Každý člověk může k lepšímu ovlivnit změny klimatu, je přesvědčená Organizace spojených národů (OSN). Proti globálnímu oteplování nemusí bojovat jen vlády nebo ekologické organizace, ale i jednotlivci.
Stačí k tomu prý zdánlivá banalita, jíst méně masa. Při jeho produkci totiž vzniká mnoho skleníkových plynů.
Cílem OSN je přitom snížit množství, které se uvolňuje do atmosféry, a tím zabránit klimatickým změnám, nebo je alespoň zpomalit.
Autor: Agentura SXC
„Světová organizace pro výživu a zemědělství odhaduje, že emise pocházející z produkce masa, tvoří zhruba 18 % z celkového množství skleníkových plynů,“ uvedl pro zpravodajský server BBC News Rajendra Pachauri, předseda Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), což je největší organizace sdružující vědce zabývající se právě klimatickými změnami. Sám proto chce upozornit na fakt, že klimatické změny může svým chováním ovlivnit úplně každý.
Celosvětová spotřeba masa podle Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přitom od poloviny 20. století vzrostla na dvojnásobek. Sám Pachauri si je jistý, že změna je možná. „Jeden den v týdnu vynechejte maso a snížíte produkci skleníkových plynů,“ je přesvědčený odborník, který je sám vegetariánem.
Zní to jako zpráva z nějakého sci-fi filmu. Ale není. Budou nám brzy růst klobásy v laboratořích?
Za co všechno může maso
Do množství skleníkových plynů vzniklých při produkci masa započítává FAO řadu činností, včetně odlesnění půdy, výroby a dopravy hnojiv, spalování fosilních paliv zemědělskými stroji a také plyny, které uvolňuje sám dobytek při trávení potravy. Konkrétně jde o tři hlavní skleníkové plyny, oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Například ve Velké Británii vzrostla produkce metanu na farmách během posledních dvaceti let o 13 %.
Pro srovnání emise vzniklé při dopravě jsou o 5 % nižší než ty z produkce masa. Paradoxně je tak z pohledu změn klimatu rizikovější chov dobytka než cestování letadlem.
S tím souhlasí také Joyce D'Silva z mezinárodní organizace pro ochranu zvířat (Compassion in World Farming). Podle ní klimatické změny nutí lidi být vnímavější a měnit svoje zvyky.
Mnoho lidí ve vyspělých zemích totiž přemýšlí nad tím, jak svým chování ovlivňují stav planety a hledají způsob, jak se chovat více ekologicky a produkovat méně skleníkových plynů. I když zatím neuvažují nad svým jídelníčkem.
„Průzkumy ukazují, že lidé jsou znepokojeni svojí osobní uhlíkovou stopou a omezují cesty autem, ale nezmění to, co mají na talíři, přitom by to mělo mnohem větší efekt,“ uvedla D'Silva pro BBC News. Podle ní by se politici měli zaměřit na snížení produkce a spotřeby masa.
„Je to něco, co by mělo být uskutečněno na mezinárodní úrovni jako součást opatření proti změnám klimatu a také učiněno spravedlivě. Lidé, kteří jedí málo masa jako nyní v zemích Subsaharské Afriky, by měli mít možnost jíst více. Naopak my na západě bychom měli konzumovat masa méně,“ vysvětlila Joyce D'Silva.
„Máme maso a zas maso, k tomu kousek pečeně …“ mohli si notovat naši předkové.
Za bezmasé pondělky!
Do boje proti snížení produkce a spotřeby masa se s velkou vervou pustil Paul McCartney, někdejší člen legendární kapely Beatles, který je sám vegetarián. Oslovil evropské politiky s žádostí o podporu a ve Velké Británii spustil kampaň „Meat Free Mondays“ (Bezmasé pondělky).
„Zpráva, kterou přináším Evropskému parlamentu, zní: méně masa znamená méně oteplování,“ uvedl pro britský deník Independent. Navíc větší podíl bezmasého jídla ve stravě by mohl pomoci nasytit více lidé po celém světě.
„Myslím si, že se mnoho z nás cítí bezmocně tváří v tvář změnám klimatu, a může být těžké pochopit, co máme dělat, abychom přispěli k čistšímu a zdravějšímu světu. Nejíst jeden den v týdnu maso je významná změna, kterou může udělat každý,“ řekl deníku britskému Guardian.
„Nesmíme ignorovat dopad globálního oteplování na naše děti a budoucí generace,“ dodal McCartney.
Uvést do praxe Bezmasé pondělky pomáhají i webové stránky kampaně (www.meatfreemondays.co.uk ). Zde jsou k dispozici informace o vegetariánské stravě, recenze vegetariánských restaurací i tipy na hotové pokrmy, které se dají koupit a doma jen ohřát.
Se svými zkušenostmi se svěřují i lidé, kteří se rozhodli pro jeden v týdnu maso vynechat a dokonce doporučují restaurace, které se ke kampani také přihlásily a v pondělí nabízejí bezmasé menu. „Nejsem vegetarián, jenom miluju jídlo. Snažím se jíst zeleninová jídla, jak jen to je možné.
Intenzivní způsob hospodaření byl měl být zakázaný ze zdravotních, morálních a ekonomických důvodů. Nechci levné potraviny, chci dobré jídlo,“ píše Alexis Wolf.
Planetě stejně nepomůžete
Snížení produkce a spotřeby masa jako cesta ke zpomalení změn klimatu ale má i své odpůrce. Nejvýrazněji se proti těmto snahám postavil Frank Mitloehner, expert na kvalitu ovzduší z kalifornské univerzity.
Autor: Agentura SXC
„Jistě můžeme snížit produkci skleníkových plynů, ale ne nižší spotřebou masa a mléka,“ řekl agentuře AFP. „Obviňování krav a prasat z klimatických změn je vědecky nepodložené,“ dodal.
Podle něj to Paul McCartney a další celebrity myslí dobře, ale nemají dostatek informací o komplexu vtahů mezi lidskou činností, trávením zvířat, produkcí potravin a chemií v atmosféře.
Smysl má podle něj efektivnější způsob hospodaření, ale ne nižší produkce masa a mléka. „Znamenalo by to jen více hladu v chudých zemích,“ je přesvědčený vědec. Mnohem smysluplnější by tak bylo věnovat se snížení využívání fosilních paliv.
Podle Mitloehnera například doprava vytváří více než čtvrtinu skleníkových plynů, přitom prasata a dobytek jen za tři procenta.
Čísla poletují vzduchem jak ty emise, odborníci se nemohou dohodnout, laici jim do toho mluví se svatým zápalem a dobrým úmyslem. A co vy? Vzdáte se svého řízku?
Foto Paul McCartney: Peta.org
Krávy v nemilosti. Zachráníme planetu, když nebudeme jíst maso? | Zajímavosti
S chovem skotu se pojí emise skleníkových plynů a přechod na rostlinnou stravu může pomoci v boji proti změnám klimatu, tvrdí OSN. Dopřát si šťavnatý steak se tudíž pro část lidí stává otázkou svědomí. Vážně ale platí: „Nejez maso, zachráníš planetu“?
Hovězí guláš, znojemská pečeně, svíčková či španělský ptáček, to všechno jsou nebo spíš byla jídla, ještě donedávna samozřejmě spojována s českou kuchyní. Nejen chuťové preference Čechů a Češek se mění. Dříve běžné hovězí maso část z nich zcela opouští a omezují spotřebu i dalších druhů masa.
Doufají, že tím přispějí k ochraně přírody a nebudou se podílet na změnách klimatu. Při pohledu na sociální sítě jich není málo. Výzvy k odpírání masa se objevují stále častěji, připojuje se k nim i česká Strana zelených.
Opravdu ale existuje souvislost mezi kusem hovězího na talíři a tisíce kilometrů vzdálenými požáry amazonských pralesů? Co všechno mohou ovlivnit čeští spotřebitelé? A jak si vybírat to, co jíme, s ohledem na změny klimatu?
Letošní zpráva Mezivládního klimatického panelu OSN obsahuje mimo jiné tvrzení, že pokud by lidé omezili spotřebu masa, bylo by možné uživit jich více za využití menší rozlohy půdy. Hospodářská zvířata totiž při trávení produkují metan, který přispívá k oteplování planety.
„Neříkáme lidem, abych přestali jíst maso. Na určitých místech nemají na výběr. Avšak je zřejmé, že na Západě jíme masa až příliš,“ citoval zpravodajský portál BBC News profesora Petra Smithe, který se na britské Aberdeen University zabývá výzkumem půdy a rostlin v souvislosti se změnami klimatu.
Omezení spotřeby masa je ale jen jedním z řady doporučení klimatického panelu směrem k celkově udržitelnějšímu zemědělství a šetrnějšímu využívání krajiny. Důležité je třeba i to, aby méně potravin končilo na smetišti – v současnosti je to 30 % světové produkce.
A právě potravinový odpad se mezi lety 2010 až 2016 podílel na 8–10 % produkce skleníkových plynů.
Dobrovolná skromnost
S ohledem na změny klimatu svůj jídelníček upravila i třiatřicetiletá Veronika, matka malého syna, žijící v Praze. Už rok si spolu s partnerem dopřává maso zhruba jednou týdně. „Vychází nám to tak, že ho nemusíme odmítat třeba při rodinných setkáních a oslavách, ale doma si je prakticky neděláme,“ popisuje.
„To, že konzumace masa zvyšuje mou uhlíkovou stopu jsem se dozvěděla už někdy před patnácti lety a od té doby jsem si prošla snad všemi stádii vyrovnání se smutkem, který jsem cítila. Nejdřív jsem nevěřila, že to tak je.
Když jsem si to časem ověřila, tak jsem si namlouvala, že se mě to netýká, když šetřím vodou, třídím odpad a nejezdím autem,“ vzpomíná s tím, že se bez masa obejde, ale do jídelníčku ho zařazuje jen s ohledem na dítě, které roste. „Odvykla jsem si chuti masa, a tak mi ani moc nechybí,“ říká.
Snaží se omezovat také mléko a mléčné výrobky. „Jíme hodně vajíčka, která kupujeme od známých. A když nejsou, vybíráme si ta, která nepochází z klecových chovů,“ dodává.
Podobně jako ona uvažuje řada obyvatel Česka, kteří stále častěji sahají po různých rostlinných alternativách, které se snaží masu přibližovat vzhledem i chutí. Někteří z nich se stávají flexitariány, kteří maso a mléko konzumují jen výjimečně. Takto se stravuje třeba vévodkyně Meghan, manželka britského prince Harryho.
„Naše sekce Svět veggie se stovkami produktů se hned po svém spuštění před několika měsíci stala jednou z nejrychleji rostoucích kategorií celého e-shopu,“ potvrzuje Jan Škrabánek, marketingový ředitel e-shopu Košík.cz.
Alespoň jeden rostlinný výrobek vytvořený jako náhrada potravin živočišného původu se tady objevuje v každém třetím nákupu. A nejméně za pětistovku v tomto oddělení nakoupily už tisíce zákazníků. „Jednoznačně vedou burgery. Beyond Meat chtěl díky jeho příběhu ochutnat snad každý,“ tvrdí Škrabánek.
Jen na vysvětlenou Beyond Meat je čistě rostlinná náhražka burgeru sestávající z hráškové bílkoviny, řepkového a kokosového oleje, vody a dalších složek. Dva plátky tohoto amerického veganského produktu o hmotnosti ani ne čtvrt kila vyjdou na 199 Kč. Značku založil v roce 2009 Ethan Brown v Kalifornii.
Nyní je hodnota firmy cca 4,5 miliardy dolarů. Investoval do ní zakladatel Microsoftu Bill Gates a herec Leonardo DiCaprio.
Pro srovnání: 2 kusy českého bio hovězího burgeru o váze 360 g prodává stejný e-shop za 68 Kč. Suma sumárum za kilo vegetariánské náhražky zaplatíte 880 korun, za stejnou váhu pravého hovězího bio burgeru v té nejlepší kvalitě 189 korun. I z tohoto údaje je zřejmé, jak obrovský byznys se kolem rostlinné stravy rozjel.
Trend je však prý jasný, a ať už k němu lidi vedou etické důvody, kdy nesouhlasí s hospodářským chovem zvířat, nebo snaha o zdravější životní styl, ekologie se podle Škrabánka dřív nebo později stane součástí jejich uvažování. Na druhou stranu, stejný online prodejce pracuje i na rozšíření řeznictví. Nechce se prý chovat pokrytecky.
Jen pro úplnost, vůbec největší pokles ve spotřebě hovězího masa zažili Češi a Češky v 90. letech 20. století. Důvodem však nebyly změny klimatu, ale strmý nárůst ceny.
A také kampaň, že drůbeží je zdravější, což, jak se později ukázalo, zas tak úplně neplatí. Podle údajů Českého statistického úřadu jsme v roce 1990 v průměru snědli 28 kg hovězího na osobu, v roce 2017 to bylo pouze 8,4 kg.
Nejvíce stále sníme vepřového, a pak drůbežího masa.
Trh s „falešným masem“, tedy s rostlinnými náhražkami, měl podle analýzy společnosti Zion Market Research loni hodnotu skoro 12 miliard amerických dolarů. V roce 2025 to už ale má být více než 21miliard.
Americká společnost Beyond Meat, jejíž některé produkty jsou dostupné i u nás, oznámila spolupráci s řetězcem rychlého občerstvení KFC. Konkrétně v jedné z poboček v Atlantě budou moci zákazníci testovat rostlinné „kuřecí nugety“ a „kuřecí křídla bez kostí“.
Vlastní rostlinný „burger“ pak v USA nabízí konkurenční řetězec Burger King. Svůj výrobek má i McDonald’s. Obdobně uvažují další potravinářské firmy, včetně giganta Nestlé, který vytvořil také svou variantu „burgeru“ z rostlin.
Je zcela evidentní, že tyto velké společnosti mají přechod od masa k rostlinám dobře promyšlený a že jsou si jisté dobrými výdělky. Jedním z průkopníků byl švédský řetězec IKEA, který zeleninovou obdobu svých oblíbených masových kuliček nabídl už v roce 2015. Důvodem byla právě ekologie.
Náhražky masa nejsou v historii lidstva žádnou novinkou. Například tofu, tedy hmota vyrobená ze sójového „mléka“, je staré okolo dvou tisíc let. Také tempeh vytvořený fermentací sójových bobů má za sebou kus historie.
Párek není párek
„Chuť masa dělá obsah bílkovin, hlavně jejich složka, přirozeně se vyskytující aminokyselina glutamát a textura. To se pak snaží výrobci alternativ napodobit,“ popisuje docent Jaroslav Havlík, který působí na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze.
Alternativy k masu vznikají nejčastěji z izolované sójové a pšeničné bílkoviny, vaječného bílku a nejčastěji je vše slepeno nějakým gelem, často přírodního původu. „Zcela novou potravinou, kterou lidé nikdy dříve nejedli, je Quorn, bílkovina získaná z mikroskopických hub, v podstatě bezpečných jednobuněčných plísní.
Ty se pěstují v nádržích a za použití vysokého tlaku lisují. Jedná se o produkt pokročilé biotechnologie,“ vysvětluje.
Díky přirozeně velkému obsahu glutamové kyseliny je tato potravina, která zatím není dostupná v Česku, ale prodává se například ve Velké Británii, chuťově více podobná masu.
Ze základní hmoty jsou vyráběny například „burgery“, „párky“, „salámy“, „šunky“ nebo „plátky“. Uvozovky jsou u těchto výrobků, stejně jako u ostatních jim podobných, zcela na místě.
Sice se tváří jako maso nebo masné výrobky, ale s masem je pojí více či méně vzdálená chuť a textura.
Podle plánované změny evropské legislativy už nebude možné u těchto výrobků, které nejsou vyrobené z masa, používat názvy evokující živočišný původ. Cílem je chránit spotřebitele a zajistit, že opravdu dostanou to, co je uvedené na obalu.
Z rostlinného „burgeru“ se tak má stát třeba „kotouč“ a z „párků“ budou „trubičky“. „Lidé potřebují vědět, co jedí.
A pokud chtějí jíst méně masa, tak ať vědí, co mají na talíři,“ vysvětloval britskému deníku The Guardian změnu Éric Andrieu, francouzský europoslanec, který má na starosti tuto legislativu.
Novinky
- Bezmasou stravou můžeme zachránit svoje zdraví i zdraví planety
- část 4
- Planeta je ve stavu nouze
- Evropský parlament říká: „Omezte spotřebu masa.“
„Jen upozorňuji na fakt, že celý řetězec masa je velmi intenzivní, co se týče emisí oxidu uhličitého. Od okamžiku, kdy vypleňujeme pralesy a pastviny, pasou se tam krávy, pak jsou zabíjeny, pak chlazeny, takže emise oxidu uhličitého jsou dosti značné. Ale více než cokoli jiného, myslím, že všichni vyhrají, budou-li jíst méně masa. Existuje dostatek lékařských důkazů o tom, že míra spotřeby masa, kterou máme ve světě dnes na osobu, zvláště ve společnostech, kde maso tvoří velkou část stravy, dokonce poškozuje lidské zdraví. Já radím, abychom zveřejnili fakta. Bohužel o těchto věcech nebyli lidé dostatečně informováni, aby si udělali obrázek a zaujali postoj, kterým by omezili svou spotřebu masa.“
„Když budete jíst méně masa, je to výhra pro všechny. Buďte vegetariány, buďte ekologičtí a zachraňte naši planetu.“
CO2 není hlavním skleníkovým plynem, je jím metan a ten vzniká především ze živočišné výroby. Váže na sebe 72x více tepla než CO2. Metan se dá odbourat z atmosféry za 8-15 let, zatímco CO2 za stovky až tisíce let.
Zrušením tvorby metanu tím, že nebudeme uměle množit skot a přejdeme ze živočišné stravy, která zdraví stejně neprospívá, na rostlinnou, omezíme tvorbu metanu, tím se ochladí planeta a získáme více času na rozvoj nových technologií, které pak pomohou vyřešit i CO2.
Bude nám dovoleno vstoupit do Zlatého věku?
Denně zemřou statisíce zvířat pro naši spotřebu. Je opravdu nutné si naše maso živit jiným masem cítících bytostí?
Kde je náš cit a soucit? Utrpení, zabíjení – z planety jsme si udělali jatka a koncentrační tábory pro zvířata. Ničíme si vodní zdroje, atmosféru, kácíme pralesy, necháváme lidi umírat hlady a nezbývá nám pro lidi už ani pitná voda.
Jak je možné, že nemáme soucit s cítícími bytostmi, které necháme žít krutý nepřirozený život na betonu nebo na roštu a pak je násilně vraždíme jenom proto, že máme chuť na řízek?
P R O Č ? je každý rok umučeno a zavražděno více jak 60 miliard nevinných bytostí ?
„Pokud nezasáhneme před rokem 2012, bude pozdě. Co uděláme v následujících 2 letech, rozhodne o naší budoucnosti. To je rozhodný moment.“
Albert Einstein: „Nic neprospěje lidskému zdraví a nezvýší šance na přežití života na Zemi tolik jako evoluce k vegetariánského stravování.“
James Hansen, klimatolog z NASA: „Překročíme-li bod, odkud není návratu, nebude již v moci lidstva cokoli udělat, aby situaci navrátilo zpět.“
Michael Jackson, zemřelý americký popový zpěvák (film „This Is It“): „Na záchranu planety už máme asi jen 4 roky.“ „Nečekejte, až to za vás vyřeší vláda, musíte se změnit každý sám uvnitř sebe.“
Princ Charles, Spojené království, je velkým aktivistou za zanechání deštných pralesů: „Hodiny klimatických změn odpočítávají soudný den, tikají rychleji než kdy dřív směrem k půlnoci. Jednoduše nereagujeme dostatečně rychle! Nemůžeme být nic méně než odvážní a revoluční v našem přístupu k řešení klimatických změn.“
Zde je překlad myšlenky z Kopenhagenu, kde měl přínosnou řeč ohledně zachování deštných pralesů :
„Pokud jde o vzduch, který dýcháme, o vodu, kterou pijeme, neexistují žádné národní hranice. Jsme všichni závislí jeden na druhém – a především navzájem na svých činech – pro naše počasí, naše jídlo, vodu i naši energie.“
„Jelikož planetární-podpůrný životní systém začíná selhávat a naše přežití jako druhu je otázkou, pamatujte, že naše děti a vnoučata se nebudou ptát, co naše generace říkala, ale co udělala. Dejme odpověď, na kterou pak můžeme být pyšní. „
Na videokonferenci s týmem Supreme Master Television Mistryně Ching Hai k této citaci doplnila: …budu k vám upřímná, musím vám to říct, vy nemáte ani jistotu, že se vaše děti a vnoučata na této planetě narodí, pokud neučiníte změnu směru…
Nejvyšší Mistryně Ching Hai, celosvětově uznávaná duchovní učitelka, humanitární aktivistka a umělkyně: „Vzdejte se kousku masa na talíři a vše ostatní si můžete nechat, jinak ztratíte vše pro tento kousek masa.“ Každý z nás má ještě přibližně 600 dnů na změnu našeho prastarého zakořeněného zvyku. Bezmasá strava obnoví naše zdraví, vyhneme se přírodním katastrofám a zachráníme naší krásnou planetu.
část 4
V.Holečková
Články » Maso zabijí planetu
10 Způsobů jak vegetariánství může pomoci zachránit planetu
10 Způsobů jak vegetariánství může pomoci zachránit planetu
Průměrný masožravý Brit sní během svého života více než 11000 zvířat. Přitom k tomu, aby se každé z nich dostalo na náš talíř, je potřeba nezměrné množství půdy, paliva a vody. Produkce a konzumace masa zatěžuje naší planetu.
Pokud snahu o snížení negativního vlivu člověka na životní prostředí myslíme zcela vážně, nejjednodušší a nejlevnější způsob je omezit konzumaci masa.
Většina masa na našem talíři pochází z kolosálního systému, který nehospodárně nakládá s půdou a energií, ničí lesy, znečišťuje oceány, řeky, moře a ovzduší, je závislý na ropě a uhlí, a významným způsobem se tak podílí na změně klimatu.
V současné době se OSN, mnoho předních vědců, ekonomů a politiků shodne na tom, že způsob, jakým se stavíme k chovu zvířat je neoddělitelně spjat se sociologickými a ekologickými problémy. V současnosti na Zemi trpí podvýživou 1 miliarda lidí, a příští půlstoletí bude muset planeta uživit další 3 miliardy. Je nejvyšší čas přehodnotit náš vztah ke zvířatům.
1. Nadměrné vyjídání planety
My, lidé, sníme 230 miliónů tun zvířat ročně, což je dvakrát tolik co před 30 lety. Chováme převážně 4 druhy zvířat – kuřata, krávy, ovce a prasata – jež všechna vyžadují velká množství krmiva a vody, vylučují metan a jiné skleníkové plyny a produkují hromadu fyzického odpadu.
Ale do jaké míry náš zvyk jíst maso zatěžuje ekologický systém? Odpověď zní hodně, a o přesná čísla se vedou spory.
V roce 2006 OSN spočítala, že emise pocházející z chovu zvěře pro maso, jež se podílí na změně klimatu, tvoří 18% z celku – což je více než emisní podíl aut, letadel a jiných dopravních prostředků dohromady!
Autoři této zprávy nazvané „Livestock´s Long Shadow“ [z angl.
Dlouhý stín dobytka] do konečné sumy započítali nejen metan pocházející ze samotného dobytka, ale také plyny z jejich výkalů, množství použitého paliva při převozu na prodej, elektrickou energii použitou při chlazení masa, plyn užitý k jeho ohřívání, energii použitou k úpravě půdy, ze které vzniká pastva pro dobytek, a dokonce vodu, kterou dobytek spotřebuje.
V roce 2009 byl tento údaj navýšen na 51% dvěma vědci ze Světové Banky, kteří vzali v úvahu mnoho jiných faktorů. Avšak přesné vyčíslení vlivu chovu dobytka na životní prostředí je matematickou noční můrou.
Podle toho jakou metodikou se počítá, se může podílet buďto pouhými 5-10% anebo až 50% globálních emisí.
Avšak bez ohledu na metodiku sčítání, chov dobytka je řazen mezi ty lidské aktivity, které nejvíce přispívají k degradaci životního prostředí.
2. Nadměrné polykání půdy
Očekávaný nárůst světové populace o 3 miliardy, rostoucí spotřeba masa v rozvojových zemích a zdvojnásobení globálního konzumu v nejbližších 40 letech poukazují na společného jmenovatele všech potravinových krizí, které nás čekají.
Produkce jídla zabírá čím dál více místa na Zemi, přičemž vegetariáni potřebují značně méně místa k tomu, aby se uživili, než lidé, kteří jí maso.
Rodina v Bangladéši, která se živí výhradně rýží, fazolemi, zeleninou a ovocem může přežít na pozemku o výměře necelého akru, kdežto průměrný Američan, který sní okolo 120kg masa ročně, potřebuje 20krát tolik místa.
Téměř 30% dostupné, ledem nepokryté země na planetě je využíváno k chovu dobytka, nebo pro pěstování krmiva pro tento dobytek.Zatímco dobytek sní většinu světové sklizně, každý den jedna miliarda lidí na světě hladoví.
Vědci z Univerzity v Cornell v roce 1997 spočítali, že na cca 13 milionech hektarů půdy v USA se pěstuje zelenina, rýže, ovoce, brambory a fazole, kdežto 302 milionů hektarů půdy je užito pro chov dobytka. Problém spočívá v tom, že chovná zvířata přetvářejí krmivo k produkci masa dost neefektivně.
Nejlépe z toho vycházejí kuřata, která potřebují 3,4kg krmiva na to, aby „vyprodukovali“ 1kg masa. Ale prasata na ten 1 kilogram potřebují již 8,4kg krmiva.
Jiní vědci spočítali, že pokud by se obilím, kterým se krmí zvířata na Západě, živili lidé, nakrmilo by se nejméně dvojnásobek lidí, než v současnosti.
Situaci ještě zhoršuje fakt, že náš hlad po masu vedl k předimenzování objemu dobytka na křehké půdě, masivní erozi půdy a odlesňování. Nadměrné rozšiřování pastvin má za následek ztrátu úrodnosti půdy a záplavy.
Nicméně, statistická čísla musí být užívána s opatrností. Zvířecí výkaly mohou kypřit půdu, a miliony zvířat žijí na okrajových půdách, které jsou stejně pro pěstování plodin nevhodná.
Avšak než učiníme závěr, je třeba vzít v úvahu toto: v západních zemích se zvířata chovají proto, aby vyprodukovala co nejvíce masa v co nejkratší době předtím, než jsou zabita. Naproti tomu v chudších oblastech se dobytek – zvláště v sušších zónách – stává klíčovým elementem života a kultury, kdy je často jediným zdrojem potravy a obživy pro miliony pastýřů.
Tito kočovní pastýři, kteří jsou se svým dobytkem v neustálém pohybu, představují zdravý základ mnoha ekonomik afrických států. Podle nové studie Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj [International Institute for Environment and Development] je tato metoda farmaření mnohem ekologicky šetrnější a efektivnější než způsob chovu dobytka v Austrálii či USA.
3. Nadměrné užívání vody
Sníst stejk nebo kuře vlastně znamená konzumovat také vodu, kterou zabité zvíře potřebovalo ke svému růstu. Vegetariánský autor John Robbins spočítal, že k produkci kilogramu brambor, pšenice, kukuřice a rýže je potřeba 120, 216, 336 a 459 litrů vody.
Ale k výrobě kilogramu hovězího je zapotřebí 18 000 litrů vody. Na druhé straně, k produkci 1 litru mléka je zapotřebí 1 000 litrů vody. Naopak kuřata jsou mnohem efektivnější – stejné množství masa jako u dobytka získáme už jen s 1 500 litry vody.
Mezi nejžíznivější zvířata se řadí prasata. Typická severoamerická chovná farma průměrné velikosti, na které žije 80 000 prasat, spotřebuje 337,5 milionů litrů pitné vody za rok. Větší farma s více než milionem prasat spotřebuje tolik pitné vody, co město.
Farmáři, kteří potřebují 70% lidem dostupné vody, jsou tak již v přímém střetu o vodu s městy. S rostoucí poptávkou po masu bude dostupné vody ubývat, a to jak pro plodiny, tak k samotnému pití.
Bohaté země trpící nedostatkem vody, jako je například Saudská Arábie, Libye, Jihoafrická republika a státy při Perském zálivu tvrdí, že se vyplatí pěstovat plodiny v chudších zemích, aby si tak chránili své vlastní zásoby vody.
Proto také skupují či pronajímají miliony hektarů půdy v Etiopii a v dalších zemích. Tímto způsobem totiž šetří svou vodu.
4. Odlesňování
Již 30 let stojí průmyslové zemědělství za kácením deštných pralesů – ovšem ne pro dřevo, nýbrž pro svou půdu, která následně slouží jako pastva pro dobytek či pro pěstování palmového oleje a sóji. Pokácené stromy na území milionů hektarů jsou cenou, kterou platíme za hamburgery a výkrm dobytka na farmách v Evropě, Číně a Japonsku.
V nejnovější zprávě „What’s Feeding Our Food?“ [Co živí naše jídlo?] ekologická organizace Friends of the Earth odhaduje, že lesní půda o rozloze 6 milionů hektarů ročně – pro srovnání se jedná o rozlohu velikosti Litvy, či dvojnásobek Belgie – a rašeliniště a mokřady o podobné rozloze se přemění na zemědělskou půdu. Přičemž většina takového území, dle této zprávy, jde přímo pro dobytek anebo k pěstování plodin pro jejich výkrm.
5. Otrava půdy
V západních státech převládají průmyslové velkochovy. Jediná taková velkofarma dokáže vyprodukovat tolik odpadu, jako celé město. Na každý kilogram jedlého hovězího masa kráva vyprodukuje 40 kilogramů exkrementů.
Když se pak na menší rozloze těsní tisíce krav, následek může být dramatický.
Exkrementy se kupí v obrovských kalojemech, které často praskají či přetékají, a tak znečišťují zásoby podzemní vody a řeky dusíkem, fosforem a dusičnany.
Každým rokem dochází k otravě desítek tisíc kilometrů řek v USA, Evropě a Asii. Jedno nekontrolované vylití milionů litrů exkrementů z prasečí farmy v severní Karolíně v roce 1995 způsobilo úhyn milionů ryb a nucené uzavření 364 tisíc akrů mokřad, kde se vyskytovali měkkýši.
Chov zvířat pro lidský jídelníček založený na pouhé kvantitě ohrožuje biodiverzitu naší planety. Více než třetina z 825 „ekoregionů“ určených World Wildlife Fund [Světovým fondem na ochranu divoké přírody] je ohrožena právě průmyslovým velkochovem.
Americká nezisková organizace Conservation Inernational zabývající se ochranou světového ekosystému spočítala, že 23 z 40 tzv.
globálních „hotspotů biodiverzity“ – čili míst, která jsou považována za nejcennější pro život – jsou nyní vážně ohrožena kvůli těmto průmyslovým velkochovům.
6. Otrava oceánů
Nedávný únik ropy v Mexickém zálivu není jediným problémem, kterou souží tamní region. Mezi 13 až 20 tisíci čtverečních km moře při ústí řeky Mississippi se stává tzv. „mrtvou zónou“ z důvodu zvířecích odpadů, které řeka přináší. To podporuje růst vodních řas, které vodu ochuzují o veškerý kyslík, a tak mnohým jiným druhům život znemožňují.
Podobných mrtvých zón bylo nalezeno 400, rozlohou mezi 1 až 40 tisíci čtverečních kilometrů, sahající od skandinávských fjordů po Jižní Čínské moře. Zvířecí velkochovy nejsou jediným viníkem, avšak jedním z největších.
7. Znečištění ovzduší
Každý, kdo bydlí poblíž velké farmy, ví, že linoucí se zápach je často nesnesitelný. Kromě skleníkových plynů jakým je metan nebo CO2, krávy a prasata produkují mnoho dalších jedovatých plynů.
Souhrnná čísla nejsou dostupná, ale jen v USA, dobytek a plodiny pro jeho výkrm se podílí 37% v použití pesticidů, více než polovinou všech antibiotik a třetinovým podílem dusíku a fosforu v pitné vodě.
Skoro dvě třetiny člověkem vyprodukovaný čpavek – největší příčina kyselých dešťů – je také vyprodukovaná dobytkem. Navíc koncentrované velkochovy přispívají k ozónovým dírám.
8. Náchylnost k onemocnění
Zvířecí výkaly obsahují mnoho patogenů, včetně salmonely, bakterie E.Coli, cryptosporidium nebo koliformní bakterie, které se mohou přenášet na člověka. Navíc do zvířecího krmiva je přidáváno množství antibiotik za účelem urychlení růstu. To však má za následek zvýšení odolnosti oněch bakterií, což ztěžuje jejich léčbu u člověka.
9. Vyčerpávání světových zásob ropy
Ekonomika zvířecích velkochovů na západě je založena na ropě. Proto když v roce 2008 cena ropy dosahovala vrcholu, ve 23 zemích vypukly demonstrace z důvodu drastického nárůstu cen potravin. Podle některých studií celá jedna třetina fosilních paliv vyprodukovaných v USA je určená pro chov zvířat.
10. Maso je drahé, a to mnoha způsoby
Průzkumy poukazují, že 5-6% populace nejí maso vůbec, a miliony dalších jeho konzumaci vědomě omezují. Vládní průzkumy ve Velké Británii z roku 2009 ukázaly, že Britové snědli o 5% méně masa než v roce 2005.
Nicméně objem konzumovaného masa je nadále závratný: podle Vegetariánské společnosti [Vegetarian Society] průměrný masožravý Brit sní během svého života přes 11 000 zvířat – 1 husu, 1 králíka, 4 krávy, 18 prasat, 23 ovcí a jehňat, 28 kachen, 39 krůt, 1 158 kuřat, 3 593 korýšů a 6 182 ryb.
Z tohoto důvodů, jak tvrdí vegetariáni, lidé jedící maso častěji trpí obezitou, rakovinou, onemocněním srdce a jinými nemocemi. Masitá strava je take průměrně dvakrát tak dražší než vegetariánská.
Jak zachránit planetu: jezte méně masa a více luštěnin
Pokud chceme zachránit planetu, výrazně omezit produkci emisí a udržet lidstvo zdravé, musíme radikálně změnit náš dosavadní způsob stravování. Například omezit maso a proteiny získávat hlavně z luštěnin a ořechů. Tvrdí to alespoň vědci z Oxfordské univerzity, kteří vydali studii představující vhodný jídelníček pro lidstvo i ochranu planety.
„V budoucnosti bude nemožné, aby deset miliard lidí na Zemi konzumovalo tolik masa, jako je to momentálně typické pro obyvatele Evropy a Severní Ameriky, a přitom byly dodrženy udžitelné cíle pro životní prostředí a klima.
Vyžadovalo by to mnohem více zemědělské plochy, vody a vedlo k nepředstavitelné nadprodukci emisí,“ uvádí studie Meat: the Future series Alternative Proteins připravená vědci z výzkumného ústavu Oxford Martin School na Oxfordské univerzitě.
Krávy produkují emise a to škodí planetě
Zvýšená konzumace masa a jeho výroba má značné negativní dopady na lidské zdraví, životní prostředí i ekonomiku. Produkce červeného masa je velkým původcem emisí, což v dlouhodobém měřítku vede ke zhoršování podmínek pro život na planetě a k ohrožení lidských životů.
Důvodem je metan vznikající při trávení krav, koz i ovcí. Průměrně 15 % z celkové produkce emisí skleníkových plynů pochází právě z živočišné výroby, z čehož 40 % pochází z produkce hovězího masa a mléka.
Nahrazení masa a nalezení alternativních zdrojů proteinů proto představuje velkou výzvu pro budoucí vývoj globálního potravinového systému.
Z hlediska produkce emisí je na tom z možných zdrojů proteinů nejhůře právě hovězí maso. Kuřata, mořské řasy, vepřové a tofu pro svoji výrobu nebo chov spotřebují mnohem méně emisí, a jsou proto vhodnější náhražkou hovězího masa.
Přesto studie uvádí, že konzumace vepřového a kuřat sníží v budoucnosti lidskou úmrtnost pouze o 0,5–1 %, ořechy, hmyz a tofu o 1–2,5 % a jako nejvhodnější zdroj proteinů doporučuje fazole, hrášek a mycoprotein, což je protein získaný z hub. Tato kombinace snižuje úmrtnost o 5–7 %.
Důvodem, proč je tato kombinace nejvhodnější, je skutečnost, že obsahuje také značné množství vlákniny, kterou velká část populace se středními a vyššími příjmy v každodenním nutričním přídělu postrádá.
Laboratorně vyrobené maso nás nezachrání
Přesto je konzumace masa a mléčných výrobků, ač v menším množství než doposud, důležitá pro lidské zdraví. Maso je nejen zdrojem proteinů, ale také energie. Obsahuje vitamíny skupiny B, železo a další živiny, které nejsou zejména pro lidi z chudších světových oblastí z jiných zdrojů dostupné.
Produkce masa je také důležitá pro farmáře a zemědělce ve venkovských oblastech, kteří na chovu skotu založili svoji existenci.
Vědci z Oxfordu proto kladou důraz na to, aby při omezování celosvětové produkce masa nedošlo k dalšímu chudnutí nižších vrstev a chov skotu byl přímo nahrazován například pěstováním doporučovaných rostlinných alternativ.
Studie také přichází s revolučním závěrem, že zdravotní benefity laboratorně vyrobeného masa, do kterého jsou často vkládány velké naděje jako náhražky běžného masa, jsou v porovnáním s hovězím masem minimální a produkce emisí při jeho výrobě je přitom stále vysoká.
Začněte si proto zvykat na chuť luštěnin, zejména fazolí, a pak také na ořechy. Za pár let vám v restauraci možná místo středně propečeného hovězího steaku naservírují fazolový guláš. Bude to tak lepší pro planetu a zřejmě i pro vaše zdraví.
Zdroj: We Forum, White Paper Alternative Proteins
Lidstvo musí jíst až o 90 % méně masa, tvrdí studie. Zachrání planetu flexitariánství?
Britský list cituje vědeckou práci organizovanou a zveřejněnou odborným časopisem Lancet, jež vyzývá k výrazným změnám v produkci potravin i stravování obyvatel.
Podle studie by spotřeba měla být v mezích planety. Znamená to snížení konzumace červeného masa o více než polovinu, a naopak zvýšení spotřeby ořechů, ovoce a zeleniny.
Někde je však situace ještě horší – Severoameričané by měli jíst červeného masa o 84 % méně než dnes a šestkrát víc luštěnin.
A Evropané by prý zase měli konzumovat o 77 % méně červeného masa a patnáctkrát víc ořechů a semen.
Jiná studie vedená akademiky z Oxfordské univerzity a nedávno publikovaná v časopisu Nature dokonce požaduje snížení spotřeby veškerého masa o 90 %. Jen tehdy se prý planeta vyhne neudržitelnému globálnímu oteplování, úbytku lesů a nedostatku vody.
Máme tedy jíst méně masa, ale není jasné, jak toho dosáhnout, zamýšlí se Guardian. Nejvýznamnější změnu tak zatím představuje stále rostoucí počet vegetariánů a veganů, zejména mezi mladými lidmi.
Paradoxní však je, že zatímco množství vegetariánů roste, světová spotřeba masa stoupá, protože přibývá obyvatel. Proto se nyní objevují výzvy ke změně stravování tak, že by lidé jen jedli masa méně a nemuseli by se nutně stát vegetariány. Říká se tomu flexitariánství nebo reduktariánství.
Jeho stoupencům tolik nevadí, když si dá člověk občas kuřecí polévku. Důležitější je vybízet lidi, aby přemýšleli, co mohou udělat, aby spotřebu masa celosvětově snížili.
Masožravá Čína
Jedním z průkopníků nového směru je Brian Kateman, který s tímto cílem založil Reduktariánskou nadaci. Trápí ho krutost vůči zvířatům, vysoké ceny potravin, ničení přírody nebo vznik srdečních chorob. Podle něj může menší příjem masa vyřešit spoustu problémů, ale lidé musí být pružnější.
Kateman soudí, že pokud někdo maso jí, měl by konzumovat jen organické, protože tato zvířata se nezabíjí krutě. Když si prý člověk bude uvědomovat, za jakých podmínek naše potrava vzniká, pochopí, že některá je škodlivá pro nás i ostatní.
O změně stravování však musí rozhodnout politické vedení každé země. Ostatně občas už nějaké padne – například v otázce školní stravy nebo nápojů obsahujících cukr. K etice potravin však mají politici ještě velmi daleko.
Je stále větší móda jíst zeleninu, ale problém je v tom, že je to celosvětová otázka, která vyžaduje celosvětové řešení.
I kdyby se obyvatelé západních velkých měst rozhodli jíst méně masa, zřejmě by to celosvětovou spotřebu nesnížilo.
V Číně je například od smrti Mao Ce-tunga v roce 1976 konzumace vepřového každý rok o skoro šest procent větší, a země má dnes nejvyšší spotřebu vepřových produktů na světě.
Jezme méně masa
Podle doktora Marca Springmanna, který se zabývá budoucností potravy, je důležitá propagace nového trendu. „Když dnes řeknete Číňanovi, že jste vegetarián, vůbec neví, o čem mluvíte.
Ale když bude existovat dostatečně velká skupina lidí, kteří se takto budou stravovat, a bude jasné, že je to pokrokový trend, a ne oběť, pak to bude pro země jako Čína znamení, že to mají dělat také,“ říká Springmann.
Dokonce ani rostoucí počet vegetariánů na Západě nemusí nutně znamenat okamžitý pokles produkce masa a mléčných výrobků. Ve Spojených státech mělo snížení jejich spotřeby za následek nižší ceny mléka, a farmáři proto produkci zvýšili, aby kompenzovali ztráty. A protože o jejich nadbytečné mléko nikdo nestojí, vyrábějí z něj sýr, ale je ho tolik, že leží ve skladech.
Jsou však i důvody k optimismu. Například aktivisté v Kalifornii zorganizovali petici a dosáhli místního referenda, v němž obyvatelé loni v listopadu vyjádřili souhlas se zákazem klecového chovu slepic.
Doktor Springmann varuje, že pokud spotřebu masa neomezíme, situace se výrazně zhorší. Podle něj bude víc povodní a hurikánů a přijdou i častější extrémní výkyvy počasí, protože globální oteplování překročí dva stupně Celsia, což je limit klimatických změn. A časem budou překročeny v podstatě všechny ekologické hranice, cituje odborníka britský Guardian.
Chcete zachránit hořící amazonský prales? Jezte méně masa
27. srpna 2019·Zprávy·Karolína Stránská
Požáry zuřící v amazonském deštném pralese možná daly vzniknout mezinárodní krizi, těžko je ale můžeme považovat za náhodu.
Většinu z nich založili dřevorubci, nebo farmáři, kteří potřebují pastviny pro dobytek, a to za podpory populistického brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který klade větší důraz na ekonomiku než na ekologii, píše server CNN.
Pokud se sami sebe ptáte, jak můžete pomoci zachránit prales, kterému se přezdívá zelené plíce planety a který produkuje zhruba 20 procent kyslíku na zemi, odpověď může být jednoduchá. Jezte méně masa.
Omezení konzumace masa jako řešení krize už navrhlo Finsko. Minulý týden ministr financí této severské země vyzval Evropskou unii, aby “naléhavě zvážila možnost zakázat dovoz brazilského hovězího”.
Brazílie je největším světovým vývozcem hovězího, na mezinárodním trhu má podle údajů amerického ministerstva zemědělství podíl téměř 20 procent. Minulý rok země vyvezla 1,64 milionů tun hovězího, což je nejvyšší objem v historii, a vydělala tak 6,57 miliardy dolarů (152 miliard korun), uvádí brazilská skupina Abiec sdružující přes 30 masných společností.
Dominanci brazilského exportu posílila zvýšená poptávka z Asie, hlavně z Číny, kam minulý rok zamířilo 44 procent všeho brazilského hovězího.
Zástupci jihoamerického obchodního bloku Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay) a Evropské unie se zároveň v červnu dohodli na smlouvě o volném obchodu, díky které by se pro brazilský masný průmysl mohlo otevřít ještě víc trhů. Dohoda počítá i se zrušením 20procentní daně, která je na brazilské hovězí uvalena.
Minulý týden ale irský premiér Leo Varadkar pohrozil, že je připraven dohodu zablokovat, pokud se Brazílie nevypořádá se situací v Amazonii. Varadkar zmínil i Bolsonarův “orwellovský” pokus shodit vinu za požáry na brazilské nevládní agentury.
Irsko podle něj bude kontrolovat brazilské ekologické aktivity a na základě toho rozhodne zda dohodu ratifikuje.
Varadkar podotkl, že Evropská unie nemůže po irských a evropských farmářích požadovat, aby používali méně pesticidů a chránili biodiverzitu, když uzavírá smlouvy se zeměmi, které se nemusí řídit “rozumnými požadavky na úroveň ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce a výrobků”.
Brazilský Národního institut pro výzkum vesmíru (INPE) minulý týden zveřejnil čísla, podle kterých se počet požárů v Brazílii oproti minulému roku zvýšil o 80 procent. Více než polovina z nich hoří v Amazonii, kde působí katastrofální škody životnímu prostředí.
Farmáři každoročně začnou s vypalováním v období sucha a na uvolněných plochách pasou dobytek, letos ale škody dosáhly nebývalých rozměrů. Nárůst požárů dávají ekologičtí aktivisté za vinu Bolsonarovi, který farmáře a dřevorubce podporuje více než kdy dřív a dodává jim tak pocit beztrestnosti.
Pokud není záchrana pralesa dostatečným důvodem pro to, aby se člověk vzdal brazilského hovězího, možná masožravce přesvědčí množství emisí skleníkových plynů, které dobytek vytváří.
Chov hovězího dobytka je zodpovědný za 41 procent všech emisí, hospodářská zvířata přímo přispívají 14,5 procenty.
Metan, který vypouštějí do vzduchu, je pro globální oteplování pětadvacetkrát horší než oxid uhličitý.
Některé výzkumy předpokládají, že mezi lety 2017 a 2027 vzroste kvůli zvyšující se poptávce světová produkce masa o 16 procent. Většina produkce bude probíhat v rozvojových zemích jako je právě Brazílie.
Autoři: Karolína Stránská
Klíčová slova: Brazílie·požár