Artróza není artritida!

Nemoci a léčba

Světový den ústního zdraví připadá na 20. březen. Jeho hlavním smyslem je snaha zdůraznit význam ústní hygieny v rámci podpory celkového zdraví. I jeho prostřednictvím si tak můžem …

Nemoci a léčba

Objevili jste na kůži svého miminka nepříjemnou vyrážku? Začala se rozšiřovat na další místa po těle? Mohlo by se jednat …

Hubnutí, dieta a zdravá strava

Zelí i kapustičky, patřící do rodu brukvovitých, jsou přímo ochránci našeho zdraví. V první řadě jsou mocnými bojovníky …

Ostatní témata

Rovnátka jsou stále více vnímána nejen jako pomůcka pro řešení vady chrupu, ale především jako módní doplněk. Stávají se dokonce jakousi vizitkou určité úrovně péče o děti. I děti …

Nemoci a léčba

Když se mluví o jednotce intenzivní péče, obvykle člověku naskočí husí kůže, je to předzvěst vážného stavu člověka, něko …

Duševní zdraví a psychologie

Nervozita, potíže s usínáním a bušení srdce uprostřed noci, něco vám to připomíná? A když se vám konečně podaří na hodinku či dvě zabrat, trápí vás noční můry. Nespavost způsobená …

Hubnutí, dieta a zdravá strava

Možná trpíte nadváhou nebo jen pár kily navíc, možná máte za sebou nejrůznější diety a pokusy o trvalé zhubnutí, ale bez …

Péče o tělo

Máte pocit, že na intenzivní péči o pleť nemáte čas? To je škoda, protože je to především obličej, který je vizitkou zdr …

Duševní zdraví a psychologie

Podobně jako jiná chronická degenerativní onemocnění má i rakovina neblahý vliv na psychiku, jíž vystavuje soustavné nadměrné zátěži. Jak se život s rakovinou odráží na emočním zdr …

Hubnutí, dieta a zdravá strava

Pokud se rozhodnete vyřadit z vašeho jídelníčku maso nebo veškeré živočišné produkty, mohou vám ve stravě chybět důležité prvky. Vždy když začnete s omezením jakékoliv potraviny ne …

Nepleťte si pojmy – revmatoidní artritida není artróza!

22. 3. 2018

Revmatoidní artritidu a artrózu mnoho lidí zaměňuje. Tato dvě onemocnění mají sice leccos společného, mají však také celou řadu odlišností. Jaké příznaku jsou pro ně typické?

Revmatoidní artritida je chronické kloubní onemocnění, které může ovlivnit nejen klouby. U asi 40 % pacientů nemoc zasáhne i další orgány – kůži, oči, srdce, plíce nebo krevní cévy. Vzniká na podkladě autoimunity – obranný systém funguje nesprávně a napadá struktury vlastního těla. K léčbě se používají léky, které tlumí reakci imunity. Patří sem kortikoidy, DMARDs nebo cílená léčba.

Opotřebované chrupavky

Osteoartróza je nemoc, která se týká pouze kloubů. I když může být zasažen jakýkoliv kloub, nejčastěji to bývají kolena, ruce nebo kyčle. Vzácně onemocní ramenní kloub, kotník nebo klouby zápěstí. Řešením jsou režimová opatření – úprava hmotnosti, zlepšení životního stylu, cvičení. Dále se využívají léky, které mají za cíl zpomalit nebo zastavit další ničení chrupavky. 

Rozdíly mezi oběma nemocemi shrnuje následující přehledná tabulka: 

Revmatoidní artritida	Osteoartróza
Věk, ve kterém onemocnění nejčastěji propukne	Může se objevit kdykoliv	Obvykle u starších lidí
Rychlost rozvoje onemocnění	Často velmi rychlý, během týdnů či měsíců	Onemocnění se zhoršuje pomalu, v řádu let
Kloubní projevy	Klouby bolí, jsou zatuhlé, oteklé	Klouby bolí, ale obvykle neotékají
Postižené klouby	Nemoc obvykle postihuje symetricky malé i větší klouby těla – oba lokty, obě kolena či zápěstí	Obtíže obvykle začínají jedním kloubem a pak se nemoc šíří. Symptomy se projevují postupně a bývá postižena jedna skupina kloubů (páteř, kolena, kyčle)
Trvání ranní ztuhlosti kloubů	Ranní ztuhlost kloubů obvykle trvá déle než 1 hodinu	Ranní ztuhlost obvykle trvá méně než hodinu. Vrací se večer nebo po zvýšené zátěži
Mimokloubní příznaky	Celková únava, postižení dalších orgánů	Mimokloubní příznaky nejsou přítomné

(brbr)

Zdroj: https://www.webmd.com/rheumatoid-arthritis/tc/comparing-rheumatoid-arthritis-and-osteoarthritis-topic-overview

Hodnocení článku:

(1055 hodnocení – 2,9 z 5)

Osoby trpící psoriatickou artritidou mohou sužovat také záněty úponů. Nejde o žádnou banalitu – bolest se vyrovná zánětu kloubů. Přestože jde mnohdy o přechodnou potíž, je nutné ji řešit.

27. 7. 2017 Revmatoidní artritida

Přestože artritida zřídkakdy postihuje přímo pohlavní orgány, může mít prostřednictvím fyzického onemocnění emoční dopad na sexuální život. I s těmito problémy ale lze úspěšně bojovat. Změna zjevu, nabraná nebo naopak ztracená kila nebo snížená pohyblivost a úbytek energie mohou ovlivnit sebejistotu a vnímání sebe sama.

26. 9. 2010 Revmatoidní artritida

Na revmatoidní artritidu sice neexistuje žádný lék, ale určité složení potravy vám může pomoci zvládat její projevy.

21. 1. 2013 Revmatoidní artritida

Miliony lidí trpí bolestmi a otoky kloubů způsobenými artritidou. V současné době se na základně nových studií zjistilo, že právě úprava jídelníčku může průběh revmatoidní artritidy příznivě ovlivnit.

20. 2. 2009 Revmatoidní artritida

Pokud jste těhotná nebo o graviditě uvažujete, musíte vzít v potaz i svoji nemoc. Léčba revmatoidní artritidy totiž může vaše těhotenství ovlivnit. Na druhou stranu jiný stav může mít někdy pozitivní dopady na příznaky choroby.

11. 10. 2016 Revmatoidní artritida

Lázeňská léčba různých onemocnění má v naší republice dlouhou tradici. Tato zařízení navštěvují i lidé s revmatoidní artritidou. Poradíme, jak si o lázně požádat a kam se s touto chorobou můžete vypravit.

24. 8. 2015 Revmatoidní artritida

Artritida není artróza aneb jaký je rozdíl?

Stále více lidí prožívají muka spojená s onemocněním kloubů. Bolest omezující pohyb má několik podob. Je důležité přijít nemoci na kloub a porozumět rozdílům mezi revmatismem, artritidou, artrózou či osteoporózou. Na měsíc říjen připadá světový týden kostí a kloubů, který vyhlásily organizace OSN a světová zdravotnická organizace WHO. Připomeňme si důležitost včasné diagnózy problémů či onemocnění. 

ARTRITIDYRevmatických chorob, které vznikají na podkladě genetickém, metabolickém či degenerativním je mnoho, něco přes dva tisíce. Mezi ně patří i revmatoidní artritida (RA) /Světový den boje proti artritidě je 12. 10. /, nejčastější revmatická onemocnění, které postihuje přibližně 1 % populace. Ženy jsou postiženy třikrát častěji.

Toto chronické zánětlivé kloubní onemocnění vede k rozvoji kloubních destrukcí a deformit. Revmatoidní artritida je systémové autoimunitní onemocnění, a může proto kromě kloubů postihovat i jiné orgány (mimokloubní postižení). Revmatoidní artritida není nemocí z prochlazení nebo chladného podnebí, jak se řada pacientů domnívá.

Vyskytuje se na všech kontinentech i ve všech podnebných pásech. Příčinu vzniku a rozvoje revmatoidní artritidy zatím stále neznáme.

Jisté je, že se na jejím vzniku podílí více faktorů vnitřních (genetická predispozice) i vnějších (virové a bakteriální antigeny), jež aktivují imunitní systém a vedou k rozvoji chronického kloubního zánětu, spojeného s destrukcí kloubních tkání. Pro revmatoidní artritidu je typické oboustranné postižení většího počtu kloubů.

Uvnitř kloubu se vytváří revmatická tkáň, která prorůstá do nitra kloubu a poškozuje chrupavku i přilehlé kostní struktury. První poškození kosti (eroze) se objevují v okrajových místech, tam, kde je kost ještě součástí kloubu, ale není kryta chrupavkou. V konečném stadiu dojde k úplné destrukci kloubní štěrbiny a ke spojení kostních trámců – kostěné ankylóze.

Další ze zánětlivých artritid je reaktivní artritida (ReA), kdy se jedná o kloubní zánět, který vzniká u geneticky disponovaných jedinců v důsledku infekce proběhlé v jiné části organismu, nejčastěji v oblasti urogenitální nebo ve střevě.

Septická artritida (hnisavá, negonokoková) artritida je velmi závažné onemocnění (více než 20 % onemocnění končí úmrtím). Nejčastěji postihuje starší osoby nebo jedince ohrožené poklesem imunit. Tato nemoc může být též komplikací úrazu u jinak zdravého člověka.

  Septická artritida je způsobena pyogenními bakteriemi, nejčastěji zlatými stafylokoky nebo β-hemolytickými streptokoky. Bakterie se mohou do kloubu dostat přímo, např. v důsledku úrazu nebo zavlečením např. při vnitrokloubní punkci či injekci do, častěji jsou však do kloubu zaneseny krví bakterie ze vzdáleného infekčního ložiska, např. v dýchacích cestách.

Septická artritida může být závažnou komplikací implantace endoprotézy.  

OSTEOARTRÓZA

Další ze závažných revmatických chorob je osteoartróza, která postihuje 80 % populace nad 55 let. V České republice je od 45 let populace četnost pracovní neschopnosti z důvodu onemocnění kloubů osteoartrózou téměř 90 tisíc případů ročně, kdy pracovní neschopnost v průměru trvá 67 dnů. Případy pracovní neschopnost pro onemocnění kloubů osteoartrózou se však vyskytují už u mladých lidí, kdy je v pracovní neschopnosti téměř 10 tisíc mladých lidí do 30 let. Ve věku 70 let je pak osteoartrózou postiženo až 90 % obyvatelstva této věkové skupiny. Pojmem osteoartróza je označována skupina překrývajících se chorobných stavů, při nichž je porušena rovnováha mezi výživovými činiteli chrupavky či mezi anabolickými a katabolickými procesy probíhajícími v kloubní chrupavce i v subchondrální kosti (tedy kosti pod chrupavkou). V průběhu osteoartrózy dochází zpočátku k patologickému zvýšení metabolické a enzymatické aktivity v chrupavce, je zvýšená hydratace chrupavky, která se stává měkčí a méně odolnou k zátěži. Postupně je možné pozorovat rozvláknění chrupavky a vznik trhlin na jejím povrchu. Současně se mění i subchondrální kost. Konečným výsledkem je destrukce chrupavky i kosti. Osteoartrózou jsou postiženy především velké nosné klouby – kolena, kyčle, páteř, ramenní klouby, drobné klouby rukou a nohou.  Osteoartróza není pouze degenerativní onemocnění kloubů, které je důsledkem stárnutí a opotřebování kloubů, jak se dříve myslelo, ale postihuje i mladší lidi a její mikroskopické známky a někdy i projevy lze pozorovat už u dvacetiletých lidí. Je podmíněno geneticky, ale významně ovlivňuje jeho vznik a průběh životní styl, způsob pohybu a výživy.

PREVENTIVNÍ PÉČE A KOLAGENJednou z možností, jak povzbudit pacienty k aktivní péči o svůj pohybový aparát je užívání kloubní výživy, která by se měla stát součástí životního stylu lidí s namáhanými klouby.

Kloubní výživa tak, jak ji dnes známe, vznikla na základě myšlenky zakladatele moderní evropské medicíny Hippokrata: „Tvoje strava budiž Tvým lékem“. Tuto myšlenku pak dále rozvedla významné evropská léčitelka a lékařka sv. Hildegarda z Bingenu, která ve 12. století poručovala polévku z telecích nebo vepřových nožiček, tedy extrakt z kolagenu. Přestože sv.

Hildegarda popisovala blahodárný účinek kolagenu na onemocnění kloubů již v roce 1175 n. l., byla mu větší pozornost věnována až ve 20. století.

Mezi prvními lékaři, kteří se zabývali působením kolagenu na choroby pohybového aparátu, byl prof. MUDr. Milan Adam, DrSc. který se zabýval výzkumem revmatických chorob a biochemie kolagenu přes 50 let. Prof.

Adam zjistil, že jen specifické kolagenní peptidy s molekulovou hmotností asi 3000 Da jsou schopné přimět chrupavčité i kostní buňky k produkci mladých kolagenních řetězců, což přispívá k výživě buněk pojivových tkání kloubů a ke zvýšení syntézy fyziologického typu kolagenu o 100 %.

Výzkum prof. Adama týkající se výživy kloubů kolagenními peptidy pak potvrdila řada významných lékařů a vědců a to včetně prof. Ronalda F. Moskowitze z USA, který byl předsedou mezinárodní společnosti pro výzkum osteoartrózy (OARSI). Praktickým využitím poznatků sv.

Hildegardy, Dr. Hertzky i prof. Adama, průkopníka ošetření zatěžovaných kloubů kolagenní kloubní výživou, který byl v roce 2003 oceněn prestižní cenou UNESCO za celoživotní přínos lékařské vědě, je kloubní výživa Geladrink®, která se zrodila v minulém století, v roce 1992.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“28024″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“536″}}]]

Co by tedy účinná kloubní výživa měla obsahovat?Obecně je kloubní výživa určená lidem se zatěžovanými klouby. Z výzkumu prof. MUDr. Milana Adama, DrSc.

a řady dalších vědců vyplývají pro kloubní výživu tyto čtyři zásady, které by měly být dodrženy, aby výživa kloubů byla smysluplná:1) Měla by obsahovat kolagen a to ve formě kolagenních peptidů, které jsou vstřebatelné a dostávají se do chrupavkových či kostních buněk, kde ovlivňují jejich biologickou aktivitu a stimulují syntézu kolagenu typu I, II či III a to podle fyziologických potřeb organismu. Obsah kolagenní bílkoviny v kloubní výživě je důležitým kritériem, neboť právě ona je výživou kostí i kloubů a přispívá k udržování jejich normálních funkcí. 2) Obsah kolagenu, resp. kolagenních peptidů 3000 až 10000 mg v denní dávce.

3) Kloubní výživa by měla být komplexní, aby zasáhla celou kaskádu metabolismu kolagenu a pojivových tkání kloubů.

Proto je dobré, pokud kloubní výživa obsahuje další látky s nutričním a fyziologickým účinkem – vitamíny, minerály, bylinné extrakty, látky tělu vlastní jako jsou glukosaminsulfát a chondroitinsulfát a antioxidanty, které doplňují metabolickou kaskádu kolagenu a kloubních tkání.

Obsahy těchto látek by měly být významné, blížící se 100 % doporučené denní dávky.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“28025″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“499″}}]]

Pohybové problémy a osteoartróza – nebezpečí pro naše kloubyZeptali jste se nás na několik otázek. Na otázky nám odpovídá: MUDr. Pavel Drbal – specializace: fyzikální a rehabilitační lékařství, čínská medicína, akupunktura

Jaké mohou být příčiny bolesti kloubů (především kolena a lokty) a jak se o klouby starat? Je mi 32 let a na revma si připadám ještě mladá. Existuje nějaká prevence? A jaký je doporučený pohyb? Příčin bolestí kloubů způsobených osteoartrózou může být hned několik.

Genetické dispozice, poruchy metabolismu, zlomeniny kloubů, opakované drobné úrazy při sportu nebo fyzické práci či stereotypní zátěž kloubů. Nepříjemné bolesti ale může způsobovat také nadváha, zhoršená činnost ledvin nebo chybné postavení kloubů – kolena do X nebo nohy do O.

Onemocněním kloubů můžete předcházet pravidelným posilováním dolních končetin. Ideálním pohybem je např. jízda na kole, chůze, plavání, jóga nebo i obyčejný strečink. Dále si také vybírejte si obuv s pružnou podrážkou, která tlumí nárazy při pohybu, nezapomínejte na zdravý životní styl.

Komplexní výživu kloubů zajistí také doplňky stravy s obsahem kolagenních peptidů (např. Geladrink).

Slyšela jsem, že osteoartróza může vzniknout už v mladém věku, je to pravda? A jak se onemocnění projevuje? Poprvé se může projevit již v relativně mladém věku, a to již po 20. roce života. Jde o selhání obnovy kloubní chrupavky.

Poškození kloubů osteoartrózou je tím větší, čím více zatěžujeme své klouby sportem či nevhodným pohybem. Onemocnění lze rozpoznat podle několika příznaků.

Mezi nejvýraznější patří především bolest a ztuhlost kloubů při zátěži, dále pak citlivost na chlad a počasí, bolesti svalů, výrazné zhoršení pohyblivosti nebo dokonce i bolesti během noci. Typická je také tzv. startovací bolest a ztuhlost, která vzniká především ráno po probuzení, případně po jiném delším klidu.

 Důležitou roli hrají také genetické dispozice, které si sice nevybíráme, ale to, jak se ke svým kloubům chovat, ovlivnit můžeme. Ideálním řešením, jak se o své klouby starat a dopřát jim dostatečnou výživu ve formě doplňků stravy, jejichž hlavní účinnou látkou jsou kolagenní peptidy (např. Geladrink).

Jaký je podle Vás nejlepší volně dostupný přípravek (gel/mast) na regeneraci po zlomeninách, lehčích kloubních úrazech? Lze provádět také nějaké cviky, které by regeneraci urychlily?Není mi znám žádný přípravek pro vnější aplikaci, který by přímo urychloval regeneraci menších kloubních úrazů, či přímo urychloval hojení zlomenin. Rychlost hojení je vždy individuální a lze ji pozitivně ovlivnit zvýšeným přísunem vápníku, vitamínu D a kolagenu ve stravě, nebo ve formě potravinových doplňků (např. Calcidrink, Geladrink či jiné).

Do 25 let jsem závodně běhala, posledního půl roku mám bolesti v kolenou, která je při pohybu doprovázena mírným „lupáním“. Je mi 42 let, může to souviset s dřívější sportovní aktivitou? Můžu něco užívat? Tento druh sportu bezesporu patří mezi významné faktory přetížení nosných kloubů.

Vzhledem k Vašemu věku bych nepředpokládal přítomnost těžší osteoartrózy či jiné vážnější poškození kloubů, ale i tak by bylo vhodné navštívit ortopeda. Lupavé fenomény, přeskakování, či praskání v kolenu mohou být způsobeny hypermobilitou, tedy rozvolněním kloubu a jeho nadměrnou pohyblivostí.

K tomu může dojít v důsledku předchozího dlouhodobého přetížení spojeného s vrozenou pomalejší syntézou kolagenu. Regeneraci kloubů můžete podpořit vhodnou specifickou výživou. Na trhu je řada preparátů, které zlepšují obnovu pojivových tkání. Mám dobrou zkušenost s řadou komplexních kolagenních doplňků stravy (např.

Geladrink Forte), založenou na dlouholetém klinickém výzkumu.

Často sportuji, chodím běhat, tancovat a celkově se snažím co nejvíce hýbat. Občas mě ale bolí klouby, jak se o ně starat a existuje nějaká kloubní výživa? Mezi nevhodné aktivity, které namáhají klouby a zvyšují tak riziko osteoartrózy, patří zejména dřepy, prudké nárazy, dopady, výskoky, klečení, prudké změny pohybu či dlouhé stání.

S rozmyslem bychom tedy měli volit sporty jako je squash, tenis, aerobik, zumba, fotbal, basketbal, volejbal či v poslední době stále populárnější a oblíbenější běh. Takto aktivně a často provozovaný sport s sebou totiž nese zvýšenou zátěž na pohybový aparát. To může mít za následek opotřebování chrupavky v přetěžovaných kloubech.

Mohou se tak se objevit bolesti a docházet k omezení pohybu. Při cvičení a sportu bychom tedy rozhodně neměli pociťovat bolest. Ta totiž signalizuje poškození kloubu. Klouby proto nepřetěžujte, vyhýbejte se bolestivému dotahování pohybu a švihovým pohybům.

V případě, že se při cvičení bolest objeví, není pro vás cvik svou intenzitou či typem vhodný a zvolte si raději jiný cvik. Pokud tuto volbu nemáte, neváhejte se poradit s odborníky. Důležitým signálem, že cvik cvičíme špatně, může být také únava svalů.  Objeví-li se proto příznaky jako je např.

třes, křeč, zvýšené napětí svalů či zhoršující se přesnost provedení pohybu, pohyb omezte, abyste tak předešli výskytu další bolesti. Nezapomeňte také na výživu kloubů. Zkusit můžete doplňky stravy s obsahem kolagenních peptidů (např. Geladrink).

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“28027″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“301″}}]]

Artritida, artróza a bolest kloubů. Co to je a jak vzniká?

• Hned na úvod bychom si měli objasnit, co znamenají pojmy jako artróza a artritida a jaký je mezi těmito diagnózami vlastně rozdíl.
• Máte pravdu – oba tyto pojmy zní velice podobně a oba mají vliv na Vaše kosti, vazy a klouby.
• Stejně tak sdílejí několik společných příznaků nemoci jako ztuhlost kloubů, bolest kloubů apod.

Artritida je poměrně dosti odstrašující pojem. Je používán k popisu podmínek, které způsobují zánět kloubů. V některých případech může zánět kloubu postihnout také okolní kůži, svaly a orgány.

Mezi typy artritidy patří osteoartróza (OA), revmatoidní artritida (RA) a dna.

Artróza je zjednodušeně název pro osteoartrózu (OA), což je jeden a také pravděpodobně nejrozšířenější typ artritidy. Obvykle je způsobena běžným opotřebením kloubů a chrupavek.

Chrupavky jsou kluzké tkáně, které pokrývají konce kostí a pomáhají Vašim kloubům v pohybu. Postupem času a v důsledku stabilní námahy se chrupavka opotřebovává a časem může zmizet úplně.

To má za následek kontakt „kosti o kost“ v oblasti kloubů, což způsobuje bolesti, ztuhlost i otoky.

Artróza může postihnout kterýkoli kloub v těle, ale samozřejmě nejnáchylnější klouby budou ty, které nejvíce namáháme, tzn. klouby na rukou, krku, v oblasti kyčlí a kolen. Riziko vzniku artrózy se s věkem zvyšuje, a proto je velice důležité dbát na prevenci.

Jaké jsou příznaky artritidy, včetně artrózy?

Příznaky artritidy se liší typ od typu, ale většina z nich má několik společných jmenovatelů. Patří mezi ně převážně:

• otoky kloubů,
• zarudnutí kůže okolo postižených kloubů,
• snížená pohyblivost postižených kloubů.
• Mezi nejčastější příznaky artrózy samotné patří:
• bolest kloubů,
• ztuhlost kloubů,
• citlivost na dotek okolo postižených kloubů,
• snížená pružnost v postižených kloubech,
• vrzaní a „křupání“ v kloubech,
• tvorba kostních ostruh – malých výrůstků, které se mohou objevit v oblasti postižených kloubů.

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik artritidy, včetně artrózy?

Na vznik artrózy, stejně jako jiných typů artritidy, může být mít vliv převážně:

Věk

Artróza, stejně jako některé typy artritidy, se nejčastěji vyskytují u starších lidí.

Pohlaví

Ženy jsou náchylnější ke vzniku artrózy, stejně jako revmativní artritidy (RA). U mužů je větší pravděpodobnost výskytu dny.

Váha

Vyšší váha způsobuje, že na Vaše klouby působí vyšší tlak. Tím se zvyšuje riziko poškození kloubů a vznik artrózy. Nadváha také zvyšuje riziko vzniku jiných typů artritidy.

Zranění

Poranění a v jejich důsledku vznikající infekce kloubů mohou mít za následek vznik artrózy, stejně tak i jiných typů artritidy.

Povolání

Práce, která vyžaduje zvýšenou námahu kloubů muže přispět ke vzniku artrózy. Na druhou stranu není však dobré Vaše klouby nezatěžovat vůbec, jako tomu dochází v případech sedavého povolání. Důležitý je pravidelný pohyb a občasné protáhnutí.

Geny

Máte-li v rodině diagnostikovanou artrózu u blízkého příbuzného, měli byste se mít na pozoru. Budete pravděpodobně náchylnější ke vzniku této choroby.

Tak – to by bylo na úvod vše. V příštím článku se podíváme na to, jak odhalíte příznaky artrózy hned v zárodku, a odhalíme několik způsobů, jak s tímto velice nepříjemným zdravotním problémem bojovat.

Klouby a vazy Jídlo a klouby Kloubní výživa Onemocnění kloubů Zdraví

15. 01. 2018 Autor článku David Buchta

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho nebo pošlete svým známým.

Jak se liší artritida, artróza a revmatismus

• Problémy s klouby jsou jedním z nejčastějších onemocnění populace vůbec. Víte přesně, jak se jednotlivá onemocnění projevují, jak se od sebe liší, jak se léčí a jak jim předejít?Jak vypadá zdravý kloub a zdravá kost a co je může postihnout? Kloub je spojení dvou nebo i více kostí, které následně zajišťují určitý pohyb. Jde vlastně o dvě styčné plochy, které jsou obě v ideálním případě pokryté chrupavkou – jedna je kloubní hlavice a druhá kloubní jamka. Proto do sebe dobře zapadají. Kolem je kloubní pouzdro, které drží vazy a zvnitřku je vyplněno tekutinou, kloubním mazem, který zlepšuje tření. Pokud kloub funguje správně a není poškozen, není důvod, aby bolel. Pokud dojde k poškození některých jeho částí, přicházejí problémy. Jedním z nich je artritida. Patří do skupiny revmatických chorob, kromě opotřebení kloubu souvisejícího s věkem ji mohou ovlivnit také geny nebo nějaké celkové onemocnění těla. Revmatické nemoci jsou všechny, které postihuji pohybový aparát (klouby, páteř, ale i svaly, vazy). Mezi revmatické nemoci patří jak revmatická artritida, tak artróza neboli osteoartróza či jiným názvem osteoartritida. Počítá se do nich ale třeba také Bechtěrevova nemoc: Na kloubech se projevuje bolestí, ztuhlostí hlavně po ránu, omezením pohybu. Kůže na kloubech bývá lesklá. Z celkových příznaků jsou nejčastější únava a anémie. Jak rozeznat artritidu a artrózu?
• Revmatoidní artritida patří mezi nejčastější revmatická onemocnění a postihuje přibližně procento populace. Ženy jsou postiženy třikrát častěji. Toto chronické zánětlivé kloubní onemocnění vede k rozvoji kloubních destrukcí a deformit. Artritida nesouvisí s tím, že byste neudržovali svoje klouby v teple, jak se řada pacientů v souvislosti se slovem revma domnívá. Souvisí s narušením imunitního systému a vede k rozvoji chronického kloubního zánětu spojeného s poškozením kloubních tkání. Pro revmatoidní artritidu je typické oboustranné postižení většího počtu kloubů. Uvnitř kloubu se vytváří revmatická tkáň, která prorůstá do nitra kloubu a poškozuje chrupavku i přilehlé kostní struktury. První poškození kosti se objevují v okrajových místech, tam, kde je kost ještě součástí kloubu, ale není kryta chrupavkou. V konečném stadiu dojde k úplné destrukci kloubní štěrbiny.
• Cvičení a fyzioterapie jsou stejně důležité jako léky. Cvičení pomáhá zmírnit postižení kloubů a posiluje svalstvo. Používají se střídání chladu a tepla, koupele, elektroterapie, masáže a léčba světlem. Prevencí vzniku potíží je kromě posilování kloubů a jejich vazů zejména správná kloubní výživa, sází se zejména na kolagen. Rozvinutá nemoc se řeší zejména léky potlačujícími příznaky. Léčba je soustředěna na zmírnění příznaků. U lehčích forem stačí podávání nesteroidních přípravků (bez kortikosteroidů, například aspirin, diklofenak, ibuprofen). Tyto léky jen tiší bolest a nemoc neléčí, při dlouhodobém užívání mohou poškozovat zažívací trakt. Dále se používají také nesteroidní antirevmatika, tzv. coxiby, které jsou stejně účinné, ale zažívací trakt nepoškozují. Mohou mít ale jiné nepříznivé účinky na ledviny, cévní systém a srdce. Také jsou velmi drahé. Dále jsou používány kortikosteroidy (hydrokortizon, prednizolon, dexametazon a další), které působí protizánětlivě. K chirurgické léčbě se přistupuje v případě, že léky nepomohly zabránit těžkému poškození kloubů nebo mají závažné vedlejší účinky. Například je-li kloub už nefunkční, může být nahrazen umělým.
• Zatímco osteoporóza znamená řídnutí kostí, osteoartróza nebo také artróza či osteoartritida je nejčastější onemocnění kloubů. Postihuje asi 12 procent populace. U osob starších 70 let ji má téměř 70 procent. Nejvíce postihuje kyčle a kolena. Jde vlastně o skupinu problémů, při nichž je porušena rovnováha výživy chrupavky v kloubech. Ta se vlivem různých změn stává měkčí a méně odolnou vůči zátěži. Postupně se poškozuje, až se zcela zničí, s ní se poškodí také okolní kloub a případně i kost. Osteoartróza není pouze degenerativní onemocnění kloubů, které je důsledkem stárnutí a opotřebování kloubů, jak se dříve myslelo, ale postihuje i mladší lidi a její mikroskopické známky a někdy i projevy lze pozorovat už u dvacetiletých lidí. Je podmíněna geneticky, ale její vznik významně ovlivňuje životní styl, způsob pohybu a výživy. Proto je také v prevenci nemoci důležitá výživa kloubů, opět se sází na kolagen či chondroitin sulfát.
• Úlevu od akutní bolesti přinášejí léky tlumící bolest a snižující zánět (paracetamol, ibuprofen). Opět není vhodné je užívat dlouhodobě, neboť mohou způsobit žaludeční nevolnost a mají i další nežádoucí účinky. Při silných bolestech pomohou injekce kortikosteroidů. Je-li nemoc zachycena v počátečních stadiích, lze provést ošetření kloubních struktur (menisků, vazů, defektů kloubní chrupavky). Dalším postupem je například operační úprava osy kloubu, jejímž cílem je snížení jednostranného přetížení kloubů. Při těžkém postižení a bolestech přichází na řadu kloubní náhrada. V České republice je v populaci nad 45 let četnost pracovní neschopnosti z důvodu onemocnění kloubů osteoartrózou téměř 90 tisíc případů ročně, přičemž pracovní neschopnost v průměru trvá 67 dnů. Případy pracovní neschopnosti kvůli onemocnění kloubů osteoartrózou se však vyskytují už u mladých lidí – v pracovní neschopnosti je z tohoto důvodu téměř 10 tisíc mladých lidí do 30 let. Ve věku 70 let je pak osteoartrózou postiženo až 90 % obyvatelstva této věkové skupiny.

Artróza vs. revmatoidní artritida: jaký je mezi nimi rozdíl?

Foto: Anut21ng Photo, Shutterstock.com

Bolavé klouby jsou jednou z nejčastějších zdravotních potíží vůbec. Tušíte, jak se projevuje artróza, co způsobuje artritidu a čím se od sebe liší? Ptali jsme se odborníků, jak se dají nemoci kloubů léčit.

Dost možná jste už někdy slyšeli někoho stěžovat si na to, že ho bolí klouby, a tedy že má revma. Jenže pojem revma je nepřesný a zavádějící. Revmatických nemocí je totiž celá řada a mezi jednotlivými kloubními nemocemi je velký rozdíl. Pojďme si je přiblížit.

Asi nejčastěji lidé zaměňují artrózu a revmatoidní artritidu. První zmíněnou nemocí trpí až 70 procent lidí ve věku nad 50 let. Revmatoidní artritida je naproti tomu relativně vzácné onemocnění, které postihuje pouhé 1 procento populace a její příčina je stále neznámá. Jaké jsou další rozdíly?

Artróza je komplexní onemocnění kloubu. Hladký povrch chrupavky začne být vlivem opotřebení narušován drobnými štěrbinami, chrupavka se postupně ztenčuje, ztrácí na kvalitě a může na některých místech úplně chybět. V pozdějším stadiu se mohou dostat i drobné úlomky chrupavky do kloubní dutiny, což vyvolá druhotné zánětlivé změny. A právě tyto změny nejvíce bolí.

Nemoc nejčastěji postihuje kyčle a kolena a prevence je v tomto případě podle fyzioterapeutky Terezy Novotné zcela zásadní. „Tou může být optimální zátěž při sportu a adekvátní pohybová kompenzace.

Již poškozené chrupavky opravit nejde, ale je možné odlehčit zátěž působící na daný kloub, díky úpravě pohybového režimu.

“ Měli byste střídat pohybovou aktivitu: ke kloubům je šetrné například plavání nebo jízda na kole.

Foto: one photo, Shutterstock.com

Artróza postihuje hlavně velké klouby, jednou z nejlepších prevencí je pohyb

Určit stejný postup léčby pro všechny je nemožné, záleží totiž na stadiu onemocnění. Základem ale vždycky je, že každý pacient musí být léčen komplexně, což znamená cvičením, léky a v některých případech chirurgickým zákrokem.

„Základními technikami jsou úlevové trakce a mobilizace, v kombinaci s léky, hlavně nesteroidními antirevmatiky. Používáme také měkké techniky na protažení vaziva a svalových struktur.

Lokální terapii pak vhodně doplňujeme podporou trupové stabilizace, známé jako hluboký stabilizační systém páteře,“ vyjmenovává MUDr. Martina Kővári z Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2.

LF UK a FN Motol.

Na rozdíl od artrózy, revmatoidní artritida (RA) je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje všechny kloubní tkáně a začíná v nitrokloubní výstelce.

Nezávisí na opotřebování kloubů ani na věku pacienta. Onemocnět jí můžou i velmi mladí lidé, a mnohem častěji postihuje ženy. Příčina nemoci není dosud známá, a proto ani vyléčitelná.

Jisté ale je, že kuřáci touto nemocí trpí až třikrát častěji.

Revmatoidní artritida se projevuje symetrickým zánětem drobných kloubů na rukou i nohou, ale postiženy mohou být i jiné klouby na těle.

Chronický zánět vede nejen k bolestivosti a otokům, ale také k destrukci kloubních tkání, které způsobují deformity kloubů. Ty jsou pro tuto nemoc typické. Možná si vybavíte lidi, kteří mají zkroucené prsty.

Bohužel pokračující nemoc má vliv i na fungování člověka při běžných činnostech.

Foto: NAR studio, Shutterstock.com

Zkroucené prsty jsou typickým znakem pro artritidu a většinou je to bolestivé

Vhodná a včasná léčba je pro fungování pacienta naprosto zásadní a může mu výrazně zlepšit kvalitu života. Terapie cvičením je také do léčby zahrnuta, ale na rozdíl od artrózysama o sobě nikdy nestačí.

„Základním lékem je takzvaný methotrexát, který byl původně vyvinut na léčbu nádorů. Zjistilo se však, že ve výrazně nižších dávkách skvěle působí proti zánětům, a příznivě tak ovlivňuje průběh artritidy.

Tento lék dobře funguje až u 70 procent nemocných,“ uvádí MUDr. Marta Olejárová z Revmatologické kliniky 1. LF UK.

Lék se podává v různých dávkách v tabletkách nebo injekčně, podle stavu a potřeb pacienta. V některých případech se k tomuto léku přidává i biologická léčba. To je velmi individuální a posoudit to může jen zkušený revmatolog. Pozitivní ale je, že správně léčení pacienti mohou vést život bez větších omezení.

Artróza

Co je to artróza? Artróza, neboli arthróza, latinsky arthrosis, lidově a trochu nesprávně „revma“ patří mezi degenerativní onemocnění kloubů. Je  nejčastějším kloubním onemocněním. Postihuje stále více lidí ve stále mladším věku.

Výskyt stoupá s věkem, může se projevit již ve věku 30 let, rentgenové změny typické pro artrózu nalezneme u 40% osob mezi 45 a 65 lety a téměř 70 % osob starších 65 let. Nejvíce postihuje nosné kyčelní a kolenní klouby, najdeme ji však běžně i v jinde – páteř, rameno, loket, kotník, malé klouby prstů atd.

V pokročilých stádiích se typicky projevuje bolestí při pohybu, ztuhlostí, otoky kloubů a poruchou pohyblivosti postižených končetin.

Artróza není na rozdíl od artritidy způsobená zánětem. Jde o poškození kloubní chrupavky a kosti vznikající z opotřebení. K zatížení kloubů a drobnému opotřebovávání dochází při běžném každodenním pohybu. Naše tělo se s tím vyrovnává neustálým obnovováním chrupavek. Přibližně kolem 40 let se schopnost obnovy snižuje.

Chrupavčitá vrstva v kloubu se ztenčuje a kosti se začínají odírat o sebe. Rozvíjí se artróza. Nepostihuje jen chrupavky a kosti, zasahuje celý kloub. Díky bolestem vznikajícím při pohybu postiženého kloubu se rozsah pohybu omezuje. Na to reagují i okolní struktury – vazy a svaly. Dochází k jejich oslabení. Obtíže se tím ještě zhoršují a rozvíjí se začarovaný kruh.

Na kosti vznikají výrůstky, které deformují a zcela mění původní ušlechtilou stavbu kloubu.

Jak vzniká artróza? Především nadměrné zatížení kloubů je zodpovědné za rychlejší opotřebovávání chrupavek a rozvoj artrózy.

Hlavní rizikové faktory jsou: nadváha a obezita (Body Mass Index = BMI nad 27) nedostatek pohybové aktivity přetěžování pracovní či sportovní zvláště jednostranné nevhodná obuv špatné držení těla vrozené vady a s nimi spojené nesprávné postavení kloubních ploch úrazy, záněty a choroby látkové výměny (dna, cukrovka atd.) nedoléčená zranění pohybového aparátu dědičné faktory

psychické stresové poruchy – nespavost, nervozita, úzkost

Jaké jsou příznaky artrózy? Bolest – je typickým projevem artrózy. Postihuje nejčastěji kolenní a kyčelní klouby, klouby páteře nebo klouby zápěstí a drobné klouby ruky. Zpočátku bolí pouze po námaze, později je i klidová bolest. Ztuhlost – po odpočinku klouby ztuhnou a než se opět rozhýbou, chvíli to trvá.

Omezení pohybu – přichází při postupujícím onemocněním v postižených kloubech. Obtíže se mohou měnit v závislosti na počasí, nesvědčí studené a vlhké podmínky. Otok – později dochází k těžkému poškození chrupavky a vzájemnému tření kostí o sebe. V kloubem může být hmatné lupání, praskání neboli krepitace. Tvoří se zvýšené množství nitrokloubní tekutiny.

Klouby začínají otékat.

Deformace – v nejtěžších stádiích jsou klouby deformované kostními výrůstky. Znemožnění pohybu – všechny uvedené závažné změny kloubů postupně znemožní jejich pohyb. Konečným výsledkem neléčené artrózy je úplné zkostnatění kloubů – ankylóza s nulovým pohybem v kloubu.

Díky typickému postižení velkých nosných kloubů (kyčelních a koleních) není nemocný schopen ani běžného pohybu. Těžká artróza malých kloubů ruky znesnadňuje nebo dokonce úplně znemožňuje obvyklé denní činnosti a sebeobsluhu.

Porucha pohyblivosti tak výrazně omezuje kvalitu života nemocných.

Jak se diagnostikuje artróza? Základem je odběr anamnézy, celkové fyzikální vyšetření. Většinou bývají charakteristické obtíže, všímáme si rozsahu aktivní a pasivní pohyblivosti v jednotlivých kloubech a příznaků spojených s pohybem.

Rentgenové vyšetření ukáže zobrazení kostí, jejich vzájemné postavení, charakter kloubních štěrbin, změny ve struktuře kostí a přítomnost kloubních výrůstků. Nedostatkem RTG vyšetření je neschopnost zobrazení chrupavky. Její stav lze v časných fázích onemocnění pouze odhadnout podle šířky kloubní štěrbiny.

Proto k dalším zobrazovacím metodám patří počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MR).

Důležitou roli v diagnostice i léčbě artrózy má miniinvazivní artroskopické vyšetření, kdy pomocí tenkého kamerového systému vidíme všechny kloubní struktury in natura a můžeme je přímo jako fotografie či videa uložit do elektronické karty pacienta. Současně je možné pomocí speciálních artroskopických nástrojů ošetřit všechny poškozené struktury, kloub vyčistit a připravit pro další léčbu. Diagnózu může upřesnit laboratorní vyšetření vzorků krve či punktátu nitrokloubní tekutiny.

Jak se léčí artróza? Současná medicína nedokáže artrózu zcela vyléčit. Dokážeme ji však zastavit a účinně zmírnit obtíže, ulevit od bolesti, zachovat funkce kloubů a omezit jejich strukturální změny. Léčbou analgetiky a nesteroidními protizánětlivými léky projde každý pacient.

Projevy artrózy může přechodně utlumit i místní aplikace kortikoidů. Dlouhodobá terapie těmito léky má závažné nežádoucí účinky (žaludeční vředy, postižení jater, ledvin, střev, útlum kostní dřeně atd.) K obnově chrupavek přispívají léky ze skupiny chondroprotektiv.

Ani při jejich pravidelném dlouhodobém užívání však nejsou účinky zaručeny. Fyzikální metody – fyzioterapie, léčebná rehabilitace, aplikace tepla, elektroterapie, magnetoterapie, ultrazvuková terapie, laseroterapie, vodoléčba atd. mají rovněž příznivé účinky v léčbě.

Biologická léčba artrózy pomocí autologní kondiciované plasmy (ACP) využívá poznatků oboru molekulární ortopedie a je počátkem nové éry v léčbě artrózy. K vysoce účinné léčbě artrózy i mnoha dalších onemocnění pohybového aparátu využívá přirozených vlastností krevních destiček – trombocytů.

Ty se při opuštění krevního přirozeně aktivují a uvolňují bílkoviny růstových a protizánětlivých faktorů. Tyto faktory podporují ve tkáních pohybového aparátu (chrupavky, šlachy, vazy, kosti a kůže) hojivé regenerační a reparační procesy.

Koncentrací těchto injekčně aplikovaných faktorů do nemocných tkání dochází především k: protizánětlivým procesům, urychlení hojivých procesů, zábraně přechodu onemocnění do chronického stavu, regeneraci a reparaci poškozených tkáňových struktur. Tato revoluční metoda nemá prakticky žádné vedlejší a nežádoucí účinky.

V těžkých stadiích artrózy je nutné operační řešení pomocí náhrady postižených kloubů umělými protézami.

Široká nabídka spektra kloubních náhrad lišících se použitými materiály, velikostí, vlastnostmi i výdrží umožní individuální výběr pro každého pacienta. Životnost protéz je omezená.

Proto by jejich implantace měla být až konečným řešením. O indikaci ke kloubní náhradě a výběru hodné protézy rozhoduje ortoped.

Jaká je prevence artrózy? Vhodnou prevencí ale i základním režimovým opatřením v léčbě artrózy je postupná redukce nadváhy společně s vhodnou pravidelnou fyzickou aktivitou.

Ideální je jízda na kole, plavání, jízda na běžkách, ale vhodné jsou mnohé další sporty v rozumné míře a rekreační podobě. Měli byste se vyhnout sportům způsobujících nadměrné zatížení kloubů a spojených s jednostrannou zátěží – např.

výkonostní a vrcholový fotbal, hokej, basketbal, házená, běh na tvrdých površích atd. Redukce nadváhy odlehčí Vašim kloubům a sníží zatížení jejich chrupavek. Dostatečnou a vhodnou pohybovou aktivitou docílíte posílení svalů a stabilizace kloubů.

Prospěje i zdravé stravování s obsahem vitamínů a minerálů, případně je možno doplnit vitamín C, D, E a preparáty s kolagenem.