Chrápání. Snad každý z nás si vzpomene na film Michala Viewegha Účastníci zájezdu a hlášku “Proč z nás dvou chrápe ta hluchá? A pak že Pán Bůh nemá smysl pro humor”. Vtip dobrý, ale chrápání může pěkně otrávit život, přitom se dá často jednoduše odstranit.
Problém hlasitého spánku trápí lidi i zvířata. Nejčastěji postiženými jsou lidé po 30. roce života. Chrápání se může objevit i u dětí.
Proč chrápeme?
Hlasitý spánek není jen estetická vada, něco, co vyřešíme pro druhého špunty do uší. Naopak, způsobuje stres, nervozitu, nespavost, ztrátu libida a soustředění a může být i prvotním signálem jiného onemocnění, jako např. vysoký krevní tlak, potravinová alergie, obezita aj.
Za chrápání se schovává i spánková apnoe, což je závažné onemocnění, při kterém dochází k infarktu, mrtvici či mikrospánku.
Jak vlastně tento zvukový defekt vzniká?
Je to porucha dýchání, kdy dochází k vibraci v určité úrovni dýchacích cest a to buď v oblasti měkkého patra, nebo hltanu.
Zúžené dýchací cesty vedou k rychlejšímu pohybu vzduchu, který pak naráží na stěny měkkého patra a tím dojde k chrápání. Dalším problémem může být snížení svalového napětí v hltanu anebo zhoršená nosní průchodnost.
Příčiny
- Zhoršená nosní průchodnost – stačí mít ucpaný nos rýmou, dýchat pusou a namáhat tak krk
- Věk – při stárnutí dochází k ochabnutí svalů v krku
- Nadváha až obezita
- Vnější vlivy jako kouření, alkohol, potravinové alergie… aj.
- Vrozená anomálie
Chrápání bychom neměli brát na lehkou váhu, nejen že je nepříjemné pro okolí, ale i pro samotného člověka. Je třeba zasáhnout již při prvních příznacích, chrápání má totiž tendenci se časem zhoršovat.
Východní medicína
Wu Li, profesor, autor několika publikací na téma čínské přírodní medicíny a v neposlední řadě i člen pro přírodovědný výzkum v Číně, řekl: “kdo chrápe, žije nezdravě”. Proto bychom jako první měli začít se změnami našeho životního stylu.
Podle východní medicíny souvisí chrápání se střevem. V jakém stavu je naše střevo, v takovém jsou sliznice horních cest dýchacích (mezi ně patří krční a nosní mandle). Proto je třeba omezit sladkosti a mléčné výrobky, které zahleňují.
Chrápání úzce souvisí s imunitou. Tím by tedy měla začít naše diagnostika a léčba – vylepšením imunitního systému.
Úprava spánku
Dále můžeme vylepšit naše spací způsoby a místo na zádech spát na boku. Za zkoušku stojí speciální polštář, který díky svému tvaru umožňuje lehké vypodložení krku, a vy pak spíte ve správné poloze.
Před spaním můžete inhalovat směsi rostlinných silic, které prokrvují a díky napětí, které způsobují v tkáních, vzduch, který dýcháte, proudí bez hlasitých zvuků.
Spánková apnoe
V těžších případech je nejslepší návštěva odborníka, který zjistí, nejedná-li se o nebezpečný syndrom spánkové apnoe (SAS). V krajních případech dochází k operaci nosu, krku nebo čelistí.
Začne-li váš partner v noci zařezávat jako pila nebo se budete cítit, jako kdybyste spala vedle nastartovaného traktoru, není na co čekat. Podchyťte chrápání v počátcích. Vždy se však snažte začít s nejméně radikální změnou.
Stačí vylepšit stravovací a spací návyky. Uvidíte, že se vám oběma bude poté lépe spát.
Klíčové informace o chrápání
Pokud chrápete, zejména pokud chrápete nahlas, víte, jak to může být rušivé. Vaši partneři si stěžují, že nemohou spát, a vykazují vás do jiné místnosti nebo na pohovku. Chrápáním také rušíte své okolí, jestliže usnete v letadle nebo v divadle. Až 95 % chrápajících osob uvádí, že chrápání obtěžuje jejich partnera1.
Chrápání rovněž snižuje kvalitu vašeho spánku, ať už si to uvědomujete, či nikoli. Chrápání znamená, že se vám nedostává kyslíku v množství dostatečném pro zdravý spánek. A sami víte, co se stane, když se dobře nevyspíte: jste unavení, bez energie a máte špatnou náladu.
Hlasité a obtěžující chrápání může mít také další, méně patrné vedlejší účinky. U chrápajících osob se 1,6krát častěji rozvíjí vysoký krevní tlak během 4 let2 od prvních obtíží s chrápáním. To představuje riziko také pro další kardiovaskulární choroby3.
Ne všichni, kteří chrápou, trpí obstrukční spánkovou apnoe (OSA), ale většina osob trpících OSA…. chrápe
Chrápání je totiž primárním indikátorem4 obstrukční spánkové apnoe (OSA), což je nejběžnější forma spánkové apnoe. Chrápání a spánková apnoe spolu souvisejí ve znepokojující míře ‒ 3 z 10 mužů a téměř 2 z 10 žen, kteří běžně chrápou, rovněž trpí ve větší či menší míře obstrukční spánkovou apnoí5. Spánková apnoe zamezuje zdravému spánku potřebnému pro dostatečný odpočinek a aktivní život.
Klinické studie ukazují, že lidé s neléčenou spánkovou apnoí jsou vystaveni vyšším zdravotním rizikům:
- Pokud chrápete nebo máte podezření, že chrápete, považujte to za signál, že něco nemusí býtv pořádku. Vyplňte náš krátký spánkový test nebo si na našich stránkách vyhledejte informace
- o spánkové laboratoři ve vašem okolí.
Reference
01 A +A Healthcare study undertaken with 95 patients who wore Narval CC (Equinoxe in France) in 2011.
02 Peepard,T. Prospective study of the association between sleep-disordered breathing and hypertension. N Engl J Med, 342 (2000), pp. 1378-1384.
03 Marin JM, Carrizo SJ, Vicente E, Agusti AG. Long-term cardiovascular outcomes in men with obstructive sleep apnoea-hypopnoea with or without treatment with continuous positive airway pressure: an observational study. Lancet 2005; 365: 1046-53.
04 Meslier N, Racineux JL. Ronflement et syndrome de haute résistance. Rev Mal Respir 2004 ; 21 : 2S35-2S42.
05 Young T et al. The occurrence of sleep-disordered breathing among middle-aged adults. N Engl J Med 1993; 328(17):1230–5.
06 Peker Y, Carlson J, Hedner J. Increased incidence of coronary artery disease in sleep apnoea: a long-term follow-up. Eur Respir J. 2006 Sep;28(3):596-602.
07 Peepard T. Prospective study of the association between sleep-disordered breathing and hypertension. N Engl J Med 342 (2000), pp. 1378-1384.
08 Ellen et al. Systematic review of motor vehicle crash risk in persons with sleep apnea. J Clin Sleep Med. 2006 Apr 15;2(2):193-200.
Na chrápání prášky nemáme. Máme masky
Chrápání – vibrační zvuk pocházející z dýchacího ústrojí – bývá vnímáno jako poněkud komické obtěžování toho, s kým sdílíme společnou ložnici. Nejde o žádnou výjimku. Ve věku 35–65 let se opakovaně a v různých souvislostech vyskytuje u 24 % mužů a 8 % žen.
Bývá využito jako přijatelný argument, proč společnou ložnici opustit. Může to být vskutku podstatný důvod. Jindy jde spíše o zástěrku využívanou v časech, kdy „sex je již dávno ex“. Tradují se postupy jak chrápání omezit, například pomlaskáváním. Příliš nepomohou.
Chrápání jako příznak nemoci
Charakteristický zvuk chrápajících, střídaný krátkým tichem, může být doprovodným příznakem velmi závažného stavu. Konkrétně jde o soubor příznaků spánkové apnoe: patří do rámce tzv. hypoventilačního syndromu. Typické a nebezpečné u nich je mj. zvýšení oxidu uhličitého v krvi. Nejčastěji se objevují při chronických chorobách dýchacího systému.
TIP: Chrápání není nemoc, ale na nemoc upozorňuje
Spánková apnoe se vyskytuje u různých skupin osob, častěji u mužů. Mimo mužského pohlaví (odhaduje se až 10% výskyt) bývá rizikovým faktorem i otylost, konzumace alkoholu, ale teké sedativ nebo hypnotik na noc.
Postiženému se ve spánku opakovaně zužují horní cesty dýchací. V důsledku toho dýchá zcela nepravidelně a nedostatečně. Po určitou ne právě zanedbatelnou dobu nedýchá vůbec. Uvádí se, že jednotlivé apnoe trvají nejméně 10 sekund a opakují se častěji než 5× za hodinu spánku.
Nepravidelná dechová aktivita vede k nedostatečné srdeční činnosti i k poruše okysličení krve. Není o co stát. Namátkou hrozí mozková mrtvice či infarkt myokardu. To jsou nápadné smutné konce.
Méně nápadná je ospalost ve dne v důsledku nočního nevyspání. S tím souvisí mikrospánky zvláště při monotónních aktivitách. Mimo jiné to u řidičů velmi zvyšuje riziko dopravní nehody. Zmíněné mikrospánky, tzv. Pickwickův syndrom, jsou v životní historii pacientů typické. Obecně se zhoršuje pracovní výkon a zvyšuje podrážděnost.
Jak zjistíte, že se vás to týká?
V běžné, byť dobře vybavené ordinaci popsaný syndrom nelze přesvědčivě prokázat. Nutné je strávit alespoň jednu noc v spánkové laboratoři. Tam je spánek přístroji pečlivě monitorován. Je zjištěna např. srdeční frekvence, saturace hemoglobinu kyslíkem, pohyb vzduchu nosem, pohybu hrudníku, frekvence a intenzita chrápání záznamem na EEG. Někdy se zaznamenávají i pohyby břicha a nohou.
Více: Krátkodobé přerušení dýchání ve spánku (spánková apnoe)
Prášky na chrápání nemáme
Když dva lidé chrápou stejně, nemusí to být totéž. Značně se může lišit i léčba. Prášky nepomohou ani jednomu ani druhému. Pokud jeden z naší pomyslné dvojice chrápe bez apnoických dechových pauz, lze stav léčit chirurgicky. Laserem prováděná operace nosu mívá úspěšnost poněkud překračující 50 % případů.
Za předpokladu dostatečné průchodnosti nosu a zejména při zástavách dýchání je důležité zajištění kontinuálního nočního dýchání. Spánkovou apnoi lze takto léčit přístrojem, jenž zajistí trvalý přetlak v dýchacích cestách.
Sestává z masky upevněné kolem hlavy a překrývající nos. Tato část – romantikům připomíná vybavení pilota tryskového letadla – je spojená hadicí s agregátem elegantního elipsovitého tvaru. Ten žene vzduch do obličejové masky.
K tématu: Spát s maskou? Pro mnohé každodenní realita
Celek přístroje je docela malebný a cena se nachází v řádu desetitisíců. No, nekupte to!
Vskutku nekupujte. Zdravotní pojišťovna, po schválení revizím lékařem vše pacientovi bezplatně zapůjčí. Lékař, jenž dýchadlo předepsal, si posléze zve pacienta na kontroly. Citlivějším povahám situace poněkud připomíná jednání u „velkého bratra“.
Ano, toho, který má občany pod kontrolou. Dny a hodiny, kdy jste přístroj používali, jsou totiž v jeho nitru přesně zaznamenány. Lékař má zpětně přesný přehled o vašem méně či více ukázněném pobytu na lůžku, potažmo i o čase i rozsahu využití dýchadla.
Maska neřeší vše
Těšíte-li se, že díky přístroji nastane v ložnici božský klid, je to omyl. Zmíněný zachránce života není bezhlučný. Ne že by vydával zvuk odpovídající dejme tomu chodu motocyklu, leč moderní ledničky jsou tišší.
Kvůli zmíněnému hluku někteří pacienti obtížněji usínají. U jiných nastane jev, z něhož by měl zřejmě radost I. P. Pavlov. Připomíná totiž podmíněný reflex.
Nasadíte masku, stisknete tlačítko start, slyšíte známý zvuk a jste v limbu.
Nejen zkvalitněním spánku živ je nemocný. Jeho úkolem je mj. redukovat (zde se často vyskytující) obezitu, nekouřit, abstinovat nebo alespoň alkohol značně omezit. Též zdravotní procházky a plavání bývají doporučovány.
Mnohé z radostí života by měly zmizet, leč délku dožití lze takto značně prodloužit, a to nejen u pacientů. On totiž dejme tomu mikrospánek za volantem může mít fatální následky nejen pro toho, kdo na chvilku zdřímnul.
Jste členy Pickwickova klubu?
Jak již uvedeno společně se syndromem spánkové apnoe se objevuje krátkodobé usínání během dne tzv. Pickwickův syndrom. Pojmenování vzniklo dle hlavního hrdiny knihy Kronika Pickwickova klubu – muže zavalitého, poněkud odulých tváří a s pleší. Dle běžné psychologické terminologie pyknika.
Pokud se mu do jisté míry podobáte, občas na chvilku usnete na úkor jiných právě vykonávaných činností a nehodláte-li nahradit drsný zvuk chrápání virtuálním, rajským ševelem nebeských zvonků, poraďte se včas s lékařem.
Nelze vyloučit, že vám doporučí noc ve spánkové laboratoři. Data získaná v průběhu této noci využijí odborníci k vytvoření optimálního programu pro vašeho nového nočního společníka. Je to stroj, jenž „pomáhá a chrání“.
Čtěte dále: Otoč se na bok, chrápeš!
Meteor 19. 3. – speciál ke Světovému dni spánku
Pokud Světový den spánku neoslavíte spaním, dozvíte se v Meteoru o výsledcích experimentu s figurantkou, který ukáže, jak dlouhý je mikrospánek. Ukážeme, že chrápání během spánku může souviset s budoucí demencí.
Zjistíte s námi, jak vědci přišli na to, že ideální délka spánku je 7,5 hodiny. Čeká nás setkání s mladíkem trpícím poruchou spánku, kvůli níž byl málem vyloučen ze školy.
Objasníme, jak se zjišťuje, že spí i mušky octomilky, prozradíme, proč je důležité spát v co největší tmě, či nastíníme záhadu spánku, kterou vědci stále nejsou schopni rozřešit. (Video uvnitř článku.)
14 fotografií
Máte šanci účastnit se experimentálního výzkumu spánku Pokud si chcete jízdu na trenažéru ČVUT také vyzkoušet a chcete tak pomoci vědcům ve výzkumu spánku, přihlaste se nám.
Témat, která odborníci zkoumají, je více. Jedno z nich je např.: Vliv alkoholu na soustředění a únavu řidiče. Vědci hledají zejména zájemce ve středním věku, neboť osob v tomto věku zatím měli ve výzkumu málo.
Šanci mají i lidé ostatních věkových skupin.
Zájem nám sdělte na mail [email protected], vědcům váš kontakt předáme.
Jak dlouhý je mikrospánek?
autor: Marek Janáč
Spustit audio
Od chrápání může být už jen krůček k průšvihu
Ukazují to dlouhodobé zkušenosti lékařů. Především spáči, kteří trpí syndromem spánkové apnoe, se často potýkají s vysokým krevním tlakem, srdečními a mozkovými příhodami, ale i s problémy se soustředěností a pamětí. Obrovským rizikem je zejména pro řidiče také mikrospánek.
„Chrápání téměř všichni ’chrápači’ nechápou jako svůj problém, ale jako problém toho druhého, který spí vedle. Obvykle člověk přijde až tehdy, kdy je k tomu svým partnerem donucen,“ ví ze zkušeností s pacienty, kteří přece jen vyhledají odborníky, primář plicního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Šnorek.
Nebezpečné je podle lékařů zejména periodické chrápání, kdy člověk střídavě chvíli chrápe a chvíli ne. V těchto okamžicích se dostavují deseti až třicetisekundové zástavy dechu. Přitom často klesá hladina kyslíku v organismu. „Za problém lze takové chrápání chápat v okamžiku, kdy jsou přítomné i denní příznaky,“ varuje Šnorek.
„To se člověk budí unavený, nevyspalý, nechce se mu vstávat, má sucho v krku, ve dne mu chybí iniciativa, nic nedotáhne do konce, má špatnou krátkodobou paměť, vštípivost i výbavnost, vypadá to, jako by ten člověk byl až trochu hloupý.
Lidi také usínají v situacích, kdy by usínat neměli. Problém jsou hlavně mikrospánky, zvlášť za volantem. Existují studie, které zcela jasně říkají, že ti, kdo chrápou, vykazují dokonce několikanásobně vyšší nehodovost,“ varuje pneumolog.
„Experti ale upozorňují, že pokud někdo usíná u televize, není to chorobný příznak, ale normální jev. Pokud někdo chrápe, jako když řeže pilou, obvykle to bývá pouhé chrápání, prakticky kosmetická záležitost, uklidňuje Šnorek zároveň řadu spáčů.
Noc na přístrojích
Přitom řadě lidí umí specialisté budějovické nemocnice od chrápání i dalších poruch spánku poměrně jednoduše pomoci. O formě léčby rozhodují podle výsledků vyšetření ve spánkové laboratoři.
Jedna z nich funguje v rámci neurofyziologické laboratoře v dolním areálu nemocnice. „Je celá řada poruch spánku, které je třeba definovat prostřednictvím objektivního vyšetření, takzvané videopolysomnografie,“ říká Pavel Dohnal, primář 2. oddělení následné péče a vedoucí lékař neurofyziologické laboratoře českobudějovické nemocnice.
„Během noci sleduje a zaznamenává různé parametry spánku,“ vysvětluje. „Snímá jednak aktivitu mozku prostřednictvím záznamu elektroencefalogramu, ale sleduje také, jakým způsobem se ve spánku pohybují oči.
To je velice důležité k tomu, aby bylo definováno, kdy dochází k takzvanému REM spánku. Kromě toho se pozoruje i aktivita bradového svalstva, jehož napětí ve spánku polevuje. Zaznamenáváme samozřejmě i EKG, které může souviset s poruchami spánku, především s poruchami dechu.
Sledujeme ale také proud vzduchu, který je vydechován ústy a nosem, ale také dýchací pohyby hrudníku a pohyby břišních svalů.
Prostřednictvím elektromyografie, která snímá vzruchy ze svalstva, sledujeme i dolní končetiny, protože tam můžeme identifikovat takzvané periodické pohyby končetin ve spánku,“ shrnuje Dohnal vše, co se lékaři o vyšetřovaném spáči musí dozvědět.
Pro pacienta to znamená mnohdy nelehký úkol, usnout v laboratoři, kde je napojen pomocí řady snímačů na přístroje. „My bychom hrozně rádi zažili záznam spánku tak, jak spí dotyčný doma, ale zatím nikde na světě ještě neexistuje tak dokonalý přístroj, který by byl snadno přenosný a aplikovatelný v domácím prostředí.
Záznam spánku ve spánkové laboratoři určitě tedy není identický se spánkem v domácím prostředí, ale snažíme se, aby vyšetřovací místnost alespoň připomínala ložnici. Určitě respektujeme přání těch, kteří si chtějí přinést svůj polštářek, umožňujeme lidem spát v jejich prádle, na které jsou zvyklí.
Samozřejmě jim ale nemůžeme odpustit přilepení elektrod,“ přibližuje Dohnal běžnou praxi.
Snadná pomoc
Tou je ale i následná léčba. Někdy stačí pohovor s pacientem a změna jeho životosprávy, jindy drobný chirurgický zákrok v krku. Následky těžkého syndromu spánkové apnoe může řešit přístroj, jenž spáčovi pomáhá dýchat.
„Pokud je pacient léčen přístrojem, nebolí to vůbec. Člověk má ale na nočním stolku přístroj, od něj vede hadice do masky, kterou má pacient na nose. Celé zařízení vytváří přetlak a nutí člověka dýchat,“ vysvětluje princip přístrojové léčby primář Šnorek.
„Většina našich pacientů, která má opravdu velké denní problémy, je po prvním vyspání na přístroji ztrácí. A platí to o každém dnu poté, co v noci přístroj měl. Jestliže ho nějakou noc nemá, potíže se vrací.
Ono to bohužel syndrom spánkové apnoe nevyléčí. Ale je to jako s cukrovkou. Aplikace inzulinu ho nevyléčí, ale může s tím docela dobře žít, pokud nemoc zvládá.
Stává se ale, že třeba jen úbytek váhy u některých pacientů syndrom spánkové apnoe zlepší,“ dodává optimisticky.
Podle jeho kolegy Pavla Dohnala existuje ovšem stále spousta lidí, kteří se na své potíže již adaptovali, nepovažují za možné, že by se jejich problém dal korigovat a pomoc nevyhledávají.
„V řadě případů to může být jejich škoda, protože nejedna porucha spánku je odstranitelná poměrně jednoduše buď farmakologicky, nebo edukačním pohovorem. Druhý pól jsou lidé, kteří své problémy se spánkem vidí dramatičtěji, než ve skutečnosti jsou. Jedná se o takzvanou nepravou nespavost, pseudoinsomnii.
Lidé jsou často přesvědčeni, že spí dejme tomu hodinu, dvě a nemusí to být tak úplně pravda. Takových lidí v laboratoři bývá překvapivě více než pravých nespavostí,“ dodává Dohnal.
Nevinné chrápání nebo obstrukční spánková apnoe? – Fyzio svět | Praha
Obstrukční spánková apnoe označovaná jako OSA, je závažným onemocněním, které provází opakované kolapsy horních dýchacích cest v průběhu spánku, tedy zástavy dechu. V případě OSA tyto pauzy trvají nejméně 10 sekund a opakují se více než 5 krát za hodinu spánku.
Kdo je v rizikové skupině?
Nemoc je častější u mužů než u žen, její prevalence se zvyšuje s věkem a s obezitou. U žen je rizikovým faktorem menopauza, a to bez ohledu na věk nebo hmotnost.
Studie obecně uvádějí, že problém postihuje 1% až 5% dětské populace, především předškolních dětí.
Jaké jsou hlavní příznaky?
Nočními příznaky jsou hlavně chrápání (toho si ale postižený nemusí být vědom), dále nekvalitní noční spánek provázený delšími dechovými pauzami až lapáním po dechu, noční pocení, nadměrné slinění v průběhu spánku a brzké ranní probuzení.
Právě proto, že toto onemocnění souvisí se spánkem, jsou klíčové jeho následky, které přetrvávají i v bdělosti. Přes den se mohou objevit bolesti hlavy, nadměrná denní spavost se zhoršenou schopností se soustředit, myslet a zapamatovávat si. Typické jsou mikrospánky při monotónní činnosti, které vedou k častějším úrazům. Studie udávají až sedmkrát vyšší riziko dopravních nehod.
Mezi hlavní příznaky OSA patří:
- nadměrná denní spavost a únava
- časté usínání během dne a snížená pracovní výkonnost
- lapání po dechu, dočasné zástavy dechu, opakované buzení v noci
- chrápání
- absence snů
- sucho v ústech po probuzení
- bolesti hlavy
- příznaky deprese
Proč je nebezpečná?
Mimo již zmíněného mirkospánku a zvýšené únavy se OSA může pojit s rozvojem kardiovaskulárních onemocnění, udáván je dvakrát vyšší výskyt vysokého krevního tlaku se všemi jeho následky.
U pacientů s OSA se častěji vyskytuje ischemická choroba srdeční, poruchy srdečního rytmu, srdeční selhání. Důsledkem OSA je vyšší pravděpodobnost výskytu cévní mozkové příhody než u ostatní populace.
OSA se pojí i s metabolickým syndromem (MS), což je kombinace vysokého krevního tlaku, centrální obezity, poruchy metabolizmu inzulínu (hormon ovlivňující hladinu krevního cukru) a poruchy metabolismu tuků. Obezita je zároveň jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro vznik OSA, avšak to neznamená, že nebývá přítomna u pacientů s normální hmotností.
Jak na diagnostiku?
Diagnóza spánkové apnoe se stanovuje ve spánkových centrech, která jsou zřizována při odbornostech neurologie, pneumologie, ORL a psychiatrie.
Základem diagnostiky je anamnéza, dále pacienti vyplňují speciální dotazníky, z nichž je nejvíce používaný dotazník Epworthská škála spavosti.
V ORL odbornosti se posuzují anatomické parametry, které zvyšují predispozici jak k chrápání, tak k rozvoji OSA, a na základě kterých se dále volí postup léčby.
Nejpřesnějším a nejdokonalejším vyšetřením v případě OSA je kompletní videopolysomnografie. Toto vyšetření se provádí přes noc ve spánkových laboratořích či spánkových centrech.
Jaké mám možnosti léčby?
Jednou z často využívaných možností je chirurgická léčba, která je indikována v případě odstranitelné anatomické překážky. Jde o výkony zajišťující lepší nosní průchodnost nebo redukující měkké tkáně v oblasti kořene jazyka a měkkého patra.
V indikovaných případech se provádějí i náročnější stomatochirurgické operace. Nejčastějším výkonem je uvulopalatofaryngoplastika – UPPP v celkové anestezi s úspěšností 50–60 % a další variantou je laserova uvuloplastika (LAUP).
LAUP je doporučováno spíše pacientům, kde se jedná o chrápání, které není provázeno významnými dechovými pauzami.
PAP – Jedná se o možnost léčby pro těžší stupně OSA s častými apnoickými pauzami. PAP maska, přivádí konstantní přetlak vzduchu do vašich dýchacích cest, aby zůstaly během spánku průchozí.
Další možností je specializovaná fyzioterapie. Nejnovější studie ukazují, že může snížit počet dechových pauz o přibližně 50% u dospělých a 62% u dětí. Zároveň tento způsob neinvazivní léčby redukuje chrápání a vede ke zlepšení kvality života.
V naší terapii vycházíme ze zkušeností s léčbou čelistního kloubu a orofaciální oblasti. Na základě zahraničních výzkumů jsme vytvořili unikátní koncept, který v sobě pojí prvky speciálních technik zaměřených na aktivaci oblasti měkkého patra, jazylky, jazyka, dechových svalů a svalů tváře.
Napětí vybraných svalů krční páteře a hrudníku ošetřujeme radiální rázovou vlnou EMS.
Ve své práci využíváme nejnovější respirační pomůcky k posílení dechových svalů, což má za následek snížení symptomů OSA (chrápání, apnoické pauzy, ospalost).
Zároveň je vždy důležité začlenit oblast čelistního kloubu, hlavy a krční páteře do správného dechového vzoru a upravit nevhodné pohybové stereotypy. Do našeho programu proto zařazujeme cvičení na podkladě vývojové kineziologie.
Kdo je vhodný pacient na fyzioterapii?
Největšího úspěchu dosahujeme při léčbě pacientů s mírnou a středně závažnou OSA. Pokud Vás nebo Vašeho partnera trápí chrápání a dle ORL specialisty jste nebyl vyhodnocen k chirurgickému zákroku nebo chcete zkusit neinvazivní terapii, je náš rehabilitační program vhodnou volbou. A to také v případě, že máte po chirurgickém zákroku, ale symptomy nadále přetrvávají.
Co můžete na fyzioterapii očekávat?
Všechno může souviset se vším a v případě fyzioterapie to platí dvojnásob. Nejprve provedeme komplexní vyšetření a vyhodnocení postury a případných dysbalancí. Následuje nácvik autoterapeutických techník k ovlivnení napětí v oblasti měkkého patra, jazyka, jazylky, čelistního kloubu, krční páteře.
Zapůjčíme Vám respirační pomůcky pro Váš domácí trénink. V případě potřeby využíváme techniky měkkých tkání, mobilizační a fasciální techniky, rázovou vlnu či kinesiotejping.
Dále pracujeme na přestavbě pohybových stereotypů dle konceptu vývojové kineziologie, aby naše práce měla co největší a především dlouhodobý efekt.
Co očekáváme my?
Aktivní přístup k terapii, bez toho to prostě nejde a ideálně vyšetření ORL specialistou. V případě potřeby spolupracujeme se spánkovou laboratoří ve FN Motol.
Zdroje:
- Hobzová, M. Syndrom obstrukční spánkové apnoe. Interní medicína pro praxi 2010, 12 (3), 148–151.
- De Felício, C. M.; da Silva Dias, F. V.; Voi Trawitzki, L. V. Obstructive sleep apnea: focus on myofunctional therapy. Nature and Science of Sleep 2018, 10 (3), 271–286.
- Marcus CL, Brooks LJ, Draper KA, et al. Diagnosis and management of childhood obstructive sleep apnea syndrome. Pediatrics. 2012;130:e714–e755.
- Hirata RP, Schorr F, Kayamori F, et al. Upper airway collapsibility assessed by negative expiratory pressure while awake is associated with upper airway anatomy. J Clin Sleep Med. 2016;12:1339–1346
- Jordan AS, McSharry DG, Malhotra A. Adult obstructive sleep apnoea. Lancet. 2014;383:736–747
- Guimarães KC, Drager LF, Genta PR, Marcondes BF, Lorenzi-Filho G. Effects of oropharyngeal exercises on patients with moderate obstructive sleep apnea syndrome. Am J Respir Crit Care Med. 2009;179:962–966.
- Guilleminault C, Huang YS, Monteyrol PJ, Sato R, Quo S, Lin CH. Critical role of myofascial reeducation in pediatric sleep-disordered breathing. Sleep Med. 2013;14:518–525.
- Camacho M, Certal V, Abdullatif J, et al. Myofunctional therapy to treat obstructive sleep apnea: a systematic review and meta-analysis. Sleep. 2015;38:669–675.
- Camacho M, Guilleminault C, Wei JM, et al. Oropharyngeal and tongue exercises (myofunctional therapy) for snoring: a systematic review and meta-analysis. Eur Arch Otorhinolaryngol. 2017;275:849–855.
- Verma RK, Johnson J Jr, Goyal M, Banumathy N, Goswami U, Panda NK. Oropharyngeal exercises in the treatment of obstructive sleep apnoea: our experience. Sleep Breath. 2016;20:1193–1201.
- Mohamed AS, Sharshar RS, Elkolaly RM, Serageldin M. Upper airway muscle exercises outcome in patients with obstructive sleep apnea syndrome. Chest. 2017;66:121–125.
- Puhan MA, Suarez A, Lo Cascio C, Zahn A, Heitz M, Braendli O. Didgeridoo playing as alternative treatment for obstructive sleep apnoea syndrome: randomised controlled trial. BMJ. 2006;332:266–70.
Spánková apnoe: příznaky, léčba (syndrom spánkové apnoe)
Syndrom spánkové apnoe je poměrně časté onemocnění patřící mezi
poruchy spánků. Je to onemocnění charakterizováno poruchou dýchání
projevující se zástavou dechu.
Je provázeno chrápáním a sníženou zásobou těla
kyslíkem během spánku. Zástavy dechu, tzv. apnoické pauzy bývají delší
než 10 sekund a bývá jich víc než 10 za hodinu.
Příčina vzniku spánkové apnoe
Syndrom spánkové apnoe (SSA) se dělí na tři typy. První je
obstrukční spánková apnoe, je nejčastější. Představuje
až 90% všech SSA. Příčina tkví v horních dýchacích cestách.
Při
nádechu je normálně v oblasti hltanu negativní tlak, podtlak, který má
tendenci zužovat průsvit hltanu. Průsvit je u zdravého
člověka udržován svaly v stěně hltanu, jejich svalovým tonem
(napětím).
Tento svalový tonus je ale u nemocných snížen, což muže
vést ke kolapsu hltanu.
Významnou roli hraje i velikost měkkého patra a patrového čípku
(uvula) ve smyslu jejich zvětšení, zvětšené mandle, vzácněji tumory,
omezeně průchodná nosní dutina a nosohltan, které tak zmenšují prostor
v oblasti patra a hltanu.
U části pacientů je rozhodující zmenšení oblasti za kořenem jazyka,
které je dáno např. vrozenou menší spodní čelistí, nebo uložením
jazyka, který je více vzadu.
Také větší depozita tuku v podkoží krku jsou jedním z uplatňujících
se činitelů.
Jednotlivé faktory se mohou různým způsobem kombinovat. Hlavní důvod
vzniku potíží tkví v tom, že tyto okolnosti působí jako
překážka dostatečnému průchodu vzduchu.
Druhý typ je centrální při postižení centrálního
nervového systému. U tohoto typu chybí vlastní aktivita nádechových
(inspiračních) svalů. Příčinou je různými mechanizmy (např. zánětem,
mechanicky, farmakologicky nebo cévními onemocněními) poškozeno
dechové centrum, které sídlí v prodloužené míše.
A pak existuje ještě třetí typ, tzv. smíšený, který
je kombinací předchozích dvou.
Výskyt onemocnění v populaci se udává v rozmezí od 1 do 10%.
Objevuje se většinou nad 40 let věku a častěji u mužů než u žen.
Přibližně 21% mužů a 9% žen. Dle různých studií se poukazuje na
genetickou souvislost vzniku onemocnění. Je prokázaný
vyšší výskyt onemocnění u jedinců, jejichž příbuzní prvního stupně
(tj. rodiče, pokrevní sourozenci) touto nemocí trpí.
Rizikové faktory spánkové apnoe
Mezi rizikové faktory patří mužské pohlaví, pro jeho
častější spojitost s onemocněním než u pohlaví ženského. Velice
významným faktorem je obezita s vyšším BMI (=body mas
index, poměr tělesné hmotnosti k druhé mocnině tělesné výšky),
větší obvod krku, vyšší věk (nad
4O let).
Mezi rizikové faktory patří dále výše zmíněné anatomické změny,
anomálie (malá spodní čelist, větší a ochablé měkké patro, zvětšené
mandle, atd.), užití alkoholu před spaním, užívání některých sedativ,
hypnotik, myorelaxancií (léky uvolňující svaly).
Prevence spánkové apnoe
Prevence SSA spočívá ve vyloučení nebo omezení působení výše
uvedených rizikových faktorů. Samozřejmě týká se to faktorů, které
odstranit lze (třeba na změnu pohlaví je už asi pozdě ).
Patří sem takzvaná životosprávná opatření, která
radí vést život s pravidelnou a přiměřenou dobou spánku. Jíst naposled
několik hodin před spaním. Vyvarovat se užití alkoholu a být opatrní
s hypnotiky před ulehnutím.
Doporučuje se redukce hmotnosti u obézních pacientů a nekouřit.
A také snažit se při spánku vyhýbat se poloze na zádech. Raději se
snažit usínat na boku.
Příznaky a projevy spánkové apnoe
Během noci je nápadné hlasité chrápaní (ronchopatie).
Při částečně zúženém průsvitu hltanu proudí vzduch uvnitř trubice
turbulentně a rozvibruje některou část hltanu, což se projeví
charakteristickým zvukem- chrapotem. K tomu dochází i u obyčejného
prostého chrápání, kde je ale překážka jen částečná.
U spánkového apnoického syndromu je obstrukce kompletní, dojde
k úplnému uzávěru hltanu a vzduch přestane proudit do plic. Vzniká
apnoická pauza, u které nemocný někdy déle než
10 sekund nedýchá.
Nedostatkem kyslíku a přebytkem oxidu uhličitého, kterého se tělo
u apnoické pauzy nezbavuje, se organizmus alarmuje, aktivací sympatiku se
pacient probere ze spánku (sám si to ale někdy neuvědomuje,
většinou jde o mikroprobuzení, po kterém hned usne) a hlasitě se
nadechne, zrychlí se mu dechová frekvence, stoupne tlak.
Tento cyklus se může u pokročilejšího onemocnění opakovat
i víc než desetkrát za hodinu. Následkem takto
nekvalitního spánku a odpočinku se pacient budí ráno
unaven, s pocitem nedobrého a málo osvěžujícího
vyspání se, s bolestí hlavy, suchostí v ústech
a krku, špatnou náladou až depresívními stavy.
Během dne se vyskytuje únava, poruchy koncentrace,
myšlení. Je snížená výbavnost paměti, také je snížená
pracovní výkonnost. Vyskytují se epizody mikrospánku, usínání, hlavně
při monotónní činnosti, což zvyšuje nebezpečí úrazů. Je až
několikrát zvýšené riziko dopravní nehodovosti.
Léčba spánkové apnoe
Kromě konzervativních postupů v léčbě kladoucích důraz na
dodržování zásad životosprávy, a to redukce nadměrné hmotnosti,
nekouření, vyhýbání se alkoholu před spaním, správné spánkové hygieny
(atd. viz prevence), je nejefektivnější metodou volby použití
nazální přetlakové ventilace (CPAP).
Jde o přístroj, který zabezpečuje pomocí nosní masky kontinuální
přetlak v dýchacích cestách. Zabraňuje se tak kolapsu ochablých stěn
hltanu. Pacient používá přístroj v domácím prostředí každou noc a
jeho pravidelné používání zlepšuje průběh onemocnění a snižuje jeho
smrtnost.
Léčba léky má za cíl vyléčení komplikací a onemocnění, jejichž
vznik je spojen se syndromem spánkové apnoe.
Další možnost představuje u některých nemocných chirurgická
léčba. Zahrnuje postupy, které vedou k odstranění překážek
v dýchacích cestách a tím zlepšují jejich průchodnost.
Patří sem
například plastika nosní přepážky, odstranění mandlí, plastika
patrového čípku a měkkého patra (tzv.
uvulopalatopharyngoplastika), což je výkon nejčastěji prováděný
u lehčího až středně těžkého obstrukčního spánkového apnoického
syndromu. Má vysokou úspěšnost.
Odstraní se část měkkého patra,
patrových oblouků, čípku a obě krční mandle.
Začátkem 90. let byly vypracovány laserové metody, které mohou být
prováděny i ambulantně. V současnosti bývají používané
i u prostého chrápání.
K chirurgickým metodám je třeba zmínit i techniku, která je vyhrazena
až jako poslední možnost, a tou je tracheostomie, kdy se
průdušnice uměle vyústí na kůži povrchu těla.
Jak si mohu pomoci sám
V první řadě klást důraz na dodržování správné
životosprávy– redukce nadměrné hmotnosti, přestat kouřit, jíst
naposled několik hodin před spánkem.
Nepít alkohol před spánkem, s mírou užívat hypnotika či sedativa.
Dodržování těchto zásad je základem prevence a snižuje příznaky už
rozběhnuté nemoci. Samozřejmě u pokročilejších stadií, je nezbytné
vyhledat lékařskou pomoc, kdy se onemocnění vyšetří a dále se postupuje
odbornými kroky.
Komplikace spánkové apnoe
Prosté chrápání samo o sobě obtěžuje hlavně pacientovo okolí. Nemá
na zdraví pacienta následky. Horší je to ale u syndromu obstrukční
spánkové apnoe. Je prokázán vztah spánkové apnoe hlavně k onemocněním
kardiovaskulárního systému.
Pacienti trpící apnoí- apnoici, trpí častěji vysokým krevním
tlakem (hypertenzí). Pozoruje se u nich vyšší výskyt
infarktu myokardu, ischemických srdečních onemocnění,
poruch srdečního rytmu (arytmií) a srdečního selhání.
- Popisuje se i významně vyšší výskyt cévních mozkových
příhod (mrtvic), které souvisí s nízkou dodávkou kyslíku do
mozku během apnoických pauz. - Také bývají přítomny poruchy periferních nervů projevující se
změnami citlivosti a hybnosti. - Apnoici, kromě toho, že už většinou nadváhou trpí, následkem této
choroby svoji hmotnost dále zvýšují, mají zvýšené množství tuků
v krvi a pozoruje se zvýšený sklon k rozvinutí
cukrovky.
Nemoc vede i k významnému narušení architektury spánku, tím že
dochází k častým buzením, je spánek fragmentován. To pak spěje
k různým poruchám myšlení, intelektuálních a sexuálních funkcí-
hlavně poruchy potence.
V neposlední řadě to všechno vede k problémům a neshodám v rodinné
a společenské sféře.
Diskuse
Další názvy: syndrom spánkové apnoe, SSA, spánkový apnoický syndrom, SAS