Vyčerpání z přehřátí se projeví až po několika dnech

Znáte to, vydáte se na dovolenou do vlhkých tropů, nebo na jih kde je slunce dlouho na obzoru a vy na to nejste zdaleka připravení, jak jste si mysleli. Vysoké teploty a žár slunečních paprsků vás doslova rozpouští. K tomu abyste v takových podmínkách dostali úpal stačí jen vysoké teploty. K úpalu totiž nepotřebujete přímé slunce, stačí pořádné horko.

Kvůli vysokým teplotám dojde k přehřátí organismu a vy po celém dni tušíte, že jste horko podcenili. Tělo vám hlásí, že je přehřáté a že se celý den nemohlo dostatečně ochlazovat pocením. Jeho termoregulace selhala.

Ještě k tomu jste málo pili a proto se tělo nedokázalo dostatečně chránit pocením, tedy produkcí dostatečného množství potu, aby se ochladilo.

Za úžeh viňte slunce

Když je slunce na vrcholu sil a vám už poslední dochází a nevzali jste si ani pokrývku hlavy, měli byste zpozornit. Celým dnem v horku a na přímém slunci si totiž koledujete o pořádný problém – úžeh.

Často jej provází velká únava, spálení pokožky na odhalených částech těla, ale i na hlavě, kterou jste si po celý den nechránili.

I když vám velké horko zrovna nepomáhá věřte, že za úžeh mohou hlavně sluneční paprsky. 

Příznaky úpalu vs. úžehu

• Když jde o úpal – projevuje se nevolností, pocitem na zvracení, bolestí hlavy, zrychleným tepem, křečemi, celkovou malátností, únavou a zvýšenou teplotou. V extrémních případech teplota vašeho těla překročí i 40 °C a můžete ztrácet i vědomí. Pokud se s takovými stavy setkáte, na nic nečekejte a dopravte postiženého k lékaři.
• Když jde o úžeh – přehřáli jste si na slunci doslova mozek. Příznaky jsou dost podobné jako při úpalu s tím rozdílem, že se příznaky mohou objevit se zpožděním i několika hodin třeba až v noci. Doprovodným jevem bývá spálená kůže od slunce.

První pomoc při úpalu

• Pro začátek snižte teplotu postiženého. Přesuňte ho do stínu nebo do chladné místnosti, kde ho pohodlně usaďte a nejlépe mu podložte nohy. Vyvarujte se ale neúměrně chladným místům s klimatizací a prostorám, kde je průvan, postižený by se v nich mohl dostat do šokového stavu. 
• Zbavte ho přebytečných oděvů, které by mohly bránit v ochlazení. 
• Pomůže i studená sprcha nebo kbelík se studenou vodu na nohy. 
• Dobrým pomocníkem je i mokrý ručník na čelo. 
• Po ochlazení připravte postiženému vlažný nápoj s minerály. Nejlepší jsou iontové nápoje, minerální vody nebo slazený čaj. Minerály a glukózu doplní i rehydratační roztok, který připravíte smícháním prášku s 200 ml pitné vody. Za žádných okolností postiženému nepodávejte příliš studené nápoje a nenuťte ho pít velké množství tekutiny naráz. Postačí doplňovat deficit po drobných doušcích.

Vysoká teplota vede i k synkopě

Pokud jdou na dotyčného mdloby, může se dostat až do bezvědomí, neboli synkopy z horka. V tomto případě je nutné jednat rychle a bezodkladně zavolat odbornou pomoc nebo zajistit převoz k lékaři. Při mdlobách nejlépe zachytíme při pádu postiženého a ihned mu zvedáme dolní končetiny.

Pokud ani mluvení a poplácání na tvář dotyčného neprobere, uložte jej do stabilizované polohy a před příjezdem pomoci kontrolujte jeho životní funkce, tedy dýchání a srdeční činnost pacienta. Při zástavě je nutná okamžitá první pomoc pro obnovení základních funkcí.

Začněte neodkladně s umělým dýcháním a masáží srdce.

První pomoc při úžehu

Úžeh je vlastně úpal na druhou. Nejenže se jeho fyzické důsledky projeví bolestmi hlavy, slabostí, zvracením a malátností až později, ale jeho sílu pocítíte i na své spálené kůži. Úžeh proto ošetřujte podobně jako s úpal.

Ale připravte si speciální přípravky, které zklidní a zchladí spálenou kůži pomocí kyseliny pantothenové neboli panthenolu. Ten pokožku hydratuje a podporuje hojení kůže. Postiženému také podávejte dostatečné množství vlažných tekutin.

 

Ani s jedním ze stavů, kdy nás spalující letní paprsky nenechají vydechnout, není o co stát. Ve horku je nutné za všech okolností dbát na dostatečný přísun tekutin a ochranu před slunečním zářením, ať už ve formě opalovacích krémů nebo pokrývky hlavy. Pamatujte ale, že:

• úpal je z přehřátí,
• úžeh je z přímého slunce.

Vše pro opalování Panthenol na spálenou kůži

Přehřátí organismu. Jak ho zvládnout?

Reakce organismu po dlouhodobém pobytu na slunci se může dostavit dokonce až několik dnů poté, co byl člověk extrémním teplotám vystaven. Horké počasí může způsobit zdravotní problémy komukoliv. Nejvíce jsou však ohrožené děti, těhotné a kojící ženy, osoby s onemocněním srdce, vysokým krevním tlakem nebo s nadváhou a senioři. Přehřátí organismu vzniká při delším pobytu na slunci nebo v teplém či vlhkém prostředí, kdy dochází ke ztrátě tekutin. Z přehřátí organismu může vzniknout úžeh, úpal, vyčerpání z horka nebo křeče z horka.

Úžeh

Dochází k němu v důsledku nadměrného vystavení se přímému slunci v kombinaci s vysokou teplotou.

Úžeh vzniká po pobytu na slunci, kdy si člověk nedělá starosti s pokrývkou hlavy a nedodržuje pitný režim. Rizikovým faktorem je i sport na přímém slunci.

Mezi příznaky patří celková slabost, nevolnost, zvracení, zarudnutí pokožky až vznik puchýřů, teplota nad 38° C, zimnice. Příznaky se mohou dostavit se zpožděním.

Úpal

Vzniká působením vysoké teploty na celý organismus a dochází tak k přehřátí. Člověk tedy nemusí být vystaven přímému slunci, ale k úpalu stačí vysoké teploty. Tělo se nedokáže ochlazovat pocením a selhává termoregulace.

Často se tak stává v případech, kdy člověk málo pije a nedokáže vyprodukovat tolik potu, aby se ochladil. K úpalu může dojít i při pobytu v přehřátém autě, MHD nebo v kanceláři bez klimatizace. Příznaky jsou stejné jako u úžehu.

Křeče z horka

Během pocení dochází ke ztrátě vody a iontů. Křeče se obvykle vyskytují v oblasti břicha a končetin. Mohou se objevit i při fyzické námaze.

V takovém případě je na místě namáhavou činnost odložit a setrvat v klidu na stinném místě. Je důležité doplňovat tekutiny, zejména vodu, ovocné šťávy nebo iontové nápoje.

Od křečí ve svalech si můžete ulevit tak, že sval nejprve pevně stlačíte a po uvolnění ho jemně promasírujete.

Vyčerpání z horka

Může se dostavit i po několika dnech po vystavení se vysokým teplotám. Vyčerpání je reakcí organismu na velkou ztrátu tekutin a soli během pocení. Vyčerpání se projevuje pocením, bledostí, únavou, slabostí, zvracením, omdléváním a závratěmi.

Kůže je obvykle na dotek studená a lepkavá, pulz rychlý a dýchaní zrychlené. Návštěva lékaře je v tomto případě na místě u těhotných žen a u osob, které se léčí s onemocněním srdce.

Jako první pomoc je vhodné pomoci osobě s ochlazováním (přechod do stínu a do chladnějších prostor) a podávání tekutin po doušcích.

První pomoc

Za prvé je nutné snížit teplotu postiženého. Přesuňte ho do stínu nebo do chladnější místnosti. Sundejte přebytečné oblečení. Pokud je to možné, je vhodná studená sprcha nebo kyblík se studenou vodou na nohy. Využijte i mokrý ručník na čelo. Postiženému podávejte po doušcích vlažnou vodu, minerálku nebo osolenou vodu.

Prevence

V každém případě je nutné za horkého počasí dodržovat pitný režim, který je nezbytný pro ochlazování organismu a doplňování tekutin. V případě nedostatku tekutin dochází k únavě či bolestem hlavy.

Je vhodné omezit alkoholické nápoje a sytá jídla. Pokud jste doma, můžete tepelnou rovnováhu organismu udržet krátkým sprchováním vlažnou vodou několikrát během dne. Vyhýbejte se pobytu venku mezi 11. až 14. hodinou.

Zvolte vhodné oblečení, jako je lehký a vzdušný oděv, nejlépe světlých barev.

Úpal si můžete přivodit bez slunečního záření, například pobytem v prostředí s vysokou teplotou. K úžehu může dojít při podcenění síly slunce a při pobytu na přímém slunci bez pokrývky hlavy. Nedostatečný pitný režim obě onemocnění urychlí.

Zdroj: foto-pixabay

Prevence a první pomoc pro horké letní dny

Horké okolní teploty a vysoká vlhkost vzduchu, nadměrné ozáření sluncem či nedostatečná hydratace jsou v létě příčinou mnoha zdravotních potíží.

Mohou způsobit poruchu vnitřní termoregulace a přehřátí organismu, které má různé podoby od mdlob a křečí z horka přes úžeh a úpal až po tepelné vyčerpání a šok z přehřátí.

Proto je užitečné věnovat pozornost prevenci a těmto nebezpečným následkům předcházet, což platí zvlášť pro citlivější osoby.

Dbejte na dostatečný příjem tekutin minimálně v objemu 3 litry za den. Vhodná je především čistá voda, minerálky nebo chlazené slabé čaje. Tekutiny by neměly být ledové ani příliš sladké, protože to může vyvolávat křeče.

Omezte příjem alkoholu, kávy a nápojů s kofeinem, které organismus dehydratují. Vyhněte se také velmi sytým jídlům, jejichž trávení organismus nadměrně zatěžuje. Naopak zařaďte do jídelníčku zvýšené množství ovoce, salátů a studených polévek.

Noste vhodné oblečení, ideálně z lehkých materiálů, volné a ve světlých barvách, protože pomáhá bránit přehřátí organismu.

Pokud možno nepobývejte na přímém slunci, při pobytu venku používejte klobouk, sluneční brýle, ochranné krémy a další prostředky na ochranu proti slunci.

Při pobytu v místnosti dbejte na správné nastavení klimatizace, která by měla být nastavena maximálně o 5 až 7 stupňů níže, než je venkovní teplota. K ochlazení je někdy lepší využít menší větrák nebo klasický vějíř.

Odpojte nepotřebné elektrospotřebiče, které zvyšují teplotu v místnosti, a zatáhněte závěsy či žaluzie, abyste zamezili přímému přístupu slunce. Větrejte pouze brzy ráno nebo pozdě večer.

Tepelnou rovnováhu organismu lze během tropických dní podpořit několikrát denně vlažnou sprchou.

Nepřeceňujte své schopnosti, přizpůsobte svůj denní režim náročnějším podmínkám, zařazujte do své činnosti častější přestávky a snažte se vyhnout vyčerpání organismu. Pokud máte jakékoliv zdravotní problémy, vyvarujte se většiny namáhavých aktivit.

Pokud u sebe nebo u svých blízkých rozpoznáte příznaky přehřátí organismu, využijte postup pro poskytnutí první pomoci a v případě potřeby vyhledejte lékařskou pomoc či přivolejte rychlou záchrannou službu na lince 155.

PŘÍZNAKY PŘEHŘÁTÍ ORGANISMU

Mdloby z horka – jsou způsobeny kombinací vysoké teploty prostředí a delšího stání. Tělo kvůli pocení ztrácí tekutiny a mozek se hůře prokrvuje, proto se projevují příznaky v podobě nevolnosti, malátnosti, závratí až mdlob. Prevencí je dostatek tekutin, průběžné ochlazování, pobyt mimo přímé slunce a přecházení z místa na místo, aby se zamezilo dlouhému stání.

Úžeh – je zaviněn nadměrným vystavením přímému slunečnímu záření bez pokrývky hlavy, což způsobuje podráždění mozku a mozkových blan, dokonce i otoky mozku. Mezi příznaky patří bolesti hlavy, závratě, slabost a nevolnost se zvracením. Při delším pobytu na slunci se často přidává také úpal. Ochranou je hlavně pobyt ve stínu, pokrývka hlavy a přísun tekutin.

– jde o reakci organismu vyvolanou nadměrným působením horka, selháním vnitřní termoregulace a přehřátím organismu. Příznaky jsou podobné jako u úžehu, doprovázené vysokou horečkou nad 40 °C, stav se může rychle zhoršit do bezvědomí s křečemi a šokovými stavy. Proto je vždy nezbytné poskytnout první pomoc a zajistit odborné lékařské ošetření.

Tepelné vyčerpání – většinou jde o následek úpalu spojeného se ztrátou tekutin, která vede k dehydrataci. Kromě bolestí hlavy, nevolnosti, závratí a horečky se projevují také poruchy jednání, zmatenost a poruchy vědomí až bezvědomí. Při zvýšení teploty na více než 41 °C může dojít k poškození buněk v mozku a dalších orgánech, proto je klíčová rychlá pomoc!

Křeče z přehřátí – projevují se při přehřátí organismu nebo těžké fyzické námaze v horku v kombinaci se zvýšenou ztrátou tekutin a iontů, obvykle vyvolanou nadměrným pocením. Pokud nedojde k jejich doplnění a přísunu tekutin, mohou se začít projevovat bolestivé křeče a záškuby svalů. Pomůže postupné doplnění tekutin a iontů, je vhodné zajistit převoz k lékaři.

Šok z přehřátí – obvykle vzniká kvůli přehřátí organismu a masivní ztrátě tekutin a minerálů. Jedná se o formu hypovolemického šoku, která je provázena zvýšenou teplotou, zrychleným pulsem a dalšími příznaky šoku. Postiženého je doporučeno uložit do protišokové polohy, ochlazovat ho a zajistit převoz do nemocnice, protože je nutné odborné lékařské ošetření.

ZÁKLADY PRVNÍ POMOCI

U všech typů přehřátí organismu postiženého okamžitě přemístěte do stínu nebo do chladné a dobře větrané místnosti.

Uvolněte mu oděv, aby mohl lépe dýchat, a uložte ho do pozice s podloženými nebo zvednutými dolními končetinami. Při úžehu mu spíše podložte hlavu.

Pokud to lze, začněte postiženého ochlazovat pomocí ventilátoru, studených obkladů na čele a spáncích, vlažné sprchy nebo koupele. Především se snažte ochladit hlavu.

Pokuste se postiženému opatrně doplnit tekutiny, je doporučena například osolená voda (1 lžička na 1 litr), mírně oslazený čas s citronem nebo iontové nápoje. Tekutinu je vhodné podávat pouze po menších doušcích a s krátkým časovým odstupem.

Postiženému rozhodně nepodávejte žádné léky ani alkohol.

Pokud postižený trpí křečemi, odstraňte z okolí předměty, o které by se mohl poranit, a zajistěte odbornou pomoc. Prospět může jemná masáž postiženého svalstva.

Při vysoké horečce využijte postupy na snížení tělesné teploty, například zabalení do mokrého prostěradla či studenou koupel, a volejte zdravotnickou záchrannou službu.

Při poruše vědomí uložte postiženého do zotavovací polohy na boku, uvolněte mu dýchací cesty a zkontrolujte dechovou a srdeční činnost. Co nejrychleji zavolejte na linku 155 a vyčkejte příjezdu přivolaných záchranářů.

• V případě selhávání životních funkcí začněte s nepřímou srdeční masáží a umělým dýcháním.
• Vždy myslete na to, že poskytnutí první pomoci může zachránit lidský život.
• TIP PROGRAMU HEALTH PLUS

Stáhněte do svého chytrého telefonu aplikaci Záchranka od Zdravotnické záchranné služby. Umožňuje jednoduchou a rychlou komunikaci se záchranáři a přímou lokalizaci místa, kde se nacházíte, aby vám co nejrychleji byla poskytnuta potřebná pomoc.

Co nám hrozí z horka a slunce? Úpal, úžeh, vyčerpání, a dokonce i křeče

Vlna veder neustává, tento týden má být až závratných 38 °C. Je dobré nejen vědět, jak se při takových teplotách chránit, ale znát i to, co nám hrozí. Včas rozpoznat příznaky krize a umět poskytnout první pomoc. Rozeznáte například úžeh a úpal? A víte, co při nich dělat?

Ve středu a ve čtvrtek mají teploty v Česku dosáhnout zřejmě dalšího maxima a není vyloučeno, že padnou dlouhé roky staré teplotní rekordy. Meteorologové avizují až 38 °C. Jak se v takových vedrech chránit, jak se chovat při práci, ve městech, v budovách, co pít či jíst – to jsme vám už poradili v článku Jak se naučit žít s vedry? Utéct se jim nedá, přizpůsobit ano. Rady a tipy.

Neméně důležité ale je, jak rozpoznat blížící se zdravotní komplikace z horka, ať už na sobě, nebo na lidech v okolí. Horko a slunce totiž dokáže i zabít, pokud je podceníme a nevíme, jak správně pomoci.

Jaký je rozdíl mezi úžehem a úpalem?

Může se to stát kdykoli, třeba v rozpáleném přecpaném autobuse, kde se vedle vás někdo náhle zhroutí. Je dost pravděpodobné, že jde o tzv.

synkopu, kolaps způsobený v tomto případě kombinací vedra a stání. Provází ho závrať, nečekaná nevolnost, mžitky před očima i krátkodobé bezvědomí.

Obvykle se takový člověk velmi záhy probere a potřebuje se jen posadit nebo si lehnout, načerpat síly a napít se.

Vážnější situace nastává u úpalu či úžehu. Oba stavy si přitom lidé často pletou. Úžeh vzniká pouze na slunci, přímým působením slunečních paprsků na tělo, typicky třeba při nadměrném opalování.

K úpalu není slunce potřeba – způsobují ho vysoké teploty. Úpal tak můžete dostat i v uzavřené místnosti nebo třeba při práci ve vysokých teplotách.

Typicky se to stává třeba v rozpáleném autě nebo při koncertech v halách, kde je navíc vydýchaný vzduch.

Úžeh – příčiny a první pomoc

K úžehu často stačí i relativně krátká doba na přímém slunci. Jde o podráždění mozku a jeho blan. Navíc se může objevit se zpožděním, třeba v noci po odpoledním opalování. Postiženému stoupá tělesná teplota, má bolesti hlavy, závratě, zvrací, rychleji dýchá, zrychlí se mu také tep a může mít i oběhové potíže. Objevit se může i tuhnutí šíje.

Takového člověka musíte dostat na stinné místo a postupně ho ochlazovat třeba proudícím vzduchem z ventilátoru, obklady, omýváním nebo ledováním. Po malých dávkách mu podávejte studené nápoje, ideálně třeba iontové nebo mírně osolenou vodu. Pacienta mějte vždy pod dohledem, protože mu v krajním případě hrozí selhávání životních funkcí.

Úpal – příčiny a první pomoc

Úpal je selhání regulace tělesné teploty, která v krátké době může dosáhnout i 41 °C a vést ke smrti nebo trvalým následkům. K příznakům úpalu patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný pulz a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost, zvracení a bezvědomí.

Při úpalu postiženému pít nedávejte, zato jeho tělo intenzivně ochlazujte. Ponořte ho třeba do vany se studenou vodou, polijte ho studenou vodou, postavte ho pod studenou sprchu, použijte zahradní hadici, otírejte ho ručníky namočenými ve studené vodě nebo ho alespoň zabalte do chladného vlhkého prostěradla a zapněte ventilátor.

Stále sledujte jeho tělesnou teplotu a pokračujte v chlazení, dokud teplota neklesne na 38,5 °C. Zajistěte zároveň rychlou lékařskou pomoc.

Jen pokud jsou příznaky mírnější, tělesná teplota nevystoupá přes 38 °C a postižený nepatří mezi rizikové skupiny, můžete se bez zásahu lékaře obejít. Pokud je postiženému lépe, můžete mu podat i tekutiny.

Také ho v příštích dnech sledujte, protože se může později objevit vyčerpání z přehřátí.

Křeče z přehřátí

V horku vás mohou přepadnout i křeče. Ty vznikají kvůli ztrátě vody a iontů pocením, vyskytují se obvykle v oblasti břicha a končetin a mohou souviset i s námahou při vedrech. Postižený by si měl odpočinout ve stínu na nějakém chladném místě a doplnit tekutiny. Vhodné jsou ovocné šťávy nebo iontové nápoje pro sportovce.

Křeče postupně uvolněte promasírováním. Teprve pokud by do jedné hodiny neustoupily, volejte lékaře. Nepokračujte v namáhavé práci, protože by se stav mohl opakovat.

Vyčerpání z přehřátí

Může vzniknout několik dní po expozici vysoké teplotě při nevyvážené náhradě tekutin. Jde o odpověď organismu na nadměrné ztráty vody a soli pocením.

„Projevuje se pocením, bledostí, únavou, slabostí, svalovými křečemi, závratěmi, až mdlobou, nevolností či zvracením.

Tělesná teplota může být normální, kůže studená a vlhká, pulz rychlý a slabý, dýchání rychlé a mělké,“ popisuje příznaky Státní zdravotní ústav v letáku vydaném pro tyto horké dny. 

Lékařská pomoc je nezbytná, pokud jsou příznaky závažné, trvají více než hodinu nebo postižený trpí vysokým krevním tlakem či problémy se srdcem. Zvláštní pozornost zasluhují těhotné ženy. I v tomto případě pomáhá ochlazování a podávání tekutin po malých doušcích, pokud nezvracejí. 

Spálená kůže

Spáleniny kůže zná asi každý. Provází je i zvýšená teplota, únava, bolest hlavy či nevolnost. Při výraznějších celkových příznacích postupujte jako u úpalu.

Vyhýbejte se slunci, kůži ochlaďte a ošetřete zvlhčujícími přípravky. Nepoužívejte masti, máslo ani jiné tuky, puchýře nepropichujte a olupující se cáry kůže nestrhávejte.

Při spálenině u dětí mladších než jeden rok vždy vyhledejte lékaře, u starších dětí a dospělých jen při těžším průběhu.

Vyrážka z přehřátí 

Vyrážka se zpravidla objeví jako zarudlý shluk drobných pupínků na krku, horní části hrudníku, pod prsy, v tříslech a v loketním ohbí. Postižené místo udržujte suché nebo ho ošetřete zásypem. Opět platí nepoužívat masti ani krémy. Vyrážka nevyžaduje lékařskou pomoc a obvykle sama odezní. Nejlépe se léčí v chladnějším prostředí s nižší vlhkostí.

Ohrožené blízké kontrolujte několikrát denně. Třeba telefonem 

„Osoby nejvíce ohrožené působením horka by měl několikrát denně někdo kontrolovat (třeba jen po telefonu) a zjistit, zda jsou v pořádku. Zamyslete se, kdo z vašich příbuzných či známých by mohl potřebovat vaši pomoc,“ uvádí ve svém doporučení Státní zdravotní ústav.

David Garkisch

Ilustrační foto: Flickr.com (CC BY-SA 2.0)

VETERINÁŘ RADÍ : První pomoc při tepelném úpalu a slunečním úžehu u domácích zvířat ( Hypertermie )

V horkých letních měsících se veterinární lékař ve své praxi často setkává s problémem tepelného úpalu a slunečního úžehu u domácích zvířat, tedy u u psů, koček, drobných hlodavců, ale i u zvířat hospodářských, ba dokonce i exotů.

Hypertermie, jak se celkové přehřátí organismu nazývá, vzniká u zvířat právě v obdobích bohatých na sluneční paprsky, ve dnech, kdy by lidé i zvířata měli konzumovat více tekutin a zdržovat se v hodinách, kdy je sluneční aktivita nejvyšší, spíše ve stínu; mimo dosah přímých slunečních paprsků. Ve dnech, kdy se lámou teplotní rekordy toto doporučení pak platní dvojnásob.

V čem nebezpečí úpalu či úžehu u zvířat spočívá ?

Úpal u zvířat spočívá v poškození tkání dlouhodobým pobytem na přímém slunci. Úžeh pak v celkovém přehřátí organizmu zvířete. Znamená to tedy, že zvíře nemusí být vystavené přímému slunečnímu svitu : typickou situací u které dochází k úžehu je ponechání zvířete v uzavřeném autě na slunci.

Většinou tedy u zvířat nedochází ke standardnímu úpalu tak, jak jej známe my, lidé, ale k úžehu jako celkovému nebezpečnému přehřátí organizmu z důvodu krytí celého těla pokožky srstí. Vzniká hypertermie.
Nebezpečí hypertermie, přehřátí organismu u zvířat spočívá především v tepelném stresu.

Hlavní nebezpečí úžehu či úpalu, tedy hypertermie u zvířat spočívá v dehydrataci organizmu a následnému nebezpečnému otoku vnitřních orgánů, především mozku a plic. V důsledku dehydratace a zahuštění krve může rovněž dojít k rozpadu červených krvinek.

Příznaky úžehu, hypertermie se mohou projevit i po několika hodinách po vystavení zvířete tepelnému stresu.

Typicky mezi příznaky hypertermie, úžehu či úpalu u zvířat patří: zpočátku zrychlený dech jak se zvíře snaží ochladit, který se může časem zklidnit jak se v mozku zvířete vyřadí termoregulační centra.

Následuje malátnost až apatie a slabost, zvracení, nechutenství, kdy je třeba zdůraznit, že může být přítomna velká žízeň, ovšem, bohužel, pro vyčerpání zvířete také nemusí.

V případě, že v důsledku dehydratace a přehřátí, hypertermie, dojde k edému, tedy otoku mozku, může pes či kočička v důsledku slabosti ulehnout a mohou jej dokonce postihnout i křeče končetin.
V pokročilejších stádiích hypertermie se zvíře může dostat až do komatu a v mnoha případech nastává smrt.

První pomoc při přehřátí organizmu malých zvířat

První pomoc při přehřátí organizmu je zchlazení. Toto vykonáme buďto namočením hlavy a končetin do vlažné vody, nebo zabalením zvířete do mokrého ručníku na 10-15 minut. Déle trvající ochlazování se nedoporučuje z důvodu možného podchlazení organizmu : rozdíl mezi teplotou těla ochlazeného zvířete a vnější teplotou, často zvýšenou v důsledku přehřátého

Výborná první pomoc je také schlazení pouze končetin-tlapek a to namočením do kelímku s ledem nebo kelímku se zmrzlinou s důlky na tlapky.

Takovéto šokové schlazení se nedoporučuje na dobu delší 5-10 minut bez ohledu na stav zvířete především z důvodu, že by mohlo dojít k podchlazení a možným odůmrtím částí končetin.

V případech opravdu těžkého úžehu může dojít i k rozpadu červených krvinek jako přenašečů kyslíku do tkání, což může ještě zhoršit příznaky úžehu.

V případě podezření na přehřátí vždy a bez prodlení kontaktujte Vašeho veterinárního lékaře a konzultujte s ním situaci, ve které se Vaše zvířátko nachází. V těžších stádiích přehřátí organismu zvířete, tedy hypertermie, které se projevují malátností a slabostí, navštivte nejbližšího veterinárního lékaře co nejrychleji a ochlazování pejska nebo kočičky provádějte cestou.

V těchto případech jde občas opravdu o minuty ! Zvíře musí být okamžite hydratováno nejlépe nitrožilní infuzí a musí ( !! ) být aplikovány léky na předcházení, případně odstranění edému mozku.

V těchto případech je doporučována transfuze krve. Darovat krev by měl pes s minimální hmotností 30 kg, věku od dvou do osmi let a musí být naprosto zdráv. U první transfuze krve mezi psy většinou nedochází k reakcím z inkopaktbility krevních skupin z tohoto důvodu a taky důvodu urychlení času od nalezení dárce po uskutečnění první transfuze se vyšetření na krevní skupiny nevykonává.

Nejlepší terapií proti přehřátí ( hypertermii ) zvířat je prevence

Samozřejmostí je, že nejlepší terapií je prevence a z tohoto důvodu by měli majitelé veškerých domácích zvířat omezit jejich pohyb venku při teplotách nad 30°C.
Omezit převoz zvířat v autech při teplotách nad 25°C, případně používat jenom klimatizované dopravní prostředky, starat se o větrání a pravidelné občerstvení jejich miláčků během cesty.

Nenechávejte zvířata v autě na nekrytých parkovištích ani 10 minut!

Někdy se může vnitřek auta vyhřát na vysoké teploty i při nižších venkovních teplotách pod 20°C , pokud auto necháme na slunci.

Vzpomeňte si tedy na situaci, kdy jste auto nechali na parkovišti ( i když pod stromem ve stínu ) a vrátili jste se : Bylo v něm nedýchatelně! Zvířata mají situaci o to těžší, že nemají potní žlázy a tedy se neochlazují tak efektivně jak lidé. Především z tohoto důvodu pro ně mohou být nižší teploty fatální.

Přehřátí organismu. Jak se bránit úpalu a úžehu?

Letní období posledních let jsou velmi horká. Slunce svítí o sto šest a láká ven. Nebraňte se vycházkám, výletům nebo osvěžení na koupališti. Jen dávejte pozor. Na úpal, na úžeh, na vyčerpání z přehřátí.

Že jste to na sluníčku přepískli, můžete poznat hned, ale někdy třeba až za několik dní.

Jak se v létě vyhnout přehřátí a dehydrataci? A jakou poskytnout první pomoc člověku, který zapomněl, že i při pobytu na slunci musí dodržovat zásadu „všeho s mírou“?

Horko všude kolem nás

V letních dnech, kdy teploty atakují rekordy, se horku nevyhne nikdo z nás. Horké počasí ohrožuje především zdravotně hendikepované, malé děti, těhotné ženy a seniory. To ale neznamená, že by zdravý člověk se skvělou fyzičkou byl před následky horka v bezpečí.

Pokud patříte do rizikové skupiny, je nutné přizpůsobit denní režim venkovním teplotám. V horkých dnes si rozplánujte pracovní režim tak, abyste za největšího parna mohli pracovat jen zlehka. Zvyšte příjem tekutin. Nevystavujte se zbytečně slunečním paprskům. A klidně poproste někoho ze svého okolí, aby pravidelně kontroloval, že jste v pořádku.

Přehřátí organismu – úpal

Úpal se dostaví v momentě, kdy je tělo vystaveno dlouhodobému pobytu v prostředí s vysokou teplotou. Člověk se nemusí ani pohybovat na slunci, aby ho úpal skolil.

K přehřátí organismu může docházet třeba i v nevětraných dopravních prostředcích nebo v dusných továrních halách.

Nedostatek tekutin v těle, díky kterým se potíme, a tím tělo ochlazujeme, může v kombinaci s horkem zapříčinit selhání termoregulace.

Mezi hlavní projevy úpalu patří nevolnost a zvracení, horečka, potíže s dýcháním, zvýšený tep a bolesti hlavy. Jakmile se tyto příznaky objeví, je nezbytné dostat postiženého do chladnějšího prostředí, pokud možno i takového, kde se větrá a cirkuluje vzduch. Ochlazujte pokožku studenými obklady a doplňujte tekutiny.

Křeče z přehřátí

Přehřátý organismus trpí nedostatkem vody a iontů, což může vyvolávat křeče. Především v břiše a v končetinách. Když se křeče dostaví, dejte si ihned pohov.

Přesuňte se do stínu nebo chladnějšího prostředí a odpočívejte. Doplňujte tekutiny. Vhodné jsou iontové nápoje nebo ovocné šťávy. Ztuhlé svaly jemně promasírujte.

I když křeče ustoupí, vezměte si po zbytek dne volno a odpočívejte. K práci se už nevracejte.

Vyčerpání z přehřátí

Až za několik dní po náročnějším výkonu v horkém prostředí se může dostavit vyčerpání z přehřátí. Pokud bylo tělo vystaveno dlouhodobějšímu vlivu horka, přišlo o vyvážený poměr tekutin.

Ztráta vody a soli se na organismu projeví studenou a vlhkou pokožkou, nevolností nebo zvracením, závratěmi, mdlobou, únavou, slabostí, křečemi, rychlým a mělkým dýcháním a rychlým a slabým pulzem. Jakmile se tyto příznaky objeví, je nutný okamžitý přísun tekutin. Ale opatrně, po doušcích.

V případě zvracení raději vodu nepodávat. Po hodině neustupujících obtíží volejte lékaře.

Úžeh

Zatímco úpal vás může postihnout prakticky kdekoliv, kde je horko, úžeh si vykoledujete na přímém slunci.

Tentokrát se vám nepřehřeje celý organismus, ale pouze mozek.

Skvělou prevencí proti úžehu je proto omezení pobytu na slunci v hodiny, kdy paprsky nejvíc pálí a také dostatečná ochrana hlavy pokrývkou nebo namáčením vlasů.

Úžeh se projevuje příznaky podobnými úpalu, které se ohlásí se zpožděním několika hodin. Postižený může mít i spálenou pokožku anebo kombinaci obou druhů přehřátí. Úžeh i úpal. První pomoc při přehřátí mozku je podobná jako u úpalu. Chladná a větraná místnost, studené obklady směřované tentokrát na hlavu a doplňování tekutin.

Jestliže první pomoc nepomáhá, vždy volejte lékaře. Při úpalu i úžehu.