Jak zlepšit paměť?

Každého čas od času trápí zapomnětlivost, zejména pak v době, kdy jsme ve stresu a máme toho hodně. Občasné výpadky paměti jsou běžné a normální, ale se se špatnou pamětí potýkáte dlouhodobě, je to k vzteku. Na zhoršení paměti se podílí dědičnost a také závažná neurologická onemocnění, jako jsou Alzheimerova choroba.

• Nicméně studie naznačují, že strava a životospráva mají na naší paměť rovněž velký vliv.
• Podpora paměti není důležitá jen u neurologických onemocnění, jako jsou demence, ale některé jednoduché postupy můžeme využít všichni bez ohledu na věk.
• Tady je 14 přírodních léků na posílení a zlepšení paměti a koncentrace.

Jezte méně přidaného cukru

1. Konzumace nadměrného množství přidaných cukrů je spojena s řadou zdravotních potíží a chronických chorob, včetně zhoršení kognitivních funkcí.

2. Výzkum naznačuje, že strava bohatá na přidané cukry se podílí na zhoršení paměti a úbytku mozkové tkáně, zejména pak oblastí, které jsou odpovědné za krátkodobou paměť (1, 2).

3. Jedna studie, které se zúčastnilo více než 4 tisíce lidí, zjistila, že ti, kteří pili nápoje s vysokým obsahem cukrů, jako jsou například slazené limonády nebo džusy, měli menší objem mozku a horší paměť než účastníci, kteří konzumovali méně přidaných cukrů (2).

4. Snížení příjmu přidaných cukrů zlepšuje nejen vaši paměť, ale vede k i celkovému zlepšení zdravotního stavu.

Shrnutí: Výzkum naznačuje, že lidé, kteří pravidelně konzumují velké množství přidaných cukrů, mají horší paměť a menší objem mozku než ti, kteří jí méně cukrů.

• Rybí olej je bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin, a to zejména kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA)
• Tyto tuky jsou pro naše zdraví velmi důležité, protože snižují riziko kardiovaskulárních chorob, zmírňují projevy zánětu, přináší úlevu od stresu a úzkosti a zpomalují zhoršování kognitivních funkcí (3, 4).
• Řada studií také potvrzuje, že konzumace ryb a užívání doplňků stravy s rybím olejem, pomáhá zlepšovat paměť, a to zejména u starších osob.
• Jedna studie, které se zúčastnilo 36 starších dospělých s mírnou kognitivní poruchou zjistila, že užívání doplňků stravy s koncentrovaným rybím olejem po dobu 12 měsíců, vedlo k podstatnému zlepšení kognitivních funkcí (5).
• Nedávno provedená analýza 28 studií potvrdila, že pokud dospělé osoby s mírným zhoršením paměti užívají doplňky stravy bohaté na kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA), které jsou obsažené například v rybím oleji, dochází u nich k podstatnému zlepšení epizodické paměti (6).
• Jak kyselina eikosapentaenová, tak kyselina dokosahexaenová jsou důležité pro správné fungování mozku a pomáhají také zmírňovat zánět v těle, který je jedním z důvodů zhoršování kognitivních funkcí (7).

Shrnutí: DHA i EPA jsou důležité pro zdraví a správné fungování mozku. Navíc tyto omega-3 mastné kyseliny zmírňujíprojevy zánětu, který je jedním z důvodů, proč dochází ke zhoršování paměti a kognitivních funkcí.

Meditace má na naše zdraví řadu blahodárných účinků.

Pomáhá tělu relaxovat a uvolnit se a zmírňuje projevy stresu a bolesti. Kromě toho také snižuje krevní tlak a zlepšuje paměť (8).

Některé studie dokonce naznačují, že meditace zvyšuje množství šedé hmoty v mozku. Šedá hmota obsahuje těla nervových buněk (neuronů) (9).

1. Jak stárneme ubývá nám množství šedé hmoty, což má negativní vliv na paměť a kognitivní funkce (10).
2. Meditace a relaxační techniky pomáhají zlepšovat krátkodobou paměť u lidí všech věkových kategorií, od dvaceti let až po seniorský věk (11).
3. Jedna studie na čínských vysokoškolských studentech naznačuje, že ti, kteří pravidelně meditují a používají techniky budhistické psychologie (jako je například mindfullness) mají lepší prostorovou paměť než studenti, kteří se meditaci nevěnují (12).
4. Prostorová paměť je schopnost zapamatovat si a zpracovávat informace o poloze jednotlivých objektů v prostoru.

Shrnutí: Meditace není dobrá jen pro vaše tělo, ale i pro duševní zdraví. Výzkum naznačuje, že meditace pomáhá zvyšovat objem šedé hmoty mozku a zlepšuje prostorovou paměť.

• Udržování tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí je jednou z nejlepších věcí, kterou pro své tělesné a duševní zdraví můžeme udělat.
• Řadě studií naznačuje, že obezita je významným rizikovým faktorem pro úbytek kognitivních schopností.
• Podle některých studií dochází u obézních lidí v mozku ke změně genů, které řídí paměť, což vede ke zhoršení paměti a dalších kognitivních funkcí (13).
• Obezita také může způsobit inzulínovou rezistenci a podílí se na rozvoji zánětu, což má rovněž neblahý vliv na náš mozek (14).
• Studie, které se zúčastnilo 50 lidí ve věku 18 až 35 let zjistila, že lidé s vyšší hodnotou indexu tělesné hmotnosti (BMI) si v testech paměti vedli podstatně hůř než štíhlé osoby (15).
• Obezita je také spojena s vyšším rizikem Alzheimerovy choroby, což je progresivní onemocnění, které ničí paměť a kognitivní funkce (16). 

Shrnutí: Obezita je rizikovým faktorem pro zhoršování paměti a kognitivních funkcí. Udržování indexu tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí vám pomůže zmírnit negativní důsledky obezity, včetně zhoršení paměti.

1. Nedostatek spánku je již dlouhou dobu spojován se zhoršením paměti.
2. Spánek hraje důležitou roli v konsolidaci paměťových stop, což je proces, při kterém se zpracovávají informace z krátkodobé paměti a ukládají se do dlouhodobé paměti.
3. Studie naznačují, že nedostatek spánku negativně ovlivňuje naší paměť.
4. Jedna studie zkoumala vliv spánku na paměť u 40 dětí ve věku 10 a 14 let.

Jedna skupina dětí si večer před spaním dělala paměťové testy a následně stejný test skládala ráno, po kvalitním spánku. Druhá skupina dětí dělala stejné paměťové testy 2x během dne, bez spánku v mezidobí. 

• Skupina, která mezi jednotlivými paměťovými testy spala, dosáhla o 20% lepších výsledků (17).
• Jiná studie zjistila, že zdravotní sestry na noční směně dělaly více početních chyb a měly o 68% horší výsledky paměťových testů než sestry, které pracovaly na denních směnách (17).
• Podle lékařů je pro zdraví nejlepší denně spát 7 až 9 hodin (18).

Shrnutí: Studie naznačují, že nedostatek spánku zhoršuje paměť. Spánek je velmi důležitý, protože pomáhá konsolidovat paměťové stopy a ukládat informace do dlouhodobé paměti. Osoby, které dostatečně spaly dosáhly v paměťových testech lepších výsledků než lidé, kteří trpěli nedostatkem spánku.

Mindfulness je stav mysli vycházející z budhistické psychologie, ve kterém se soustředíte sami na sebe, na stávající stav a současně si udržujete povědomí o vašem okolí a pocitech.

Techniky mindfulness se používají při meditaci, ale není to úplně to samé. Meditace je technika, kterou se naučíte a používáte, zatímco mindfulness je zvyk, který si osvojíte a následně používáte v běžném životě ve všech situacích, se kterými se setkáte.

Studie naznačují, že mindfulness pomáhá snižovat stres a zlepšuje soustředění a paměť.

Ve studii na 293 studentech psychologie, byla část účastníků proškolena v technikách mindfulness, zatímco druhá část tyto techniky vůbec nevyužívala. Ti, kteří si osvojili techniky mindfulness si pak rychleji z paměti vybavovali zasunuté informace (19).

Techniky mindfulness také pomáhají snižovat riziko věkem podmíněného zhoršení kognitivních funkcí a naopak zlepšují celkové duševní zdraví (20).

Naučte se používat techniky mindfulness a věnujte pozornost aktuální situaci, soustřeďte se na správné dýchání a na ovládání vaší mysli, když začne utíkat od pracovních povinností.

Shrnutí: Techniky mindfulness pomáhají zlepšovat vaší paměť a zmírňují projevy věkem podmíněného zhoršování kognitivních funkcí.

1. Nadměrná konzumace alkoholu škodí zdraví a má i velmi negativní dopady na paměť. 
2. Pokud množství vypitého alkoholu překročí 0,8 promile, dochází k poškození mozku a ke zhoršení paměti.
3. V jedné studii, které se zúčastnilo 155 studentů vysokých škol, se zjistilo, že studenti, kteří pili šest a více alkoholických nápojů po dobu jednoho týdne až měsíce měli problémy vybavovat si naučené informace (21).
4. Alkohol má neurotoxické účinky a opakované epizody opilosti poškozují hipokampus, což je část mozku, která hraje důležitou roli v učení a paměti (22).
5. Pokud si občas dáte jednu či dvě skleničky alkoholu není to problém, ale pokud si chcete uchovat dobrou paměť do pozdního věku, vyvarujte se pití většího množství alkoholu najednou.

Shrnutí: Alkohol má neurotoxické účinky a poškozuje struktury mozku, zodpovědné za paměť. Příležitostné přiměřené pití alkoholu není žádný problém, ale nárazové pití většího množství ničí hipokampus, což je pro paměť ta nejdůležitější část mozku.

• Trénink kognitivních funkcí hraním logických her je zábavným a účinným způsobem jak posílit paměť.
• Křížovky, hry založené na vybavování slovíček, Tetris nebo mobilní aplikace zaměřené na trénink paměti jsou skvělým způsobem jak si procvičit mozek a zlepšit paměť a koncentraci.
• Studie na 42 dospělých s mírnou kognitivní dysfunkcí zjistila, že hraní her ve speciální mobilní aplikaci pro trénink mozkových funkcí 8 hodin denně po dobu 4 týdnů, zlepšuje výsledky v paměťových testech (23).

Jiná studie na 4 715 lidech zjistila, že ti, kdo alespoň 5x týdně po dobu 15 minut hrají online hru zaměřenou na posílení mozkových funkcí měli lepší krátkodobou paměť, pracovní paměť a vyšší koncentraci. Navíc u nich oproti kontrolní skupině došlo k podstatnému zlepšení schopnosti řešit problémy (24).

Hraní her zaměřených na zlepšení fungování mozku navíc pomáhá snižovat riziko demence u starších osob (25).

Shrnutí: Logické hry a hry zaměřené na podporu kognitivních funkcí posilují paměť a mohou dokonce snížit riziko demence.

1. Konzumace velkého množství potravin s vysokým obsahem umělých cukrů a sladidel, jako jsou koláče, cereálie, sušenky, bílá rýže nebo chléb z bílé mouky, může zhoršovat vaší paměť.
2. Tyto potraviny mají totiž vysoký glykemický index, což znamená, že způsobují prudký vzestup hladiny cukru v krvi, protože je tělo rychle spaluje (26).
3. Studie naznačují, že typická Západní dieta (tedy i náš způsob stravování) je bohatá na rafinované cukry, což vede ke zvýšení rizika demence a ke zhoršení paměti a kognitivních funkcí (27).
4. Jedna studie na 317 zdravých dětech zjistila, že ty které konzumovaly více průmyslově vyráběných cukrů (tedy jedli hodně bílé rýže, nudlí nebo jídel z provozoven rychlého občerstvení) dosáhly v testech kognitivních funkcí horších výsledků a měli i horší krátkodobou a pracovní paměť (28).
5. Jiná studie naznačuje, že dospělí, kteří každý den jí průmyslově vyráběné cereálie k snídani, mají horší kognitivní funkce než ti, kteří cereálie jí méně často (29).

Shrnutí: Stejně jako přidané cukry jsou i rafinované (umělé) cukry a sladidla rizikovým faktorem pro zhoršení kognitivních funkcí a paměti. Strava bohatá na umělé cukry zhoršuje fungování mozku a je spojována s demencí, poruchami paměti a kognitivních funkcí.

• Vitamín D je důležitá živina, která v těle plní řadu důležitých funkcí.
• Nedostatek vitamínu D je spojován s řadou závažných onemocnění, včetně zhoršení kognitivních funkcí.
• Studie, která sledovala 318 starších dospělých po dobu 5 let zjistila, že u těch, kteří měli hladinu vitamínu D v krvi nižší než 20 ng/ml, docházelo k rychlejšímu zhoršování kognitivních funkcí a paměti než u lidí s normální koncentrací vitamínu D (30).
• Nedostatek vitamínu D také zvyšuje riziko demence (31).
• Nedostatek vitamínu D je velice častý, zejména v chladnějším období roku a u lidí s tmavší kůží. 
• Lidské tělo si sice částečně vitamín D umí syntetizovat, ale v zimě to nestačí, protože je k tomu potřeba dostatek slunečního záření. 

Bohužel existuje jen málo potravin, které jsou bohatým zdrojem vitamínu D, a tak řada lidí musí užívat doplňky stravy s vitamínem D. O jejich užívání se ale vždy předem poraďte s vaším lékařem, protože i nadbytek vitamínu D je škodlivý.

Shrnutí: Nedostatek vitamínu D je velice častý, zejména v zimních měsících, což může být jednou z příčin zhoršování kognitivních funkcí a paměti. Navíc nedostatek vitamínu D zvyšuje riziko demence. Požádejte vašeho lékaře, aby vám změřil hladinu vitamínu D v krvi a pokud budete mít vitamínu D málo, může být vhodnou volbou užívání potravinových doplňků.

1. Cvičení je důležité pro tělesné i duševní zdraví.
2. Výzkum potvrzuje, že cvičení pomáhá zlepšovat fungování mozku a posiluje paměť u lidí všech věkových kategorií, včetně dětí a seniorů.
3. Například jedna studie na 144 lidech ve věku 19 až 93 let naznačuje, že již po jednom patnáctiminutovém cvičení na rotopedu, dochází ke zlepšení kognitivních funkcí, včetně paměti, a to bez ohledu na věk (32).
4. Mnoho studií naznačuje, že při cvičení se uvolňuje řada neuroprotektivních bílkovin a dochází k posílení funkcí neuronů, což vede ke zlepšení fungování mozku (33).
5. Pravidelné cvičení ve středním věku také snižuje riziko demence v pozdějším věku (34).

Shrnutí: Cvičení má blahodárné účinky na celý organizmus a zlepšuje jak tělesné tak duševní zdraví. I krátkodobé cvičení se střední zátěží podstatně zlepšuje kognitivní funkce a paměť, a to bez ohledu na věk.

Konzumace potravin s protizánětlivými účinky pomáhá posilovat paměť. 

Antioxidanty snižují zánět v těle, protože zmírňují oxidační stres vyvolaný volnými radikály. Mezi potraviny bohaté na antioxidanty patří ovoce, zelenina a některé druhy čajů.

Nedávno provedená studie, které se zúčastnilo více než 31 tisíc lidí, zjistila, že ti, kteří jí více ovoce a zeleniny mají menší riziko úbytku kognitivních schopností a demence v porovnání s lidmi, kteří jí méně ovoce a zeleniny (35).

Zejména drobné bobuloviny jsou bohaté na antioxidanty, jako jsou flavonoidy nebo antokyany. Jejich konzumace je skvělým způsobem jak posílit paměť a zabránit jejímu předčasnému zhoršování. 

Studie, které se zúčastnilo více než 16 tisíc žen naznačuje, že u těch, které jedly více borůvek a jahod, docházelo k pomalejšímu zhoršování kognitivních funkcí a paměti než u žen, které jedly méně drobného bobulovitého ovoce (36).

Shrnutí: Protizánětlivé potraviny jsou skvělé pro zdraví vašeho mozku. Zejména drobné bobuloviny a další druhy ovoce a zeleniny, které jsou bohaté na antioxidanty, pomáhají předcházet úbytku kognitivních funkcí a zhoršování paměti.

Kurkumin je účinná látka, která se nachází v kořenech rostlin s názvem Kurkuma. 

Jedná se o silný antioxidant, který má výrazné protizánětlivé účinky.

Několik studií na zvířatech naznačuje, že kurkumin snižuje poškození buněk oxidačním stresem a zánětem a snižuje také množství amyloidních plaků. Amyloidní plaky jsou zbytky bílkovin, které se v těle mohou ukládat a způsobit smrt nervových buněk a tkání, což se mimo jiné může projevit i ztrátou paměti (37).

Ukazuje se, že amyloidní plaky mohou hrát důležitou roli v rozvoji Alzheimerovy choroby (38).

I když je nutné provést kvalitní studie na lidech, zaměřené na vliv kurkuminu na paměť, dosud provedené studie na zvířatech ukazují, že tato látka zlepšuje paměť a brání předčasnému úbytku kognitivních funkcí (39, 40).

Shrnutí: Kurkumin je silný antioxidant. Studie na zvířatech naznačují, že zmírňuje zánět a snižuje množství amyloidních plaků ukládaných v mozku. Může posilovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních funkcí. Musíme ale provést pořádné studie na lidech, abychom tyto účinky kurkuminu potvrdili.

Kakao je nejen velmi chutné, ale obsahuje i řadu důležitých živin a antioxidantů ze skupiny flavonoidů. Výzkum naznačuje, že flavonoidy mají skvělé účinky zejména na mozek.

Podporují růst cév a neuronů a zvyšují průtok krve mozkem, zejména v částech mozku odpovědných za paměť.

Studie na 30 zdravých osobách zjistila, že konzumace pravé čokolády s vysokým obsahem kakaa, která obsahovala 720 mg flavonoidů, vedla k podstatnému zlepšení paměti v porovnání s lidmi z kontrolní skupiny, kteří čokoládu nejedli (41).

Nejzdravější čokoláda je ta, která obsahuje alespoň 70% kakaa. V ní najdete nejvíce antioxidantů,které pomáhají zlepšovat fungování mozku.

Shrnutí: Kakao obsahuje velké množství antioxidantů, které posilují paměť. Kupujte pouze čokoládu, která obsahuje alespoň 70% kakaa tak, abyste do těla dostali co nejvíce zdraví prospěšných antioxidantů.

• Zlepšit a posílit vaší paměť a koncentraci můžete i s pomocí jednoduchých přírodních postupů a na základě konzumace zdravých potravin.
• Nejlepší je zaměřit se na pravidelné cvičení, dát si občas kousek kvalitní čokolády a jíst co nejméně potraviny s vysokým obsahem přidaných a rafinovaných cukrů. 
• Vyzkoušejte některé z výše uvedených vědecky ověřených tipů a uvidíte, že se vaše paměť, koncentrace a kognitivní schopnosti zlepší. 
• Pokud vás poruchy paměti, soustředění nebo spánku trápí dlouhodobě, obraťte se na vašeho lékaře.

7 tipů, jak snadno zlepšit svou paměť

Znáte to. Díváte se na kupu vizitek a nemůžete si k nim přiřadit žádnou tvář. Potkali jste v posledních měsících tolik lidí, že už vůbec netušíte, kdo je kdo. Nelson Dellis je profesionální konzultant z Miami, který se věnuje tématu, jak trénovat paměť.

Před pár lety se stal šampionem Spojených států v zapamatovávání. Na takovou akci se sjíždějí lidé, kteří každý den trénují, jak si věci pamatovat. Účastníci si na soutěži třeba musejí zapamatovat 99 jmen, které slyšeli poprvé v životě. Nebo báseň, kterou předtím nikdy nečetli.

Anebo právě sadu vizitek.

Nelson Dellis Forbesu prozradil pár technik, které využívá. Má to opřené o věděcký výzkum. Na tom, jak zlepšovat paměť , spolupracuje s neurologem z Johns Hopkins University Majidem Fotuhim.

Jak si zapamatovat jména a tváře

Jak říká doktor Fotuhi, právě na problém zapamatovat si jména si lidé stěžují nejčastěji. Prvním krokem je soustředit se na to, když někdo své jméno vysloví poprvé. A případně se zeptat a potvrdit si, že jeho jméno se vyslovuje právě takto. Tím si ho poprvé zopakujete.

Můžete se také zeptat, zda něco jeho příjmení znamená, nebo odkud pochází, pokud zní exoticky. Do paměti jméno dostanete nejlépe tak, když onoho nového člověka představíte někomu dalšímu. Anebo když ho rovnou jeho jménem oslovíte.

Je to zdvořilé, boří to osobní bariéru – a ještě si ono jméno lépe zapamatujete.

Je taky dobré představit si slavnou osobu stejného křestního jména. Když se jmenuje Bill, tak Billa Gatese, když Nelson, tak třeba Nelsona Mandelu.

Jak si lépe pamatovat věci dlouhodobě

Jestli vám připadá, že už si nepamatujete tolik věcí jako dřív, může to být tím, že mozková kapacita se u lidí každým rokem snižuje o zhruba 0,5 procenta. Souvisí to nejen s věkem, ale i stresem, obezitou, nedostatkem vitamínů a řadou dalších faktorů. Není to tedy tak, že se část mozku, díky které si pamatujeme věci, u každého smršťuje stejně.

Existuje jednoduchá cesta, jak tomu bránit. „Nejúčinnějším způsobem, jak zlepšovat paměť, je fyzická námaha, tedy cvičení,“ říká Majidem Fotuhi. On sám chodí po horách, cvičí alespoň pětkrát týdně, spí pravidelně osm hodin denně.

Navíc drží svou „mozkovou“ dietu, tedy jí hodně ovoce a zeleniny s antioxidanty (to jsou třeba lesní plody) a jídla s velkým množstvím nenasycených mastných kyselin (třeba v rybách).

Jak si zapamatovat, kde jsem nechal klíče

Na klíče nebo brýle zapomínáme proto, že je někam pokládáme nevědomky, říká paměťový šampion Dellis. Sám to dělá tak, že když si někam pokládá klíče, snaží se zaktivovat svůj mozek. „Snažím se udělat něco, co jde úplně mimo každodenní činnost. Řeknu něco ujetého, zaťukám si na čelo a křiknu nějaký zvuk.

Funguje pohyb, třeba zadupání. A když k tomu vykřiknete nějaké podivné slovo, bude to fungovat a váš mozek si vytvoří asociaci, kterou nezapomene. Sice vypadáte jako blázen, ale když jste sám doma, tak je to jedno. „Čím více smyslů zapojíte, tím je větší šance, že si to budete pamatovat,“ říká doktor Fotuhi

A tady je pár dalších tipů Forbesu a neurologů, jak si věci lépe pamatovat. Jsou zcela jednoduché, pro každodenní užití.

– Převeďte si informace do vizuální podoby

Většina informací, jako jsou jména nebo čísla, jsou abstraktní. Když si je ale  v duchu spojíte s nějakým souvisejícím obrazem, váš mozek si zapamatuje lépe. Pokud například zaparkujete auto v řadě N13, můžete si představit narozeninový dort se třinácti svíčkami na vrchu. Když pak budete auto hledat, takový obraz se vám mnohem snáze vybaví.

– Ukládejte si informace do „paměťového paláce“

Informace, které už máte v mozku uložené, potřebujete opět také rychle a snadno najít. Jednou z technik je vytvořit si „paměťový palác“, který si představíte jako nějaký prostor – třeba váš dům – a ten pak naplníte obrazy, které jste si k jednotlivým informacím přiřadili. Když se pak vaším „palácem“ budete v duchu procházet, lehce informace najdete tam, kde jste si je uložili.

– Další tip, jak si zapamatovat jméno

Zkuste asociovat si nějakou vlastnost nebo něco specifického u oné osoby se zvukem jména. Příklad: Když se někdo jmenuje Lenka, tak to zní trochu jako louka. A když má ona osoba sponu ve vlasech ve tvaru sedmikrásky, stačí si představit rozkvetlou louku.

– Učte se postupně

Rada psychologů: Jestli vás čeká nějaká velká událost, na kterou si budete muset hodně věcí zapamatovat (projev nebo prezentace), nelijte do sebe informace najednou. Když si je budete opakovat postupně, s pauzami, uloží se vám v kortexu, části mozku, kde sídlí dlouhodobá paměť.

Pokud vás téma zajímalo, další techniky, vědecky podložené, najdete na stránkách magazínu TIME v tomoto článku.

Jak zlepšovat paměť

Myslíte si, že špatná paměť je normální? Máte smartphone? Nebo jen obyčejnou tužku a papír? Jasně, že ano, to má přece každý. Všechno, co si potřebujeme zapamatovat, si můžeme někam zapsat.

Proč bychom se tedy měli zajímat, jak si zlepšit paměť? Každý den se na nás valí tolik informací, že stejně ani není možné si všechno zapamatovat? Tak proč vůbec trénovat paměť a „ztrácet čas“ u cvičení na zlepšení paměti?

Protože…

Protože i když se to na první pohled nezdá, paměť je čím dál důležitější. Dnešní svět je tak přetechnizovaný, že postupně čím dál víc a víc přenášíme zodpovědnost pamatovat si na technické pomůcky, přístroje a digitální média. Zapomínáme při tom ale na jednu věc. Jsou okamžiky, kdy svou paměť použít musíme, a nemůžeme se spolehnout na nic jiného.

Když nemůžeme mít lísteček

Nejlepším příkladem jsou různé prezentace a diskuze. Nejlepší prezentátoři, manažeři, obchodníci nebo učitelé jsou vždycky ti, kteří mají paměť jako slon, protože jsou schopni velmi rychle reagovat. Díky dobré paměti se jejich reakční doba několikanásobně zrychluje, což mimo jiné vzbuzuje velký respekt. Ale k tomu se ještě dostaneme.

Jistě, nákupní seznam si můžeme dát do počítače, vyfotit do telefonu nebo napsat na lísteček. Někdy ale lísteček mít nemůžeme. Když začneme na jednání vyhledávat informace z nějakého seznamu, působí to hloupě.

Když si nepamatujeme důležité informace z minulého jednání s klientem, působí to hloupě. Člověk, který zapomene během důležitého hovoru v cizím jazyce jedno nebo dvě slovíčka, obyčejně velmi znervózní a znejistí.

A učitel se špatnou pamětí, který zapomene, o čem minule přednášel, je ztracený, protože mu studenti můžou tvrdit něco úplně jiného (a ano, i takové případy znám:-)).

Paměť funguje stejně jako svaly. Když ji netrénujeme, zleniví. Krásně je to vidět, když končí letní prázdniny. Stačí dva měsíce volna a spousta lidí má v září najednou v hlavě úplně prázdno.

Na podzimních kurzech studenti často říkají „Ty jo, já se do toho nemohl po prázdninách vůbec dostat, nemohl jsem se nic naučit, první semináře byly utrpení.“ Je to právě proto, že během prázdnin paměť vypouští, „nechávají ji odpočinout“.

Spousta lidí také říká: „Já už jsem tak dlouho po škole a tak dlouho jsem se aktivně nic neučil, že než tu svou paměť nastartuju, tak to trvá půl roku.“ A mají naprostou pravdu.

Sebevědomí, respekt a úspěch v práci

Za těch šestnáct let, co se trénováním paměti zabývám, jsem zjistil zajímavou věc. Lidé mají velký respekt před těmi, kdo si dobře pamatují. Jména, obličeje, informace z nějakého jednání nebo třeba i citáty.

Dobrá paměť přináší větší respekt. S tím pak přichází větší sebevědomí. A s větším sebevědomím nevyhnutelně přichází větší úspěchy.

Jak na našem diskusním fóru napsal Karel, který se díky paměťovým technikám naučil nazpaměť všechny svátky v kalendáři:

„Samo o sobě je to celkem k ničemu (řeknete si asi), když dnes jsme přes mobil vždy on-line. Jenže, když jsem tento projekt (cíl, výzvu…) dokončil, tak jsem najednou pocítil obrovskou dávku sebevědomí a začal jsem jinak přemýšlet. Zmizelo negativní myšlení. Měl jsem najednou pocit, že dokážu cokoliv (potom jsem se ještě naučil cca 150 tel. čísel).

Najednou jsem to byl já, kdo baví společnost, kdo se chce prosadit. Např. v obchodech mi nedělá problém si vykomunikovat slevu. No a i v práci jsem se rozhodl stát se manažerem. A když před měsícem přišla nabídka, nemusel jsem si ji ani rozmýšlet, a hned jsem ji přijal. A všechno nyní beru jako hru. Takže svůj život nyní dělím na ten „před kalendářem“ a „po kalendáři“.

A tipněte si, který je lepší?“

Výběr školy a cizí jazyk

Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí v našem životě je výběr školy, kterou budeme studovat. Jak střední, tak vysoké.

Bohužel kolem sebe často vidím, že si spousta lidí vybere místo toho, co by opravdu chtěli studovat a co by je bavilo, raději to, na co podle svého názoru má, a co si myslí, že zvládne.

Někdo by chtěl studovat například medicínu či práva, ale řekne si: „Na to já ale nemám paměť, to se prostě nezvládnu naučit.“

To je ale obrovská škoda, protože já věřím, že opravdu dobří můžeme být jedině v tom, co nás baví. A jediné, co nám v tom brání, je naše nevycvičená paměť.

Protože kdo má dobrou paměť a zná techniky na trénování a používání paměti, je schopný si zapamatovat a naučit se prakticky cokoliv. A pak může studovat jakoukoliv vysokou školu. Proto je paměť tím prvním, na čem bychom měli zapracovat.

Dobrá paměť nám otevře dveře k čemukoliv, co budeme chtít dělat. Proto říkáme, že dobrá paměť je základ úspěchu.

Samostatnou kapitolou jsou cizí slovíčka a cizí jazyky obecně. Spousta lidí se chce naučit cizí jazyk. Vidíme to i na našich kurzech. Stačí se o učení cizího jazyka jen zmínit a všichni hned zbystří. Problém je, že většina lidí neví, jak na to, jak ta slovíčka vůbec zpracovávat.

Stejně, jako třeba čísla a jména, jsou cizí slovíčka abstraktní a pro naši paměť velmi těžko uchopitelná. Existuje však technika, která je v rámci učení slovíček velmi prospěšná. Lidé většinou zpočátku nevěří a jsou trošku skeptičtí, ale to k tomu patří.

Máme účastníky, kteří se pomocí této techniky učí dokonce i čínštinu a velmi si to pochvalují.

Stařecká demence a Alzheimer

I to je důležité téma, o kterém mluvíme na kurzech. Existují výzkumy, které tvrdí, že při dlouhodobém tréninku paměti mají starší lidé o 40 až 50 procent menší pravděpodobnost, že onemocní stařeckou demencí nebo Alzheimerovou chorobou. Na druhou stranu je ale pravda, že existují i výzkumy, podle kterých mezi tím žádný vztah neexistuje.

Tak je to ale s výzkumy vždycky. Absolutní pravda neexistuje. Já věřím, že pokud je tu byť jen malá šance, že díky trénování paměti můžeme zůstat i v důchodu bystří a v mentální kondici, rozhodně to má smysl.

Pozor ale, trénovat paměť neznamená luštit křížovky, kde po sto padesáté deváté vyplňuji ten samý pojem, který už mám dávno uložený v dlouhodobé paměti!:-)

A jak to bude dál?

Už dnes existuje zařízení, které si připnete na košili, a ono pak neustále snímá fotky a točí videa a všechny tyhle vaše „vzpomínky“ ukládá na externí server někde v Severní Americe. Znamená to, že paměti totálně odzvonilo? Já si myslím, že naopak. Není tomu tak dávno, co se předpovídalo, že elektronické čtečky knih vytlačí klasické knihy. To se ale nestalo. A s pamětí je to podobně.

Málokdo ví, že zlepšení paměti a koncentrace spolu úzce souvisí. Jak ukazují studie, mladí lidé mají s koncentrací čím dál větší problémy.

Mají kolem sebe tolik přístrojů a působí na ně tolik vlivů, které rozptylují jejich pozornost, že se čím dál míň a míň dovedou koncentrovat na psaný text a jeho zpracování a porozumění.

A to by mohl být do budoucna docela problém. Čtení je vlastně trénink koncentrace a to samé se dá říct o trénování paměti.

Zlepšení paměti tak není nic nemožného. Pomocí paměťových technik to jde úplně samo. Pochopit základní principy ukládání informací do paměti zvládnou účastníci našich kurzů za malou chvíli.

A cvičení paměti je pak jen o používání technik v praxi, často tak paměť trénujete, aniž byste si to uvědomili – například, když si v supermarketu snažíte vybavit, co všechno potřebujete nakoupit.

Základním pravidlem pro zlepšení paměti je, že pokud si chcete zapamatovat určitou věc, není zapotřebí udělat nic jiného, než si tuto věc spojit neboli asociovat s jistým neměnným a fixním objektem za pomoci vaší vlastní fantazie. V ideálním případě pak informace k zapamatování napojit na body paměťové cesty.

Pro jednodušší ukládání informací do paměti je třeba co nejvíce využívat své smysly! Všechny vaše vnitřní obrazy musí být co nejživější, zkuste zapojit maximálně svůj čich, sluch, hmat, chuť. Využívejte pohyb a rytmus, které nám pomohou vytvořit silnější paměťovou stopu.

Představte si pohyblivé obrazy v prostoru! Výborné je zapojit humor nebo třeba i erotiku. Čím více jsou naše vnitřní obrazce komické, směšné, absurdní a surrealistické, o to lépe jsou připraveny pro lepší a hlubší vštípení do paměti.

Čím více tedy zapojíme naši fantazii, barvy nebo třeba nadsázku pro zapamatování si, o to více dojde ke zlepšení paměti.

Učte se cizí slovíčka pomocí absurdních příběhů. Nikdy je už z paměti nedostanete pryč!

Vyzkoušejte ZDARMA naši aplikaci 2000 SLOVÍČEK.

Jak zlepšit myšlení a paměť

Datum: 10.03.2021

Učíme se celý život. Ve školách, v zájmových kurzech či jen tak pro své potěšení. Někdy nám to jde lépe, jindy hůře. Byliny jsou velmi dobrým pomocníkem!

Do škol či kurzů nepřicházejí pouze děti, ale často i dospělí a v posledních letech i lidé seniorského věku. Ti všichni si přejí, abych jejich hlava pojmula co nejjednodušeji velké množství informací a aby tyto informace zůstaly v mozku co nejdéle.

Centrem je mozek

Centrem myšlení a paměti je nejdůležitější orgán v našem těle – mozek. Mozek ovládá celé naše tělo. Je to vlastně takový náš centrální počítač, bez kterého bychom se nemohli pohybovat, spát, jíst. Neměli bychom emoce ani paměť. Vlastně bychom nebyli.

Mozek je však také orgán jako každý jiný v našem těle. Je složený z velmi jemných tkání, které jsou důmyslně chráněné proti zásahům ze zevního prostředí velmi tvrdou částí – lebkou. Nicméně mozek ohrožují také vnitřní vlivy, které můžeme do velké míry ovlivnit my sami. Jaké to jsou?

Pravidelná strava

Náš mozek je velmi náročný na pravidelný přísun energie a živin. Pokud jíme nepravidelně a hladovíme, projeví se to na jeho funkci. My se pak cítíme unavení, máme pocit, že nám to nemyslí, že si nic nezapamatujeme. Dodržujme tedy pravidelnost jídla v intervalu 2,5-3 hodiny.

Důležité je jíst menší porce, aby naše tělo nebylo unavené z namáhavého trávení potravin, které jsme zkonzumovali. Nevynechávejte snídani! Mozek má po dlouhém spánku minimum živin, hladina cukru v krvi je nízká. Dopřejte si ráno ovoce a kvalitní, nejlépe cereální snídani. Vaše tělo se probudí a mozek s ním.

Kvalita stravy

Určitě víte, že po nedělním obědě u babičky, kdy jste spořádali čtvrtku kachny s pořádnou náloží zelí a několika výbornými domácími knedlíky, není možné jít a naučit se látku na další písemný test. Váš trávicí trakt je natolik přetížený, že mozek nemá dostatek krve a s ní spojeného kyslíku a dalších živin ke své práci.

V tuto chvíli je pro vás i pro vaše tělo lepší si odpočinout, nepřetěžovat se. Jestliže se takto dobře najíte jednou za čas, tak to nevadí. Pokud je to však váš každodenní rituál, tak to vašemu mozku moc neprospívá.

Pozor na cukr 

Strava s vysokým obsahem přidaného cukru, chemikálií a také nekvalitních tuků způsobuje poškozování drobných cév, které vyživují mozek, a také nervových zakončení, na kterých probíhá předávání vzruchů. Postupně náš mozek „chátrá“ a začínají se projevovat typické příznaky nesoustředění, zapomínání, ale třeba i špatné motoriky.

Snažte se snížit celkový příjem cukru, a to zejména cukru přidaného v potravinách. Konzumace cukru ve vysokém množství může narušit schopnost vašeho těla vstřebávat živiny a bílkoviny. Pokud se toto stane, bude vaše tělo trpět podvýživou, což může narušit i funkce vašeho mozku. Tímto způsobem může váš mozek a tělo „hladovět“, aniž byste to věděli.

Dostatek spánku

Spánek je pro naše tělo a náš mozek velmi důležitý, protože se během něj regeneruje celý náš organismus. Při spánku podvědomě uvolňujeme emoční napětí a stres a také se při něm vytváří růstový hormon, který podporuje správné fungování celého našeho organismu a účinně zpomaluje jeho stárnutí, tudíž i stárnutí mozku.

8hodinový spánek, z toho 6 hodin spánku bez přerušení, nám může zajistit kvalitní myšlení a dobrou paměť.

Pravidelný pohyb

Mozek je podobný orgán jako jiné orgány v našem těle a i ten se dá trénovat stejně jako třeba naše svaly. Mozek velmi pozitivně reaguje na pohyb. Podle posledních výzkumů mají lidé, kteří se nehýbají, pomalé, těžkopádné myšlení. Čím je pak člověk starší, tím více tato poučka platí. „Pružné tělo = pružný mozek“.

Podpořte své myšlení a paměť vhodnými doplňky

Existují základní minerály, vitamíny a byliny, které dokáží velmi účinně podporovat fungování mozku, a tím i naši paměť a myšlení. Jejich užívání v dnešní hektické době je velmi důležité, ne-li nutné, a rozhodně napomáhá mozku k jeho pohodové práci.

Hořčík a vitamíny řad B

• Mají přímý vliv na funkce našeho centrálního nervového systému.
• Podporují paměť, vybavování, zlepšují naše emoční naladění.
• Dále podporují správnou hladinu cholesterolu v krvi a také správnou metabolizaci cukrů. To vše pak má vliv na náš cévní systém a celkové prokrvování mozku.
• Jejich užívání společné působí přímo zázračně na náš mozek.

Rozchodnice růžová

• Velmi účinná bylina, jejíž jeden druh roste i v našich horských oblastech.
• Zlepšuje prokrvování a funkce mozku, takže je vhodná jako podpora paměti a soustředění.
• Bylina zlepšuje tvorbu serotoninu v mozku, nasazuje se tedy při depresích, poruchách spánku a neurózách.
• Velmi dobře působí při psychogenní bolesti hlavy, zlepšuje sluch a také se používá jako podpůrná léčba při Parkinsonově chorobě.

Čajovník čínský

• Již ve starověké Číně věděli, že mladé lístky z tohoto keře podporují prokrvení mozku, a tím myšlení a soustředění.
• Podporuje koncentraci a učení
• Zlepšuje přirozené funkce uší

Klanopraška čínská

• zlepšuje koncentraci
• snižuje míru stresu
• odstraňuje únavu a nesoustředění
• podporuje funkce jater

Nyní už víte, jak na to! Nebojte se školy, učení, myšlení. S bylinami a vitamíny to zvládnete na jedničku!

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Jak si zlepšit paměť a koncentraci? Jděte na to přes žaludek – Magazín

19. 5. 2010 | Rady maturantům

Pulty obchodů, lékáren i drogerií dnes doslova přetékají stohy nejrůznějších přípravků, které proklamují pozitivní účinky na paměť či koncentraci. Mnohé z užitečných látek, minerálů a vitamínů, které tyto preparáty obsahují, ale najdete také v běžných potravinách. Proč se tedy jednou neučit, a ještě se přitom dobře a zejména smysluplně nenajíst?

Jak nejlíp nakrmit mozek i nervy

Glukóza

Při učení pracuje mozek a celá nervová soustava na plné obrátky, a je proto třeba je řádně živit. Ke správnému fungování jim dobře poslouží hlavně „rychlá energie“ ve formě glukózy. Protože glukóza vzniká štěpením většiny sacharidů, naše tělo při správné výživě obvykle jejím nedostatkem netrpí.

Její nižší hladinu v krvi může indikovat třeba únava, pocit hladu a celková tělesná slabost. Tehdy je na čase ji trochu doplnit. Ideální je v tuto chvíli dát si třeba banán, hroznové víno, pečivo nebo ovesné vločky, v čase oběda pak zkuste jako přílohu brambory, těstoviny či rýži.

Tímto výběrem rozhodně uděláte lépe, než pokud se nedostatek cukrů budete snažit kompenzovat celou tabulkou čokolády. Nadměrný příjem cukrů totiž vede ke kazivosti zubů, přispívá ke vzniku cukrovky a o nadváze či obezitě ani nemluvíme.

A co víc, jídla s vysokým obsahem cukru (tedy vysokým glykemickým indexem) paradoxně vyvolávají rychlý pokles cukru v krvi a to opět vede k únavě a hladu.

Mastné kyseliny

Pojem „mastné kyseliny“ je velmi široký.

Mezi ty pro naši nervovou soustavu nejpřínosnější patří například Omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které lze najít kupříkladu v rostlinných (řepných, slunečnicových či sójových) olejích, v semíncích (například dýňových, piniových, slunečnicových, sezamových aj.

), ořeších (nejvíce jich obsahují ořechy vlašské), ale také třeba už v ne tolik chuťově atraktivním tuku mořských ryb (Omega-3 kyseliny jsou hojně zastoupeny v masu lososa, makrely, sledě či pstruha). Nejen z tohoto důvodu je vhodné mořské ryby konzumovat dvakrát až třikrát týdně.

Vitamíny

Že naší nervové soustavě mohou prospět také některé vitamíny, asi nikoho nepřekvapí. Jsou jimi zejména ty ze skupiny B (a z nich především B1, B2, B6, B12 a kyselina listová). Všechny jsou pro nás naštěstí relativně dobře dostupné, protože se nacházejí v celé řadě potravin.

Pokud tedy nejste vyloženě odpůrci konzumace vnitřností (například jater) či kvasnic, pak toho určitě využijte. „Béčko“ se ale nachází také třeba v celozrnném pečivu (díky v něm obsaženým olejnatým semínkům), masu, luštěninách, mléku, listové zelenině, ořeších, vejcích a v mnoha dalších potravinách.

Mezi další vitamíny, které je určitě zapotřebí naší nervové soustavě doplňovat, patří vitamíny C, E, Beta karoten (provitamín A) a další.

Minerály

Mezi minerály, za které nám náš mozek určitě poděkuje, patří zejména železo a zinek. Železo se nejvíce vyskytuje hlavně v červeném mase (především hovězím a jehněčím), vnitřnostech (játra, ledviny), plodech moře, ale i v obilovinách, luštěninách, vejcích, ovoci, zelenině a jiných zdrojích.

V mase, obilovinách, luštěninách či vejcích se nachází také zinek, ale najdete ho také například v česneku, některých ořeších, v sezamových semenech, sýrech i jinde.

Zapomínat byste ovšem neměli ani na vyvážený přísun vápníku (jeho tradičním zdrojem je mléko, ale také obiloviny, ořechy nebo mák), hořčíku (obsahují jej zejména banány, ořechy, tmavá listová zelenina či obiloviny), selenu (ten můžete doplňovat konzumací ořechů, vnitřností a mořských ryb), chrómu (jeho dobrým zdrojem je třeba červená řepa, hnědý cukr, ale i lesní plody nebo kvasnice) či manganu (ten najdete zejména v obilninách, hrášku, špenátu, olivách nebo borůvkách).

Další pomocníci

Proti pocitu únavy úspěšně bojuje a naše myšlení zároveň příznivě ovlivňuje třeba lecithin, který se hojně nachází ve vaječných žloutcích, sójových bobech, pšenici a rybách.

Jeho kladné vlivy ale sahají mnohem dále, než je „pouhé“ posílení paměti – tento složený lipid se totiž používá mimo jiné i jako pomocník ke snížení cholesterolu, chrání naše játra, posiluje činnost srdce a oběhového systému a údajně také zpomaluje proces stárnutí.

Velmi opěvovaný je ve spojitosti se zlepšením mozkové činnosti a paměti také Ginkgo biloba. Ten nejčastěji a nejpohodlněji seženete v podobě pilulek a tinktur.

I kdybyste si totiž sehnali přímo listy jinanu dvoulaločného, jehož je Ginkgo biloba latinským ekvivalentem, a sami si z něho chtěli připravit nálev či odvar, museli byste jich použít opravdu velké množství, abyste dosáhli množství účinné látky skryté právě v tabletách.

Jenže i když je Ginkgo biloba dosud stále všeobecně považován za posilovač paměti, studie z roku 2008 ukázaly, že kupříkladu v boji proti Alzheimerově chorobě nemá žádné léčebné účinky, jak se do té doby věřilo (více viz DeKosky, S.T. The Journal of the American Medical Association, Nov. 19, 2008; vol. 300: pp 2253 – 2262). Stimulátory myšlení ale údajně můžeme hledat i v některých druzích koření. Nejčastěji je v tomto směru zmiňována tolik oblíbená kurkuma, která tvoří základ směsi kari koření a dodává mu svou sytě žlutou barvu.

„Babské“ rady

Už naše babičky věděly (a mnohé studie už to mezitím podpořily), že k lepší paměti se můžeme „prokousat“ přes některé druhy ovoce a zeleniny.

Blahodárné účinky na paměť tak připisovaly třeba lesnímu ovoci, jako jsou například borůvky, ostružiny či jahody, ale také třeba švestkám.

Jiné zdroje v této souvislosti zase zmiňují například ananas, broskve či grepy, které jsou zároveň dobrým zdrojem serotoninu snižujícího riziko stresu.

Ze zeleniny byste prý měli nejvíce konzumovat tu opravdu zelenou: růžičkovou kapustu, špenát, hlávkový salát či kapustu. Často vyzdvihovány jsou ale také pozitivní účinky česneku a nebo červené řepy.

Kdy a jak jíst

Ač se to nezdá, i učení vsedě a nebo vleže vyžaduje dostatek energie. Pokud ji nemáte, schopnost koncentrace střídá pocit únavy a čas strávený nad stohy papírů tak může přijít vniveč. Z hlediska stravování je důležité nejen to, co jíte, ale také jak jíte.

Sníst za celý den třeba jen jogurt a jedno jablko s výmluvou na „stažený žaludek“ rozhodně není ta nejlepší cesta k dobrým studijním výsledkům. Stejně tak není vhodné krmit se od rána střídavě čokoládou a chipsy, podle toho, na co zrovna máte chuť, proložit to svíčkovou a průběžně to zapíjet litry limonády.

Správný „studijní“ stravovací režim by měl obsahovat čtyři až šest lehkých jídel denně, přičemž čím více se blíží večer, tím více přecházejte od potravin bohatých na cukry (již zmíněné ovoce, obiloviny apod.) k jídlu spíše bílkovinné povahy (ryby, libové maso, mléčné výrobky).

Jezte pomalu a studijní materiály odložte během jídla do ústraní. Večeře by měla být lehká a jíst byste ji měli až několik hodin před tím, než jdete spát, aby se vám lépe usínalo. Naproti tomu smažená a tučná jídla byste určitě v době intenzivního učení měli vynechávat s ještě s větší důsledností než obvykle.

Totéž platí i pro ostré a kořeněné pokrmy, které rovněž už tak dost stresem podrážděnému žaludku příliš nepomohou. Jednotlivá jídla by také neměla být příliš horká, ani příliš studená. Pokud máte po jídle pocit únavy a ospalosti, pak vězte, že to není jen vaše osobní reflexe, ale lze to i fyziologicky vysvětlit.

Naplněný žaludek si žádá zvýšenou aktivitu průtoku krve v břišní oblasti, zatímco průtok ve svalech a mozku je mírně omezen. Většina energie se tak koncentruje na proces trávení. Po obědě či večeři si proto určitě vymezte nějaký čas na odpočinek.

Co pít a co ne

Také správný pitný režim, představovaný 2,5 až 3 litry tekutin rozložených do celého dne, je velmi důležitým krokem k tomu, abyste předešli bolestem hlavy a únavě. Doporučují se však zejména neslazené nápoje, jako je minerální voda, ovocné a zeleninové šťávy (nejlépe však ředěné, aby nedráždily žaludek), ovocné čaje bez cukru aj.

Pokud se i přesto přese všechno cítíte unavení, mohl by vám pomoci šálek kávy nebo čaje, nápoje s guaranou nebo maté. Dalšími populárními, leč doktory nepříliš doporučovanými „životabudiči“ jsou také kolové a genergetické nápoje, čokoláda nebo kakao.

Všechny tyto pochutiny totiž obsahují kofein, v čaji někdy nazývaný jako tein, který má stimulační účinky. Málokdo ale ví, že účinky kofeinu jsou spíše krátkodobé a později nás mohou naopak utlumovat.

Navíc pití kofeinových nápojů zejména v době dospívání může přinést důsledky do budoucna, a to v podobě vyššího krevního tlaku, náchylnosti k pálení žáhy nebo osteoporózy (řídnutí kostí). U citlivějších jedinců může nadměrný denní přísun navíc příliš zrychlit a rozkolísat srdeční tep, vyvolat třesení, nevolnost či dokonce křeče.

Když už se tedy rozhodnete nápoje s obsahem kofeinu pít, pak s mírou, a nejlépe takové, z nichž může mít vaše tělo i jiný prospěch (například zelené nebo bílé čaje obsahují hodně antioxidantů a působí antibakteriálně). Nezapomínejte přitom ani na průběžné doplňování bezkofeinových tekutin, neboť kofein mívá diuretické účinky.

A pokud se ptáte, zda může v učení či se stresem vypomoci alkohol, pak odpovídáme – nikoli. Někdo jej možná může brát jako prostředek ke zlepšení nálady a odbourání stresu, ovšem někdy mohou být jeho účinky právě opačné.

Zejména pokud je stres silnější, může se stát, že se namísto kýženého relaxu můžete v krajním případě dočkat stavu úzkosti, nervového napětí a depresí.

O negativních účincích dlouhodobého či nadměrného pití alkoholu nejen na paměť a duševní stav ani nemluvě.

Jak na stres? Pomohou bylinky

Je všeobecně známo, že předzkoušková příprava bývá neodmyslitelně spojena se stresem. Do určité míry jde o stres zdravý, motivační, ale překročí-li určitou mez, už je lépe vyhledat pomoc lékaře.

Milovníky bylinek jistě potěšíme zprávou, že jisté antistresové účinky mohou najít v celé řadě z nich, například v třezalce, kozlíku, mátě, meduňce a nebo chmelu. Ale pozor, ne vždy platí čím více, tím lépe.

O správné dávce bylinek, četnosti jejich konzumace, ale i o tom, kterou část rostliny využít a jak, se určitě poraďte s lékařem a nebo nahlédněte do odborné literatury. Během stresu je rovněž dobré doplňovat bílkoviny – ve vašem jídelníčku by proto neměla chybět alespoň jedna porce jídla bohatého na proteiny.