Plesnivý sýr, zkyslé mléko, zbytky oběda od včerejška. Příčí se mi vyhazovat jídlo, ale ani u nás doma vždycky nezpracujeme 100% toho, co koupíme a uvaříme. Snažím se důsledně neplýtvat jídlem a dneska se s vámi podělím o tipy, díky kterým ani zdaleka nedosahujeme děsivého evropského průměru vyhozených potravin (asi 100 kg jídla na osobu/za rok).
Zaměřím se na:
- uvařené jídlo a jeho zbytky,
- zpracování čerstvých surovin z ledničky.
Je to v zásadě pár pravidelných úkonů, díky nimž dnes vyhazuji opravdu minimum jídla i bez slepic na dvorku. Vštípili mi je v rodině nebo jsem k nim dospěla sama vedením vlastní domácnosti.
Možná to budou drobnosti, které už sami děláte. Možná vás inspiruji. A možná z toho vyjdu jako ras, co vaří podle ledničky a ne podle chuti :-).
Pojďme na ně. Tohle jsou mé tipy, jak neplýtvat jídlem ani tehdy, když si přineseme domů přiměřený nákup.
Tip 1 – Zmenšete velikost vařené přílohy
Veliký objev posledních měsíců. Mám na mysli přílohu, kterou sypu suchou do hrnce a vařím (případně nakrájené brambory). Opravdu jsem jí vařila zbytečně moc a už si na to dávám pozor.
Marcelo, nasyp toho tam méně!
Sypu od oka, neodměřuji hrnkem nebo jinak. Nově měřím stylem: když se mi to zdá málo, je to akorát :-). Osvědčilo se to a neřeším neustále, co s těmi uvařenými bramborami nebo jáhlami.
Když se mi to zdá málo, je to akorát. Vařím menší množství přílohy a nesmíchám ji s dalšími částmi oběda.
Tip 2 – Nesmíchávejte uvařenou přílohu se zeleninou nebo masem
Když už je té uvařené přílohy víc, nechávám ji stranou. Odděleně od masa nebo zeleniny. Banalita, ale rozšíří mi značně repertoár možného využití přebývající přílohy.
Smíchaná pohanka s masem a zeleninou jde v zásadě jenom ohřát. Když je pohanka zvlášť, půjde z ní udělat sladká kaše, placičky nebo ji přidám do polévky.
Smíchaná příloha se navíc někdy nepěkně nacucá s omáčkou nebo zeleninou a je to celé blemcavější a méně lákavé k dojedení.
Tip 3 – Zbytky zpracujte hned do následujícího jídla
Trojka navazuje na předchozí tip. Vždycky se snažím obratem zpracovat zbytky z posledního jídla, abych je nevyhodila.
V mistrovství “zdělat vše” jsem se zdokonalila postupně metodou pokusů a omylů. Omyl = nikdo to doma nechce jíst :-).
Nejčastěji zpracuji zbytky vařeného jídla a zbytky z ledničky do:
- polévek – sem zbytky uvařených obilovin, luštěnin, tepelně upravenou zeleninu nebo čerstvou a ovadlejší,
- pomazánek – sem zbývající nastrouhaný sýr, zbytky otevřených balení žervé, lučiny, tvarohu,
- salátů – sem zbývající těstoviny, sýry, uzeniny, zbytky “chroupací” zeleniny,
- sladké kaše – sem zbytky uvařených obilovin, otevřené sirupy,
- sladké buchty – sem hodně zralé ovoce, zbytky méně populárních a otevřených marmelád, zbytky nedojedených cukrovinek, čokoládových figurek,
- fingerfood – tedy do jídla, co se dá “zobat” rukou z talíře. Zbytky tvrdých sýrů nebo uzenin. Nakrájím na kostičky a dám na stůl nebo na nejdostupnější polici v ledničce. Někdo to vždycky sezobe, když je to hned po ruce a má na něco chuť.
Ostatní rádi zpracovávají zbytky jídel taky do rizota, placiček nebo omelet.
Jak neplýtvat jídlem prakticky. Buchta, do které jsem zpracovala neoblíbenou dýňovou marmeládu, kterou by jinak nikdo nejedl. Půlku jsem nakrájela a zamrazila na později.
Tip 4 – Dokud máte zbytky posledního uvařeného jídla, nevařte jiné
Tohle nejde dodržovat úplně stoprocentně, ale rozumíme si. Když uvařím něco dalšího, všichni mají tendenci dát si to nové. To staré vám zůstane nesnědené a kdo to bude chtít jíst 3. a 4. den?
U nás jíme obvykle to samé 2x po sobě. Vařit to jen na jedno jídlo mi přijde neefektivní (u čtyřčlenné domácnosti, kdy chci každý den teplé jídlo). Vařit toho na třikrát znamená velkou šanci, že ta poslední porce zbude. Ideální varianta: první den oběd, druhý den to samé k večeři. Prostřídá se to a jídelníček je pestřejší.
Párkrát do týdne večeříme stylem “co dům dal”. Každý máme na talíři trochu něco jiného a dojídáme zbytky.
Tip 5 – Vaření přizpůsobte aktuálním čerstvým zásobám
Děti by si daly palačinky, ale nejdřív prostě zpracuji tu kořenovou zeleninu z minulého týdne…
Abych neplýtvala penězi i potravinami, musím vyvažovat to, na co máme chuť, s tím, co potřebuji spotřebovat. Logické. Někdy otravné.
Vařím podle toho, co máme v ledničce a v jakém stavu čerstvosti to je. Až pak podle receptu, který chci zrovna vyzkoušet (článek o tom, jak vymýšlet, co vařit).
Tip 6 – Určete si polici v lednici na “sníst co nejdřív”
Taková drobnost, co mi pomáhá jedním okem zjistit, co musím rychle zužitkovat.
Část té nejdostupnější police v lednici používáme jako “hot spot”, kam dávám potraviny, které potřebujeme dojíst nebo uvařit co nejdřív. Něco jako část regálu v supermarketu, kam dávají potraviny, co se jim blíží datum spotřeby.
Neosvědčily se nám doma přesné jídelníčky na celý týden dopředu. Právě proto, že potřebuji flexibilitu, abych zařadila do vaření suroviny z této police.
Část té nejdostupnější police v lednici používáme jako “hot spot”, kam dávám potraviny, které potřebujeme dojíst nebo uvařit co nejdřív. Na fotce jsme zrovna dost “vyjezení”, máme zde naklíčené mungo, otevřené vaječné wafle, včera tu byly ještě čerstvé kopřivy a vajíčková pomazánka.
Tip 7 – Uvařené jídlo rychle zchlaďte
Stalo se vám, že jste na sporáku zapomněli hrnec s uvařeným jídlem, a to se nakonec zkazilo?
Tak přesně kvůli tomu vše rychle chladím a na sporáku nic nenechávám přes noc nebo dlouho přes den.
Horké hrnce s citlivějším obsahem (s masem nebo mléčnými výrobky) dávám ještě přechodně na balkón (kam je můžu dát hned po uvaření) a zchlazené pak do lednice. Ostatní jídlo dávám do lednice, jakmile má hrnec pokojovou teplotu.
Tip 8 – Z lednice berte jako první ten starší exemplář
Taková klasika, ale napíšu jí. Z lednice bereme vždycky tu starší potravinu, když jich máme víc s různým datem spotřeby.
Skládám si jídlo takhle už při vybalování nákupu. Starší jogurty posunu dopředu, novější dám za ně. To samé u sýrů, zeleniny, vajec.
Skladování zeleniny bez igelitů. Je pak mnohem menší šance, že to začne plesnivět dřív, než to sníme.
Tip 9 – Nepotřebné igelity vyhoďte rovnou
Co koupím zabalené v igelitu (ne všechno zvládáme bez obalu – článek o tom tady), rozbalím taky hned při vybalování nákupu a přesypu do otevřené dózy: balené papriky, houby, citróny. V zásadě všechno, co přinesete v mikroteňáku.
Je pak mnohem menší šance, že to začne plesnivět dřív, než to sníme.
Tip 10 – Když to rychle nesníte, šup s tím do mrazáku
Občas se stane, že se najednou sejde moc jídla. Dostaneme cukroví, upeču buchtu přes celý plech, neodhadneme pečivo. Nečekám, až to oschne a všem to bude lézt krkem. Část hned zamrazím (rovnou nakrájené, aby se dalo brát po částech) a za pár týdnů jako bychom to našli.
Poslední reziduum z Vánoc – kuličky v mrazáku. Chuťově nejsou nic moc, tak asi proto ještě nezmizely :-).
Co se starším pečivem, když už není na zmrazení?
Pečivo nám naštěstí tolik nezbývá. Pečeme pravidelně vlastní chleba a starší jej opékáme v topinkovači.
Co dalšího, když nechcete jen strouhanku?
- Posypka do polévky nebo k mlsání. Starší rohlíky i chleba nakrájím na kostičky a opeču na trošce oleje na pánvi. Děti to milují.
- Zapečené rohlíky se sýrem. Rohlíky rozpůlím, namažu máslem, pokladu tvrdým plátkovým eidamem nebo goudou a zapeču cca 10-15 min. v troubě.
- Zahuštění polévky. Chleba rozvařím v polévce a rozmixuji jej s další zeleninou na krémovou polévku.
- Schovat do něčeho zapékaného. Do francouzských brambor i do těstovin. Michelin to není, ale lepší, než pečivo vyhodit.
10 tipů jak neplýtvat jídlem ani tehdy, když si ho nakoupíte přiměřeně
Pojďme si to ještě jednou shrnout:
- Zmenšete velikost vařené přílohy.
- Nesmíchávejte uvařenou přílohu se zeleninou nebo masem.
- Zbytky zpracujte hned do následujícího jídla.
- Dokud máte zbytky posledního uvařeného jídla, nevařte jiné.
- Vaření přizpůsobte aktuálním čerstvým zásobám.
- Určete si polici v lednici na “sníst co nejdřív”.
- Uvařené jídlo rychle zchlaďte.
- Z lednice berte jako první ten starší exemplář.
- Nepotřebné igelity vyhoďte rovnou.
- Když to rychle nesníte, šup s tím do mrazáku.
Neříkám, že jsme v tomhle všem stoprocentní. Jen částečné dodržování těchhle zásad udělá dost na to, abychom doma s jídlem zacházeli s respektem. K naší peněžence, k těm, co ho pro nás vypěstovali nebo vyrobili, a i ke zdrojům planety.
Tak se mějte a neplýtvejme jídlem. Je ho škoda.
Na co dalšího jsem zapomněla? Pojďme článek rozšířit i o vaše komentáře, jak neplýtvat jídlem. Těším se na ně.
Deset tipů na Vánoce bez odpadu a jak v Praze třídit po Novém roce
Z Vánoc se staly svátky nekontrolovatelného konzumu a plýtvání. Odpadkové koše po jejich skončení přetékají obaly, foliemi, levnými rozbitými drobnostmi od různých přepravních firem, a dokonce i nechtěnými dárky, starým oblečením (které nahradilo nové) a hračkami, které opět nahradily ty nové, jež půjdou do popelnic příští rok.
Nemusíme se na tom nutně podílet. S trochou plánování a kreativity dokážeme drasticky snížit množství odpadu i o svátcích.
Zároveň také přestaneme zatěžovat naše domovy hromadou nepotřebných věcí, svá těla zbytečnými toxiny a ulehčíme i planetě. Množství odpadu lze snížit u slavnostní hostiny, dárků nebo i během vánočního úklidu.
Inspirujte se a snižte negativní dopad vánočního šílenství na životní prostředí pomocí následujících tipů.
1. Společně strávený čas či ekodárek
Darujte namísto materiálního daru společně strávený čas. Zkuste třeba naplánovat výlet, vybrat kurz vaření nebo třeba tance. U materiálních darů si vždy dobře promyslete, zda se jedná opravdu o věc, kterou obdarovaná osoba potřebuje, nebo zda skončí mezi nevyužitými věcmi (případně v oné popelnici).
Pokud si nejste jisti svou kreativitou, zúčastněte se třeba nějakého workshopu, který vám pomůže s inspirací.
Pořízením třeba stylové lahve na pití, krabičky na svačinu, znovupoužitelných sáčků na ovoce a zeleninu, voskovaných ubrousků či dřevěných cestovních příborů zase podpoříte své blízké v ekologickém chování.
2. Doživotní záruka
Při nákupu dárků myslete na kvalitu a doživotní záruku. Při vybírání elektrospotřebičů si nejprve zjistěte, jak dobře je možné je opravit. Místo kupování nové věci také můžete zkusit něco rozbitého opravit. Nebo nechat opravit, pokud si netroufáte sami.
3. Vyrobte dárek sami
Využijte nepotřebný materiál jako zdroj nových věcí. Pokud si nejste jisti svou kreativitou, zúčastněte se třeba nějakého workshopu, který vám pomůže s inspirací.
Pár takových pořádá v Praze pod vedením kvalifikovaných lektorů například uskupení Greenpeace. Naučíte se zde například to, jak vyrobit sešit, tričko nebo přáníčko.
V rámci akce proběhne také swap, tedy výměna oblečení, knih, hraček a dalších drobností, která také pomáhá k omezení konzumu.
4. Darujte poukaz
Poukazy mohou dlouhodobě přispívat ke snižování odpadu. Pokud chcete šetřit přírodu na druhou, pořiďte například vouchery do obchodů, jež nabízejí zboží bez obalu, nebo do second handů.
Zabalte dárky do papíru, který již máte doma. Nabízí se pro to zejména barevné magazíny nebo velké fotokalendáře.
Lidé, kterým nic nechybí, mohou mít radost z toho, když darujeme něco jejich jménem těm, kteří to opravdu potřebují – místo na přespání pro lidi bez domova, kozu pro rodinu v Burundi nebo školní tašku pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin. Obecně prospěšné organizace nabízejí spousty možností.
5. Alternativní obaly na dárky
Zabalte dárky do papíru, který již máte doma. Nabízí se pro to zejména barevné magazíny nebo velké fotokalendáře z předešlých let. Ideální jsou také látkové sáčky, voskované ubrousky nebo krabičky od šperků, jež mohou být použity po dobu několika let.
Alternativní obal? Nemusíte ho vyhazovat, občas se dá i vyprat
Mnoho dárků jde také přendat do sklenic, různých tubusů nebo starých krabic. Alternativou k čajovým svíčkám v jednorázových obalech mohou být skleněné nádoby na opakované použití. Pořídit také můžete stojan na svíčky, který můžete používat v průběhu celého roku.
6. Uklízejte šetrně
I při úklidu můžeme šetřit odpadem a zároveň i chemií. Vzdejte se desinfekčních prostředků, osvěžovačů vzduchu, jednorázových utěrek, speciálních čisticích prostředků na trouby a chemických čističů odtoku. Hladké povrchy dostanou vánoční lesk i pomocí utěrek s mikrotenovými vlákny, vody a octa místo chemie. Anebo prostě neuklízejte vůbec. Alespoň se nepředřete.
7. Přírodní dekorace
Přírodní materiály, jako jsou šišky, chrastí, břečťan, větvičky či sušené pomeranče a jablka, vypadají krásně. A navíc jsou kompostovatelné. Pro duch pravých Vánoc nemusíte kupovat pokácené stromky, které jsou k nám často dovážené ze zahraničí. Nemusíte kupovat ani plastové, které nelze recyklovat. Řešením může být pořídit sistromeček v květináči. Ten vám může vydržet i několik let.
8. Schovávejte vánoční ozdoby
Schovávejte si barevnou, třpytivou a světelnou vánoční výzdobu a používejte ji každý rok. Háčky na ozdoby by neměly zůstat na vánočním stromě, když ho likvidujete – i ty totiž můžete použít znova.
9. Naplánujte si vánoční menu
Naplánujte si dopředu nákup na štědrovečerní večeři a množství přizpůsobte počtu osob. Na nákup si vezměte přepravky a sáčky na ovoce a zeleninu na opakované použití. Nemusíte také nutně péct 20 druhů cukroví, které se nakonec stejně vyhodí. Stačí pár druhů, zato si na nich dejte záležet.
10. Dejte večeři druhou šanci
Jídlo, které vám zbude ze štědrovečerní večeři, hned nevyhazujte, ale uschovejte v lednici či mrazáku. Například v Rakousku skončí podle spolkové země Štýrsko potraviny za 150 milionů eur ročně v koši, pětina z toho ve výši 30 milionů eur právě o Vánocích. A to už je velká škoda.
Do budoucna chce město zbytky využívat pro bioplynové stanice, které je přemění na biometan. Ten je pak možné využít jako palivo pro městské autobusy.
I když se jídlo definitivně zkazí, nebo už ho opravdu nepůjde nijak zpracovat, přece jen možná nebude muset skončit v klasické popelnici. Pražský magistrát totiž spustil letos v prosinci pilotní projekt na svoz gastroodpadu. Sem patří všechny možné kuchyňské zbytky včetně kostí nebo prošlých potravin.
Ve vybraných domech tak budou moci lidé po dobu jednoho roku zdarma třídit zbytky jídla, které jinak vyhazují. Obsah popelnic pak Pražské služby podle mluvčího budou svážet do biolinky. Do budoucna chce město zbytky využívat pro bioplynové stanice, které je přemění na biometan.
Ten je pak možné využít jako palivo pro městské autobusy nebo jiná vozidla.
Magistrát chce také přimět veřejnost, aby kromě plastu, papíru, skla či kartonu, třídila i rostlinný bioodpad. Od Nového roku bude také třídění bioodpadu pro Pražany o polovinu levnější. Doteď si lidé mohli zaplatit svoz rostlinného odpadu u jedné ze čtyř společností, které v Praze službu zajišťují.
Od ledna 2020 si může hnědou popelnici na rostlinné zbytky objednat vlastník nemovitosti přímo u města, a to s padesátiprocentní slevou. Součástí tohoto opatření je však i významné zvýšení poplatku za svoz komunálního odpadu, které Pražané znatelně pocítí. Netřídit bude zkrátka čím dál nevýhodnější.
foto: Shutterstock, zdroj: Umwelberatung
20 tipů pro zero waste. Tyto nápady vás dostanou
Podle posledních statistik z roku 2016 v Evropské unii (EU) dosáhlo množství komunálního odpadu na osobu 480 kg, což bylo o 9% nižší ve srovnání s vrcholem 527 kg na osobu v roce 2002 a zhruba srovnatelné s 483 kg zaznamenanými v roce 2015.
Recyklace však není všelék. Je velmi nákladná a zdaleka ne tak ekologická jako to, co můžete udělat sami a, co je nejlepší – tedy předcházet vzniku odpadů. Předcházením vzniku odpadů se snažíte dosáhnout nulové produkce odpadů, tedy tzv. zero waste. Je to trend, je to moderní životní styl.
Mnozí blogeři a youtubeři, kteří se věnují zero waste, jsou velmi populární. Jejich články, videa či dokonce knihy čtou a sledují miliony lidí po celém světě.
Jedním ze šiřitelů ekotrendu a minimalismu je i Lauren Singerová, studentka enviromentalistiky z New Yorku, která se naučila žít „zero waste“, což znamená, že dokáže žít s téměř nulovou produkcí odpadu.
Inspirovala se Beou Johnsonovou z Kalifornie, která vede blog Zero Waste Home. Tato žena údajně dokáže vměstnat roční odpad celé své rodiny do jediné zavařovací sklenice.
Prohlédněte si 20 ekologických tipů, které jsou inspirovány lidmi určujícími trendy a nadšenci z celého světa a velmi přispívají nejen k ušetření životního prostředí, ale i vašich financí.
1. Mějte doma méně věcí
Chcete-li jít s dobou a moderním minimalistickým designem, který se vyznačuje prostorností a snadnou údržbou, snažte se doma držet jen věci, které opravdu potřebujete. Mnoho odpadu držíte doma zbytečně.
Nejenže budete mnohem snadněji a rychleji uklízet svou domácnost, ale mít méně věcí znamená také jich méně vyhazovat.
2. Nikdy nepoužívejte plastové sáčky a igelitové tašky
Stačí se projít pěšky městem, krajem lesa, či podél silnic a vidíme je všude – poletující ve vzduchu, zachycené na keřích, na zemi, ve vodě.
Plastové tašky a sáčky jsou přitom jen dalším nesmyslem, se kterým si znečišťujeme životní prostředí. V dnešní uspěchané době si ekologicky smýšlející člověk s sebou vždy nosí opakovatelně použitelnou tašku z přírodního materiálu, v níž si může odnést případný nákup.
Trendem se stávají i síťky na ovoce a zeleninu z textilního materiálu, které si umíme vyrobit i doma. Nebo si kupte biologicky odbouratelné sáčky. Jeden takový nápad zrealizovaly dvě mladé Češky. V podstatě tak produkujete nulový odpad.
3. Omezte nákup nového oblečení
Komerční módní trendy se rychle mění a zejména ta něžnější polovina populace utrácí pravidelně nemalé peníze na nákup nejnovějších vychytávek.
Nicméně, řekněme si na rovinu – každý z nás má doma hromadu oblečení, které vůbec nenosí a zbytečně nám zabírá místo ve skříni. Ideálním řešením je nákup kvalitních, nadčasových a dobře kombinovatelných kousků, které často najdeme i v second-handech.
O výhodě investování do kvalitních bot, které nemusíme vyhazovat o pár měsíců do smetí, se snad ani nemusíme bavit.
4. Skoncujte s plastovými lahvemi a jednorázovými sklenicemi
Jednou z nejjednodušších, nejekonomičtějších a pro naše zdraví prospěšných změn, které můžeme udělat, je nosit s sebou opakovaně použitelnou láhev s vodou, kterou si můžeme kdekoli doplnit.
Jednak tak dbáme o svůj pitný režim a nemusíme nakupovat nápoje v plastových obalech, které téměř vždy ihned vyhodíme.
Namísto kávy s sebou nebo z automatu si můžeme dopřát doma uvařenou kávu z uzavíratelného termohrnku, či termosky. Není nic jednoduššího, než zero waste.
5. Vzdejte se jídel z donášky a fastfoodů
Naučte se vařit doma a nosit si jídlo v krabičkách. Má to nespočet výhod – potěšíte sebe i svou rodinu, víte co jíte a v neposlední řadě neplníte popelnice množstvím obalů, které nelze recyklovat kvůli znečištění mastnotou.
Mnozí si stěžují, že jim vaření zabírá mnoho času. K nulovému odpadu se umíte dopracovat i tak, že využijete mnoho receptů na rychlá, zdravá a chutná jídla, jejichž příprava vám zabere maximálně půl hodinu.
Pokud nedojíte jídlo v restaurací, můžete si ho také dát zabalit do vlastní nádoby.
6. Změňte prostředky dentální hygieny
Při výrobě zubních kartáčků se používá několik syntetických materiálů. Jejich těla se vyrábějí zejména z polypropylenu (značka PP), často v kombinaci s pryžovými prvky a vlákny z jiného plastu – polyesteru.
Takže běžný zubní kartáček je vlastně nerecyklovatelný. Z tohoto důvodu rozběhla například iniciativa Ekovír ve spolupráci s oblíbenou značkou Curaprox ekologický projekt Kolokefka a firma se snaží vyvinout recyklovatelný kartáček.
Již dnes však lze zakoupit zubní kartáčky, které jsou vyrobeny z bambusového dřeva a jsou plně kompostovatelné. Doma si můžete vyrobit dokonce i zubní pastu, různé recepty najdete například zde.
7. Naučte se nakupovat potraviny bez obalů
Není žádným tajemstvím, že nejčerstvější a nejkvalitnější potraviny najdete na tržnicích a v malých obchůdcích. V takovém případě stačí jednoduše prodávajícího požádat, aby vám potraviny navážil bez plastového sáčku, případně do vašich vlastních obalů.
V poslední době lze využít i služby bezobalových obchodů. Tzv. bezodpadovou mapu se všemi obchody, kde lze nakupovat potraviny i drogerii bez obalů naleznete zde.
Mnohé z nich nabízejí i pohodlný nákup přes internet s možností zvolit si obaly, do kterých bude zboží zabaleno – ať už ekologický obal prodejny, nebo vlastní obaly, které lze zaslat poštou.
8. Používejte holicí strojky s vyměnitelnými žiletkami
Mezi další předměty denní hygieny, které nelze recyklovat, patří i jednorázové holicí strojky a strojky s vyměnitelnými hlavicemi. Plastové tělo v kombinaci s ocelovou žiletkou je prakticky nerozdělitelným a nerecyklovatelným odpadem.
Jednoduchým řešením je zakoupení klasické sady na holení, která vydrží dlouhá léta a náhradní žiletky do ní stojí jen pár centů.
Dnes je trendem návrat ke tradičnímu barberství v moderních salonech. Ti šikovnější používají břitvu i doma.
9. Vyrábějte si vlastní čistící prostředky
Dnes je trendem DYI (angl. Do It Yourself = udělej si sám). Stačí pár věcí z kuchyně, vonné oleje podle vašeho vkusu a během chvíle si dokážete vyrobit kompletní výbavu účinných čistících prostředků do celé vaší domácnosti včetně pracích prostředků.
Nejenže tak zredukujete množství odpadu na minimum, ale nevypouštíte do odpadních vod škodlivé chemikálie.
Množství návodů od univerzálního čističe ve spreji až po tablety do WC naleznete na videoportálu youtube, na stránce Dyinatural a i na mnoha českých portálech zabývajících se ekologickým životním stylem.
10. Nekupujte papírové ubrousky
Nepotřebovaly je naše mámy a babičky, obejdete se bez nich i vy. K utírání kuchyňské špíny můžete použít hadřík nastříhaný z obnošeného textilu, který vyperete a použijete znovu.
Na odstranění přebytečné mastnoty ze smaženého jídla lze využít například obyčejného sítka postaveného na libovolné nádobě. Velmi elegantní je stolování s textilními ubrousky.
U hygienických kapesníků je možný návrat ke klasickým, které však ne každému vyhovují. V případě toaletního papíru lze používat dražší bambusový nebo levný recyklovaný v papírovém obalu.
11. Naučte se zcela vyprázdnit chladničku
V mnoha domácnostech lze pozorovat neskutečné mrhání potravinami. Lidé si často nakoupí v supermarketech velké množství jídla, které nestihnou spotřebovat, či na něj v přecpané chladničce zapomenou a zkazí se jim.
Rozumné je plánovat si nákupy, jídelníček a vaření tak, abyste spotřebovali všechno, co nakoupíte. Nezapomeňte: pokud snížíte svůj odpad, snížíte i odpad, který by vznikl v obchodních řetězcích, protože ty se přizpůsobí vaší nižší spotřebě.
12. Vychutnejte si svůj oblíbený nápoj bez brčka
Plastová brčka jsou další zbytečností posledních desetiletí. Přitom pokud nejste například po těžkém ošetření u zubaře, tak je vůbec nepotřebujete. Požádejte obsluhu v podniku, aby vám přinesla drink bez brčka.
Pokud si už na ně opravdu potrpíte použijte brčka z přírodního materiálu. Na trhu jsou dostupné i elegantní kovové, které lze umýt a opakovaně použít.
13. Vytvořte si vlastní kosmetické přípravky
Stejně jako u čisticích prostředcích, i u jiné drogerie platí – ty domácí jsou levnější i mnohem zdravější. Vůni si můžete přidat podle vlastních představ, takže se nestane, že budete například vyhazovat celou tubu krému, protože vám nevyhovuje její vůně.
14. Buďte kreativní
Nejen výroba vašich denních potřeb a drogerie. Naučte se být kreativními tvory. Dárky balte například do novinového papíru, odkládejte stužky a používejte je znovu, nebo vyměňte za lněný provázek.
Nápadů je mnoho. Inspirujte se lidmi, kteří dokážou vyrobit krásné a praktické věci z materiálů, které by jiní vyhodili do odpadu.
15. Nikdy nevyhazujte biologický odpad do smetí
Minimálně polovinu námi produkovaného odpadu tvoří biologicky rozložitelný materiál, v případě vegetariánské domácnosti i 70-80%. Stále rozšířenější jsou kontejnery na bioodpad, ale ne každý má k nim přístup.
Nejjednodušší to mají lidé žijící v rodinných domech se zahradami, kde je dostatek prostoru na umístění kompostu. Nicméně v současnosti je možné kompostování i v interiéru bytu a kompostéry se mění na designové kousky. Více o vermikompostovaní a vlastní výrobě kompostéru se dočtete zde.
16. Nevyhazujte, opravujte
Pokazila se vám lednička, pračka, či jiný spotřebič? Nemusíte hned kupovat nový. Raději zkuste zavolat místního opraváře. Opravit se dá hodně věcí i doma. Ať už zalepit boty, vyměnit zip, či skrýt díru na oblečení nášivkou, která může mít i elegantní vzor.
Předcházejte vzniku odpadu tím, že prodloužíte jeho životnost. Zero waste se mnohokrát vyplatí i finančně. Ve Švédsku přišli s návrhem zákona, který by snížil DPH na opravu spotřebního zboží o polovinu, čímž také vytvořili množství pracovních míst a motivovali obyvatelstvo ke produkci nižšího množství odpadu. Vláda rovněž plánovala podpořit obchodování s používaným zbožím.
17. Využijte maximum z potravin
Mnoho lidí ve vyspělých zemích je dnes zvyklých vyhazovat kvanta jídla do odpadu. Nemusí se to však týkat toho, které se zkazilo v chladničce. Týká se to i potravinářské výroby a gastronomie.
Jak uvádí portál eatresponsibly.eu – když vyhazujeme jídlo, vyhodíme i zdroje, které jsou nezbytné pro jeho výrobu.
Stačí se trochu zamyslet – pokud si namísto balených kuřecích prsou ze supermarketu koupíte v řeznictví celé kuře, můžete z něj využít například kuřecí prsa na dušení, stehna na pečení, křídla na grilování, kosti do vývaru atd. Zbytky mohou zkonzumovat domácí nebo divoká zvířata.
Pokud nespotřebujete všechno hned, jednotlivé části se dají zamrazit a použít později. Nebo z jedné dýně připravíte množství jídel a ani jadérka nemusíte vyhazovat – jsou skvělá na pečení nebo pražení.
18. Uklízejte po svých mazlíčcích „zero wastem“
Dnes je povinností každého majitele psa, který žije ve městě, uklízet po svém zvířeti nečistoty. I v tomto případě lze namísto plastového sáčku použít alespoň recyklované papírové či lopatku, jaká se například používá k vybírání exkrementů z kočičího WC.
- Na trhu jsou dostupné i biologicky rozložitelné kapsy určené speciálně pro tento účel.
- Co se týče krmiva, namísto balených kapsiček a konzerv, které nikdy neobsahují 100% masa, je jednodušší dohodnout si nákup masa pro zvířata od místního řezníka nebo z jatek, který vás vyjde mnohem levněji.
- Váš miláček sice zero waste neocení, ale ani nezkritizuje.
19. Darujte lidem v nouzi
Ať už jde o oblečení, nebo potraviny, které nestihnete spotřebovat, například pokud náhlé musíte odcestovat. Každý z nás se denně potkává několik lidí bez domova, či žijících na hranici chudoby, a určitě i vy ve svém okolí najdete někoho, kdo by vaši pomoc ocenil.
Samozřejmě, je tu možnost darovat i přes různé nadace a občanská sdružení. Ve světě jsou stále rozšířenější i tzv. potravinové banky.
20. Naučte se říkat „ne“
- Řekněte ne nákupům nesmyslných věcí, které vlastně ani nechcete, marketingovým tahům jakými jsou dárky ke zboží, nebo nákupu nad jistou částku.
- Ne papírovým ubrouskům na toaletách, když můžete použít sušič na ruce nebo ručník, případně je jen nechat uschnout.
- Řekněte ne kuchyňskému plastovému náčiní, když si ho můžete opatřit z přírodních materiálů (destičky na krájení, obracečky, kartáče na mytí, plastové nádoby).
- Stačí se jen zamyslet nad tím, jaké vymoženosti moderní doby vlastně ani vůbec nepotřebujeme.
Život bez odpadu
Může zákazník požadovat, aby mu u pultu s lahůdkami a uzeninami v supermarketu navážili potraviny do jím přinesené krabičky?
Zákon ukládá obchodníkům s ohledem na hygienu balit výrobky do vhodných obalů či takové obaly poskytovat při samoobslužném prodeji. To ovšem nevylučuje možnost zabalit zboží do obalu přineseného zákazníkem.
Nicméně z obavy, že takový obal může kontaminovat zákazníkem kupované potraviny, vybavení obchodu či další zboží, některé obchody přinesené obaly neakceptují.
Zákaz mohou mít obchodníci obsažený i ve svých vnitřních předpisech.
Pro vědomou snahu o snížení množství produkovaného odpadu se vžil zastřešující pojem zero waste, tedy nulový odpad. Dokonale bezodpadový život je přitom spíše nedosažitelným ideálem než realitou. Cílem iniciativy zero waste je přiblížit se tomuto ideálu co nejblíže.
První nesmělé krůčky v omezení odpadu a plýtvání činí také Evropská komise a vlády různých států, ale ti, kteří se dali na životní styl bez odpadu, jsou napřed.
Zero waste pomáhá snížit odpad v domácnosti, minimalizovat jej a v konečném důsledku vede nejen k šetření životního prostředí, ale i financí.
Jedna z hlavních propagátorek tohoto životního stylu Bea Johnsonová dokáže vměstnat roční odpad čtyřčlenné rodiny do malé zavařovací sklenice. A rozhodně není jediná. Zní to jako příjemný rozdíl oproti vynášení pytlů s odpadem obden, ale jak na to?
Zero waste se řídí pěti základními pravidly pro úpravu domácnosti i aktivit mimo ni – od kuchyně a koupelny přes šatník, kancelář až po vybavení pro děti.
V češtině můžeme pravidla označit jako „pět Z“: zamítnout, zredukovat, zužitkovat, zrecyklovat a zkompostovat.
Celou tuto filozofii si pak lze představit jako odpadovou pyramidu – nejvíce věcí je třeba zamítnout, co nelze, je nutné zredukovat a úplný zbytek zkompostovat.
Zamítnout, co není potřeba
Konzumní společnost si navykla hromadit věci, k životu je jich ale ve skutečnosti potřeba mnohem méně. Lidé kupí majetek často jen proto, že něco bylo zrovna ve slevě. Potraviny se mohou zkazit a pak se vyhodí. Ošacení leží ve skříni a oblečete ho jen několikrát za rok.
Občas stačí, aby si soused pořídil nový model telefonu, a už ho kupujeme taky, abychom nebyli pozadu, i když starý pořád dobře slouží.
Základním krokem pro zamezení vytváření zbytečného odpadu je proto nehromadit doma množství věcí, které jsou k ničemu, a nenahrazovat staré novým jen kvůli módním trendům či rozmaru.
Cílem tohoto kroku je eliminovat množství věcí již ve fázi jejich pořizování. Kupovat jen to, co je nutné, což pro každého představuje trochu jinou laťku. Každý člověk a domácnost má jiné potřeby. Užitečná je také úprava některých návyků.
Patří sem například snaha o bezobalové nákupy.
Opravdu je nutné vzít si pokaždé nový mikrotenový sáček na banány nebo na jeden kus papriky? Je nezbytné chodit si každé ráno pro kávu do plastového kelímku? Nelze vymyslet nějaká alternativa? Třeba vlastní textilní taška nebo opakovatelně použitelný kelímek na kávu?
Na trend snižování zbytečného odpadu reagují i obchodníci a postupně se rozrůstá počet obchodů, které nabízejí prodej potravin a drogistického zboží do přinesených nádob a obalů. Vyžaduje to sice důkladnější přípravu na nákup, musíte si promyslet, co budete kupovat, v jakém množství a v čem si to odnesete, ale zase nebudete pořizovat zbytečně nic navíc.
Zredukovat, co je potřeba
Zatímco první krok je přestat domů nosit nepotřebné věci, mnoho jich je v domácnosti již z dřívějška. Některé věci prostě nelze odmítnout, ale je možné snížit jejich množství. Dobrým příkladem může být kuchyně. Nepráší se na některé hrnky a příbory? A co šatník? Neleží vzadu ve skříni schovaný nenošený svetr?
Nejúčinnější cestou, jak zredukovat to, co je k životu nutné, je vzít si postupně každou jednotlivou věc a roztřídit ji podle toho, zda se používá, zda je potřeba a jestli přináší svému majiteli radost. Pokud ne, je možné ji vyřadit. Cílem ovšem není naplnit několik odpadkových pytlů a ty hodit ke kontejneru.
To, co se zredukuje u jednoho člověka, může najít uplatnění u jiného. Existuje nepřeberné množství bazarů, webových stránek a aplikací, kde je možné nabídnout své věci, ať už zadarmo, za odvoz, nebo za peníze.
Přebytečné věci lze věnovat na charitu, zúčastnit se výměny (takzvaného swapu) či darovat přátelům třeba k Vánocům či narozeninám.
Zužitkovat, co jde spotřebovat
To, co zbyde po zamítnutí a zredukování, je třeba co nejlépe využít. Na internetu najdete obrovské množství tipů a triků, jak zužitkovat například některé potraviny do posledního kousku.
Z mrkvové natě lze udělat lahodné pesto do salátů, slupky od zeleniny lze schovávat do mrazničky a pak z nich udělat vývar. Pomůže také ukládání potravin s nejdelší trvanlivostí dozadu, aby měl člověk na očích ty, kterým brzy skončí záruka.
Toto pravidlo se nejlépe aplikuje právě v kuchyni, kdy vede spolu s předchozími dvěma pravidly k zastavení plýtvání jídlem.
Krok číslo tři je ovšem přenositelný i na všechny další součásti života. Většího zužitkování se dá docílit tím, že se tuby v koupelně nevyhodí hned, jakmile jejich obsah nejde lehce vytlačit, téměř vymydlená mýdla se spojí do nové hmoty, donošené tričko se použije na hadr a podobně. Poslední příklad zasahuje trochu už do dalšího pravidla: zrecyklovat.
Deset tipů pro redukci odpadu
- Nekupujte nápoje v plastových lahvích, pijte kohoutkovou vodu.
- Noste při sobě plátěnou tašku/síťovku na nákup.
- Nakupujte co nejvíce věcí bez obalu, případně dávejte přednost potravinám a kosmetice baleným ve skle místo plastu.
- Na poznámky nebo na kreslení pro děti využívejte z jedné strany potištěné, již nepotřebné papíry.
- Nalepte si na schránku naši samolepku, že si nepřejete dostávat reklamu. Zašleme vám ji zdarma.
- Nahraďte papírové kapesníky látkovými.
- Nahraďte porcovaný čaj v sáčcích sypaným.
- Nepoužívejte jednorázová holítka.
- Staré oblečení může po vyřazení sloužit jako utěrka.
- Kupujte stáčenou drogerii do již použitých obalů.
Recyklováním se v tomto případě nemyslí jen to, že se všechny obaly, které zbyly například od okurek, vyhodí do tříděného odpadu s pocitem, že se dále zpracují, a staré materiály se přetvoří ve zcela nové.
V životním stylu bez odpadu se kreativitě meze nekladou a oblast recyklace je tou nejlepší ukázkou. Cílem je využití toho, co se nepodařilo zamítnout, zredukovat ani zužitkovat, zcela novým způsobem.
Sklenici od okurek je samozřejmě možné použít na domácí zavařeninu, jak nabízí předchozí pravidlo, ale pokud se jich nahromadí více, dají se zužitkovat i zcela jinými způsoby, například z nich raději vytvořit svícny, než aby se vyhodily do kontejneru na sklo.
Tomuto procesu se říká upcycling, což znamená využití starých a nepotřebných produktů novým způsobem. Na rozdíl od klasické recyklace je tedy zachován původní materiál, z něhož lze ale vytvořit nový produkt s přidanou užitnou hodnotou.
Základy upcyclingu položil již v devadesátých letech minulého století Reiner Pilz, v teorii pak jeho myšlenku dopracovali ve svých knihách architekt William McDonough a chemik Michael Braungart. Přeborníky v této disciplíně ovšem byla (a je dodnes) i řada českých kutilů, kteří dokážou ze zavařovaček postavit třeba i skleník.
Upcycling jde každopádně s nulovým odpadem ruku v ruce, protože obojí se v konečném důsledku snaží dosáhnout racionálního udržitelného rozvoje.
Zkompostovat, co zbylo
Posledním bodem pyramidy nulového odpadu je kompostování. To se týká především potravin, respektive zbytků z nich, které už nelze nijak dále zužitkovat. Vezměme si třeba zmiňovaný příklad vývaru ze zbytkových řádně očištěných slupek. Po vyvaření již nejsou k ničemu.
Než je vyhodit do směsného odpadu, kde bude zabráněno jejich správnému rozkladu, je vhodnější zvolit variantu kompostování. Kompost přitom už dávno není záležitostí pouze těch, kteří mají vlastní zahrádku. V mnoha městech po celé republice lze najít koše na bioodpad nebo přímo venkovní komposty.
Stačí se informovat u společnosti, která má v daném městě na starosti sběr a zpracování odpadu, na možnost nakládání s kompostem. Pokud dané město nic nenabízí, je možné si domů pořídit kuchyňský kompostér. Existuje jich hodně a každý je vhodný pro jiný typ zbytků jídla.
Při správném používání z něj nejde žádný zápach.
Na konci může zbýt přeci jen malý odpad, který se nepodařilo podle pravidel eliminovat – to je ona malá sklenice Bey Johnsonové ročně. Začátečníkovi ale stačí třeba jen nenaplnit celý koš každý den jako dříve.