Co budou jíst na Vánoce nejlepší foodblogeři?

Zeptali jsme se našich nejúspěšnějších českých foodblogerů, jak se chystají na Vánoce a co mají napečeno.

Zajímalo nás také, co budou již zítra v podvečer podávat na štědrovečerní tabuli i co tam rozhodně nikdy nesmí chybět.

Nechte se inspirovat Kuchařkou ze Svatojánu, Florentýnou, Kitchen story nebo Kitchenette – food blogery, se kterými jsme se letos setkali a kteří nám vyprávěli o své cestě k úspěchu.

Kuchařka ze Svatojánu – Eva Francová

Co budou jíst na Vánoce nejlepší foodblogeři?
Autor: Eva Francová

Kolik druhů cukroví jste letos přichystala?

Smysl sladkých vánočních cukrátek už vlastně úplně pominul. V dřívějších dobách bylo něco sladkého a máslového výjimečná a vpravdě luxusní záležitost a Vánoce byly dobrá příležitost k tomu, trochu si dopřát. Děti i dospělí se na cukroví těšili celý rok, protože to bylo skutečně výjimečné.

Ve starých receptech si můžeme všimnout, že cukrem, medem, máslem nebo ořechy se na Vánoce opravdu nešetřilo. Dnes jíme sladkostí víc než dost každý den po celý rok a dopřát si cukrátka, dortíky, bonbóny, koláčky a perníčky není pro nás vůbec žádná vzácnost. I přesto by na vánočním stole mělo něco dobrého a sladkého být.

Já třeba obaluji vlašské ořechy v karamelu, chystám „Kuličky blaženosti“ či štědrák.

Recepty: bramborový salát a cukroví podle food blogerů

Jaké chody budete o letošních Vánocích podávat?

Vzhledem k tomu, že v naší rodině jsou jak vegetariáni, tak vegani, je třeba udělat více chodů.

Klasický bramborový salát s vařenou kořenovou zeleninou (nikdy nepoužívám sterilovanou) a domácí majonézou s obalovaným farmářským sýrem pro vegetariány a lehký bramborový salát s luštěninovo-zeleninovými karbanátky pro vegany.

Většinou ještě dělám pečenou nádivku z domácího bílého pečiva, vajec, s množstvím ořechů a čerstvým špenátem nebo polníčkem. K obědu se na Štědrý den u nás podává už tradičně zelená hrášková polévka s mandlovou smetanou.

Co nikdy nesmí chybět na vašem vánočním stole?

Na našem vánočním stole nikdy nesmí chybět speciální koláč zvaný Sluneční, který se pekl odpradávna jako důležitá součást slavnostní štědrovečerní hostiny.

Buďto se koláč rozdělil na tolik dílů, kolik je přítomných členů rodiny a jeden díl navíc se nechával pro předky. Nebo se upeklo tolik menších koláčů, kolik je stolovníků a jeden zvlášť pro předky.

Druhý den se tento díl nebo koláč obětoval poli, sadu nebo domácím zvířatům. Duchovní složka je „zkonzumována“ dušemi předků během noci.

Florentýna – Jana Florentýna Zatloukalová

Co budou jíst na Vánoce nejlepší foodblogeři?
Autor: Vitalia.cz /Karel Choc

Kolik druhů cukroví jste letos přichystala?

Každý člen rodiny má u nás právo říct si o jeden druh, bez kterého nemůže o Vánocích být. Takže společně pečeme šest druhů cukroví a obvykle se k tomu postupně stejně něco přidá navíc. Nicméně do dvouciferných čísel se nepouštím, myslím, že Vánoce mají i svá jiná kouzla, než je prosedět u mísy s cukrovím.

Recepty: bramborový salát a cukroví podle food blogerů

Jaké chody budete o letošních Vánocích podávat?

Na Štědrý den se neobejdeme bez vánočky a černé omáčky ze sušeného ovoce a perníku. Večer zasedneme ke stolu s hrachovou polévkou s bylinkovými krutony, bramborovým salátem a pečenou rybou – její výběr nechávám na 23. prosince podle nabídky v obchodě.

Děti stále ještě nepřišly na chuť tradičnímu českému kaprovi a já bych nerada, aby se takové krásné a slavnostní večeře obávaly, namísto aby se na ni těšily. K tomu si dáme slavnostní ovocnou bowli a – jak jinak – mísu cukroví.

Ale ta obvykle musí počkat až po rozbalování dárků.

Co nikdy nesmí chybět na vašem vánočním stole?

Adventní věnec, hezký ubrus, mísa s ořechy a jablky, cinkající stromeček a dobrá pohoda.

Více k tématu: Florentýna: Armáda dobrých kuchařů u nás nevzniká

Kitchen story – Manželé v kuchyni – Marika a Jiří Kučovi

Co budou jíst na Vánoce nejlepší foodblogeři?
Autor: Vitalia.cz /Karel Choc

Kolik druhů cukroví jste letos přichystali?

Vánoční cukroví pečeme hodně v omezeném množství. Trávíme vánoční svátky jako jedna velká rodina, takže se u stolu vždy sejde kolem deseti lidí a je potřeba se o všechno podělit.

My se staráme hlavně o přípravu jídla, takže cukroví dělají maminky. Pokud něco děláme, je to opravdu výjimečně.

Letos bychom se chtěli pokusit o nějaké bezlepkové cukroví z mandlí, napadá nás, že se vrhneme na Florentýnky.

Recepty: bramborový salát a cukroví podle food blogerů

Jaké chody budete o letošních Vánocích podávat?

Protože se u stolu schází opravdu hodně lidí, na stole je více věcí k výběru, aby si každý našel to svoje. Připravují se vždy dvě polévky – krémová rybí polévka a hovězí vývar. Na hlavní chod se připravuje klasický bramborový salát s majonézou, kapr, vinná klobása, řízečky a letos k tomu přibude bramborový salát bez majonézy, ryba v solné krustě a možná nějaký ten salát pro odlehčení.

Co nikdy nesmí chybět na vašem vánočním stole?

Na vánočním stole nikdy nesmí chybět miska navíc „pro zvířátka“, kdy každý u stolu do ní trochu dává zvířátkům. Je to spíše symbolické, ale je to taková tradice nemyslet jen na sebe. Dále nesmí chybět svíčky, šupinky z kapra nebo peníze pod talířem.

Více o Kitchen story: Kitchen story: Jak vaří manželé v kuchyni?

Kitchenette – Markéta Pavleje

Co budou jíst na Vánoce nejlepší foodblogeři?
Autor: Kitchenette.cz

Kolik druhů cukroví jste letos přichystala?

Letos peču v podstatě základ.

Linecké,  které dělám ze špaldové a pohankové mouky, engadienery – což je takové méně sladké a celkem zdravé cukroví, také jej dělám většinou ze špaldové celozrnné mouky – je to recept rodinný tradiční a recept je na blogu, medové perníčky, babiččiny čokoládové rohlíčky – tradiční rodinný recept, ale bezlepkový, vanilkové rohlíčky a kolečka, která jsou slepovaná čokoládovým krémem a s čokoládovou polevou.

Recepty: bramborový salát a cukroví podle food blogerů

Pak jsem připravila jedny raw lanýže. Ještě asi udělám marokánky. Hned po Štědrém dnu odjíždíme do tepla, tak už nevymýšlím další a další druhy. Držím se letos hlavně rodinného tradičního timelinu.

Jaké chody budete o letošních Vánocích podávat?

V podstatě tradiční, jen předkrmy ozvláštňujeme. Jako předkrm šneky po burgundsku a švestky s mandlí ve slanině. Tradiční rybí polévku s jikrami. Kapra, vídeňský řízek, bramborový salát.

Co nikdy nesmí chybět na vašem vánočním stole?

Kromě jídla určitě pěkné vánoční dekorace a svíčky.

Více v článku: Kitchenette: Food blog byl můj sen

27 nejlepších českých food blogů, které byste měli sledovat

  • Chcete znát ty nejzajímavější české food blogy?
  • Jak jsem vám slíbila v minulém článku o nejlepších českých fitness webech, naservírovala jsem vám obsáhlý výběr těch nejlepších blogů zaměřených na jídlo a vaření.
  • Každý je něčím originální, jejich majitelé jsou velcí sympaťáci a sympaťačky a určitě byste je měli sledovat.
  • Níže najdete seznam těch nejúžasnějších, které zaujaly mě, a ke každému vám sem přidám nejhezčí příspěvky z Instagramu.
  • Pořadí blogů je opět čistě náhodné, krásné jsou všechny a je na vás, které si oblíbíte nejvíce.
  • Co budou jíst na Vánoce nejlepší foodblogeři?

Nejlepší české food blogy

A co teda jíš?

Přiznám se, že blog A co teda jíš plný inspirativních receptů patří asi k mým nejoblíbenějším.

Linda má neuvěřitelně hezkou a vtipnou fotogalerii na Instagramu. Ačkoliv nejsem vegan, vždycky tady nějakou dobrotu najdu.

Příspěvek sdílený linda ♡ vegan (@acotedajis), Srp 22, 2016 v 9:59 PDT

Smooth Cooking

Mnohokrát oceňovaný blog Smooth Cooking, který píše usměvavá Káťa.

Ona i celá atmosféra blogu je neuvěřitelně pozitivní, každý recept provází nádherné profi fotky a věřte, že s žádným neuděláte krok vedle.

Já jen budu ještě potřebovat něco z Kátiny šikovnosti. Jen tak dál!

Bohyně kuchyně

„Jak se dvě cáklé ženské se společnou láskou k vaření rozhodly stát bohyněmi.“ uvítá vás roztomilý blog Lenky a Elly Bohyně kuchyně.

Mají moc pěkně udělané menu – najdete tu recepty seřazené podle druhu pokrmu, ročních období i nejrůznějších příležitostí – do oka vám padnou třeba „Jedlé dárky“.

Příspěvek sdílený Bohyně kuchyně (@bohynekuchyne), Úno 2, 2017 v 11:54 PST

Kitchenette

Na blog Kitchenette je radost pohledět. Autorka Markéta je nejen zručnou kuchařkou, ale i maminkou a fotografkou. Na jejím webu tak najdete také recepty pro děti. Zajímavostí a výjimkou mezi food blogy je i vlastní e-shop, kde najdete kromě nejrůznějších dobrot i doplňky do bytu nebo knížky o vaření.

Stíhá toho opravdu hodně a stejně z ní vyzařuje nějaký takový krásný klid. K tomu máme navíc ještě společnou oblíbenou kavárnu Letka. Jednou budu jako Markéta! ????

Popečeníčko

Sympatická Jana, která založila blog Popečeníčko, původně vařila a pekla dobroty jen pro své kamarádky. Brzy se ale poznalo, že je škoda se o recepty nepodělit na krásném a přehledném webu. A rozhodně neudělala chybu!

Janu možná budete znát z Beef & Burger, je to burgerový stánek, který provozuje s Terezkou z blogu Foodlover. O té hned v následujícím medailonku.

Foodlover

Jak jsem slíbila, je tu Tereza a její Foodlover. Tahle kočka je hrozně sympatická a líbí se mi její styl psaní.

Kromě receptů najdete na blogu i nádherné plátěné tašky, které si můžete objednat na Terezky e-mailu, který má uvedený na webu.

Příspěvek sdílený Tereza Sychrová (@terezasychra), Úno 26, 2017 v 5:13 PST

Zápisník pana Cuketky

Kdo nezná Martinův blog Cuketka, jako by nebyl! Konečně chlap, který to umí a ví, co dělá. A není to jen o vaření. Martin je autorem též webu Scuk.cz, který je průvodcem po české kulinářské scéně tisícovky podniků.

Nebojí se ani parádních video receptů, kterých pořád v Česku ještě není dost.

Příspěvek sdílený pan Cuketka (@cuketka), Bře 11, 2016 v 3:04 PST

Jarmila Sweet

Jarmila Sweet si zamilujete. A to samé Instagram. Patří stylové Jarmile, která je stejně jako já milovníkem retra, každý její kousek oblečení je úžasný!

A fotky jídel, že se vám sbíhají sliny!

My Cooking Diary

Na první pohled vás totálně vezme celý design webu My Cooking Diary, milé osobní psaní a skromný postoj autorky Káti. Jeden zdravější recept než druhý a fotky, že už nikdy nechcete jíst nic jiného.

Kromě receptů Káťa občas napíše nějaký zajímavý příspěvek (já mám oblíbený ten o spolupracování blogerů s firmami) k jakýmkoliv tématům nebo o cestování a čte se to moc pěkně. Jen tak dál!

Maruška Veg

Ačkoliv nejsem vegan, nemůžu Marušku a její blog Maruška.VEG opomenout. Jeden zdravější recept než druhý, každý něčím zajímavý a často jej doprovází i video na Youtube.

Maruška na mě působí hrozně křehce a fajn, ráda bych ji i někdy poznala. Má nejbarevnější Instagram na světě a jsem si jistá, že to dotáhne daleko.

Příspěvek sdílený Maruška Donajová (@maruskaveg), Úno 25, 2017 v 1:15 PST

Maškrtnica

Nikdy mě nenapadlo, že mě bude bavit Instagram plný převážně jen chleba. Web především o pečení, ale i o Juliiných všedních radostech.

To je Maškrtnica, „blog o chlebu, kvásku a další pekařské zábavě“. Nabídne tap nejdetailnější zákoutí pekařského umění.

Ať už buchty, záviny, bábovky nebo koláče, všechno na vás voní přímo z Instagramu:

Příspěvek sdílený Maškrtnica.cz (@maskrtnica), Říj 25, 2016 v 9:04 PDT

Culina Botanica

Můj malý vzor. Kateřina Winterová, nádherná herečka, talentovaná zpěvačka a k tomu ještě blogerka a tvář pořadu Herbář.

„Culina znamená latinsky kuchyně, botanica je věda o bylinách. Přesně takový blog jsem chtěla. Culinu Botanicu.“ A věřte mi, že je super. Ať už to jsou recepty nebo články o odpadech či složení potravin.

Máma v kuchyni

Pyšná maminka malé Karolínky, nadšená kuchařka a majitelka blogu Máma v kuchyni.

To je Barbora, průvodkyně kuchyní pro děti i dospělé. Vaření ji začalo bavit v těhotenství, kdy se snažila sobě i Karolínce dopřát to nejlepší, později jídla zdokonalovala a vylepšovala, až vznikl tento krásný projekt.

16 tipů na nejkrásnější nové kuchařky pod stromeček

16 tipů na nejkrásnější nové kuchařky pod stromeček Kuchařek vychází každý rok velké množství a není jednoduché se v novinkách zorientovat. Proto vám přinášíme přehled těch nejpovedenějších kuchařských knih, které vyšly před Vánoci a určitě mezi nimi najdete dárek pro každého milovníka dobrého jídla.

Budete mít zájem:  Fotogalerie: Veterináři odhalili nelegální hospodu

Zapojili jsme se i my a máme pro vás kuchařku s nejlepšími zimními recepty, které znáte z časopisu Prima FRESH.

Své knihy představili i známí kuchaři – my hoříme láskou pro každou knihu od Yotama Ottolenghiho, který letos nabízí sladké dobroty. Zdravé a fit recepty najdete v nové knize Gordona Ramsayho, Zdeněk Pohlreich přináší inspiraci na jednoduché a rychlé večeře.

Nezahálejí ani čeští foodblogeři – letos je nadílka z českých luhů a hájů opravdu velká. Neplecha na plechu nás okouzlila krásnou knížkou, která kromě úctyhodného počtu receptů nabízí i cestovatelský deník.

Pro milovníky sladkého doporučujeme knížku od Lelí Hnídákové – Cupcakes. Velmi úspěšné kuchařky od My Cooking Diary a Cat & Cook dostaly své zbrusu nové druhé pokračování.

A se svou prvotinou se představil i Martin Legeza.

Tím ale náš výčet zdaleka nekončí! Podívejte se na všechny tipy na nové kuchařky a vyberte tu pravou:

16 tipů na nejkrásnější nové kuchařky pod stromeček

Kuchařka pro zimní dny

Prima FRESH

Kuchařka sestavená z receptů z časopisu Prima FRESH přináší recepty pro krátké tmavé zimní dny, kdy je tolik času na vaření složitějších jídel, která zahřejí a plnou chutí potěší žaludek i smysly.

Uvařte si vydatné polévky, třeba kari polévku z pečeného květáku nebo severskou rybí polévku, pestré předkrmy a chuťovky, zajímavá hlavní jídla z masa, drůbeže i ryb, dokonce i vegetariánské pokrmy jako chilli con dýně. Mezi hlavními jídly nechybí ani germknödel, tolik oblíbený při lyžařských výpravách do Alp.

A na závěr sladká tečka: co třeba oříškový koláč s pomerančem? K vrcholům zimního vaření patří období Vánoc, které má v kuchařce samostatnou kapitolu.

Kuchařka pro moderní babičku

Kateřina Bednářová 

Žadoní-li vnoučata o muffiny, burger s trhaným masem, avokádový sendvič a další moderní jídla, která znají z oblíbených bister, ale babička o nich nikdy neslyšela, může si připadat trochu trapně.

Tahle knížka jí odhalí chutě mileniálů a představí všechny ty moderní suroviny a způsoby přípravy. A protože babičky zpravidla umí dobře vařit, zvládnou srozumitelně popsané recepty na první pokus a zjistí, že jejich příprava je překvapivě rychlá i snadná.

Dobré jídlo u babičky zůstává jistotou i v dnešní době posedlé zdravým životním stylem a tahle kniha uspokojí všechny.  

16 tipů na nejkrásnější nové kuchařky pod stromeček

Cupcake – Velký sen o malém dortíku

Lelí Hnidáková

Populární minidortíčky si získaly srdce dětí a dospělých po celém světě už dávno. Svedly by i samotného Fausta – možná proto se poblíž jeho domu u Karlova náměstí zrodila jedna z nejlepších cukráren specializujících se právě na lahodné košíčky.

(Tady a také na e-shopu www.leliscupcakes.com také knížku výhradně zakoupíte).

Ani Lelí´s cupcakes, respektive jejich tvůrkyně a majitelka Lelí, neměla cestu k úspěchu sypanou jen sladkými drobečky, jak se dočtete, nicméně tenhle příběh má nakonec sladkou tečku.

Sladké 

Yotam Ottolenghi, Helen Gohová

Šéfkuchař Yotam Ottolenghi se narodil v Izraeli, ale žije v Londýně, kde provozuje několik restaurací, vymýšlí produkty do své kulinární řady delikates a píše kuchařky. Možná už máte doma jeho Hojnost, Simple, Jeruzalém nebo Ottolenghi.

Jeho pokrmy se vyznačují překvapivými kombinacemi surovin, velkou chuťovou škálou a maximálním efektem s úsilím tak akorát. Na přípravu nové kuchařky Sladké přizval svou kolegyni cukrářku Helen Gohovou. Ta pochází z Malajsie, ale vyrostla v Austrálii, kde se vyučila řemeslo a už deset let vymýšlí nové sladkosti v Yotamových restauracích.

Jejich spojením vznikla lahodná kuchařka plná dezertů, moučníků, sušenek a dortů pro nedělní odpoledne, sváteční chvíle i zahnání chmur.

16 tipů na nejkrásnější nové kuchařky pod stromeček

Japonská kuchyně

Tim Anderson

Domácí přípravu neuvěřitelných japonských jídel zpřístupňuje britský šéfkuchař, který jejich kouzlu podlehl. Činí tak nejen s přehledem, ale i jako praktik vědomý si jistých rozdílů mezi asijskými a západními chutěmi i rozdílů přístupu k vaření.

Soustředil se proto na sedm základních surovin, jejichž pomocí můžete japonizovat každý pokrm, a posléze uvádí ty nejznámější recepty způsobem, jenž neodradí ani ty nejbázlivější.

Tim je ale opravdový znalec japonské kuchyně, rozhodně tedy neočekávejte náhražky či nápodoby – zato si připravte hůlky na plné misky tipů, poznatků, triků a inovací.

Neplecha na plechu

Jedlý cestovní deník Markéty a Františka – autorů stejnojmenného blogu a světoběžníků vás provede 18 destinacemi. Na 328 stránkách poznáte světové metropole i romantické ostrovy pěti krásných světadílů.

Nahlédnete do kuchyní místních obyvatel a formou 111 známých i méně známých jídel se jejich kuchyní provaříte.

Zjistíte, že lepší než cestovat prstem po mapě je rajzovat vařečkou v hrnci, a až se na výlet opravdu vydáte, budete díky téhle nevšední a vtipné knížce přesně vědět, kam jet a co si tam dát.

16 tipů na nejkrásnější nové kuchařky pod stromeček

My Cooking Diary 2

Kateřina Saint Germain

Ani druhý díl kuchařky autorky populárního blogu a dnes již čerstvé maminky 
nezklame. Stovka vyzkoušených a snadných receptů kombinuje domácí klasiku 

s inspirací z cest a je přehledně rozdělena na snídaně, obědy a večeře s důrazem na bezmasá jídla, ale nikoliv výhradně. Odlehčené, vtipné, ze života, pro každého. Aneb zhuštěná verze jednoho z nejoblíbenějších místních (food) blogů.

Cat & Cook 2

Ivana Jindřichová

Druhá kuchařka známé blogerky Cat & Cook volně navazuje na první díl a představuje nové recepty i novou kočku – Miňonku, která v kuchyni Ivany Jindřichové zaujala místo po nemocné Mindě.

Barevné fotky s čtyřnohou fešandou, záplava květin a lahodná jídla, která zvládnete podle podrobného popisu uvařit hned napoprvé, zůstávají jako poznávací znamení.

Ivana se opět vydala i do světa a kromě oblíbených českých pokrmů si můžete uvařit i klasické recepty mezinárodní kuchyně. Stěžejní linku tvoří roadtrip po Itálii, ale nakouknete i na další kontinenty. 

16 tipů na nejkrásnější nové kuchařky pod stromeček

Krásné Vánoce

Svatava Vašková alias foodblogerka Coolinářka si vysnila vánoční knížku a když ji nemohla nikde najít, spojila se s 16 inspirativními blogerkami a společně vytvořily nádhernou obrazovou publikaci Krásné Vánoce s podtitulem Sváteční inspirace od českých blogerek. Obsahuje nejen recepty na vánoční pokrmy, ale i tipy na dekorace, balení dárků a drobnosti, které vykouzlí vánoční atmosféru. Kniha je milým pohlazením po duši od adventu po Nový rok, který si tak můžete užít v klidu a pohodě. 
 

12 měsíců v české kuchyni

Martin Legeza

Přesněji řečeno od září do srpna. Proč tohle časové vymezení? Protože mladý kuchař ještě studuje, a tak začíná s počátkem školního roku (kdy se u nich vařilo zvlášť kvůli prvnímu školnímu dni) a končí prázdninami u babičky.

Přísně se drží sezony a vybírá z ní vždy to nejlepší. Sbírka nejpovedenějších receptů včetně slavnostních – od svatomartinských a vánočních až k valentýnským – od kluka s vařečkou, o kterém toho ještě asi dost uslyšíme.

A už se na to těšíme.

16 tipů na nejkrásnější nové kuchařky pod stromeček

Jíme zdravě po celý rok: Sezonní vaření levně a jednoduše

Petr Novák, Barbora Lundgren, Barbora Hlubučková

Již čtvrtý knižní projekt známé trojice, tentokrát s důrazem na sezonní suroviny, které jsou běžně dostupné a šetří kapsu. Více než 150 receptů zvládne i úplný začátečník, sezonní kalendář poradí, kdy a kterým směrem se vydat pro čerstvou úrodu nebo do zeleniny. Od chřestu po sladké brambory – čtyři sta stran lákavého čtení a nápadů.

Green Kitchen at Home – Rychlá a zdravá vegetariánská jídla pro každý den

David Frenkiel a Luise Vindahl

V kuchařce Green Kitchen at Home se s námi její autoři dělí o více než 100 vegetariánských receptů – svých rodinných favoritů, které jsou charakteristické pro jejich každodenní kuchyni. Jde o jídla, po nichž se budete cítit a vypadat skvěle, od rychlých a lahodných snídaní i večeří pro každý den až po propracovanější jídla na víkendové oslavy.

Recepty jsou chytře sestaveny tak, že podle nich uvaříte velmi snadno, uvedena je doba přípravy i spousta užitečných tipů, což vám usnadní práci. Díky fantastickým fotografiím a food stylingu stejně jako milým osobním příběhům povyšuje Green Kitchen at Home moderní a inspirativní bezlepková vegetariánská jídla na novou úroveň.

Tohle je kuchařka, k níž se budete stále a znovu vracet.

16 tipů na nejkrásnější nové kuchařky pod stromeček

Víno ve sklence a na talíři

Kristina Šemberová

Víte, že moravští a čeští vinaři pravidelně sbírají medaile na mezinárodních soutěžích vín a jejich vína se podávají i v michelinských restauracích? Zkušená editorka a autorka kuchařek (Sladká první republika a Neštěkej a jez!) Kristina Šemberová ve své třetí knize poutavě představuje tuzemské vinařské oblasti, výrobu vína, jeho uchovávání, servírování i jak a proč vůbec s ním vařit. Prakticky si to můžete vyzkoušet v 76 receptech na dobroty s vínem a k vínu, od předkrmů přes polévku, hlavní chody a saláty až po grilování a dezerty. Ať už potřebujete rychle připravit teplou večeři, nebo chcete překvapit svou lásku, servírovat rodinný oběd nebo pozvat přátele na party, ve vinné kuchařce Víno ve sklence a na talíři najdete vhodné pokrmy i s ideálním vinným doprovodem, který doporučuje trojnásobný nejlepší someliér ČR Tomáš Brůha. 
www.vinnakucharka.cz

Taková normální kuchařka

Zdeněk Pohlreich

Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich vždy prosazoval zdravý selský rozum, ať už při vaření, nebo v restauracích, které vedl i zlepšoval v televizním pořadu Ano, šéfe! Taková normální kuchařka je zhmotněním jeho postoje.

Obsahuje recepty na hlavní jídla z běžně dostupných, zdravých surovin, které zvládne připravit začínající kuchařka i zkušená matadorka. Sám přiznává, že i doma vaří stejně – „hlavně ať je to dobré, rychle hotové a ať to není žádná věda“.

Kapitola omáček rozšíří vaše pole působnosti stejně jako základní vybavení špajzky i tipy, jak zužitkovat to, co zbyde třeba od oběda. Prostě takové normální domácí vaření. 

16 tipů na nejkrásnější nové kuchařky pod stromeček

Moje dokonalá fit jídla

Gordon Ramsay

Britský šéfkuchař Gordon Ramsay je známou televizní hvězdou, oceňovaným michelinským šéfkuchařem s restauracemi po celém světě a hlavně vášnivým sportovcem. Recepty do své kuchařky proto rozdělil do tří tematických celků – hubnutí, sport a zdraví.

Přes sto lahodných nápadů na zdravá a výživná jídla ocení sportovci, rodiny s dětmi, zaneprázdnění workoholici i senioři a pacienti v rekonvalescenci. Zkrátka všichni, kdo si chtějí ještě dlouho užívat život ve zdraví, radosti a v pohodě.

Protože to, co jíte, významně ovlivňuje, jak se cítíte a co dokážete. 

Zachraň jídlo v kuchyni

100 receptů, rad a tipů, jak využít jídlo až do posledního kousku

Sympatická a vysoce potřebná místní iniciativa soustředěná na neplýtvání jídlem se dočkala své knižní podoby. Stovka receptů na 256 stranách činí přesně to, co slibuje, a navíc velice chutným způsobem.

Najdete tu i řadu informací a faktů (často alarmujících) a také tipů na správné skladování potravin, určení jejich čerstvosti a samozřejmě i příslušnou přípravu.

O předmluvu se postaral proslulý šéfkuchař Massimo Bottura a své příspěvky přidali i Martin Škoda, Juliana „Maškrtnica“ Fischerová, Hugo Hromas či Kateřina „Smooth & Cooking“ Kuranová.

A jeden bonusový tip na dárek, pro ty, kdo rádi dobře jedí, ale raději to, co uvařil někdo jiný…

365 Gastromapa Lukáše Hejlíka

365 – Gastromapa Lukáše Hejlíka

Herec Lukáš Hejlík se věnuje blogu Gastromapy už 6 let! Objíždí české luhy a moravské háje a každý den přináší jeden tip na místo, kde se lidé můžou dobře najíst, napít, dát si skvělou kávu nebo něco sladkého.

Budete mít zájem:  Triky, jak se zasytit, a přitom se nepřecpat

Za ty roky projedl přes milion a půl, navštívil skoro půl druhého tisíce podniků, a tak bylo na čase to posunout dál. Nejdřív vznikla appka a teď i knížka Gastromapy. Jmenuje se 365 – Gastromapa Lukáše Hejlíka, a to hned z několika důvodů – dělal jí 365 dní, má 365 stran, ale především přináší 365 tipů.

Podniky rozdělil do 31 kapitol, jedna vás vezme s sebou na výlet po Česku, další vás zavede na přísnou snídani, na rychlý oběd, na jídlo z foodtrucku nebo za tím největším zážitkem! Ukáže vám místa, kde byste rozhodně žádný skvělý podnik nečekali.

Nebo vás nechá proletět se po těch nejlepších kuchyních světa. Tuhle knížku potřebujete na cesty. Nebo spíš – tahle knížka vám ty cesty naplánuje!

PŘIPRAVILA KLÁRA MICHALOVÁ
 

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Související témata: kuchařka , tipy na dárky , Vánoce

Nejlepší foodblogeři roku 2019

Kategorii přínos vyhrála Karolína Four

V této kategorii se hodnotila myšlenka, inspirace, progres i zodpovědnost. Přesah.

Porotu nadchlo několik blogerů, například Martin Škoda a jeho hashtag #konecplytvani, #neplastuj od Chef Kamu, Kristína Němčková (@made_by_kristina) a to, jak umí motivovat mladé lidi k vaření… Zvítězila Karolína Four.

Ze své pozice vystudované odbornice na výživu vysvětluje složení nejrůznějších potravin, popisuje rozdíly mezi potravinami, které mohou na první pohled někomu připadat stejné, vyvrací mýty o stravovacích trendech. 

Sledujte ji na www.karolinafour.cz 

Mléko: Co si přinesete domů, když koupíte trvanlivé, čerstvé nebo bio?

Mléko lze považovat za téměř ideální potravinu, protože obsahuje nejen všechny základní živiny, ale i většinu vitaminů a minerálních látek. Je skvělým zdrojem kvalitních bílkovin, vitaminů rozpustných ve vodě i v tucích (A, D, E a skupiny B) a vápníku. Jedná se navíc o nutrienty s vysokou biologickou hodnotou a dobrou vstřebatelností.

Trvanlivé mléko

UHT mléko je takové, které najdete v obchodech v krabicích v regále a nepotřebuje chlazení. Označuje se někdy taky jako trvanlivé mléko.

Mléko ošetřené metodou UHT (Ultra High Temperature) se zahřívá na minimální teplotu 135 °C po dobu alespoň 1 sekundy, kdy dochází ke zničení všech mikroorganismů.

Ošetření UHT pomáhá prodloužit trvanlivost neotevřeného výrobku, a to až na několik měsíců bez chlazení.

Využití vysoké teploty ale negativně ovlivňuje základní nutriční složky mléka, dochází k denaturaci syrovátkových bílkovin a hydrolýze tuků, jsou zničeny všechny prospěšné enzymy a klesá obsah termolabilních vitaminů. Tyto změny se poté odráží také na senzorických vlastnostech – na barvě, chuti a vůni mléka.

Čerstvé mléko

Čerstvé mléko najdete v obchodě v chladicích boxech, protože je potřeba ho skladovat při teplotě 4-8 °C, a prodává se buď klasicky v tetrapacku nebo v plastových lahvích. Toto mléko bylo pasterováno, tedy krátce zahřáto na teplotu 71,7 °C po dobu 15 sekund.

 Jedná se vlastně o stejný proces, který dělala vaše babička s čerstvým mlékem od krávy, když ho dala do hrnce a převařila ho. Během pasterace jsou zničeny choroboplodné zárodky škodlivých mikroorganismů, na prodloužení trvanlivosti mléka ale vliv nemá. Trvanlivost je zhruba dva týdny.

Ke snížení výživové hodnoty mléka nebo změně jeho chuti při šetrné pasteraci téměř nedochází. 

Mléko s označením bio

U biomléka je rozdíl ve srovnání s nebiomlékem hlavně v ceně. Výkupní cena je dnes 12 Kč/litr, tedy o 3 Kč/litr více, než v případě mléka konvenčního (tzn. „nebio“). Za biomléko lze označit takové, které bylo vyprodukováno na ekofarmě s platným certifikátem. Na těchto farmách jsou pro chov dobytka zákonem přesně stanovené podmínky, od způsobu ustájení, přes krmivo, až po veterinární péči.

Rozdíl mezi konvenčním mlékem a biomlékem může být znatelný pouze v období letních měsíců, během kterých musí ze zákona dojnice z biochovů pobývat na pastvě, v zimních měsících jsou bio krávy krmeny stejně, jako krávy, které na ekologických farmách nežijí.

Mléko nadojené během období zkrmování zeleného krmiva může být chutnější a nutričně mírně bohatší. Ve srovnání s běžným nebio mlékem může mít během léta vzhledem ke kvalitnější stravě dojnic o trochu vyšší podíl vitaminu E nebo prospěšných omega-3 mastných kyselin.

V zimě je nutriční hodnota bio i nebio mléka prakticky stejná.

Tam & zpět

Tam & zpět

Tentokrát vyhráváMo Nka ale nezoufejte, nebyla to poslední soutěž????????????

Markétka Markét

Jaro je moje nejoblíbenější období, každou zimu se již nemůžu dočkat JARA ????????????????????????????. Kdyby se na mě štěstí pousmálo, měla bych velkou radost z pětiletého deníku – byl by to pro mě dárek k narozeninám a na jaře bych začala psát… Radost by určitě měly i Iveta Městská, Karolína Kája Karol ????????

Milan Konečný

Na jaro se s manželkou ❤ Jana Konečná i s dcerkou moc těšíme. Zkouším štěstí pro manželku k narozeninám, pětiletý deník by ji udělal obrovskou radost. ????????????????????????????❤

Lucie Krejčí

Těším se na jaro, na probouzející se přírodu, na nový život a naději ????????????????????❤ a ještě větší radost bych měla s Pětiletým deníkem a se mnou moje kamarádky Jana Janíčková a Veronika Veča Verunka ???? Jana Janíčková dnes slaví narozeniny????, třeba se na nás usměje ŠTĚSTÍČKO????

Šárka Bendová

Těším se na jaro???? a také na Pětiletý deník????, který by určitě potěšil i moji báječnou kamrádku Dana Krejčí ????????????????????????????????????????❤️????????

Gábi Kynclová

Krajina schovaná pod čepici sněhu a já jdu do rybníka ☺️???? tohle vystihuje první jarní den???? je lepší když příroda ještě spí , páč pak přijdou první mrazíky a vše co již ožilo , umře. Takže za mě je tohle krásný den????jo a kamaráda neoznačím, páč by to nebylo pro něho překvapení.Já svůj deník už mám dva roky, a popravdě mě stále překvapuje ♥️

Renáta Vanková

Lucia Žàkovà ????????☺️ určite by sme obe prijali viac zelenej a teplejšie počasie, nech mi môj rituál – jarná káva v prírode – spôsobuje ešte príjemnejší pocit ☀️ a Lucke sa lepšie cvála na koníkoch ????????

Denisa Grácova Sauerova

Uživame si krasnu sobotu Výhra by velmi potesila❤️

Michaela Valentová

Iva Valentová ☀️ už aby bylo krásně.

Ida Menšíková

Kamarádka Martina … ideální jaro ????????????????????????????

Adéla Konečná

Těším se na jaro a se mnou i kamarádka Veronika Veča Verunka a moje báječná švagrová Jana Konečná❤. Jaro je krásné po dlouhé zimě, čas plný nadějí, obzváště v dnešní době ???????????????????????????????? Kdyby se Paní Štěstěna usmála, pětiletý deník bych věnovala své báječné švagrové Jana Konečná k jejím kulatým narozeninám. Vím, že by měla velkou radost ????????

Týnka Kostelecká

Už se moc těším až vše bude kvést ????????????a zářit barvami???????????? a až bude venku teplo. ????????

Lucie Šomanová

S celou rodinkou se těšíme na teploučko, na dny plné sluníčka a na výlety k řece a taky na rybaření???????????????????????????????????????????? Jitka Čermáková

Pavlína Sluková

???? Jarní vůně ve vzduchu, jarní déšť, procházky, focení, čtení na lavičce, pohoda a nová energie.To je jaro. Nejlépe ještě i s deníkem, který by udělal radost například Kateřina Kaňkule ????

Míša Krákorová

????šprtám na poslední státnice na medině.. už není kapacita… a nejlepší Anička už to má za sebou a je paní doktorka!

Jiřina Rončáková Pecková

???????????? ????????Májinka Sýkorová Plánská

Markéta Pijáčková

Katka Prekopová

Jana Vaňková ???????? těším se zase na zahradu

Simone Vítů

Petra Šmídková

Zuzka Červeňová

Martin Červeň vypĺňate poctivo? ????????????

LP Angel

????????????????☀️????????????‍♀️???? Jiří Rychter

Zdeňka Šenkeříková

Sabina Šenkeříková ☀️????‍♀️????????️????????????????????????️????️????

Janča Hluchá

Jana Mičová

????????‍♀️???????? Vysloužilová Dubovská Anna

Michaela Zalabáková

Lucinka Řeřichová ????????????????

Jana Tylsarova

Marie Pospíšilová Marta Libor ????‍♀️????‍♂️????????????????

Blanka Duží

Historik: Gothaj v bramborovém salátu? Komunisté chtěli Vánoce bez náboženských prvků

Mluvit o jídle a zároveň se dotýkat zásadních společenských témat umí málokdo. Historikovi konzumu Martinu Francovi se to daří. V rozhovoru pro Aktuálně.

cz tak nemluví jen o původu kapra s bramborovým salátem, ale i o tom, proč bylo pro komunisty klíčové zajistit dostatek potravin aspoň o Vánocích a proč se v době klimatické krize už nelze vrátit k časům, kdy chudší vrstvy jedly maso jednou týdně.

Když se řekne štědrovečerní jídlo, většině Čechů se pravděpodobně vybaví smažený kapr. Kdy a jak se tenhle pokrm na našich vánočních stolech objevil?

Kapr byl v našich končinách už na přelomu středověku a raného novověku nejrozšířenější rybou. Ryby přitom obecně neměly zrovna nízkou cenu, takže pro chudší obyvatele nebyly tak dostupné. Lidové vrstvy se tak o Vánocích dlouho stravovaly jídly, která stála na hojně omaštěných houbách či kroupách, například černým kubou.

Kapr se jedl mezi měšťanstvem a aristokraty a ještě na přelomu 19. a 20. století se připravoval jiným způsobem. Typickou úpravou byl v českých zemích kapr načerno, kdy rybu doplňovala omáčka, do které se přidávalo mimo jiné pivo a perník.

Tento recept byl ale náročný jak na ingredience, tak na čas. Když tedy u nás v 50. letech začalo přibývat žen, které docházely do zaměstnání, převládl coby nejrychlejší úprava kapr smažený v trojobalu.

Hospodyňky se totiž najednou ocitly v časovém shonu, Štědrý den byl koneckonců až do 90. let dnem pracovním.

A jak je to s bramborovým salátem?

Bramborový salát se stal běžnou součástí našich jídelníčků v 19. století. Pořád ale není zcela objasněné, proč se u nás po roce 1945 prosadil bramborový salát s majonézou. Jedna z teorií říká, že může jít o inspiraci ze Sovětského svazu. V Rusku a na Ukrajině jsou totiž majonézové saláty nesmírně populární a k novoročním oslavám se tam jako vyhlášená specialita připravuje salát Olivier.

Ten se původně dělal podle dosti náročného receptu s nejrůznějšími luxusními ingrediencemi, například s langustami, ale pak se rozšířil i mezi širší vrstvy, což znamenalo odbourání těch dražších surovin.

Ve výsledku tedy začal připomínat náš bramborový salát s majonézou, k jehož rozšíření přispěla i skutečnost, že se dala v lahůdkářstvích koupit předpřipravená majonéza a od konce 50.

let se v obchodech prodávala průmyslově vyráběná majonéza Majolka.

Kdy se v českých zemích začalo péct vánoční cukroví?

V raném novověku byla typická spíše vánočka. Když jsem například zkoumal kuchyňské účty rodu Šternberků a Manderscheidů z 18. století, zjistil jsem, že svým služebníkům a čeledi rozdávali právě vánočky. Cukroví se u nás prosadilo až v 19. století a na počátku 20.

století o něm kuchařské knihy už psaly jako o běžné záležitosti.

Z dobových pramenů vyplývá, že se ho u nás lidé snažili alespoň v nějaké podobě péct i ve válečných a poválečných letech, kdy byly suché plody, jako ořechy nebo mandle, stejně jako tuk a vejce nedostatkové.

Z hlediska receptur má naše cukroví hodně blízko k tomu rakouskému. V případě lineckých koláčků nebo išlských dortíčků k Rakousku odkazuje už samotný název. Německo naproti tomu klade větší důraz na kořeněnější sladkosti typu perníčků či sušenek speculatius.

O Vánocích se dnes často mluví jako o svátcích konzumu. Lidé se během nich přejídají nebo nezřízeně utrácejí za dárky. Přišel tento trend až v porevoluční době, kdy se otevřely hranice se Západem, nebo byly jeho zárodky vidět už za socialismu?

Konzumní charakter měly Vánoce už po roce 1948, a to proto, aby se u svátků podařilo přebít náboženské prvky, které minulý režim považoval za nežádoucí. Tehdejší političtí představitelé si uvědomovali, že alespoň během Vánoc musí zajistit dostatečné množství i výběr potravin. Věděli, že zásobování vánočního trhu výrazně přispívá ke společenské stabilitě.

Nedostatkové potraviny typu suchých plodů, které během roku mnohdy na pultech chyběly, se schraňovaly právě na období Vánoc. Jižní ovoce se do Československa v 50.

Budete mít zájem:  Globus omezuje jednorázové obaly, zavádí „Otoč kelímek“

letech dováželo prakticky jen před vánočními svátky, a pokud se dodavatelé omlouvali, že zboží mohou poslat až v lednu, stát objednávky rušil s tím, že po Novém roce už tropické ovoce nikdo nepotřebuje.

A podobně to za socialismu nakonec fungovalo i s těmi kapry. Tři čtvrtiny spotřeby kaprů připadaly na Štědrý den.

Komunisté tedy chtěli lidem vykouzlit úsměv na tváři alespoň o Vánocích.

Ano a lze to ilustrovat i jednou pravdivou anekdotou. Když před Vánoci roku 1967 Ústřední výbor KSČ projednával otázky, které směřovaly k odvolání prvního tajemníka Antonína Novotného, šlo o zásadní politické jednání. Přesto se tehdy zastáncům Novotného podařilo schůzi přerušit, a to s odůvodněním, že by přítomné soudružky z východního Slovenska jinak nestihly přichystat vánoční oslavy.

Jak ještě totalita štědrovečerní tabuli proměnila, když pomineme fakt, že se do bramborového salátu dostala majonéza?

Zajímavé je, že sekularizace, tedy snaha zbavit Vánoce náboženských prvků, se projevovala i v gastronomických trendech. A to třeba tím, že se do salátu začala přidávat uzenina, typicky gothaj nebo šunkový salám, což pochopitelně u vánočních svátků narušovalo jejich postní charakter.

Podobně za socialismu došlo k tomu, že postní rybu začal na našich vánočních jídelníčcích nahrazovat vepřový řízek. Jinak se v té době ale oproti dnešku objevilo inovací jen velmi málo.

Pro režim totiž bylo při centrálním plánování vánočního zásobování výhodnější, když byla poptávka každý rok stejná.

Na začátku prosince vám vyšla knížka Retrojídlo: Jak jsme jedli za socialismu. Máte coby příslušník generace Husákových dětí na některé tehdejší pokrmy nostalgické vzpomínky?

U mě je to trochu složité. Přestože jsem dnes velmi objemný, jako dítě jsem býval střízlíček, který špatně jedl. Z dobových pokrmů mám tedy nostalgické vzpomínky snad jen na jednu specialitu ze školních jídelen, a sice dukátové buchtičky s vanilkovým krémem.

Když už jste zmínil ty školní jídelny, vybavíte si naopak některé jídlo z dob vašeho dětství, které vás dodnes naplňuje děsem?

Přiznám se, že jsem do školních jídelen chodil nerad, a to nejen proto, že jsem byl mlsný, ale i kvůli celkové atmosféře. Vyrůstal jsem na sídlišti, kde byla obrovská jídelna pro více než 1500 strávníků. Kvůli hluku, nepořádku i hygienickým zvyklostem nebylo tohle místo nijak atraktivní.

Největší gastronomické trauma pro mě byla čočka, která tehdy překvapivě patřila mezi nedostatkové zboží. Zájemci ji kolikrát museli shánět za bony v Tuzexu. Na jídelníčku dětských nemocnic, kde jsem jako malý často pobýval, ale čočka nakyselo nechyběla.

Podávala se bohužel poměrně často a já ji dodnes nemám rád.

Na obálce vaší knihy je obložený chlebíček. Tahle česká specialita se tedy zrodila za socialismu?

Obložený chlebíček se v době socialismu hlavně demokratizoval, stal se něčím, co konzumovaly širší vrstvy lidí, ať už při oslavách dobových svátků, anebo běžně v kantýnách.

Známou lahůdkářskou delikatesou ale byl už za první republiky, kdy si ho ovšem mohli dovolit jen movitější lidé.

Důvodem bylo jednak to, že se na chlebíčcích objevovaly poměrně exkluzivní suroviny, třeba kaviár, ale také skutečnost, že jejich příprava vyžadovala značné množství ruční práce.

Popularitu mezi vyššími vrstvami si koneckonců chlebíček udržel i ve válečné éře, kdy se odehrála známá chlebíčková aféra. Prominentní novináři kolaborující s nacisty tehdy byli otráveni chlebíčky z nejluxusnějšího pražského lahůdkářství.

Po roce 1948 se najednou chlebíčky podávaly prakticky na každé schůzi. Výrazně se zlevnily a reálně se redukoval jejich sortiment. Prodávaly se především šunkové, vajíčkové nebo sýrové, i když samozřejmě dál existovaly i ty kaviárové či humrové.

Má v období socialismu kořeny taky další česká klasika, kterou je smažený sýr?

Smažený sýr se za socialismu podobně jako chlebíček jen rozšířil. V dřívějších dobách se na obalovaný sýr využívaly lepší druhy, především ementál, což z něj dělalo exkluzivní pokrm. V 60. letech minulého století se ale začal dělat z moravského bochníku, domácí a výrazně levnější alternativy ementálu, a v 70. letech se moravský bochník nahradil dalšími druhy sýra s ještě nižší cenou.

Sýry za socialismu patřily mezi dotované potraviny, takže určité množství sýra bylo mnohem levnější než stejné množství masa.

Díky tomu se ze smaženého sýru stala široce dostupná záležitost a k růstu jeho popularity přispěly taky prodejny polotovarů, kde se hojně nabízel.

Restaurace tedy s jeho přípravou neměly těžkou práci a taky to pro ně vyřešilo otázku, co podávat jako bezmasé jídlo. Pro období 70. a 80. let je navíc příznačná obliba smažených jídel obecně.

Náročnější strávníci dnes době socialismu dávají za vinu, že Češi často upřednostňují kvantitu nad kvalitou a že v restauracích menších měst gastronomie stále zůstává na nevalné úrovni. Je tahle kritika z vašeho pohledu oprávněná?

Porce v restauracích před rokem 1989 nebyly nijak velké, ale důraz na kvantitu oproti kvalitě k této době patřil. Výrazně tak vzrostla například spotřeba masa, která na přelomu 80. a 90. let v průměru přesáhla 100 kilogramů na osobu ročně.

Taky je pravdou, že se v centrálně plánové ekonomice minulého režimu nedařilo zajišťovat dostatečně široký sortiment potravin.

Kolikrát chyběly i běžné suroviny, jako česnek, majoránka či kmín nebo některé typy zeleniny, jejichž pěstování bylo náročnější na lidskou práci, takže se v kolektivizovaném zemědělství jejich dostatek těžko zajišťoval. To k nějaké kultivaci gastronomie zrovna nepřispívalo.

Navíc v gastronomii vázla kulturní výměna, kterou vidíme dnes. V pražských restauracích třeba v současnosti najdete obrovské množství národních kuchyní, dováží se k nám celá škála potravin z nejrůznějších zemí, a to i těch, které lákají jen omezený okruh příznivců.

Před rokem 1989 u nás byla i špičková kuchyně velmi konzervativní a vůbec u nás neproběhla vlna takzvané nouvelle cuisine, která na Západě v 70. letech vyvolala radikální inovaci vysoké gastronomie. Pro mladé ambiciózní kuchaře tady zkrátka nebylo vhodné prostředí.

Založit si vlastní restauraci s nějakým neotřelým konceptem nebylo možné, a tak když se jim naskytla příležitost, kolikrát raději odešli tam, kde mohli uspět.

Jaký vývoj pak česká gastronomie zaznamenala v porevolučních letech? Pomohlo otevření hranic se Západem k její kultivaci, nebo u nás ještě dojížděly trendy z dob normalizace?

V 90. letech se u nás stav gastronomie ještě zhoršil. Po inovacích tady stále nebyla poptávka. Začaly sem sice proudit masy zahraničních turistů, kteří ale nestáli o poznávání moderní haute cuisine a ve většině případů požadovali tradiční české speciality tak, jak se zformovaly na počátku 20. století.

Domácí bohatou klientelu, která si jídlo v dražších restauracích mohla dovolit, zase netvořili lidé kulturně vyspělí. Byli to spíš lidé, kteří měli štěstí nebo patřili do šedé ekonomiky a na počátku 90. let legalizovali svůj majetek.

V takovém prostředí se zázemí pro nějakou kultivovanou spotřebu hledalo opravdu těžko.

Situace se začala měnit až kolem roku 2000. Až tehdy se začali ve větší míře objevovat kuchaři, kteří domácí kuchyni začali přetvářet tak, aby byla stále svébytná a vycházela z tradic, ale zároveň odpovídala současné době. V menších městech sice vývoj i dnes postupuje pomalu a najít tam klientelu pro inovativnější přístupy je stále složité, ale v posledních letech se to začíná dařit.

Taky dnes můžeme pozorovat množící se skupinu lidí, kteří jsou ochotní připlatit si za výběrovou kávu, maso a mléčné výrobky od soukromých chovatelů nebo chleba z malé místní pekárny.

Ano, i to je jedním z projevů kultivace. Nakupování potravin od místních producentů navíc nemusí nezbytně být finančně náročné, a v menších městech dokonce mohou mít některé výrobky výrazně nižší cenu než v Praze. Tento trend se tedy netýká jen bohatých ajťáků, ale i běžných spotřebitelů, ať už je motivuje fakt, že je jídlo od malých živnostníků zdravější, nebo to, že má poctivější chuť.

Mění se v posledních dekádách význam, který jídlu přisuzujeme? Stává se jídlo pro část populace výraznější složkou identity?

To je složitá otázka. Nemalá část mladých lidí určitě jídlo začíná považovat za důležitý problém a snaží se svou výživu vědomě modelovat.

V nastupující generaci přibývá lidí, kteří se stravují nějakým alternativním způsobem, přibývá vegetariánů a veganů, což může být spojené s vnímáním klimatické krize.

Mnoho z nich se masa vzdává proto, že to považují za správné a morální. Prostřednictvím jídla tak demonstrují svou životní filozofii.

Zároveň dnes vidíme boom foodblogerů, kteří na internetu sdílejí recepty, i televizních kuchařských show, v nichž soutěží nadšenci z řad běžné populace. Přibývá tedy v Česku lidí, kteří si doma vaří a vnímají to jako zábavu?

Obrovský úspěch pořadů jako Peče celá země nebo vzrůstající množství kuchařek, kolem kterých se tvoří velké komunity, by nás neměly zmást. Ve skutečnosti dnes čím dál víc lidí vařit přestává.

Zároveň je ale potřeba přiznat, že zatímco v 90. letech bylo nevařit módní, dnes je naopak v módě, když člověk absolvuje kuchařské kurzy, vyhledává si vybrané recepty, podle kterých pak vaří, a podobně.

Tento trend ovšem rezonuje jen v některých společenských skupinách.

Mluvil jste o příklonu mladé generace k alternativnímu stravování. Navzdory přechodu od manuální práce k té kancelářské se ale nezdá, že by se Češi hodlali masité stravy vzdát.

Stravovací zvyklosti jsou obecně mimořádně konzervativní a změny u nich probíhají velmi pozvolně, což platí nejen pro Česko, ale i pro jiné země.

Česká národní kuchyně se zformovala kolem roku 1900 a dnešním životním podmínkám ve svém celku příliš nevyhovuje. Úbytek manuální práce a s ním související obezita byly problémem už v 60.

letech minulého století, a přesto značná část veřejnosti masité a moučné pokrmy s množstvím tuku stále preferuje.

V tom, jestli se tohoto typu stravy bude v budoucnu více lidí vzdávat, podle mě může sehrát rozhodující roli otázka klimatické krize. Ta je naléhavá, takže není vyloučené, že ke změnám stravování dojde poměrně rychle a že půjde o změny vynucené ekonomickými nástroji. Kdybych ale byl politik, tak k tomuto problému přistupuji velmi opatrně.

Proč?

Pokud bychom z masa znovu udělali statusový symbol, exkluzivní surovinu, kterou si běžná rodina bude moci dovolit jednou týdně, mohlo by to ve společnosti vyvolat velké napětí. Kdyby se například prosadilo jen maso od menších farmářů, znamenalo by to výrazné zdražení.

Někteří lidé by na maso najednou neměli, ale protože si na něj už zvykli, pořád by ho chtěli, a takové sociální nerovnosti by mohly být skutečně nebezpečné.

Jako mnohem lepší řešení proto vnímám snahu o produkci masa ekologičtějšími způsoby, snahu vyvinout cenově dostupné maso ze zkumavky a podobně.

Metody zavedené při budování konzumní společnosti sice zajistily dostatek masa a dalších potravin pro široké vrstvy, ale bylo to na úkor životního prostředí. V současnosti už celý ten proces nemůžeme vrátit zpátky.

Není možné si představit, že běžní lidé budou tak jako v minulosti jíst jen brambory a zelí, zatímco ti, kteří na tom budou líp, si budou dopřávat maso. To by společnost nepřijala.

Proto musíme najít způsob, jak zajistit stejné množství potravin, které spotřebováváme dnes, aniž bychom při tom poškozovali planetu tak, jak jsme to dělali doteď. To bude jeden z nejdůležitějších a zároveň nejsložitějších úkolů nastupující generace.

Mohlo by vás zajímat: Jsme národ pekařů. Cukrařina je doména mužů, tady to zabili komunisti, říká Slavíková

19:38

Česko je národem pekařů a cukrářů, je to fenomén. Snažíme se péct ze zdravých a kvalitních surovin. V cukrařině náhoda neexistuje. | Video: Martin Veselovský

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *