Voda je pro náš život zásadní a pro správný vývoj našich dětí bychom měli vybírat jen tu nejkvalitnější. Jak ale poznáte, že ta kterou jste si přinesli domů je opravdu nejlepší? Podle čeho ji vybírat? Poradíme vám!
Obsah vody v našem těle je 60 – 80 %, podle věku. U kojenců je toto množství větší než u starších lidí.
Voda v těle rozpouští živiny, odstraňuje odpadní a přebytečné látky, je nositelem chemických informací, v krvi pomáhá přenosu kyslíku a oxidu uhličitého a v neposlední řadě má velmi důležitou roli při regulaci tělesné teploty.
Pro děti jedině kojeneckou vodu
Pro vodu, která je označena jako „kojenecká“ platí velmi přísná pravidla.
V první řadě je sledováno množství dusitanů a dusičnanů, které se v zažívacím ústrojí mohou přeměnit na toxické dusitany. V těle malého dítěte se tak může hemoglobin, který přenáší v těle kyslík, přeměnit na methemoglobin, který přenosu schopný není. A to je velmi nebezpečné!
Kojenecká voda musí být z kvalitního podzemního zdroje, který je vhodný pro přípravu kojenecké stravy. Nesmí být chemicky nijak ošetřena a ve zcela výjimečných případech může být upravena UV zářením.
Od narození do šesti měsíců
Kojeneckou vodu byste měli naprosto bezpodmínečně používat minimálně do tří měsíců věku dítěte. Lékaři však doporučují pokračovat až do šesti měsíců.
Někdy se při nákupu můžete setkat s balenou minerální nebo pramenitou vodu, která bude mít označení „vhodná pro přípravu kojenecké stravy“. Kvalita této vody by sice měla být srovnatelná s kojeneckou vodou, mějte ale na paměti, že tato voda již prošla určitou úpravou stejně jako pitná voda z kohoutku.
Skladování
Co se týče skladování vody, i to je velmi důležité. Nezapomeňte vodu skladovat na temném a chladném místě, kde nebude vystavena přímému slunečnímu záření. Vodu musíte spotřebovat do 48 hodin od otevření. Pokud byste pro kojence nepoužili speciální vodu, mohlo u něho dojít k vyvolání průjmových onemocnění.
Jak poznáte dobrou vodu?
Na obale kojenecké vody musí být povinně uvedeny tyto údaje:
- Obsah rozpuštěných pevných látek, tedy minerálních jako je vápník, hořčík, sodík, draslík apod.
- Je-li voda sycena oxidem uhličitým, musí označena jako „kojenecká voda sycená“ s uvedením obsahu oxidu uhličitého.
- Pokud byla voda upravována UV zářením, mělo by na jejím obalu uvedeno „ošetřeno UV zářením“.
Kvalita vody z kohoutku
Pokud chcete po půl roce života dítěte používat k přípravě nápojů a pokrmů vodu z kohoutku, můžete si její kvalitu ověřit na stránkách vodárenských společností nebo si nechat udělat rozbor vody ve studni, přičemž úplnou jistotu o nezávadnosti vody získáte jejím převařením.
Voda z řadu pro kojence? | CENTRUM VODY, rozbory vody dostupné z celé ČR
Úvod » Informace o vodě » Voda z řadu pro kojence?
Otázku v nadpisu článku si kladou mnozí spotřebitelé, kteří mají doma dítě v kojeneckém věku a nechtějí či nemohou kupovat balenou kojeneckou vodu. Následně kladou tuto otázku provozovatelům vodovodů, kteří ji dále postupují hygienikům. To, že odpověď na tuto otázku není zcela jasná ani odborníkům, pak poznáme z různých odpovědí, které lze získat.
Proto je vhodné si tuto problematiku blíže vysvětlit.Dlouhá léta – přesně od roku 1959 do dubna 2004 – u nás existovalo jediné kritérium, zda pitná voda je či není vhodná pro kojence. Tímto kritériem byl obsah dusičnanů do limitu 15 mg/l (pro ostatní populaci byl limit nejprve 35 mg/l a od roku 1964 až doposud 50 mg/l).
Přehled těchto požadavků v jednotlivých předpisech je chronologicky ukázán v tabulce 1.
Tabulka 1
| Předpis | Platnost | Požadavek na obsah dusičnanů |
| ČSN 56 7900 Pitná voda | 1959-1964 | 35 mg/l … u zdrojů zásobující kojenecká zařízení max. 15 mg/l |
| ČSN 83 0611 Pitná voda | 1964-1974 | 50 mg/l … k umělé výživě kojenců max. 15 mg/l |
| ČSN 83 0611 Pitná voda | 1975-1990 | … uvedená hodnota (50 mg/l) přesahuje obsah dusičnanů ve vodě, která smí být používána k umělé výživě kojenců |
| ČSN 75 71 11 Pitná voda | 1991-2000 | mezní hodnota 50 mg/1, doporučená hodnota pod 15 mg/l |
| Vyhláška č. 376/2000 Sb. | 2001-2004 | mezní hodnota 50 mg/1,… pitná voda pro přípravu kojenecké vody a nápojů musí mít obsah nižší než 15 mg/l |
| Vyhláška č. 252/2004 Sb. | 2004 až dosud | nejvyšší mezní hodnota 50 mg/l * |
* O kojencích není ve vyhlášce ani v zákoně o ochraně veřejného zdraví (ve vztahu k pitné vodě) žádná zmínka.Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, však tento „kojenecký limit“ vypustila. Proč? Ze dvou důvodů.
Hodnota byla zmíněna v poznámce pod tabulkou a právně nebylo jasné, kdo, jak a zda vůbec má za povinnost informovat spotřebitele, pokud měla voda obsah dusičnanů více než 15 mg/l, ale stále v limitu 50 mg/l. A hlavně panovala nejasnost ohledně odborného zdůvodnění této limitní hodnoty.
Dusičnanový limit 15 mg/l byl původně stanoven z hlediska prevence kojenecké methemoglobinémie. Toto onemocnění může akutně smrtelně ohrozit kojence tzv. vnitřním zadušením.
V zažívacím traktu se dusičnany vlivem některých druhů bakterií redukují na dusitany, které po vstřebání do krve způsobí přeměnu krevního barviva hemoglobinu na methemoglobin, jehož schopnost přenášet kyslík je velmi omezená – odtud vzniká ve tkáních nedostatek kyslíku, který se v první fázi projeví modráním kůže a rtů, při prohloubeném stavu pak skutečným dušením a poškozením funkcí mozku až selháním základních životních funkcí. Kojenec (zvláště do 3 měsíců věku) je v tomto směru zvláště citlivý, protože má jednak přirozeně vyšší obsah methemoglobinu v krvi, jednak má dosud omezené mechanismy jak methemoglobin přeměnit zpět na funkční hemoglobin.V roce 1945 byl v odborné literatuře poprvé popsán případ z USA, kde bylo dokázáno, že tuto nemoc způsobila pitná voda s vysokým obsahem dusičnanů. U nás byl takový případ poprvé publikován v roce 1949 a do roku 1960 bylo v Československu evidováno 319 případů onemocnění s přibližně osmiprocentní úmrtností. Skutečný počet onemocněni byl však mnohem vyšší, protože lehčí případy nebyly evidovány a některé vážné případy byly jinak diagnostikovány. V padesátých a šedesátých letech byly příčiny této nemoci v Československu podrobně zkoumány. Přestože se již tehdy dospělo k závěru, že vedle obsahu dusičnanů je rozhodujícím faktorem přítomnost vhodných druhů nitrát-redukujících bakterií, někdy okolo r. 1955 byl navržen limit dusičnanů pro kojeneckou vodu ve výši 15 mg/l. Autorovi článku se dosud nepodařilo zjistit, jak byla tato hodnota vypočtena, šlo však zřejmé o „tuzemský“ limit, protože v zahraničí (ani v tehdy vzorovém SSSR) nemá v té době tak nízká hodnota obdobu.Z hlediska současných vědomostí nemá dusičnanový limit 15 mg/l odůvodnění, protože doporučená limitní hodnota Světové zdravotnické organizace (WHO) ve výši 50 mg/l, kterou přebírá EU i ČR je stanovena právě s ohledem na riziko kojenecké methemoglobinémie. Obsah dusičnanů a dusitanů se zde zřejmě uplatňuje jen jako podpůrný faktor, přičemž popsané případy methemoglobinémie se pojily s obsahem dusičnanů vyšším než 50 mg/l. Dnes se zdá, že u popisovaných případů kojenecké methemoglobinémie nebyly dusičnany vlastní nebo hlavní příčinou, ale jen „indikátorem“ bakteriální kontaminace. Hlavní příčinou byla mikrobiálně závadná voda (nebo dříve sporami kon-taminovaná sušená umělá kojenecká výživa), která způsobila zánět žaludeční a střevní sliznice a následnou zvýšenou endogenní (vnitřní) syntézu dusitanů.
Pokud je voda mikrobiálně nezávadná, obsah dusičnanů do 50 mg/l je z hlediska methemoglobinémie bezpečný i pro kojence. Toto stanovisko se opírá nejen o doporučeni WHO, ale i americké agentury pro životní prostředí (U.S. EPA), jejíž limit pro kojeneckou methemoglobinémii je 10 mg N-NO3/l čili 44 mg dusičnanů na litr.
Vedle obsahu dusičnanů je samozřejmě nutné podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. brát v úvahu i souběžnou hodnotu dusitanů, protože obě látky mají (v konečně fázi) obdobný účinek.
Podle součtového pravidla musí být dodržena podmínka, aby součet poměrů zjištěného obsahu dusičnanů v mg/l děleného 50 a zjištěného obsahu dusitanů v mg/l děleného 3 byl menší nebo rovný 1:
K dusičnany/50 + K dusitany/3 ≤ 1
kde K je naměřená hodnota dusičnanů (dusitanů) v pitné vodě.Ve vodě se však nevyskytují jen dusičnany či dusitany. I jiné látky mohou na člověka nepříznivě působit.
Primárně zdravotně rizikové ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou mají sice limitní hodnoty počítány pro hmotnost dospělého člověka, při výpočtu se ale vychází z hodnoty bezpečné denní dávky (tzv. tolerable daily intake), která je stanovena s ohledem na účinek na nejcitlivější subpopulaci a s použitím vysokých bezpečnostních faktorů.
Proto WHO i Evropská komise zastávají názor, že limity pro pitnou vodu jsou bezpečné i pro kojence.Na druhou stranu mohou nastat případy, kdy voda sice splňuje limity pro pitnou vodu (a je proto z právního hlediska bezpečná), ale díky obsahu některých přirozených součástí je pro kojence méně vhodná.
Jedná se o některé ukazatele s mezní hodnotou, kde limity nejsou vždy stanoveny z hlediska zdravotního, ale technického nebo senzorického: rozpuštěné látky, sodík, hořčík, vápník, sírany, fluoridy apod.Vyšší obsah rozpuštěných látek (RL) vede k vyšší osmotické zátěži ledvin kojence, který dosud nemá zcela vyvinuté mechanismy minerálové regulace.
Zvýšená osmotická zátěž je při umělé kojenecké výživě nejčastěji způsobena nesprávným dávkováním sušené směsi a podáním příliš koncentrovaného roztoku, ale pitná voda může vyšším obsahem RL k této zátěži také přispívat.
Vyšší obsah sodíku ve vodě (nad cca 50 mg/l) vede ke zvýšení krevního tlaku, jak ukazují epidemiologické studie na dětech a experimentální studie na kojencích.
Například nedávná izraelská studie s 58 kojenci rozdělenými náhodně do dvou skupin, z nichž jedna dostávala po 8 týdnů kojeneckou výživu ředěnou vodou o nízkém (32 mg/l) a druhá o vysokém (196 mg/l) obsahu sodíku (a poté jim byla opět na 8 týdnů voda vyměněna).
Výsledkem byly statisticky významné vyšší hodnoty systolického i diastolického tlaku u kojenců, kterým byla výživa připravována z vody o vyšším obsahu sodíku. Ze studií vyplynulo, že s nárůstem pouhého 1 mmol Na/l (tj.
23 mg Na/l) vody byl pozorován nárůst tlaku o 0,5 – 1 mm rtuťového sloupceVyšší obsah hořčíku ve vodě, zvláště při současně přítomnosti síranů, vede k osmotickému průjmu. V literatuře byl popsán případ močových kamenů u kojence (což je v raném věku nemoc zcela výjimečná), kterému byla strava připravována výhradně z balené minerální vody o vysokém obsahu vápníku (555 mg/l) a hořčíku (110 mg/l). Vyšší obsah fluoridů, někdy již hodnoty okolo 1 mg/l, může vést ke vzniku zubní fluorózy (skvrnitost zubů).Z výše uvedených důvodů je možné doporučit následující hodnoty vybraných přirozených součásti pitné vody jako vhodné pro použití pro kojence (viz tabulka 2). Jedná se o doporučené hodnoty a v žádném případě to neznamená, že pokud se pitná voda v některém ukazateli odchyluje, není pro kojence bezpečná.
Tabulka 2
| Ukazatel | Vhodný obsah |
| RL – rozpuštěné látky | méně než 500 mg/l |
| Ca²+ – vápník | méně než 60 (max. 100) mg/l |
| Mg²+ – hořčík | méně než 30 (max. 50) mg/l |
| Na+ – sodík | méně než 20 (25) mg/l |
| Cl¯ – chloridy | (*) |
| SO4‾² – sírany | (*) |
| F‾ – fluoridy | méně než 0,3 (max. 0.7) mg/l |
| NO3¯ – dusičnany | méně než 10 (15) mg/l (**) |
Poznámky: (*) Dostupné údaje neumožňují zatím pro chloridy a sírany definovat jejich vhodný obsah ve vodě z hlediska kojenecké výživy Jejich určitá minimální koncentrace je obecně ve vodě žádoucí z chuťových důvodů i pro zachování určité minimální mineralizace, jejich horní hranici je možné jen odhadnout vzhledem k vhodnému obsahu všech rozpuštěných látek. Mohla by být méně než 50 mg/l.(**) Uvedená hodnota není stanovena na základě rizika methemoglobinémie. ale možného rizika jiného chronického účinků (diabetů l typu) který naznačují některé epidemiologické studie. Nejde však dosud o obecné přijímaný závěr, navíc se předpokládá několikaletá expozice, takže nejde o specifické riziko pro kojence. Hodnota je navržena z hlediska předběžné opatrnosti.Výše diskutovaná vhodnost či nevhodnost se zabývá určitým (vyšším) obsahem některých látek. Je pro vodu určenou pro kojeneckou výživu ale rovněž důležité, aby měla určitý minimální obsah rozpuštěných látek? Nepochybně – i když zde závisí na tom, k čemu je přesně voda použita. Pokud je určena pouze k rekonstituci umělé kojenecké výživy na bázi kravského mléka, která má již dostatečný obsah minerálních látek (někdy až nadbytečný, protože kravské mléko má vyšší osmolalitu než mléko mateřské), je teoreticky možné použít i destilovanou vodu nebo obecně vodu s co nejnižší mineralizaci. Jestliže je však voda použita pro přípravu ostatní kojenecké stravy (čaje, polévky apod.), musí mít určitou minimální mineralizaci. V USA byly popsány případy hyponatrémie (akutní nedostatek sodíku v krvi spojený s těžkými stavy jako otoky mozku, křeče a metabolická acidóza) kojenců, kterým byla strava připravovaná z destilované, nebo velmi nízko mineralizované vody Nízký obsah hořčíku ve vodě je zase spojen se zvýšeným rizikem syndromu náhlého úmrti kojenců. Proto může být používání destilované nebo reverzně osmotické vody u kojenců nebezpečné. Pitná voda z vodovodu však má vždy určitý obsah minerálních látek.
Jak se výše popsaná teorie projeví na vztahu výrobce vody a spotřebitele? Jestliže výrobce (dodavatel) vody deklaruje svým spotřebitelům, že distribuovaná voda vyhovuje všem požadavkům na pitnou vodu, může zároveň deklarovat, že voda je bezpečná i pro kojence? V zásadě může, i když se nabízejí dvě otázky:
a) Je výrobce/distributor vody schopen garantovat kvalitu – například mikrobiologickou nezávadnost – podle Vyhl. 252/2004 Sb.
po 24 hodin denně a po 365 dní v roce?b) Je výrobce/distributor vody schopen spotřebiteli garantovat, že distribuovaná nezávadná voda má na i na kohoutku u spotřebitele vyhovující jakost – že voda nezměnila svou kvalitu v důsledku stagnace v domovních rozvodech (mikrobiologie, olovo, měď)?
Takové věci se pochopitelně garantují obtížně. Jak se proto vypořádat s nejistotou garance? Při nejistotě v prvním případě lze pro jistotu doporučit převaření vody (které řeší nejen mikrobiologii, ale i zbytkový volný chlor), ale jen krátce (< 1 min), aby nedošlo k zakoncentrování přítomných látek.
Ve druhém případě by bylo (obecně – nejen ve vztahu ke kojencům) vhodné, kdyby vodárenské společnosti informovaly spotřebitele o jeho dílu odpovědnosti na kvalitě vody na kohoutku a doporučily mu jakýsi „kodex správné provozní praxe spotřebitele“ (důležitost materiálů domovních rozvodů, co dělat při delší stagnaci vody v domovním potrubí apod.).
Otázka vhodnosti vody pro kojence v případě, že voda nesplňuje doporučený obsah vybraných látek (viz tabulka 2) by měla být přenechaná k hodnocení orgánu ochrany veřejného zdraví, který též může vydat doporučení, zda je vhodné část spotřeby vody pro kojence hradit vodou balenou nebo zda je to zbytečné.
Jestliže uvádíme, že pitná voda je bezpečná i pro kojence, proč potom máme zvláštní kategorii balených vod – vodu kojeneckou? Projekt balené kojenecké vody vznikal v letech 1980-1990, v době, kdy na řadě míst republiky nebyla voda pro kojence vhodná a bezpečná a jako alternativa byly dostupné jen balené minerální vody, které však nevyhovovaly vysokým obsahem rozpuštěných látek i některých toxických prvků. Konečně stav, kdy voda (ať už z domovní studny nebo z některých vodovodů s udělenou výjimkou) není vhodná pro kojence, existuje v některých místech dodnes a je proto důležité mít k dispozici náhradní řešení.Nicméně poslání balené kojenecké vody je už dnes širší a odtud vyplývají i požadavky na její kvalitu a úpravu. Podle definice příslušné vyhlášky (č. 275/2004 Sb.) jde o výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, který je vhodný pro přípravu kojenecké stravy a k trvalému přímému požívání všemi skupinami obyvatel a u kterého není dovolena žádná úprava chemismů vody. Je to voda, která má limitní hodnoty pro většinu ukazatelů nastaveny přísněji než pitná voda a proto zaručuje jakýsi vyšší standard, který (v porovnání s vodou pitnou) sice nehraje roli při krátkodobém užití (měsíce, roky), ale v některých případech pravděpodobně poskytuje déle vyšší ochranu vůči riziku některých chronických onemocnění, které se mohou projevit po dlouhodobém užití (v řádu let až desetiletí) méně kvalitní vody.
- Přísně limitní hodnoty nejsou většinou stanoveny z hlediska zdravotního, ale jde o deklaraci toho, že se má jednat o nejkvalitnější vodu k pití a proto nemá obsahovat žádné nežádoucí látky a která má mít navíc zachováno své přírodní složení.
- Závěry
• Pokud voda odpovídá ve všech ukazatelích požadavkům na pitnou vodu, je bezpečná i pro kojence. To je stanovisko nejen odborné ale i právní, protože zákon o ochraně veřejného zdraví ani prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb. neříkají, že by pitná voda nebyla pro nějakou skupinu obyvatel vhodná či bezpečná.
• Pokud má výrobce vody nebo hygienický organ pochybnost o stálosti mikrobiologické kvality dodávané vody, mohou spotřebiteli doporučit vodu pro kojence krátce převařit. Současně by měl být spotřebitel poučen o svém dílu odpovědnosti za kvalitu vody v jeho domácnosti (stav domovních rozvodů a stagnace vody v nich).
• Pokud pitná voda v některém vodovodu nesplňuje stanovené požadavky, musí orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnout, zda takovou vodu lze dále užívat jako pitnou. Pokud lze takovou vodu užívat s určitým omezením (např. ji nemohou používat kojenci, nebo těhotné ženy), dodavatel vody musí o této skutečnosti odběratele neprodleně informovat.
Ke konci září 2005 bylo v informačním systému ministerstva zdravotnictví (IS PiVo) evidováno 102 výjimek (vodovodů), u kterých se dá předpokládat, že voda není určena pro kojence. Příčinou byly nejčastěji dusičnany (83 případů), dále pesticidy (11krát), uran (3krát) a arsen (2krát) a po jednom případu antimon, berylium, dusitany, fluoridy a nikl.
• Pokud má pitná voda obsah RL > 500 mg/l, Na > 25 mg/l, F > 0,7 mg/l nebo Mg > 50 mg/l, může hygienický orgán doporučit pro kojence používat (částečně) kojeneckou vodu balenou.
• Balená kojenecká voda poskytuje vyšší stupeň ochrany: její použití ve srovnání s pitnou vodou by se dalo přirovnat k používání biopotravin a konvenčně pěstovaných potravin – i konvenční potraviny jsou považovány za bezpečné, ale biopotraviny představují vyšší stupeň kvality.
Rozdílné legislativní požadavky na kvalitu pitné vody a balené kojenecké vody však nemusí vždy znamenat rozdíl v reálné kvalitě. Podle databáze informačního systému IS PiVo existuje v ČR asi 150 vodovodů zásobujících celkem asi 100 tisíc obyvatel, kde je voda svou kvalitou na úrovni vody balené kojenecké (při porovnání minimálního počtu 20 ukazatelů).
• Spotřebitel má právo znát aktuální informace o kvalitě dodávané pitné vody.
Jakou vodu zvolit pro kojence?
14. 12. 2016
Váháte jakou vodu zvolit pro Vašeho nejmenšího člena domácnosti? Bojíte se, aby jste mu neublížili a přitom nechcete utrácet za kupovanou vodu velké množství peněz? Poradíme Vám jaká voda je nejvhodnější…
Voda je pro život a zdravý vývoj dítěte velmi důležitá, proto by jste měli na její výběr dbát již od narození děťátka. Zamyslet by jste se měly zejména nad otázkou, zda vodu převařovat nebo ne a z jakých vod vůbec vybírat.
Vysvětlení: Obsah vody v těle člověka se pohybuje mezi 60 a 80 % podle věku. U kojenců tvoří množství vody větší podíl než u starších lidí. Voda v těle rozpouští živiny, odstraňuje odpadní a přebytečné látky, je nositelem chemických informací, v krvi pomáhá přenosu kyslíku a oxidu uhličitého a v neposlední řadě hraje důležitou roli při regulaci tělesné teploty.
Protože je voda pro život a zdraví tak důležitá, používáme kvůli správnému vývoji kojenců a batolat tu nejkvalitnější vodu, zjednodušeně pojmenovanou „kojenecká voda“. Pro takto označenou vodu jsou stanoveny přísné limity, které musí splňovat.
Sleduje se především množství dusitanů a dusičnanů. Ptáte se proč? V zažívacím traktu člověka se totiž mohou přeměnit na toxické dusitany. V těle malého dítěte se tak může hemoglobin, který přenáší v těle kyslík, přeměnit na methemoglobin, který toho schopen není.
A to je vysoce nebezpečné.
Jakou vodu tedy zvolit?
- Musí být z kvalitního podzemního zdroje, který je vhodný pro přípravu kojenecké stravy a k trvalému přímému požívání všemi skupinami obyvatel.
- Nesmí být nijak chemicky ošetřena.
- Smí být upravována pouze výjimečně UV zářením.
I když se Česká republika pyšní kvalitní pitnou vodou, v různých regionech se liší svým složením a kvalitou. Například obsahem dusičnanů. Pro dospělého člověka je povolený maximální limit 50 mg/l, což některé kohoutkové vody převyšují.
Předtím, než se rozhodnete dát svému miminku vodu z vodovodu, je tedy vhodné ji nechat otestovat. Jsou lokality, kde voda z vodovodu splňuje (s výjimkou obsahu chloru) i limity kojenecké vody, avšak všeobecně jsou limity vody z vodovodu podstatně benevolentnější než limity kojenecké vody.
Porovnání:
| Kojenecká voda | Voda z vodovodu | Rozdíl | |
| Dusičnany | 10 mg/l | 50 mg/l | 5 násobek |
| Dusitany | 0,02 mg/l | 0,5 mg/l | 25 násobek |
| Sodík | 20 mg/l | 200 mg/l | 10 násobek |
| Chloridy | 100 mg/l | 100 mg/l | – |
| Fluoridy | 0,7 mg/l | 1,5 mg/l | 2 násobek |
| Měď | 0,2 mg/l | 1 mg/l | 5 násobek |
Vhodná voda
Kojeneckou vodu je třeba bezpodmínečně používat do tří měsíců věku dítěte, doporučována je do šesti měsíců života miminka.
Při nákupech se můžete také setkat s balenou minerální či pramenitou vodou označenou jako „vhodná pro přípravu kojenecké stravy“.
Kvalita této vody by sice měla být srovnatelná s vodou kojeneckou, mějte však na paměti, že tato voda již prošla určitou úpravou stejně jako pitná voda z kohoutku.
Nezapomínejte zejména na vhodné skladování vody (v temnu a chladnu a hlavně nevystavovat přímému slunečnímu záření), a kojeneckou vodu spotřebovat do 48 hodin po otevření.
Pro kojence je používání kojenecké vody zdraví prospěšné, nevyvolává u nich průjmová onemocnění a je velmi dobrým pomocníkem na cestách, kdy stačí stravu z kojenecké vody pouze ohřát v mikrovlnné troubě, a není tedy třeba vodu převařovat.
Je jen na vás, jakou vodu pro své dítě zvolíte. Vhodný poměr hodnot nabízí například Toma Natura Kojenecká, Horský pramen Kojenecká voda, Kojenecká voda Rajec. Můžete zvolit také Pramenitou vodu Šumavský pramen či Dobrou vodu, které i když nenesou název kojenecká, splňují normy pro kojenecké vody stanovené.
Chat: Hana Večerková — Sama doma — Česká televize
Veronika Zahradníková: „Dobrý den,mám 15.měsíčního syna doposud mu vařím a nápoje připravuji z balené kojenecké vody. Od kdy mohu používat vodu městskou z kohoutku?Děkuji za odpověď“
Hana Večerková: „záleží na tom, jaká voda vám teče z kohoutku. To zjistíte u svého dodavatele vody. Pokud odpovídá požadavkům na pitnou vodu, je bezpečná i pro kojence. Balená kojenecká voda poskytuje větší stupeň ochrany, protože musí splňovate ješt+ přísnější požadavky.“
Katka Jablonska: „Mám doma 2 malé déti,bojím se jim dávat pít vodu z kohoutku ,vodu kupuji.Je to správne?“
Hana Večerková: „Nemohu odpovědět jednoznačně, záleží na tom, jaká voda vám teče z kohoutku. Pokud máte pochybnosti, nechte si udělat rozbor vody, existuje řada laboratoří, které vám i na základě rozboru poradí, co a jak.“
Monika: „Dobrý den.Chtěla bych se zeptat.Doma většinou pijeme vodu z kohoutku se štávou má to vliv na naše zdraví nebo to je lepší občas vyměnit s vodou balenou třeba s dobrou vodou.Dekuji za odpověd a přeju pěkný den“
Hana Večerková: „odpověď je stále stejná. záleží na tom co vám teče z kohoutku. Zdroje vodovodní vody jsou různé podle místa, kde bydlíte. záůleží na tom, zda jde o vlastní studnu, nebo veřejný vodovod.
Záleží na tom, v jakém stavu jsou vodovodní trubky v domě…Musíte se o kvalitu vody trochu sama zajímat.
Pokud je voda kvalitní nebo Pokud nepotřebujete dopľnit chybějící minerály, není žádný důvod kupovat si vodu balenou.“
Martina: „Dobrý den, ráda bych věděla jak dlouho vydrží voda z kohoutku v PET lahvi, aby se nezkazila? Třeba když si na dovolenou beru svoji vodu. Děkuji a přeju pěkný den“
Hana Večerková: „na to je těžká odpověď. Pokud jsou ve vodě nějaké mikroorganismy, mohou se v lahvi pomnožit, obzvláště pokud je PET lahev dlouhodobě na slunci. vzniká malé množství acetaldehydu, který neohrozí zdraví, ale má vliv na chuť.“
jitka jirakova: „chtela jsem se jeste zeptat jestli se rozbor vody dela zdarma,nebo musime za to zaplatit,jaka je to priblizne cena,dekuji jitka“
Hana Večerková: „Za rozbor vody musíte zaplatit. ceny jsou kolem 700 korun. záleží na rozsahu rozboru. Infoirmace najdete určitě na internetu.“
Jana: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se kojenecká voda musí převařovat díky“
Hana Večerková: „Nemusí, pro úplně malé miminko se doporučuje převařit kvůli ještě větší bezpečnosti.“
Kamila: „Dobrý den. Doma pijeme vodu z kohoutku, balenou nekupuji. Má smysl a je vůbec prospěšné vodu filtrovat? Koupila jsem konvici Brita, známí nás přesvědčují ke koupi filtračního zařízení Aquel. Je nějaký fůvod proč filtrovad vodu z kohoutku? Děkuji za odpověď, hezký den“
Hana Večerková: „Filtrovat vodu z kohoutku má smysl, pokud máte nějaký problém s vodou. Filtrů je mnoho typů, záleží opět na situaci s vaší vodou.“
Lucie Balonová: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, mám roční holčičku…Kterou vodu bych ji měla koupit, když již nechci kupovat kojeneckou vodu. Ktrerá je vhodná? Na trhu je spousta druhů balených vod.“
Hana Večerková: „Pro malé děti je vhodná například voda přírodní minerální – ale s nízkým obsahem minerálů do 500 mg/l. Na etiketě musí být uvedeno, zda se jedná o vodu: slabě minrealizovaná (do 500 mg – např. Dobrá voda), středně (500-1500 mg/l, např. Mattoni) nebo silně minrealizovaná (nad 1500 – např. Podebradka).“
Petra: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, může dojít i ke zkažení balené vody, pokud na ní svítí sluníčko? Zejména v malých večerkách jsem se setkala s tím, že na kartony s vodami prosvítá slunce. Může být potom taková voda pro člověka nebezpečná? Děkuji za odpověď, pěkný den.“
Hana Večerková: „Kazit se může, pokud je vystavena slunci dlouhodobě. Nebezpečná být nemůže, ale může změnit chuť.“
Kateřina Šubertova: „Dobrý den, je vhodné střídat pití vody z kohoutku a balenou vodu? Děkuji za odpověd.“
Hana Večerková: „záleží jen na vás. pokud je voda z kohoutku v pořádku, není důvod kupovat balenou vodu.“
Petra: „Dobrý den, jaká látka vody z kohoutku může uškodit při podávání kojenci (bydlíme v menším městě, s vodou řekla bych kvalitní)? Děkuji.“
Hana Večerková: „Kojencům škodí dusičnany a větší míra sodíku. Proto je limit pro kojeneckou vodu nižší (10 mg) než pro vodu pitnou (50 mg). Obsah sodíku by měl být do 20 mg/l, vodovodní voda tomu opdovídá.“
Radmila: „Dobrý den, zmiňovala jste, že je možné dle obalu zjistit, jak silně je voda mineralizovaná. Vím, že v nedávné minulosti to tak bylo, ale v současné době se vesměs na etiketách vod/minerálek tato informace nenachází. Můžete prosím poradit, jak tedy získat informace o mineralizaci vody ? Děkuji“
Hana Večerková: „pokud je to příriodní voda minerální, musí to tam být. Pokud jste to nenašla, nejde možná o minerální, ale pramenitou nebo pitnou vodu.“
Jana Píbilová: „dobrý den,kde zjistím výsledky kontrol vody v kohoutku ? děkuji Jana – Žďár nad Sázavou“
Hana Večerková: „U svého dodavatele vody, které mu platíte vodné a stočné.“
Pavel: „Dobry den, muzete vysvetlit pojem mrtva voda? Nekteri mluvi o tom, ze takovou vodu pijeme z kohoutku.“
Hana Večerková: „To je nesmysl. Mrtvou a živou vodu nechme v pohádkách. Je tím zřejmě myšlena voda zbavená všechn minerálních látek. nebo voda destilovaná. Vodovodní voda taková určitě není. Vyhláška předepsiuje, kolik musí obsahovat vápníku a hořčíku.“
Kateřina Slaná: „Dobrý den, kde v Praze si mohu nechat udělat rozbor vody a kolik to stojí?“
Hana Večerková: „Laboratoří je mnoho, kontakty najdete na internetu. Hodně informací získáte na hygienické stanici.“
Marta: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat můj dědeček pije jen ochucenou vodu! A říká, že kohoutková je velmi špatná!!! Proto se chci zeptat je-li to tak? A ještě jestli mu může uškodit pití této vody?“
Hana Večerková: „Nemohu posoudit, jestli je vaše voda z kohoutku špatná. Ochucená voda by neměla škodit, záleží na tom čím je ochucená.“
Simona Krausová: „Dobrý den, od té doby, co piji vodu z kohoutku jsem postupně shodila 14 kg. Může to souviset? Nemůže být ve vodě látka, která to zapříčinila?“
Hana Večerková: „Podle mého názoru ne. Otázka je, co jste pila předtím. Jestli jste limonády vyměnila za vodu z kohoutku, pak to možné je. Slazené vody a limonády jsou velkým zdrojem kalorií, které mohou člověka dovést přinejmenším k nadváze, pokud jsou pro něj jediným zdrojem tekutin.“
Nováčková: „Dobrý den,můžete mi poradit kde si mohu echat zkontrolovat vodu ze studny?Používáme ji jen na mytí,ale i tak je asi dobré vědět jaká je.Bydlím mezi Břeclaví a Brnem.Děkuji“
Hana Večerková: „najděte si na internetu adesu hygienické stanice. určitě tam najdete i kontakty na laboratoře.“
Lenka Marcínová: „Dobrý den bydlím v Praze 10 ve Vršovicích, mám malá dvojčata 14 měsíců,od mala dle pediatričky prý máme kupovat balenou vodu tomu natururu, jelikož je v Pražské vodě moc dusičnanů, můžete mi prosím napsat Váš názor, jakou vodu doporučit. Děkuji Lenka Marcínová“
Hana Večerková: „už jsem odpověděla. S nepříznivým vlivem dusičnanů se to přehání. V poslední době se stanoviska odborníků přehodnotila.
Světová zdravotnická organizace doporučuje limit 50 mg/l, a ten vodovodní voda splňuje. Balená kojenecká voda dává pochopitelně větší stupeň ochrany. je to asi jako s bio potravinami.
i konvenční potraviny jsou bezpečné (pokud nedojde k nějaké chybě), ale biopotraviny představují vyšší stupeň kvality.“
tereza: „Dobrý den ,bohužel se nedívám od začátku ,tak nevím ,zda jste to již neříkaly,chci se zeptat zda je vhodné pít vodu se šťávou?nebo co doporučujete jako příchuť do vody?děkuji“
Hana Večerková: „citron. ale š´tzáva vám neuškodí, pokud vám chutná. jen musíte počítat s určitým přísunem cukrů, a tedy i kalorií.“
Dana Prokopová: „Dobrý den, manžel se mě snaží přesvědčit o tom, že se nemá vařit z teplé vody. Je to pravda? Je teplá voda z kohoutku horší kvality než voda studná? Děkuji za odpověď. Dana Prokopová, Stodůlky“
Hana Večerková: „není. pochází ze stejného zdroje.“
Jana Píbilová: „jště jednou dobrý den, ještě bych se chtěla zeptat,jak dlouho musím vodu z kohoutku dítěti převařovat ? synovi je 14 měsíců.Děkuji Jana – Žďár nad Sázavou“
Hana Večerková: „pokud vodu převařujete, tak velmi krátce. stačí nechat projít vodu varem, to k dezinfekci postačí.“
Romana: „Dobrý den,chtěla bych se zeptat,mám měsíční holčičku.Musím jí převařovat kojeneckou vodu nebo stačí převařit vodu z kohoutku?Děkuji“
Hana Večerková: „už jsem několikrát odpověděla. záleží na tom, jakou máte doma vodu.
Chtěla bych připomenout, že každý by si měl uvědomit, že má svůj díl odpovědnosti za kvalitu vody, která mu teče z kohoutku. Musí mít například vodovodní rozvody z nezávadných materiálů.
Musí se zajímat o kvalitu vody z vodovodu. Pokud není dlouho v domácnosti a voda stojí dlouho v trubkách, musí ji nechat odtéct…“
Jana Burdová: „Dobrý den paní Večerková, ráda bych se Vás zeptala, kde mohu najít testy balených kojeneckých vod? A také co je pravdy na tom, že pokud otevřu láhev kojenecké vody musím ji nejpozději do 3 dnů spotřebovat. Děkuji“
Hana Večerková: „My jsme v MF DNES testy balené vody dělali naposledy před 4 lety, ty už nejsou aktuální. Balené kojenecké vodě bych z principu věřila, jsou na ní přísné požadavky. Otevřenou lahev vody byste měla spotřebovat co nejrychleji, to platí u každé vody. Myslím že tři dny v lednici vydrží.“
Monika Lánová: „Dobrý den, neochucenou balenou vodu jsem vyměnila za vodu z kohoutku před dvěma lety. Za ty dva roky jsem bez cvičení celkem radikálně zhubla a zdá se mi, že po ní lépe trávím. Je to možné? :-)“
Hana Večerková: „Na to vám nedokážu odpovědět. Osobně si myslím, že v tom příčina nebude. Neochucená balená voda od té z vodovodu se v množství energie/kalorií určitě neliší.“
Kolemjdoucí: „Dobrý den, rád bych věděl jestli lze o studnu ze které bereme vodu u domu nějak pečovat? Někdo doporučoval jednou za půl roku přidat do studně určité množství sava k poměru obsahu vody ve studni, to jsou takové babské recepty. Proto bych rád věděl jaké přípravky existují na zlepšení vody ve studni? Děkuji za info a zdravím všechny ve studiu :-)“
Hana Večerková: „Obraťte se na hygienickou stanici. Tam vám poradí konkrétně.“
Martina: „Dobrý den, máme 3. měs. holčičku, která kojenecká voda je nejvhodnější?“
Hana Večerková: „Značku vám neřeknu. Všechny kojenecké vody musí splňovat stejné a přísné požadavky.“
Kusalova: „rada bych se zeptala jestli je lepší pít neperlivou vodu , jemně perlivou vodu či perlivou vodu . a včem nam skodí či neškodí ?“
Hana Večerková: „pokud myslíte na pravidelné pití k pokrytí potřeby tekutin, tak nejvhodnější je voda neperlivá. Voda s „bublinkami“ není vhodná k dlouhodobému pití. oxid uhličitý zatěžuje organismus. způsobuje, že pocit žízně je uhašen dříve, než se člověk dosyta napije. Kromě toho má i močopudný efekt, takže může i zhoršit zavodnění organismu.“
Iva: „dobrý den, vy pijete jakou vodou? balenou či z kohoutku? děkuji“
Hana Večerková: „obojí. Doma z kohoutku. jinde většinou balenou. Mám ráda i některé minerálky.“
Kristýna R.: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda mohu beze strachu pít vodu z kohoutku (máme obecní vodu) když jsem těhotná, nebo zda si mám raději kupovat balenou. Děkuji“
Hana Večerková: „Zjistěte si, jak kvalitní je vaše obecní voda. Dodavatel vody vám to musí sdělit. Pokud je v pořádku, není žádný důvod pít vodu balenou“
Damar: „Dobý de chci se zeptat když mám napuštěnou vodu ve vaně aje cítit chlorem a je ze stejného zdroje který používám v kuchyni .Je to městský řád je vůbec pitná když je cítit? Děkuji.“
Hana Večerková: „Vaše voda je zřejmě víc chlorovaná. Opět – zeptejte se na to vašeho dodavatele vody. Existují i filtry, které dokáží chlor z vody odstranit. Také stačí nechat vodu odstát.
Chápu že je to nepříjemné, ale ublížit vám to nemůže. Chlor sám o sobě v koncentracích, v kterých se vyskytuje v piutné vodě, škodlivý není.
reakcí s různými organickými látkami, které jsou ve vodě, z něj mohou vzniknout nežádoucí vedlejší produkty. ty se ale také hlídají.“
Martin C: „Jaký je rozdíl mezi vodou z kohoutku a vodou balenou? Je to přeci voda jako voda, když je všechno v pořádku je voda z kohoutku stejně kvalitní jak balená.“
Hana Večerková: „Máte pravdu, když je voda z vodovodu v pořádku, není žádný důvod kupovat vodu balenou. Kromě chuti. Všechny vody ale stejné nejsou. Liší se třeba obsahem minerálních látek.“
Stana: „Dobrý den, na vodě z kohoutku mi vadí pouze to, že je cítit (nejspíš chlorem) Dá se to nějak pořešit? Děkuji Stana N.“
Hana Večerková: „Dá. Nechat vodu odstát, chlorová „příchuť“ zmizí. Poránu ji hodně odtočit. nebo si pořídit filtr na chlor.“
Ivana M.: „Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat kolik stojí rozbor vody pro domácnost?Momentálně bydlíme v Brně a myslíme si, že naše voda není v pořádku. Po napuštění do sklenice vodu musíme nechat alespoň 5 minut vyprchat, protože je ,,bílá“ a i potom není vůbec chuťově dobrá. Myslíte si, že by to mohlo být trubkami, nebo je to jen o zvyku například. Děkuji za odpověď“
Hana Večerková: „“Bílá“ voda nejspíš znamená, že je v ní chlor, ten po chvíli vyprchá. trubkami to podle mého názoru nejspíš nebude, nechte si předložit poslední rozbor vody od vašeho dodavatele. ceny rozborů jsou různé, nejjednodušší kolem 700 korun“
Pavla Kožnarová: „Hezky den přeji… jak může špatná voda z kohoutku uškodit našemu organismu? Děkuji“
Hana Večerková: „Otázka je, jak je „špatná“. Pokud je znečištěna mikrobiologicky, může způsobit střevní potíže… Pokud je znečištěna chemicky, například z hnojiv z okolních polí, nejsou důsledky přímé, ale při dlouhodobém pití mohou organismus poškodit. Rozbor vody napoví víc.“
Hana Vrbová: „Zdravím, ráda bych věděla, jakou kvalitu má voda z kohoutku v Karlových Varech. Občas má nepříjemnou pachuť.Děkuji Vrbová“
Hana Večerková: „nevím. zeptejte se na své hygienické stanici. Každý má právo na informace o kvalitě vody. Doavatel vody je musí zpřístupnit.“
Pavla: „Dobrý den,prosím Vás kde přesně si zjistím kvalitu vody v Nymburce?U Vodovody a kanalizace nebo je pozvat domů a udělaji test vody.Pijeme jedině vodu z kohoutku, občas doplníme a minerální.Díky Pavla“
Hana Večerková: „nejlepší radu vám dají na krajské hygienické stanici.“
Jana Smarkoňová: „Dobrý den.Chtěla bych se zeptat zda když převařím vodu z kohoutku tak jestli ji mohu podávat svému 6.ti měsíčnímu synkovi.voda je z obecního řádu.Mě osobnšě chutná i samotná takže doufám že to neni nic špatného.děkuji za odpověď“
Hana Večerková: „Opět to chce informace o vodě. zeúptejte se na hygienické stanici nebo si nechte udělat rozbor. jen tak budete mít jistotu.“
jitka jirkova: „d.den mam 3 letou holcicku,ktera ma nejradeji vodu z kohoutku,nez vodu balenou,je to pro ni nebezpecne,je lepsi kupovat pro takove deti vodu balenou?dekuji s pozdravem jitak.j.“
Hana Večerková: „Pokud je voda z vodovodu v pořádku, nemůže ji v žádném případě ublížit. Opět platí, informovat se na vodu. Já bych jen dodala, buďte ráda, že dítě chce vodu z kohoutku. je mnoho dětí, které ji odmítají a chtějí jen slazené vody a to není dobré.“