Houby vitamín D neobsahují, ale ozařte je UV a vyrobí ho

O schopnosti hub absorbovat z půdy určité látky se dlouze diskutuje, minimálně od doby havárie černobylské elektrárny.

Vtipy o množství „zářících hub“ v tehdejších lesích má jistě ještě leckdo v paměti. Postupně se ovšem ukázalo, že houby nepředstavovaly takové zdravotní riziko, jak se mnozí obávali.

Přesto se schopnosti hub koncentrovat v sobě nebezpečné látky z půdy dodnes mnozí bojí.

K tématu: Černobyl, Fukušima, Evropa – cesty radioaktivity v potravním řetězci

Houby vitamín D neobsahují, ale ozařte je UV a vyrobí ho
Autor: ABC.net.au

Houby vystavené UV záření zkoumali vědci již dříve. Australský server ABC přinesl v r. 2010 snímky hub ozařovaných na balicí lince mířících na pulty tamních supermarketů

Nyní se ale ukazuje, že tato zatím poněkud přeceňovaná vlastnost hub může být při cílené „dodávce“ látek do jejich „těl“ velkým pozitivem. S trochou nadsázky lze dokonce spekulovat, že houby se mohou v budoucnosti stát důležitým zdrojem pro tělo potřebných minerálních látek nebo vitamínů.

Čtěte dále: Houby jsou výborné do jídelníčku na hubnutí

Houby umí vyrobit vitamín D

Týká se to především vitamínu D, který za normálního stavu houby neobsahují, jsou jej ale schopné vyrobit po ozáření ultrafialovým zářením.

Podle pokusů týmu profesora Roberta Beelmana, ředitele Centra pro rostliny, houby a produkty zdraví při Pennsylvánské státní universitě dokonce tolik, že jedna porce „osvícených“ hub může obsahovat více než doporučenou denní dávku tohoto vitamínu.

To je velmi důležité, neboť vitamínu D má v současné době zejména populace ve vyspělých zemích nedostatek, napříč věkovými i sociálními skupinami. „Osvícené“ houby přitom vytvářejí vitamín D2, které je považován za méně účinný než D3. Podle údajů serveru Osel.

cz (Houby obohacené o vitamín D) jsou ale jednak pozitivní účinky na lidský organismus obou verzí vitamínu téměř srovnatelné, a navíc se pod deklarovanou přítomností vitamínu D stejně velmi často skrývá v prodávaných vitaminových doplňcích právě D2.

Svícení na houby není přitom ničím novým, v minulosti se tak ale dělo s přílišnou intenzitou a po dlouhou dobu. Tým profesora Beelmana ale zjistil, že k výraznému zvýšení obsahu vitamínu D stačí jen osvícení po dobu několika sekund, které navíc nemá žádný vliv na chuť a vzhled takto obohacených hub.

Osvícení UV zářením navíc zbavuje houby různých mikroorganismů, pozůstatků výkalů hlodavců či much a fakticky je tak dezinfikuje. Ani to není nic nového, ozařování je běžnou metodou pro konzervaci drtivé většiny koření, které používáme k dochucování pokrmů.

Do třetice je pozitivním efektem osvícení hub skutečnost, že dodaný vitamín D se z hub neztrácí – podle údajů vědeckého týmu se množství vitamínu D v houbách při jejich skladování v ledničce nemění ani po týdnu uskladnění.

Čtěte téma: Většina lidí má špatně nastavenou lednici

Houby místo mléka?

Konzumace hub je nicméně prospěšná i bez ozařování. Podle nejnovějších poznatků jsou totiž mimo jiné zdrojem antioxidantu ergothioneinu.

Ten v minulosti získávali spotřebitelé především z mlékárenských výrobků, avšak jen do doby, dokud se mléko nezačalo pasterizovat.

Uvedený antioxidant je navíc vědci v současné době považován vzhledem k jeho přítomnosti v tkáních a krvi savců za další z vitamínů.

Zpět ale k vitamínu D. Ten je nejen „vitamínem dobré nálady“, jak se mu občas přezdívá, ale nepřímo i iniciátorem prevence řídnutí kostí – osteoporózy.

Jako klíčová látka k prevenci osteoporózy se přitom uvádí vápník, přičemž právě mlékárenský průmysl dlouhodobě poukazuje na nutnost dostatečné konzumace jeho produktů, které vápník obsahují.

Jen vápník ale k prevenci nestačí – tělo jej totiž nemůže vstřebat a uložit, pokud nemá dostatek vitamínu D.

Čtěte dále: Vitamín D je v mléce přirozeně, přesto ho někteří výrobci ještě přidávají

Odkazy:
Osel.cz: Houby obohacené o vitamín D
Výzkum: http://foodscience.psu.edu/di­rectory/rbb6/VitaminDEnrichmen­t.pdf/view
ABC.net.au: UV strobes to beef up mushrooms

odborný časopis

Houby vitamín D neobsahují, ale ozařte je UV a vyrobí ho

Sluneční vitamín známý i neznámý

RNDr. Martin Štula

Vitamín D se stal v poslední době „díky“ pandemii koronaviru velmi populárním, snad i populárnějším než vitamín C. Zatímco jeho role v hospodaření s vápníkem a zdraví kostí je všeobecně známá již dlouho, imunomodulační účinek, který je též velmi významný, zůstával donedávna veřejnosti poněkud utajen.

Užívání tohoto vitamínu je nyní, v zimním období, velmi aktuální nejen kvůli každoroční sezóně respiračních infekcí, ale také proto, že nám často chybí kvůli nedostatku slunečního svitu a pobytu venku. Přinášíme Vám přehled důležitých informací, které o vitamínu D máme.

Mnohé jistě dobře znáte, některé Vás však možná překvapí.

Sluneční vitamín, jak se vitamín D někdy nazývá, jinak odborně též kalciferol, nacházíme v přírodě v několika chemických podobách, které se označují indexy D1 až D5. Číslování vzniklo historicky tak, jak byly jednotlivé formy postupně objeveny. Tyto molekuly jsou si velmi podobné a srovnatelný je i jejich účinek na lidský organismus.

Největší význam však mají vitamín D2 (ergokalciferol) a vitamín D3 (cholekalciferol). Ergokalciferol najdeme v houbách a v rostlinách, a jak už jeho název napovídá, tyto organismy ho vytvářejí z ergosterolu. Živočichové si tvoří cholekalciferol a výchozím substrátem je u nich – nepřekvapivě – cholesterol.

Protože je vitamín D3 lidskému tělu více vlastní než vitamín D2, vykazuje u člověka o něco vyšší účinnost. Tento rozdíl je však prakticky málo významný. Ergokalciferol patrně ocení především striktní vegani, odmítající konzumaci jakýchkoliv živočišných potravin. Vegetariáni však mohou s klidným svědomím užívat i cholekalciferol.

Průmyslově se totiž vyrábí z cholesterolu, jehož zdrojem je tuk z ovčí vlny (lanolin). Dáme ruku do ohně za to, že žádná ovečka kvůli tomu nezemřela. Pouze musela jednou za čas navštívit svého kadeřníka.

Vitamín D není vitamínem v pravém slova smyslu. Jedná se vlastně o hormon. Na rozdíl od všech ostatních vitamínů si jej totiž lidské tělo umí vytvořit samo. Jeho tvorba je však závislá na pravidelném vystavení kůže slunečním paprskům.

Protože v určitých obdobích roku, zejména pak u malých dětí a seniorů, nebývá vlastní produkce dostatečná, nabývá na významu příjem z potravy, případně použití doplňků stravy.

Nedostatkem vitamínu D mohou častěji trpět i osoby s tmavou kůží, které žijí v zeměpisných šířkách dále od rovníku.

Cholekalciferol vzniká z provitamínu spontánně po ozáření ultrafialovou složkou světla (UV-B) o vlnové délce 290–315 nm. Průběh reakce závisí na intenzitě záření a délce expozice.

Množství energie pohlcené kůží závisí na fototypu, zeměpisné šířce, nadmořské výšce, použití ochranných faktorů při opalování a dalších vlivech. Sklo tyto vlnové délky téměř nepropouští.

Proto není možné opálit se za oknem ani nelze takto získat potřebné množství vitamínu D. Záření však snadno proniká do vody, a proto si vitamín mohou tvořit i vodní organismy.

Neměli bychom samozřejmě zapomínat na nepříznivý vliv nadměrného slunění. V letním období a v zimě na horách a při sněhové pokrývce už může být intenzita ultrafialového záření příliš vysoká, kdy hrozí spálení kůže, a proto musíme přistoupit k její ochraně.

Na to, abychom si vytvořili dostatek vitamínu D, by měl stačit pobyt na slunci s nezakrytým obličejem a rukama po dobu několika desítek minut. V zimě však nebývá dost pěkných dní, kdy si můžeme venku aspoň chvíli vychutnat slunce.

Býváme často zalezlí v teple domova, a proto potřebujeme získávat vitamín D zvnějšku.

Cholekalciferol (ani jiné formy vitamínu D) však ještě není vlastní účinnou látkou. Poté, co se vytvoří v kůži, nebo ho získáme v potravě, putuje do jater, kde se mění na kalcidiol.

Z toho pak nakonec v ledvinách vzniká účinný kalcitriol, který vstupuje do tkání, v buňkách se váže receptor a vyvolává v nich příslušnou odpověď. Aktivita enzymů v játrech a v ledvinách podléhá regulaci negativní zpětnou vazbou. To znamená, že vyšší hladina vytvářené látky blokuje její další tvorbu.

Tím je zabezpečena správná hladina kalcitriolu v krvi a organismus se tak velmi účinně chrání před předávkováním vitamínem D.

Nepostradatelný pro kosti

Účinky vitamínu D na metabolismus vápníku a zdraví kostí jsou všeobecně známé, a proto je zde připomeneme jen stručně. Vitamín D je důležitý pro udržení vápníku v těle. Jednak usnadňuje jeho vstřebávání ve střevech. Zároveň ovlivňuje aktivitu kostních buněk a zabezpečuje uložení vápníku v kostní hmotě.

Udržení správné hladiny vápníku v krvi je zároveň důležité pro činnost svalů. Nedostatek vitamínu D spolu s nedostatkem vápníku vede u dětí k vadnému vývoji kostí, projevujícím se křivicí (rachitidou). U dospělých pak způsobuje úbytek anorganické hmoty měknutí kostí neboli osteomalacii.

Budete mít zájem:  Tři onemocnění, o kterých s partnerem nemluvíme, a jsou překážkou sexu

V pozdějším věku je pak zodpovědný za rozvoj osteoporózy.

Účinný při obraně proti infekcím

Účinky vitamín D na imunitní systém byly donedávna mezi veřejností poměrně málo známé. Rozšíření informací pomohla v loňském roce současná pandemická situace.

Je zajímavé, že imunitní terapii vitamínem D lékaři nevědomky prováděli u nemocných s tuberkulózou v době, kdy tato látka ještě nebyla vůbec známá a nebyla ani k dispozici účinná antibiotika. Jednak své pacienty posílali do horských sanatorií, aby se vystavovali slunci.

A kromě toho jim na podporu zdraví podávali olej z tresčích jater, o němž dnes víme, že je bohatým zdrojem vitamínů A a D.

Nedostatek vitamínu D se dává do souvislosti se závažným průběhem respiračních onemocnění, jako je chřipka a také pravděpodobně i covid-19. Nejde samozřejmě o jedinou příčinu. Úloha vitamínu D v regulaci fungování imunitního systému je však zřejmá.

Receptory pro něj totiž nacházíme i u některých typů bílých krvinek. Kalcitriol různě modifikuje jejich funkci a mimo jiné brání produkci prozánětlivých cytokinů (v loňském roce jsme psali o tzv. cytokinové bouři v organismu pacientů se závažným průběhem onemocnění covid-19).

Zjednodušeně lze říci, že vitamín D usměrňuje odpověď imunitního systému na přítomnost viru či jiného původce infekce. U respiračních nákaz obvykle nezabíjí samotný virus, ale nepřiměřená reakce organismu na něj.

Užívání vitamínů nezabrání nákaze, ale pomáhá snížit riziko vážného průběhu tím, že přispívá k adekvátní odpovědi imunitních buněk a zároveň aktivuje slizniční ochranu. Zdravý člověk se s infekcí snadno vypořádá během několika dní zvýšenou teplotou a pomocí očistných mechanismů, jakými jsou rýma a kašel.

V ideálním případě pak nákazu vůbec nepozná, protože silná a dobře fungující imunita bakterie a viry odstraní z povrchu dýchacích cest dříve, než se stačí na sliznicích rozmnožit.

Imunomodulační efekt vitamínu D jako vítaný vedlejší účinek léčby osteoporózy byl pozorován u pacientů, kteří zároveň trpěli nějakým autoimunitním onemocněním, jako je revmatoidní artritida, systémový lupus erythematosus, zánětlivá onemocnění střev a podobně. Doplňkově podávaný vitamín D totiž dokázal u těchto pacientů snížit zánětlivou reakci a pomáhal zbrzdit rozvoj onemocnění.

Užíváme dostatečné dávky?

V Evropské unii je oficiálně stanovený tzv. referenční denní příjem vitamínu D pro dospělého člověka 5 mikrogramů (200 mezinárodních jednotek). K této hodnotě se povinně vztahuje procentuálně vyjádřený obsah na obalech všech obohacených potravin včetně doplňků stravy.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) však v roce 2016 přehodnotil svá doporučení a stanovil adekvátní denní příjem u dětí do jednoho roku na 10 µg (400 IU) a u ostatních věkových skupin na 15 µg (600 IU).

Odborné lékařské společnosti pak navíc doporučují ženám starším 70 let zvýšit příjem až na 20 µg (800 IU) denně. Samozřejmě se v doporučeních předpokládá, že tuto dávku člověk získá z různých zdrojů, ideálně z potravin.

Doplňkový příjem se doporučuje především osobám, které nekonzumují dostatek potravin bohatých na vitamín D a které se málo pohybují venku na slunci. V takových případech můžeme doporučit dávku dodávanou pomocí doplňků stravy blízko uvedeným hodnotám.

Uvedené dávky jsou doporučené pro běžnou, zdravou populaci. Při léčbě onemocnění, jako jsou osteoporóza či křivice, se běžně předepisují dávky vyšší, někdy až 125 µg (5000 IU denně).

Takové dávky už je samozřejmě potřeba užívat pod dohledem lékaře.

Protože se vitamín D rozpouští v tucích a v organismu se kumuluje, je u něj možné – na rozdíl od většiny vitamínů rozpustných ve vodě – užívat vyšší dávku v delších intervalech, například obden či jednou týdně.

Bezpečnost především, není se však čeho bát

S dávkováním souvisí otázka bezpečnosti.

Vitamín D lze předávkovat, ale takové případy jsou vzácné a objevují se hlavně při dlouhodobém užívání velmi vysokých dávek, které vedou k vysoké hladině vápníku v krvi (hyperkalcémii) a k vápenatění cév a měkkých tkání. V mírnější podobě se předávkování projevuje bolestí hlavy, nechutenstvím, nevolností a zvracením. Pouze extrémní a dlouhodobé předávkování může být život ohrožující.

Při užívání běžných doplňků stravy předávkování nehrozí, a to ani při případné kombinaci více přípravků s vitamínem D. EFSA stanovil horní limit denního příjmu pro dospělého člověka na 100 µg (4000 IU).

To je dávka, při níž by se ani dlouhodobě neměly objevit žádné nežádoucí účinky. Někteří autoři uvádějí i dávky vyšší. Toxické účinky se objevují při dlouhodobém příjmu nad 1000 µg denně.

Akutní předávkování hrozí při dávce ještě minimálně o jeden řád vyšší.

Současný zvýšený zájem o vitamín D a popularita doplňků stravy s vyšší dávkou samozřejmě vyvolává otázky týkající se bezpečnosti takových přípravků. Jak už jsme však uvedli výše, předávkování ani u takto posílených preparátů nehrozí. Jejich užívání je naprosto bezpečné a přináší zejména v současné situaci nepopiratelné zdravotní výhody.

Mezinárodní jednotky

Oficiální jednotkou, pomocí které se vyjadřuje množství vitamínu D, je mikrogram (µg). V odborné literatuře a často i v obchodě se však používají mezinárodní jednotky (IU). Proto i v tomto článku tyto jednotky uvádíme. Pro vitamín D se používá následující převod:

  • 1 µg = 40 IU
  • Zdroje
  • Vitamín D3
  • Játra, rybí tuk, vaječný žloutek, mléko a mléčné výrobky.
  • Vitamín D2
  • houby
  • Vitamín D a SÚKL

V poslední letech se na trhu objevila řada doplňků stravy obsahujících denní dávku 50 µg (2000 IU), někdy i vyšší. Po čase tyto výrobky z trhu mizí, ale zároveň se objevují stále další.

Vysvětlení můžeme hledat v současném právním stavu a v postoji Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Výrobce může legálně na trh uvést na trh doplněk stravy s takto vysokou dávkou.

Žádný právní předpis totiž neupravuje maximální dávky vitamínů, které lze přidávat do potravin, mezi něž patří i doplňky stravy.

Kompetentní orgán, který doplňky stravy kontroluje, Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nemá důvod proti takovým výrobkům zasahovat a zakazovat jejich prodej. To může pouze u potravin, které jsou prokazatelně nebezpečné a zdraví škodlivé. V uvedených dávkách, ačkoliv poměrně vysokých, však nic takového zjevně nehrozí.

Do situace na trhu však v poslední době zasahuje SÚKL, který sice nemá v popisu práce kontrolovat doplňky stravy, ale podle zákona o léčivech má ve sporných případech pravomoc rozhodnout, zda se jedná o léčivý přípravek, či nikoliv.

V případě vitamínu D dlouhodobě zastává stanovisko, že dávky nad 25 µg (1000 IU) denně nejsou již běžným doplněním stravy k udržení fyziologického stavu organismu, ale vykazují terapeutické účinky.

A proto cíleně vyhledává výrobky s vyššími dávkami vitamínu D, které nejsou registrované jako léčivé přípravky, a ve správním řízení vydává rozhodnutí, že se jedná o léčivo. Takové rozhodnutí však nemůže vydat plošně.

Řízení musí vést o každém jednotlivém výrobku zvlášť a je při tom vázán zákonnými postupy a lhůtami. Proto takové řízení trvá řadu měsíců. Po vydání rozhodnutí se může dotčený prodejce ještě odvolat.

Teprve ve chvíli, kdy rozhodnutí o tom, že výrobek je neregistrovaným léčivým přípravkem, nabude právní moci, následuje nucené stažení z trhu. Do té doby však je možné tento přípravek bez problémů prodávat a také uvádět na trh další a další. Pokud se nezmění právní úprava či názor SÚKL, budeme se s touto zvláštní situací setkávat i v budoucnu.

K čemu je důležitý vitamín D a jak ho získat?

Nízká hladina vitamínu D je spojena s celou řadou zdravotních rizik. Navíc, pokud máte diagnostikováno některé ze závažných onemocnění, jako jsou rakovina prsu nebo prostaty, vaše šance na přežití může být nižší, než šance člověka, který má normální hladinu „déčka“.

Odborníci si dosud nejsou přesně jisti, proč jsou nízké hladiny vitamínu D spojeny s horším stavem našeho zdraví.

Zjistili však, že na základě studie Institute of Medicine aktuální doporučená denní dávka pro muže a ženy je prostě příliš nízká.

Lékař Joel Fuhrman, autor studie Super imunita, navrhuje, aby si každý nechal zkontrolovat hladinu vitamínu D svým lékařem, aby zjistil, zda a o kolik je potřeba ji zvýšit.

Zde je výčet potíží, jimiž se může nedostatek vitamínu D projevit na vašem životě a dokonce jej může zkracovat:

Budete mít zájem:  Psoriáza: jak funguje biologická léčba?

1. Větší sklony k depresím

Lidem s nízkou úrovní vitamínu D v krvi byla prokázána více než dvakrát vyšší pravděpodobnost diagnózy deprese než osobám, které mají vitamínu D dostatek.

Dokázala to studie časopisu British Journal of Psychiatry, která zkoumala více než 31 000 účastníků.

Vědci naznačují, že hipokampus a další oblasti mozku podílející se na regulaci nálady, obsahují receptory vitamínu D, takže jeho nízká hladina může mít vliv na schopnost těchto oblastí normálně fungovat.

2. Menší šance přežití rakoviny

Diagnostikovaní pacienti s nádorovým onemocněním, kteří mají vyšší hladinu vitamínu D, mají pravděpodobnost delšího a kvalitnějšího života, než pacienti trpící jeho nedostatkem.

Studie publikovaná v časopise Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism dokazuje, že každé zvýšení hladiny vitamínu D o 10 bodů je u lidí s rakovinou spojeno se 4% nárůstem přežití. Nejsilnější vazba mezi množstvím vitamínu D a přežitím byla nalezena u pacientů s lymfomem, rakovinou tlustého střeva a rakovinou prsu.

Magazín Anticancer Research poukázal na skutečnost, že především u pacientů s rakovinou prsu se zdravou hladinou vitamínu D je ve skutečnosti dvakrát vyšší pravděpodobnost, že nemoc přežijí, než u pacientů s nižší úrovní.

3. Pravděpodobnost agresivní rakoviny prostaty

Riziko agresivní rakoviny prostaty je 4× až 5× vyšší u mužů s nízkou hladinou vitaminu D. Jak publikoval magazín Clinical Cancer Research, důvod zatím není znám, i když vědci říkají, že zjišťování a monitorování hladiny vitamínu D a následné léčení se může stát nedílnou součástí onkologické péče.

4. Riziko vzniku demence a Alzheimera

Studie v časopise Neurologie prokázala, že dospělí s mírným nedostatkem vitamínu D mají až o 53 % vyšší riziko vzniku demence, a ti, kteří trpí těžkým nedostatkem „déčka“, mají ve srovnání s jedinci se zdravou hladinou až o 125 % zvýšené riziko tohoto onemocnění.

Nedostatek živin je také spojen s až o 122% zvýšením rizika onemocněnímAlzheimerovou nemocí.

Pro lepší pochopení souvislostí je potřeba další výzkum, ale vědci naznačují, že nedostatkem vitamínu D budete čelit s věkem dvojí pohromě: Nejen, že riskujete více kognitivních problémů, ale i vaše pokožka se stává méně efektivní při přeměně slunečního záření na vitamín D, čímž se riziko ještě zvyšuje.

5. Vyšší výskyt psoriatické artritidy

Asi 30 % pacientů trpících lupénkou má rovněž problémy s psoriatickou artritidou, při níž imunitní systém napadá klouby, způsobuje bolest a záněty.

Nedávná studie v časopise Arthritis Care & Research zjistila, že až 62 % lidí s psoriatickou artritidou se potýká s nedostatkem vitamínu D.

Předchozí výzkumy ukazují, že nízká hladina vitamínu může zánětlivé stavy, jako je právě psoriatická artritida, zhoršovat, možná tím, že zvyšuje hladinu bílých krvinek.

6. Riziko vážného srdečního onemocnění

Výzkum prezentovaný na loňském každoročním vědeckém zasedání kardiologů American College dokázal, že lidé s nedostatkem vitamínu D mají ve srovnání s těmi s jeho normální úrovní až o 32 % zvýšené riziko ischemické choroby srdeční, a to dokonce v její těžší formě. Vitamín D zlepšuje imunitní funkce a reguluje záněty v těle, což může pomoci při snížení rizika srdečních potíží.

7. Větší náchylnost k zápalu plic

Riziko vzniku zápalu plic je více než 2,5× vyšší u lidí s nižší úrovní vitamínu D v krvi. Dokázal to výzkum University of Eastern Finland a podpořil tak předchozí výzkumy, které naznačují, že nedostatek vitamínu D oslabuje imunitní systém a zvyšuje vznik respiračních infekcí.

8. Větší pravděpodobnost k rozvoji schizofrenie

Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism poukázal na fakt, že lidé s nedostatkem vitamínu D mají více než dvakrát vyšší pravděpodobnost setkat se s diagnózou schizofrenie. V současné době je jasné, že je zapotřebí další výzkum k pochopení toho, jakou roli hraje vitamín D v psychiatrické léčbě.

9. Urychlení průběhu roztroušené sklerózy

Předchozí výzkumy zjistily, že nízká hladina vitamínu D je spojena se zvýšeným rizikem neuromuskulárních poruch, jako je roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc a další. Nové studie (JAMA Neurology) dokonce naznačily, že pokud již máte roztroušenou sklerózu, nízké hladiny vitamínu D mohou urychlit závažnost a průběh onemocnění.

Vědci zjistili, že v počáteční fázi roztroušené sklerózy měli pacienti s normální hladinou vitamínu D o 57 % nižší počet nových mozkových lézí a o 57 % nižší míru recidivy, než ti s nižší úrovní vitamínu.

Identifikace a zpracování nedostatku vitamínu D by se měla stát součástí péče o nově diagnostikové pacienty, a mohla by dokonce zvýšit účinnost některých terapií.

10. Větší pravděpodobnost předčasného úmrtí

Analýza 32 studií publikovaných v American Journal of Public Health ukázala, že lidé s nízkou krevní hladinou vitamínu D mají kratší život. Lidé s hladinou vitamínu D nižší než 30 ng/ml mají nejvyšší riziko předčasného úmrtí než ti s úrovní vyšší než 30 ng/ml. Více není ale přitom vždy lépe, jelikož nebyla dokázána žádná další výhoda hladiny déčka vyšší než 50 ng/ml.

  • SluníčkoSluneční světlo podporuje tělo k tvorbě vitamínu D. Ale kvůli riziku rakoviny kůže není doporučeno trávit moc času na slunci. Nicméně malé množství slunečního záření bez opalovacího krému může stačit.
  • Tučné rybyMastné ryby jako losos, pstruh, makrela, tuňák nebo úhoř jsou dobrým zdrojem vitamínu D. A navíc s nimi získáte pro srdce zdravé omega-3 mastné kyseliny.
  • Konzervovaný tuňákČerstvé ryby nejsou jediný způsob, jak zvýšit svůj příjem vitamínu D; můžete jej získat rovněž z konzervy; a konzervy tuňáka nebo sardinky jsou obvykle levnější než čerstvé ryby.
  • Některé houbyStejně jako lidé, i houby mají schopnost vytvářet vitamín D, jsou-li vystaveny ultrafialovému záření. Houby jsou však obvykle pěstovány ve tmě a neobsahují vitamín, kromě specifických druhů pěstovaných v ultrafialovém světle (např. žampiony). Více: Houby vitamín D neobsahují, ale ozařte je UV a vyrobí ho
  • Některé typy obohacených pomerančových džusůUrčité druhy pomerančového džusu jsou obohaceny vitamínem D, zkontrolujte opět na štítku.
  • Potravinové doplňkySuplementy vitamínu D pomohou dostat do těla správnou denní dávku, aniž byste dostali rakovinu kůže. Nicméně příliš mnoho vitamínu D může působit toxicky, proto se poraďte se svým lékařem o správném dávkování.
  • Vaječné žloutkyVejce jsou pohodlný způsob, jak získat vitamín D, a to ve všech formách, jako snídaně, oběd, večeře nebo dezert. Vzhledem k tomu, že vitamín D ve vejci pochází ze žloutku, je důležité používat celá vejce, nejen bílky. Nesnažte se ale získat svůj denní příjem déčka jen z vajec, protože jedno vejce obsahuje asi 200 mg cholesterolu, a odborníci doporučují nekonzumovat více než 300 miligramů denně pro zdraví srdce.
  • Obohacené cereálie / obilovinyPokud potřebujete vitamín D, najdete jej v obohacených cereáliích, které můžete zkombinovat i s o déčko obohaceným mlékem.
  • Hovězí játraI když spousta lidí se játrům vyhýbá, jsou vynikající zásobárnou vitamínu D i jiných živin, jako jsou vitamín A, železo nebo bílkoviny. Nicméně hovězí játra mají také vysoký obsah cholesterolu, takže možná zvolíte raději tučné ryby.
  • Olej z tresčích jaterI když jeho jméno by mohlo odradit, olej z tresčích jater je často ochucený mátou nebo citrusy, nebo se prodává ve formě kapslí. Tresčí játra jsou navíc velmi bohatým zdrojem vitamínu D.
  • Ultrafialové lampy a žárovkyLidé s vysokým nedostatkem vitamínu D se mohou uchýlit k UV lampám a žárovkám. Jsou určeny těm, kdo nejsou schopni absorbovat vitamín (malabsorpce), nebo jim opravdu chybí slunce. Tyto lampy ovšem nesou stejné riziko rakoviny kůže jako sluneční záření a potřebujete ochranné brýle, takže byste se o jejich použití měli poradit s lékařem.

Zdroj: www.vitalia.cz, 15. března 2015

Když vás trápí oslabená imunita a není vám jedno podpora imunity

Hladina déčka v našem organismu se úzce spojuje se schopností ubránit se virové nákaze.

Odborníci v posledním období upozorňují, že dostatečná koncentrace zásobeného vitamínu D by nám mohla pomoci posílit imunitu.

Je tento vitamín vlastně vitamínem? Je potřebné ho užívat v doplňcích stravy a jak se nepředávkovat? Které potraviny obsahují nejvíce déčka a nestačí nám na jeho vytvoření pobyt na sluníčku?

O vitamínu D se mluví i jako o „slunečním vitamínu“. Je to proto, že naše potrava je schopná nám zabezpečit jen 5 až 10 % vitamínu D, hlavním zdrojem déčka by měl být dostatečný pobyt na slunci.

Potravinou přijímaný vitamín D2 se vstřebává do střeva pomocí kyselin a odtud putuje do jater. Hlavní až 90 % přísun vitamínu je však zabezpečený působením UV záření na naší kůži.

Vzniká tak vitamín D3, který je následně v krvi navázán na speciální bílkovinu a také se transportuje do jater. Aktivní forma vitamínu D vzniká až v ledvinách.

Budete mít zájem:  Nová droga z Asie je stokrát účinnější než marihuana

V dávnější minulosti odborníci účinky vitamínu D spojovali zejména se zdravím kostí a zubů. Při jeho nedostatku v dětství vznikala známá křivice (rachitida), a protože se zjistilo, že mateřské mléko a mléko všeobecně obsahují poměrně málo déčka, proto i dnes pediatři předepisují dětem vitamín D v kapkách.

Déčko ve skutečnosti není jen vitamín, ale vzhledem k jeho vlastnostem je to tzv. „prohormon“. V posledním období se stále častěji hovoří o vlivu dostatečné hladiny déčka v organismu a jeho schopnosti posílit imunitu.

Jaká je optimální hladina vitamínu D?

  • Důležité je vědět, že hladinu vitamínu D je možno určovat ve dvou různých jednotkách – mikrogramech na litr a nanomolech na litr.
  • Při mikrogramech na litr je normální rozpětí od 30 – 80 µg/l.
  • Při nanomolech je normální rozpětí od 75 do 200 nmol/l.

Někdy se stává, že lékař, který byl dlouho zvyklý na jednotky mikrogram na litr, najednou dostane výsledky z laboratoře v nanomolech.

Tak poví pacientovi s hladinou 50 nmol/l na litr, že jeho koncentrace déčka je v pořádku. To samozřejmě není pravda, naopak. Jedna věc je však norma a druhá je optimální hladina.

Lidé s poruchami imunity nebo těžkým zánětlivým onemocněními by měli mít hladinu vitamínu D v horní části normy – pro mikrogram 60 až 65 µg/l a pro jednotku nanomol okolo 160 nmol/l.

Pokud je člověk v hlubokém deficitu vitaminu D, užívání denní doporučené dávky (DDD) tohoto vitamínu mu nepostačuje. DDD jen doplní vitamín D, který v ten den ztratíte. Pokud se dlouhodobě nacházíte v nízké hladině, DDD vám déčko udrží tam, kde ho máte.

Užívání takové běžné dávky vám nezvýší hodnoty. V Ambulanci klinické výživy se předepisuje 3 000 až 5 000 IU (mezinárodních jednotek) vitaminu D denně. A o tři měsíce později se kontroluje tato hladina optimálně ve stejné laboratoři.

Tato dávka je bezpečná a funkční, může něco změnit.

Nedoporučuje se přestat užívat preventivně dávky vitaminu D ani v létě. Žijeme uzavřeni v domech a autech, a když na dva týdny vyjdeme na slunce, natíráme se opalovacími krémy. Čím více jsme opálení, tím méně déčka vytváříme.

D-vitamin není hnědý. Pigmentová vrstva na naší kůži brání průniku UV-paprsků k molekulám, z nichž má vzniknout. Proto černoch potřebuje asi šestkrát tolik času na vytvoření stejné dávky vitaminu D jako běloch.

Nikdy se nespalte, ale nebojte se opálit!

Pokud však nemáte objasněnou hladinu D-vitamínu v laboratoři, neužívejte více než 1 000 IU vitaminu D denně!

Nejdůležitější formy vitaminu D

Vitamín D2 (ergokalciferol)

Tvoří ho houby a plísně, je přítomen v mléce, játrech a živočišných tucích (rybí olej), syntetická forma se používá k obohacování potravin a rovněž se v potravě dostává do organismu. V tenkém střevě se vstřebává na rozdíl od vitamínu D3 pomaleji – a ne úplně. Tvoří jen 5 % celkového vitamínu D. 

Vitamín D3 (cholekalciferol)

Vzniká v kůži účinkem UV záření v pásmu 290-315 nm a jeho dalším zdrojem jsou potraviny živočišného původu (zejména ryby, rybí olej a vajíčka). V tenkém střevě se vstřebává rychle a kompletně. Na základě laboratorních výsledků z krve tvoří vitamín D3 až 95% z celkového množství vitaminu D. Koncentrace v séru (čili v krvi) je nejlepším ukazatelem (ne) dostatku vitaminu D.

Potravou si dokážeme zajistit jen 5 až 10 % vitaminu D. Které potraviny ho obsahují nejvíc?

V potravě je největší obsah vitamínu D v tresčích játrech (dokonce v játrech ze sledě ještě více, tu však prakticky nekonzumujeme), následují sardinky a mastné ryby jako losos a samotný sleď. V knize prof. MUDr. Miroslava Šašinky, DrSc. a doc. MUDr.

Kateřiny Furkové s názvem Sluneční vitamín se píše: „Vegani mohou vitamín D získat jen z několika potravinových zdrojů (hřiby sušené na slunci, kvasnice, kakao, kokos, datle, rostlinné tuky, oleje, cereálie uměle obohacené vitaminem D, z bylin vojtěška) – přesný obsah vitamínu D v nich však neznáme.“

U obézních pacientů, pacientů s poruchami vstřebávání živin či užívajících léky, které ovlivňují metabolismus (látkovou přeměnu) vitaminu D, se doporučuje 2- až 3krát vyšší dávka. Počáteční alespoň 6 000 – 10 000 IU za den po dobu šesti týdnů a následně udržovací terapie v dávce 3 000 – 6 000 IU za den.

Obsah vitamínu D v mléku a mléčných výrobcích

Ementál 120
Gouda 40
Máslo 40
Šlehačka 40
Parmazán 24
Hermelín 12
Tučný tvaroh 8
Bílý jogurt 3,5 % 2,4
Mléko 0,8

Obsah vitamínu D v některých potravinách

Tresčí játra 10 000
Sardinky 1 500
Olej z tresčích jater 1 360
Sleď 330
Losos 220 – 440
Makrela  120
Treska 85
Drůbež 80
Smetana 50
Máslo 35
Vejce 28
Sýr 12
Kravské mléko 0,3 – 54
Špenát 0,2

(Zdroj – Šašinka-Furková: Sluneční vitamín, pandemie nedostatku vitaminu D, vyd. Herba)

Profesorka Šustrová: „Vitamín D si kapu na kousek chleba“

O vitaminu D se povídáme s imunologickým prof. MUDr. Marií Šustrovou, PhD., z Bratislavy.

Má podle Vás slovenská populace dostatek vitaminu D?

Různé slovenské a zahraniční studie uvádějí sníženou koncentraci vitamínu D v 60 až 80%, těžký deficit je u 30% populace a v případě starších lidí je to až v 95%. Konkrétně v mé ambulanci má nedostatek vitamínu D 90% pacientů.

V čem vidíte příčinu?

Na této situaci se podílejí několik faktorů jako znečištěné ovzduší, nízký příjem potravin obsahujících vitamin D3, nedostatek slunečního záření a přehnané používání ochranných UV faktorů. Už neplatí, že 90% naší potřeby vitamínu D si vytváříme sami, a proto se substituce (doplňování) vitaminu D v potravinových doplňcích či léčivech stává nezbytností.

Podle Vás třeba doplňovat „déčko“ po celý rok nebo jen v určitých obdobích roku?

Vzhledem k našemu životnímu stylu, jsem zastánkyní celoročního doplňování D vitaminu. Často se stává, že ani po dovolené u moře, kde bylo tento rok jen málo lidí, nemá člověk dostatečnou hladinu tohoto vitamínu v těle. Uvědomme si, jak žijeme a kolik času trávíme venku.

Lidé se zjištěným deficitem „déčka“, imunologicky oslabení jedinci a senioři – ti by měli doplňovat D vitamín bez diskuse. Já svým pacientům hladinu vitamínu D dávám vyšetřovat, pracuji v imunologické ambulanci a mými pacienty jsou především lidé s Downovým syndromem, kteří mají tyto hladiny vždy sníženy.

Musím říci, že optimální hladinu D vitamínu, rozmezí 40-60 mikrogramů na litr, mají možná dva ze sta. A to někteří mí pacienti při prvním vyšetření hladiny nedosáhnou hodnotu ani deset. Proč tedy doplňovat D vitamin? Kromě mnoha jiných důvodů a účinků, které má, je to v současnosti posílení imunity.

V čem je vitamin D jiný než ostatní vitamíny?

Má řadu výjimečných vlastností, kterými se odlišuje od ostatních typických vitamínů. Proto ho někteří autoři zařazují mezi hormony. Vitamín D má stejnou chemickou podstatu (tzv. Steroidní jádro) jako kortikoidy či pohlavní hormony.

K vlastnostem, které nejsou typické pro vitamíny, patří i to, že si ho naše tělo dokáže při dostatku slunečního záření samo syntetizovat, čili vytvářet. Navíc ho řadíme i k látkám, které v jádrech buněk kontrolují „čtení“ naší genetické informace.

Od cholesterolu, který tvoří kostru vitamínu D, k jeho aktivní formě vede dlouhá cesta. Její začátek je v naší kůži. Zde dochází k jevu, tzv. fotokatalýzy, kdy se cholesterolové molekuly pod vlivem slunečního záření rozkmitají a dochází k uvolnění jedné vazby, čímž se vytvoří nová struktura.

Tak vzniká provitamin D. Pro jeho tvorbu jsou vhodné sluneční paprsky s vlnovou délkou 290-315 nanometrů (optimálně 297 nm).

Jaký D vitamin užíváte například Vy?

Osobně užívám vitamín v kapkové formě od Terezia Company. „Déčko“ je tam v olejové bázi, konkrétně v olivovém oleji. Pokud má člověk těžký deficit, může jít až na 10 tisíc IU (mezinárodních jednotek) denně. Takové dávky však nasazujte vždy až po vyšetření hladiny tohoto vitamínu z krve a po poradě s lékařem.

Vitamin D v oleji, resp. kapkách, doporučuji nakapat na kousek chleba, případně na to ještě natřít máslo jako tuk. Nebo na lžičku s olivovým olejem. Tak zajistím efektivní vstřebávání. Když si kápnete jednu-dvě kapky na lžičku, velká část se může ztratit. Lze ho nakapat i do mléka, které se člověk chystá vypít, nesmí však být odtučněné, ale naopak plnotučné. Mléko z farmy má i 6% tuku.

(Zdroj: Denník Pravda, Magazín Užitočné zdravie, 12.10.2020)

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *