20. 10. 2015
Už naše babičky spojovaly zhoršení kloubních potíží s blížící se změnou počasí. Přestože se může zdát, že jde o pochybné povídačky a pověry, někteří vědci potvrzují možný nepříznivý vliv změn atmosférického tlaku na náš organismus.
Odborníci se zabývali vlivem počasí na změny vnímání bolesti, přičemž výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněny v medicínském časopise Pain (Bolest).
- Dvě třetiny dotazovaných projevily přesvědčení, že má tento faktor na jejich chronické potíže vliv.
- Většina jedinců navíc potvrdila, že blížící se změny počasí vlivem zvýraznění bolesti očekávají ještě předtím, než skutečně nastanou.
Zjednodušeně řečeno, bolest kloubů může na nastávající bouřku upozornit, a to o den dřív, než skutečně dorazí.
Pokles tlaku…
Ačkoliv naše babičky spojovaly bolesti kloubů s blížícím se deštěm, bouří nebo sněhem, odborníci je dávají do souvislosti spíše se změnami atmosférického tlaku. Ten před zhoršujícím se počasím často klesá, čímž se mění také jeho působení na lidské tělo. Nepatrné rozpínání měkkých tkání uvnitř kloubu tak může být provázeno zhoršením přítomné bolesti.
… nebo podlomená psychika?
Vědci ohledně tohoto jevu prozatím jednoznačnou shodu nenalezli. Působení atmosférického tlaku na klouby a jejich bolestivost věří jen část z nich.
Jiní dávají přednost možnému vlivu psychiky, která bývá během deštivých dnů podlomena. Deprese a úzkosti, které se mohou rozvinout, pak zhoršují subjektivní vnímání přítomné bolesti.
K předcházení potíží s klouby tak může napomoci vedle užívání léků a dodržování režimových opatření také podpora pevného duševního zdraví.
(veri)
Zdroj: www.webmd.com
Hodnocení článku:
(832 hodnocení – 3 z 5)
Revmatoidní artritida postihuje nejen klouby samotné, ale i tkáně kolem – šlachy a svaly. Je to onemocnění dlouhodobé a bolestivé. Řada pacientů popisuje zhoršení svých obtíží v souvislosti se změnou počasí, zvláště pak se snížením venkovní teploty.
5. 12. 2010 Revmatoidní artritida
Na únavu a vyčerpanost stěžuje 98 procent pacientů s revmatoidní artritidou a polovina lidí s lupusem nebo Sjogrenovým syndromem.
11. 5. 2009 Revmatoidní artritida
Nadcházející svátky jsou spojeny s řadou obecných i soukromých tradic. Některé jsou docela nevinné, jiné jsou ale pro revmatiky tvrdým oříškem. Připravte si louskáček, zvládnout se dá vše.
23. 11. 2017 Revmatoidní artritida
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen.
Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má.
Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
7. 11. 2018 Revmatoidní artritida
Preparáty cílené léčby jsou revolucí v řešení revmatoidní artritidy. Má to ovšem jeden háček: jejich aplikace je poněkud komplikovanější než jen spolknout sem tam nějakou tu pilulku. Jak ale tvrdí sami pacienti, výsledky za trochu toho nepohodlí rozhodně stojí.
23. 2. 2016 Revmatoidní artritida
Ačkoliv „revma“ je běžně dáváno do souvislosti s vyšším věkem, toto spojení není zcela namístě. Typickým příkladem je juvenilní idiopatická artritida, která je jedním z nejčastějších revmatických onemocnění u dětí.
11. 8. 2009 Revmatoidní artritida
Co často způsobuje bolest kloubů, zad nebo hlavy? Příčina by vás možná ani nenapadla
Ilustrační foto
Pokud nás něco rozbolí, většinou upneme pozornost právě k tomuto místu. Když bolí záda nebo koleno, namažeme si patřičné místo mastí nebo přiložíme teplý či studený obklad, popřípadě se pokusíme o masáž. Pokud bolest zmizí v nenávratnu, je to dobře. Jenže co když se, i přes veškerou naši péči, zase vrátí? Problém může být ten, že jsme řešili pouze příznaky, nikoli příčinu. Ta totiž může ležet v úplně jiné části těla.
Nevhodná obuv a špatná chůze
Bolesti kloubů, jako jsou zejména kotníky, kolena a kyčle, bolesti páteře ve všech úsecích, tedy i té krční (od které velmi ráda bolí celá hlava) může mnohdy způsobovat nevhodná obuv. Například příliš tenká nebo tvrdá podrážka způsobí, že otřesy nejsou při chůzi tlumeny, takže naše klouby a páteř trpí.
K bolestem v různých částech těla mohou vést také špatné pohybové stereotypy. Někdo je při chůzi nahrbený dopředu, takže přetěžuje oblast krční a hrudní páteře, jiný naopak příliš vystrkuje zadek, což může být působivé u mladých žen, ale jejich přetížené a zdeformované ploténky jim ve starším věku rozhodně nepoděkují.
Problémem je také nerovnoměrná zátěž, např. kabelka na jednom rameni, nebo těžký nákup v jedné ruce. Na první pohled je to banalita, ale v tu chvíli máme jedno rameno výše než druhé. Mnohdy se takto pohybujeme třeba i několik hodin denně.
V podstatě se nahýbáme do strany, páteř bývá většinou shrbená, některé svaly přetěžujeme, jiné jsou zkrácené. Pro jednou to tělo přežije. Jenže my se takto chováme většinou opakovaně. Jsou to totiž naše pohybové stereotypy. Mnohdy vlastně ani nevíme, jak takové správné držení těla vypadá.
V této chvíli stojí za to investovat do několika sezení u fyzioterapeuta nebo se přihlásit do nejrůznějších forem zdravotně zaměřeného cvičení.
Nestejná délka nohou nebo ploché nohy
Stává se také, že lidé mají jednu nohu o něco kratší. Většinou je rozdíl jen nepatrný, ale při velkém množství kroků, které každý den uděláme, tento rozdíl sehrává roli, např.
v rozdílném zatížení a opotřebení kloubů. Mnoho lidí trpí problémy s nožní klenbu. V tomto případě je nutné navštívit odborníka, který většinou předepíše vhodnou vložku do bot.
Mnohdy i tato samotná přinese úlevu od různého pobolívání.
Nejen ortoped je odborníkem na chodidla
Ke komu zamířit, pokud máte pocit, že vaše chodidla nejsou v pořádku? Většina lidí s pohybovými problémy navštíví ortopeda. Ten zjistí, jestli máte v pořádku nožní klenbu nebo díky rentgenu vám sdělí spoustu informací o vašich kloubech. Můžete se však také nechat vyšetřit na tzv.
podologii. Jedná se o obor, který se zabývá celkovým vyšetřením nohy. Tedy na nohy a chůzi se vyloženě specializuje. Zde vám odborníci vyhodnotí zatížení nohou jak statické (při stoji), tak dynamické (chůze, běh). Vyšetření odhalí různé odchylky při vašem pohybu (např.
nestejnoměrné zatěžování chodidel), které mohou vést k bolestem páteře či jiným zdravotním problémům. Pokud bude potřeba, doporučí vám výrobu individuální ortopedické vložky. Vyšetření je velmi užitečné, vhodné i jako prevence a to jak pro nesportovce, tak pro sportovce.
Nevýhodou je, že si jej zpravidla musíte hradit sami.
S podzimem přicházejí i bolesti kloubů… Jak s nimi bojovat?
„Bolí mě koleno, bude pršet,“ slýcháváme často nejen od seniorů. Podzim je neodmyslitelně spjatý s chladnými dny, které svádí k lenošení. Nejen změna počasí, ale právě také nedostatek pohybu se pak může promítnout do problémů s klouby.
Když se ochladí, lidé si často stěžují na bolest kloubů. Ve skutečnosti se ale ani experti nemohou jednoznačně shodnout, jak přesně počasí naše klouby ovlivňuje. Působí snad jako jakýsi barometr, který dokáže předpovídat počasí podobně jako pověstné rosničky? „Je to doposud vědecky nevyřešená otázka,“ přiznává ortoped MUDr. Róbert Pituch.
„Z povídání babičky či dědečka, ale i mnoha pacientů, lze ovšem říci, že počasí vliv na bolestivost kloubu má. Z mého pozorování vede k rozvoji zhoršení bolestivosti kolen či ramen spíše změna počasí samotná. Dalo by se to vysvětlit změnou tlaku, například před bouřkou.
Změna tlaku vzduchu způsobí i změnu tlaku v kloubu, změní se prokrvení v okolí kloubu a tím se projeví bolestivost nebo daný kloub oteče. Ten samý efekt pak způsobí i ochlazení vzduchu.
Vědecké výzkumy ale tyto teorie potvrzují i vyvracejí, takže na jednoznačnou odpověď si asi ještě budeme muset počkat,“ přiznává odborník a nastiňuje, že za bolestivými klouby mohou stát i další negativní faktory, které se pojí s nadcházejícím ročním obdobím. Klouby totiž potřebují pro správné fungování vhodný pohyb k udržování svalstva a vazu kolem kloubu v dobré kondici.
S příchodem podzimu a zimy ovšem přichází také čas lenošení a my trávíme více času v pohodlí domova, než procházkami po okolí, jak tomu bývá v létě. „To je patrné na subjektivním vnímání bolestivosti v sychravém počasí. Den se zkracuje, lidi zůstávají doma, pohybu ubývá a tím se více projevuje například tuhnutí kloubu,“ vysvětluje doktor Pituch.
Myslete na klouby dřív, než začnou bolet…
Právě zvyšující se počet lidí se sedavým zaměstnáním, nadváhou či civilizačními chorobami, jako je například diabetes, stojí za stále plnějšími ordinacemi ortopedů. „Přesná čísla nejsou dostupná, ale dalo by se říci, že poměr lidí v populaci, který má potíže s klouby, se spíše zvyšuje.
Svůj podíl na tom má i změna životního stylu,“ uvádí Róbert Pituch. Mezi hlavní rizikové faktory dále patří předešlé úrazy, genetika a zejména věk. S přibývajícími lety totiž dochází k rozvoji osteoartrózy.
Toto degenerativní onemocnění, které na sebe upozorňuje bolestí kloubů, postihuje obvykle lidi již kolem padesátky. „Postupně se začínají objevovat bolesti či omezení hlavně nosných kloubů a většinou již diagnostikujeme artrózu nejenom mírného stupně,“ říká MUDr. Pituch.
Okolo šedesátky už artróza postihuje okolo 40 % lidí. Problémům však lze do určité míry předcházet – proto nečekejte, až se podzimní bolení kolen hlasitě ozve, ale vsaďte na prevenci.
Kdy je čas začít řešit problémy s klouby s odborníkem?
Ideální je věnovat se prevenci zavčasu – a k tomu patří i přiměřený pohyb. Takže se teple oblékněte a navzdory sychravému podzimu vyrazte na čerstvý vzduch. Procházkou dobijete energii a prospějete i kloubům. Zároveň je však nepřetěžujte, nevystavujte jednostranné zátěži a vyvarujte se úrazům.
Rozvoj osteoartrózy bývá rychlejší a přichází v nižším věku v případě, že jsou klouby výrazně zatěžovány – například při sportu, u lidí s nadváhou, cukrovkou, či u stavů po předešlých úrazech či operacích. „Čas na návštěvu ortopedické ambulance nastává v případě, že dochází k rozvoji bolestivosti, otoku či omezení rozsahu pohybu kloubu.
Při vyšetření se zhodnotí stav kloubu a lze posoudit, jestli jsou potíže adekvátní věku nebo je potřeba již nastavit terapii,“ vysvětluje ortoped Pituch.
Jak na podzimní bolesti přírodní cestou?
Když naše prababičky „cítily v kloubech změnu počasí“, zaháněly bolesti různými prostředky v podobě mastí a obkladů z bylinek, například kostivalu lékařského, lidově řečeného kobylí mléko, jitrocele, ale také ze zelných listů.
Dnes už existuje mnohem širší škála možností, jak pomoci organismu při příznacích artrózy. Moderní studie vedly k vyvinutí různých doplňků stravy.
Ukázalo se, že pohybovému aparátu prospívá zejména chondroitin sulfát a glukosamin sulfát (obsažený například v přípravku GS Condro DIAMANT), které mají příznivý vliv na kloubní chrupavku, vazy a šlachy. Pomáhají při jejich regeneraci a obnově a zmírňují opotřebování.
Prospěšnou látkou je také aescin, někdy označovaný jako escin. Jedná se o extrakt z jírovce maďalu (kaštanu koňského), který pomáhá proti otokům a zánětům.
zdroj: Pixabay.com
Mocné počasí – 10 příkladů jeho působení na naši kondici
Meteorologické výkyvy mají dopady na zdraví mnoha lidí. Někteří jedinci jsou vůči těmto náhlým změnám citlivější a pocítí i sebemenší vychýlení, jiní zase registrují obraty počasí s předstihem několika dnů. Jak jste na tom vy?
Zdravotních komplikací, u nichž hrají roli změny počasí, je známá celá řada. Dokonce existuje vědní obor, biometeorologie, který toto zkoumá. Prozradíme, na co konkrétně může mít počasí vliv.
1. Krevní tlak
V létě, při poklesu atmosférického tlaku, snižuje se rovněž krevní tlak.
2. Sebevraždy
Výkyvy počasí mají vliv i na psychické rozpoložení člověka, proto například míra sebevražd roste v zimě a na podzim.
3. Astma a alergie
Změny období a horké vlny zhoršují projevy astmatu a nejrůznějších alergií.
4. Problémy s klouby
Náhlé změny atmosférického tlaku, ke kterým dochází například před bouřkou, mohou spustit bolest kloubů. Nepříjemný je i dopad velmi chladných teplot.
5. Bolest hlavy
Tato potíž se dává také do souvislosti s rychlou změnou atmosférického tlaku. Jinou příčinou bývá například prodlužování dnů – delší působení jasného světla může u některých náchylnějších jedinců vyvolat migrénu.
6. Cukrovka
Během chladných období roste viskozita neboli vazkost krve. V této době mohou mít cukrovkáři potíže s kontrolou glykémie (hladiny cukru v krvi).
7. Srdeční infarkt
Hlavně kardiaci by si měli v letních dnech dávat pozor a vyhýbat se pobytu na přímém slunci.
8. Chronická obstruktivní plicní choroba a jiné nemoci plic
Horké a vlhké počasí může ztěžovat dýchání, především lidem s již existujícím plicním onemocněním. Znečištění ovzduší, které v létě bývá horší, hraje také svou roli.
9. Chřipka
Podle vědců rapidní změny teplot oslabují imunitní systém a tělo se stává náchylnější k infekcím, tedy také k běžné chřipce.
10. Pocit tlaku v nosních dutinách
Nárůst atmosférického tlaku spousta lidí pociťuje právě v oblasti nosních dutin.
Uvedený výčet možných dopadů počasí na lidské zdraví zdaleka není kompletní. Zdá se, že na nás má vliv i v ohledech, které si ani přímo neuvědomujeme. Pro zdravého mladého člověka tyto změny obvykle nepředstavují vážnější zdravotní riziko. Na pozoru by se však měli mít především starší a nemocní lidé a přizpůsobovat svoje denní aktivity aktuální předpovědi počasí.
(mic)
Zdroje: www.weather.comwww.webmd.com
Bolí vás klouby a hlásí vám změnu počasí? Kupte si nové boty a lososa
Foto: Antonio Guillem, Shutterstock.com
Nevypadá to zprvu nijak nebezpečně – ráno vám trvá, než se rozhýbete, klouby vám bolestí ohlásí změnu počasí a v zimě se musíte začít lépe oblékat, protože jinak vám „nastydnou“ kolena. Proč tyhle obtíže nepodceňovat?
Právě kvůli bolestem kloubů a páteře zůstává nejvíc lidí na neschopence. Příčin, proč možná i vás právě bolí klouby, je hodně. Mnoho lidí si myslí, že jsou příznakem stárnutí a v podstatě se proti nim nedá nic dělat. To je ale omyl, na který můžete doplatit – může totiž skončit třeba totální endoprotézou.
Klouby většinou bolí v důsledku osteoartrózy, tedy snížené schopnosti kloubu tvořit chrupavku. Jestliže chrupavka ubývá, nemoc postupuje, postihuje kloubní tkáně a postupně i kost, ke které je kloub připevněn – ta se začne rozpadat a nezbývá než ji vyměnit.
„Zničené klouby se nahrazují umělými implantáty, takzvanými endoprotézami, které obnovují funkci u kyčelních, kolenních, ramenních, loketních, zápěstních i prstových kloubů. Dnešní medicína dokáže pacientům vrátit pohyb také vkládáním velmi drobných implantátů do kloubů,“ říká MUDr.
Jan Novotný z ortopedické ambulance v Ústí nad Labem.
Proč osteoartróza vzniká, není zatím stoprocentně jasné. Ví se však, že ohroženější jsou primárně lidé s genetickými dispozicemi, ti, kteří klouby stereotypně zatěžují, například dlouhým stáním nebo nadváhou.
Nemoc mohou uspíšit i poruchy metabolismu, zlomeniny kloubů, opakované drobné úrazy a nošení nevhodné obuvi.
S bolestí kloubů souvisí i zhoršená činnost ledvin: jestliže špatně fungují, ukládají se škodliviny v těle, tedy i v kostech a kloubech, a to ovlivňuje jejich kondici.
Všechny jmenované důvody se mohou na kloubech podepsat bez ohledu na věk – lékaři se setkávají s pacienty, kterým je lehce po dvacítce. U nich bývá příčinou hlavně přílišné zatěžování sportem či nevhodným pohybem.
Foto: Africa Studio, Shutterstock.com
Musíte se ráno po probuzení obtížně rozhýbávat? Může to být první signál problémů s klouby
A jaké jsou charakteristické projevy osteoartrózy? „Nejvýraznější je bolest a ztuhlost kloubů při zátěži, jejich citlivost na chlad a změnu počasí, bolesti svalů a zhoršení pohyblivosti během noci. Typická je bolest a ztuhlost ráno po probuzení, případně po delším klidu,“ vysvětluje MUDr. Pavel Drbal, specialista na fyzikální a rehabilitační lékařství.
První obtíže se většinou projeví na nosných kloubech – kolenních a kyčelních, které jsou nejvíce zatěžovány. Bolesti se mohou objevovat i dlouhá léta a postupně se zhoršují. Existuje prevence? Lékaři pro vás mají několik doporučení:
- Poslouchejte své tělo – i když vám každý doporučí sportovat, klouby nepřetěžujte. Vhodné je plavání, rychlá chůze, jízda na kole a jóga. „Při nadměrné či nerovnoměrné a dlouhodobé zátěži může dojít k poškození kloubů i vazivových tkání,“ upozorňuje MUDr. Michaela Tomanová, primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí. „Je vhodné střídat různé aktivity,“ dodává s tím, že když si člověk není jistý, zda mu určitý pohyb neškodí, je vhodné poradit se s rehabilitačním lékařem nebo jiným odborníkem. „Za sebe bych doporučil minimálně plavání a saunu. Pohyb ve vodě je pro klouby mimořádně zdravý a sauna se stará o správnou funkci celého organismu,“ doplňuje nutriční poradce Pavel Mirovský.
- Sportujte venku – pro klouby je zásadní dostatečný přísun vitaminu D, který tělo vytváří při pobytu na slunci. Je důležitý v metabolismu kostí a chrupavek a jeho nedostatek se podepisuje na jejich kondici. Dejte tedy přednost parku či lesu před tělocvičnou.
- Pořiďte si vhodné boty – obuv by měla tlumit nárazy při pohybu, ideální je investovat do vhodných ortopedických vložek.
- Zhubněte – nezatěžujte klouby tím, že musejí nosit vaše kila navíc.
- Dopřejte kloubům správnou výživu – osteoartrózu vyléčit nejde, musíte proto vsadit na zpomalení jejího průběhu. A to se podaří především úpravou dietního režimu a dostatečným příjmem tekutin. A pokud víte, že patříte mezi ohroženou skupinu, pak klidně zařaďte i potravinové doplňky stravy, které obsahují látky s dobrým vlivem na pojivovou tkáň. Klouby potřebují bílkoviny, minerály (hořčík, zinek, vápník, železo), vitaminy B, K a D a kolagenní peptidy. Zdrojem kolagenu je kromě speciálních kloubních doplňků výživy třeba tuňák, losos, krůtí maso nebo telecí játra.
Bolí vás klouby? Napište nám!
ŽENA-IN – Bude bouřka, cítím se jako moucha
Patříte k lidem, kteří vědí, jaké bude počasí, aniž by sledovali předpověď, protože se jednoduše například před bouřkou či deštěm cítí slabí, malátní a podráždění? Pak jste meteosenzitivní.
Máte najednou pocit, že vám někdo vysál z těla veškerou energii? Jako byste měli na hrudníku cihlu a za krkem pražec? Tak to bude nejspíš bouřka.
Bolí vás z dětství zlomená noha nebo dávno zhojené rameno? Bude pršet.
Máte dojem, že i kdybyste si natáhli na nohy na každou snad celého tuleně, tak se stejně nezahřejí? Mohli byste rukama z ničeho nic chladit jaderný reaktor? Ochladí se.
Zhoršila se vám nálada, jste nesoustředění, nejste schopni se koncentrovat a futra jako by byla neprůchodná, narážíte do rohů? To se blíží změna geomagnetického pole Země.
Nejsem hysterka, jsem meteosenzitivní
Moudrý Andronikos postavil už před dvěma tisíci lety v Athénách Věž větrů. Byl to jakýsi osmistěn, na jehož každé stěně je nahoře reliéf, zobrazující vliv směru větru na náladu a celkový stav člověka.
Otec lékařství Hippokrates zase učil, že při studiu nemocí se nesmí zapomínat na vliv počasí a podnebí určitého místa a ročního období.
Dodnes se některé operace v určitý čas nedoporučují, nebo naopak je doporučováno určité období, příznivější pro hojení.
Když nás bolí počasí
Nejhůře prý snášejí prudké změny počasí lidé s častými migrénami. Kdo má například nízký tlak, ten se může cítit zesláblý, nesoustředěný, nervózní a může se mu točit hlava, zaléhat v uších nebo hůře vidí. (Mohu potvrdit. Před bouřkou jsem doslova slabá jako moucha a vidím všechno roztřepaně. :-))
MUDr. Tomáš Brückler:Univerzální lék na tento, abych tak řekl, neduh bohužel neexistuje. Kromě klasických bolestí může počasí způsobovat i změny nálady. Malátnost, problémy se soustředěním a s vnímáním.
Změny počasí z dobrého na špatné těžko snášejí hlavně pacienti s revmatologickými nemocemi i s problémy pohybového aparátu, kostí a svalů. Rovněž astmatici a lidé psychicky labilní.
Reakce jsou však u každého individuální, závisí nejen na zdravotním stavu, ale i na duševním rozpoložení člověka a jeho celkové sensibilitě.
- Jedna rada – je lépe svůj problém pojmenovat, čili vědomě si připustit, že jsem citlivý na změny počasí, než tápat a obávat se organického onemocnění.
- I nedostatek světla může být velmi nepříjemný
Dříve pracovalo více než 75 % lidí v přírodě. Dnes žijeme a pracujeme převážně v uzavřených budovách a dostáváme sluneční světlo filtrované přes okenní tabule, čímž se podle nových poznatků ztrácí mnoho životně důležitých světelných složek.
Na počátku 80. let minulého století přišli vědci s celým balíčkem, který pojmenovali jako syndrom S.A.D. (Seasonal Affective Disorder = sezónní afektivní porucha).Tento stav vzniká vlivem nedostatku plnohodnotného světla a v našich zeměpisných šířkách jím trpí 10–12% populace.Ženy jsou náchylnějšíŽeny jsou k výskytu tohoto syndromu náchylnější, dokonce 4x více než muži. Hlásí zhoršenou náladu, pocity úzkosti, depresivní stavy, mnohdy sebevražedné myšlenky a sníženou aktivitu i zhoršení zájmu o sex.
Muži jsou vzteklí a rozežraní
Vzhledem k tomu, že mužům k vyjádření vlastních pocitů často chybějí slova, projeví se u nich S.A.D. ryze po mužsku. Bývají rozmrzelí, vzteklí, trpí zvýšenou potřebou spánku a mají stále chuť na maso a masné pokrmy. (Neplatí pro skalní mrzouty, lenochody a masožrouty. Ti to mají z přirozenosti)
Čím více k pólům, tím je výskyt S.A.D. hojnější.
Jak to?Do práce jdeme za tmy či úsvitu, vracíme se za tmy či soumraku. Během dne, kdy je slunečno, jsme v práci.
O víkendu není vždy jasné počasí. Jsme odříznuti sklem od životadárného spektra slunečního světla. Sklo nepropouští nutnou dávku UV záření, snižuje intenzitu světla. V průmyslových aglomeracích jsme před světlem navíc pěkně „chráněni“ ještě smogem a prachem. Podle rady vědců zkuste jednou týdně alespoň spát s rozsvícenou lampičkou, která by měla mít oranžové světlo. Případně ještě hodně pomůže například horské sluníčko.
Pro srovnání v létě je intenzita světla zhruba 100 000 luxů, zatímco v zimě jen 3 000.
V zimě, kdy je světla o mnoho méně, si nezatahujte závěsy a pořiďte si silnější žárovky. Doufám, že tohle pochopí především ti, kteří z nás dřou nekřesťanské nebo možná spíš křesťanské peníze za elektrickou energii. Až totiž všichni onemocníme z neustálého šetření čím dál dražším proudem, nebude jim mít na ty sumy a královské platy kdo vydělávat a budou v řiti. Vlastně my všichni. :-).
Jak jste na tom s citlivostí na změny počasí? Už jste někdy slyšeli o S.A.D.?
Bolest kloubů
Pokud klouby bolí dlouhodobě, je nemoc vážnější. Může jít o chybné držení těla, artrózu, dnu nebo infekci kdekoliv v těle (např. borelióza). Bolesti kloubů způsobuje také obezita nebo i nedostatek vitaminu C.
Příznaky
Bolí klouby, zejména ty kolenní. Bolesti neustávají ani v klidu a trvají dlouhodobě.
Léčba bolesti kloubů
Je nutné najít a stanovit příčinu bolesti. V případě infekce nastupují na řadu antibiotika, v případě bolestí v důsledku jiných nemocí jsou užívány speciální léky. Operace nastupuje v případě pokročilé artrózy. V mnoha případech, například když je příčinnou dna nebo obezita, jsou nutná dietní opatření.
Léky
Analgetika (Ibalgin, Ibuprofen), nesteroidní protizánětlivé léky (Diclofenak), antibiotika (podle příčiny nemoci).
Bylinky
Kloubům pomáhají masti z kostivalu lékařského, jírovce maďalu. Čaje z měsíčku lékařského, jalovce, mateřídoušky a pupenů borovic působí blahodárně proti revmatismu.
Homeopatika
Rhus toxicodendron 15CH – na bolestivou ztuhlost kloubů, která se pomalým rozhýbáním zlepší. Ztuhlost je největší ráno anebo po delším sezení. Velká zátěž ale posléze opět vede ke zhoršení bolestí.
Dulcamara 9CH – zhoršení bolestí při vlhkém a chladném počasí.
Bryonia alba 15CH – na klouby zarudlé, oteklé a teplé a bolesti pociťují jako ostré, bodavé a zhoršující se s každým pohybem. Příčinou zde může být i zánět kloubu.
Arnica montana 9–15CH – při přetížení kloubů nebo po úraze.
Pulsatilla 15CH – bolesti, které neustále mění místo. Bolesti jsou ostré, doprovází je zimnice a třesavka.
Ledum palustre 9CH – pomáhá při dně a při větší konzumaci alkoholu. Klouby jsou oteklé, namodralé. Bolesti se zhoršují za chladného a vlhkého počasí, ale i studeným obkladem. Bolesti zhoršuje i pohyb.
Ruta graveolens 15CH – při bolavých a ochromených kloubech, pomáhá při přetížení kloubů.
Domácí léčba a babské rady
Na klouby jsou výborné obklady nebo masti z kostivalu lékařského. Můžete si natrhat listy a ovázat jimi bolavý kloub přes noc. Pomáhají také zábaly ze syrového zelí, zejména při otoku kloubu.
Podobný účinek je také u listů devětsilu lékařského, účinek posílíte rozklepáním a překrytím igelitem na bolavém místě.Na klouby také pomáhá kolagen, který lze koupit ve formě prášku či kapslí, a kyselina hyaluronová.
Ty jsou doporučovány zejména jako prevence při větším zatížení kloubního aparátu, zejména u sportovců.
Vyšetření
Lékař provede klinické vyšetření, může nařídit ultrazvuk a vyšetření krve, aby se zjistila příčina nemoci.
V těhotenství
V těhotenství klouby bolí víc kvůli rychle rostoucí hmotnosti ženy. Je třeba více odpočívat a jíst vitamíny.
Možné komplikace
Bolest kloubů může mít mnoho příčin, nejvážnější jsou infekce v organismu, které mohou vést k celkovému selhání. Je nutné podrobné vyšetření a stanovení správné léčby. Trvalé následky závisí na příčině, nemusí být žádné, ale nikdy neleze vyloučit ochrnutí nebo amputaci.
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.
Prevence
Zdravý životní styl, přiměřený pohyb, hlídání váhy. Sportovcům se doporučuje užívat v případě enormní zátěže vitamínové preparáty s kolagenem nebo kyselinou hyaluronovou. Nezbytný je také vitamin C.
Kdy jít k lékaři
Při několikadenní bolesti kloubů, která nemá původ v nadměrné fyzické zátěži.