Cukrovka je spojena s nutností dodržovat celoživotně dietu a mohou ji doprovázet některé zdravotní komplikace. Proto je nutno dodržovat zásady zdravé životosprávy a stabilizovat hladinu krevního cukru.
První typ cukrovky se může objevit už v dětství, ale i v dospělosti a pacienti jsou závislí na podávání inzulínu celý život.
Druhý typ diabetu vzniká v dospělosti, příčinou je většinou nadváha. Tělo dostává více sacharidů, než dokáže zpracovat. Součástí léčby je úprava tělesné hmotnosti. Omezujete příjem sacharidů.
To má vliv na snížení tělesné hmotnosti. Ostatně na tomto principu funguje i redukční dieta.
Jak by měla vypadat dieta při cukrovce
Zvolte pestrý jídelníček ve správném složení cukrů, tuků i bílkovin. Dejte si pozor na pravidelnost stravy. Jezte se 4 až 6x denně, tedy častěji a po menších porcích.
Co nejíst
Vynechejte jednoduché cukry, jako je bílý cukr, které se rychle vstřebávají do krve. Pozor na dia sladkosti. Na glykémii sice nemají vliv, ale jsou tučné.
Dávejte si pozor na skryté tuky i cukry. Omezte solení, výrobky z bílé mouky i smažené pokrmy, vyhněte se uzeninám a živočišným tukům.
Pozor na ovoce kvůli obsahu fruktózy.
Co jíst
Hledejte zdroj energie ve škrobu a cukrech v přirozené formě. Tam patří celozrnné těstoviny, rýže i pečivo, zelenina, mléko i ovoce.
Omezte příjem tuků a volte spíše tuky rostlinného původu. Z mléčných výrobků vybírejte ty nízkotučné.
Volte potraviny s vysokým obsahem vlákniny jako celozrnné pečivo, ovesné vločky, zelenina. Nezpůsobují rychlý nárůst hladiny krevního cukru a zasytí na delší dobu.
Cukrovka dieta
Cukrovka a dieta mají svá pravidla.
Velmi dobrým způsobem, jak se zasytit, je pravidelně jíst kvalitní bílkoviny s nízkým obsahem cholesterolu, hlavně ryby a bílé maso, ale i rostlinné bílkoviny z luštěnin. Jezte komplexní sacharidy. Zelenina se dá jíst prakticky neomezeně, nejlépe v syrovém stavu.
Dostatek tekutin
Dbejte na dostatečný přísun tekutin ve formě neperlivé čisté vody, minerálek a neslazených čajů. Zakázané jsou slazené nápoje, džusy a limonády. Dejte si pozor i na dia varianty. Umělé náhražky cukru a sladidla mohou dost škodit. Nepřehánějte to s alkoholem, protože vám hrozí riziko hypoglykémie.
Potraviny a jejich složení
Užívání inzulínu je typické u cukrovky prvního typu. Musíte respektovat, že rychle účinkující inzulín se podává 15 až 30 minut před jídlem, déle účinkující inzulin až 45 minut.
Podávají se komplexní sacharidy, při kterých glykémie tak rychle nestoupá. Vhodné jsou ovesné vločky, celozrnná rýže, těstoviny, chléb i pečivo. U diabetiků 50 % z přijaté energie tvoří sacharidy.
Množství sacharidů stanoví lékař.
Příklad jídelníčku při cukrovce pro množství 135 g sacharidů
- Snídaně: 250 ml neslazené bílé kávy ze 100 ml nízkotučného mléka nebo neslazený čaj s mlékem, 50 g bílkoviny s nízkým obsahem tuku, třeba nízkotučný sýr nebo nízkotučný tvaroh, libová dietní kuřecí či krůtí šunka, nebo rybí pomazánka a 50 g tmavého celozrnného chleba.
- Dopolední svačina: 100 g ovoce, například malé jablko nebo 150 g zeleniny, třeba mrkev
- Oběd: 80 g libového masa, jako je ryba, kuře, krůta či králík, 100 g brambor nebo 80 g těstovin, nebo 70 g rýže, nebo 100 g luštěnin.
- Odpolední svačina: 200 ml netučného mléka
- Večeře: 80 g libového masa, jako je drůbež, ryba či králík, nebo jiné bílkoviny, jako je dietní šunka, netučný tvaroh nebo sýr, 100 g brambor nebo dalších příloh jako u oběda.
- Druhá večeře: 100 g ovoce
Jakým dietám se vyhnout?
Dietu je třeba při cukrovce přizpůsobit individuálnímu zdravotnímu stavu. Podle něj se řídí množství konzumovaných sacharidů.
Fungují základní zásady, ale přesná množství určí lékař podle jednotek inzulínu či lékové léčby. Musíte si přísně hlídat pravidelný stravovací režim a nikdy nehladovět.
Zapomeňte na všechny jednostranně zaměřené diety.
Zásady stravování při diabetu
Cukrovka (odborně diabetes mellitus) vzniká v důsledku absolutního nebo relativního nedostatku hormonu inzulinu, který se tvoří ve slinivce břišní.
Projevuje se zvýšeným krevním cukrem (odborně hyperglykémie), protože organismu chybí mechanismus vstupu glukózy do buněk, který zajišťuje právě inzulin.
Glukóza je základní jednotkou energie všech buněk v těle, a protože ji buňky vlivem nedostatečné tvorby inzulinu nemohou přijímat, musí si organismus cukr brát z rezervních záloh v játrech, což problémy ještě zhoršuje, protože se dále zvyšuje hladina krevního cukru.
Cukrovka se dělí na základní typy: diabetes mellitus I. typu a diabetes mellitus II. typu
Diabetes mellitus I. typu je autoimunitní onemocnění, kdy organismus produkuje protilátky proti vlastním buňkám, které inzulin produkují a dochází tak k absolutnímu nedostatku inzulinu. V důsledku tohoto onemocnění si organismus neumí vyrobit inzulin, proto musí být tento hormon podáván ve formě injekcí (např.
inzulínovým perem nebo prostřednictvím inzulinové pumpy). Protože mezi jídlem a inzulinem existuje v těle rovnováha, a člověk, který trpí cukrovkou I. Typu, si neumí inzulin vyrobit, je nutné, aby si inzulin dodával sám ve formě injekcí a zároveň také myslel na druh a množství jídla, které zkonzumuje.
Znamená to tedy, že si musí tuto rovnováhu inzulin – potrava vytvářet sám.
Pro diabetika I. typu je důležité hlídat si ve stravě cukry (obecně řečeno sacharidy). Sacharidy jsou nejdůležitějším zdrojem energie pro všechny buňky v těle. Jestliže jich máme v těle nedostatek, klesne hladina cukru v krvi a nastává tzv. hypoglykémie.
U zdravého jedince nastane nervozita, pocit hladu a sníží se produkce vylučovaného inzulinu.
Ale u diabetika, který si v pravidelných intervalech píchá předepsané množství jednotek inzulinu je tento stav velmi závažný, kdy může dojít až ke kómatu! Proto je nutné rozvrhnout si jídlo do pravidelných intervalů.
Pro snadnější orientaci v množství sacharidů v různých potravinách diabetikům slouží systém přepočtu na výměnné (chlebové) jednotky (VJ). Celkový počet výměnných jednotek (množství sacharidů) stanovuje lékař. Většinou (a to především u dětí s diabetem) se 1 VJ rovná 12 gramům sacharidů.
Základem pro používání VJ je znalost druhu sacharidů, jejich obsah v potravinách a jejich vliv na hladinu krevního cukru (tj. glykémie).
Sacharidy dělíme na jednoduché a složené. Mezi jednoduché cukry řadíme glukózu, fruktózu (v ovoci), laktózu (mléčný cukr, obsažen v mléčných výrobcích) a sacharózu (užívá se ke slazení nápojů a pokrmů).
Mezi potraviny s jednoduchými cukry patří med, cukr, ovoce, ovocné šťávy, koláče, cukrářské výrobky, mošty. Tento typ cukrů rychle zvedá hodnoty krevního cukru, proto by je měl diabetik konzumovat s opatrností.
Mezi potraviny se složenými cukry patří pečivo, chléb, ovesné vločky, kroupy, brambory a výrobky z nich. Tento typ cukrů zvedá glykémii postupně a déle se tráví, proto jsou pro diabetika vhodnější alternativou.
Nejznámější složený cukr je škrob, který lze nalézt v obilninách, luštěninách, bramborách a dalších rostlinách.
Pravidla při používání výměnných jednotek:
- 10 g sacharidů navíc nebo méně ve stravě vyžaduje úpravu dávky podle citlivosti inzulínu asi o 1 jednotku více nebo méně – proto je nutné ověřit hladinu glykémie před jídlem a za 1 – 2 hodiny po jídle, zda je opravdu nutná úprava,
- celková dávka VJ na jednu denní porci nemá překračovat 7 VJ / 70 g sacharidů,
- na jídla, před kterými se neaplikuje inzulín, se doporučuje volit jídla ze skupiny mléčných výrobků nebo ovoce, protože nevyžadují tolik inzulínu ke zpracování,
- na druhou večeři se nedoporučuje měnit navyklé dávky sacharidů ani jejich výběr vzhledem k riziku nočních hypoglykémií.
Pro snadnější orientaci byly vytvořeny seznamy potravin, rozděleny do základních skupin (např. ovoce, zelenina, mléčné výrobky, obiloviny aj.), které mají spočítané kolik gramů sacharidů obsahují. Tyto seznamy jsou volně dostupné na internetu, případně u lékaře – diabetologa.
Diabetes mellitus II. typu
Diabetes II. typu patří mezi metabolické poruchy. Málo pohybu, nepravidelné jídlo, nadměrný stres, ale také genetické dispozice výrazně přispívají ke vzniku tohoto typu cukrovky. Příčina vzniku cukrovky II. typu spočívá v poruše účinku inzulinu. Produkce inzulinu může být buď snížená nebo jsou tkáně k inzulinu málo citlivé. Až v 90 % je spojen s obezitou.
Cukrovka II. typu často postihuje starší osoby s nadváhou či obezitou. Mezi další rizikové faktory pro vznik onemocnění patří stres, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nepravidelné jídlo, nezdravé jídlo, málo zeleniny a ovoce a v poslední řadě také genetické predispozice.
Cukrovka II. typu se pojí kromě nadváhy (obezity) také s celou řadu dalších onemocnění jako je vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a tuků v krvi a také zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi.
Vzhledem k časté nadváze (někdy až obezitě) a přidruženým nemocem je u tohoto typu diabetika nutná dieta se sníženým obsahem energie. Což v praxi znamená, že se pacient musí snažit snížit svou hmotnost na přijatelnou hodnotu. Dietu může sestavit diabetická sestra nebo lékař.
Mezi nejdůležitější složky potravy kromě výše popsaných sacharidů patří:
Vláknina Vlákninu tvoří různé nestravitelné složky rostlinné potravy. Nejdůležitějšími zástupci vlákniny je zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné výrobky, ovesné vločky. Vláknina ovlivňuje funkci střev. Přítomnost vlákniny v žaludku s dostatečným příjmem tekutin navozuje pocitu sytosti, proto se tohoto efektu využívá především u redukčních diet.
Rozpustná část vlákniny zpomaluje vyprazdňování žaludku, trávení a vstřebávání živin. Dalším příznivým účinkem vlákniny je vliv na snížení krevních tuků – cholesterolu a triglyceridů. Ve střevě dochází k vazbě cholesterolu a žlučových kyselin na složky vlákniny a k jejich vylučování stolicí. Proto je zelenina základ všech diabetických diet.
Má velmi nízkou energickou hodnotu.
To znamená, že jí můžeme sníst kolik chceme. Dále obsahuje spoustu vitamínů a minerálů, které organismus potřebuje, aby byl zdravý. Ideální je, když je zelenina čerstvá, protože čerstvá si uchová nejvíce zdraví prospěšných složek, při tepelné úpravě je dobré zeleninu krátkodobě dusit.
Bílkoviny Bílkoviny neboli proteiny, jsou nepostradatelnou složkou potravy, protože se zúčastňují tvorby hormonů, enzymů, imunitních látek a jsou součástí každé buňky.
Bílkoviny jsou látky nezbytně nutné k růstu a obnovení funkcí organismu. Existují bílkoviny živočišného i rostlinného původu. Mezi zástupce živočišných bílkovin patří libové! maso. Platí, že čím tučnější, tím méně bílkovin.
Významným zdrojem rostlinných bílkovin jsou luštěniny, především sója, obiloviny, obilné klíčky.
Platí, že polovinu z celkového množství bílkovin ve stravě by měly tvořit bílkoviny živočišného původu a zbylou půlku rostlinné bílkoviny. Proto by se nemělo zapomínat zařadit luštěniny do jídelníčku alespoň 2 x týdně.
Tuky Tuky mají největší energetickou hodnotu ze všech živin. Dají se také rozdělit na tuky živočišné a rostlinné. Živočišné tuky obsahují více nasycených kyselin a jsou zdrojem cholesterolu. Konzumace potravin s vysokým obsahem cholesterolu může způsobit ucpávání cév. Protože u diabetiků II.
typu se objevuje často vysoká hladina cholesterolu, je tedy nežádoucí pravidelně konzumovat tyto potraviny. Zvláště nevhodné jsou pak vnitřnosti, paštiky, uzeniny, šlehačka, škvarky, tučné sýry. Je nutné upřednostňovat masa libová (drůbeží, ryby, králík). Důležitá je také kuchyňská úprava. Vhodné je vaření, pečení, dušení a grilování.
Velmi nevhodné je smažení.
Rostlinné tuky naopak obsahují pro organismus důležité nenasycené kyseliny a neobsahují cholesterol. Mezi rostlinné tuky patří především oleje (např. olivový, slunečnicový). Tyto oleje se dají použít například k dochucení studených zeleninových salátů.
TekutinyStejně jako u zdravých jedinců, tak i u diabetiků (I. i II. typu) je nutné dodržovat dostatečný přísun nealkoholických nápojů – platí, že na 10 kg váhy by mělo být vypito 3 dcl tekutin.
Nejlepší volbou je čistá voda nebo neslazené čaje (ovocné a bylinné). U bylinných čajů je důležité přihlédnout ke zdravotnímu stavu jedince. O vhodnosti jednotlivých bylin je dobré poradit se s lékárníkem nebo lékařem.
Do pitného režimu lze zařadit i slabě mineralizované vody (např. Rajec, Toma Natura, Dobrá voda). Silněji mineralizované vody lze použít pouze ke krátkodobému léčebnému zásahu (např. u zácpy) nebo na dodání minerálních látek při extrémních ztrátách (např.
u průjmů), jinak pro svůj vysoký obsah minerálů (především sodíku) nejsou pro běžná doplnění pitného režimu vhodná.
Káva – pokud nemá pacient vysoký krevní tlak nebo onemocnění ledvin, pití kávy v obvyklém množství (3 – 4 šálky denně) nevadí. Je zde však nutné myslet na její močopudné (diuretické) účinky.
Alkohol – alkohol je bohatým zdrojem tzv. prázdné energie (tzn. že je vysoce kalorický), proto je nutné jeho konzumaci započítat do denního příjmu energie. U diabetiků, kteří nemají další jiná onemocnění (např. onemocnění jater či slinivky břišní) není alkohol přímo zakázaný, ale je nutné jej konzumovat s rozumem (asi 60 g alkoholu 1 x týdně, což odpovídá 1,5 litru piva nebo 4 dcl vína).
Sůl Omezení soli je nutné především u diabetika II. typu. Maximální doporučené množství je jedna čajová lžička soli za den. Ideální je používat k dochucování jídel čerstvé bylinky a koření.
PharmDr. Veronika Maňáková
Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
Jak bojovat s diabetem stravou? Ukázkový jídelníček při cukrovce
Diabetes neboli cukrovka je onemocnění vznikající v důsledku poruchy metabolitu cukrů.
Příčinou je neschopnost organismu produkovat nebo efektivně využívat hormon inzulín, který hladinu cukru snižuje. Dnes se onemocnění cukrovka pro svůj vysoký výskyt řadí k civilizačním onemocněním.
Při předcházení diabetu, případně už při vzniku diabetu je důležité dodržovat pravidelnou a kvalitní stravu.
Když prevence brání před cukrovkou
Cukrovka se dělí na dva typy. V případě diabetu 1. typu tělo pacientů není schopno produkovat vůbec žádný inzulín. Ten je zodpovědný za přesun glukózy do buněk. Tito pacienti proto musí do těla inzulin dostávat uměle, a to v podobě injekcí. Nutné je i pravidelné měření cukru v krvi a dodržování adekvátních stravovacích návyků. Příznaky se projevují už v dětství nebo během dospívání.
V případě diabetu 2. typu je tělo pacientů schopné produkovat inzulín, ale metabolismus cukru je z různých důvodů narušen. Tento typ se obvykle projevuje od středního věku a zpravidla u obézních pacientů.
Nemocných tímto typem přibývá a jako nejčastější důvod bývá uváděn rychlý a nezdravý životní styl naší doby. Proti riziku diabetu 2. typu lze ale bojovat prevencí, a to dodržováním jednoduchých zásad zdravé životosprávy.
To znamená pravidelný pohyb, stačí tělu přirozený, chůze. Samozřejmostí je správně stravování, kdy platí obecné zásady zdravého stravování a vyvážený jídelníček.
Ve stravě je potřeba co nejvíce omezit cukr, což jsou jakékoliv cukrovinky, ale i sladké nápoje včetně kolových. Důležité je se i vyvarovat alkoholu.
Galerie: 10 potravin, v nichž byste cukr nečekali. Ale je tam
Pacienti s diabetem patří do rukou lékařů a jejich doporučení by měli striktně dodržovat. Ke zlepšení stavu pacienta je klíčový především správný a pravidelný jídelníček, jehož složení pacienti mohou konzultovat s výživovým poradcem.
Zahrnovat by měl pět až šest jídel denně v menších porcích. Dieta téměř odpovídá racionálnímu stravování, které je pestré na dostatek všech potřebných látek, jako jsou minerální prvky a vitamíny.
Nemělo by chybět celozrnné pečivo, mléko s nižším obsahem tuku, oříšky, ryby, libové maso a samozřejmě i zelenina a ovoce.
Vhodnost ovoce pro diabetiky bývá občas diskutována, neboť je zdrojem cukrů. V přiměřeném množství jsou například jablka, citrusy nebo broskve v pořádku.
Diabetici by měli omezit potraviny, které mají vysoký glykemický index a jejichž cukry se rychle vstřebávají do krve.
Rovněž by měli dát pozor na příjem tuků, především těch živočišných, neboť mohou způsobit další zdravotní komplikace. Vhodné je upřednostňovat potraviny s vysokým podílem vlákniny.
Typický jídelníček by mohl vypadat takto:
- Snídaně: celozrnné pečivo, přírodní sýr, okurka
- Svačina: sezonní ovoce
- Oběd: ryba a dušená zelenina, brambor ve slupce
- Svačina: zakysaný mléčný výrobek s chia semínky
- Večeře: luštěniny (například červená čočka) se zeleninou
- 2. večeře v případě diabetu 1. typu: tenký plátek celozrnného chleba, šunka, čerstvá zelenina
Do jídelníčku je důležité zařazovat kvalitní bílkoviny včetně rostlinných a zeleninu (např. celer, květák, zelí, špenát, které mají velmi málo sacharidů). Zakysané mléčné výrobky používat pouze bílé neochucené.
Nejdůležitější součástí pitného režimu je obyčejná voda, případně neslazené čaje, nikoli ale černý.
Pozor na správný pohyb
U diabetiků je i velmi důležitý správný pohyb. Ideální je svižnější chůze ve správné obuvi, cvičení jógy a pilates pro zpevnění těla. Pokud diabetik potřebuje shazovat přebytečná kila, je lepší poradit se u odborníka. Ten dokáže poradit s výběrem stravy, která má větší množství vlákniny a méně sacharidů. Důležité je nezanedbávat ani pitný režim.
Test: Kde koupíte skutečně celozrnné a kvalitní pečivo
Dieta u cukrovky 2. typu
Diabetes je definován jako přítomnost glykemie nalačno v žilní plazmě >7,0 mmol/l. Glykemie ohrožené a již skutečně diabetické populace se kontinuálně posouvá od 5,6 mmol/l k hodnotě > 7 mmol/l a diagnóza je dána pouze definicí.
V tomto smyslu došlo v minulých letech k definici porušené (zvýšené) glykemie nalačno (impaired fasting glucose, IFG) jako glykemie > 5,6 mmol/l nalačno. Je to již označení pro nemoc a má dva významy: předpovídá, že se cukrovka 2.
typu do několika let objeví, a zároveň je to již úroveň glykemie, která vyvolává aterosklerózu
. Nemocný s IFG by tedy měl již držet dietu, pokusit se snížit hmotnost a oddálit vznik cukrovky.
Časové rozvržení jídel a množství sacharidů ve stravě
Hyperinzulinemický (se zvýšenou koncentrací inzulinu
v krvi) diabetik 2. typu má malou tendenci ke ketóze a delší pauza mezi jídly mu nevadí.
Vzhledem k neschopnosti zmetabolizovat větší dávku sacharidů naráz rozdělujeme přísun sacharidů do menších porcí, ale pokud pacient není léčen inzulinem nebo deriváty sulfonylmočoviny, časové rozvržení stravy není striktní a malá jídla se mohou i vynechat.
Energetický příjem ve stravě
Diabetik 2. typu má zvýšenou tendenci přibírat na hmotnosti s ohledem na celoživotní vývoj metabolického
syndromu, a proto musí mít dietu méně energeticky bohatou. Diabetici 2. typu jsou většinou starší lidé s nižší fyzickou aktivitou a nižším energetickým výdejem, proto musí být i příjem nižší.
Porušená glukózová tolerance
Diabetes mellitus je při použití glykemické křivky definován pouze podle glykemie za 2 hodiny po požití 75 g glukózy, nezávisle na hmotnosti pacienta.
Při hodnotách glykemie > 11,1 mmol/l jde o diabetes. Hodnoty 7,8–11,1 se označují jako porušená glukózová tolerance (impaired glucose tolerance, IGT).
V běžné praxi se pro definici diabetu obvykle používá hodnota 7 mmol/l nalačno.
Diagnostika
diabetu 2. typu
Diagnostika diabetu musí být provedena za definovaných podmínek po 3 dnech standardní diety. Vymizení či zlepšení diabetu po zhubnutí či redukční dietě je známé, naopak osoby s normální glukózovou tolerancí mohou mít po agresivních redukčních dietách
či hladovce zhoršený výsledek glykemické křivky.
Jiným příkladem zhoršení či objevení se diabetu 2. typu může být infekční onemocnění
, které zvýší nároky na inzulin. Diabetik 2. typu je totiž výrazně necitlivý na inzulin (inzulinorezistentní) a v době vzestupu glykemie je jeho tvorba inzulinu s ohledem na necitlivost na inzulin také již nedostatečná, jako u cukrovky 1. typu.
Z uvedeného tedy vyplývá, že diagnostika některých forem diabetu je výrazně ovlivněna aktuálním metabolickým stavem. Pro diagnózu diabetu je důležité, že během života došlo k hyperglykemii
.
Řada nemocných – i s ohledem na společenské hodnocení závažnosti diabetu – běžně uvádí: „Cukrovku jsem měl, ale už ji nemám.“ Z psychologického
hlediska je možné nemocného při tomto tvrzení nechat.
Jednoznačně však máme před sebou jedince, který je celoživotně diabetikem a zlepšil si kompenzaci po adekvátní léčbě. Podobný význam má anamnéza
tzv. gestačního (těhotenského) diabetu u žen.
Výskyt diabetu 2. typu
Diabetes 2. typu býval nemocí stáří. Dnes, kdy se celé populace přejídají, se běžně vyskytuje ve středním věku a ojediněle se vyskytne i u dětí či dospívajících.
Diabetes 2. typu patří všude ve světě k nejčastějším onemocněním. V Evropě i Spojených státech amerických výskyt diabetu stoupá. U nás bylo před několika desítkami let kolem 2 % diabetiků, dnes je jich kolem 7 %, a kdyby byl proveden screening
, jejich počet pravděpodobně dosáhne 10 %.
Stanovení diagnózy diabetu většinou nemocným otřese. Nemocným s oběma hlavními typy diabetu řekneme, že léčba dietou je důležitou součástí léčby a je nutné pečlivé sledování hmotnosti.
Léčba diabetu 2. typu
U obézních diabetiků 2. typu, ale i u diabetiků s mírnou nadváhou
je důležitou součástí léčby redukce hmotnosti. Velmi výhodné je nemocnému sdělit, že redukcí hmotnosti se pravděpodobně diabetu přechodně zbaví.
Je nezbytné důkladně poučit nemocné, že diabetes má dva základní typy, léčba je tedy dvojí. Existují dva různé léčebné i dietní postupy. Je velmi důležité, aby nemocní oba typy léčby nezaměňovali.
Je třeba maximálně využít časné fáze zjištění diabetu, kdy je nemocný otřesen a je výrazně ochotnější ke změnám. Později, když pocítí, že diabetes nebolí a nezměnil zásadně jeho život, může jeho motivace ke změně životních návyků a životního stylu klesat.
Výživová doporučení pro diabetiky 2. typu
U obou typů diabetu je nutný pravidelný a omezený příjem sacharidů. U pacientů léčených inzulinem jsou nutné malé porce s příjmem jídla 6× denně. To je dáno tím, že působení komerčně používaných inzulinů je vícehodinové a ve fázi cca 2–3 hodiny po jídle hrozí hypoglykemie
. Jen nová krátká inzulinová analoga umožňují aplikaci i jídlo 5× denně.
U obézních diabetiků je možno ponechat pouze 3 hlavní chody. I u nich je obvykle výhodnější příjem malých dávek jídla 4–6× denně. Pravidelnost v jídle by neměla být realizována za každou cenu, tj. nemocný by se neměl do jídla nutit. Po určité nepravidelnosti by mělo následovat jídlo obvyklé velikosti.
Při zachování přesnídávek a svačin, případně druhé večeře, se zařazením nízkoenergetických potravin – ovoce, zelenina – nejsou tak velké pocity hladu před hlavními jídly a druhá večeře omezí večerní a noční přejídání, např. při sledování televize. Poslední jídlo by měl pacient přijímat nejpozději v 18–21 hodin, alespoň hodinu před spánkem.
U diabetu 2. typu je klíčová redukce hmotnosti a rovněž omezení tuku. Strava bohatá na tuky prohlubuje inzulinorezistenci
, působí toxicky na beta-buňku a zvyšuje energetickou nálož stravy. Je nevhodná u diabetu 2. typu, ale i u diabetu 1. typu je třeba dodržovat antisklerotický
(účinný proti ateroskleróze) ráz stravy. Platí většina opatření uvedených v článku Zásady dietní léčby obézních.
Rozdíly mezi dietou diabetika 2. typu a redukční dietou nejsou dnes velké. Jsou však zásadní rozdíly v dietě obézního diabetika 2. typu a klasického diabetika 1. typu. Zejména jde o doporučené množství sacharidů, energie a dalších živin obsažených v jednotlivých jídlech a výběr kvalitních potravin.
Obecné zásady pro dietu diabetika 1. a 2. typu jsou stejné – pestrá racionální strava s dostatkem všech základních živin, minerálů
a vitaminů
. Diabetik 1. typu léčený inzulinem nebývá většinou obézní a je obvykle zaškolen na dietu s 225–325 g sacharidů (tj. 1 800 kcal//7 400 kJ až 2 440 kcal/10 200 kJ) se 6 jídly denně, tj.
se zařazením dopolední a odpolední svačiny a přidáním druhé večeře. I když dnes je při tzv. selfmonitoringu glykemií
a volnějším dávkování diety a inzulinu režim mírně uvolněn, byl dříve a je v zásadě dodnes diabetik 1. typu edukován k maximální pravidelnosti v jídle.
To se týká časového rozdělení jídel a množství a výběru sacharidových potravin.
Diabetik je tedy veden k tomu, aby k snídani, obědu a večeři, a někdy i k druhé večeři, nutně snědl určitou dávku potravin sestavenou z polysacharidů
(chléb, pečivo, příkrmy) a aby jedl hodně zeleniny a ovoce.
Většina diabetiků se mylně domnívá, že bílkovinné potraviny neobsahující sacharidy
mohou jíst v jakémkoli množství. Je li obézní diabetik 2. typu vyškolen na dietu, primárně určenou pro diabetika 1.
typu se stejným objemem sacharidů, a není-li doporučeno množství energie a dalších živin, výsledkem je prakticky vždy vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný.
V minulosti se stávalo a občas se stává i dnes, že diabetikovi 2. typu na dietě je dán standardní rozpis diety s 225 a více g sacharidů se 6 jídly denně. Reálně pak takový nemocný může skutečně jíst i podstatně více než jedl před zjištěním diagnózy, a v domnění, že se léčí, si může škodit a dále zvyšovat svoji hmotnost.
Rozdíly v dietě mezi obézním jedincem a diabetikem 2. typu nejsou tak zásadní. Vše závisí na správném doporučení příslušné diety, což se týká hlavně energetického příjmu nemocného. Redukční diety nemívají obvykle více než 6300 kJ/1500 kcal a diabetická strava s obsahem 175 g sacharidů obvykle ještě hraničně splňuje energetický požadavek na redukci.
Konkrétní rozdíly se týkají dalších sekundárních onemocnění a metabolických komplikací
obou skupin pacientů.
Diabetikovi se delším lačněním glukózová tolerance horší, tj. přestávky mezi jídly by neměly být extrémní, racionální je požadavek na 3–5 menších jídel denně. Tolerance diabetika je typicky horší ráno než večer, což se dá řešit léky nebo snížením ranního příjmu sacharidů.
Potraviny označené jako light mohou být vhodné pro obézní vzhledem ke snížení energetického obsahu, ale ne všechny jsou vhodné pro diabetiky, protože někdy je použito sacharidové sladidlo.
Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, jelikož bývá zachován nebo i zvýšen obsah tuků. Nemusí tedy být vhodné pro obézní a nejsou vhodné ani pro obézní diabetiky 2. typu
.
U obou skupin potravin je nutné se seznámit se složením výrobku a zakalkulovat ho do příslušné diety.
Běžný typ diety pro diabetiky 2. typu je uveden v článku Příklady diabetických
diet (tab. 2). Při redukci hmotnosti však často musíme přistoupit až k dietám
pod 4000 kJ a kolem 100 g sacharidů na den.
Pro rychlý výpočet přijatého množství cukru a energie jsou u diabetiků vhodné tzv. výměnné jednotky, resp. jejich tabulky.
Do roku 2006 bývala až třetina diabetiků 2. typu léčena jen dietou. Podle nových standardů léčby Americké a Evropské diabetologické
asociace by však již každý diabetik 2. typu měl být léčen současně dietou a perorálními
antidiabetiky. Důležitou součástí léčby je i pravidelná fyzická aktivita. U části diabetiků 2.
typu po několika letech tato léčba selhává a je třeba nasadit inzulin. Jejich dieta se pak málo liší od diety diabetiků 1. typu
, je však rovněž třeba zabránit vzestupu hmotnosti, resp. docílit i jejího poklesu.
Významné je, že po moderních typech inzulinu (dlouhodobě působících inzulinových analogách a po inhalačním
inzulinu) již k vzestupu hmotnosti nedochází.
Strava při diabetu
Když se řekne diabetická dieta, většina z nás si představí, že nesmí jíst sladké potraviny. Cukr se však často vyskytuje v potravinách, kde bychom jej vůbec nehledali. Pokud však diabetik respektuje určité zásady, nejedná se o nic složitého.
Základem diabetické diety je racionální pestrá strava s dostatkem všech základních živin, minerálů a vitamínů. Zastoupeny by tedy měly být jak bílkoviny a to asi z 10-15 %, tak tuky tvořící 30-35 % celkové energie a konečně cukry, které tvoří zhruba 50-55 % celkově přijaté energie. Denně bychom také měli sníst asi 20-30 g vlákniny.
50-55% cukrů z celkově přijaté energie vypadá na první pohled jako nepřiměřené množství, je však potřeba říci, že se z velké části jedná o takzvaně dlouhé cukry neboli polysacharidy, které jsou obsaženy v mouce či přílohách a jsou poměrně kaloricky bohaté, takže celkové množství potravin, které tyto polysacharidy obsahují není nikterak ohromující.
Kde všude se tedy cukry vyskytují?
- Ve všem co obsahuje mouku – je jedno, jestli se jedná o mouku pšeničnou, žitnou, kukuřičnou rýžovou, pohankovou či úplně jinou . Takže cukr je obsažen ve světlém i tmavém pečivu, chlebu, koláčích, buchtách, oplatkách, krekrech, tyčinkách, ale i rýžových chlebíčcích či knäckebrotech.
Může se také stát, že některé druhy tmavého pečiva, které je diabetikům běžně doporučováno, mohou mít větší obsah cukru než pečivo světlé, protože jsou přibarveny karamelem. Cukr také obsahují ovesné vločky , kukuřičné lupínky i další snídaňové cereálie nebo müsli tyčinky.
- V přílohách – to znamená v bramborách, rýži, knedlících (je jedno jestli jde o knedlíky bramborové či kynuté), těstovinách, ale také pozor v luštěninách , kuskusu, bulguru, pohance, soji či quinoi .
Pokud dáváme do polévky nudle, či noky nebo je polévka zahuštěná mouku, je potřeba také počítat s tím, že obsahuje cukr.
- V mléce, zakysaných mléčných výrobcích a v jogurtech se cukr také vyskytuje, nevyskytuje se v sýrech nebo tvarohu, i když i tyto potraviny mohou u některých jedinců způsobit zvýšení hladiny krevního cukru.
- V ovoci – na ovoce se dost často zapomíná, často slýcháváme jezte ovoce a zeleninu je to zdravé. Zatímco ve většině druhů zeleniny je cukru opravdu minimum, ovoce obsahuje velké množství ovocného cukru (fruktózy), takže je potřeba pečlivě hlídat, kolik ovoce za den zkonzumujeme.
Fruktóza je také obsažena v medu, takže záměna medu jako zdravého sladidla za cukr také není ideální (1 lžička medu = 1 kostka cukru)
- Pátou skupinou ve výčtu potravin, které obsahují cukr, je pivo. V něm je cukr obsažený ve sladu, který je k výrobě potřeba. Proto snížená konzumace piva může přispět k výraznému zlepšení krevního cukru ale i k redukci hmotnosti. Pokud byste však zvolili nealkoholické pivo či diabetické pivo, moc si nepomůžete, i tyto výrobky obsahují cukr.
Co může člověk s diabetem jíst?
Po přečtení předchozího výčtu potravin, které obsahují cukr, jste mohli dospět k závěru, že nic. Tak zlé to však není, jenom je potřeba, jak již bylo řečeno na úvod, respektovat určitá pravidla:
- Jíst pravidelně po menších porcích – tělo si totiž s menšími dávkami cukru v jedné porci poradí lépe, než když sníme větší množství cukrů najednou. Na vstřebávání cukrů má vliv také obsah např. vlákniny či tuků v potravě. Na snídani 40g sacharidů, na svačinu 35g, o obědu 50 g sacharidů, svačina 30 g a k večeři 50 g sacharidů.
- Znát velikost jednotlivých porci a jednotlivé typy cukrů mezi sebou raději moc nekombinovat
- Vyhnout se dia potravinám – často sice mají snížené množství cukrů, ten je však často nahrazen tukem. Pokud se jedná o kompoty, džemy, džusy či cokoliv, co obsahuje mouku (oplatky, vánočky), neexistuje způsob, jak cukr z těchto surovin odstranit, i když se jedná o dia výrobek. Navíc je dost častá úvaha – je to dia, tak to přece můžu neomezeně, což také není pravda.
- Dát si pozor na slazené nápoje – slazená voda či minerálka obsahuje 15-20 kostek cukru na 1 lahev s obsahem 1,5 l !! V 2 litrech klasické Coca Coly je 50 kostek cukru a ani česká Kofola na tom není o moc lépe. Také sirupy, ať už kupované nebo domácí obsahují doslova koncentrát cukru. Konzumaci jakéhokoliv piva raději minimalizovat. Víno i tvrdý alkohol sice cukr obsahují také, ale alkohol, který je v těchto nápojích obsažen , nezpůsobí velký nárůst hladiny cukru v krvi. I větší množství tohoto alkoholu však zdravé není.
- Pozor na večerní uždibování k televizi – cukr obsahují chipsy, krekry i tyčinky, stejně jako různé oplatky či sladkosti – tyčinky, bonbóny – např. želé bonbóny obsahují čistý glukozofruktozový sirup
Cukr se nevyskytuje v mase, uzeninách, vejcích, sýrech, tvarohu, másle ať už klasickém či rostlinném, v oleji, v minimálním množství je v zelenině.
Pokud je na výrobku uvedeno sacharidy z toho cukry, zajímá nás vždy celkové množství sacharidů, protože z toho cukry nám říká, kolik rychlých cukrů z celkového množství sacharidů potravina obsahuje a pro nás je důležité celkové množství sacharidů ne pouze rychlých cukrů.
Jak velké by měly být jednotlivé porce?
- Pečivo nebo chleba 1,5-2 krajíce o hmotnosti 60 g nebo 1,5-2 ks pečiva (50 g) v závislosti na typu diety obsahují doporučovaných 40 g sacharidů, pokud však snídáte mléko, ať už v kávě nebo samostatně nebo jogurt, můžete sníst pouze 1 krajíc 60 g nebo 1 kus pečiva společně s tím to mléčným výrobkem.
- Přílohy – 3 brambory velkosti slepičího vejce (150 g), 140 g bramborové kaše ,2 kopečky rýže (100 g vařené), 3 plátky knedlíku (bramborový či houskový), 100 g vařených luštěnin (9 polévkových lžic) nebo 1 krajíc chleba či 1 kus pečiva společně .
Toto množství společně s moukou použitou do polévky obsahují doporučovaných 50 g sacharidů
- Mléčné výrobky – 1 hrnek mléka nebo zakysaného mléka, 150 ml jogurtu cca 10-15 g cukru
- Ovoce – 150 g ovoce – 1 středně velké jablko nebo 1 pomeranč nebo 1 mandarinka nebo 1 menší banán, každý z těchto druhů ovoce obsahuje v tomto množství cca 6 kostek cukru (tj 30 g sacharidů), 100 g melounu obsahuje 2 kostky cukru, pozor na hroznové víno, tam je koncentrace cukrů zdaleka největší, diabetik v 1 porci může 10-12 kuliček. Není moc vhodné konzumovat ovoce na noc, ráno mohou být naměřeny vyšší hodnoty krevního cukru.
Takže nazávěr snad jen slovy Vlasty Buriana v pohádce Sůl nad zlato: Přiměřeně, přiměřeně, přiměřeně…