Alzheimerova nemoc je onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a ztrácí svou funkci. Na vině je bílkovina – amyloid beta, ktera se shlukuje do amyloidních plaků a nervové buňky poškozuje.
Důvody, proč se tyto procesy začnou dít a co je spouští, jsou zatím neznáme a stali se předmětem výzkumu vědců po celém světě. Říkáme, že onemocnění je neurodegenerativní a považuje se za nejčastější formu demence. To jednoduše znamená úbytek intelektu.
Abychom však nepaušalizovali, musíme dodat, že ne každý, u koho pozorujete úbytek intelektu a mozkové síly trpí Alzheimerovou nemocí.
Jaké má Alzheimer příznaky?
Jaké má Alzheimer příznaky?Příznaky Alzheimerovi nemoci dělíme do několika skupin podle stádia, ve kterém se nemocný nachází. Charakteristické je, že se postupem času mění k horšímu, až nakonec pacient ztratí samostatnost a je odkázaný na pomoc druhého. Včasným testováním se však dá mnohé ovlivnit. Navštivte naše Alzheimer konzultační centrum.
První příznaky přicházejí plíživě a ze začátku jim okolí nepřipisuje žádný význam. Říká se, že pro staršího člověka je normální, když něco zapomene, neumí ovládat nové spotřebiče nebo si plete jména. Opak je ale pravdou, a proto každou změnu chování pečlivě vnímejte. V raném prvním stádiu se soustřeďte na tyto první příznaky:
Zapomínání
Každý z nás na něco někdy zapomene. Konec konců, jde o přirozený obranný mechanismus mozku proti přepracování. Zdravý člověk si vzpomene později, protože má dobrou paměť, člověk s Alzheimerovou nemocí si nevzpomene už vůbec.
Odkládání věcí na jiné místo
Opět ruku na srdce, taky někdy nevíme, kde máme mobil nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí odkládá věcí na místa, kam vůbec nepatří, ukládá třeba jídlo do pračky, klíče do mikrovlnné trouby nebo šperky do ledničky.
Obtížné dorozumívání a problémy s řečí
Nemocný člověk si nevzpomene ani na jednoduchá slova nebo je nahradí jinými, takže věta pak ani nedává smysl. Opět si říkáte to se mi stává, že nemohu najít to správné slovo. Pokud se pak umíte plynule vyjádřit i bez onoho slova a nahradit ho jiným, máte paměť v pořádku.
Místní dezorientace aneb bloudění na známých místech
Člověk s Alzheimerovu nemocí se ztratí na místech, které dříve dobře znal. Ztratí se třeba ve vlastní ulici. Neví, kterým směrem se vydat domů a může zabloudit ještě víc.
Časová dezorientace
Pacient s diagnozou Alzheimer se v čase těžko orientuje. Kouká na hodiny, ale nevybavuje si, co daná čísla nebo poloha ručiček znamenají. Nefunguje to ani opačně.
Když ho požádáte, aby nakreslil hodinový ciferník a naznačil čas deset hodin a deset minut, může to dopadnout všelijak.
Nepamatuje si, jaký je zrovna den, měsíc nebo rok, zato si do detailu pamatuje příhody, které se staly před 20 lety.
Změny v náladě
Takové změny jsou opět něčím, co o čem si pomyslíte, že určitě máte. Dobrá nebo špatná nálada se u zdravého člověka váže na emoce a události kolem něj. U člověka s Alzheimerovou nemocí přichází tato změna náhle, bez podnětů a bezdůvodně propadnou úzkosti, strachu nebo depresi.
Změny osobnosti
Osobnost se taky časem mění. Postoje a názory, které máte dnes, jste možná před časem neměli o pár let mohu být zase jiné. U člověka s Alzheimerovou nemocí se objeví několik vlastností jako jsou zmatenost, podezíravost, vztahovačnost, sobeckost.
Ztráta iniciativy a zájmu o koníčky
Každý máme občas nechuť do práce, nic se nám nechce a potřebujeme si odpočinout. Rychle to ale přejde a vy opět s chutí pracujete.
Člověk s Alzheimerovou nemocí se už nevěnuje koníčkům, které ho předtím bavily, do všeho ho musíte pobízet a potřebuje mít kolem sebe podněty. Pokud tomu tak není, může upadnout do pasivity.
Pacient strádá i společensky a vyhýbá se lidem. Má strach, že se bude cítit nepříjemně a že si okolí všimne jeho potíže.
Zhoršené abstraktní myšlení
Pod tím si například představte situaci, kdy pacient vidí čísla na svém účtu, ale neví, co znamenají a co s nimi má dělat. Placení účtů tak představuje problém. Problematické může být i vaření a příprava jídla, protože si nevybaví postup.
Zhoršené vykonávání každodenních činností
Člověk s Alzheimerovou nemocí se například komicky oblékne a dá si několik vrstev svetrů, čepici v létě nebo pyžamo v zimě. Potíže mu může dělat i osobní hygiena, nákupy, používání spotřebičů a jiné každodenní činnosti.
Druhé stádium Alzheimera
V druhém, středním stádiu se prohlubují potíže, které se již projevují v prvním stádiu. Pacient v tomto stádiu nemoci potřebuje pomoc při osobní hygieně a oblékání, pomoc s nákupem, při jídle a na procházce.
Nemůže zůstat dlouho bez dozoru, protože může zapomenout zavřít vodovodní kohoutek, vypnout sporák nebo žehličku.
Práce s takovým člověkem může být někdy i vyčerpávající, protože se prohlubují i změny osobnosti, zmatenost, je podezíravý a špatně se s ním komunikuje. Má myšlenky, ale nenapadají ho slova, kterými by je vyjádřit.
Třetí stádium Alzheimera
Třetí, pozdní stádium je pro okolí hodně náročné protože takový pacient vyžaduje neustálou péči. Nepoznává své blízké a nerozumí, co se kolem něj děje.
Není schopen souvisle komunikovat a neumí vyjádřit své potřeby. Má potíže při chůzi, s příjmem potravy a tekutin, a proto tělesně chřadne.
Často tento stav doprovází i inkontinence moči a stolice, hubnutí, poruchy spánku, připoutání na vozík nebo lůžko.
Tip BENU: Porovnejte současný stav paměti se stavem v minulosti pomocí rychlého testu Změněných schopností seniora
Dědičnost
DědičnostAby vědci definitivně odhalili, do jaké míry je Alzheimerova nemoc dědičná, budou potřebovat ještě řadu let. Existuje souvislost mezi genetickou výbavou získanou od rodičů a rozvojem nemoci.
To ale neznamená, že pokud měl tuto nemoc někdo z vašich předků, rozvine se také u vás.
Na rozvoj mají velký vliv i vnější podmínky jako jsou výživa, pohybové aktivity, společenský život, vzdělávání a duševní aktivity.
Léčba Alzheimerovy nemoci
V průměru žijí pacienti s Alzheimerovou nemocí 8 let od diagnostiky. Často se stává, že diagnoza se stanoví až ve středním nebo pozdním stádiu, kdy léčba nezlepšuje stav paměti, pouze ji udržuje na momentální úrovni.
Nemocný pak v pozdním věku strádá a je ohrožen nedostatkem živin, dehydratací, podchlazením když se zatoulá, nebo také nechtěným úrazem. Klíčem k úspěšné léčbě je včasná diagnostika a nasazení léků, které podporují činnost mozku.
Alzheimerovou nemoc nelze úplně vyléčit, podobně jako i ostatní degenerativní onemocnění, ale je možné pomocí léků zlepšit příznaky nemoci.
K léčbě se používá extrakt z ginkgo biloby, který pomáhá zlepšit prokrvení mozku a využití glukózy pro mozkovou činnost. Nejlepší je začít s užíváním tohoto léku již v raném stádiu a podpořit tím činnost mozku. Z léků vázaných na lékařský předpis jsou to kognitiva (inhibitory acetylcholinesterázy).
Blokují činnost enzymu, který acetylcholin rozkládá a zvyšují množství acetylcholinu a tím i fungování mozku. Tyto léky v počátečním a středním stádiu nemoci předepisuje neurolog, geriatr nebo psychiatr.
Dalším lékem při středním a pozdním stádiu Alzheimerovi nemoci je jediný zástupce ze skupiny NMDA antagonistů – memantin.
Alzheimer konzultační centrum
Rakovina paměti
Internetové noviny ze dne 29.3.2016 deníku Daily Mail uveřejnily výsledky veřejného míněni ve Velké Británii ,které uvádí, že obava ostrovních obyvatel z demence je větší než z jakékoliv jiné nemoci.. Až na druhém a třetím místě je strach z rakoviny a kardiovaskulárních chorob.
Pokroky v léčbě těchto dvou onemocnění, které ovšem stále vedou v příčinách předčasného úmrtí, snížily obavy obyvatelstva natolik, že nástup demence a následná dlouhodobá péče je obecně chápána jako více stresující. Efektivní léčba demencí je totiž zatím stále v nedohlednu.
Nicméně, rozsáhlý výzkum po celém světě, dává jistou naději že do pěti let budou na trh uvedeny nové generace léků nebo vakcín, který proces těch nejčastějších typů demence oddálí, ne-li zastaví.
Demence není nemoc
Je zapotřebí předem zdůraznit, že demence není nemoc jak je obecně vnímána. Jde totiž o projev až stovky různých procesů od vrozených genetických vad až po různé post-traumatické stavy. Nejčastější demencí ze všech /50-70%/, a též asi nejznámější, je ALzheimerova choroba. S růstem věkové hranice dramaticky narůstá i tato nemoc. Ale o tom bude řeč později.
Zapomínat je lidské?
Proces zapomínání, který je jeden z typických příznaků demence, začíná poměrně brzy. Někdy kolem dvaceti let začínáme zapomínat jména jako první znak “stárnoucího mozku”, následují věci, události a kuriozně až o něco později též paměť na čísla. Následuje krátkodobá paměť.
Dlohodobá paměť zůstává relativně dlouho nedotčena. Je běžné, že si senior může pamatovat co bylo za války víc než co bylo včera k večeři.. Toto je více méně normální proces zapomínání, který narůstá s věkem. Oficiálně se tomu říká AAMI /Age-Associated Memory Impairment/.
Demence jako diagnoza se stane diagnozou, až když se přidá jeden z dalších projevů jako napříkla afasia/ poruchy řeči/, apraxia /porucha určitých pohybů/, agnosia /poruchy rozpoznání známých objektů, nebo rodiny/ nebo tzv.
exekutiivní dysfunkce /porucha plánování, organizování a rozumného uvažování/.
Ten Němec co všechno schovává
Historie popisu choroby je, jako sama choroba, zajímavá. Německý psychiatr Aloysius Alzheimer /1864-1915/ vyšetřoval ,v roce 1901, případ dementní 51-leté pacientky A.Deter, když pracoval v ve Frankfurtském azylovém domě pro mentálně postižené. Odtud tedy pochází jméno nemoci. Nemoc ale byla popsána několik měsíců před tím Americkým doktorem A.S.C. Fullerem.
Když Alzheimer oficiálně publikoval /1907/ svůj případ, další Německý psychiatr Oskar Fischer již prezentoval soubor dvanácti případů stejné nemoci. Eponym Alzheimer disease je však obecně uznáván a jistě zní hrozivěji než by asi zněla nemoc Fullerova nebo Fischerova. Podle MUDr A.Bartoše PhD, jde o souhru několika okolností, která vede ke vzniku nemoci.
Rizikovými faktory jsou: věk, ženské pohlaví, genetické dispozice ale i cévní mozkové příhody a infarkty. Cévní onemocnění které bývá spojeno s kouřením a cukrovkou, dále vysoký krevní tlak a vysoký obsah tuku v krvi jsou obecně uznávány jako významný risk pro vznik nemoci.V poslední době se studuje tzv.oxidativní stress, který má ničit nervové buňky a tím i vede k rozvoji nemoci.
Uvažuje se též o vlivu herpetického onemocnění. Prof. Veselý se též domnívá, že chronický nedostatek hlubokého spánku vede k akumulaci tzv. beta amyloidu. Nervové buňky mají tendenci zmenšit svojí velikost během spánku a tím zvětší mezibuněčný prostor a umožní odplavení škodlivých látek, které se v tomto prostoru hromadí. Dr.Bartoš je pojmenoval saze.
Vedle amyloidu v extrabuněčném prostoru, jsou zde i zbytky myelinu, buněčné fragmenty, zbytky neurotransmitorů a tzv. tau protein který se hromadí v axonech neuronů.Rozvoj abnormálních proteinových struktur v mozku známých jako senilní plaky (SP) a neurofibrilární klubka (NFK) v axonech nakonec vede k poškození nervových buněk a k buněčné smrti.
Rozpad nervových buněk způsobuje také pokles hladin látek zvaných neurotransmittery (z nichž nejdůležitější je acetylcholin), které pomáhají přenášet mozkové signály. Časem pak AN omezuje součinnost různých oblastí mozku. Analogie se “sazema” je na místě. Mozek je opravdu výkoná energetická mašina, která spotřebuje až 20 procent tělesné energie.
Splodiny, nebo,chcete-li, saze, musí být vyčištěny jinak nastane smrt neuronů a tím i onemocnění jako je Alzheimerová choroba. Průběh nemoci je typický: Problémy s pamětí, stále častější zapomínání, problémy s řečí, upadá úsudek a abstraktní myšlení,desorientace v čase a prostoru, změní se osobnost a chování, pacient je odkázán na druhé. Přestane fungovat tělo a to převážně polykání.
Pacient zemře na selhání plic , jater nebo srdce. Tento průběh je variabilní může trvat několik měsíců, ale i dvacet let. Demencí v ČR trpí každý třináctý ve věku starší 65 let, jeden z pěti starších 80 let a jeden ze dvou starší 90 let. Počet pacientů tím pádem narůstá s rostoucím věkem populace.Např. v ČR bylo v roce 1960 registrováno 49 tis, v roce 2015 již 153 tis.
a v roce 2050 má být diagnostikováno 383 tisíc pacientů. Náklady na specializovanou péči o tyto pacienty jdou do desítek miliard korun a budou strmě narůstat.
Genetika nemoci
Alzheimerovu nemoc zřejmě vyvolává celá řada dosud nedostatečně prozkoumaných faktorů. O třech genech, jejichž normální funkce je třeba teprve určit, se hovoří v souvislosti se vzácnými formami familiární AN s časným nástupem (EOFAD, známými také jako AN 3. typu nebo pouze AN3).
Určité mutace v každém z těchto genů (jsou známy jako PSEN1, PSEN2 a APP) produkují abnormální proteinyvedoucí k onemocnění AN. Pravděpodobnost, že tato genová mutace se přenese na každé z dětí postižené osoby, je 50%. Doposud však byly mutace v těchto třech genech zjištěny jen u velmi malého počtu konkrétních rodin.
Testy na geny presenilin 1 (PSEN 1 na chromosomu 14), presenilin II (PSEN2 na chromosomu 1) a na amyloidní prekursorový protein (APP na chromosomu 21) nejsou dosud na trhu, už se však používají k výzkumných účelům.Identifikovány byly ještě další geny s vazbou na AN s pozdním nástupem, ty se však za přímou příčinu nepovažují.
Tyto „susceptibilní“ geny mohou pomoci vysvětlit zvýšené riziko onemocnění Alzheimerovou nemocí s pozdním nástupem u jedinců, kteří mají postižené příbuzné ve vlastní rodině. Nejzřetelněji určeným susceptibilním genem pro AN pozdního nástupu je gen ApoE. Ten reguluje produkci apolipoproteinu E, tj.
proteinu, který spolu s tělním tukem vytváří lipoproteiny jako podstatnou složku lipoproteinů o velmi nízké hustotě (VLDL). Jejich úkolem je pak vychytávat přebytečný cholesterol a transportovat ho krevní cestou do jater k odbourání. Každý člověk má dvě kopie genu ApoE existujícího v kombinaci tří forem (e2, e3 a e4).
Přítomost alely ApoE4 se uvádí v souvislosti s většinou familiárních případů a se zvýšeným rizikem AN.Nositel ApoE4 má trojnásobnou šanci projevu nemoci. Zdědí li jednotlivec geny od obou rodičů, šance stoupá 15x.
Existuje ovšem také etnický faktor. Černoši a Hspánci jsou až čtyřikrát či dvakrát /resp./ více postiženi než běloši v USA.
Léčba
Alzheimerově nemoci (AN) nelze prozatím ani předcházet ani ji vyléčit. Žít s ní se dá rok až 25 let, ale průměrná doba je 8 až 10 let. Ošetřování spočívá ve snaze zpomalit její postup, zmírňovat její příznaky, kontrolovat problémy s chováním, a podporovat a instruovat postižené osoby i jejich pečovatele.
V počátečních stadiích nemoci mohou pacienti s AN vést celkem normální život s minimem asistence, jako jsou pomůcky na podporu paměti nebo strukturované prostředí. V této době ještě mohou postižení plánovat svou budoucnost a účastnit se rozhodování o budoucí péči.Při časné diagnóze mohou některým pacientům mírně prospět inhibitory cholinesterázy, tj.
léky jako galantamin, donepezil a rivastigmin určené k udržování intelektuálních schopností tím, že zachovávají funkci neurotransmiteru acetylcholinu. Kdykoli je to možné, kontrolujeme další medikaci pacienta a vysazujeme léky, které by mohly zvyšovat jeho zmatenost, např. depresiva CNS, antihistaminika, léky na spaní a analgetika.
V současné době jsou ve Spojených státech jsou pro léčbu AD povoleny pouze: Aricept, Exelon, Razadyne) and memantine(Namenda). Všechny léky pomíhají zlepšení kognitivních fukcí,ale nemají vliv na tvorbu amyloidu nebo tau proteinu v axonech.
Vloni společnost Biogen vyvinula lék na bázi autoimunity na snížení tvorby amyloidu yvaný educanubab, který je právě v první fázi klinických zkoušek.To ale není nový koncept. V devadesátých létech podobné léky byly podávány injekční formou. Amyloid byl vyčištěn,ale nemoc neubývala. Navíc, látka byla pro tělo toxická.
Po celou dobu progrese AN mohou pacienti brát v malých množstvích antidepresiva a jiné léky spolu s úpravou domácího prostředí, jejímž cílem je zajistit, aby bylo bezpečnější a útulnější, mírnit osobní a behaviorální problémy jako sklíčenost, rozrušení ba i násilnosti, a dosáhnout toho, aby se postižená osoba cítila ve větší pohodě.
V poslední době se klade důraz na preventivní činnost seniora. Podle Alzheimers Discovery Drug Foundation, pití červeného vína v malém množství, má určitou preventivní funkci v nástupu nemoci. Hraní pexesa nebo učení cizího jazyka /krátkodobá paměť/ je, podle Dr. Brtoše účinnější, než luštění křížovek nebo AZ kvízy /zkušenostní dlouhodobá paměť/.
Jakékoliv nové učení by měl stimulovat mozek natolik, aby oddálil nástup nemoci. Spánková hygiena a denní fyzická aktivita jsou nedílnou součástí preventivních opatření nástupu nemoci. Podle zprávy American Alzheimer Society má pití malého množství červeného vína preventivní účinek pro vznik nemoci. Jednou z preventivních cest léčby může být také očkování.
Testy na lidech začnou v ČR letos na jaře /více info na: www.nudz.cz/adcentrum/. Předchozí vakcinační pokusy, které vedly k vyčištění nahromaděného amyloidu, byly ale neúspěšné. Amyloid byl sice vyčištěn,ale nevedl k prevenci výskytu nemoci.
Je tedy možné, že amyloid, který je prokazatelný na pitevních vzorcích mozku pacientů s nemocí, nemusí být sám osobě příčinou nemoci.
Diagnoza
Diagnostika nemoci se opírá a několik zásadních vyšetřovacích metodách jako je CT,MRI, fMRI, PET, SPECT mozku. Všechny schodně ukazují postižení hippocampu a parietalní a zadní cingulate cortex.
Zatím co CT a MRI jsou používány k zobrazení anatomie mozku, SPECT je vhodná k zobrazení průtoku krve v jednotlivých částích mozku, PET scan může zobrazit nahromadění amyloidu a fMRI jeho funkci.
Typickým obrazem je atrofie hippocampu a postupná atrofie frontotemporálních oblastí. CT a MRI může ukázat i jiné, například posttraumatické, příčiny demence.
Nejen Alzheimer
Jak jsem se již zmínil, existuje na stovku jíných etiologií způsobující demenci nebo demenci podobných stavů. Zde jsou některé z nich.
Vasculárni demence. Je druhou nejčastější příčinou demence. Porucha vaskulárního řečitě má za následek nedostatečný přísun krve do mozku. Hlavní příčinou může být mrtvice, nebo těžké atherosclerotické stavy. Multiinfarktní demence je běžná. Jde o ucpání mnoha hubokých penetrujících arteriích v mozku. MRI je v tomto případě základní diagostickou metodou
Lewy body dementia. Tak zvané Lowy tělíska jsou typické pro tuto demenci. Bývají však časté i v mozcích pacientů s Parkinsonovou chorobou nebo Alzheimerovou chorobou. Mimo typických klinických projevů demence jsou pacienti často agresivní a těžko ovladatelní. Nedávno zesnulý herec Robin Williams trpěl toto nemocí.
Frontotemporal dementia. Tato skupina dmencí postihuje převážně oblasti frontálních a temporálních laloků. Jde zejména vážné poruchy chovánía řeči. Jako předcházejících demencí je příčina neznámá.
Mixed dementia. Pitevní studie u lidí starších osmdesáti let mohou ukázat kombinaci nálezů u Alzheimerovy choroby, vasculární a Lowy demence.
Další známé příčiny ireversibilní demence
Huntingtonova choroba. Příčinou je genetická mutace která má za následek zánik některých nervových buněk v míše a v mozku. Nemoc se vyskytuje kolem 30. let věku a vyznačuje se prudkým poklesem myšlenkových pochodů /kognitivní funkce/
Traumatické poškození mozku.
Opakované trauma hlavy časté u boxerů, vojáků, hráčů amerického fotbalu a ragbistů mají za následek demenci, depresi, ztrátu paměti, poruchu řeči, nekoordinované pohyby, pomalé pohyby, třes a rigiditu /Parkinsonovu chorobu/. Záleží na tom jaké části mozku jsou postiženy a dále pak jak často k úrazům docházelo. Následky se mohou vyskytnout i mnoho let po úrazech.
Creutzfeldt-Jakobova choroba. Tato nemoc se vyskytuje kolem 60 let života. Jde většinou o vrozenou chorobu, která má za následek hromadění abnormální formy proteinu v mozku. Nemoc ale může nastat po kontakt pacienta s postiženým mozkem nebo nervovou tkání.
Parkinsoova choroba. Mnoho lidí trpící Parkinsonovou chorobou končí dementními stavy /Demence Parkinsonovy choroby/.
Reverzibilní procesy, které se projevují jako dnemence
Některé příčiny demence nebo demenci napodobující stavy , které se dají vyléčit.
Infekce a immunitní choroby. Vysoká teplota jako projev infekční choroby může způsobit stavy podobné demenci. Roztroušená skleroza je jeden z příkladů immunitní nemoci , která v pokročilém stadiu může napodobit dementní stavy.
Metabolická a endokrinologická onemocnění. Lidé trpící dysfunkcí štítné žlázy, hypoglykemií, hypo or hypernatremií, nebo hypo nebo hyperkalcemií mohou trpět dementními stavy.
Porucha výživy. Nedostatečná hydratace, nedostatečnýé množství thiaminu /B-1/ které je časté u chronických alkoholiků , nedostatek vitaminu B-6 a B-12 v běžné dietě může vézt ke stavům, které demenci připomínají.
Reakce na některé léky. V poslední době se mluví o vzathu anticholinergních látek /Benadryl, Zyprexa, Unisom apod./ nebo například Warfarinu, který se běžně používá k ředění krve u pacientů s atrialní fibrilací, k nástupu časné demence.
Subdurální hematomy. Spontánní nebo poúrazové krvácení ve venozním řečištui mezi blánami pokrývajícími mozkovou kůru a lebkou, mají klinické symptomy podobné demenci.
Otravy. Otrava těžkými kovy , například olovem, otrava pesticidy, dlouhodobé užívání alkoholu a drog vede k dementním stvům, které jsou ale reversibilní po správné léčbě.
Nádory mozku. Typickým příkladem je dlouho rostoucí benigní nádor mozkových obalů, meningiom, který se může prezentovat demencí. Některé jiné, a více agresivní, nádory mohou mít jako první příznak dementní stavy.
Mozková hypoxie. Dojde li k nedostatku kyslíku do mozkových tkání, mohou pacienti trpět stavy které jsou podobné demenci. Je to například při zástavě srdeční, asthmatickém záchvatu, otravě kysličníkem uhelnatým apod.,
Normal-pressure hydrocephalus.Při neobstruktivní dilataci mozkových komor může následovat porucha chůze, potíže s močením a ztráta paměti. Tato nemosc se vyskytuje převážně u žen kolem padesáti let.
Na závěr
Ve Spojených Státech je v současné době každých 67 vteřin diagnostikován někdo s Alzheimerovou chorobou. Odhaduje se, že během třiceti let celkový počet pacientů v USA vzroste z dnešních 5 milionů na 15 milionů.
Nedojde-li k zásadnímu objevu léků, který by tento trend zastavil, bude náklad na léčení a hlavně péči dosahovat astronomických výšek, přes bilion dolarů.
Ne nadarmo se lidé v rozvinutých zemích, kde populace rapidně stárne, obávají tohoto trendu víc než rakoviny nebo kardiovaskulárních chorob.
Příznaky
Tisknout
O Alzheimerově chorobě
Víte, co je to Alzheimerova nemoc?
Alzheimerova nemoc je závažné onemocnění mozku, při kterém dochází k zániku mozkových buněk a následnému ubývání mozkové hmoty. Zároveň dochází v mozku k dalším jevům, které jsou více či méně probádané.
Jedním z takových dějů je ubývání acetylcholinu. Acetylcholin je látka, která zajišťuje přenos informací mezi mozkovými buňkami.
Úbytek buněk a narušení přenosu informací mezi buňkami ještě zbylými vedou pak logicky k významnému narušení mozkových funkcí.
Víte, kolik lidí touto nemocí trpí?
Alzheimerova choroba je onemocnění především vyššího věku a s věkem riziko vzniku onemocnění stoupá. Ve skupině 65tiletých jsou postiženy zhruba 2 – 3 %, každých 5 let se toto procento zdvojnásobuje.
Ve skupině 80tiletých je postižena polovina populace. Existují ale i vzácnější formy s časným začátkem vzniku, např. již kolem 40. – 50. roku. V současné době se odhaduje, že je ve světě kolem 20 miliónů lidí, trpících Alzheimerovou chorobou.
V České republice se počet postižených odhaduje na cca 150 000.
Víte, co je příčinou této nemoci?
Příčina Alzheimerovy choroby stále není zcela zřejmá. Uplatňují se zřejmě určité genetické faktory – dědičnost, ale i různé genetické abnormality bez dědičného podkladu. Pro to, aby došlo k propuknutí příznaků choroby však musí být splněny ještě další podmínky, které zatím nejsou známy.
Víte, kdo je tímto onemocněním nejvíce ohrožen?
Rizikovými faktory pro vznik Alzheimerovy choroby je především vysoký věk. Čím jsme starší, tím větší máme pravděpodobnost, že u nás propukne Alzheimerova choroba.
Dalším rizikovým faktorem je ženské pohlaví, bylo prokázáno, že ženy onemocní Alzheimerovou chorobou častěji než muži. I výskyt onemocnění v rodině, u rodičů, prarodičů, sourozenců zvyšuje do určité míry riziko vzniku.
Rizikovým faktorem, který může každý z nás ovlivnit, je nízká duševní aktivita a nízké vzdělání.
Víte, jak se nemoc projevuje a vyvíjí?
Hlavním příznakem Alzheimerovy choroby je porucha paměti. Na počátku onemocnění je přítomna zapomnětlivost, člověk stále něco hledá, dává věci na nesprávná místa (peněženku do lednice apod.). Může si detailně vybavovat věci z dávné minulosti, a přitom si nepamatuje, co se stalo před chvílí, co měl k obědu apod. Stále se ptá na stejné věci nebo stejné věci dokola opakuje.
Rozvíjejí se poruchy řeči, nemocný si nemůže vybavit názvy jednotlivých předmětů, pojmenovává je opisem („to, jak se z toho pije“, „to, jak se tím píše“). Řeč je obsahově chudá, věty ztrácejí svůj smysl. Nemocný ztrácí schopnost abstraktního myšlení, ztrácí úsudek, není schopen řešit ani banální úkoly.
Přestává se orientovat v čase, neví, jaký je den, může se ztratit i na dobře známých místech. Netěší ho dál činnosti, které mu dříve potěšení skýtaly. Mění se jeho osobnost, chování. U části nemocných se rozvíjejí poruchy chování ve smyslu bloudění, neklidu, někdy dokonce agresivity. Tyto poruchy jsou dány především nepochopením situace či strachem z „neznáma“.
Alzheimerova choroba narušuje i schopnost konat běžné denní aktivity. Obsluhovat běžné domácí přístroje či dokonce telefon se může stát nezvládnutelným problémem. V počátečních stádiích nemoci může nemocný dobře fungovat ve známém prostředí, zaběhlém rutinním životě. Příznaky se často „demaskují“ při určité zátěži či změně (ztráta partnera, hospitalizace apod.).
Alzheimerova choroba je progresivní onemocnění. To znamená, že její příznaky se neustále zhoršují. Na začátku je nemocný ještě schopen postarat se sám o sebe jen s mírnou pomocí při řešení obtížnějších úkolů (řešení finančních záležitostí apod.). S rozvojem nemoci však ubývá činností, které je nemocný schopen zvládnout sám, bez cizí pomoci.
V nejtěžším stádiu Alzheimerovy choroby již není schopen se ani samostatně najíst, neudržuje hygienické návyky, může se pomočovat. Stává se zcela závislým na péči okolí.
Komplikace vyplývají z charakteru onemocnění. Poruchy paměti mohou vést k tomu, že nemocný zapomene zavřít plyn, nechá puštěnou vodu, zapnutou žehličku apod.
S poruchou orientace souvisí riziko, že se nemocný ztratí, se ztrátou soběstačnosti riziko prochladnutí, vyhladovění…Alzheimerova choroba snižuje obranyschopnost nemocného a i banální infekce může znamenat závažné ohrožení života.
Alzheimerova choroba sama je smrtelným onemocněním, průměrná doba přežití je osm let od začátku příznaků.
Víte, jak se pozná, že člověk trpí tímto onemocněním?
Alzheimerovu chorobu diagnostikuje lékař na základě příznaků nemoci (poruchy paměti, myšlení, orientace atd.) a charakteru průběhu onemocnění. Typické je, že Alzheimerova choroba začíná plíživě a její příznaky se neustále zhoršují („Nevím, kdy přesně onemocnění u maminky začalo, snad před rokem, dvěma, ale je to pořád horší a horší“).
V praxi to vypadá tak, že většinou rodina začne mít podezření na to, že maminka, tatínek, babička…trpí Alzheimerovou chorobou. Vyhledají proto svého praktického lékaře a tuto možnost s ním proberou. Praktický lékař nemocného vyšetří, natočí elektrokardiograf (EKG), udělá rentgen plic, nabere krev a moč na vyšetření, zhodnotí charakter všech užívaných léků.
Tato vyšetření slouží k tomu, aby se vyloučila případná jiná onemocnění, která Alzheimerovu chorobu pouze připomínají. Pak pošle nemocného k odbornému vyšetření psychiatrovi nebo neurologovi. Ten podrobně pohovoří s nemocným i jeho pečujícím, blízkou osobou. Má-li pochybnosti o diagnóze, může indikovat ještě vyšetření mozku počítačovou tomografií (CT) nebo magnetickou rezonancí.
I tato vyšetření mohou odhalit případné jiné příčiny poruchy.
Alzheimerova choroba není nemocí jen jednoho člověka, ale celé rodiny. Proto léčba musí být komplexní a zahrnovat i rodinu, pečující. Alzheimerova choroba může být v podstatě milosrdným procesem pro samotného postiženého, který si své potíže neuvědomuje, žije si ve vlastním světě.
O to víc však trpí okolí nemocného, kterému se ztrácí člověk nejmilovanější. Nemocný v pozdních stádiích choroby neví, kde je, kolik je mu let, nepoznává ani své nejbližší, často ztrácí i povědomí o tom, kdo je, čím byl, zda má děti apod.
I v tomto těžkém stádiu Alzheimerovy choroby si však uchovává určité emoční vnímání, je schopen vnímat pocity a cítění lidí kolem sebe. Usmívá-li se na něj jeho okolí, bude mít též tendenci se usmívat a cítit se dobře. Uvidí-li kolem sebe stres, napětí, slzy… může ho to zneklidnit a může reagovat neklidem, smutkem, úzkostí….
Dá se říct, že zrcadlí emoce svého okolí. Proto pilířem léčby nemocného s Alzheimerovou chorobou je vlastně chování a přístup pečujících, vlídný a klidný přístup, bezpečné a příjemné prostředí. Je důležité umět nemocnému nabídnout nějakou aktivitu, kterou je schopen zvládnout (loupání jablek, skládání prádla apod.
), s nemocným mluvit, i když vidíme, že nám nerozumí. Aktivace nemocného nesměřuje k jeho „trénování“, ale k navození pohody a nenechávání „mozku v klidu“.
Víte, jak lze toto onemocnění léčit?
V současné době jsou již na našem trhu léky určené k léčbě Alzheimerovy choroby. Nevedou k jejímu vyléčení, ale mohou zastavit či zpomalit zhoršování nemoci a tím prodlouží aktivní část života nemocného.
Tyto léky sice nezabrání úbytku mozkových buněk, ale vedou ke zvýšení množství acetylcholinu v mozku a tak zlepšují fungování mozku. Jde o tzv. inhibitory acetylcholinesterázy (blokují činnost látky, která rozkládá acetylcholin).
Tyto léky jsou určeny k léčbě mírné až středně těžké Alzheimerovy choroby a může je předepsat psychiatr nebo neurolog. Jsou dostupné ve všech lékárnách a v současné době jsou částečně hrazeny zdravotní pojišťovnou.
Víte, jak postupovat při podezření na onemocnění Alzheimerovou nemocí?
Máte-li podezření, že Vy nebo někdo z Vašich blízkých trpí Alzheimerovou chorobou, neostýchejte se a navštivte svého praktického lékaře, popř. se obraťte přímo na odborného lékaře, který se diagnostikou a léčbou poruch paměti zaobírá (neurolog, psychiatr).
U lékaře pak řekněte, jak dlouho příznaky nemoci trvají, zda a jak rychle se zhoršují. Připravte si seznam všech užívaných léků (léky jsou často příčinou poruch paměti!). Nestyďte se na všechno zeptat, nechte si vysvětlit vše, čemu nerozumíte, dělejte si poznámky, popř.
lékaře požádejte o nějaké informační materiály. Nezapomínejte, že ne vše, co může jako Alzheimerova choroba vypadat, jí musí být, může jít o stav, který se dá vyléčit a zbytečné oddalování léčby může mít závažné důsledky.
Stejně tak u samotné Alzheimerovy choroby – čím dříve se s léčbou začne, tím lépe.
Základní rady a pravidla při pečování o vaše blízké
Jak zajistit bezpečnost?
1. Odkliďte z místnosti vše, co tam překáží, aby se snížilo nebezpečí pádu nemocného.
2. Zabezpečte plynové a elektrické sporáky a jiné spotřebiče.
- Přikryjte ovládací knoflíky a mikrovlnné i jiné elektrické trouby odpojte ze sítě, když jsou mimo provoz.
3. Odstraňte i jiné předměty, které by mohly pacienta ohrozit
- Používáte-li bojler, snižte teplotu pod 50 stupňů, abyste nemocného uchránili před opařením.
- U dveří do koupelny a ložnice odstraňte zámky z vnitřní strany dveří
- Prostory, kde je vana nebo bazén nechávejte uzamčené
- Peněženky, klíče, účty a důležité doklady ukládejte mimo dosah nemocného. Nemocní s Alzheimerovou nemocí mohou různé předměty přemístit nebo schovat, aniž si to uvědomují.
- Zamykejte nebezpečné látky, jako jsou čisticí prostředky, zápalky a léky.
4. Zabraňte nemocnému s Alzheimerovou nemocí v řízení auta
- Váš blízký se pravděpodobně nebude chtít této činnosti vzdát. Pro obecnou bezpečnost je však třeba udělat vše, aby nemocný nesedl za volant.
- Znemožňujte mu přístup k autu. Klíče od auta schovávejte a auto nechávejte zamčené.
- Snažte se auto zaparkovat tak, aby je nemocný neviděl.
5. Kontrolujte, kam nemocný chodí
- Nemocní s Alzheimerovou nemocí bývají neklidní a zmatení. Snadno mohou bloudit a ztratit se.
- Dveřní zámky upravte tak, aby byly pro nemocného těžko odemykatelné.
- Požádejte sousedy, aby vás upozornili, pokud uvidí, že se nemocný pohybuje někde sám.
- Kupte nemocnému náramek, na který se dá umístit jméno a adresa a dbejte na to, aby jej nosil.
6. Pomoc při péči o vlastní osobu nemocného
Jídlo a pití
- Alespoň jedno jídlo denně konzumujte společně s nemocným. Dbejte na to, aby jídlo mělo co nejvyšší výživnou hodnotu a aby nemocný během dne vypil dostatek tekutin.
Oblékání
- Pro nemocného je někdy obtížné vybrat si, co si má obléci. Zkuste mu připravit každý den oblečení sami.
- Potřebuje-li nemocný pomoc při oblékání, podávejte mu jednotlivé kusy oblečení a říkejte mu, jak si je má obléci.
Podávání léků
- Dbejte na to, aby nemocný denně užíval všechny léky, které má předepsány. Nespoléhejte na to, že si nemocný vezme léky sám. Dávejte mu je raději sami, abyste si byli jisti, že je užívá včas a ve správném množství. Léky uchovávejte ne bezpečném místě, abyste zabránili tomu, že si jich nemocný omylem vezme více.
7. Komunikace a chování Pro nemocného s Alzheimerovou nemocí je často obtížné se dorozumět a být pochopen. K projevům Alzheimerovy nemoci patří i to, že nemocní jednají a chovají se takovým způsobem, který vás může znechutit nebo rozčílit. Uvědomte si, že to je důsledek nemoci a ne záměr.
Naučte se s takovými obtížnými situacemi vyrovnávat. Nemocní s Alzheimerovou nemocí mají často potíže porozumět smyslu řečeného, ale jsou velmi citliví na to, jak se co říká. Snažte se vždy komunikovat vlídným a klidným tónem. Způsob komunikace volte oznamovací ne tázací. Např.
místo abyste se ptali: „Chceš se jít vykoupat ?“, oznamte: „Koupel máš připravenou, tady je ručník“. Rozptylujte pozornost nemocného Nemocný chce jít například sám ven. Místo, abyste řekli: „Kam chceš teď jít? Nemůžeš odejít sám.“ Řekněte: „Než odejdeš, pojď mi tady s tím na chvilku pomoci“.
Pacientova pozornost se zaměří na něco jiného a brzy zapomene na to, co chtěl původně dělat. Vyhýbejte se diskusím o realitě. Nemocný si často realitu neuvědomuje a není schopen rozlišovat minulost a přítomnost. Může dokonce zapomenout, kdo jste.
To je samozřejmě velmi nepříjemné, přesto netrvejte na své verzi reality, vznikl by tak ještě větší stres. Místo, abyste řekli:“ Tatínkovi nemůžeš zavolat, je přeci už tolik let mrtev“, řekněte:“ On teď určitě není doma. Zavoláme mu později.“
8. Plánujte každodenní činnost pro nemocného
Pacienti s Alzheimerovou nemocí se často nudí. Rádi by něco dělali, ale nevědí co a jak. Proto je dobré připravit jim na každý den nějakou činnost. Úkoly musí být jednoduché. Vhodné je, když se činnosti opakují. Pracujte spolu s nemocným a obtížnější část úkolů udělejte případně sami (např. při pečení koláče sami obstarejte vážení nebo odměřování surovin).
Dbejte na to, abyste se vy i nemocný udržovali v co nejlepší fyzické kondici. Výborným pohybem je procházka v přírodě. Cvičení zmírňuje neklid a zlepšuje spánek.
Konkrétní kontakty na sociální zařízení, pečovatelské služby, stacionáře atd., kteří zajišťují péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou naleznete na těchto webových stránkách – www.gerontologie.cz.
Konkrétní místa, kde mohou zajistit pomoc s umístěním pacientů (úřady), možnost vyžádání si příspěvku v bezmocnosti atd. naleznete v sekci Novinky, kde si můžete stáhnout příručku s těmito informacemi.