Jak se vypořádat s kocovinou – nevěřte mýtům

Jak se vypořádat s kocovinou – nevěřte mýtům

Zdroj: pixabay

Jak se vypořádat s kocovinou – nevěřte mýtůmJak se vypořádat s kocovinou – nevěřte mýtůmJak se vypořádat s kocovinou – nevěřte mýtůmJak se vypořádat s kocovinou – nevěřte mýtům Jak se vypořádat s kocovinou – nevěřte mýtům Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Stává se to i těm nejzkušenějším. Na večírku to přeženete, opijete se a druhý den ráno trpíte jako zvíře. Ranní kocovina je nepříjemná, ale existuje spousta triků, jak ji přemoci.

Přeperte dehydrataci

Voda pomáhá vylučovat alkohol z těla. Abyste neměli tak prudkou a šílenou kocovinu, před tím, než padnete do postele, myslete na pití a pořádně se napijte. Doporučuje se, aby se objem vypitého alkoholu přímo rovnal objemu vypité vody.

Kyselé vás nakopne

Faktem je, že taková dobře udělaná zázvorová limonáda vám může zachránit důležitou schůzku, na které byste s kocovinou moc nezazářili. Kyselá chuť vám uklidní podrážděný žaludek a uleví od nevolnosti. Stačí sníst pár nakládaných okurek, nebo vypít citronovou limonádu.

Kávu ne

Kávu raději vynechte. Káva totiž z organismu odvádí vodu stejně jako alkohol. A to je také důvod, proč je vám špatně. Vzhledem k tomu, že vás už dehydroval alkohol, další dehydrace rozhodně není vítána.

V kávě je navíc obsažen kofein a ten stahuje cévy, což je přesně to, co nechcete, jelikož díky tomu alkohol vydrží ve vašem těle delší dobu. Pokud už ráno chcete něco pít, tak vodu v neperlivé formě.

Jak se vypořádat s kocovinou – nevěřte mýtům

Mohlo by Vás zajímat:

Autor fanouškovské hymny Coca Coly pro MS ve fotbale 2018 – JASON DERULO – navštíví poprvé Česko

Pohanka pomůže

Vláknina, která je v pohance obsažena, umí pomoci. Čím víc vlákniny do sebe dostanete, tím líp. Zvýší se vám tak v těle hladina cukru a vyvolá pocit sytosti. To sníží nevolnost a dodá potřebnou energii.

Vyhnat klín klínem?

Vyhánět alkohol alkoholem sice lze a opravdu to funguje, ale pozor… Pokud si ráno po oslavě dáte například Bloody Mary, kocovina ustoupí, jelikož alkohol má sedativní účinky. Jenže tímto způsobem kocovinu jen oddálíte. Navíc si na ranní vyprošťovák můžete rychle zvyknout a máte nakročeno ke kariéře alkoholika.

GALERIETěžký život opilcův, aneb jak se vypořádat s kocovinouJak se vypořádat s kocovinou – nevěřte mýtůmJak se vypořádat s kocovinou – nevěřte mýtůmJak se vypořádat s kocovinou – nevěřte mýtům

Jak rychle vystřízlivět? Vyhněte se mýtům

Pokud chceme rychle vystřízlivět, často se uchylujeme k velmi pestré paletě nejrůznějších prostředků. Ale pomůže nám sprcha, káva nebo mastné jídlo k lepšímu odbourávání alkoholu?

Za rozklad alkoholu jsou primárně zodpovědná játra. Rychlost vystřízlivění tedy záleží právě na nich a nic nemůže způsobit, aby pracovaly rychleji, než je v jejich možnostech. Soustředit se tak musíte spíše na prevenci.

Jak vlastně vzniká opilost?

Je za ni zodpovědný za ethylalkohol (ethanol) – bezbarvá, hořlavá kapalina s intenzivním aroma a výraznou chutí. Velmi rychle se vstřebává do krevního oběhu. Proto začínáme první známky opilosti cítit do 10 minut. Nejvyšší koncentrace alkoholu v krvi pak nastupuje za 2-3 hodiny. Ovšem tato doba se může lišit – záleží na vaší odolnosti, zkonzumovaném jídle apod.

Jak se vypořádat s kocovinou – nevěřte mýtům

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Jak probíhá střízlivění

Eliminace ethylalkoholu je bohužel mnohem pomalejší než absorpce (trvá dle stupně i několik desítek hodin). Právě proto nám ráno po probuzení ještě v těle koluje mnohdy velké množství alkoholu, což může způsobit následující symptomy kocoviny:

  • bolest hlavy
  • fotofobie
  • suchost v ústech
  • slabost
  • třes končetin
  • podrážděnost
  • nevolnost a zvracení

Kromě alkoholu však za to mohou i další faktory: hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi), dehydratace, nedostatek vitamínu B 12, vylučování hořčíku a draslíku z těla apod.

Jak na rychlejší střízlivění? Dodržujte 5 zásad pro rychlejší vystřízlivění

  • Vždy dostatečně jezte – další snížení hladiny glukózy v krvi způsobené půstem zhorší kocovinu následující den.
  • Snižte množství vykouřených cigaret
  • Volte světlý a nikoli barevný alkohol. Tmavé alkoholické nápoje, jako je whisky nebo červené víno, totiž obsahují některé toxiny, které příznaky kocoviny zhoršují.
  • Pijte dostatek vody.
  • Volte nápoje s nižším obsahem alkoholu.

Mýty o kocovině, kterým určitě nevěřte

Káva a energetické nápoje vám pomohou rychleji vystřízlivět

Mnoho lidí si myslí, že po pití alkoholu ho pořádná dávka kofeinu doslova probere. Máme však pro vás špatnou zprávu – kofein prohlubuje dehydrataci a dále podporuje vylučování minerálů. Symptomy zlepšení jsou tedy jen krátkodobé.

Jak se vypořádat s kocovinou – nevěřte mýtům

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Když to ráno pořádně omastíte

Konzumace mastných jídel může pomoci s pomalejším vstřebáváním alkoholu do krevního oběhu, ale určitě nijak neurychlí jeho odbourávání. Navíc kombinace alkoholu a mastných potravin vám může způsobit průjem.

Studená sprcha na probrání

I když nám logika říká, že studená sprcha stimuluje cirkulaci krve v těle, ani tato užitečná vlastnost nemůže urychlit vylučování alkoholu prostřednictvím jater. Bylo provedeno i několik studií, bohužel s negativními výsledky. Studená voda po ránu vás možná trochu probere, ale určitě po ní nebudete střízlivější.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

3. Alkohol a drogy: teď ne

Existují různé psychologické prostředky, kterými se snažíme tlumit svůj stres. Některé z nich jsou prospěšné, jiné pomohou na chvíli, ale v důsledku svého působení naší psychice naopak škodí.

Také mnoho svých zlozvyků používáme právě k tomu, abychom odstranili nepříjemné pocity a „udělali si dobře“.

Hrozí tedy, že jim budeme propadat ještě více právě v době krize, která je vlastně časem špatných pocitů.

Uklidňující efekt zlozvyku je pouze krátkodobý. V dlouhodobé perspektivě náš stav radikálně zhoršuje. Mezi takové rizikové návyky patří například konzumace alkoholu a drog, přejídání se, ponocování, dlouhé sledování seriálů nebo sociálních sítí až do únavy, otrávenosti a vyčerpání. Podívejme se nejprve na ty nejvíce rozšířené zlozvyky.

Psychický efekt alkoholu je nebezpečnější, než si myslíme

Alkohol je v naší zemi droga číslo jedna a z hlediska společenského a ekonomického dopadu je také drogou nejnebezpečnější. Toto nebezpečí je prohloubeno především jeho celospolečenskou rozšířeností, a tedy i naší tolerancí.

Zfetovat se heroinem, to je stále v očích běžného člověka na pováženou. Ale silně se opít? Nu což, stane se, uděláme si z toho legraci. Tímto podceňováním u sebe i u druhých riziko nezdravé konzumace alkoholu zásadně zvyšujeme.

Tento manuál vás jistě nechce učit zdravému životnímu stylu, ale upozornit na zásadní rizika v době krize. U alkoholu (a platí to i pro ostatní drogy) především hrozí:

1. Riziko při aktuální opilosti

Nebezpečné jsou především možné interpersonální konflikty a nezodpovědné nebo zkratkovité jednání, kterých se během opilosti dopouštíme.

V současné krizové situaci plné omezení (a rizika nákazy) jsou samozřejmě důsledky takového chování drastičtější – objektivně i psychologicky. Riskujeme vystavení sebe nebo druhých lidí infekci.

Riskujeme ale také zhoršení svého psychického stavu následkem toho, co v opilosti provedeme, za co se pak stydíme nebo co si vyčítáme a čemu říkáme morální kocovina.

Výčitky, úzkost nebo rozmrzelost, které v kocovině zažíváme – i pokud se netýkají našeho špatného chování, ale jsou pouze důsledkem fyzického stavu po konzumaci alkoholu – se násobí se stávajícím stavem stresu během krize i všemi ostatními nepříjemnými podněty krizového prostředí (omezení, izolace, špatné mediální zprávy, pocit ohrožení, ponorková nemoc v domácnosti).

Není to jenom tak, že nám kocovina přinese o jednu negativní emoci navíc.

Kocovina (a předchozí konzumace) zásadně ovlivní činnost mozku, tedy celý náš psychický aparát a naši kapacitu vyrovnat se se vším, co v životě přichází: Omezí naši schopnost ovládnout impulzy, pustit se do důležitých aktivit, tlumit nepříjemné emoce, najít naději – neboli vydržet a nehroutit se. Pár opilostí a následných kocovin může být zásadním pomyslným prstem na těchto vahách.

Budete mít zájem:  Ministerstvo povolilo podávat pacientům s covidem ivermektin, důkazy o jeho účinku nemá

Výrazně zhoršovat náš psychický stav může také to, že nemůžeme nasadit prostředky, které nám běžně s kocovinou (nebo špatným pocitem po včerejším večírku) psychicky obvykle pomáhají.

Někdo jde mezi lidi, skočí si dát do restaurace oběd, zajde do kina a podobně. Většina z toho nyní nejde. Nemůžeme nevidět manželku, se kterou jsme se včera v opilosti pohádali. Je vedle nás a nemáme moc kam odejít.

Nyní budeme muset i se svou kocovinou (a úpící psychikou) zůstat zase jen doma…

2. Riziko střednědobých důsledků konzumace i středního množství alkoholu

Ještě větší (protože nepříliš známé) riziko spatřuji ve střednědobém efektu alkoholu na naši psychiku.

Chci zdůraznit slovo „střednědobý“, protože jako součást celospolečenské bagatelizace rádi zdůrazňujeme spíše slovo „dlouhodobý“.

Příliš lehkovážně se domníváme, že to znamená to, co se s člověkem stane, když několik let denně pije deset piv. A my si můžeme říct – to se mě přece netýká.

Negativní změny v našem prožívání mohou ale nastat i v horizontu týdnů či měsíců střední – společensky často „běžné“ – míry pití alkoholu.

Nové vědecké výzkumy odhalují stále nové a nové mechanismy, kterými alkohol působí na mozek, a ukazují, že je psychoaktivnější látkou (tedy substancí s potenciálem mozkové procesy ovlivňovat), než jsme si dříve mysleli. Už při každodenním popíjení toho, co je u mnoha lidí standard (3–4 pivka, láhev vína), může být tento efekt zásadní.

Záleží na individuální citlivosti k alkoholu i na způsobu, jak jej konzumujeme. Tzv. „románský“ způsob konzumace alkoholu, který vidíme ve středomoří – tedy dát si skleničku po jídle a rozložit konzumaci do malých dávek během celého dne – je v tomto ohledu daleko bezpečnější než náš „severský“ způsob, kdy vypijeme celou denní dávku až večer.

Nejedná se tedy jen o to zaznamenávat si sumu vypitého alkoholu, ale také dívat se na aktivní psychický efekt, který cítíme.

Pokud pijeme tak, že cítíme lehkou opilost či výrazněji rozlišitelný efekt alkoholu na mysl (to je klasický důsledek „severského“ pijáctví 3–4 pivek či láhve vína večer) a opakujeme to po většinu nebo mnoho dnů v rámci každého týdne, pak efekt této konzumace na mozek může být zásadní, byť taková dávka nevyvolá samozřejmě akutní intoxikaci, se kterou bychom měli problém. A to je zásadní nebezpečí tzv. pijácké dávky alkoholu.

Jako ryba v alkoholu

Mozek se totiž během takové střednědobé konzumace středních dávek mění.

Na úrovni prožívání si takovou změnu můžeme představit jako „prodlouženou“ (nekonečnou) velmi mírnou kocovinu, kterou si vlastně díky její jemnosti neuvědomujeme.

Má však všechny své příznaky – byť jsou zpočátku velmi slabé: drobné úzkosti, rozmrzelost, u někoho agresivita, nevíra, nechuť do práce, demotivace a podobně.

Protože pijeme dostatečně často, máme takovou minikocovinu vlastně pořád. A na úrovni našeho prožívání přestáváme vnímat (nebo jsme si to nikdy neuvědomovali), že tento stav je vlastně dlouhodobým efektem konzumace alkoholu.

Podobně jako ryba ve vodě brzy zapomene, v čem vlastně plave, protože voda ji neustále obklopuje, i my se začneme domnívat: „Takoví prostě jsme“, „Co se to s námi děje?“, „Svět je těžký a úzkostný a proč teď najednou?“ a podobně.

Přestaneme si uvědomovat (nebo nám to nikdy nedojde), že za naše zhoršené vnímání, prožívání a fungování je (spolu)zodpovědný alkohol. Proto nás samozřejmě nenapadne ani zjevný důsledek tohoto uvědomění, že hlavní (a jedinou) cestou ke změně je jeho redukce nebo úplné vysazení. Ale hledáme pomoc jinde.

To se příliš nedaří – protože efekt alkoholu na mozek pokračuje. A my si tím jen násobíme ten stav, ke kterému jsme díky uvedeným mozkovým změnám citliví – pokud je to úzkost, jsme úzkostní z toho, že tato úzkost trvá a podobně. Dostáváme se do začarovaného kruhu, který jsme si popisovali v první kapitole tohoto manuálu, ale nyní se nejedná o kruh psychologický.

Přispíváme k němu a živíme jej – vnějškově, chemicky, alkoholem.

Maximální doporučená dávka alkoholu

Proto důrazně varuji všechny „pijáky“ před každodenní nebo častou konzumací středních dávek alkoholu, minimálně po dobu této krize. Za všeobecně tolerovatelnou (a pro některé funkce našeho organismu, jako je např.

stav srdce a cév, dokonce prospěšnou) míru lze považovat 1–2 dávky alkoholu denně, podle pohlaví (ženy méně) a hmotnosti (jedinci s menší hmotností zůstanou u jedné dávky).

Za jednu dávku se považuje jedno pivo, jeden panák nebo dvě deci vína.

Zde hned dodávám (protože dobře vím, jak se podobná doporučení obecně „čtou“): nikoli tedy „dvě dávky a pak se uvidí“. Ale dvě dávky a dost, a to jen pro muže s průměrnou a vyšší hmotností – a ideálně, pokud bereme v úvahu hmotnost tvořenou svalovou hmotou, ne tukem. Pokud už zůstanete u dvou dávek, rozložte je alespoň do většího časového rozpětí a po jídle.

Toto je množství, u kterého – pokud nejste citliví nebo predisponovaní jedinci – by se negativní psychologické efekty neměly projevovat. Jsme však různí – pokud zjistíte, že i jedno pivo denně vám dobře nedělá, samozřejmě ho nepijte.

Kdo by měl alkohol vynechat úplně?

Vynechejte alkohol úplně, pokud:

  • jste v minulosti prodělali období nadměrné, výrazné konzumace alkoholu
  • jste vyléčení alkoholici
  • víte, že má na vás alkohol (i v menších nebo úplně malých dávkách) v aktuálním či následném účinku nedobrý psychický efekt
  • konzumujete alkohol proto, aby vám redukoval stres

Pokud alkohol pijete, aby vám snížil stres nebo úzkost, patříte do rizikové skupiny konzumentů. Hrozí, že se u vás budou zvyšovat jak dávky, tak negativní psychologický efekt, který jsme si popsali výše. Nepijte vůbec a na snížení stresu si najděte jiné cesty.

Období krize je velmi těžkým obdobím pro omezování se v závislostech. Naše kapacity jsou vyčerpány jinými stresory a na omezení psychických zlozvyků se nám nedostává sil.

Ještě více než kdy jindy tak platí, že daleko zásadnější (a efektivnější) je nespadnout vůbec do závislosti (nadměrné konzumace) než se ji snažit později zastavit a léčit. Pokud patříte mezi rizikové jedince – úplně vynechte konzumaci alkoholu od počátku této krize. Udělejte si místo suchého únoru „suchý koronavirus“.

A až epidemie bude za námi, můžete si v klidu rozmyslet, zda se vrátíte k mírné konzumaci, nebo ne. Vaše omezení samozřejmě nemusí být celoživotní (nejste‑li vyléčenými alkoholiky).

Ani vy ostatní, kteří dokážete alkohol regulovat – nevěřte, že si nyní můžete udělat týdenní mejdan a pak se vrátit k běžnému životu. Nikdo z nás neví, v jaké psychické kondici po takovém mejdanu v kombinaci s postupující koronavirovou krizí bude.

Vynechte drogy a experimentování s nimi

To, co jsme si výše ukázali u alkoholu, platí bezezbytku také pro ostatní drogy, které ovlivňují naši psychiku. Na pozoru by se měli míti také konzumenti lehkých drog (marihuany).

Jakkoli je její zdravotní i psychologické riziko ve většině aspektů méně závažné než riziko větší konzumace alkoholu, zůstal bych obezřetný před možným vstupem do (obtížně kontrolovatelných) úzkostných stavů. Tuto náruživost bych až do konce krize radikálně omezil nebo přerušil.

Budete mít zájem:  Na dovolenou se pojistíte i přes bankomat nebo sms

Rovněž bych chtěl varovat experimentátory s psychedelickými látkami (houbičky, LSD, ayahuasca atd.), aby své experimenty odložili na dobu, až koronavirová omezení zcela odezní. Proč?

Psychologický výzkum efektů drog a psychedelik ukazuje, že prožitky, stavy a nálady, které vyvolávají, nejsou ovlivněny pouze samotným chemickým složením látky, ale také prostředím (tedy především způsobem, jak toto prostředí vnímáme a zda je pro nás bezpečné) a osobním nastavením; v anglické literatuře se označují jako set setting. Nemusím asi nosit dříví do lesa dokazováním, že prostředí jako příliš bezpečné nyní nevnímáme a osobní nastavení je ovlivněno mnoha stresory, obavami nebo vyčerpáním. To vše se může projevit během zážitku s drogou.

To, co dříve byla pouze jemně paranoidní myšlenka, kterou šlo snadno překonat (díky tomu, že jsme byli během intoxikace alespoň trochu v kontaktu s realitou a uvědomili si, že se jedná pouze o neplatnou představu), se nyní může rozjet jako zásadní panika a úzkost.

Fantazii, že jsme obklopeni „ohrožujícím virem“, neutlumíte tím, že nakouknete do reality, protože tam se tato fantazie už stala pravdou. Myšlenka, že mnoho z nás může onemocnět, není najednou přepjatý výplod chemické intoxikace. Prostě a jednoduše – platí. Jedním z efektů psychedelických drog je také zvýraznění emočního doprovodu těchto myšlenek.

Tedy nepříjemná, ale stále ještě zvladatelná emoce, která může doprovázet myšlenku ohrožení, se pod vlivem látky může stát nezvládnutelnou panikou.

I zkušené experimentátory, kteří se třeba domnívají, že právě nyní a díky současnému stavu by mohli realizovat výbornou zkušenost vlastního sebeobjevování, bych chtěl varovat: I když si myslíte, že máte svůj prožitek s drogou dobře „osahaný“, není tomu tak.

Nastavení a prostředí (set a setting) se radikálně změnilo a v takovém nastavení a v takovém prostředí nemůžete vědět, co vám vaše psychika naloží a zda to zvládnete.

Odložte drogové experimenty na dobu vnitřního (i vnějšího) psychického míru, tedy mimo dobu krize.

6 největších mýtů o kocovině: káva ani prášky nezaberou!

Nejrůznější barvy nápojů, roztodivné tvary skleniček a jejich rozličné objemy. Tak vypadá studentův večírek. Jak potom vypadá jeho ráno, si každý dokáže představit.

Proti ranní „vopici“ se dá bojovat poměrně zdařile. My vám teď přinášíme článek o tom, proti čemu se při kocovině bojovat nedá a jaké prostředky proti ní rozhodně nezabírají.

Aneb – zde máte několik největší mýtu o kocovině.

Spousta lidí si myslí – někteří z nich snad mají i takový pocit – že je ranní panák nebo pivko po propařené noci opět nastartuje a vyžene nepříjemný pocit na zemření. Není to pravda.

Další alkohol může kocovinu jen oddálit, když ale začne hladina alkoholu opět klesat, bude vám ještě hůř. Proto je lepší se přemoct a vypít ráno co nejvíc vody.

Také se doporučují různé iontové nápoje pro sportovce a přísun vitamínu C.

Mýtus 2: Stačí si trochu zdřímnout

Pokud při pařbě vypijete několik skleniček vína, koktejlů nebo frcanů tvrdého alkoholu rozhodně vám proti němu nepomůže pár hodin spánku. Pokud si myslíte, že si stačí na chvíli zdřímnout a pak zase začít pařit nebo naopak vstát do nového dne, pletete se. Nejlepší je, dát si druhý den oraz, rozhodně nejezdit autem a večer jít brzy spát.

Mýtus 3: Jídlo všechno napraví

Přežitkem, o kterém si spousta lidí myslí, že pomůže proti kocovině, je jídlo v pozdních hodinách večírku. Jenže jídlo nezabírá.

Může sice alkohol „absorbovat“ a zmírnit jeho účinky, ale pouze v případě, že se pořádně najíte ještě před vypuknutím párty.

Pokud se najíte před ulehnutím do postele, kdy jste úplně namol, hrozí, že se vám spíš udělá špatně. A pak můžete znečistit svou nebo cizí postel nelibým obsahem žaludku.

Mýtus 4: Kocovina podle pořadí a druhu alkoholu

Větu z titulku raději rychle zapomeňte. Každý druh alkoholického pitiva působí na organismus podobně, samozřejmě podle toho, jaký objem vypijeme ve vztahu k procentům alkoholu. Rozhodě neplatí, že byste se po sladkých nebo ředěných koktejlech opili míň.

Naopak, budete mít větší potřebu dál sosat příjemně chutnající nápoj a vypijete tak toho mnohem víc. Také nezáleží na tom, jaký tip alkoholu vypijete jako první. Od piva a vína k panákům nebo naopak? Je to jedno – v žaludku a krvi se vám stejně všechno zmixuje.

Mýtus 5: Prášek = ráno bez kocoviny

Ranní střepy v hlavě po propitém večeru rozhodně neodstraní noční pojídání prášků proti bolestem.

Jelikož se vaše játra budou zrovna zaobírat alkoholem, léky si budou muset najít jinou cestu, jak se dostat do těla. A v průběhu jejich putování se z nich mohou stát poměrně jedovaté látky.

Ani opěvovaný aspirin není spásou. Naopak utlumí ve vašem těle odbourávání alkoholu a kocovina vám tak déle vydrží.

Mýtus 6: Káva léčí

Káva totiž nemá na odbourávání alkoholu vůbec žádný vliv. Maximálně se na pár minut můžete cítit míň unaveni, žaludek na vodě ale budete nosit celý den.

Eva Samšuková

Jak předejít opici, jak se vypořádat s kocovinou

30. 12. 2015 | Doba čtení 4 minuty

Svátky bývají spojené s přejídáním a někdy s nadměrným pitím alkoholu. Jak to udělat, aby alkohol zůstal jen příjemným společníkem? A jak se případně vypořádat s nepříjemnými následky přemíry alkoholu v těle?

Kocovina je složitou chemickou reakcí organismu na odbourávání alkoholu.

V něm obsažený etanol (může za příjemné účinky alkoholu) se postupně přeměňuje na škodlivý acetaldehyd, který má z valné části na svědomí následné nepříjemné důsledky: bolesti hlavy (alkohol „natahuje“ vodu do všech buněk, proto jsme ráno po bujaré oslavě obvykle nejen oteklí, ale je nám i „velký“ mozek), dehydrataci, citlivost na světlo a zvuk, nevolnost, třes a celkovou únavu.

Jak kocovině předejít?

Nepijte nalačno. Pokud máte prázdný žaludek, alkohol se mnohem rychleji dostává do krevního oběhu. Před plánovaným pitím se najezte, obecně se doporučuje tučnější jídlo, což ale třeba u „žlučníkářů“ může následky jen zhoršit.

není dobré pít nalačno Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Dobrou volbou proto může být několik šálků silného masitého vývaru a kupodivu také sklenice mléka. To totiž zpomaluje vstřebávání alkoholu, takže v těle je v každém okamžiku o něco méně acetaldehydu, než by bylo bez této přírodní „brzdy“ a organismus má při jeho odbourávání o něco snazší práci.

Alkohol dehydruje, proto je potřeba zvýšit konzumaci tekutin – nejlépe čisté vody.

  • Ke každé skleničce si dejte sklenici vody bez bublinek.
  • Před spaním vypijte další a na noční stolek si postavte sklenici s vodou pro případ, že se vzbudíte žízní.
  • Ráno dodávejte tekutiny tělu postupně, jinak se pořádně nezavodní.

Chybějící vitaminy (při odbourávání alkoholu se ztrácejí především vitamin C a vitaminy řady B) dodejte organismu preventivně – před odchodem na večírek je spolkněte klidně v tabletkách, ráno to můžete zopakovat.

kocovina Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Jak s kocovinou zatočit?

Kocovinu zhoršují látky zvané kongenery, které vznikají fermentací – jsou především ve víně, brandy a v ležáku. Na jejich „vychytání“ můžete před uložením se ke spánku spolykat několik tablet živočišného uhlí.

Budete mít zájem:  Regulační poplatky 2021: Už jen za pohotovost, a to i u zubaře

Játra při průběžném odbourávání alkoholu „jedou na plný výkon“ a během této doby nevyrábějí glukózu – proto hrozí pokles hladiny krevního cukru, až hypoglykémie.

Pokud vás pálí žáha, zapomeňte na zažívací sodu. Sníží sice kyselost v žaludku, ale při reakci s kyselinou chlorovodíkovou se uvolňuje kysličník uhličitý, což není příjemné a navíc to může poškozený žaludek nafouknout.

lék na kocovinu neexistuje Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Dobrým nápadem není ani užití oblíbeného aspirinu a dalších léků proti bolesti (nesteroidních antirevmatik) – mohou totiž zesílit žaludeční obtíže a v některých případech vést až k životu nebezpečnému krvácení žaludeční sliznice. Pozor: někdy jsou obsaženy i v prostředcích, které jsou prodávány jako první pomoc proti kocovině!

Naprosto nevhodný je tzv. „vyprošťovák“, čili další alkohol. Utlumí sice příznaky aktuální kocoviny, ale oslabený organismus „dorazí“ další várkou etanolu, což může také skončit nebezpečnou kombinovanou otravou etanolem a acetaldehydem.

Kocovina a jak se ji zbavit

Jak se zbavit kocoviny? Na každého platí jiný recept a co platí na 100 % u jednoho, u jiného vůbec. Jak dát tedy obecný návod? Lékaři se shodují na několika „lécích“, které při léčbě kocoviny, resp. jejich příznaků, pomáhají.

Dostatek tekutin

Hodně pijte, alkohol totiž působí dehydrataci. Je zvláštní, že vypitím deseti piv své tělo dehydrujete, ale je to tak.

Nejlepší je pít vodu, obyčejnou vodu, bez sladidel a bublin. Nejlepší je pít nealko nápoje i v průběhu konzumace, určitě pak před spaním (pro naředění alkoholu) a ihned po probuzení (kvůli dehydrataci). Alkohol je nutné ředit.

Sladký čaj, Coca cola, džusy a podobné nápoje dodají tělu cukr, který je pro tělo po konzumaci alkoholu také důležitý. Možné jsou také multivitaminy, které dodají tělu mimo jiné energii a vitamín C, který také alkohol pálí. Tyto nápoje ale s mírou, protože můžou neblaze působit na trávicí systém.

Pro některé je dobrým lékem studené mléko, které neutralizuje překyselený žaludek.

Silný vývar a tučné jídlo

Masový vývar nebo česnečka je lety ověřeným pomocníkem, který pomůže téměř každému. Tělo dostane potřebné tekutiny, energii a další prospěšné látky.

Tučné jídlo pomáhá před konzumací, kdy chrání žaludek proti překyselení a tenká vrstva „tuku“ brání pronikání alkoholu přes žaludeční stěnu do krve. Tučné jídlo ale neznamená jen bůček, ale může to být i salát s olivovým olejem. Jídlo pomáhá ale také při konzumaci a po ní.

Vyprošťovák

Někomu se po ránu při pomyšlení na pivo dělá zle, jiní na něj nedají dopustit. I lékaři však uvádějí, že jedno pivo po ránu může pomoci v boji s kocovinou, dodá totiž tělu tekutiny a ionty. Je ale potřeba pamatovat, že k již tak nemalému zbytkovému alkoholu přidáme další. Ověřte si raději množství zbytkového alkoholu v online alkohol kalkulačce.

Léky

Řada lidí zahání kocovinu léky. Někomu fungují více, někomu méně. Pozor ale na dávkování, protože se často stává, že si člověk vezme větší dávku, a pak přetíží zažívání a další orgány.

V přiměřené míře mohou však léky jako např. acylpyrin a ibuprofen pomoci s bolestí hlavy nebo kloubů. Případně mohou pomáhat i homeopatika.

Toto řešení je však dobré konzultovat se svým lékařem nebo lékárníkem.

Hodně spánku

Při spánku po konzumaci alkoholu tělo místo odpočinku nejdříve zpracovává alkohol v krvi. To mu bere čas na potřebnou regeneraci a odpočinek. Proto je člověk po „akci“ unavený, i když spal déle než obvykle. Pokud je to možné, dopřejte si po konzumaci více spánku a snažte se kocovinu zaspat.

Čerstvý vzduch a pohyb

Pokud se Vám nepodaří kocovinu „zaspat“, je dobré ji zkusit rozchodit. Delší procházka, rekreační sport (ne kolo a další aktivity v silničním provozu kvůli zbytkovému alkoholu) nebo jen pobyt na vzduchu pomáhá k překonání nepříjemných stavů zvaných kocovina.

  • 012345
  • Zadejte hodnoceníOdeslat hodnoceníHodnocení odesláno
  • Počet hodnocení275Průměrné hodnocení4.6

Největší mýty o kocovině: Tyhle rady vás před ní rozhodně nezachrání

Možná si myslíte, že kocovina není nic hrozného. Zkrátka vám jen nesedlo množství alkoholu. Opak je ale pravdou. Kocovina je reakcí na chemický cirkus, který se vám zrovna odehrává v těle.

Nadměrné pití ohrožuje centrální nervový systém a škodlivé látky, které se dostanou do mozku, pak způsobují bolesti hlavy a nevolnost.

Navíc dehydratují celý organismus a to je důvod, proč máte ráno po večírku tak velkou žízeň. 

Víno je menší zlo

Není to tak úplně pravda. Červené víno obsahuje látky třísloviny, které patří mezi známé spouštěče migrény. Pokud patříte mezi milovníky vína, vyberte si raději to bílé.

Při kvašení červeného vína jsou součástí také slupky a semínka, kvůli kterým vzniká toxičtější typ alkoholu – metanol. Tělo musí nejdříve odbourat etanol a k metanolu se dostává až později. Proto kocovina z červeného vína trvá o několik hodin déle.

Pokud se chcete vyhnout rannímu bolehlavu, dejte si pivo nebo čirý alkohol, jako jsou vodka nebo gin. 

Na pořadí záleží 

Pokud máte pocit, že když začnete pivem a později přidáte panáky, vyhnete se ranním nepříjemnostem, jste na velkém omylu. Na pořadí vypitého alkoholu vůbec nezáleží. Jde o jeho množství.

Pokud si tedy nejste jistí, jestli si dát panáka něčeho tvrdšího před pivem, nebo po něm, můžeme vás ujistit, že je to úplně jedno.

Tak či tak do těla dostanete větší množství alkoholu, a tak jsou ranní nevolnosti zaručeny. 

Před spaním se musíte najíst 

Omyl číslo tři. Jakékoliv jídlo, které si dáte v opilosti, vás zkrátka nespasí. Aby měly potraviny nějaký vliv na ranní kocovinu, museli byste si je dát ještě před večírkem. Předem vás ale varujeme, že zeleninový salát nebude stačit.

Alkohol se nejlépe spaluje v kombinaci s tuky. Jestli tedy chcete alespoň trošku zmírnit ranní nevolnost, dejte si například steak, pizzu nebo kvalitní hamburger. Na jídlo před spaním se raději vykašlete.

Jediný trik, který funguje, je sklenice vody. 

Ibalgin a spát!

Prášky proti bolesti, neboli analgetika, mají určitou dobu, po kterou působí. Většinou to bývá kolem čtyř hodin. Pokud si tedy dáte jeden před spaním, bude působit pouze na dobu, kdy budete spát.

Až se ráno probudíte, bude vám stejně, jako byste si žádný prášek nevzali. Pokud nějaká analgetika nutně potřebujete, tak si je dejte ráno po probuzení. Ani to ale není moc dobrý nápad, protože spolu s chemií z alkoholu vznikne nepříjemná směs pro vaše ledviny.

Dejte si raději vodu s citronem a pořádně se z toho vyspěte. 

Ranní vyprošťovák

Tak na to raději hned zapomeňte. Je pravda, že mnoho lidí, převážně muži, si po večírku dopřeje například jedno pivo „na spravení“.

Jedním z důvodů, proč je nám ráno tak zle, je to, že se naše tělo zbavuje škodlivých látek. Když tělu ale dopřejete další nálož alkoholu, zvýší se jeho hladina v krvi a tělo s tím už přestane bojovat.

Pokud si tedy myslíte, že tímto způsobem kocovinu odeženete, můžeme vám zaručit, že na vás přijde později. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector