Hydroponická zelenina v obchodech: Je mrkev pěstovaná na vodě zdravější?

Přemýšlíte o pěstování rostlin ve vodě? Pak jste na správném místě. Založit si zahrádku může být někdy těžkým úkolem.

Co kdybyste si ji ale mohli vytvořit jen z toho, co máte právě nyní doma? Jestliže začnete s pěstováním ovoce a zeleniny pomocí vody, tak brzy zjistíte, že je to velmi snadné. Stačí jen, abyste si pro to vybrali správné rostliny.

Zde je seznam nejjednodušších rostlinek k vypěstování ve vodě pouze z toho, co vám zbylo v kuchyni.

Vypěstujte si zeleninu z vody.

Česnek

Česnek může být těžké pěstovat venku, ale naštěstí je snadné naučit se, jak pěstovat česnek ve vodě. Vše, co musíte udělat, je umístit pár stroužků – které již budou naklíčeny, do sklenice vody. Ujistěte se, že voda je ve stejné úrovni jako stroužky. Jakmile jsou zelené klíčky vysoké zhruba 8-10 cm, můžete odstranit třetinu česneku a ihned ji použít.

Citronová tráva

Citronová tráva se ve vodě pěstuje velmi jednoduše. Jediné, co musíte udělat je, že odstraníte vše kromě 5-8 cm stonku a poté jej umístit do zhruba 4-5 cm vody. Díky tomu vám začne znovu krásně růst od středu ven a vy ji můžete umístit do své zeleninové či bylinkové zahrádky.

Sladká brambora

Ano, dokonce i sladké brambory se dají pěstovat ve vodě. Stačí, abyste bramboru rozřízli napůl, uříznutým koncem ji dali do vody a ve ¾ bramboru propíchali párátky, aby vám držela zavěšená. Ujistěte se, že je polovina brambory ponořená ve vodě.

Nádobku s bramborou umístěte na světlo, jakmile jsou kořeny dlouhé asi 10 cm, můžete je odstranit a umístit do vody (buď samostatné kořínky nebo rovnou s celou bramborou, záleží na vás). Jakmile vyrostou o další centimetr, můžete je znovu zasadit do půdy.

Majoránka

Majoránka je lahodná bylinka, která se dá snadno vypěstovat ve vodě. Trvá to sice trochu déle, ale jediné, co pro to musíte udělat je, že dáte její odřezky do nádobky s vodou. Dolní část udržujte neustále ponořenou. Položte si odřezky na stůl či parapet a pravidelně vyměňujte vodu.

Rozmarýn

Rozmarýnu trvá trochu déle, než se zakoření. Jakmile se to stane, tak získáte úžasnou rostlinku, která se krásně rozroste. Vzhledem k tomu, že má poněkud dřevnatý stonek, je mnohem snazší ho udržovat ve svislé poloze. Zvlášť, když ho pěstujete z řezu. Chcete-li pěstovat rozmarýn ve vodě, umístěte nádobku s odřezky na slunné místo někde ve vašem domě.

Listový (hlávkový) salát

Listový salát, základ každé kuchyně! Tato rostlinka se ve vodě pěstuje snadno, pokud si vyberete správný druh salátu. Jednoduše položte salát v nádobce na přímé sluneční světlo a jeho konec ponořte asi tak do 4-5 cm vody. Pokud ho takto necháte na jasném denním světle, tak se během krátké doby můžete těšit na jeho čerstvé listy. Stačí, abyste vodu měnili každý druhý den.

Paprika

I papriku lze vypěstovat z vody. Seřízněte polovinu papriky a dolní část si nechte, tu vložte do sklenice s vodou a zakryjte ji (celou včetně řezu) plastovým obalem/krytem.

Tím se lépe vytvoří teplé a vlhké prostředí. Řez by měl „sedět“ téměř úplně na dně sklenice a ta by měla být umístěna na nepřímém slunečním světle.

Jakmile se kořeny začnou rozvíjet, tak rostlinku znovu zasaďte do půdy.

Mrkev

Zajímá vás, jak můžete vypěstovat mrkev ve vodě? Úplně snadno! Technicky vzato mrkev nemůžete pěstovat ve vodě, protože je to kořenová zelenina, která potřebuje trošku půdy, aby mohla správně a zdravě růst. Každopádně, mrkev se dá ve vodě vypěstovat tak, že vrchní část mrkve nakrájíte na kolečka a ta vložíte do mělké misky s vodou. Jen měňte vodu každý druhý den – listy budete mít za chvilinku.

Ananas

Máte rádi ananas a chtěli byste si ho vypěstovat sami doma? Je to totiž neuvěřitelně snadné. Nakonec budete muset ananas zasadit do hlíny, ale jako vždy začneme vodou a jeho odřezkem.

Odřízněte vrch ananasu, ale nedělejte příliš velký odřezek – zároveň ani příliš malý. Do odřezku zapíchejte několik párátek a takto ho zavěste nad vodu. Umístěte nádobku s ananasem do teplé místnosti a pravidelně měňte vodu.

Jakmile se objeví nové kořínky, můžete řez zasadit přímo do půdy.

Levandule

Pokud si chcete vypěstovat nové rostlinky levandule, stačí odříznout několik větviček. Řez by měl zahrnovat spodních 3-5 sad listů. Umístěte spodní část řezu do vody. Možná budete muset vložit na dno nádobky několik kamenů, abyste udrželi řez ve svislé poloze.

Avokádo

Spousta lidí chce vědět, jak lze pěstovat semínko z avokáda ve vodě. Vyjměte z avokáda semínko a důkladně jej očistěte. Poté do něj zapíchejte pár párátek (zhruba do poloviny) a umístěte nad vodu. Celá dolní polovina by měla být ponořená ve vodě. Nádobku umístěte na parapet a pravidelně vyměňujte vodu. Jakmile je vaše rostlinka vysoká 18 cm, můžete ji zasadit do půdy.

Cibule

Cibule je důležitá především v chřipkovém období, kdy si z ní děláme léčivý sirup proti kašli. Teď si ji budete moc vypěstovat z pohodlí domova. Vezměte cibuli a umístěte ji do čisté nádobky tak, aby měla kořeny směrem dolů. Přilijte vodu, ale pouze takové množství, aby zakryla kořeny. Umístěte sklenici na dobře osvětlené okno a vyměňujte vodu každý druhý den.

Pórek

Pokud také milujete pórkovou polévku, tak budete přímo nadšení, jak snadno se dá pór pěstovat ve vodě. Stačí, abyste uřízli spodní část a vložili ji do mělké nádobky s vodou tak, aby byly ponořené pouze kořeny. Položte si nádobku na parapet a každých několik dnů měňte vodu. Pórek roste velmi rychle!

Mango

Pokud si chcete vypěstovat mango, tak ho rozřízněte napůl – opatrně, ať neříznete do semínka! To vyjměte a důkladně omyjte. Poté postupujte stejně jako u avokáda. Vezměte párátka a propíchněte ho na pár místech, zavěste nad vodu a umístěte na parapet. Také ho můžete jen tak položit do mělké misky s menším množstvím vody a tu pravidelně měnit. Během několika dnů se vám objeví kořínky.

Další rostlinky, které si můžete zasadit do vody:

(Všechny se pěstují stejným nebo obdobným způsobem, jako výše zmíněné)

• Máta obecná
• Celer
• Špenát
• Brambory
• Čínské zelí
• Zelí hlávkové
• Zázvor
• Rajčata
• Pastinák setý
• Okurky
• Bazalka
• Řepa
• Fenykl
• Jarní cibulka

A mnoho dalšího..

Proč byste měli pěstovat rostlinky ve vodě?

Existuje spousta důvodů, proč byste měli vyzkoušet „vodní zahrádkářství“.

Nejen, že je to zcela zdarma – když tedy nepočítáme čas do pěstování investovaný a trocha vody, ale také to může výrazně snížit váš domácí rozpočet na potraviny.

Navíc nebudete muset utrácet peníze za semena nebo rostliny, což už je samo o sobě skvělé. Pěstování rostlinek ve vodě je snadné a je to hezký způsob, jak strávit čas, když nevíte, co dělat. Vyzkoušejte si ho i vy!

zdroj foto: pinterest.com, pixabay.com

Čerstvá a lokální zelenina na poušti i ve městě. Pěstování v kontejnerech slibuje revoluční změny

Pěstovat plodiny kdekoliv, bez ohledu na počasí, zcela bez postřiků a s minimem vody. Zdá se vám to jako sci-fi? Česká společnost GreeenTech se do této výzvy pustila s vervou.

Inovativní technologie hydroponických pěstebních kontejnerů umožňuje pěstovat zeleninu, bylinky i drobné ovoce ve městě i na poušti. Může tak významně přispět k podpoře lokálních výrobců a potravinové nezávislosti nejen České republiky.

Bylinky z chytrých kontejnerů už můžete ochutnat na farmě v centru Prahy.

Sklízet šťavnatou a chutnou zeleninu po celý rok je snem mnoha farmářů. Společnost GreeenTech svým moderním přístupem k zemědělství dokazuje, že je to možné. Klíčem úspěchu je vertikální hydroponie. Metoda pěstování bez půdy využívá živný roztok, který cirkuluje u kořenového systému rostlin.

Pěstování na farmách nebo v pěstebních kontejnerech je kontrolované a řízené na dálku. Moderní technologie tak rostlinám dodají potřebnou teplotu, vlhkost i osvětlení a nezávisle na vnějším prostředí simulují ideální podmínky pro růst. Celý proces se proto obejde bez jakýchkoliv postřiků a hnojiv.

Bylinky i zeleninu lze pěstovat bez ohledu na počasí a místo. Foto: GreeenTech

Inovátorský projekt společnosti GreeenTech, kterou v červenci 2020 založili Dmitrij Lipovskij, Karolína Pumprová a Milan Souček, má ambici zajistit lidem přístup ke zdraví prospěšným lokálním potravinám bez ohledu na roční dobu, a tím nastartovat cestu k potravinové soběstačnosti České republiky. „Dlouhodobý pracovní pobyt v Číně mi ukázal, jak fungovat neudržitelně. Po návratu do Čech jsem si vzal za cíl vytvořit technologii, která bude přispívat k zelené budoucnosti a zdravé urbanizaci,“ vysvětluje výkonný ředitel firmy GreeenTech Dmitrij Lipovskij.

Plody pokrokového pěstování plodin mohou zájemci ochutnat již nyní. Městská farma HerbaFabrica v pražském Vnitrobloku pěstuje čerstvé bylinky a zeleninu pro veřejnost i místní restaurace.

Všechny plodiny se balí do recyklovatelných papírových obalů a semínka se vysazují do kompostovatelné konopné pěstební rohože.

Druhá farma vznikne brzy v Hostivaři a poslouží mimo jiné i pro testování nových technologií.

Zásobujete se sami zeleninou? Bez půdy roste v hydroponii nebo aquaponii

Podle archeologických výzkumů lidé pěstovali rostliny bez půdy už ve starověku, na což odkazují například egyptské hieroglyfy. O čínských plovoucích zahradách zase referoval Marco Polo.

Pravděpodobně první písemnou zmínkou o pěstování suchozemských rostlin bez půdy zanechal Francis Bacon.

Praktické zkušenosti s hydroponickým pěstováním máty v různě znečištěné vodě zase zkoumal John Woodward.

Pěstování rostlin bez půdy, pouze ve vodě, je v Evropě znovu aktuální, zvlášť po „salátové krizi“, která zasáhla především Velkou Británii. Listový salát najednou skokově zdražil, protože úroda na jihu Evropy byla kvůli počasí mizerná. Ostatně Britové mají se samozásobitelstvím velké zkušenosti. Říká se, že druhou světovou válku zvládli i díky svým malým zeleninovým zahrádkám.

Jeden z největších skleníků, kde se pěstuje zelenina bez půdy, stojí v hrabství Kent na jihovýchodě Anglie. Každý týden tady sklízí kolem 2,5 milionu rajčat nebo 700 tisíc okurek. Podle zastánců pěstování zeleniny ve vodě zvyšuje takový způsob produkce potravinovou samostatnost.

Ceny pohonných hmot se zvyšují a zdražuje se i dovoz potravin. Domácí pěstitelé proto hledají možnosti, jak na trh dodávat efektivně vypěstovanou zeleninu.

Odpůrci hydroponie ale poukazují na to, že zelenina pěstovaná ve vodě je obohacené živinami uměle a roste ve vyhřívaném prostředí bez slunce, což má prý za následek nevalnou chuť.

Technologie, které pomáhají zelenině růst ve vodě, prošly od doby pokusů Johna Woodwarda s mátou velkými změnami. Moderní průmyslové hydroponie si můžete představit jako velké skleníky, kde je vše čisté. Zelenina vyrůstá z živného roztoku a pod umělým osvětlením.

Ač to na první pohled vypadá podivně, podle zastánců má hydroponie i značné výhody. Například zde rostliny mohou být pěstované blíže u sebe, jsou zdravější a nevyžadují ošetření pesticidy, protože škůdci nebo nemoci jsou často navázané na půdu.

Hydroponické pěstování šetří až 70 procent vody, která v systému cirkuluje, a potřeba je až o 60 procent méně hnojiv.

Ve skleníkách rostou především rajčata nebo saláty, které jsou k hydroponickému pěstování nejvhodnější. Zeleninu lze takto pěstovat celoročně bez ohledu na chladné podnebí nebo vegetační dobu.

Například ve zmiňované Anglii je to užitečné. Všechno má ale své nevýhody, hydroponii nevyjímaje. Hydroponický systém je náročný, na počáteční investice i na energie, které potřebuje.

Například zmiňovaný skleník Thanet Earth v Anglii je vytápěný kogenerační jednotkou.

Saláty z továren

Hydroponické pěstování se rozšiřuje také v Japonsku, kde se k farmaření hodí asi jen 12 procent půdy. Japonská populace stárne, což se dotýká i zemědělců, snižuje se efektivita produkce a potraviny zdražují.

Po pěstování zeleniny pokukují technologičtí giganti, jako je například Toshiba nebo Fujitsu, protože k hydroponickému pěstování salátů nebo bylinek jsou jako stvořené čisté prostory továren na elektroniku.

„Když minimalizujeme přístup mikroorganismů a škody, jež mohou napáchat, výrazně prodloužíme čerstvost a životnost zeleniny,“ zdůvodňovala výhody takového pěstování společnost Toshiba, která v nevyužívaném komplexu v Jokosuce spustila před více než dvěma lety hydroponické pěstování rostlin.

Prostory osvětlovaly zářivky, které měly vyladěné vlnové délky pro optimální růst zeleniny, pracovala tady vzduchotechnika, která udržovala teplotu a vlhkost. Růst rostlin kontrolovaly dálkové systémy. Ve sterilní hale o dvou tisících metrech čtverečních se ale mnoho rostlin nevypěstovalo.

Loni na podzim Toshiba oznámila, že s pěstováním salátů končí a zaměří své aktivity na jiné projekty.

„Budeme nadále podporovat technologie určené pro pěstování rostlin uvnitř továren, a to na základě zkušeností a know-how v oblasti osvětlení, regulace teploty nebo vlhkosti,“ uvedla firma bez dalšího vysvětlení.

Zelenina a ryby z jedné vody

Zatímco rostliny pěstované hydroponickým způsobem rostou díky živinám, jež jsou přidávány do vody uměle, aquaponický systém funguje poloautomaticky a kromě zeleniny produkuje také rybí maso. V kádi plavou ryby, například candáti, a voda, která je znečištěná rybími výkaly, putuje k rostlinám, jež vyživuje.

Aquaponie nevyžaduje rozlehlá a úrodná pole nebo velké rybníky, a proto bývá považována za budoucnost zemědělství. „Množství potravin, které můžete vyprodukovat v aquaponické farmě, záleží na její velikosti.

Například v prostorách o velikosti 1 tisíc metrů čtverečních je možné vypěstovat kolem 75 tisíc kilogramů salátu, 10 tisíc kilogramů bylin a 6 tisíc kilogramů ryb ročně,“ říká Marek Hrstka ze společnosti Thorilex která vyvíjí a staví aquaponické farmy na míru.

Aquaponická farma, stejně jako hydroponie, produkuje zeleninu celoročně. „Veškeré procesy v aquaponii jsou postavené na přírodní bázi, do systému nelze přidávat zdraví škodlivé látky, například pesticidy, protože by zahynuly ryby nebo rostliny. Další výhodou je určitě menší spotřeba vody oproti běžnému pěstování v zemi,“ dodává Marek Hrstka.

Česká firma staví aquaponické systémy od velikosti sta metrů čtverečních. Kamenem úrazu je ale u nadšenců, kteří touží po potravinové soběstačnosti, znalost chovu ryb a pěstování rostlin.

Nutné je také počítat s poměrně vysokou počáteční investicí a pro provoz aquaponie je třeba zajistit nejen vodu, ale také teplo. „Někteří zákazníci mají nevyužité prostory nebo přebytečné teplo, a tak je počáteční investice, stejně jako návratnost, odlišná.

Většinou se u nás investice pohybuje od dvou milionů korun a návratnost je zhruba čtyři až šest let,“ uzavírá Marek Hrstka.

Pěstování zeleniny v bytě je možné a nebudete potřebovat ani zeminu. Vsaďte na hydroponii

Rajčata, salát, kedlubny nebo papriky – ale i mnohé další rostliny, které po čase sklidíme – opravdu můžeme pěstovat i v panelákovém bytě, pokud jim můžeme vyhradit alespoň kousek místa. Jednou z možností je samozřejmě jejich zasazení na malé „záhonky“, tedy do zeminy ve vhodných nádobách.

Může se jednat o běžné větší květináče, širší truhlíky nebo i samozavlažovací nádoby, které si mnozí domácí pěstitelé velmi pochvalují zvláště v době dovolených.

Je samozřejmé, že doma patrně nebudeme pěstovat desítky rostlin jako někteří zahrádkáři, ale i dvě sazeničky rajčat pro radost a příležitostnou sklizeň postupně dozrávajících plodů postačí.

Jde to i jinak

Kromě tradiční představy o pěstování rostlin v půdě se ale můžeme poohlédnout i po další metodě, kterou je hydroponie – tedy pěstování ve vodě, respektive v živném roztoku.

Tento způsob můžeme s úspěchem uplatnit i u rostlin, i nichž bychom to snad ani neočekávali, jako jsou právě rajčata. Co tedy budeme potřebovat? Kromě sazeniček samozřejmě vhodnou nádobu, respektive nádoby a materiál, který rostlinu bude držet.

Pro tyto účely můžeme použít například keramzit, je vhodný i štěrk, písek, perlit nebo jiný materiál, který rostlinám zajistí dostatečný přístup kyslíku i vody.

Dvě nádoby

Na hydroponii použijeme vnitřní nádobu, která musí mít ve dnu dostatečný počet otvorů, jimiž povedou kořeny rostlin do živného roztoku. Do té (do některého z uvedených vhodných materiálů) zasadíme rostliny.

Vnější nádoba pak bude sloužit jednak jako obal a dále pak jako zásobárna živného roztoku pro rostliny. Toho musí být v obalové nádobě stále tolik, aby do něj rostlina kořeny vždy dosáhla.

A právě živnému roztoku musíme věnovat velkou pozornost.

Jak na správný živný roztok

Jistě – hydroponie je vlastně pěstování rostlin “ve vodě”. Musíme si ale uvědomit, že nerostou jen právě díky vodě, ale především díky látkám, které jsou v ní obsažené.

Běžná pitná voda sice rostliny po určitou dobu udrží při životě, obsah důležitých prvků je v ní však malý a nedočkali bychom se očekávaného výsledku.

Co tedy musíme u živného roztoku, který si budeme doma připravovat, sledovat?

Aby byla zelenina opravdu zdravá

Důležitá je jeho kyselost, tedy pH. K jeho měření můžeme využít testy pro akvaristy nebo ty, které se užívají pro kontrolu vody v bazénech. Vždy bychom měli naměřit pH v rozmezí 5 – 6, tedy slabě kyselé. Co je vlastně živný roztok? Samozřejmě voda s přídavkem odpovídajícího druhu hnojiva.

V prodejnách je k dostání právě přípravek pro hydroponické pěstování, které do vody zkrátka přidáme. Musíme ale vždy dbát na správné dávkování, uvedené na obalu hnojiva. Jeho vyšší dávky sice možná růst rostlin trochu urychlí, ale vypěstujeme si zeleninu plnou dusičnanů, o kterou jistě nestojíme.

Vodu i hnojivo do systému doléváme vždy podle návodu.

Od semínka i ze sazeničky

Ideální je, když s hydroponií začneme od samého začátku, tedy když i sazeničky můžeme vypěstovat bez zasazení do půdy.

Většina lidí se ale rozhodně spíš pro druhý způsob – tedy nákup sazenic na trhu.

V takovém případě je po zakoupení vyjmeme z květináče, kořeny zbavíme zbytků půdy, důkladně ale velmi opatrně propláchneme a rostlinka je připravena pro svůj další a nový život v živném roztoku.

KAM DÁL: Majitelka oděvní firmy píše Vojtěchovi: Povolili jste nám otevřít, ale znemožnili jste zboží prodávat.

Proč a jak pěstovat zeleninu hydroponicky? – ČESKÉSTAVBY.cz

zobrazit 14 fotek

Hydroponie se vyvíjela poměrně dlouhou dobu, známa byla již ve starém Egyptě.

U nás je dnes všeobecně známa především jako důmyslný systém pěstování pokojovek, ovšem ve světě nejsou výjimkou ohromné skleníky či haly, které produkují například neskutečné množství hydroponicky pěstované zeleniny.

Ta je zcela čistá, bez ušpinění hlínou, například salátu nezahnívají zdola listy, jelikož se nezalévá shora a spodní listy „neleží na hlíně.“ Hydroponicky pěstované rostliny přitom vyžadují minimum lidské péče a proto je tento způsob pěstování zeleniny i méně nákladný. 

Byť můžeme o hydroponii hovořit již u starých Egypťanů a jiných dávných kultur (např. visuté zahrady Mezopotámie), první pokus pěstovat rostliny ve vodních roztocích bez půdy je v západním světě datován do doby před 250 lety. John Woodward (1661-1728), profesor lékařství na Grashamově koleji v Londýně, referoval v roce 1699 o vlastních pokusech tohoto druhu. Pěstoval zahradní mátu nejprve v dešťové vodě, potom ve vodě z Temže a nakonec v kalné vodě z nějakého kanálu z Hyde parku, kterou ještě promíchal prstí. Stanovil váhu pokusných rostlin při zasazení a při vyjmutí z pokusných nádob. Pozorováním a naměřenými výsledky došel k závěru, že rostlinná hmota se netvoří z vody, ale z určitých látek obsažených v půdě. Největšího přírůstku rostlinné hmoty dosáhly rostliny ve třetí nádobě – s největším množstvím nečistot. A tento princip byl později jen potvrzen. Paradoxem je, že běžně necháváme sazeničky svých oblíbených pokojovek zakořeňovat v pouhé vodě. Ovšem zdání klame. Ano – rostliny časem „pustí“ ve vodním roztoku kořeny, které poměrně rychle naplní použitou nádobu a též nadzemní část rostlin začne brzy růst. Pitná voda ale obsahuje obsahuje minerální látky a dokonce i dusičnany. A právě tyto minerální látky mohou určitou dobu stačit při fotosyntetické reakci k tvorbě stavebních látek rostlin. Ale zdůrazňujeme – POUZE URČITOU DOBU! Rostliny později vyžadují upevnění kořenů (keramzit, kamínky, … ) a živný roztok. Samozřejmě to nejde bez sluníčka a tedy fotosyntézy a bez tepla.

Vraťme se ale ještě na několik řádků do historie. Nalezené egyptské hieroglyfy popisují pěstování rostlin ve vodě, což je vlastně základem hydroponie. Název této metody je pravděpodobně odvozen od řeckého slova hydor – voda a Pomona – bohyně zahrad. Dnes jde o pěstování rostlin vyživovaných výhradně látkami z živných roztoků a upevněných jiným způsobem než přirozenou půdou.

Hydroponické pěstování zeleniny

Hydroponické pěstování zeleniny

Hydroponické pěstování zeleniny

Hydroponické pěstování zeleniny

Hydroponické pěstování zeleniny

Hydroponie je z mnoha důvodů výhodná pro pěstitele i konečné zákazníky. Rostliny mají především stálý přístup ke konkrétním živinám, nikdy nejsou stresovány jejich nedostatkem, rostou proto rychleji a lépe. Hydroponicky pěstovaná zelenina má vyšší obsah vitamínů a minerálních látek než ta z půdy. Při dobré péči jsou rostliny velice vitální. A co víc – hydroponická zahrada je méně náročná na prostor – kořeny rostlin se nerozvětvují, jelikož nemusí hledat živiny v půdě. Pěstební médium je navíc sterilní, čímž je eliminován výskyt plevelů, půdních chorob a škůdců. My tedy nemusíme používat pesticidy a produkce je proto zcela „čistá.“ Hydroponický systém pěstování zeleniny navíc můžeme zcela zautomatizovat (automatika s časovačem) a náklady na lidskou práci a údržbu jsou tak minimální. Rostliny se pak zalévají cca jednou až dvakrát za 14 dní – v závislosti na velikosti a typu nádoby. Při každé zálivce přitom dostanou i živiny. Hovoříme o konkrétní aplikaci vody a živin ke každé rostlině. Pomocí substrátu je navíc maximálně snížen odpar vody.

• rostliny jsou životaschopné – rostou rychleji
• živiny jsou spolu s vodou dopravovány přímo ke kořenům
• kořenová soustava se nevětví a neoslabuje tak rostlinu, kořeny mají živiny stále
• rostliny nepotřebují pro svůj vývoj půdní mykorhizu (symbiózu s houbami)
• zabezpečíme stálé množství vody s živinami u kořenů pomocí ukazatele vodní hladiny
• nemusíme používat pesticidy
• riziko chorob a škůdců je nízké
• zelenina je čistá, není umazaná od hlíny, nehnije zdola
• rostliny za větších veder nezasychají, přitom zálivka není nutná každý den (jednou až dvakrát za 14 dní)

Hydroponické pěstování zeleniny

Hydroponické pěstování zeleniny

Hydroponické pěstování zeleniny

Hydroponické pěstování zeleniny

Hydroponické pěstování zeleniny

• Úplně nejjednodušší je začít s hydroponií už u semen. Semena uložíme na měkkou a savou podložku, kterou předtím zalijeme vodou, přidat můžeme startovací hnojivo určené pro klíčení semen. Semena nemusí být ve vodě vyloženě ponořena, stačí jim vlhkost z podložky. Kdy rostlinky vyklíčí a trochu povyrostou, rovnou je přesazujeme do hydroponických nádob. 
• Můžeme však k hydroponii použít i starší rostliny a větší sazenice, které klíčily a zakořeňovaly v půdě. Rostlinu vyklopíme z květináče, kořeny propereme v čisté vodě a poškozené kořeny odstraníme. 
• Hydroponická nádoba se skládá z vnitřní nádoby s různým uspořádáním otvorů ve dně, ale i na bocích, kterými prorůstají kořeny do živného roztoku. Vnější část nádoby je již zdobná (např. keramika). Vnitřní vložka je zasunuta do zdobné nádoby. Ovšem použít můžeme i systémy, které byly vyvinuté k pěstování zeleniny v halách. A ty mají podobu trubek s otvory na děrované plastové nádoby či desek s otvory a spodní vanou pro živný roztok. 

Klíčení semen

• Pro upevnění kořenů v nádobách je důležitý sterilní substrát. Používá se vermikulit, čedičová vata, štěrk, říční štěrk, keramzit, perlit, písek, ale také drcený polystyren. Substrát musí rostlinu dobře upevnit a přitom zabezpečit dobrý přístup kyslíku a vody ke kořenům. Kořeny nesmí být zcela ponořené v živném roztoku.
• Živný roztok je základním klíčem k úspěchu. K jeho přípravě používáme zásadně hnojivo určené pro tento způsob pěstování. Optimální pH roztoku je 5-6 (použijeme pH testy, které se prodávají v akvaristice či jako doplňky k bazénové chemii). Živný roztok nesmí obsahovat příliš vysokou koncentraci živin – rostliny by to poškodilo a například zeleninová produkce by potom byla třeba plná dusičnanů. Vodu vždy doléváme podle ukazatele hladiny a živiny přidáváme každé 2-3 týdny. Ideální je použít pomalu se uvolňující hnojivo, které pak doplňujeme méně často. 

Mladé rostlinky v substrátu

• Vnější keramickou nádobu nejprve zalijeme vodou tak, aby sahala 2-3 cm pod dno vložky, ovšem výšku hladiny je třeba volit podle délky kořenů. Partie kořenů kolem kořenového krčku musí být vždy nad vodou kvůli přísunu kyslíku. Vodu občas vyměníme a zároveň zkontrolujeme, zda kořeny nezahnívají. Pěstitelé též doporučují naplnit nádobu mezi dvěma výměnami živného roztoku na 2 až 3 dny čistou vodou, rostliny to osvěží.
• Pokud pěstujeme trvalky a nikoli zeleninu – třeba pokojovky či jahody, je třeba zajistit v období vegetačního klidu, aby kořeny zasahovaly do živného roztoku jen svými špičkami. 
• První dny od zasazení zajistíme rostlinám klid a stín. Až kořeny zesílí, pak teprve rostlinám dopřejeme i dostatek sluníčka. 

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.hydroponie.cz, www.grower.cz, www.ireceptar.cz, www.shutterstock.com

Hydroponicky pěstovaný salát

ForestBit pěstuje tuny zeleniny na střeše nákupního centra

Kam byste v hlavním městě zamířili, kdybyste měli najít pole, na kterém roste deset tisíc kusů bylin a zeleniny? Sotva asi na střechu OC Smíchov.

Právě tam však absolventi nedaleké průmyslovky od března hydroponicky pěstují petržel, tymián, mátu a další rostliny.

Využívají tak volný prostor a jejich produkce nezanechává téměř žádnou emisní stopu – na rozdíl od zeleniny z většiny supermarketů, která se na české regály dováží ze vzdálených zemí.

„Jsme ajťáci, ale baví nás ekologie, tak jsme si řekli, že to spojíme a tohle je výsledek – pěstování kytek řízené počítačem,“ popisuje Jan Tesař, jeden ze zakladatelů firmy ForestBit, která pěstuje zeleninu a byliny na střeše smíchovského nákupního centra. Dalšími zakladateli jsou jeho spolužáci ze smíchovské průmyslovky.

Tesař s kolegy se původně pustil do jiného podnikatelského záměru, který ale překazila pandemie. Od té doby, rok a půl, vyvíjeli způsob, jakým by mohli hydroponicky pěstovat zeleninu na střechách v zastavěné Praze.

„Ve světe to není nic nového, ale návod na to nikde není. Věděli jsme, že tam někde teče voda, ale jak to přesně udělat, to nikde popsané není,“ vysvětluje Tesař.

Kořeny rostlin jsou zasazené v recyklovatelných kalíšcích, které moderní farmáři vytiskli na 3D tiskárně. Ty jsou pak zapojené do systému trubek, jimiž proudí voda obohacená o živiny a minerály, které zelenina standardně přijímá z půdy.

„Tím, že tady jsou přesně v ideálním množství, je spotřeba vody nižší. Navíc je tu i menší odpar. Naše zelenina nepotřebuje herbicidy, protože tu nemůže růst ani žádný plevel,“ vyjmenovává další výhody Tesař. Rostliny navíc díky rovnoměrnému rozprostření živin rostou až o čtyřicet procent rychleji než na polích.

V současnosti na střeše OC Smíchov roste přes deset tisíc rostlin, které se sklízejí každý měsíc. ForestBit svou produkci dodává na farmářské trhy na Tylově náměstí a do některých pražských restaurací. „Máme také vnitřní farmu, kde na to svítíme a všechno to řídí počítač. Je to vlastně jako tramvaj. Pro střechu máme trochu hloupější verzi,“ popisuje farmaření budoucnosti Tesař.

ForestBit plánuje do budoucna sklízet zhruba 3,5 tuny plodin měsíčně. U toho ale nekončí, už teď Tesař spolu s kolegy jedná o dalších střechách. Jejich sen je ještě ambicióznější: hydroponická farma na střeše každého obchodu tak, aby se alespoň v létě část zeleniny pěstovala přímo v místě prodeje.

„Je to ekologické, protože když si běžně koupíte stejné produkty v supermarketu, tak je to třeba z Keni nebo Izraele, což má šílenou emisní stopu a bylo to desetkrát přebalené na cestě,“ říká Tesař. Cíle jsou tak jasné: ekologická produkce a čerstvá zelenina.

Pěstují pro vás čerstvé saláty. I v zimě – Vitalia.cz

Jednou z možností, jak čelit nepřízni počasí a celkově nevhodným klimatickým podmínkám v ČR pro celoroční pěstování zeleniny, je produkce zeleniny ve sklenících.

Základním problémem je v takových případech poměrně vysoká vstupní investice do samotné výstavby skleníku. Dosavadní praxe ale ukazuje, že i to se může vyplatit. Pěstitelé navíc umožňují prodej čerstvé zeleniny konečnému spotřebiteli po celý rok, a zároveň tak zvyšují současnou nízkou soběstačnost ČR v produkci a nabídce zeleniny.

Nejnovějším příkladem je hydroponické pěstování salátů a bylinek, které počátkem letošního roku odstartovala společnost GardeniX v obci Zápy na Mělnicku, v blízkosti Brandýsa nad Labem.

V tomto případě měli pěstitelé výhodu, že v areálu společnosti Infraclima, kde produkce probíhá, malý skleník už existoval. A pěstitelé, konkrétně Šimon Břeský, který je zodpovědný v GardeniX CEO za výzkum a vývoj, se před spuštěním projektu zabývali oblastí hnojiv a látek vyživujících hospodářské rostliny.

To je důležité právě při pěstování zeleniny společností GardeniX, které je založeno na neustálé cirkulaci vody obohacené o živiny a rozváděné po skleníku k jednotlivým rostlinám. Kontinuální příjem živin a potřebné vláhy urychluje růst rostlin zhruba o 20 procent, samotná technologie NFT (Nutrient Film Technique) ale také šetří spotřebu vody při pěstování zeleniny až o 95 procent.

Při pěstování se nepoužívají pesticidy. To jednak snižuje náklady, především jde ale o technologie šetrné k životnímu prostředí. A to i proto, že nevyužité živiny nekončí v přírodě, ale stejně jako voda rotují v uzavřeném cyklu po ploše skleníku.

Další výhodou je skutečnost, že při zvolené metodě hydroponického pěstování je možné produkovat zeleninu ve větším počtu na jednotku plochy. V poměrně malém skleníku Zápy o rozloze přes 160 metrů čtverečních s pěstební plochou 110 metrů čtverečních je možné najednou pěstovat 5 400 kusů zeleniny. Týdenní produkce činí až 1 350 kusů salátů, pokud jde tedy právě o saláty.

Ve skleníku v Zápech se ale pěstuje i další zelenina a také bylinky, například listová kapusta, mangold, bazalka nebo koriandr.

Levnější než bio

• Pro spotřebitele je přitom možná nejdůležitější informací, že takto vyprodukovaná zelenina a bylinky jsou sice dražší, než většina produkce dovážená v zimním období ze zahraničí, ale levnější než biozelenina.
• Saláty je navíc možné sklízet i s kořenovým balem, takže zákazníkům vydrží delší dobu plně čerstvé.
• Zásadní ale je, že nabídka salátů a dalších produktů je celoroční, a spotřebitel tak může koupit čerstvou zeleninu z tuzemské lokální produkce teoreticky 365 dní v roce. A spotřebitelé tak také činí…

Kde nakoupit saláty a bylinky z Farmy Zápy

Vypěstovanou zeleninu lze zakoupit přímo na místě, je ale třeba se domluvit dopředu a specifikovat své požadavky. Příslušné informace najdou zájemci na webu Farmy Zápy GardeniX.

S produkty ze skleníku se ale již mohou setkat nepravidelně v některých restauracích (například i v Harrachově, odkud Šimon Břeský pochází), ale také v prodejnách Koloniál Sova na Praze 4 nebo Plný špajz na Vinohradech.

Vzhledem k tomu, že Zápy nejsou daleko od hlavního města, je ale nejvhodnější zajet si po domluvě přímo tam. Největší zájem je aktuálně z kategorie mladých maminek. Farma také nabízí rozvoz po Praze a okolí při určitém minimálním odběru.

Inspirace pro ostatní

1. Stávající produkci bohužel nehodlá zatím GardeniX rozšiřovat, skleník v Zápech má sloužit spíše jako demonstrační a inspirativní objekt.
2. Cílem společnosti je tak zejména nabízet technologii hydroponického pěstování zeleniny, ať již zemědělcům nebo společnostem, včetně těch obchodních, které mají ambici o čerstvou zeleninu a bylinky z lokální produkce rozšířit svou dosavadní nabídku.
3. Jednání s potenciálními partnery už začínají.

Pavel Lukáč pěstuje zeleninu za pomoci ryb. Se svými záhony uspěl i v soutěži

Pavel Lukáč má už teď objednávky na celý tento rok, odebírat od něj budou dvě restaurace, a proto stále pracuje na rozšiřování farmy.

Aquaponie spojuje chov ryb s pěstováním zeleniny. Ryby poskytují hnojivo rostlinám a rostliny čistí vodu rybám. Toto farmaření podle jeho zastánců mění pěstování potravin.

Je to tak?Jednoznačně jde o zkrácení celkového procesu pěstování zhruba o třetinu, protože při konvenčním zemědělství potřebuje například salát zhruba 60 dní na sklizeň, u aquaponie je to asi 40 dní. Recirkulační systém, který snižuje závislost na půdě a dodávání živin, funguje v symbióze ryb, bakterií a zeleniny.

Ryby slouží jako dárci živného roztoku v podobě exkrementů pro růst zeleniny a zelenina jako filtrační médium pro vodu. Dalším přínosem je ulehčení práce při produkci zeleniny.

Majitel takového zařízení tedy nemusí okopávat, zalévat a řešit plevel?Přesně tak! To je na tom to skvělé, nepotřebuje ani žádnou chemickou ochranu proti škůdcům. Systém je vybaven automatickým monitorováním a potřebuje pouze obsluhu a zahradníka.

Přečíst článek ›

Nakolik se produkty liší od běžně kupovaných?Kvalitu jsem ještě neřešil, protože jsem měl jen zkušební verzi na asi 20 metrech čtverečních.

Ale podle recenzí, s ohledem na šetrnost k prostředí a s ohledem na konečný produkt, na kterém nepoznáte rozdíl oproti například konvenčně, hydroponicky či jinak pěstovanému, je kvalita lepší.

Mám v plánu navázat kontakt s ústeckou univerzitou a zkoumat tyto detaily. Cena je v podstatě stejná, možná o pár korun vyšší.

Jak jste se vy sám dostal k aquaponii?Kladl jsem si otázku, jak ulehčit práci při pěstování mamce, která je zahradnice. Posledních pár let jsem byl v zahraničí, kde jsem zjistil, že to, co provozuje, není moc udržitelné a produktivní a hlavně je to fyzicky náročné.

Prvním nápadem byla hydroponie, ale ta mi nepřišla ideální, protože je to v podstatě chemicky vypěstovaná rostlina. Tak jsem hledal alternativy, až jsem objevil aquaponii. Ta byla používána už například Aztéky, Japonci a jinými národy k pěstování rostlin.

Po dvou menších pokusech, které vždy dopadly fiaskem, jsem udělal jeden větší a propracovaný systém, na kterém jsem vše dopiloval a rozhodl se pro rozšiřování.

Přečíst článek ›

Váš projekt aquaponické farmy zvítězil v regionálním kole T-Mobile Rozjezdů, programu na podporu začínajících podnikatelů. Jak tento úspěch vnímáte?Je to povzbuzující, protože jsem měl obavy z investice a byl jsem dost nejistý.

Teď už to ale beru jako svou budoucí práci. Nejdříve jsem se setkával s posměšky přátel, že saláty budou smrdět, nikdy nevyrostou. Ale našli se i lidé, kteří mě podpořili a pomohli mi se stavbou.

Po první sklizni se mi dostalo podpory i od lidí, kteří tomu nevěřili.

Almería a cena zeleniny v roce 2020 | GROWLIGHT verikální hydroponie

Uvidíte tam i okolní poušť a místa, kde končí folie, které mají po své životnosti. Po sklizení se často nezralá úroda naloží na kamiony a rozveze stovky a tisíce kilometrů do celé Evropy.

Nejčastěji do Velké Británie a Francie, sami se můžete ve svém obchodu podívat, odkud k vám plodová zelenina dorazila.

U nás na Plzeňsku se to v obchodech Španělskem jenom hemží a z El Ejida nebo Almeríe je to k nám necelých 2 500 km.  

Video je skoro rok staré, od podzimu 2019 oblast kromě prohlubujícího se problému se suchem zasáhla v lednu ničivá bouře, která poničila část pěstební plochy. Nepříjemná musí být situace s omezeními proti šíření COVID-19.

Podle dostupných zdrojů v oblasti pracují především migranti ze severní Afriky za 24-35 Eur na den (60% mzdy uklízečky, 50% mzdy pokladní), v poměru 1:1 oficiálně zaměstnaných vs neoficiálně zaměstnaných pracovníků.

Takové jsou nefinanční náklady na produkci potravin pro západní a střední Evropu, aby mohly být v našich supermarketech papriky za 120 Kč/kg, salátové okurky za 60 Kč/kg.

 

Začněme se zeleninou, která je prodávána pouze v čerstvé podobě a zároveň je ideální pro hydroponii, pěstební metodě skromné na spotřebu vody.

Z dat Ministerstva zemědělství vyplývá, že se ročně na jednom osazeném hektaru vypěstuje mezi 10 a 35 tunami salátu.

ČSÚ uvádí v roce 2017 spotřebu salátu na obyvatele 2,4 kg/rok (25 560 tun), kdy jsme se sklizenou produkcí nejvíce přiblížili domácí spotřebě. V roce 2018 už jsme opět museli dovézt nejméně 14 500 tun salátů ze zahraničí.

Rok	2013	2014	2015	2016	2017	2018
Sklizňová plocha [ha]	230	235	199	211	645	672
Sklizeno [t]	2 302	2 711	6 399	2 984	22 986	11 955
Hektarový výnos [t/ha]	10,01	11,53	32,16	14,16	35,64	17,78
Spotřeba obyvatele ČR [kg/rok]	1,6	1,8	2,3	2,0	2,4	2,5

Po půl roku trvajícím testování produkce v prototypu mobilní vertikální hydroponické farmy Bohemian Garden víme, že za kalendářní rok vypěstujeme v samostatné budově i se zázemím pro obsluhu a oddělenou strojovnou více než 10 tun listových salátů. Čerstvých, v plánovaných celoročních sklizních a na méně než 55 m2.  

Samozřejmě nejsme sami, kdo se zabývá hledáním efektivnějších způsobů produkce různých druhů rostlin. Nabízelo by se tedy využít technologického pokroku posledních desetiletí a znovu vybudovat České zemědělství na aktuální technice, s využitím současných metod a postupů.

To může konkrétně znamenat například využití vertikálních farem pro pěstování té nejčerstvější složky potravin – listové zeleniny a bylinek. Volné a budoucí skleníkové plochy využijeme k pěstování rajčat, paprik a okurek, pole k pěstování cibule, mrkve a jiné kořenové zeleniny.

Takto může zjednodušeně vypadat model změny zemědělství, která nás pravděpodobně bude čekat v příštích měsících a letech.