Jesus Christ superhrdina: Velikonoční mýtus pro moderního člověka

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Je tam ještě jeden aspekt, který možná není patrný na první pohled. To je jednání prokurátora judského. Ze zaznamenaných výroků je zřejmé, že věděl, že před ním je nevinný („nic špatného při něm nenalézám“). A přesto nakonec Ježíše vydá na smrt, po zdánlivě bezvýznamném výkřiku „Nejsi přítel císařův!“Pro jiného na jeho místě by to asi nic neznamenalo, ale pro Piláta to bylo přímé ohrožení existence: on totiž nebyl šlechtic, který by funkci dostal pro svůj význam, ale byl prokurátorem, protože byl císařův protégé. A kdyby se císaři znelíbil, přišel by o všechno.Na tohle už Pilát neměl odvahu, poslal nevinného na smrt a alespoň symbolicky si umyl ruce.

Strach jistě, ale z čeho měl prakticky neomezený vládce provincie takový strach v kauze (z hlediska Říma) bezvýznamného podivného proroka?Kdyby k funkci přišel řádným způsobem, z něčeho takového by strach asi neměl.

O tom dost pochybuju . Ne kvůli tomu, že by zde nebylo něco přínosného, ale spíš že ty argumenty nebudou brát vážně. Tím víc, že učíte tam, kde učíte.

Těžko můžete vědět, kde učím.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/212411058030620/V tomto pořadu z června 2012 jste vystupovala a v titulku bylo napsáno, že jste z Arcibiskupského gymnázia v Praze. Takže buď jste změnila místo, nebo je to jiná Veronika Valíková.

Tak to pak jo.

Ale katolička jsem stále, pane Gabryši.

Máte pocit, že bych o tom pochyboval? Moje orientace se taky se změnou studijního oboru nemění, paní Valíková .

Veroniko, děkuji Vám. Miluji učení, když lze použít historického a aktuálního kontextu. Blaží mne, když na to děti/studenti reagují. Ještě jednou děkuji a karmu vám. A současně i přání příjemně strávených Velikonoc, nejen Bílé soboty.

Výborný článek! Karma

Díky! Radostné Velikonoce! Ježíš opět bude vzkříšen! Allelujah!

Propagace náboženství ve škole….? Narození z panny a zmrtvýchvstání jsou jistě zajímavá fakta, která mohou oslovit. Naštěstí jsme národ ateistů, kteří si na Velikonoce jenom hrají, aby si mohli pořádně nacpat břicho…

Vážený pane, Nový zákon jako příběh je součástí evropské kultury, bez jeho znalosti se neorientujete v moderní literatuře, filmu, ničem. Tento příběh je v RVP, otázky z NZ se objevují v maturitních testech, špatně formulovaná otázka na Květnou neděli se objevila i v televizní UčiTelce. Buďte tak laskav, a jděte prudit jinam. Je Bílá sobota. Naposledy vadil příběh Ježíše Krista KOMUNISTŮM…

Dovolím si drobně nesouhlasit, že bez znalosti Nového zákona se člověk neorientuje v moderní literatuře, filmu, ničem. Fakt, že orientuje, vím to, jsem to já.

Pravděpodobně bych Vám rychle dokázala, že ta orientace má své meze. Co spojuje Bulgakovova Mistra a Markétku, Keasyho Vyhoďme ho z kola ven (Formanův Přelet přes Kukaččí hnizdo), Kingovu Zelenou míli (včetně filmu), Irvingovu Modlitbu za Owena Meanyho… přidala bych ještě Forresta Gumpa, některé díly Doctora Who a Hvězdné války? A tady je to výrazné, v mnoha dílech najdete jen náznaky, protože ten příběh se opakuje stále znovu a znovu… Pěkný den.

Vy asi máte problém v tom, že NZ poznáváte úplně všude a pokud ho všude chcete vidět, tak tam skutečně je. Stejně tak jak všude vidí muslimové svou svatou knihu.Pokud vím, ctitelé Hvězdných válek mají vlastní náboženství….

Nemluvíme o náboženství, pane Bárto, ale o motivech příběhů. Ty se stále opakují a objevují v nečekaných variantách. I temných, otočených naruby. Anakin Skylwalker například nemá otce – zkuste se podívat a první díl HV, místo abyste mi plival v diskusi pod blogem.

PS: Předpokládám, že jmenované knihy jste ani nečetl. Pěkný den.

Mnoho antických hrdinů také nemá otce…nečetl jsem vše co uvádíte,ale něco jsem přečetl.

A mnoho jich má otce božského. 🙂

Přesně tak. Ze starších antických předloh autoři NZ pouze hlavní motiv opisovali…ta panna také není moc originální. Základ je tedy úplně jinde….

Zeus si nasekal tolik synů, že čert aby se v nich vyznal. Takový zlatý déšť Danae zřejmě panenství nezbavil, to je pravda . Bůh Nového zákona má syna jednoho a nepotřebuje zlatý déšť, nemusí se ani měnit v býka. Stačí mu slovo a svolení Marie. A Boží syn není Héráklés ani Perseus ani Achilleus (ten měl božskou matku). Žádný superhrdina. Opírá se zase jen o slovo. A příběhy.Nový zákon je velmi originální kniha. A příběh Ježíše Krista se v různých obměnách stále opakuje, byť v trochu jiných kulisách. Pokud nečtete kvalitní beletrii a nesledujete oscarové filmy, zjevně nejste schopen to docenit. Doplňte si vzdělání, potom přijďte diskutovat o antice a Novém zákonu.

PS: Který antický hrdina je bez otce? Olympští bozi se ke svým potomkům přiznávali celkem okatě.

Bez lidského otce, pokud už mě chcete chytat za slovo…Vy ovšem na olympské bohy věřit nemůžete, protože popírají vaši víru.

Pane Bárto, znovu. Většina řeckých hrdinů má božské otce, které znám, i podle diskuse, výrazně lépe než Vy. Antický svět a křesťanský svět byli v rozporu jen v komunistických učebnicích a v Ecově Jménu Růže. Většina církevních otců z antického světa vycházela a navazovala na antické filosofy. Odložte Dana Browna a přečtěte si alespoň Kazantzakise. Sice ho za poslední pokušení vyobcovali z pravoslavné řecké církve, ale aspoň nepsal bláboly. Pěkný den.

Poslední pokušení. Velké P. Také skvělý Scorseseho film. Doporučuji.

Tak znovu. Já nikde pochopitelně nepíši, že hrdinové řecké mytologie nemají „božské otce“, nevím jak jste na to přišla. Browna jsem nečetl, protože je to blábol,Kazantzakise přečteného mám a film na jeho dílo je prostě skvělý. Také vzbudil mezi církví dost negativních reakcí a bylo i pár utoků na kina. To jsou ti fanatici, kteří jsou v každé době.Historie křestanské církve ovšem nezačíná až ve 12.století, co bylo předtím v době „temna“ Vás asi moc nezajímá. Antickou literaturu v té době zachránili muslimové.Pokud jde o Jméno růže, tak snad nechcete říci, že čarodějnické procesy nejen této doby jsou výmysl autora či snad dokonce komunistů. Jinak děkuji za připomenutí mé oblíbené knihy i filmu. Skvělá hudba a filmařina.

Co bylo v době temná přesně nevím. Nemáme písemné záznamy. Ale mnohé antické svitky by sežraly myši, kdyby je mniši v klášterech neschovávali a neopisovali.

Pane Bárto,vy jste nečetl NIC, jinak byste tak hloupě nereagoval!

Řeckou mytologii znám dobře, stejně tak Homéra…právě proto tak reaguji.Autoři NZ použili pouze starší náboženské motivy a příběhy zčásti doplněné o nové „zázraky“, kterým kdysi lidé věřili…Vy opravdu věříte tomu, že se dá uřknout fíkovník? Učedníci tomu věřili, tak jako všemu ostatnímu….

Médea létala na drakovi, Krakena zabila hlava Medúsy a třeba taková Kirké … biblické příběhy a antické mýty je třeba brát jako obrazy a inspiraci, ostatně Kristus hovořil v podobenstvích. To není otázka víry, ale všeobecného vzdělání. Pěkný den.

Antičtí autoři měli mnohem více fantazie, jejich příběhy se podobají dnešnímu fantazy žánru. NZ a především Marek je jen suchá snaha předat příběhy o konkrétní osobě a podle toho to vypadá.To Lukáš je mnohem talentovanější fantasta a vypravěč. Škoda, že církev nakonec odmítla a zakázala páté Petrovo evangelium, tam se autor opravdu odvázal a zastínil tak bláboly v dalších apokryfních evangeliích. Ty jsou také dobrý materiál a ukázka toho, čemu všemu byli lidé té doby ochotni věřit. Probíráte ze studenty i apokryfní evangelia, jen tak pro zpestření a pobavení….

A dala byste krk na to, že stejné motivy příběhů se neobjevily i před Kristem?

Všechna velká náboženství přece mají boha, který na jaře zemře a znovu se zrodí. Řekové Dionýsa. Egypťané Osirise… To se nevylučuje, před týdnem jsme dělali řecké divadlo, tam je Dionýsos velmi důležitá postava Evangelijní příběh má ovšem svá specifika – stejný dav na Květnou neděli Krista vítá, v pátek křičí: „Ukřižuj“. Zákoníci, Jidáš, Pilát, vyděšený Petr – to všechno jsou postavy, které by Evropan i Čech měli znát. A především je tu ten étos stále se opakujícího příběhu – nastavíte krk pro druhé, něco jim ze sebe dáte – a když jde do tuhého, jste sám. Všichni, kdo se o něco snaží, to znají. proto o tom psali Bulgakov, Irving, Kesey, King… a další a další… Pěkný den.

Proč do všeho montujete náboženství? Ty stejné motivy příběhů mohou mít i zcela jiný základ. Možností, jak se člověk odlišuje od davu a je jím proto zavrhnut, je nepřeberně mnoho.

Protože mytologické systémy a náboženství ve starších kulturách splývají. Příběhy jsou propojené s vírou a uctíváním bohů. I to zlé křesťanství přineslo za Alpy znalost písma a příběhy, které se smísily se zdejšími mýty a příběhy.

Paní Veroniko, těch cynických příspěvků si nevšímejte, vždycky budou existovat lidé, kterým není nic svaté. Díky za článek, důvod k zamyšlení… Karma…

Děkuji. Všímat si jich v tomto případě musím – článek přicvaknu do classroomu studentům. Jistě se jim ta diskuse bude líbit.

Tak doufám, že tam necháte i to, že bych Vám rovněž jako učitelka češtiny přála, abyste si doopravdy dokázala semtam od učení odpočinout. A věřila i detem …a že řada spisovatelů , i těch jejich skalních dneska…v sobě má i jakés vzdělání tohoto příběhu, ba co víc, že mnohem méně cestou vnucení, promiňte, dokážou přiběhy fabulovat a rozvíjet systém hodnot na základě předložených okolností, které hrdiny příběhů obklopují…no jestli mam všechno v literatuřé dokutat k Ježíši na kříži…a bez toho to nejde?…nevím.

Pěkné Velikonoce, paní K.

Paní Veroniko, možné je i to, že i bez znalosti NZ se dá objevit mnoho zážitků, prožitků a poznatků, o kterých třeba znalec NZ nemusí mít ani anunk, takže je třeba dobrý přistupovat k věcem bez nějakého zatížení…

To nepopírám, paní Dubcová. Ale s jeho znalostí také. Pěkné Velikonoce.

Tak to máte pravdu, bez znalosti NZ bych jsem si Život Briana tolik nevychutnal… Ovšem Vaše tvrzení, že bez jeho znalostí je člověk zcela ztracen je hodně nadnesené. Moje tvrzení, že česká společnost je z velké většiny ateistická jistě rozporovat nebudete…

Nenapsala jsem, že je člověk ztracen, napsala jsem, že se bez znalosti NZ neorientuje v umění. Jsem češtinářka, mou povinností je učit mladé lidi příběhy, zvláště ty, které ovlivňují literaturu dva tisíce let a stále se v různých obměnách vracejí. Vaše druhé tvrzení je pro můj blog irelevantní. Ano, Brian je také paralela, zdařilá. Pěkný den.

Jesus Christ superhrdina: Velikonoční mýtus pro moderního člověka

Velikonoční svátky nejsou mezi lidmi tak populární jako třeba Vánoce, přesto se z křesťanského pohledu jedná o nejvýznamnější svátky v roce. Pro ty, kdo křesťany nejsou, zbylo ze svátků jenom pár bezvýznamných tradic.

Autor: Isifa.cz

Nedávno mi napsala jedna známá, že nechápe, proč by jakožto nevěřící a nekřesťanská žena měla za radostného juchání běžet v pyžamu pro malovaná vajíčka, zatímco ji někdo mlátí proutím. Tak tedy, mohou mít Velikonoce nějaký obsah i pro ty, kdo pří sčítání zatrhávají kolonku „bez vyznání“?

Pokud bychom hledali v tradičních svátcích nějaký praktický význam, pak by tento účel v moderní přejedené kultuře plnila spíše postní doba, která by svým důrazem na střídmost v jídle a mase a odříkání si zbytečnosti mohla prospět mnoha nejen obézním lidem.

Vezmeme-li v úvahu dodržování těch několika velikonočních zvyklostí, jako je pomlázka, velikonoční vajíčka, zajíček apod.

, pak je na tom křesťan a ateista vlastně docela podobně, neboť původ těchto tradic souvisí s křesťanskou vírou jen okrajově, pokud vůbec. Vlastně ten původní účel velikonočních zvyklostí ani moc neznáme.

Odložme proto tradice stranou a podívejme se hlouběji na samotný velikonoční příběh.

Mýty potřebujeme i dnes

K tomu, abychom lépe pochopili smysl, jaký může mít velikonoční příběh i v dnešní době, si připomeňme jednu důležitou funkci, kterou náboženství tradičně plnila: tvoření mýtu.

Každá kultura má své mýty. V mýtech člověk hledá odpovědi na základní otázky života: kdo jsme, odkud pocházíme, kam směřujeme…

Mýty ale mají i psychologický význam. Části naší psychiky, které nejasně pociťujeme, ale nedokážeme v sobě plně asimilovat, promítáme navenek do symbolických podob různých bohů, démonů nebo mýtických příběhů.

Tyto materializované projekce nepochopených obsahů naší psyché nám umožňují vnímat tyto obsahy v jejich čisté formě, jednat navenek s tím, s čím se nedokážeme vypořádat sami v sobě, umožňují nám vyznat se v nás samých, v našem vnitřním světě.

Potřeby moderního člověka se v tomto směru v zásadě neliší od potřeb kmenového divocha, a ať si to uvědomujeme nebo ne, i naše moderní kultura je postavena na mýtech, které plní podobnou funkci jako před tisíciletími.

Definujeme-li mýtus jako příběh nebo motiv, který slouží k vysvětlení základních otázek, jako je původ světa, života a člověka, a který má zásadní dopad na naši psychiku a utváření našeho života, jakož i podoby celé společnosti, můžeme nazvat mýtem domorodá vyprávění takzvaně primitivního člověka stejně jako ustálená dogmata organizovaných náboženství nebo nejmodernější teorie, které nám věda k naší racionální víře předkládá.

Vždyť jaký je rozdíl, srovnáme-li dopad víry v něco, co je „reálné“, se silným přesvědčením o něčem, co má „nereálný“ obsah? V obojím případě se jedná „jen“ o víru, obojí tedy v nás působí stejně účinně. Víra nás ovlivňuje více silou, s jakou jsme jí oddáni, než svým obsahem.

Mýty, které v dnešní moderní západní kultuře ještě mají nějaký působivý vliv, lze v podstatě rozdělit na vědecké a náboženské.

Tipoval bych, že větší vliv budou mít ty vědecké, neboť věda se těší větší vážnosti a nadto se jejím teoriím věří doslova, což na straně křesťanů ve vztahu k starozákonním vyprávěním platí dnes jen v případě zarytých fundamentalistů.

Podívejme se tedy na ty hlavní moderní mýty a zamysleme, jaký dopad na nás mohou mít:

„Velký třesk“

Teorie tvrdí, že celý vesmír vznikl z nekonečně husté singularity. Vesmír se postupem času rozpíná, čímž se objekty od sebe vzdalují. Samozřejmě se nejedná o mýtus v pravém slova smyslu, nýbrž o vědeckou teorii. Pro naše účely s ní ale budeme zacházet jako s mýtem.

Autor: SXC

Zásadní slabinou tohoto mýtu je, že nenabízí nic, co by uspokojilo naši potřebu smyslu, neříká nic o tom, proč svět vznikl, a i když věda je schopna ve světě rozpoznat jistý řád, stále zde chybí jeho účel. Vesmír, svou povahou studený a odcizený, vznikl náhodně z těžko pochopitelných, absurdních příčin.

Přestože tato teorie má být racionální, ani rozum průměrného, selsky uvažujícího člověka příliš neuspokojí. Jak se mohla hmota celého vesmíru vměstnat do objemu velikosti golfového míčku?

Mýtus zvaný „evoluce“ a „vývoj lidského druhu“ 

Mimo jiné nám sděluje, že přežijí jenom ti nejsilnější a nejpřizpůsobenější. Ty, kdo danému standardu nevyhovují, už příroda sama vyselektuje.

Mýtus evoluce nabízí jen velmi povrchní a neuspokojivou odpověď na otázku odkud pocházíme.

A jaké životní poučení nám mýtus nabízí? Život není o naplňování hodnot, vyjma těch biologických; bojovat o přežití a snažit se přizpůsobit svému prostředí. Etický dopad může být katastrofální.

Jestliže hybnou sílu vývoje v přírodě představuje přirozená selekce, proč bychom se přírodu nesnažili napodobovat? Co kdybychom zaváděli selekci na základě pohlaví, rasy, náboženství…? A co třeba eugenika…?

Biblický příběh o stvoření světa a člověka a vyhnání Adama z ráje 

Starozákonní příběhy sice přisuzují větší hloubku našemu původu a nabízejí i vyšší smysl našemu životu, současně nás ale Bohu i přírodě vzdalují. Člověk je oddělen od Boha, jeho přirozenost je narušená, lidé jsou svou podstatou hříšníci.

K čemu může vést tento pocit vzdálenosti mezi Bohem a člověkem? Nechme se poučit historií. Bůh byl největším objektem zájmu středověkého člověka, jehož největší snahou bylo proniknout do Božích tajemství. Vlivem různých faktorů se ale pociťovaná propast mezi člověkem a Bohem začala prohlubovat.

Bůh začal být časem pro člověka natolik vzdálený, že ho přestal zajímat.

Lidé raději obrátili svou pozornost ke světu, zprvu se spíše jednalo o přesměrování zájmu o neznámo z oblasti mystiky do neprozkoumaného fyzického světa, postupně i toto neznámo ze světa mizelo a lidé se stále více stávali racionalisty. S neznámem a tajemnem se vytratilo i duchovno.

Starozákonní příběhy nám ale sdělují ještě další věc: jsme odděleni i od přírody. Příroda a zvířata jsou zde od toho, aby sloužila člověku. Kam takový postoj vede a jaký může mít ekologické následky, si čtenář jistě domyslí.

Podobnost vědeckých a náboženských mýtů

Náboženské i vědecké mýty, které dominují naší kultuře, se vzájemně shodují více, než si uvědomujeme. Kdybychom je měli shrnout, vyzněl by výsledek asi takhle: Bůh buď není, nebo sice je, ale je nám natolik vzdálený, že nás nezajímá. Přírodě jsme nadřazení a současně jsme od ní odděleni.

Člověk je buď dokonalejší a vyvinutější zvíře, nebo hříšník, na němž lpí kletba dědičného hříchu a jehož přirozenost je třeba držet zkrátka.

Velikonoční příběh – jeden z mála zdravých mýtů 

Uvědomíme-li si, jak se tyto klíčové příběhy naší kultury míjejí s nejhlubšími potřebami naší přirozenosti, o to naléhavěji nám vyvstane potřeba zdravého mýtu, který by naši duši opravdu naplňoval, ukázal nám smysl, odhaloval, co je v nás, pomáhal nám v obtížích… Domnívám se, že velikonoční příběh zmrtvýchvstání by mohl plnit funkci takového „zdravého mýtu pro moderní dobu“. Ať si to přiznáme nebo ne, z hlubinně psychologického pohledu obsahuje Ježíšův příběh několik hlubokých a silných motivů.

Tento základní motiv všech mýtů najdeme v podstatě v každém dobrodružném filmu nebo detektivce, kde kladný hrdina vítězí nad hordami lumpů, a kde ti dobří to nakonec vždycky vyhrajou. Ježíš představuje hrdinu par excellence. Zvítězil nad zlem jako takovým.

Při zmrtvýchvstání spojil hrdina velikonočního dramatu svou duši s tělem, takže tělo se stalo oslaveným (tj. nepodléhající fyzickým změnám) a mohlo projít zapečetěným hrobem.

To nás může učit přijímat své tělo i duši, uvědomit se, že tvoříme psychosomatickou jednotu a překonávat následky dualismu, který obě složky odděluje a v jehož důsledku svět dodnes trpí, neboť dualistický pohled zpravidla vede k podcenění nebo nepřijetí naší „nižší“ tělesné složky, nebo přinejmenším některých jejich aspektů; a to, co v sobě nepřijmeme, začne strádat.

Ježíš Kristus představuje dokonalý obraz sjednocenosti všech psychických prvků a vlastností, tuto image znali již středověcí alchymisté. Naše ideální já, které nicméně dovede komunikovat i s démony, když je třeba.

Existuje nějaký názornější příběh, který by učil tomu, že se trápení a bolest mění v radost, že se namáhavá práce dočká své odměny, oběť se vyplácí, noc se zákonitě změní v den?

Sílu stěžejního křesťanského příběhu lze dosvědčit i nesmírným dopadem, jaký mělo křesťanství na svět a kolik nesčetných změn působilo a stále působí i v individuálních životech lidí. Naslouchejme, co nám sdělují Velikonoce.

Archiv akcí

10. 8. 2018 Pátek 17:30 10. – 12. srpna 2018

• PROGRAM
• Pátek 10. srpna 2018, Masarykovo náměstí, vstup volný
• V prostorech u radnice od 17:30 hodin
• 17:30 – 19:00 skupina Návrat z Kyjova
• 19:30 – 22:00 Event Jazz Trio
• 22:30 – 23:45 Ukulele troublemakers
• Sobota 11. srpna 2018,  Masarykovo náměstí, vstup volný
• 9:00 – 17:00  Lidový jarmark (náměstí), ukázky lidových řemesel, předvádění výroby, dobové kolotoče, rytířský dobový tábor, kuchyně a zbrojnice
• 9:00 – 17:00  Komerční jarmark (náměstí a přilehlé ulice), prodej zboží všeho druhu
• 9:00 – 10:45 Country Bumpkins z Kyjova 
• 10:50 – 11:20 Fechtování (středověká ukázka)
• 11:30 – 12:45 Fčeličky ze Strážnice
• 13:00 – 13:15 Šermířská besídka (středověká ukázka)
• 13:15 – 14:45 Red socks orchestra
• 14:45 – 15:15 vystoupení „Výročí povýšení Kyjova na město královské“
• 15:30 – 21:00 Retro večírek aneb 35 let hitu „Holky z naší školky“ (Standa Hložek s kapelou Showband)
• 21:15 – 21:30 fire show Umbra
• 22:00 – 23:30 kapela Circus problem
• Neděle 12. srpna 2018, Masarykovo náměstí, vstup volný
• 9:00 – 17:00  LIDOVÝ JARMARK (náměstí), ukázky lidových řemesel, předvádění výroby
• 9:00 – 17:00  KOMERČNÍ JARMARK (náměstí a přilehlé ulice), prodej zboží všeho druhu
• 9:00 – 9:20   Dětský folklorní soubor Kyjovánek
• 9:30 – 9:50    Folklorní soubor Vyslúžilci
• 10:00 – 10:25 Ženský pěvecký sbor Tetky z Kyjova
• 10:35 – 10:50 Ženský pěvecký sbor Tragačnice
• 11:00 – 11:10 Přípravka Slováckého souboru Kyjov
• 11:15 – 11:30 Taneční složka Slováckého souboru Kyjov
• 13:00 – 14:30 k poslechu hraje cimbálová muzika STUŽKA

Dožínkové veselí vyvrcholí po průvodu programem před radnicí v podání SLOVÁCKÉHO SOUBORU KYJOV. Do 22:00 hodin bude hrát dechová hudba ŽADOVJÁCI.

Doprovodný program:

Sobota:

14.00 – 23.00 12. ročník Galerie rulandských vín v ČR (ve sportovní hale Klvaňova gymnázia Kyjov, vstup z Komenského ulice), od 16.00 k poslechu hraje cimbálová muzika

1. Neděle:
2. 09.30     Mariánská pouť, poutní průvod vyjde z Boršova a z Nětčic
3. 10.30     Slavnostní poutní mše v kostele Nanebevzetí Panny Marie

14.00     Krojovaný dožínkový průvod.

Trasa letošního průvodu bude jako již tradičně začínat u hospody U Jančů ve 14:00, kde se poté vydáme pro hospodáře, kteří letos jsou ve slepé ulici nad ulicí Nětčická nad Jančovou hospodou.

Od hospodářů po ulici Nětčická a Dvořákova do ulice Urbanova, kde zazpíváme u domu pana starosty. Dále budeme pokračovat kolem letního kina směrem k mlékárně a po ulici Dobrovského k poště a na náměstí.

Po oba dny budou pouťové atrakce před kinem Panorama.

Výstavy:

10. 8. – 9. 9. Radniční galerie – Ľubomír Miča OBRAZY 2014-2017,

Otevřeno pá 10 – 12 h., 14 – 16 h.; so 14 – 16 h.; ne 14 – 16 h.

Výstava bude zahájena vernisáží v pátek 10. 8. od 17.00 h.

16. 7. – 31. 8. Vlastivědné muzeum – Malé radosti pro každý den

otevřeno pá 8 – 12 h., 13 – 16 h., ne 12:30 – 16:30 h.

13. 7. – 27. 8. Galerie Čajovna – Ten druhý život (výstava fotografií z vojenských misí AČR)

otevřeno dle otevírací doby Čajovny

so 8 – 20 h., ne 8 – 17 h., Palackého ul. (naproti Vlastivědného muzea)

4. Oblastní a 14. Okresní výstava zvířat mladých chovatelů s mezinárodní účastí a místní výstava králíků, holubů a drůbeže.

Expozice kyjovských včelařů a myslivců a Kalifornských žížal. Možnost projížděk dětí na ponících. V sobotu od 14 h. a v neděli od 9:30 ukázka králičího hopu.

• V neděli od 15:30 vystoupí mažoretky a poté proběhne slavnostní předávání cen.
• Pořádá Český svaz chovatelů Kyjov a Okresní komise pro práci s mládeží.
• Změna programu vyhrazena!
• Akce se uskuteční pod záštitou starosty města Kyjova Mgr. Františka Lukla, MPA
• Kde: Vstupné: