pozitivně působí na imunitu a také má příznivý efekt na dobrý stav kůže). Obsahují také velké množství antioxidačních flavonoidů.

Kustovnice čínská nebo také goji obsahuje betakaroten, vitamin C, vitamíny B1 a B2, betasitosterol, kyselinu linolovou, imunologicky aktivní polysacharidy, seskviterpenoidy a sloučeninu betain. V 70. letech bylo prokázáno, že betain léčí různé chronické jaterní choroby a příznivě působí na regeneraci jaterních buněk. Dále podporuje růst, snižuje hladinu cukru v krvi a hladinu krevních lipidů.

Guarana je získávána z rostliny Paulinia cupana, česky paulinie opojná. Hlavní účinnou složkou je kofein. Z dalších obsažených látek je možné zmínit guaranin, theobromin a theofylin a dále obsahuje vitamin C či vitaminy skupiny B. Užívání guarany dodává energii, zajistí celkovou regeneraci a revitalizaci organismu.

Karob je karobový prášek, který je získáván z plodů stálezelené dřeviny Ceratonia siliqua rostoucí ve Středomoří a je znám také pod označením svatojánský chléb. Získává se z lusků a má významný obsah bílkovin, minerálů a vitaminů. Neobsahuje kofein, alergenní látky, methylxanthiny ani theobromin.

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v dubnovém čísle Retail News…

Zdravé potraviny: které jsou přínosné a které škodí?

Kvalita potravin hraje ve výživě lidí významnou roli. Přibližně jedna třetina obyvatel planety trpí tzv. skrytým hladem, což je příjem prázdných kalorií bez dostatečného množství vitaminů, minerálů a stopových prvků.

Tento fenomén přitom ohrožuje nejen chudé země, ale i Evropu. Co jsou zdravé potraviny, kterých látek v nich se máme obávat a jaké naopak prospívají našemu zdraví, vysvětlili 7. prosince 2017 odborníci na semináři Zdravé potraviny.

Podle prof.

Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, který koordinuje program Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost, by přednášky měly uvést na pravou míru některé dezinformace: ,,Lidé se často dostávají k jednostranným informacím a mnohdy jim na danou problematiku chybí komplexní pohled.

Může se to týkat například biopotravin nebo zbytečných obav z některých přídatných látek v potravinách. Ukázali jsme proto vědecky ověřená a srozumitelně podaná fakta. Bude-li zájem, nebráníme se ani vytvoření platformy, která by umožnila pokračování odborné diskuze o této problematice.“

Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR koordinuje program Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.

Program Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost dosud své akce zaměřoval spíše na zajištění dostatku potravin do budoucna, a to v podmínkách měnícího se klimatu a rostoucí populace. Tento seminář podle prof.

Jaroslava Doležela otevírá novou kapitolu ve fungování programu, protože kvalita potravin je neméně důležitá: ,,Komplexně jsme se zaměřili na zdravé potraviny, a to jak z pohledu chemika, tak dietologa.

Často si totiž neuvědomujeme, že většina stravy pochází z poměrně malého počtu rostlin, což kontrastuje s tím, jak se živili naši předkové, kteří měli stravu mnohem pestřejší.

Ve snaze zajistit lidstvu plnohodnotnější, vyváženější a bohatší stravu jsme proto věnovali pozornost i dalším plodinám. To je také důvod, proč jsme do semináře zařadili přednášky o funkčních a netradičních potravinách.“

Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Důležitou otázkou je také bezpečnost potravin, tedy zda potraviny obsahují látky, které vyvolávají alergie nebo kontaminují životní prostředí či jestli jsou v nich přítomny škodlivé organismy, například plísně. Profesor Jaroslav Doležel považuje téma zdravých potravin za aktuální, protože se dotýká každého z nás: ,,Je jasné, že se stravou většiny populace není všechno v pořádku, protože přibývá lidí, kteří trpí obezitou, civilizačními chorobami, alergiemi a podobně. Zdravá výživa proto nabývá na významu a musíme začít hledat odpověď na otázku, co vlastně jsou zdravé potraviny.“ Jiří Mlček z Univerzity Tomáše Bati Na semináři vystoupili čeští odborníci, například prof. Eva Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT, která pohovořila o prospěšných i škodlivých látkách v potravinách nebo o analýzách či kontaminacích potravin. Jaké minoritní druhy ovoce mohou obohatit náš jídelníček objasnil doc. Jiří Mlček z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Ing. Martin Hutař ze společnosti Pro-Bio se zaměřil na biopotraviny, prof. Tomáš Komprda z Mendelovy univerzity v Brně rozebral přínos funkčních potravin a Mgr. Martina Daňková ze 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vysvětlila, jak vnímá kvalitu potravin a optimální složení stravy nutriční terapeutka. Martin Hutař ze společnosti PRO-BIO

  • Více o programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost se dočtete ve třetím čísle časopisu A / Věda a výzkum.
  • Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Ústav experimentální botaniky AV ČR

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector