Éčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

Vítejte v článku přírodní lékárny „Éčka v potravinách a krmivech“.

Z příčin nemocí víme, že zdraví lidí, psů i koček nejvíce zatěžuje nesprávná výživa (mrtvá strava), umělé vitamíny a éčka, která výrobci potravin pro lidi, stejně tak jako do granulí, konzerv a kapsiček pro psy i kočky dávají.

Éčka tedy slouží ke zlepšení chuti, vůně, barvy a také ke konzervaci. Barevnější limonáda, brilantní lesk granulí, křehčí sušenka nebo pamlsek pro psy.

Éčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

Éčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

Obsah

1. K čemu éčka slouží

2. Co E-čísla znamenají?

3. Éčka přeci nemohou být nezdravá

4. Jde to i bez éček?

  • 5. Seznam éček a nemocí
  • 6. Éčka v krmivech pro psy
  • 7. Související články o zdraví psů

8. Pomohl Vám článek & Chcete nás podpořit?

Éčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

1. K čemu éčka slouží

Definice Wikipedie: Přídatné látky (éčka) jsou chemické látky, které se přidávají do potravin kvůli vylepšení nebo zachování chuti a vzhledu. Konec definice. Oproti normálním (přírodním) přísadám jako je sůl, pepř, olej nebo ocet nejsou potravinářská éčka tradiční součástí našich pokrmů či potravin.

Éčka tedy slouží ke zlepšení chuti, vůně, barvy a také ke konzervaci. Barevnější limonáda. Krémovější omáčka. Křehčí sušenka. Nadýchanější houska. Smetanovější tvaroh. Jogurt, ve kterém zůstává každý kousek ovoce na svém místě. Potraviny a pokrmy mají být atraktivnější:  

  • Naše pokrmy mají vábivě vonět >> Aby byla radost se do nich zakousnout.  
  • Naše pokrmy mají báječně chutnat >> Aby byly s chutí (a hodně) konzumovány.  
  • Naše pokrmy mají být překrásně barevné >> Aby si i naše oči přišli na své.  
  • Laciné náhražky mají vypadat jako pravé >> aby nás nadchli skvělou cenou.  
  • Naše pokrmy mají dlouho vydržet >> Aby mohli dlouho stát v regále supermarketu.  

Mezi nejčastěji užívaná éčka patří látky ze skupin: barvící látky, konzervační látky, ztužovala, regulátory kyselosti, chuťové posilovače, kluzné látky, lakovací látky (pro hladký vzhled) nebo například sladidla.

Je ale další široká škála éček, která výrobcům pomáhá potraviny (a krmiva) efektivně vyrábět.

Jedná se například o zahušťovadla, kypřící látky, stabilizátory, emulgátory, rozpouštědla, látky protihrudkující a mnoho dalších.

Zpět na obsahÉčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

2. Co E-čísla znamenají?

E-číslo na etiketě výrobku znamená, že do potraviny byla přidána uměle vyrobená látka. Lidově řečeno éčko, spisovně přídatná látka a odborníci (výrobci éček a potravin) používají vznešené slovo aditivum. Seznam éček má být uveden na obalu výrobku názvem, kódem (např.

: E 330), nebo klasifikačním jménem (barvivo, chuťový posilovač, antioxidant apod.). Éčka mají být řazena sestupně v pořadí dle množství v jakém jsou v potravině obsažena. Mnohá éčka mají více funkcí, a proto mohou být na potravině deklarována různě.

Například kyselinu citrónovou můžeme na etiketě potraviny číst jednou jako kyselina citrónová, nebo jako regulátor kyselosti, anebo také jako antioxidant. Jindy na etiketě potraviny stojí jen E 330. Zatím co při deklaraci formou kódu (např.

: E 330) můžeme zbystřit pozornost, tak při deklaraci „kyselina citrónová“ vkládáme v supermarketu výrobek (je přeci bez éčka) s klidným svědomím do košíku.

Poznámka: Záměr této deklarační variability můžeme jen tušit (pravděpodobně pomáhá prodejnosti výrobku).

Zpět na obsahÉčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

3. Éčka přeci nemohou být nezdravá

Tato otázka je před schválením nového éčka (odborníky) pečlivě prověřována. Na pokusných zvířatech (zpravidla na krysách) je zjištěna denní dávka, která je odsouhlasena jako maximální tolerovaná. Dále je při schvalovacím procesu kalkulováno (odhadováno), kolik kterých potravin přibližně průměrný člověk (obvykle) denně sní.

Z těchto výpočtů (s přihlédnutím na možné častější pojídání jedné potraviny) je pro každou potravinu stanoven maximální přípustný obsah éčka. Ve schvalovacím dokumentu testovaného éčka je pak tato maximální tolerovaná denní dávka pro jednoho člověka (cca o 30 %) snížena. Tato denní dávka éčka je pak deklarována jako zdravotně nezávadná. 

Poznámka: To ovšem neplatí u alergiků, pro které již malé množství éčka může být nebezpečné. Podle vyšetřování EU komise v roce 2006 byla ale denní akceptovatelná dávka éček u dětí, která konzumovala bonbony, sušenky a jiné sladkosti překročena až o 1.200 %.

Často v diskusích slýcháme, že éčka přece nemohou být nezdravá >> jinak by je do potravin nepřidávali. Možným nebezpečím je skutečnost, že v různých potravinových výrobcích, zhotovených z více ingrediencí může být více různých éček. Testy, jaký mají jejich kombinace vliv na zdraví se neprovádějí.

Další slabinou testů, při kterých jsou zkoumány účinky éček na lidský organismus je také fakt, že zatímco člověk je vystaven účinkům éček v potravě dlouhé roky, zatímco testy, jak působí éčka na organismus dlouhodobě se taktéž neprovádějí.

Jisté je že většina éček není vyrobena z přírodních substancí >> většina éček jsou syntetické (uměle vyrobené) látky (chemie), které organismus nezná.

Přijaté nepřírodní látky extrémně zatěžují vnitřní orgány (játra, ledviny), které se pokusí (na úkor svých dalších funkcí) je pracně odbourat.

Pro neznámé látky však tělo nezná mechanismy jak se jich může zbavit. Hrozí kolabs (například rakovina).

Vzhledem k rasantnímu nárůstu civilizačních chorob u lidí, tak jako i u našich psů (a koček) jako jsou například alergie, kožní problémy, kloubní potíže a především obávaná rakovina, na kterou v současné době umírá na 70 % psů se právem můžeme domnívat, že moderní vylepšování optiky, vůně, chuti a prodlužování trvanlivosti potravin a krmiv pro psy má na zdraví zásadní vliv.

Zpět na obsahÉčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

4. Jde to i bez éček?

Většina průmyslově vyráběných potravin se bez éček neobejde.

Polévky v sáčku by rychle zplesnivěly, limonády by měli vodovou barvu, margaríny a máslo by zežlukly, housky by rychleji ztvrdly, u salátových dresinků by se na dně usadily byliny a nahoře by plaval olej a například salámy (mastné výrobky) by rychle zasmrádly. Průmyslově vyráběné potraviny (pokrmy) by bez éček nevypadali atraktivně a především by dlouho nevydrželi (malá trvanlivost). To by se ale obchodníkům (a mnohým zákazníkům) nelíbilo.

Máme však docela bezpečnou možnost se éčkům z velké části vyhnout. Stačí si svá jídla či polévky vařit sami z čerstvých ingrediencí.

Dresink nebo tatarku si můžeme doma udělat sami a například ovocný jogurt bez éček získáme přidáním čerstvého ovoce (nebo domácí marmelády) do přírodního bílého jogurtu.

Ostatně domácí pokrm můžeme uvařit na pár dní dopředu a uchovat jej v ledničce. Osvědčenou možností (jak se vyhnout éčkům) je také konzervace svých doma uvařených jídel nebo doma vyrobených potravin zmražením nebo zavařením.

Novým trendem (na základě zvyšující se poptávky spotřebitelů) jsou výrobky bez éček. Proto někteří dodavatelé nebo výrobci potravin v oblasti BIO dnes začínají nabízet potraviny bez přídatných látek.

Informaci o absenci éček (nebo alespoň o absenci konzervačních látek) pak čteme na etiketách těchto výrobků.

Minimalizovat příjem éček u psů znamená prakticky stejná opatření jako u lidí. Stačí se vyhýbat hotovým krmivům. Nejméně škodlivých nepřírodních látek je logicky pouze v pokrmech, jejichž ingredience svým psům sami nakoupíme. Optimální je tedy syrová výživa psa (maso, kosti, zelenina) a nebo strava doma vařená.

Zpět na obsahÉčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

5. Seznam éček a nemocí

Přesnou tabulku v ČR schválených éček můžeme prohlížet na oficiálních stránkách Státního zdravotního ústavu. Bohužel zde ale najdeme jen kódové označení této látky, její název a klasifikaci.

Například u E 330 se dozvíme, že jeto kyselina citrónová a že má klasifikaci: „regulátor kyselosti“ a nebo „antioxidant“.

Tyto oficiální informace o E 330 nám však neprozradí z čeho to éčko je vyrobeno a jak může poškozovat zdraví.

Zajímavým, korektním (a především skutečně nezávislým) místem na internetu (v němčině) je nový Informační pól (server) témat výživy a zdraví www.food-detektiv.de s příznačným názvem: Dr.

Watson Der Food Detektiv (Doktor Watson – detektiv výživy) s nadtitulem: Chemie im Essen kann Ihre Gesundheit gefahrden (Chemie v jídle může poškodit vaše zdraví).

Pól je určen pro lidi, kteří chtějí vědět co jí.

Těžištěm stránek je databanka s aktuálním seznamem schválených éček, které se dávají do potravin s informacemi o zdravotních rizicích spojených s nadměrným příjmem konkrétního éčka.

Budete mít zájem:  Máte alergii na WiFi? Můžete to dokázat

Strukturované informace u každého éčka popisují: zdravotní rizika, kde a jak se v potravinářství používá a z čeho je to konkrétní éčko průmyslově vyrobeno.

 Druhý seznam umožňuje vybrat nemoc se seznamem éček, které se vznikem této nemoci pravděpodobně souvisejí.

Dále pól, který provozuje žurnalista a spisovatel pan Dr. Hans-Ullrich Grimm ve spolupráci s nezávislým institutem analýzy životního prostředí profesora doktora Jägera z Tübingenu www.institutdrjaeger.de a s nezávislou laboratoří potravin analytického institutu pana profesora Bostela ze Stuttgartu www.bostel.de přináší témata o potravinách a zdraví v podobě knih, článků a reportáží.

Zpět na obsahÉčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

6. Éčka v krmivech pro psy 

Stránky detektiva výživy (www.food-detektiv.de) sice nejsou zaměřeny na zdraví psů ani koček, ale můžeme zde načerpat (srozumitelné) informace o chemických látkách (éčka), které se dávají do potravin, stejně tak jako do většiny krmiv pro psy, do pamlsků a také do psích doplňků výživy.

Zatím co přídatné látky (éčka) přidané do potravin je výrobce povinen na etiketě svého potravinového výrobku deklarovat, tak u krmiv pro psy (stejně jako u krmiv pro hospodářská zvířata) zákonná norma deklaraci přidaných E – preparátů zakazuje (éčková lobby).

Poznámka:  Napsat na pytel granulí jaká obsahuje éčka není ze zákona povoleno. 

Nejčastěji se do termicky extrudovaných granulí pro psy přidávají éčka z kategorií: barviva, ochucovadla, vůně a především konzervanty. Většina dodavatelů mouček z kterých se granule v extrudéru spékají pak navíc (aby se moučky u výrobců granulí dobře smíchaly) používá éčka protihrudkující a kluzná.

Zpět na obsahÉčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

7. Související články o zdraví psů

  1. Příčiny nemocí psů
  2. Jak uzdravit psa změnou výživy
  3. BARF – syrová strava psů
  4. Jídelníček syrové stravy BARF pro psy
  5. Změna krmiva u psa – jak na to
  6. Rozdíl mezi umělými a přírodními vitamíny
  7. Rozdíly mezi granulemi pro psy
  8. První granule pro psy bez umělých vitamínů
  9. Zpět na obsahÉčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

8. Pomohl Vám článek & Chcete nás podpořit?

Pokud jsme informacemi v tomto článku přispěli k nastartování změn vedoucích k upevnění zdraví Vašeho psa, pak se splnil záměr našeho poslání, kterým je šíření informací o přirozeném zdraví psů.

Chcete-li naše aktivity podpořit, řekněte o článku lidem, kteří řeší zdravotní problém svého psa (sdílejte). Zde je adresa článku: https://www.baron.cz/clanky/ecka-v-krmivech/, kterou můžete svým známým poslat. Podpořit naše aktivity můžete také nákupem u Barona nebo finančním příspěvkem na konto 242978001/5500.

Dopřejte sobě a svému psovi doplněk stravy z fermentovaného ovoce a zažijte prasílu přírody

Autor článku: Jaroslav Langer – Zakladatel přírodní lékárny Baron.cz. Zveřejněno: 11. 3. 2012 / Korektury: 21. 10. 2019.

Éčka v potravinách: máme se jich bát?

V základních potravinách se přídatné látky označené „éčkovým“ kódem používat nesmějí. Nedávno se na českém trhu dokonce objevil nový certifikát, který označuje potraviny bez éček. Máme u potravin, které přídatné látky obsahují, důvod k obavám?

Prodlužují trvanlivost, vylepšují barvu a zvýrazňují či upravují chuť. Jsou ale obviňována ze všeho možného – od hyperaktivity dětí až po karcinogenní účinky. Právem? Odborníci se shodují, že nikoliv, ale předběžná opatrnost je někdy namístě.

„Éčka“ jsou přírodní nebo synteticky vyrobené látky, které se do potravin přidávají v průběhu zpracování – odtud i jejich název přídatné neboli aditivní látky. Každá přídatná látka má podle mezinárodního systému přidělený číselný kód začínající písmenem E.

Když běžný spotřebitel zaregistruje ve složení výrobku uvedeném na obale větší koncentraci éček, často ho vrací do regálu. Důvod je prostý: z označení je cítit chemie. Přitom se pod těmito kódy leckdy skrývají i přírodní látky nebo látky vyrobené sice uměle, ale chemicky totožné s přírodními.

Není Krebs jako rak(ovina)

Například kyselina citronová, třebaže syntetická a ukrytá pod kódem E330, chemickým složením odpovídá přírodní kyselině citronové, která se běžně vyskytuje v ovoci. Má-li však umělý původ a je v potravině použita jako okyselovadlo, musí mít onen „obávaný kód“. V očích neinformovaného zákazníka tak může být automaticky zařazena do kategorie zdraví škodlivých látek.

A nevyhýbají se jí ani fámy. Před časem na internetu koloval e-mail s údajnou informací lékařů jisté kliniky v Düsseldorfu, která ve skutečnosti neexistuje. Jeho autoři tvrdili, že přídatná látka E330 je podezřívána z rakovinotvorných účinků.

Éčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

„Dnes už víme, jak mýtus o karcinogenních účincích E330 asi vznikl,“ říká profesorka Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha. Některé živiny se odbourávají v tzv. citrátovém cyklu (cyklu kyseliny citronové), kterému se také říká Krebsův podle jména svého objevitele. „Krebs“ ovšem v němčině znamená rak nebo rakovina.

„Neznalí autoři z toho vyvodili, že je tato látka pravděpodobně rakovinotvorná. Samozřejmě je to mýlka a je až směšné, jak může někdo kyselině citronové, běžně se vyskytující v citrusových plodech, takové negativní účinky vůbec přisoudit,“ říká profesorka Dostálová.

Čím víc éček, tím víc ošizené

Jak je to s ostatními éčky? Všechny přídatné látky musí být povolené vyhláškou ministerstva zdravotnictví a procházejí přísnými testy. Do nezpracovaných potravin, jako jsou mléko, máslo, smetana, zakysané mléčné výrobky, vejce, med, olej, káva, cukr nebo minerální vody se éčka dávat nesmějí.

„Jedná se totiž o základní potraviny, které neprošly zpracováním,“ říká lékař Petr Hlavatý, obezitolog a endokrinolog Endokrinologického ústavu v Praze. „Nezpracovaná potravina musí vždy splňovat podmínku, že do ní nebylo žádným způsobem zasahováno,“ připomíná lékař. Ovšem u ochucených mléčných výrobků nebo minerálek už zákaz éček neplatí.

Podle výživového poradce Petra Havlíčka se u nás éčka přidávají do potravin v malém množství. „Čím více je ovšem potravina šizena, tedy čím méně je v ní přirozené přírodní suroviny, tím více éček logicky obsahuje,“ konstatuje Petr Havlíček. Jako příklad uvádí šunku, která obsahuje 95 procent masa a minimální množství éček.

„Když si ale koupíte levnou šunku, která má jen 50 nebo 60 procent masa, najdete v ní mnohem víc přídatných látek,“ konstatuje Petr Havlíček.

Éčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

Vesměs kladně hodnotí odborník v tomto směru farmářské trhy. Je však směrodatné, koho na ně pořadatelé pustí – zda ověřené prodejce, nebo kohokoli, kdo si zaplatí.

„Pokud farmář původ nabízené potraviny skutečně prokáže, kvalita tam rozhodně je,“ dodává Petr Havlíček.

 Podle profesorky Jany Dostálové mohou za stále častější používání éček v potravinách částečně sami zákazníci, protože vyžadují, aby potravina pěkně vypadala. 

„Když nemá krásnou barvu, hned ji podezříváme, že je zkažená. Totéž platí pro konzervanty. Kdyby neměl trh požadavky na dlouhou dobu trvanlivosti potravin, řada potravinářských výrobků by se konzervovat nemusela.

Dělalo by se to jako dříve,“ říká profesorka Jana Dostálová.

Evidentně by tedy stačilo, aby si zákazníci zvykli třeba na to, že cukrovinky nebudou mít zářivě „jedové“ barvy, a používala by se přírodní barviva, která jsou méně intenzivní a stabilní.

Preventivní varování před barvivy

Informací o „éčkách“ koluje na internetu víc než dost, takže je třeba vybírat si zdroje s ověřenými informacemi, které jsou zárukou určité důvěryhodnosti. Existují manuály, weby i mobilní aplikace, které rozdělují éčka na bezpečná a nebezpečná.

„Toto dělení považuji za amatérské, protože co je u nás do potravin povoleno, musí být bezpečné,“ říká profesorka Dostálová. Přídatné látky povoluje Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA a ty, které nejsou bezpečné, nepovolí.

Velkou pozornost vzbudily v posledních letech studie o údajném vlivu umělých barviv na pozornost dětí a jejich hyperaktivitu.

Časopis dTest na svých webových stránkách připomíná, že americký dětský lékař Benjamin Feingold poukázal na souvislost mezi chováním dětí a umělými potravinářskými barvivy už před několika desítkami let.

Éčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

Americká média v této souvislosti citovala případ školačky, která se z třídního klauna změnila ve vzornou žačku poté, co jí rodiče začali namísto instantní kaše s malými červenými dinosaury vařit oblíbenou kaši přímo z ovesných vloček a sušených borůvek.

Budete mít zájem:  Moje revma a experimenty se stravou

Americký Úřad pro potraviny a léky FDA nedávno oznámil, že vztah mezi barvivy a hyperaktivitou dětí podrobí přísným zkouškám, protože dosavadní studie jsou protichůdné a nezvratný důkaz o škodlivosti barviv není. Ovšem s tím, že některé děti na ně mohou být citlivé.

V roce 2007 zveřejnili svou studii na toto téma, provedenou přímo na popud EFSA, britští odborníci z univerzity v Southamptonu. Jistou souvislost mezi chováním dětí a šesti umělými barvivy při jejich použití v kombinaci s konzervantem benzoátem sodným skutečně objevili.

Konkrétně šlo o potravinářská barviva žluť SY (E110), chinolinovou žluť SY (E104), azorubin (E122), červeň allura (E129), tartrazin (E102) a ponceau 4R (E124).

Evropský úřad pro bezpečnost potravin sice prohlásil, že jde jen o částečný důkaz, nicméně Evropská komise následně snížila povolené limity těchto barviv a zavedla na obalech povinné varování, že zmíněná „éčka“ mohou způsobovat hyperaktivitu.

Éčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

„U citlivějších jedinců jisté riziko pravděpodobně je.

Pokud jde obecně o jakoukoli nezávislou studii potvrzující nežádoucí účinky těch kterých éček a nestojí za ní vliv lobbistické skupiny z jiného odvětví potravinářství nebo chemického průmyslu, měli bychom být na pozoru,“ říká Petr Havlíček. Okamžitě by podle jeho slov měly vznikat další studie, které by tyto výsledky potvrdily, anebo vyvrátily.

„A ve chvíli, kdy se objeví seriózní studie, která říká Pozor!, už bychom na pozoru měli opravdu být. Nikdy však nemůžeme vyloučit vliv nějaké lobby, protože řada takových studií bývá tendenčních,“ upozorňuje Petr Havlíček.

Podle Jany Dostálové dosavadní testy vliv barviv na chování dětí jednoznačně neprokázaly. „Tlaky byly ale natolik silné, že se nyní v rámci takzvané předběžné opatrnosti musí na potravinách s užitím těchto barviv uvádět, že by mohla způsobovat hyperaktivitu a některé poruchy v chování dětí,“ říká odbornice.

I u nás, protože nařízení z Bruselu platí bez výjimky pro všechny členy Evropské unie.

Co si počít s aspartamem?

Podobné tlaky jsou nyní i na aspartam.

„I když se věnuji potravinám ve větší šíři než jenom éčkům – především tukům a luštěninám –, zprávy EFSA sleduji a vím, že původně chtěl tento úřad vyřešit problém aspartamu do roku 2014,“ uvádí profesorka Dostálová.

Nyní se ale tento časový horizont posouvá asi o dva roky. „Vědci totiž stále nemohou na aspartamu najít nic špatného, takže se znovu opakují testy,“ říká Jana Dostálová.

Špatnou pověst mají kvůli obsahu „éček“ také sladidla xylitiol, sorbitol a mannitol. Právem? „Samozřejmě neprávem,“ odpovídá jednoznačně Petr Havlíček.

Jsou to totiž přírodní alkoholové cukry – přirozené látky, které sice mají sladkou chuť, ale netráví se.

„Sám se jejich použití nebráním, ale sladidlům na bázi aspartamu se vyhýbám, protože tam studie hovořící v jejich neprospěch existují – i když jsou u nás vyvraceny,“ konstatuje Petr Havlíček.

Jak bylo řečeno, všechna „éčka“ u nás procházejí dlouhým testováním. Zjišťuje se, zda neohrožují lidské zdraví, a u všech je stanovena minimální koncentrace, při které se nějaké jejich vedlejší účinky objevují.

Co když ale budeme argumentovat příkladem, kdy jedinec během dne konzumuje výhradně potraviny, ve kterých jsou „éčka“ v hojné míře zastoupena? Může si pak být v součtu jistý, že nepřekročil nějakou mez a neohrozil své zdraví?

„Kdybychom na věc pohlíželi takto do extrému a konzumovali například pořád jednu a tutéž potravinu, která bude obsahovat přídatnou látku ve své maximální koncentraci – pak ano, může to ve finále ovlivnit naše zdraví,“ připouští Petr Hlavatý. Taková situace však může nastat opravdu až při dlouhodobé konzumaci velkého množství dané potraviny. „Pokud máme pestrý jídelníček, prakticky k tomu nemůže dojít,“ říká Petr Hlavatý.

Ani příroda není nevinná

Nejen „syntetické strašáky“ je však vhodné konzumovat s mírou. I v přírodních potravinách jsou běžně škodliviny, či přímo jedy. Jen se zde vyskytují přirozeně, takže na obalu žádné označení „E“ mít nemusejí.

 Dokonce i bylinné čaje mají ve vyhlášce svá omezení. Některé byliny se mohu v čajových směsích používat pouze do 30 procent, jiné dokonce jen do pěti procent.

Právě proto, že obsahují látky, které nejsou vhodné pro zdraví, třebaže se nejedná vyloženě o jedovaté byliny.

„To, co je označováno za jed, se totiž odvíjí od množství, které jako jed působí,“ říká Jana Dostálová. „Jako jed je sice označována látka, která působí negativně už v malém množství, ale všechny látky jsou vlastně potenciálně jedovaté. Je to, jako kdybychom snědli najednou dvě kila cukru – taky to nevydržíme. Třebaže cukr za jed nikdo normální nepovažuje,“ vysvětluje profesorka Dostálová.

Odbornice dále uvádí, že i v běžné zelenině jsou přírodní toxické látky. Solanin v bramborách je toho důkazem – a i on je limitovaný ve vyhlášce. Nebezpečná je i nahnilá nebo plísní napadená kořenová zelenina. Vznikají v ní látky, které jsou silnými fotoalergeny – po osvícení sluncem mohou u člověka vyvolat alergickou reakci.

Doktor Hlavatý přidává další fakt na vrub toxinů z plísní. „Pokud nejsou potraviny řádným způsobem ošetřeny a skladovány, mohou být napadeny plísněmi a nemusí to na nich být znát.

“ Nemusí to ani výrazně ovlivnit jejich chuť, a přitom jsou tyto produkty s plísní výrazně toxické. „Na rozdíl od diskutovaných éček už u některých z nich byla prokázána i jejich karcinogenita.

Aniž by bylo kdekoli uvedeno, že je daná potravina obsahuje,“ uzavírá lékař.

Éčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

Éčka, která by vás měla odradit od konzumace výrobku

Éčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

Do potravin je přidáváno mnoho dalších látek ve snaze udělat je pro zákazníky co nejlákavějšími. Mnohdy to však může být na úkor našeho zdraví. Mezinárodní kód těchto látek má tvar E a za ním nějaké číslo – proto se o nich hovoří jako o éčkách. Můžeme zaslechnout i označení aditiva neboli přídatné látky.

Proč se éčka do potravin dávají?

Veškeré tyto látky dodají výslednému produktu některé potřebné vlastnosti. Mohou pozměnit chuť, barvu nebo zajistit požadovanou trvanlivost. Valná většina z těchto látek je uměle vyrobena.

Všechny jsou evidované Evropskou komisí pro zdravé potraviny. Bohužel ani to není zárukou toho, že nám nemohou uškodit. U každé látky je určeno, v jakém množství může být použita. Není ale třeba příliš známé, jak některá éčka mohou působit v kombinaci s dalšími.

Čemu se opravdu vyhnout?

  • E110 Potravinářská žluť: Jedná se o barvivo, které může být příčinou alergií. Neměli by ho dostávat děti. Používá se při výrobě sladkostí, nealkoholických nápojů, ale i třeba hořčice. Další uplatnění má v kosmetickém průmyslu.
  • E132 Potravinářská modř: Toto tmavě modré barvivo se přidává do žvýkaček a různých sladkostí. Může vyvolat nevolnost, zvýšení krevního tlaku nebo alergickou reakci.
  • E133 Brilantní modř: Tomuto aditivu je dobré vyhnout se zejména u dětí. Může totiž způsobovat hyperaktivitu. Je u něj podezření na karcinogenní účinky.
  • E210 Kyselina benzoová: Patří mezi konzervanty. Můžeme ji nalézt třeba v kečupu. U citlivějších jedinců může vyvolat kopřivku nebo až anafylaktický šok.
  • E250 Dusitan sodný: Jedná se o konzervant a stabilizátor. Najdeme ho především v uzeninách. Může mít na svědomí bolest hlavy, bývají mu připisovány i karcinogenní účinky.
  • E952 Cyklamáty: Pod tímto označením se skrývají umělá sladidla. Nevyskytují se jen ve výrobcích pro diabetiky, ale i třeba v multivitamínech. Mohou zvyšovat účinek karcinogenů.
  • E951 Aspartam: Opět nachází použití jako náhražka cukru. Užívá se ke slazení žvýkaček, dezertů, jogurtů nebo majonézy. Může přispět k vyvolání závratí, bolestí hlavy, u někoho může způsobit vyrážku.

Jak eliminovat škodlivá éčka ze života?

Uvedená éčka je vážně lepší vůbec nekonzumovat. Je třeba opatrnosti zejména u těch nejmenších, u nichž mohou napáchat největší škody. Můžete využít i mobilní aplikaci.

Při zjišťování složení výrobku pak stačí jednoduše naskenovat čárový kód. Pokud si chcete pátrání mezi vhodnými potravinami usnadnit, kupujte potraviny nesoucí na obalech logo CEFF.

Budete mít zájem:  Fakta a mýty o revmatoidní artritidě

Tyto potraviny neobsahují nejvíce sledovaná éčka.

Zdroje:

"Éčka" v potravinách / Rozhovory, články

Jako „éčko“ je označen kód písmene E s troj až čtyřmístným číslem. Paří mezi ně látky přidané do potravin z mnoha různých důvodů. Jsou to např.

konzervanty, které prodlužují trvanlivost, želírovací látky zvyšující zahuštění, náhradní sladidla, glutamát, ochucovadla, emulgátory, leštící látky, barviva aj. Na obalu výrobku kód musí být označen. Stejné označení je platné celosvětově.

V naší zemi jsou povoleny přídatné látky s označením E 100 – E 1520. Je však dáno maximální množství, které může být v potravinách obsaženo.

Přestože jsou prý „éčka“ z hlediska škodlivosti zdraví prověřena, mnohá zjištění nás přesvědčují o opaku. Může to být dáno také dovozem nejrůznějších potravin, protože co je u nás zakázáno, může být jinde povoleno.

Přídatné látky bychom neměli objevit u potraviny jako med, máslo, káva, cukr, těstoviny, neochucené podmáslí a neochucená smetana, neemulgované oleje a tuky, nearomatizovaný čaj.

U vybraných potravin mohou být použita jen některá aditiva (potravinářské přídatné látky). Mezi tyto potraviny patří čokoláda, kakao, chléb, džemy, zahuštěné mléko i kojenecká výživa. V kojenecké výživě jsou přípustné jako přídatné látky E 341 (fosforečnan vápenatý) a E 301 (askorban sodný).

Kódy E 102 – E 172 charakterizují přírodní i umělá barviva, z nichž se nemusíme obávat chlorofylů (E 140 – E 141) a karotenů (E 160).

Zakázaná aditiva

V ČR existuje seznam více než 100 zakázaných přídatných látek, které by se v potravinách objevit neměly. Bohužel ne vždy tomu tak je. Protože tyto přídatné látky mohou opravdu vážně poškodit zdraví, uvedu zde některá z nich. Mezi zakázaná nebezpečná aditiva patří:

  • E 102 – E 172 barviva – mohou vyvolávat astma, alergie či zvyšovat hyperaktivitu u dětí. Typické je to např.pro E133 Brilatní modř, která se nachází např. ve šmoulové zmrzlině nebo modrých limonádách.
  • E 173 hliník – je neurotoxický
  • E 210 – E 220 kyselina benzoová a její soli – může vést k bolesti hlavy
  • E 220 – E 228 oxid siřičitý a siřičitany – způsobuje bolesti hlavy, podráždění trávenicí soustavy a kůže
  • E 249 – E 252 kyselina fosforečná a její soli – způsobuje trávicí potíže, překyselení organismu
  • E 450 – E 452 polyfosforečnany – způsobuje také trávicí potíže, překyselení organismu
  • E 620 – E 625 – kyselina glutamová a její soli – způsobuje zvýšení krevního tlaku, obezitu, podráždění srdce
  • E 951 aspartam – je neurotoxin, často vede k obezitě

Jak se v aditivech vyznat

Přídatných látek existuje celá řada, proto je nemožné si je všechna zapamatovat. Mít napsaný celý seznam „éček“ na papíru a nosit s sebou do obchodu taky není nejpraktičtější způsob.

Je důležité sledovat obaly potravin, a pokud nevíte, o co se jedná, raději potravinu nekupujte. Odpověď si potom můžete snadno najít na internetu, např. na emulgatory.cz, bezkonzervantu.cz, nebo na stránkách zdravapotravina.

cz, kde si můžete také stáhnout do mobilu aplikaci s éčky.

Téměř všechny průmyslově zpracované potraviny obsahují jednu a více přídatných látek. U některých látek se uvádí, že nejsou zdravotně závadné, což ale nelze zcela vyloučit. Spousta látek mohou zdravotní potíže způsobit při kombinaci s jinými, což samozřejmě vědecky testováno není.

Pokud ale u sebe zrovna nemáte chytrý telefon s aplikací, nebo si éčka nepamatujete, vězte, že mnoho škodlivých a éčky nabitých potravin se dá rozpoznat na první pohled. Jedná se o potraviny, které jsou velmi levné, majípodezřele dlouhou trvanlivost a často i nepřirozenou barvu(šmoulí modrou, zářivě červenou apod.).

Varovat by vás mohla také nepřirozená chuť či umělý lesk výrobku.

Zdraví škodlivá aditiva

Zde uvádím aditiva škodlivá, kterým je vhodné se opravdu vyhnout.

Umělá sladidla

Aspartam E 951 – ze všech stran se na nás valí, že cukr škodí. Nahradit ho ale některým z umělých sladidel není dobrou volbou.

U osob trpících fenylketonurií při nahromadění aminokyseliny, která je obsažena v tomto sladidle, mohou mít problémy se změnou nálad a chování.

Při zahřátí nad 30°C vzniká metanol, který při nadměrném množství může poškodit zrak či vyvolat slepotu. Tkáň plodů ani kojenci si s metanolem nedokážou poradit vůbec.

Sacharin E 954 – dlouhodobé užívání může způsobovat rakovinu močového měchýře. Tímto sladidlem se sladí zejména nápoje pro diabetiky.

Cyklamát E 952 – může vést ke vzniku rakoviny, přikládá se jim i význam při vzniku vrozených vývojových vad. V USA je jeho použití zakázáno, u nás ne.

Dochucovadla

Glutamát sodný E 620 – E 625 (zvaný i jako Glutaman nebo L-glutaman) – Glutamát sodný zvýrazňuje chuť a vůni potravin a vyskytuje se v instantních polévkách a omáčkách, kořenících směsích, masných produktech. Největší podíl glutamátu je v sójové omáčce.

Zejména v USA a Velké Británii, kde glutamát byl nalezen i v příkrmech pro kojence a batolata, byl zjištěn nárůst autismu. Glutamát by neměl být součástí výživy těhotných a kojících žen, ani kojenců a batolat. Jeho konzumaci by však měly omezit všechny věkové kategorie.

Po požití potravin s vysokým obsahem glutamátu citlivý člověk zrudne, zvýší se mu krevní tlak, nastane u něj nevolnost či bolesti hlavy.

Konzervanty

Dusitan sodný E 250 – Dusitan sodný je především přidáván do masných výrobků a uzenin jako konzervant a stabilizátor. Těhotné ženy a děti by se měly tomuto „éčku“ zcela vyhnout. Dusitan může vést ke vzniku rakoviny, způsobovat kožní problémy a bolesti hlavy.

A co vy milé maminky, sledujete obaly potravin? Vyznáte se v éčkách? Pamatujete si ta nejčastější nebo nosíte nějaký seznam stále u sebe?

E251 – Dusičnan sodný

Dusičnan sodný nazývaný také jako chilský ledek se používá jako stabilizátor barvy masa a jako konzervant působící proti šíření plísní a bakterií v mase. V mase se postupně rozkládá na dusitan sodný. Dusičnany ničí patogeny E-coli. Jedná se o bílý prášek snadno rozpustný ve vodě.

S dusičnanem draselným v kombinaci s přírodními žaludečními šťávami a látkami v potravinách vytvářejí nitrosaminy – silné rakovinotvorné přísady. Dusičnany se mění na dusitany za působení vzduchu.

Dusičnany jsou přísady, které se kombinují s kořením, kořenícími směsmi, sekundárními aminy včetně esenciálních olejů, s pryskyřicí, sojovými produkty.

Použití

Použití dusičnanů je omezeno, nicméně se používají do uzenin, sušených , fermentovaných salámů, rybích výrobků a sýrů. Hlavním zdrojem dusičnanů je pro člověka zelenina, voda a sušené maso. Přírozeně se dusičnany vyskytují v zelenině – špenátu, řepě, ředkvičkách, lilku, celeru, salátu, kapustě, listech tuřínu. Velký výskyt dusičnanů v zelenině je způsoben hnojením.

Výroba

Přirozeně se vyskytující sůl. Synteticky se vyrábějí z nitrosního plynu nebo reakcí kyseliny dusičné a louhu.

Nežádoucí účinky

Dle dostupných zdrojů dusičnany nejsou toxické, ale přeměňují se na dusitany, které mají spoustu negativních účinků. U citlivých lidí může způsobit závratě, bolesti hlavy, potíže s dýcháním, a kožní vyrážky. Dusičnany také zabraňují příjmu jódu, způsobují cyanózu.

Dle výzkumů bylo zjištěno, že dusičnany vyvolávají rakovinotvorné účinky na myších při podání 0,3 mikrogramu na gram tělesné zvířecí váhy. Bylo také zjištěno vyvolání rakovinotvorných účinků na laboratorních zvířatech při podání nitrosaminů opakovaně jak v malých dávkách, tak při podání jedné velké dávky.

Nádory vzniklé u testovaných zvířat se vyvíjejí stejným způsobem jako lidské jaterní nádory. Nitrosaminy mohou vyvolat vznik rakoviny slinivky břišní u křečků, stejně tak jako u lidí. Dusičnany může způsobit smrt methemoglobinémií (tzn. odříznutí přístupu kyslíku do mozku). Proto je používání dusišnanů kontrolováno a neměly by se používat často.

Ke stanovení bezpečnosti dusičnanů je zapotřebí dokázat, že nitrosaminy nevznikají při výrobě premixů obsahujících tyto přídatné látky. Dusičnany mohou vést k masové otravě obyvatelstva.

Doplňující informace

Použití dusičnanů je zakázáno v dětských potravinách. Zatím se nepodařilo prosadit zákaz dusičnanů, i když je o to usilováno. V ČR (celé EU) je používání látky dovoleno pro masný průmysl. V USA je látka také povolena. Přijatelná denní dávka je 0-0.2 mg/kg tělesné váhy.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *