Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso

10.01.2018 | 5687x Shlédnutí | Andrea Vašáková | Zdraví, Strava

Minerální látky tvoří přibližně 4 procenta naší tělesné hmotnosti a pro správné fungování našeho organismu jsou zcela nezbytné.

Pokud si stravou nebo potravinovými doplňky nezajišťujeme jejich dostatečný přísun, můžeme si zadělat na vážné zdravotní problémy. Konečným důsledkem pak mohou být poruchy metabolismu.

Uškodit nám ale může i to, když to s minerálními látkami budeme přehánět. Jak tedy poznat, že nám některá z minerálních látek chybí nebo naopak přebývá?

Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso

Minerální látky jsou hlavní součástí zubů a kostí. Podílí se tak na vytváření a udržení struktury našeho těla. Jsou také součástí řady enzymů a hormonů a zajišťují normální metabolismus a látkovou výměnu. Upravují aktivitu buněk a podílí se též na udržení životních funkcí, jako je například tlukot srdce nebo přenos nervových vzruchů.

Příjem minerálních látek si zajišťujeme prostřednictvím potravy. Jejich dostupnost z různých zdrojů je ale velmi variabilní. Záleží totiž na typu konzumované potravy a na interakci minerálních látek nejen mezi sebou, ale také s vitaminy či s vlákninou. Velmi obecně můžeme říci, že minerální látky ze živočišných zdrojů jsou pro náš organismus lépe vstřebatelné.

Maso totiž neobsahuje sloučeniny, které mohou působit jako tzv. chelatační činidla („vychytávače“). Ty se přirozeně vyskytují ve stravě rostlinné. Jedná se o různé fytáty, oxaláty nebo polyfenoly, které najdeme např. také v čaji nebo kávě.

V mase není tolik vlákniny, která může procento vstřebaných minerálních látek snižovat. K negativním interakcím mezi minerálními látkami může docházet především při vyšší konzumaci iontových nápojů.

Tam pak může docházet k tomu, že jednotlivé minerální látky „soutěží“ o stejný přenašeč ve stěně střeva, a tím pádem nemůže dojít k jejich dokonalému vstřebání.
 

VÁPNÍK
 

Jedním z velmi důležitých minerálních látek je vápník. Společně s fosforem tvoří naše kosti a zuby. Vápník je navíc nezbytný i pro správnou funkci svalové kontrakce, srážení krve, přenos nervových vzruchů nebo aktivaci enzymů.

Jeho nedostatek může vést u dětí k poruchám růstu a křivici (obzvláště v kombinaci s nedostatkem vitaminu D). U dospělých pak může docházet k možnému urychlení ztráty kostní hmoty a vzniku osteoporózy.

V kombinaci s nedostatkem fosforu se pak může objevit i eroze dásní nebo únava.

Zdroje vápníku:

  • mléko a mléčné výrobky
  • zelená zelenina (např. špenát, brokolice, hlávkový salát, kapusta, květák)
  • luštěniny  

HOŘČÍK
 

Dalším nezbytnou minerální látkou je hořčík. Podílí se na metabolismu glukózy (usnadňuje tvorbu glykogenu) a v rámci energetického metabolismu ovlivňuje i štěpení mastných kyselin a aminokyselin a jejich tvorbu. Navíc se tato minerální látka, společně se sodíkem a draslíkem, podílí na udržení krevního tlaku.

Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso

Nedostatek hořčíku se může projevit svalovými křečemi, slabostí nebo apatií. Při výrazném nedostatku pak oslabením růstu díky narušené tvorbě proteinů. Mohou se ale vyskytnout i nervové obtíže jako jsou deprese nebo poruchy chování. Nadbytek hořčíku může naopak způsobit průjmy.

Zdroje hořčíku:

  • celozrnné výrobky
  • luštěniny
  • ořechy
  • banány
  • zelená listová zelenina  

ŽELEZO
 

Železo si většina z nás správně spojí s hemoglobinem červených krvinek, které zásobují náš organismus kyslíkem. Železo je jeho nepostradatelnou součástí. Méně známý je tzv. myoglobin, jehož je železo také součástí. Ten je důležitý zase pro usnadnění přenosu kyslíku ve svalech.

 Železo se v našem organismu nachází ještě v cytochromech, což jsou proteiny, které se podílejí např. na přenosu energie v buňkách nebo na odbourávání cizorodých endogenních látek.Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso

Vzhledem k tomu, že má železo pro tvorbu a správnou funkci červených krvinek klíčový význam, není možné, aby docházelo k jeho deficitu. Proto si naše tělo tvoří určitou rezervu neaktivního železa, která je uložena ve formě hemosiderinu a ferritinu v játrech, slezině a kostní dřeni.

Na tuto nutnou rezervu ale není možné stoprocentně spoléhat a šidit potraviny, které železo obsahují. Pokud se o ně ale budeme dlouhodobě ochuzovat, hrozí nám anémie (chudokrevnost).

Tu doprovázejí nepříjemné příznaky jako je celková slabost, apatie, snížená chuť k jídlu, závratě nebo snížená odolnost k infekcím.

Zdroje železa:

  • libové červené maso
  • vejce
  • luštěniny
  • celozrnné výrobky
  • zelená listová zelenina  

SODÍK A CHLOR
 

Sodík, draslík a chlor označujeme jako elektrolyty. Tyto minerální látky totiž zůstávají v našem organismu nejčastěji rozpuštěné v tělních tekutinách ve formě volných iontů. Ty se pak společně podílejí na správné výměně živin a odpadních produktů mezi buňkami. Sodík i chlor přijímáme nejvíce ve formě kuchyňské soli.

V rozvinutých zemích spotřeba soli mnohonásobně převyšuje doporučené denní maximum. S nedostatkem sodíku, který se může projevit například apatií nebo svalovými křečemi, se tedy v běžné zdravé populaci nesetkáváme příliš často.

Hyponatremií (nízkou hladinou sodíku v krvi) jsou nejčastěji ohroženi vytrvalostní sportovci, kteří ztrácejí ionty společně s potem bez adekvátního doplnění tekutin i iontů, osoby fyzicky aktivní v horkém letním období nebo ti, kteří vyřadili ze svého jídelníčku sůl.

Při výrazných ztrátách tekutin (například při vysokých horečkách a těžkých průjmech) nebo u rizikových skupin jako jsou staří lidé, kteří mají snížený pocit žízně, může vysoká ztráta prosté vody (bez iontů) vést ke zvýšení koncentrace sodíku (bez jeho nadbytečného příjmu). Ta se pak projeví buď zvýšeným neklidem, nebo naopak malátností a únavou. Naopak nadbytečný příjem sodíku (i chloru), resp. soli, může přispět k rozvoji hypertenze (vysoký krevní tlak).

Zdroj sodíku a chloru:

DRASLÍK
 

Posledním elektrolytem je draslík.

Ke zvýšeným ztrátám draslíku může docházet při zvracení či průjmech nebo u pacientů s neléčenou cukrovkou (kvůli vylučování draselného iontu močí).

Při nedostatku draslíku se mohou objevit svalové křeče, ztráta chuti k jídlu nebo zácpa. V případě extrémního deficitu pak mohou nastat neurologické obtíže či srdeční arytmie.

Zdroje draslíku:

  • listová zelenina
  • mléko
  • maso
  • banány
  • brambory  

JÓD
 

Jak je známo, jód v našem organismu zabezpečuje správnou funkci štítné žlázy. Ta produkuje hormony, které regulují metabolismus. Jód je proto velmi důležitý pro naše zdraví, růst a vývoj.

Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso

Při nedostatku jódu netvoří štítná žláza hormonů tolik, což se může projevovat plíživě a příznaky mohou naší pozornosti uniknout. Nejčastějšími projevy jsou v tomto případě únava, citlivost na chlad, přibývání na váze, spavost a snížená výkonnost.

Zdroje jódu:

  • jodizovaná kuchyňská sůl
  • mořské ryby
  • mléčné produkty
  • zelenina  

SELEN
 

Velmi důležitý je také selen. Ten je nedílnou součástí systému podílejícího se na ochraně našeho organismu před volnými radikály a oxidačním stresem.

Selen se podílí také na přeměně hormonů štítné žlázy.

Česká republika patří sice do oblasti s nižším obsahem selenu v potravě, výrazné poruchy z jeho nedostatku se ale vyskytují jen zřídka.

Pokud nám chybí selen dlouhodobě, může dojít k poškození svalů, ke zvýšení rizika vzniku rakoviny a aterosklerózy. Mohou se objevit také problémy se štítnou žlázou či poruchy imunity.

Zdroje selenu:

  • maso
  • mořské ryby a plody
  • celozrnné výrobky  

Nebojte se sáhnout po minerálce nebo po doplňcích stravy
 

Ze všech zmíněných účinků na lidský organismus je více než jasné, že minerální látky jsou pro naše zdraví nepostradatelné. Stejně jako vitaminy jsou i minerální látky obsaženy ve stravě.

Pokud tedy dbáme na to, aby byla naše strava vyvážená, můžeme si tak zajistit jejich optimální příjem.

Pokud nám ale některé z uvedených potravin v jídelníčku chybí (třeba proto, že máme problémy s jejich trávením nebo nám jednoduše nechutnají), měli bychom si potřebné minerální látky dodat jinak.

Na to bychom neměli zapomínat zejména v případech zvýšené tělesné námahy, akutní nemoci nebo průjmu. A tak stejně jako, když si při nachlazení dojdeme do lékárny pro „céčko“ nebo multivitamin, mělo by nám automaticky naskočit i to, že třeba na křeče si můžeme koupit hořčík v tabletách. Kromě doplňků stravy je vhodným řešením také minerální voda.

Budeme-li tato opatření dodržovat, měli bychom se zdravotním problémům plynoucím z nedostatku minerálních látek vyhnout.
 

Článek byl napsán v odborné spolupráci s Mgr. Zuzanou Chmátalovou.

Jak by měla vypadat strava seniorů a na co klást důraz?

Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso

Stárnutí probíhá na buněčné, molekulární, orgánové, tkáňové úrovni a patří k základním biologickým procesům – nevyhne se nikomu. V jednotlivých úrovních stárnutí probíhají specifické změny, které jsou u každého člověka individuální a ovlivněny jsou mnoha činiteli.

S narůstajícím věkem klesá postupně i fyzický výkon a pochopitelně tím i výdej energie. Metabolismus se zpomaluje. Zpomaluje se také trávení a látková výměna. Senioři nezřídka užívají množství léků, které mohou výrazně ovlivnit metabolismus. Navzdory všem specifikům zůstává význam výživy velice důležitý.

I pro seniory platí, že by měli přijímat dostatek minerálů, vitamínů, stravu bohatou na bílkoviny (především rostlinné), vlákninu a dbát, aby se snížil příjem tuků, cukrů, soli, vyřadit alkohol a hlídat si příjem vs. výdej. Dodržováním seniorského jídelníčku lze předejít dvěma nejčastějším strašákům – srdečně cévní onemocnění a rakovina.

Budete mít zájem:  Falšovaný alkohol – všechny etikety dosud odhalených padělků

Na co se zaměřit?

Důležité je pohlídat si příjem vitamínů C, E, kyseliny listové, vlákniny, flavonoidů, karotenoidů, minerálních látek. Doporučuje se zaměřit se na potraviny rostlinného původu – houby, ořechy, semínka, ovoce, zelenina, luštěniny, obiloviny, ale i ryby a libové maso.

Změny u starých lidí nastávají nejen po stránce anatomické, ale i fyziologické – nevyhne se ani trávicímu systému. Snižuje se vylučování trávicích enzymů a absorpce/vstřebávání výživných látek. Už proto má strava seniorů svá specifika.

Změny nastávají i ve smyslovém vnímání chutí.

Možný snížený obsah vody v těle může vést k dehydrataci. Mění se také obsah celkového tuku v těle. Hromadí se v břišní dutině a vzniká větší riziko onemocnění a úmrtnost. Změnou procházejí i kosti a svaly – hrozí osteoporóza pro nedostatek kalcia. Změny dýchacího a srdečního systému ohrožuje obezita a nadváha.

Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso

Stravování seniorů a jeho zásady

  • Omezit sladkosti – s věkem klesá spotřeba energie
  • Zajistit dostatečný příjem bílkovin – luštěniny, libové maso, ryby, cereálie
  • Snížit příjem tuků na maximálně 25 % energetického příjmu
  • Zajistit příjem vlákniny – prevence zácpy
  • Omezit rafinovaný cukr – s věkem klesá tolerance glukózy, stoupá riziko diabetu
  • Nedostatek minerálů a vitamínů – může být v důsledku výše popisovaném – horší přijímání trávicím traktem. Po konzumaci s lékařem jsou doporučovány i vitamínové doplňky. Ovšem pouze doplňky – ne jako náhrada kvalitní stravy.
  • Jídlo by mělo být měkké, vařené či dušené a ochucené přírodně – bylinky, sušená zelenina
  • Senior by měl jíst méně a častěji
  • Dbát na pitný režim – častá chyba seniorů
  • Změny ve stravě provádět nenásilně, postupně.

Zdraví a dlouhý věk ovlivňuje

  • Správná výživa
  • Pozitivní myšlení
  • Pravidelný pohyb
  • Nekouřit a nepít hodně alkoholu

Obrázek: atlasdasaude.pt, pixabay.com

  • minerály
  • senioři
  • strava
  • věk
  • vitamíny
  • vláknina
  • zdraví

Pozor na výživu našich seniorů – a to nejen v době pandemie

V tomto období má většina z nás jen omezený kontakt se staršími členy našich rodin, a přitom je během aktuální krize ještě důležitější dohlédnout na to, aby měly ve svých jídelníčcích dostatečný příjem živin, které jsou nezbytné pro správné fungování organismu a imunity.

Podvýživa, a především nedostatek bílkovin ve stravě, zapříčiňuje oslabení a chřadnutí organismu. Senior v podvýživě je náchylnější na různá infekční onemocnění a také léčba u něj trvá déle, než u dobře živeného člověka. Na to, jak by měla vypadat strava seniora, jak zpozorovat stav podvýživy, a co v takovém případě dělat, odpovídá MUDr.

Petr Tláskal, CSc., vedoucí lékař Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice v Motole.

Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso

Z jaké stravy by měl být složen talíř seniorů?

Strava seniorů by měla být v první řadě pestrá a obsahovat základní skupiny potřených potravin.

Jsou to především potraviny s komplexními sacharidy – brambory, těstoviny, pečivo a jiné obiloviny, případně podle tolerance i luštěniny, kde dochází k pozvolnějšímu vstřebávání cukru z trávicího traktu do krevního oběhu a tím i lepší toleranci stravy.

Dále je to ovoce a zelenina, které jsou zdrojem potřebné vlákniny, ale i tzv. mikronutrientů (vitaminů, minerálních látek a stopových prvků) a dále mléko a mléčné výrobky, zdroj kvalitní bílkoviny, vápníku a dalších složek. Konzumované tuky by měly být především rostlinného původu.

S věkem ubývá svalové hmoty, a proto jsou velmi významnou skupinou potravin ty, které zajišťují dostatečný příjem bílkovin –   maso, luštěniny, ryby, vejce či mléčné výrobky. Seniorům se doporučuje, aby dodržovali pravidelný stravovací režim a aby si jídlo případně rozdělili i do více denních porcí.

Bílkoviny a imunita

Bílkoviny mají rovněž mimořádný význam pro obranyschopnost našeho organizmu. Bílkoviny jsou základní složkou tělesných tkání, nejen svalů, kostí, ale i ostatních orgánů. Za účasti bílkovin probíhá většina  metabolických reakcí.  Je tomu tak i při zajištění obranných schopností.

  Při nedostatečném příjmu bílkovin či při jejich vyšších ztrátách se rozvíjí bílkovinná malnutrice, tzn. podvýživa, která nejen oslabuje imunitu, ale i ostatní funkce organismu. Člověk, který je v malnutrici, snáší průběh onemocnění mnohem hůř.

Onemocnění se u něj může projevovat závažněji, zvyšuje se riziko komplikací základního onemocnění, a i následná rekonvalescence (úzdrava) nemocného se prodlužuje.

„Bílkoviny jsou rovněž součástí imunokompetentních buněk i protilátek, které se uplatňují při likvidaci infekce. Dovoluje-li to zdravotní stav (činnost ledvin), tak příjem bílkovin zajišťujeme především konzumací kvalitní stravy.  Bílkoviny jsou tak nejen nezbytné v prevenci, ale i léčbě infekčních onemocnění.“ říká Petr Tláskal, CSc.

Jak zpozorovat podvýživu

Příčiny malnutrice u seniorů často souvisí s přirozenými změnami, které probíhají v organismu s narůstajícím věkem. „U starších lidí se často objevuje nechutenství, zhoršuje se vnímání chuti a čichu (což jsou pro stravování významné motivační faktory), snižuje se tvorba slin.

Rovněž dochází ke ztrátě chrupu, zhoršuje se proto i schopnost žvýkání, snižuje se tvorba žaludeční kyseliny a vůbec celý proces trávení se zpomaluje. Významný vliv na proces zpracování potravy mají i změněné aktivity enzymů, i střevní mikrobioty.

Ke stabilizaci střevní mikrobioty je vhodná i pravidelná konzumace jogurtů či zakysaných mléčných výrobků,“ uvádí MUDr. Tláskal.

Senioři často mívají problém i se samotným příjmem potravy. Jedí velmi málo, někdy doslova zapomínají na jídlo, nebo jejich pocit nasycení se dostaví prakticky hned, jak začnou jíst, takže další jídlo odmítnou. Rovněž je velkým nebezpečím nedostatečný příjem tekutin. Snadno tak dochází k dehydrataci a v souvislosti s tím  k dalšímu ohrožení organismu.

Senioři ztrácí pocit žízně, což je nutné mít na paměti.  „Podvýživa se samozřejmě nejprve projeví úbytkem na váze, snížením svalové síly, častějšími pády a podobně.

Nicméně je nutné mít v patrnosti, že i u obézních seniorů může být malnutrice, mohou jim scházet některé významné nutriční složky (včetně bílkovin), které zajišťují potřebné metabolické procesy organismu.

Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso

Co když běžná strava nestačí

Současná medicína už dokáže pomoci ve výživě seniorům, a to i v případě, že trpí různými chronickými onemocněními.

„Pokud vezmeme v úvahu zdravého seniora, který netrpí žádným onemocněním, ale víme, že jeho denní příjem stravy není dostatečný, po konzultaci s lékařem je mu možné mu dodat bílkoviny a ostatní důležité látky ve formě sippingu, tzn. popíjení nutričně hodnotného přípravku.

Většinou je to nápoj o objemu 200 ml, který obsahuje všechny potřebné nutrienty, aby pokryl denní potřeby nejen pro bezprostřední potřebu výživu, ale i pro celkovou regeneraci organismu.

Pokud senior nedokáže vypít takovéto množství, jsou dostupné přípravky i v menším objemu, například 125 ml. Uvedené nápoje by se neměly vypít najednou, ale popíjet v průběhu dne, aby bylo zajištěno lepší vstřebání živin,“ uvádí MUDr. Tláskal.

Každý lékař by měl při vyšetření pacienta zhodnotit i jeho stav výživy, což zvláště platí u seniorů. Praktický lékař mimo jiné věnuje pozornost i screeningu rizika nebo už přítomné podvýživy, diagnostice jejích příčin a v případě potřeby navrhuje řešení.

Když běžná strava nestačí, má lékař možnost předepsat enterální výživu určenou na popíjení.

U onkologického pacienta, u kterého je výživa velmi důležitá, může onkolog po zhodnocení nutričního stavu doporučit nebo předepsat přípravky na popíjení, které mu mohou pomoci dosáhnout denní nutriční příjem, pokud běžná strava nestačí.

Výskyt podvýživy u seniorů v Česku

Problém podvýživy přiřazujeme spíše k chudým zemím a jen zřídka si ji spojujeme s důchodci ve vyspělých státech, včetně Česka. Realita však ukazuje, že výživové problémy ve formě podvýživy, nedostatečného příjmu důležitých živin, fádní jídelníček či nedostatečný energetický příjem, provázejí seniorský věk i u nás.

I starší lidé v domovech sociálních služeb nejednou odmítají potravu, popřípadě konzumují množství, která jsou pod úrovní potřebného denního energetického příjmu. Zařízení pro seniory jsou si vědoma tohoto problému, a proto aktivně provádějí screening výživového příjmu u svých klientů.

Společnost Nutricia, která působí také v oblasti enterální výživy, realizovala studii v zařízeních pro seniory. „Do studie, kterou jsme uskutečnili v roce 2017, se zapojilo 52 zařízení pro seniory a více než 4977 klientů.

Výsledky ukázaly, že ve stavu podvýživy nebo v jejím riziku je až 57% screenovaných klientů „, říká Jan Beran, člen představenstva společnosti Nutricia. Společnost se zavázala naplňovat vizi „Jedna planeta.

Jedno zdraví“, jejímž prostřednictvím vyjadřuje svůj závazek pozitivním způsobem ovlivňovat zdraví lidí a pomáhat jim k plnohodnotnému životu prostřednictvím výživy. „Nutriční screeningy jsou jedním ze způsobů, jak naplňujeme naši vizi v Česku“, dodává Jan Beran.

„Tyto aktivity jsou nesmírně důležité, protože upozorňují na rozsah problému malnutrice mezi našimi seniory. Odhalení malnutrice nebo její rizika umožňuje její řešení prostřednictvím správné nutriční intervence, o níž rozhodne lékař „, říká MUDr. Tláskal.

Budete mít zájem:  Vřed Na Zadku Léčba?

Malnutrice a s ní související problémy seniorů ve výživě jsou často podceňovány a všimneme si jich, až když je pozdě.

Přitom kvalitní, na živiny a mikronutrienty bohatá strava, může významným způsobem pomáhat seniorům ke zvýšení kvality jejich života.  Senior může díky správné nutriční intervenci prožívat aktivnější, zdravější a plnější život.

Nezapomeňte se proto ujistit, že starší členové vašich rodin mají i v tomto období dostatečný příjem všeho toho, co ke své výživě potřebují.

Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso

Jinak se totiž vystavují riziku podvýživy, kterou v současné době trpí neuvěřitelných třicet devět procent hospitalizovaných seniorů na světě, přičemž dalších čtyřicet sedm procent čelí riziku podvýživy.

Jde o výsledky celosvětového průzkumu na základě jednoduchého dotazníku Mini Nutritional Assessment (MNA®) obsahující sedm jednoduchých otázek, který je veřejně dostupný i v češtině na www.mna-elderly.com (Mini Nutritional Assessment PDF).

Data přímo za ČR bohužel chybí, ale situace se zřejmě nijak zvlášť od souhrnného výzkumu neodchyluje.

Mýty o výživě seniorů

Jde přitom o vážný problém, jehož rozměr se s rostoucím počtem seniorů zvětšuje a jehož příčinou je i řada mýtů, které se v souvislosti se stravováním seniorů vyskytují.

Ten hlavní spočívá v tezi, podle které člověk potřebuje s přibývajícím věkem méně stravy, a je odůvodňovaný především předpokladem, že se senior méně pohybuje a nemá tedy zapotřebí „dospělácký“ kalorický příjem.

S tím souvisí i mýty o omezení konzumace kávy na jednu denně nebo omezení příjmu soli či živočišných bílkovin, což se lze dočíst téměř na každém internetovém kroku.

Právě bílkoviny, a to i ty živočišné (tedy maso, mléko a vejce), jsou ovšem pro seniory důležitým „motorem“ pro správný chod organismu a platí tak, že těchto látek by měli senioři přijímat dokonce více než produktivní generace.

Rizikem podvýživy trpí často i obézní

Platí to samozřejmě individuálně a „regionálně“. Například u Středoevropanů by měl být podíl živočišných bílkovin o něco vyšší díky historickým stravovacím tradicím než například v oblastech, kde tvořila v minulosti větší podíl ve stravování rostlinná bílkovina.

Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso
Autor: Depositphotos.com

Dostatek bílkovin, jak upozorňuje například Jiří Neumann ze společnosti Nestlé, je rozhodující pro zajištění bazálního metabolismu seniora, tedy k činnosti srdce, plic či trávicího ústrojí.

Pokud má tělo těchto látek nedostatek, čerpá potřebnou energii k těmto činnostem ze svalů a dochází k úbytku svalové hmoty.

To mimo jiné znamená, že rizikem podvýživy trpí často i na první pohled obéznější jedinci – z tukových tkání tělo příslušné látky nečerpá, neboť primárním zdrojem bílkovin jsou svaly – a tedy i svalová hmota nebo živočišné bílkoviny ze stravy.

Doporučený poměr základních živin u seniorů je podle současných poznatků deset až patnáct procent bílkovin, dvacet až pětadvacet procent tuků a pětapadesát až šedesát pět procent sacharidů.

Dalším možným měřítkem je také množství konzumované bílkoviny na kilogram váhy člověka, v tomto případě se bere jako optimum 1,2 gramu bílkoviny na kilogram váhy.

Bílkoviny by měly být samozřejmě rostlinné i živočišné – je ale vhodné vědět, že živočišné bílkoviny mají vyšší výživovou hodnotu než rostlinné, například ve využitelnosti některých minerálů (železo, zinek) nebo vitamínů (B 12), a známou skupinu vitamínů rozpustných v živočišných tucích (A, D, E a K).

Jako vždy, i v případě seniorů platí, že doporučený denní kalorický příjem se liší podle věku, váhy, výšky, pohlaví a zdravotního stavu.

Právě k tomu slouží v úvodu zmiňovaný jednoduchý dotazník, který zabere doslova několik minut, lze z něj ale detekovat míru rizika podvýživy, nebo dokonce již stav podvyživenosti.

Rozdíly v doporučeném kalorickém příjmu jsou značné, i několik desítek procent (několik set kcal denně), jak vyplývá ze tří následujících modelových příkladů. Je přitom nutné podotknout, že jde o příklady seniorů bez zásadních zdravotních problémů, přiměřeně se pohybujících a nepracující fyzicky:

  • 1: žena 60 let, váha 90 kilogramů, výška 165 centimetrů: Žena BMI 33 (obezita 1 stupně), doporučený denní energetický příjem včetně pohybové aktivity (chůze) a energie na zpracování stravy je 2185 kcal/den.
  • 2: žena 65 let, váha 65 kilogramů, výška 165 centimetrů: Žena BMI 24 (normální váha), doporučený denní energetický příjem včetně pohybové aktivity (chůze) a energie na zpracování stravy je 1808 kcal/den.
  • 3: muž, 65 let, váha 90 kilogramů, výška 180 centimetrů: Muž BMI 28 (nadváha), doporučený denní energetický příjem včetně pohybové aktivity (chůze) a energie na zpracování stravy je 2526 kcal/den.

Kolik energie denně potřebujeme, si může každý spočítat sám, platí přitom, že nižší než doporučovaný příjem zakládá riziko podvýživy. Zároveň platí, že výsledek testu MNA® vycházející jako „v riziku podvýživy“ je také rizikovým faktorem úmrtnosti, a v takových případech je proto nutný neodkladný zásah do výživy.

Ach, to jídlo! Jak vypadá zdravá strava pro seniory?

Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso

ilustrační foto: pixabay.com

3. 7. 2018

Existuje jedno téma, které spojuje všechny, bez ohledu na věk. Přestože člověk celý život něco jí (jinak by nežil), stále je jídlo nevyčerpatelnou studnicí námětů a inspirace. Stačí se podívat, kolik článků o jídle vzniká a hlavně se čte.

A tak si i já dovolím přispět svojí hrstkou do mlýna. Nechci moc rozumovat, přesto bych ráda shrnula pár užitečných tipů z hlediska zdravé stravy. Samozřejmě to však nic nemění na tom, že největší váhu má vlastní rozum a vlastní tělo, protože každý z nás je originál a nic se nedá nalajnovat…

Jak se liší zdravá strava pro seniory od té klasické?

To je otázka. Rozdíl není ani tak ve stravě jako v přístupu k ní. Je jasné, že senioři mají jiný životní styl než mladí, a životnímu stylu by se měla strava podřizovat. Jednoduše musíme mít energii na to, co během dne děláme.

Organismus by neměl strádat nedostatkem živin, vitamínů a minerálů, s věkem je však k tomu náchylnější. Senioři by si tak měli příjem živin hlídat. I proto, že s věkem klesá chuť k jídlu a dochází i ke změnám chuťových a čichových buněk.

Už nebývají tak citlivé jako dřív.

Samozřejmě je s vyšším věkem také vyšší riziko různých zdravotních potíží (třeba v podobě citlivějšího zažívání, pálení žáhy, nadýmání, zácpy) apod., ty je potřeba zohlednit.

Na druhé straně je třeba říct, že právě zdravá strava může zdravotní potíže mírnit až zcela eliminovat. Nevhodné stravovací zvyklosti člověka mohou provázet celý život, možná je seniorský věk právě tou dobou, kdy s tím něco dělat.

Lepší kondice, vitalita a zdraví, které zdravá strava a životospráva vůbec slibuje, by měly být dobrou motivací. 

Jak na to? Jak zdravě jíst?

V první řadě je třeba říct, že nejde jen o jídlo, ale také o pití. Ano, tekutiny jsou pořád stejně důležité, ne-li více než jindy.

Nejlepším nápojem nadále zůstává čistá voda (nejlépe pramenitá nebo odstátá kohoutková), hodí se i slabé bylinkové či ovocné čaje nebo voda dochucená trochou čerstvé ovocné šťávy.

Právě díky vodě se živiny z jídla dostávají ke všem buňkám a orgánům těla. Díky vodě také dochází k odplavování škodlivin z tkání a správnému vylučování.

Cukry, tuky, bílkoviny

Ze všech tří základních makroživin – cukry (sacharidy), tuky, bílkoviny stojí za pozornost právě bílkoviny. Většinou řešíme právě cukry a tuky, ale na bílkoviny zapomínáme.

Pokud omezujeme cukry a tuky, nezřídka s tím nevědomě omezujeme také bílkoviny, které pak organismu chybí. Právě bílkoviny jsou přitom nanejvýš důležité, zabraňují ztrátám svalové hmoty, kterou potřebujeme pro svoji aktivitu.

Bílkoviny však v organismu mají ještě celou řadu dalších funkcí, například se podílí i na funkcích imunitního systému. To si málokdo uvědomuje.

Červené maso anebo uzeniny přitom patří k potravinám, které pro seniory nejsou to pravé. Právě maso je přitom považováno za hlavní zdroj bílkovin. Bílkoviny se však dají najít i jinde, třeba ve vejcích a mléčných výrobcích. Existují i rostlinné zdroje bílkovin, především luštěniny, sojové produkty (např. tofu) nebo ořechy a semena.

Ořechy a semena jsou také skvělým zdrojem zdravých tuků a nenasycených mastných kyselin. Třeba i v podobě rostlinného mléka nebo panenských olejů. Ne všechny tuky jsou zákonitě špatné, to ostatně platí i pro sacharidy.

Pokud jde o sacharidy, s těmi jednoduchými bychom to neměli přehánět v žádném věku. Sacharidy však nemusejí mít jenom podobu bílého cukru, který se dnes označuje jako bílý zabiják. Složené sacharidy představují vlákninu, která podporuje správné zažívání.

Vitamíny a minerály

A pak jsou tu ještě vitamíny a minerály, které bychom si měli dopřát. Bude to zejména vitamín C a vitamíny skupiny B, nezbytné pro činnost nervů, svalů nebo imunitu. Z minerálů to bude vápník, hořčík, železo nebo zinek.

Budete mít zájem:  Syfilis A Jeho Priznaky?

No a pak je tu také vitamín D, který se vytváří v pokožce prostřednictvím slunečního záření. Přestože je tento článek o stravě, tak nejenom stravou je člověk živ. Ale o tom zas někdy příště.

Hodnocení: (4 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Zpět na homepage

Výživa je základem zdraví a u seniorů je obzvlášť důležitá

Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso

Výživa patří mezi základní fyziologické potřeby, je důležitou podmínkou zachování lidského života a udržení zdraví. Ve vyšším věku to pak platí dvojnásob. Výživa ale neplní jenom sytící funkci, má i sociálně psychologický rozměr a stává se také určitým prostředkem prevence nemocí a malnutrice (podvýživy).

Poradit univerzální doporučení nebo obecně platný recept na správnou výživu ve stáří prakticky nelze.

Výživová doporučení jsou individuální a liší se v závislosti na věku, pohlaví, aktuálním zdravotním stavu, míře pohybové aktivity, nemocnosti a výživových zvyklostech každého seniora.

Dál je nutné zohlednit prostředí, ve kterém daný člověk žije, stupeň jeho soběstačnosti a v neposlední řadě i jeho finanční možnosti. Základní zásady správné výživy seniorů se ale příliš neliší od pravidel, kterými by se měl řídit prakticky každý člověk po celý život.

Tři základní pilíře správné výživy

Pravidelnost, pestrost a přiměřenost jsou třemi základními pilíři, jejichž dodržování tvoří základ správné výživy. Pravidelnost ve výživě znamená rozložit si stravu do několika menších porcí v průběhu celého dne. Je důležité jíst přiměřeně často: optimálně snídat, svačit, obědvat, znovu svačit a večeřet. Stejně tak je nutné dodržovat i pitný režim.

Dalším důležitým výživovým ukazatelem je pestrost, která pomáhá předcházet jak nedostatku, tak nadbytku živin. Pestrý jídelníček by měl obsahovat co nejvíc různých druhů potravin – obiloviny, pečivo, těstoviny, rýži, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, luštěniny, ořechy atd.

Pokud to nezbytně nevyžaduje zdravotní stav daného člověka, strava seniorů by se měla vyhnout zbytečným dietním omezením. Určitě není vhodné z jídelníčku vynechat potraviny a jídla, které má senior rád.

Přiměřená velikost jednotlivých porcí i celkového denního příjmu živin pak zajišťuje, že senior netloustne, ale ani nehubne, zkrátka že si udržuje optimální tělesnou hmotnost. U staršího člověka je prioritou zejména zabránit podvýživě, a proto je nutné důsledně sledovat množství snědené stravy.

Více koření a dostatečné množství ovoce a zeleniny

Vyšší věk se vyznačuje častými poruchami chuti, takže je možné při přípravě jídel používat větší množství koření. To se ale v žádném případě nevztahuje na kuchyňskou sůl. Naopak velmi vhodné jsou bylinky a zelené natě.

S ohledem na časté potíže seniorů s chrupem nebo na jeho úplnou ztrátu je nezbytné přizpůsobit úpravu a konzistenci stravy ‒ pokrmy vařit do měkka, krájet na malé kousky, rozmačkat vidličkou, mlít, mixovat, pasírovat apod.

Jídelníček každého seniora by měl také zahrnovat ovoce a zeleninu, nejlépe v několika porcích denně.

S ohledem na zmíněné komplikace je často potřeba ovoce a zeleninu upravit oloupáním slupky nebo nastrouháním, připravit je na způsob pyré nebo nějaké množství přidat do polévek, nákypů, hlavních jídel, příloh, pomazánek, koktejlů, kaší, pudinků apod.

Z pohledu způsobu přípravy pokrmů jsou vhodné především vaření, dušení a zapékání. Smažení a grilování je lepší se vyvarovat.

Kultura stolování a pitný režim

Velmi důležitá je také kultura stolování. V příjemném, hezkém a klidném prostředí a také v přirozeném kontaktu s jinou osobou se člověk nají mnohem lépe a více, než když bude jíst sám a ve stresu. Proto je potřeba věnovat pozornost i úpravě pokrmu na talíři.

Senioři bývají často ohrožení dehydratací, protože se zvyšujícím se věkem přirozeně ustupuje pocit žízně. Přitom každý člověk by měl v průběhu dne vypít alespoň osm středně velkých sklenic.

Při zvýšené ztrátě tekutin, například při horečnatých onemocněních, průjmu nebo zvracení, při zvýšeném pocení a v horkém počasí, je třeba příjem tekutin ještě zvýšit.

Druhy nápojů by se měly střídat, ale ty s obsahem kofeinu, stejně jako alkohol se do pitného režimu nepočítají.

Pomůže sipping nebo rada odborníka

Pokud potravinový příjem přirozenou cestou selhává, je třeba zajistit přísun potřebné energie obohacením stravy, např. formou sippingu. (Přečtěte si článek o sippingu.

) Jedná se o vyváženou tekutou stravu uzpůsobenou k popíjení, která obsahuje přesně definovaný poměr nutričně vyvážených složek.

Běžně k dostání v lékárnách je řada příchutí i výrobků speciálně vyvinutých pro potřeby diabetiků nebo nefrologických pacientů.

V případě, že potíže s příjmem potravy přetrvávají delší dobu a není možné je zvládnout v domácích podmínkách, doporučujeme konzultaci s nutričním terapeutem.

Kde se můžete poradit a kde sehnat vhodný sipping?

Pokud se potřebujete poradit s odborníkem, využijte některou z odborných nutričních ambulancí. Většinu péče Vám uhradí zdravotní pojišťovna.
Seznam ordinací naleznete na stránkách Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče. 

Sipping, neboli tekutou výživu bohatou na vitamíny a potřebné živiny, můžete zakoupit od několika různých značek.

Sippingy B. Braun můžete zakoupit v níže uvedených lékárnách a na eshopu Pilulka.cz:

Nemocniční lékárna FN Motol, V Úvalu 84 , 150 06 Praha 5
Nemocniční lékárna Prachatice, Nebahovská 1015, 383 01 Prachatice
Nemocniční lékárna Český Krumlov, Nemocniční 429, 381 27 Český Krumlov
Nemocniční lékárna Tábor, Kpt.

Jaroše 2000/10, 390 03 Tábor
Nemocniční lékárna Jindřichův Hradec, U Nemocnice 380, 377 01 Jindřichův Hradec
Nemocniční lékárna Havlíčkův Brod, Husova 2624, 580 01 Havlíčkův Brod
Nemocniční lékárna Nové Město na Moravě, Žďárská 610, 592 31 Nové Město na Moravě
Nemocniční lékárna Třebíč, Purkyňovo nám. 133/2, 674 01 Třebíč
Nemocniční lékárna FN Královské Vinohrady, Šrobárova 50, 100 00 Praha 10
Nemocniční lékárna FN Plzeň- Lochotín, Alej Svobody 923/80, 323 00 Plzeň 1-Severní Předměstí
Nemocniční lékárna Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem, Sociální péče 3316/12a, 400 11 Ústí nad Labem-Severní Terasa

Nemocniční lékárna Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Ke Karlovu 459/6, 120 00 Nové Město

Jak by měli jíst senioři

Starší lidé by měli jíst více bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a minerálních látek, protože jejich organismus tyto látky hůře vstřebává. Podle místopředsedkyně Fóra zdravé výživy Tamary Starnovské by senioři proto neměli zapomínat na maso nebo jeho nedostatek nahrazovat mléčnými výrobky či vejci.

Špatné stravování zhoršuje zdravotní stav seniorů. Podle odborníků vede například k poruchám imunity, úbytku svalů.

Problémem je dehydrataceAž 80 procent seniorů hůře vnímá chuť a vůni jídla, mají také snížený pocit žízně, což podle Starnovské často vede k dehydrataci a tím k suchosti v ústech. To spolu s chorobami dásní či umělým chrupem vyvolává potíže s konzumací jídel.

To, že se hůře pohybují i hůře vidí, způsobuje, že se jim nechce chodit na nákupy a nechce se jim vařit. Dát si kávu a buchtu nebo jen knedlík či brambory je pro ně nejjednodušší. Někdy hraje roli i chudoba.

Zvyšující se zapomnětlivost vede k tomu, že se senioři občas nenají vůbec, uvedla Starnovská.

Senioři by podle ní měli denně sníst alespoň jednu pořádnou porci masa. Senioři nebo lidé, kteří o ně pečují, zapomínají, že maso lze umlít.

Až desetina starých lidí je podle odborníků dehydrovaná, přitom dvacetiprocentní ztráta tekutin může vést k tomu, že přestanou fungovat metabolické systémy a člověk zemře.

Špatné zavodnění organismu zvyšuje také riziko krevních sraženin a zácpy. Dehydratace vyvolává nepříjemný pocit v ústech, způsobuje častější výskyt infekce močových cest i zmatenost.

Důležité je pravidelné popíjení nápojů během celého dne, upozorňuje Starnovská.

Vitamíny ve stáříStarší lidé by měli lehce zvýšit příjem vitaminů, protože jejich tělo je hůře vstřebává

 a při různých onemocněních jich více spotřebuje. Důležitý je zejména příjem vitaminu E, beta-karotenu, vitaminu C, kyseliny listové a vitaminu B12.

Senioři často trpí nedostatkem některých minerálních látek, a to zejména železa, zinku a vápníku. Je tedy třeba zaměřit se na jejich přísun v potravě, případně s ošetřujícím lékařem konzultovat jejich náhradu.

Dobrým zdrojem železa je maso a vnitřnosti, mléčné výrobky, vejce. Je také  například v celozrnném pečivu. Příznivě na vstřebávání železa působí vitamin C. Naopak využitelnost železa zhoršuje silný černý čaj, káva, kakao či červené víno.

Dostatek zinku pokryje pestrá strava, v níž jsou zastoupeny ryby, vejce, mléčné výrobky, ovoce, zelenina, výrobky z obilovin a ořechy. Otázkou ovšem je, kolik seniorů je schopno a ochotno takovou stravu konzumovat.

Nejlepším zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky – jogurty, tvrdé sýry, kefír nebo tvaroh. Dobré je jíst sýry večer, protože tělo vápník v noci lépe využívá. Zkusit je možné také mléko sušené, které se přimíchá do jídla. Vápník je i v sardinkách. Rostlinnými zdroji vápníku jsou mák, ořechy, zelí, hrášek, brokolice.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector