Češi a Poláci mají rádi stejné obchody i jídla

Češi a Poláci mají rádi stejné obchody i jídla

Majitelka obchodu se spodním prádlem v Cieszyně Kamila Kopacewicz (vlevo) Zdroj: Ivan Motýl

Češi a Poláci mají rádi stejné obchody i jídla

Piotr Kuczek z Polska na české straně mostu Zdroj: Ivan Motýl

Češi a Poláci mají rádi stejné obchody i jídla

Nákupní centrum v Cieszyně, svět hraček Zdroj: Ivan Motýl

Češi a Poláci mají rádi stejné obchody i jídla

Nákupní centrum v Cieszyně, sleva 70 procent Zdroj: Ivan Motýl

Češi a Poláci mají rádi stejné obchody i jídla

Nákupní centrum v Cieszyně, sleva obuvi Zdroj: Ivan Motýl

Češi a Poláci mají rádi stejné obchody i jídla

Móda pro všechny v tržnici v polském Cieszyně Zdroj: Ivan Motýl

Češi a Poláci mají rádi stejné obchody i jídla

Dámská móda v ulicích Cieszyna Zdroj: Ivan Motýl

Češi a Poláci mají rádi stejné obchody i jídla

Otevřená galerie obrazů v těšínské čtvrti Benátky Zdroj: Ivan Motýl

Češi a Poláci mají rádi stejné obchody i jídla

Majitelka obchodu se spodním prádlem v Cieszyně Kamila Kopacewicz (vlevo) Zdroj: Ivan Motýl

Češi a Poláci mají rádi stejné obchody i jídla

U Kauflandu v polském Cieszyně Zdroj: Ivan Motýl

Pomník obětem I. světové války v Těšíně Zdroj: Ivan Motýl

Chalupki v Polsku, stánek se sáňkami a košíky z proutí Zdroj: Ivan Motýl

Chalupki v Polsku, stánek s masem, ve frontě stojí výhradně Češi Zdroj: Ivan Motýl

Cieszyn, otevřená hospoda U Trzech Braci Zdroj: Ivan Motýl

Cieszyn, bezdomovci na polské straně hraničního mostu. Někteří z nich nocují přímo pod mostem. Zdroj: Ivan Motýl

/ fotografií

Ani páteční zpřísnění režimu na polských hranicích neodradilo Čechy od nakupování u sousedů. Umožnila to výjimka v nařízení. „Češi pořád mohou nakupovat v Polsku, aniž by se museli prokazovat testem,“ říká místostarosta Českého Těšína Tomáš Pavelek. A reportér CNN Prima NEWS situaci mapoval přímo v příhraničí.

Pátek 5. ledna, krátce před polednem. Žádný ze tří hraničních přechodů, které při nákupech v Polsku využívají obyvatelé třistatisícové Ostravy, nestřeží policejní hlídka.

Na sociálních sítích se přitom sdílejí zaručené informace, že mezi Českem a Polskem kvůli covidu opět vyrostla „železná opona“, tak jako loni na konci března. Čáru překračujeme u výjezdu z dálnice D1 v obci Chałupki.

Nestřežen zůstává i přechod ve směru ze Starého Bohumína, volná je zatím celá česko-polská hranice dlouhá víc než 700 kilometrů.

Pro sáňky i pro maso

Přímo u čáry se v Chałupkách rozkládá tržiště, které využívají téměř výhradně Češi, a ti jsou i většinovými zákazníky kamenných prodejen ve vesnici.

Vůbec první stánek, na který narazíme po opuštění dálnice, vlastní prodejce proutěných košíků, prádelních košů, ale i proutěných poliček. „Dneska je to horší než včera, Češi se asi bojí. Vystrašila je vláda,“ lituje prodejce.

Přesto několik zákazníků z Ostravska obhlíží zboží, především saně. Stánkař nabízí hned deset druhů dřevěných saní všech možných velikostí.

K tématu

6 fotografií

Kšefty jdou mizerně, prodavač věří, že se to v dalších dnech zlepší. „Češi mi říkali, že na dvanáct hodin mohou do Polska pořád jezdit i bez testu,“ tlumočí názory informovaných zákazníků. Paní Alena z Ostravy zrovna nakupuje v protějším kiosku.

„Jezdím sem pro maso jednou týdně, ceny jsou výhodné. A abych vám pravdu řekla, vůbec mě nezajímá, co říkají v televizi o hranicích, z politiky mě bolí hlava,“ lamentuje nad plnou taškou. Za kilogram vepřového plecka platila 69 korun, krůtí stehna stojí 89 korun, vepřová panenka 139 a kilo vepřového mletého 49 korun.

Výjimka na 12 hodin. Pro koho platí?

Polsko je na cestovatelském semaforu aktuálně vyznačeno červenou barvou, je to stát s vysokým rizikem nákazy.

Češi, kteří vyrazí k severním sousedům, musí před návratem domů vyplnit příjezdový formulář a zároveň podstoupit antigenní nebo PCR test. Existuje však výjimka, díky které lze testování vynechat.

Nové ochranné opatření totiž uvádí: „Nezbytné cesty do zahraničí bez následných povinností testů budou nově umožněny pouze v případě, že nepřekročí 12 hodin.“

K tématu

Je ovšem cesta do obchodu v Polsku nezbytná? „Třeba nákup potravin určitě ano, já si výjimku vykládám i takto,“ říká Tomáš Pavelek, místostarosta hraničního Českého Těšína.

Pro někoho může být nezbytný i nákup bot či zimní bundy, která dosloužila. V České republice přece takové zboží kvůli uzavřeným obchodům nekoupí.

U hranic s Polskem, které měří 761 kilometrů, leží také spousta českých obcí, z nichž je blíže do Polska než do obchodů na české straně.

Petr Hamrozi: Otevírací doba supermarketů – Češi omezují, poláci prodlužují

Češi a Poláci mají rádi stejné obchody i jídla
Češi a Poláci mají rádi stejné obchody i jídla

Před pár dny jsme jeli nakoupit některé potraviny do Polska. Jelikož bydlíme v Českém Těšíně, který leží na hranici, občas jezdíme do polské Biedrunky (obdoba českého Lidlu nebo Penny). Jedním z důvodů je výrazně nižší cena některých potravin (i těch stejných) v Polsku, než-li v českých supermarketech. Dalším důvodem je také daleko širší a zajímavější výběr (některé potraviny v ČR prostě nekoupíte). Třetím faktorem je jistě i to, že v mnoha českých supermarketech jsou stejně potraviny z Polska (stačí se podívat na zemi původu). A když to máte doslova „pár metrů“, tak proč ne :-).

Často se pozastavujeme nad tím, že stejný výrobek (od stejného výrobce, se stejným obsahem nebo ve stejné gramáži) je v Polsku o mnoho levnější. To ale platí také o Německu, Rakousku a dalších zemích.

Ale o tom někdy jindy. Na ceny potravin má nepochybně velký vliv zdanění zemědělců a výrobců potravin, byrokracie, kvalita potravin (není pravda, že polské je vždy špatné…) a mnoho dalších faktorů…

Otevírací doba polských supermarketů – snaha omezit kontakty

Nicméně k tématu :-). Co nás ale velmi mile překvapilo je nová otevírací doba polských supermarketů. V České republice se vše utahuje, omezuje. Pod heslem „ochrany obyvatel“ se prodej omezuje do menšího počtu hodin či dní nebo dokonce zakazuje v některých typech provozoven.

Naproti tomu v polských supermarketech se otevírací doby výrazně prodlužují. Tím hlavním důvodem je to, aby lidé mohli chodit nakupovat mimo exponované časy a to dokonce po celý týden. Prostě nakupovat v časech, kdy je v supermarketech volněji a omezit tak možnost přenosu nákazy COVID-19. Tato myšlenka se mi osobně velmi líbí a dává smysl…

Budete mít zájem:  Léky Proti Kašli Na Předpis?

Pojďme se tedy podívat na otevírací doby některých významných polských supermarketů:

Ostatní obchody, malé provozovny a restaurace:

  • Ostatní obchody – standardně otevřeny
  • Malé provozovny – standardně otevřeny
  • Restaurace – uzavřeny

Jaká je správná cesta?

Nechci hodnotit, která cesta je správná. Nicméně, když se nad vším více zamýšlím, tak mne napadají některé myšlenky:

  • je lepší česká nebo polská cesta?
    • česká cesta – omezení prodeje a chodu úřadů – a tím koncentrovat více lidí na jedno místo – tedy daleko větší šance přenést onemocnění COVID-19
    • polská cesta – dát lidem více prostoru nakupovat v jiných, neexponovaných, časech
  • není v tom náhodou nějaký záměr?
    • například záměrná likvidace malých firem a podnikatelů
    • nepochybně velké supermarkety mají žně – a kolik miliard půjde do zahraničí…
  • kde se rychleji nakazím? 
    • jaká je větší šance na nákazu
      • v poloprázdném obchodě s oblečením nebo v plném supermarketu?
      • obdobně to platí také u muzeí, galerií, apod., kde zavítá pár lidí za den…
    • není lepší nechat obchody otevřeny – ale například omezit počet nakupujících?
  • jisté peníze pro ty, kteří rozhodují…
    • ti, kteří rozhodují o těchto „opatřeních“ mají své peníze jisté – mají jistou mzdu nebo plat…
    • ty, na které to dopadá – se dosávají do velkých problémů
      • podnikatelé a především jejich zaměstnanci a rodiny včetně dětí
    • přemýšlím, zda-li by tito lidé rozhodli stejně, kdyby měli o svůj jistý příjem přijít a začít se dostávat do velkých finančních problémů, tak jak mnoho z těch, kteří jsou velmi silně zasaženi…

Doba je opravdu velmi zvláštní..

Tato doba je velmi zvláštní a pro mnoho rodin není vůbec jednoduchá. Často mne napadá pořekadlo: „Sytý hladovému nevěří“. Již jsem to zmínil – postupovali by někteří ministři či úředníci na ministerstvech při svých rozhodováních stejně, kdyby i oni měli příjít o svůj příjem nebo o své jistoty? 

Jak náročné to nyní pro mnoho rodin je. Pro živitele rodin – otce nebo matky. Ale i pro jejich děti… Jak dlouho bude tato doba trvat a kdy se věci (a zda-li vůbec) dají do pořádku.

Já osobně jsem věřící a jsem nesmírně vděčný za možnost, odevzdávat své starosti a trápení Pánu Bohu. My jako lidé mnohdy nemusíme vidět východisko z těžké životní situace, ale Pán Bůh má tisíce cest, jak problém vyřešit nebo nám dát moudrost, jak postupovat. Proto někdy nezbývá, než-li se za vše začít modlit nebo požádat druhé o modlitbu…

Napište mi svůj názor, níže do diskuzí nebo na náš e-mail, jak to vidíte vy…

Zdroj informací

Petr Hamrozi, CEO portálu NejBusiness.cz

Datum

Diskuse

Žádný komentář dosud nebyl vložen

Poláci se umějí prosadit s větší razantností než my

U nás máme obecně tendenci Poláky spíše podceňovat. Zdůrazňujeme, že jsou to kšeftsmani, a ne myslíme to zrovna pozitivně, poukazujeme na špatnou kvalitu jejich zboží. Zřejmě těch mýtů o nich ještě přežívá hodně, nemáte ten pocit?

Mám, zcela určitě. Tatínek je Polák, a i když tu žije padesát let, máme na severu Polska širokou rodinu a jezdím tam pravidelně už od dětství. S nejrůznějšími předsudky jsem se potkávala vždycky, ovšem překvapuje mne, že některé skutečně přetrvávají.

Například, když v Čechách řeknu, že si z Polska vozíme kvalitní potraviny, uzeniny, přepuštěné máslo a nejrůznější speciality, mnozí se diví, že jíme ty „fejky“.

Přitom v Polsku na kvalitu dávají daleko větší důraz než my, je to dnes pro ně stejné zaklínadlo jako u nás sleva.

A co kauza nekvalitních polských potravin v našich Lidlech?

Odpovím vám konkrétní zkušeností. Jeden z mých polských známých pracoval jako manažer pro Lidl v Polsku. A když přijel k nám do Prahy, nestačil se divit, co se u nás v Lidlu prodává. Tvrdil, že polské zboží, které tu máme na pultech, prostě už Poláci doma nechtějí, protože je opravdu nízké kvality.

Ale mohu přidat i příklad z automobilového průmyslu. V době, kdy jsem v něm působila, setkala jsem se s tehdejším ředitelem Citroënu ČR, který byl Polák, a také s ředitelkou Fiatu ČR, rovněž Polkou. Oba se shodli, že Češi při výběru auta slyší pouze na slovo sleva, kvalita je obecně tolik nezajímá.

V Polsku si prý vymýšlejí zákazníci spíše nejrůznější vybavení, vychytávky, případně servis.

Poláci v obchodu neznají slovo nejde

Když jsme u toho servisu, slyšela jsem, že Poláci jsou přeborníci právě na služby a servis. Je to pravda?

Ano, myslím, že Poláci jsou zdatní obchodníci právě proto, že jsou připraveni udělat klientovi všechno, co mu vidí na očích, na úkor svého pohodlí nebo volného času. Neexistuje, aby mu řekli, že něco nejde.

S tím se můžete setkat téměř ve všech oblastech, ale nejmarkantnější je to třeba u řemeslníků. Zaplatíte to, ale přijedou a opraví vám, co potřebujete, i v neděli.

Také malé obchůdky mají samozřejmě otevřeno o víkendu, a když vám zrovna něco není akorát, ochotně vám to upraví třeba na počkání nebo do druhého dne. Věci u nás skoro nevídané, viďte.

A čím si myslíte, že to je?

Podle mne je to tím, že je tam větší trh, větší konkurence. A také jsou tam větší rozdíly, pořád tam vidíte i opravdovou chudobu. Když má někdo dobrou práci, váží si jí. U nás jsou lidi zhýčkaní.

Poláci jsou ochotni dělat každou práci; spousta mých polských příbuzných pracuje jako dělníci v Dánsku, Švédsku, Německu nebo Anglii. „Špinavé“ práce se nebojí. A když projíždíte Polskem, ty rozdíly vidíte.

Budete mít zájem:  Ztráta čichu či chuti jsou nově popsanými příznaky onemocnění koronavirem

Například Lodž je krásné moderní město, ale když se dostanete na jeho okraj, jste šokovaní, jak je ještě zdevastovaná, rozbombardovaná, vidíte ve zdech díry po kulkách…

Všudypřítomné náboženství a národní hrdost

Uvádí se, že k římskokatolické církvi se v Polsku hlásí více než 96 procent obyvatel. Z toho vyplývá skutečnost, že hraje důležitou roli doslova ve všech oblastech života a její vliv je značný. Jak se to projevuje třeba v byznysu?

Když chcete v Polsku obchodovat, musíte tuto skutečnost přijmout a respektovat ji. V běžném byznysu se to projeví jednoduše třeba tak, že vám klienti řeknou, že nemohou přijít na schůzku, protože jdou na mši. Nebo když se zeptáte, jaký měli den, odpoví, že přicházejí z kostela.

Náboženství je povinným předmětem ve všech ročnících základních škol, a když dítě není křtěné a nechodí na svaté přijímání a do kostela, je vytlačováno ostatními z kolektivu. Takže nevěřící rodiče raději dávají svého potomka na katechismus, aby nemělo ve škole problémy. Naše rodina je římskokatolická, což mi samozřejmě ve vztazích s polskými klienty pomáhá.

Ve společnosti Aminocure mám na starosti polský trh a obsluhuji zhruba 400 přímých zákazníků.

Co byste ještě doporučila těm, kteří chtějí v Polsku obchodně uspět?

Produkty, které chtějí prodat v Polsku, musí být dostatečně kvalitní a „sebevědomé“, pak Poláci skousnou i vyšší cenu. Hodně dají na osobní komunikaci, jsou přátelští a otevření, mají rádi dobré jídlo a pití. Určitě jim uděláte radost pozváním do Prahy, naši metropoli milují.

Vezměte je na Pražský hrad nebo na Karlštejn a ke Flekům na dobré pivo a vepřo knedlo zelo. Stále platí, že hodně obchodů domluvíte právě u piva a vodky. Ale nenechte se zaskočit tím, že český a polský humor se zcela nepotkává. V žádném případě se jich nesmíte ničím dotknout.

Poláci jsou velice hrdý národ, nedělejte si legraci z ničeho polského a respektujte hlavně jejich historii. Některé rány jsou dodnes živé.

Text: Jana Jenšíková

Foto: archiv G. Maćkowiakové

Polsko výrazně rozvolnilo, Češi v pohraničí tam hned vyrazili ve velkém

Před nákupním centrem v polské Ratiboři byly v sobotu desítky aut s českými registračními značkami.
Foto: Aleš Honus, Právo

Zatímco česká politická reprezentace se celý víkend handrkovala, jak to bude dál s nouzovým stavem, tisíce lidí z Moravskoslezského kraje vyrazily na nákupy či za lyžováním do Polska. Naši severní sousedé se rozhodli paralyzovanou ekonomiku oživit a podmínečně otevřeli, co se dalo. Před největším nákupním centrem ve slezské Ratiboři se tak v sobotu parkoviště zaplnilo auty s českými poznávacími značkami.

„Češi tady jezdí stále, ale teď, když se otevřely úplně všechny obchody, tady zní čeština častěji než obvykle,“ řekla Právu prodavačka z nákupního centra Auchan, kde na parkovišti mělo v sobotu ráno odhadem každé páté auto českou registrační značku.

Veškeré obchody jsou v Polsku otevřeny už týden, stejně jako třeba muzea a galerie. Od pátku se přitom k otevřeným podnikům přidala kromě sportovišť a bazénů i divadla, koncertní sály a kina. Školy jsou otevřeny pro žáky od prvního do třetího ročníku už dlouho.

V Polsku vymysleli dechové testy na covid-19Evropa

Kulturní instituce přitom mohou být zaplněny do 50 procent kapacity. A třeba Ratibořské centrum kultury se otevřelo i pro umělecké kroužky. „Otevřeli jsme například valentýnské kino, připravili koncert pro děti, koncert muzikálové hudby, to vše pro kapacitu 50 procent diváků.

Zájem je velký, lidé volají a ptají se, co připravujeme a zda skutečně můžou přijít,“ řekla Právu ředitelka Ratibořského centra kultury Joanna Maksym-Benczew. Zdůraznila, že otevření je podmíněné na dva týdny, a to do 28. února, kdy polská vláda vyhodnotí epidemiologickou situaci.

Češi do Polska mohou podle aktuálních pravidel přijet za podmínky, že nevyužijí hromadnou dopravu a že se do 12 hodin vrátí zpět. Účel cesty není rozhodující. Pro Poláky ale při návštěvě České republiky platí odlišná pravidla.

„My do Česka můžeme jen z vážných důvodů, například za prací. Rozhodně takovým důvodem nejsou nákupy. Při delším pobytu než 12 hodin se musíme prokazovat i negativním testem na covid,“ kroutí Benczew hlavou nad odlišnými podmínkami.

Nutno ale dodat, že vymáhání pravidel je velmi sporné, protože na česko-polských hranicích nejsou žádné kontroly. Řada Čechů využívá možnost nakoupit v Polsku prostě proto, že to má blíže a že je tam i levněji.

„Kilo rajčat za 40 korun v Česku opravdu nekoupíme. Do Ratiboře to navíc máme mnohem blíž než do Ostravy nebo do Opavy, takže tady jezdíme nakoupit každý týden, ať je pandemie, nebo není.

To, že Češi můžou teď do Polska jezdit nakupovat a Poláci do našich obchodů nemůžou, skutečně nemá logiku, když v Česku je situace kolem koronaviru daleko horší.

Možná je to tím, že Poláci opatření dodržují důsledněji a roušky jsou tam třeba povinné i venku,“ řekl Právu muž, který na nákupy do polské Ratiboře přijel ze Sudic na Opavsku i s manželkou a se dvěma malými dětmi a kromě potravin navštívil i prodejny s oblečením a elektrospotřebiči.

Hlavní zprávy

Češi se v Polsku těší velké oblibě. Vděčí za to Švejkovi, Jožinovi z Bažin i Nemocnici na kraji města

Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy ze světa | Související témata: Polsko Poláci Češi sousedské vztahy Osudy dobrého vojáka Švejka Jožin z bažin Pat a Mat čeština Invaze spojeneckých vojsk 1968

Záleží, koho se zeptáte. Mladší generace si Česko spojují s pivem, Prahou a Jožinem z Bažin, který se – coby Józek z Bagien – před pár lety stal hitem polského internetu.

Budete mít zájem:  Menstruaci řídí mozek. Žena menstruovat vůbec nemusí

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Poláci mají Čechy rádi díky krtečkovi a Švejkovi. Poslechněte si celý přípěvek.

Pro ty, kdo vyrůstali za bývalého režimu, je Česká republika země Milana Kundery, Miloše Formana, Karla Gotta a Heleny Vondráčkové, která s malovaným džbánkem vyhrála festival v Sopotech, nebo večerníčků a seriálů.

'Doba, kdy jsme si byli blíž'

„Seriály, ty si pamatuju všechny. Děti sledovaly Pata a Mata. České komedie byly opravdu legrační, člověk se zasmál od srdce,“ říká Radiožurnálu Bożena Dyszyková, která pracuje v jedné z varšavských bank. Při vzpomínání se rozzářila. Když přijde řeč na Nemocnici na kraji města, bez zaváhání vypálí neslavnější větu doktora Štrosmajera.

„To byla doba, kdy jsme si byli nějak blíž. Teď už mají lidé víc možností a cestují dál,“ myslí si paní Bożena.

Přesto se Češi pravidelně umisťují na vrcholu polských žebříčků, pokud jde o oblíbenost mezi národy. Naposledy letos v únoru v průzkumu agentury CBOS.

Pražský most hýbe varšavskou politikou. Kandidáti na primátora vytahují krtečka i lámanou češtinu

Číst článek

S polským zalíbením v Česku to ale možná nebude tak horké.

„Obavám se, že paradoxně Poláci mají rádi Čechy proto, že je vůbec neznají a jediný obraz Čecha v polské hlavě jsou Osudy dobrého vojáka Švejka,“ myslí si polský novinář Tomasz Dawid Jędruchów, který v Česku dlouho působil jako zpravodaj různých polských médií.

Na pocit vzájemné blízkosti mají podle něj pochopitelně vliv podobné dějiny. „Poláci si hrozně vyčítají to, že se polské tanky v roce 1968 objevily na území Československa.“

To hlavní je však podle Tomáše Jędruchówa podobná řeč. „Pro Poláky čeština zní nejen legračně, ale hlavně roztomile.“

Základní česká slovíčka ovládá v Polsku kde kdo.

Nejčtenější

Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Rozdělenému Těšínu se stýská: Češi a Poláci na sebe volají přes hraniční řeku. Koronavirus odřízl rodiny i milence

Skoro týden po uzavření hranice si Polák Stefan Mańka z Cziesyna s kolegyní a kamarádkou z Českého Těšína jen telefonoval a psal. Ve čtvrtek oba zašli k řece, aby na sebe alespoň zamávali a řekli si pár vět. „Už jsme to nevydrželi.

Chtěli jsme se vidět, člověku chybí lidský kontakt,“ popsal Mańka, který bydlí na polské a pracuje na české straně dvojměstí.

„Jsme na sebe už zvyklí, známe se 15 let, takže je dost zvláštní si jen telefonovat,“ usmívá se Češka Petra Slováček Rypienová a zvednutou rukou zdraví Stefana vzdáleného zhruba šedesát metrů.

Nejsou jediní. Přátelé či rodinní příslušníci teď na sebe z protilehlých břehů hraniční řeky Olše mávají a volají často. Po zavedení schengenského režimu v roce 2007 a zrušení hranice si oba Těšíny zase zvykly být spolu.

Čeština s polštinou se tady na ulicích, v obchodech i restauracích střídají stejně samozřejmě jako mezinárodní expresy na místním nádraží. Řada lidí proto nese náhlé opětovné rozdělení kvůli koronavirové infekci těžce.

Poláci dokonce vyvěsili na svůj břeh transparent s nápisem Stýská se mi po tobě, Čechu. A skupina českých mladých lidí na to hned další den zareagovala dvěma vzkazy.

Na protější zábradlí pověsili nápisy I ja za toba, Polaku (I mně po tobě, Poláku) a Chybíte nám, Poláci.

Nedávno se na polské straně objevila další zpráva, tentokrát vzkaz jediné dívce − Czekam na Ciebie Regi (Čekám na Tebe, Regino).

Tklivých příběhů rozdělených rodin či dvojic si všimla i polská média. „Nevěděla jsem, že touha může tak bolet,“ posteskla si například v tamní mutaci časopisu Newsweek Těšíňanka Edyta Klimoszová.

Její snoubenec nyní pobývá v jejich společném bytě na české straně, zatímco ona ve chvíli, kdy se na mostě Přátelství objevil plot a vojáci, uvízla v Polsku.

Oba pracují v pobočce automobilky Hyundai v Nošovicích, ona po dočasném uzavření továrny odjela navštívit své rodiče, kteří potřebují její pomoc. Nyní si s partnerem jen telefonují, případně na sebe zavolají pár teskných vzkazů přes řeku.

Uzavření tří hraničních mostů a pohled na druhý břeh, který je teď podobně jako za komunistického režimu zapovězený, vyvolávají smutek nejen u zamilovaných.

Mnoho obyvatel tady kvůli nákaze zažívá možná větší úzkost než lidé jinde. „Je to hořká připomínka starých časů, kdy jsme za sebou nemohli. Dívat se přes řeku a vidět najednou vylidněné nábřeží a ulice, takové město duchů, je depresivní,“ říká Mańka, jeden z autorů polského nápisu.

Polští přátelé chybí i autorům české odpovědi, vysokoškolačce Lucii Lendlové a jejímu spolužákovi Dominikovi Folwarcznému. Oni už si na jiný než otevřený Těšín nepamatují. „My mladší se stýkáme přes hranice vlastně odjakživa a bez nějakých předsudků. Pro nás byl Těšín vždycky jedno město.

Zůstalo nám za řekou strašně moc kamarádů,“ říká na upraveném nábřeží s lavičkami studentka polštiny Lendlová.

Její kamarád Folwarczný, který se kromě studia zabývá i hudbou, se svojí kapelou Izabel a polskou skupinou Bartnicky dokonce o nynější situaci nahrál v češtině i polštině píseň s názvem Dvabřehy.

Článek pro předplatitele

Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího…

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector