“Kdybychom všichni přestali jíst maso, zvířata by se přemnožila a ovládla by Zemi.” “Veganům po sóje narostou prsa!” “Bez masa nebudete mít dost proteinu.” Ať už se stravujete rostlinně teprve chvíli, nebo patříte k vytrénovaným veganským guru, čas od času na vás jistě vyskočí zvídavá otázka či zajímavý výrok.
“Chlapům po sóje narostou prsa.”
Ach ta sója. Luštěnina – tisíce let pevně svázaná s životem v asijských zemích – se v našich končinách stala otloukánkem. Podle jednoho z mýtů obsahuje ženský hormon estrogen a mužům, kteří ji pravidelně konzumují, tak prý po ní narostou prsa. Jak to tedy je?
Sója ve skutečnosti neobsahuje estrogeny, ale fytoestrogeny. Ty se v lidském těle chovají jinak a velká shrnující studie z roku 2019 jim dokonce připisuje ochranné protirakovinné působení. Konzumace sóji navíc nemá vliv na hladinu testosteronu u mužů, pod což se podepisuje i Mezinárodní společnost pro sexuální medicínu. Mýtus se zakládá na ojedinělém případu. Šlo o studii 60letého muže, který denně konzumoval 3 litry sójového mléka a skutečně se u něj růst prsou projevil. Výsledky kvalitnějších studií i metaanalýzy však ukazují, že konzumace sóji feminizační projevy u mužů nezpůsobuje. Další časté mýty o sóje uvádí na pravou míru tento článek České veganské společnosti.
“Veganská strava stojí majlant”
A přitom právě suroviny jako je maso, mléko a vejce byly v minulosti pochutinou boháčů a chudší lidé si je mohli na talíř položit jen vzácně. Dnes je situace skutečně jiná. Živočišné produkty jsou v našich zeměpisných šířkách dostupné všem, rostlinná strava vaši peněženku přesto může bolet ještě o ždibec méně.
“Veganství je příliš extrémní.”
“Bez masa nebudete mít dostatek proteinu.”
“I rostliny cítí bolest. Vegani jsou vrazi kytek.”
“Bez kravského mléka se vám budou lámat kosti.”
Úporný mýtus nám do mozkové kůry systematicky zasévají reklamy mlékárenských podniků. Vštěpují nám, že mléko je díky obsahu vápníku klíčové pro růst kostí u dětí a u dospělých pomáhá předcházet osteoporóze. Jenže… Podívejte se třeba na obyvatele Severní Ameriky.
Patří k nejvýkonnějším jedlíkům mléčných výrobků, obsazují přitom horní příčky v počtu postižených osteoporózou.
Kromě vápníku z mléčných pochutin v této nelibé statistice mohou mít prsty samozřejmě i další faktory jako jsou všeobecné stravovací návyky, množství pohybu a třeba i čas strávený na slunci (příjem vitaminu D).
Samotná myšlenka, že člověk potřebuje ve své stravě kravské mléko, nedává moc smysl. Stačí se podívat kolem. Lidé jsou jediní živočichové, kteří se krmí mateřským mlékem jiného živočišného druhu. Vápník se dá přitom snadno získat z rostlinné stravy. Hojně se vyskytuje v tmavé listové zelenině jako je kapusta, v luštěninách nebo sójových výrobcích obohacených vápníkem. Případně se dá využít doplněk stravy, kde se doporučuje vápník v kombinaci s vitaminem K pro správnou absorpci.
“Veganům záleží víc na zvířatech než na lidech.”
Soucit se zvířaty by se podle našeho názoru neměl stavět proti soucitu s lidmi. Jde s ním totiž ruku v ruce. Veganský životní styl lidem neubližuje, ba naopak, pomáhá jim ulevit od mnoha globálních problémů.
Kromě toho, správně sestavená veganská strava (o které píšeme v tomto blogovém článku) prospívá celkovému zdraví člověka a ušetří mu peníze za doktory. Veganství je tedy volba, kterou může každý z nás zlepšit životy nás samotných, ostatních živých tvorů i blaho naší planety.
“Musíte doplňovat vitamin B12. To je důkaz, že veganství pro člověka není přirozené.”
Ano. Vegani musí doplňovat vitamin B12. V rostlinné stravě se kvůli moderním hygienickým nařízením a deprivaci půdy pesticidy totiž už téměř nevyskytuje. Živočišné potraviny sice stále vitamin B12 obsahují, i zde si však musíme sundat pohodlné růžové brýle.
Nedostatek tohoto vitaminu se totiž projevuje i u zvířat z velkochovů. Půda je dnes tak vyčerpaná, že ani zvířata krmená trávou nemají tohoto vitaminu dostatek.
Živočišné produkty tak sice jsou zdrojem vitaminu B12, ale jen proto, že ho i samotná zvířata dostávají formou “doplňku stravy”.
Kolem 90 % všech vyrobených doplňků stravy vitaminu B12 je podáváno farmářským zvířatům. Masožravci tedy získávají vitamin B12 také zprostředkovaně. Doplněk za ně ale nejdříve přežvýká a zpracuje do svých těl dobytek.
Nedostatek tohoto vitaminu se podle novějších studií šíří celoplošně i mezi lidmi, kteří se stravují konvenčně. Doplněk stravy se tak dnes často doporučuje všem, nikoli jen veganům.
“Kdyby se všichni stali vegany, neměli bychom dostatek půdy k nasycení všech obyvatel planety.”
Dobytek a ostatní zvířata chovaná pro masný a mléčný průmysl se stravují rostlinnými krmivy. Než kráva nebo prase vyroste do dostatečných rozměrů, aby šla na porážku, zkonzumuje obrovské množství rostlin.
Často slýchaný argument, že kvůli veganům se kácí deštné pralesy, zde můžeme tedy také vyvrátit.
Odhaduje se totiž, že celých 75 % celosvětově vypěstované sóji a kukuřice putuje právě do krmiv pro zvířata, především pro drůbež a prasata.
Na “výrobu” jednoho kila hovězího masa (krmeného běžnými obilnými krmivy) se v USA spotřebuje cirka 100 000 litrů vody. K vypěstování stejné hmotnosti sójových bobů se použije pouze 2 000 litrů vody. Produkce masa je tak velice neefektivní a neekonomická. Pokud by se území využívané pro pěstování krmiva pro dobytek využilo k pěstování rostlinných potravin pro lidi, produktivita daných polí by se zněkolikanásobila. Podle některých studií by odklon od konzumace masa a příklon k rostlinné stravě zvýšil světové potravinové zásoby o celých 49 %, aniž by se zvětšila rozloha obdělávaných polí. A co víc? Významně by při tom klesla spotřeba vody, uhlíková stopa a snížilo by se i znečištění oceánů a moří.
“Jsme masožravci, jíst maso je nám přirozené.”
Lidské tělo sice maso “přelouskat” zvládne, náš trávicí systém se ale od rozených masožravců liší. Máme delší střeva (abychom mohli trávit rostliny) a na první pohled je jasné, že ani naše zuby nejsou na trhání masa uzpůsobené. Stačí, když si porovnáte svá ústa a chrup se špičáky a řezáky vašeho kocoura nebo se lvími a tygřími čelistmi.
Pro představu, v roce 1960 snědl průměrný Američan 15,5 kg drůbežího masa, v roce 2019 to bylo 51 kg! Podle dostupných informací se strava našich předků skládala výhradně z rostlin až do dob lovců a sběračů, kdy maso představovalo pouze nepatrnou část jídelníčku. Živočišné produkty se do lidské stravy začaly pravidelně dostávat až s vývojem zemědělství a farmaření. Jejich dennodenní konzumace je pak z historického hlediska absolutní novinkou posledních desetiletí.
V minulosti jistě byly doby (zejména v období hladomoru či války), kdy lidem schopnost konzumovat maso pomohla přežít. Také dnes jsou v některých částech světa lidé závislí na konzumaci masa.
Jde například o ostrovy s nedostatkem půdy pro pěstování plodin, kde jídelníček obyvatel stojí z velké části na rybolovu.
V našich končinách však taková omezení nemáme a živočišná produkce nepřináší nic, co bychom nebyli schopni získat z rostlinné stravy.
“Kdybychom se všichni stali vegany, zvířata by se přemnožila a ovládla by Zemi.”
Ve velkochovech se zvířata nemohou rozmnožovat přirozeně, vše je regulováno lidmi. Když se poptávka po mase začne snižovat, sníží se i počet nově narozených zvířat. To bude pokračovat, dokud jich nebude jen nepatrné množství.
Zbylá zvířata by mohla dožít v azylových farmách. Pokud by se malá část vypustit do přírody, jako u každého jiného zvířete v divočině by se i u nich růst populace přirozeně zreguloval.
Představa, že by planetu ovládly miliony zdivočelých farmářských zvířat, je proto pouze utopická. ????
“Pokud by ses ocitla na opuštěném ostrově a kvůli přežití bys musela jíst maso, jedla bys ho?” → “V tomhle vysoce hypotetickém scénáři, který se pravděpodobně nikdy nestane, bych maso asi jedla. Nic to ale nemění.”
“Krávy ve velkochovech jsou převtělení vrazi a bachaři z koncentračních táborů. Je proto v pořádku, jak se k nim chováme.” → “I kdyby to byla pravda, což pravděpodobně není, násilí oplácet násilím není správná cesta.”
“Včera jsem měla úžasnej vegan burger.” → „Proč musíš vždycky upozorňovat, že byl vegan?” … „Včera jsem měla úžasnej burger.” → “Co? Ty jíš maso?”
“Co by se stalo, kdybys omylem snědla neveganské jídlo?” → “Apokalypsa. Konec světa, jak ho známe. Vůbec nic!”
“Tohle můžeš?” → „Můžu všechno. Otázka je, co chci, nebo nechci.“
“Co máte bezmasého, prosím?” → “Rybu.”
“Máte něco veganského, prosím?” → “Smažák.”
“Kokosové mléko je také mléko. To jako vegan nemůžeš.” → ????
“Nejíš maso, nepoznáš vtip.” → ????
“A co teda jíš?” → ????
Doufáme, že jsme vám dnes pomohli zbořit nepodložené domněnky. Do článku se dostal pouze úzký výběr.
Pokud jste se setkali s dalšími zajímavými otázkami či mýty o veganství, nebojte se nám je pinknout do komentáře. Moc rádi je prozkoumáme a případně přidáme do seznamu.
Věříme, že je nutné o těchto věcech otevřeně mluvit. Spousta neodorozumění vzniká jen z neinformovanosti. Buďme k sobě tolerantní a trpěliví.
Veganství v Econea.cz fandíme a považujeme ho za krok správným směrem. Ubírá ekologickou zátěž planetě, pomáhá k pevnějšímu zdraví lidí a zmírňuje utrpení dalším živým tvorům. Proto naše virtuální poličky zásobujeme pouze a jedině veganskými produkty. Máte-li chuť je okouknout, vydejte se tudy:
Zabrouzdat veganskými produkty pro každodenní život
Prosíme sdílejte článek se svým okolím a pomozte nám bořit předsudky o tomto životním stylu:
O veganství stále koluje řada mýtů
S doktorkou Radanou Dymáčkovou, pracující v Masarykově onkologickém ústavu na Klinice radiační onkologie, se potkáváme v malé, tiché kavárně. Hned z úvodního povídání zjistím, že je jednou z mála českých lékařek, které jsou zároveň členkami České veganské společnosti.
Nyní zakládá českou pobočku mezinárodní neziskové organizace Physicians Association for Nutrition (PAN), zabývající se rostlinnou stravou a jejími zdravotními výhodami. Podílí se též na tvorbě různých projektů a radí veganům, jak při přechodu na novou stravu postupovat. Sama na vegetariánství přešla v devatenácti a deset let nato se začala stravovat vegansky.
Téma našeho hovoru je tedy nasnadě: výživová doporučení, specifika veganské stravy, neopomíjíme ani těhotné ženy a děti stravujícící se čistě rostlinně.
https://sedmagenerace.cz/wp-content/uploads/2020/06/Rozhovor-s-Radanou-Dymáčkovou.mp3
Jaký je nejčastější důvod pro přechod na veganství?
Kolem mě je nejvíce etických veganů, ale myslím, že v dnešní době začíná být veganství populární i kvůli ekologii jakožto aktuálnímu tématu.
Já sama jsem s vegetariánstvím začala z etických důvodů, postupem času jsem si však pustila k tělu více informací o mléčném průmyslu a zjistila jsem, že je v některých ohledech snad ještě horší než masný, a motivovalo mě to k přechodu na veganství.
Stále častější je také změna stravování ze zdravotních důvodů. V kolektivu lékařů, se kterými spolupracuji, mám dva, kteří jsou vegani vyloženě kvůli zdravotní stránce.
Můžete tedy jmenovat konkrétní zdravotní výhody, které má veganská strava oproti té běžné?
Veganství může sloužit jako prevence různých civilizačních onemocnění. Rostlinná strava totiž neobsahuje cholesterol, takže může být vhodná pro lidi se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob. Může také vést ke snížení rizika mrtvice nebo některých druhů rakovin, například rakoviny tlustého střeva nebo rakoviny prostaty a prsu. Zdravotní výhody tak vnímám zejména v prevenci.
Jsou naopak onemocnění, při kterých veganská strava není prospěšná?
U této stravy mohou nastat zdravotní problémy, když je nesprávně sestavená, jinak by problematická být neměla. Stejně tak jako každá jiná strava má i veganství samozřejmě svá úskalí. Musí se dávat pozor, aby v ní byly zastoupeny všechny látky, vitamíny a minerály.
U veganské stravy se musí zejména dbát, aby byl doplňován vitamín B12, který se v rostlinných surovinách vyskytuje jen velmi málo, respektive téměř vůbec.
Pro odbornou společnost je často vnímáno veganství i v souvislosti s mentální anorexií, v této souvislosti jde ale pouze o skrývání onemocnění za typ stravy a veganství rozhodně není jeho příčinou.
Lidé si po přechodu na veganskou stravu často stěžují na únavu. Mají to „přetrpět“, nebo je to signál, že je v těle něco špatně?
Buď je chyba v jídelníčku, nebo to chce vydržet déle. Lze to přirovnat k přechodu na jakoukoliv jinou speciální dietu, člověk si na ni musí zvyknout nejen psychicky, ale i po stránce střevního mikrobiomu, a tomu adaptace trvá okolo tří měsíců. Mezitím se můžou dostavit pocity nadýmání a těžkého břicha, přece jen zařadíte do jídelníčku více luštěnin a vlákniny.
Do těch tří měsíců by si ale mělo tělo zvyknout. Když jsem přešla na veganskou stravu, měla jsem pořád pocit hladu, ale spíš to je o zvyku. Někteří lidé opravdu první měsíc trpí únavou. Někdo to má zase naopak a cítí hned od začátku velký příval energie. Každý je individualita, a tak nelze adaptaci jednoduše zobecnit.
Pokud se ale ani po třech měsících necítíme ideálně, měli bychom se určitě ujistit, zda neděláme něco špatně.
Co je podle vás při přechodu na veganskou stravu nejtěžší?
To je hrozně individuální, pro mnoho lidí je způsob této stravy nepředstavitelný. Cítí velká omezení, ale postupně zjistí, že jí pestřeji. Tedy že nemají každý den maso s rýží nebo těstovinami, ale vymýšlejí si vlastní pestřejší jídla. Změní se jim i chutě a cítí je intenzivněji.
Paradoxně pro většinu lidí není ani tak problém vyřadit z jídelníčku maso, jako spíše mléčné výrobky. To je dáno mimo jiné tím, že v mléku jsou prekurzory morfinu, které si tělo vyžaduje. Najdeme je i v mateřském mléce. V těle kvůli tomu vzniká jakási závislost na mléčných výrobcích.
Klíčová je vstřebatelnost
Které složky chybí veganům a vegetariánům nejčastěji?
Když nesuplemenetují, chybí jim již zmíněný vitamín B12.
Já sama jsem s jeho suplementací měla problém, protože jsem si říkala, že když je pro nás rostlinná strava přirozená, proč musím jíst nějaký suplement? Jenže dříve nebyla voda chlorovaná a bylo z ní možné B12 přijímat, nebo i ze zeleniny ze zahrádky. Teď je ale všechno více sterilní a z vody ani zeleniny B12 nepřijmeme. I hospodářská zvířata tento vitamín musejí dostávat formou suplementů.
Často se také říká, že vegani a vegetariáni mají problém s bílkovinami, ale s nedostatkem bílkovin u veganů jsem se osobně zatím nesetkala. Měli by si ale pohlídat vápník.
Je třeba dbát více i na příjem železa?
Dobré je, když jíme potraviny bohaté na železo. Například jáhly, čočka a sezam jsou jeho dobrými zdroji. Neměli bychom k nim ale pít kávu nebo čaj, protože ty vstřebatelnost snižují. Vhodné je ale naopak k jídlu přidat ovoce.
To totiž obsahuje vitamín C, který vstřebatelnosti naopak napomáhá. Dále příjem nutrientů zvyšujeme jejich úpravou. Třeba u oříšků a semínek namáčením a klíčením.
Díky tomu odstraníme látky, které nám blokují vstřebávání minerálů a vitamínů.
foto: archiv Radany Dymáčkové
Zmínila jste, že množství bílkovin problémem nebývá, jak si ale ohlídat jejich správné složení?
U bílkovin je důležité kombinovat luštěniny a obiloviny. Kombinací těchto surovin se dá dojít k oné plnohodnotné bílkovině. Plnohodnotná bílkovina je například v sójových bobech, pohance nebo quinoi.
Zmínila jste i vápník. Jak je to u rostlinné stravy s jeho vstřebatelností?
Vstřebatelnost hraje u potravin velkou roli. Například špenát má vysoký obsah vápníku, ale vstřebatelnost je pouze pět procent. Pro porovnání — kravské mléko má okolo třiceti procent.
Jsou ale i suroviny, které mají vstřebatelnost ještě vyšší, třeba brokolice. U kravského mléka je problém, že se v něm vedle vápníku a bílkovin vyskytují i látky pro tělo zbytečné nebo škodlivé, třeba cholesterol.
V mléce se navíc vyskytuje i stopové množství antibiotik a zánětlivých látek.
Nehrozí u rostlinné stravy podobné riziko skryté ve formě pesticidů?
Asi ano, to je ale obecný problém, protože zeleninu a ovoce by měl konzumovat i člověk stravující se konvenčně. Je proto dobré podporovat lokální potraviny od místních farmářů, protože získáte potraviny nejen čerstvější, ale i kvalitnější. Stoprocentní záruka to samozřejmě není, ale vedle nákupů v supermarketu se určitě dají vymyslet i jiné alternativy.
V rámci zemědělských souvislostí veganství se často skloňuje avokádo, v poslední době stále více oblíbené nejen u veganů. Jeho pěstování ale začíná připomínat druhou palmu olejnou. Napadá vás nějaká naše potravina, která by jej nutričně dokázala nahradit?
Avokádo je taková superpotravina. Je pravda, že ekologická zátěž je kvůli velké spotřebě vody a energie při jeho pěstování a dovozu velká. Záleží tedy, jaká je vaše motivace k veganství.
Určitě nebude ideální potravinou pro lidi, co smýšlejí více ekologicky. Jako náhrada mě napadají jedině potraviny, jako jsou ořechy, červená řepa, zelí a růžičková kapusta.
Chuťově mě nenapadá nic konkrétního, co by jej nahradilo.
Jarní únava — maskovaný nedostatek vitamínů
Když odhlédneme od nedostatků ve stravě veganů, co obecně našincům ve stravě chybí?
Rozhodně postrádají vlákninu, ovoce a zeleninu. Většina Čechů denně nepřijímá dostatek vlákniny. Při preventivních odběrech pak často zjišťujeme nedostatek vitamínu D, který souvisí i s řídnutím kostí.
Takže i když máme dostatek vápníku ve stravě, bez vitamínu D se nám bude špatně vstřebávat a ukládat do kostí. Tento vitamín získáváme hlavně ze sluníčka, takže v zimě ho bývá u nás v mírném pásmu nedostatek.
Dá se získat i konzumací ryb, ale nemyslím si, že v naší republice někdo takové množství jí. Ono se ani nedoporučuje to s konzumací ryb přehánět, protože se v nich ukládají těžké kovy.
Takže za mě bych jej spíše doporučila od podzimu do jara dodávat tělu formou doplňku stravy. Když se podíváme na jarní deprese, únavy a pocity vyčerpanosti, vidíme nejčastěji souvislosti právě s nedostatkem vitamínu D a B12.
Jak velký vliv má na vstřebávání vitamínu D roční období?
Rozhodně významný. Pokud svítí sluníčko a UV index je vyšší než čtyři, jsme si schopni vitamín D tvořit v kůži. Stačí přitom dvacet, třicet minut denně, když máte odkryté ruce a obličej.
Takže kdybych se celé léto mazala padesátistupňovým opalovacím krémem, dělám to špatně?
Ano, to by bylo špatně. Nejprve dvacet minut bez, a až pak se namazat opalovacím krémem. Děti obecně dostávají od narození suplementaci vitamínu D automaticky, protože se předpokládá, že novorozence dávat na sluníčko nikdo nebude.
Rozporuplná doporučení pro děti
Téma dětí a veganství je pořád dosti citlivé. Co si myslíte, že stojí za nedávným zpřísněním doporučení Německé výživové společnosti týkajících se dětských veganů?
Řešili jsme to s kolegy, ale popravdě jsme se nedobrali ke konkrétnímu důvodu, proč už Němci veganství pro děti a těhotné nedoporučují. Když se ale podíváme například do Anglie nebo Spojených států či Kanady, tam nadále doporučení platí. Hodně se ale dbá na to, aby těhotné ženy měly svého nutričního poradce.
U nás je situace obdobná jako nyní v Německu, ale když se Česká vegetariánská společnost ptala, proč je to jinak u nás než ve většině Evropy, odpovědí bylo, že jsme jakožto postkomunistická země neměli takové možnosti, co se dostupnosti potravin a informací týče.
Takže v současnosti je toto nařízení z mého pohledu v podstatě opatrností.
V čem se liší strava dospělých a dětí stravujících se vegansky?
Navíc se hlídají omega-3 mastné kyseliny, ty jsou velmi důležité pro vývoj nervové soustavy, je možné je získat ze lněného semínka či chia semínek. Pokud jejich příjem není dostatečný, je doporučováno doplňovat omega-3 formou suplementace. U dětí je pak ještě nutné hlídat vápník, bílkoviny a železo.
foto: Gustavo Fring, Pexels
V dětství jsem často slýchávala děsivé informace o tom, proč nejíst sóju. Vzpomínám si, že tehdy o jejích rizicích plamenně mluvili i v televizních pořadech. Jak se pohlíží na sóju nyní?
Obava veřejnosti z konzumace sóji vznikla především ze studií prováděných na potkanech, jenže ti sóju metabolizují jinak než člověk. U sóji existuje strach z fytoestrogenů, což jsou látky podobné lidským hormonům — estrogenům. Nepotvrdilo se ale, že by fytoestrogeny způsobovaly nějaké hormonální změny u lidí.
Ze sóji se vyrábí i kojenecká mléka a je to shledáno jako bezpečné. Pro veganské maminky nebo pro děti s alergií na laktózu je toto jedna z nejběžnějších možností náhrady mléka. Takže určitě ani v raném dětství, ani v pubertě se není nutné sóji vyhýbat. Velmi zdravá je například fermentovaná sója ve formě tempehu, nebo i sójové boby.
Obzvláště pro děti je pak vhodné tofu srážené vápenatými solemi jakožto zdroj vápníku.
Obavy přicházejí z okolí
Jak na veganství v současnosti pohlížejí čeští lékaři?
Mezi zdravotníky stále přetrvává mýtus, že vegetariánská nebo veganská strava není úplně zdravá. I když si myslím, že opak je již dávno dokázaný a potvrzuje to mnoho studií.
S kolegy jsme proto založili pobočku mezinárodní sítě neziskové organizace Physicians Association for Nutrition, která by měla zdravotníky vzdělávat. Nyní se často stává, že lidé, často i těhotné ženy, svým doktorům neříkají, že jsou vegany, protože se bojí, aby nebyli nuceni s touto stravou přestat.
Z mé zkušenosti vyplývá, že je těhotným ženám stále mnohými doktory doporučováno přestoupit aspoň o ten jeden stupeň dolů, na vegetariánství.
A udělají to?
Spíše ne. Myslím si, že není rozumné, aby v takto kritickém období vystavily tělo dalšímu šoku spojenému s náhlým přechodem na jinou stravu. Těhotné se spíše často ptají, zda nedělají něco špatně, a žádají si doporučení. Tlak na změnu je spojený zejména s obavami okolí. Já se ale setkávám s tím, že v těhotenství ženy u veganské stravy většinou setrvají.
Jaká jsou poté speciální lékařská opatření u veganských dětí?
Zvýšené prohlídky nejsou povinné, ale maminky si to často hlídají samy. Setkávám se s tím, že dítěti raději preventivně nechají udělat krevní testy, aby bylo vidět, že je dítě v pořádku, a vyhnuly se tak případným nepříjemnostem.
Řada konvenčně se stravujících dětí dnes jí velice nezdravě, a často téměř nezavadí o ovoce ani zeleninu, takže opatrnosti určitě není nazbyt ani u výživy neveganských dětí.
Tady totiž narážíme na další problémy, například na dětskou obezitu.
Soucitnější zítřky
Pokud nechceme maso úplně vynechat, jaké je optimální množství jeho konzumace?
Když někdo jí maso několikrát denně, je to podle mě špatně. Když se ohlédnu zpět, zvykem našich prarodičů bylo jíst maso jednou, dvakrát do týdne. Toho bych se snažila držet i dnes. Takovéto množství masa ze zdravotního hlediska tolik neublíží, etické hledisko je už pak zase něco jiného. Avšak i toto stravování lze v případě dodržení pestrosti považovat za zdravou variantu jídelníčku.
Jaký je váš názor na veganské náhražky, jako jsou veganské burgery, masové kuličky, sýry a podobně?
Určitě je zařazovat jen jako zpestření stravy. Tyto náhražky a průmyslově zpracované potraviny by neměly tvořit základ stravy. To pak člověk může jíst sice vegansky, ale když bude konzumovat junk food každý den, benefity to jeho tělu určitě nepřinese. Takže i na průmyslově zpracované potraviny je třeba si dávat pozor a nepovažovat vše s veganskou nálepkou za něco automaticky zdravého.
Co se v posledních letech ohledně rostlinné stravy mění?
Doufám, že doba spěje k tomu, že rostlinná strava se dostává do popředí s ohledem na to, že naše Země potřebuje, abychom byli soucitnější nejen ke zvířatům, ale i k planetě celkově, a zároveň u toho dbali na své vlastní zdraví. Také doufám, že se ohledně stavování podaří bořit hranice mezi lékaři a pacienty.
Připravila Veronika Charvátová. Kontakt: [email protected].
veganská strava – Seznam.cz
Česká veganská společnost je nezisková organizace, která si klade za cíl zlepšit v České republice podmínky pro lidi, kteří z různých důvodů chtějí snížit svoji spotřebu živočišných produktů nebo je úplně vyloučit.
https://varimjakosef.cz/veganska–strava
Nejprve se zhluboka nadechněte a uklidněte se hrstkou sýra a plátkem vepřového z rotačního grilu, o kterém předpokládám, že ho má každý masožravec v kuchyni.
onlinevideokurzy.cz/veganska–strava-a-uvod-do-veganstvi
Veganská strava je cestou k ideální duševní i tělesné kondici. Lektor s bohatými zkušenostmi Vás krok za krokem s veganstvím seznámí. Dozvíte se, jaké výhody rostlinná strava nabízí, jak na veganskou stravu přejít i čemu je dobré se vyhnout…
- Pokud přemýšlíte o tom, že byste se stali vegany, ale nejste si jistí, jak začít, pak je tato kniha pro vás ta pravá. Chcete-li přejít na rostlinnou stravu anebo jenom vyzkoušet nový stravovací styl…
- 54 – 389 Kč
- Sklademve 3 obchodech
fitros.cz/tag/veganska–strava
Vhodné k obědu a dřívější večeři. Ingredience: Celozrnné těstoviny cca 250 g (pro větší porce více) Kadeřávek nebo kapusta 3 velké hrsti, nakrájené na kousky Červená paprika … Continued
https://chiashake.cz/veganska–strava
Obsahují také pestrou paletu vitaminů, jako jsou například vitamin D a B12, které jsou ve veganském jídelníčku potřebné pro optimální fungování organismu a nelze je z rostlinné stravy získat přímo.
PowerBar nabízí natural energy tyčinky vhodné i pro vegany. Vše skladem. Doplněk stravy
Plzeňská 216, Králův Dvůr
Veganská strava jako životní styl
Marinované tofu se sezamovými semínky
Foto: Profimedia.cz
Veganství není jen restriktivní styl stravování, je to životní filozofie. Vegan odmítá jakékoli využívání a zneužívání zvířat k lidskému užitku. Dělá to z přesvědčení, že konzumace živočišných produktů je nahraditelná produkty rostlinnými.
Na rozdíl od vegetariánů odmítajících maso, vegan odmítá všechny produkty pocházející ze zvířat, jako jsou vejce, mléko a mléčné výrobky, med, odmítá rybaření, myslivost, zpracování kůže a kožešin, vlny, hedvábí, kosmetiky testované na zvířatech či kosmetiky obsahující živočišné složky. Obecně nepřijímá potravinářský „průmysl“ ve smyslu zpracovávání zvířat, velkochovů přinášejících znečišťování ovzduší, půdy, vod, zvýšenou produkci metanu ve velkochovech, redukci lesů a pralesů.
„Lékař veganství lidem nerozmlouvá.
Musí ovšem poučit vegana o rizicích nedostatku vitamínů, stopových prvků, některých minerálů i omega-3 mastných kyselin potřebných pro organismus, které člověk bez potravinové restrikce přijímá z živočišných zdrojů.
Naopak vegan má vysoký příjem rostlinných bílkovin, polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, kyseliny listové, vitamínu C, E – antioxidantů,“ říká gastroenteroložka MUDr. Anna Jungwirthová.
Některé živočišné výrobky mohou být i dnes „vylepšené” pesticidy, antibiotiky, ale i toxickými látkami, které jsou nepřirozené pro naše tělo. Výjimkou nejsou ani růstové hormony, které ale zakázala už i Evropská unie. „Poslední dva roky jsme nezaznamenali žádný případ růstových hormonů v mase,” říká Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
„V roce 2013 se na území České republiky vyskytly řádově jednotky případů dokazující nadlimitní hodnoty antibiotik v masných výrobcích. Obecně je to tak, že antibiotika se zvířatům podávat mohou, musí být ale veterinární. Pokud se vyskytují i v poraženém mase, pak je to problém.”
Příčina je ale jednoduchá. „Doba mezi podáním antibiotik a porážkou byla příliš krátká. Musí být dodržována přísná kritéria, aby k takovým situacím pokud možno vůbec nedocházelo,” dodává Kopřiva.
Nicméně, i přes stravovací omezení je pro spoustu lidí velmi obtížné tento způsob života doopravdy stoprocentně dodržovat. Jejich přesvědčení se pro ně totiž musí stát jakýmsi náboženstvím, stejně tak jako se to stalo podnikateli Jiřímu Stablovi z Konopiště.
„S veganstvím jsem začal zhruba před třemi lety, navazovalo na předešlé vegetariánství a stalo se tak díky studii gastrointestinálních cest člověka.
Mívám denně desítky telefonátů od pacientů s rakovinou a dalšími nemocemi, které se šíří jako chřipková epidemie v celém světě.
Lidé mě vyhledávají v souvislosti s konopím, protože už pár let vedu úspěšně celoplošnou osvětu rostliny cannabis,” vypráví.
„Být vegan mě přinutili právě pacienti, když jsem pro ně hledal vhodný lék na tyto zákeřné nemoci. A zdá se, že jsem ho opravdu našel.
Navštěvují mě lidé, kteří už zkusili všechno možné, dokonce i lékaři doporučené metody, a to bez úspěchu.
Jsem přesvědčen, že všechny moderní i nemoderní nemoci jsou výsledek toho, co přijímáme do těla, přesněji že jsme to, co jíme. Už i Hippokrates kdysi hlásal: Nechť je tvé jídlo tvým lékem.”
Stabla je přesvědčen, že žít v synergii s přírodou se odrazí hlavně na našem zdraví.
”Příroda vždy zvítězí, chvíli to trvá, než okolí přijme, že jste jiný, ale vyplatí se vytrvat a pak vidět, že člověk po těžké nemoci vítězí, to je olympiáda života, a to je proč to dělám.
Vzhledem k tomu, že jsem se vyučil kuchařem, připravuji s týmem lékařů veganské recepty, které v dohledné době budeme spouštět na internetu. Kdybych mohl mít jediné přání, přál bych si, aby lidé vyzkoušeli veganství a pak o něm teprve hovořili.”
Odstranění masných výrobků ze stravy není zas až takový problém, problém je s tím, co nabízí většina restaurací. Téměř většina jídelních lístků obsahuje spousty jídel s vejci nebo přídavkem mléčných výrobků, což může představovat velký problém například při běžném pracovním obědě nebo jiné události, kde se servíruje jídlo.
„Když jsem ještě maso jedla, najedla jsem se všude. Jako vegetarián bych se v normální restauraci najedla také, ale jako vegan už ne. Najednou zjistíte, že v každém salátu je minimálně vejce nebo sýr, majonéza. Jste pro “obyčejné” hospody moc komplikovaní. Proto se většinou stravuji doma,” vysvětluje veganka Nikola Hurychová.
„Jak ale restaurace reagují, jsem si mohla zkusit jen jednou. Na poledním lístku byly čtyři pokrmy s červeným masem a jeden s rybou.
Zeptala jsem se obsluhující slečny, zda nemají něco bez masa a ona odpověděla: 'Máme tu rybičku,' pak následuje vysvětlování, že ryba je také živočich, tudíž pokrm z ní je také masný. Mnoho lidí netuší, jak se vegani vlastně stravují.
Ideální je tedy zjistit si nabídku jídel dopředu a pak se v tom nezamotávat, anebo chodit do veganských podniků, kde to riziko nehrozí,” doporučuje veganka.
Jenomže veganský trend stále roste, stejně s ním i počet veganských restaurací a obchodů, kde se dají koupit specializované výrobky. Vojtěch Jílek, majitel pražské veganské restaurace Plevel, měl o své restauraci jasnou představu ještě před tím, než se mu stal vážný úraz.
„Stavím na moři ropné plošiny a větrné elektrárny, ale v roce 2012 jsme s lodí ztroskotali.
Měl jsem hodně vážná zranění, a když jsem se zotavoval, přišel za mnou můj kamarád, kavárník Ondřej Kobza, protože ví, že se zajímám o zdravý životní styl a veganství obecně. Říkal, že ví o prostoru, kde bych si mohl otevřít restauraci.
Já jsem to měl v plánu, ale zhruba až tak za pět let. Jenomže jsem si najednou uvědomil, že vlastně není na co čekat. A tak vznikla veganská restaurace Plevel,” vypráví.
„Od dětství jsem měl zdravotní problémy, vyrážky, ekzémy, oslabenou imunitu. Když jsem žil v Londýně, vydělával jsem si výškovými pracemi. Byla to náročná práce, téměř jsem nespal, tělo kolabovalo. Pak jsem si ale uvědomil, že to nemusí být jen spánkem, ale i jídlem.
Zkusil jsem ze stravy vyškrtnout všechny živočišné proteiny a jíst ovoce, zeleninu a oříšky. Najednou se vše změnilo, měl jsem energie jako nikdy předtím, zdraví fungovalo, a od té doby je ze mě vegan.
Zajímám se ale samozřejmě o práva zvířat, dopad stravy na lidské zdraví, ale i o ekonomiku a ekologii.”
Proč se rozhodnout pro rostlinnou stravu? „Její větší zdravotní prospěšnost začala před několika lety doporučovat např. Americká dietetická asociace.
V současné době máme již k dispozici dostatek studií, abychom věděli, že pokud se stravujeme vyváženě vegansky nebo vegetariánsky, vyhneme se některým civilizačním onemocněním s větší pravděpodobností než konvenčně se stravující člověk,“ uzavírá Jílek.
V Praze existuje několik desítek veganských restaurací, v jiných velkých městech restaurace stále chybí. To potvrzuje i vegetariánka Jana Malcharová z Ostravy. „Restaurací pro vegany je doopravdy zoufale málo.
Ostrava nemá, tuším, žádnou veganskou a snad jen jednu vegetariánskou restauraci.” Její zkušenosti s veganstvím ale nejsou tak pozitivní jako u ostatních. Její tělo se zkrátka s takovým životním stylem nesžilo.
„Prvních 14 dní došlo k očistě těla. Já osobně jsem si musela zvyknout na to, abych jedla zhruba každé dvě hodiny.
Ovšem pro někoho, kdo jí 3-5x denně tu může nastat problém, protože veganských produktů určených k přímé spotřebě je opravdu málo a není snadné je sehnat v běžných obchodech.
Člověk si musí zvyknout doma vařit, což je samozřejmě i pro něj osobně velmi přínosné,” říká vegetariánka.
„Pro mě mělo veganství spoustu plusů.
Byla jsem konečně donucena se naučit vařit, poznala jsem potraviny, o kterých jsem ani netušila, že existují, můj jídelníček byl pestřejší, porozuměla jsem výživovým hodnotám i tomu, co mé tělo potřebuje, a moc dobře jsem se cítila i po psychické stránce.
Problém byl v tom, že mám zdravotní problémy, kvůli kterým jsem se rozhodla občas sníst produkty zvířat z domácích chovů, jako vejce, máslo a sýr. Ovšem jestli mi to pomáhá nebo ne, nevím. Je to jen pro pocit,” dodává Jana.
- vitamínu B12 – Jeho zdrojem pro člověka jsou právě živočišné produkty: vejce, vnitřnosti, maso, mléko, sýry. Nedostatek vitamínu B12 způsobuje anemii, tedy chudokrevnost. Proto ho vegan musí přijímat potravinovými doplňky event. substitucí injekčním podáváním.
- železa – Jeho zdroje v rostlinné stravě jsou dostatečné, ale je nutné dbát na dostatečnou hladinu železa v krvi.
- vitamínu D – Ten potravou přijímáme hlavně z ryb a mořských plodů, nachází se v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a mléce. V kůži se tvoří sluněním z provitamínu (derivátu cholesterolu). U veganů je výrazně nižší příjem cholesterolu. U rostlin je prekursorem vitamínu D ergokalciferol neboli vitamín D2, jehož účinnost je výrazně nižší než cholekalciferolu (vitamín D3 z produktů zvířat). Je zde velké riziko rachitidy (křivice) u dětí, a osteoporózy u dospělých veganů. Vitamín D je velmi významný i v imunitních reakcích, deficit je spojen s vyšší náchylností k respiračním infekcím i alergiím a autoimunitním onemocněním.
- jódu – Je prvek nezbytný pro vývoj organismu, jako součást hormonů štítné žlázy. Poruchy funkce štítné žlázy vedou k významným a závažným poškozením organismu. „ U těhotných žen je potřeba zvlášť intenzivního dohledu, protože nedostatek thyroxinu u plodu může způsobit až kretenismus,” varuje MUDr. Jungwirthová. Hladina jódu extrémně kolísá podle příjmu potravy. Jeho hlavním zdrojem jsou mořské ryby, plody moře, mořské řasy. Pro vegany jodidovaná sůl a minerální doplňky.
- selenu – Antioxidant, který je obsažen ve vnitřnostech, mořských rybách, jeho zdrojem jsou i ořechy. Ve střední Evropě by zdrojem mohla být kořenová zelenina, ale naše půda obsahuje selenu nedostatek. Je nutno jej doplňovat potravinovými doplňky.
- vápníku – Nejhojněji se vyskytující minerál v lidském těle, také součást kostí, zubů, svalů, krve. Hlavní zdroj představuje mléko, mléčné výrobky, ale i minerální vody, listová zelenina, rostlinná semena, ovesné vločky.
- omega-3 nenasycených mastných kyselin – Pozitivně ovlivňují kardiovaskulární systém, stabilizují membrány a snižují riziko srdečních arytmií. Podílí se na zlepšení stavu inzulinové rezistence, podporují imunitní systém. Vážou se k některým psychiatrickým onemocněním, především ke schizofrenii a bipolární poruše. Dostatečná hladina zlepšuje paměť. Pro vývoj centrální nervové soustavy je to jeden z esenciálních substrátů.
„V ČR máme vysokou konzumaci tuků, ale nedostatečný příjem nenasycených mastných kyselin, které jsou pro lidský organismus nezbytné,” říká MUDr. Jungwirthová. Do těla je člověk dostává konzumací ryb (losos, makrela, sleď, pstruh). Obsahují je i vlašské ořechy, řepka, sója, slunečnicová semena, pšeničné klíčky, sezam, kukuřice a některé druhy margarínů.
Rapper Jay-Z a jeho žena Beyoncé se na konci minulého roku rozhodli přejít na veganskou stravu, a to pouze na 22 dní.
Jared Leto, herec, který se později stal doslova rockovou hvězdou a frontmanem skupiny 30 Second To Mars, uveřejnil informaci, že celá jejich kapela se rozhodla pro veganský styl života. Vyjádřil se, že dříve prý jedl jehněčí, dnes si ale s chutí dá radši tofu. Ne všichni z kapely veganství dodržují dodnes, ale jejich zpěvák Jared Leto se mu naprosto oddal.
Emily Deschanel, herečka slavná především díky seriálu Sběratelé kostí, je zarytou vegankou a striktní zastánkyní otázky ochrany a práv zvířat. Dokonce u sebe objevila talent, díky kterému přesvědčuje své kolegy z branže, aby také přešli na tento životní styl.
Známý hudebník Moby hlásá své veganské přesvědčení i pomocí své tvorby. V roce 1996 pojmenoval své album Animal Rights (Práva zvířat), také si v New Yorku otevřel svou veganskou kavárnu.
„Veganství je veselá věc, není na něm nic smutného. Ale neměli bychom nutit ostatní, aby se díky svému odlišnému životnímu stylu cítili špatně, když veganství odmítají,” vyjádřil se na téma veganismu Moby.
Petra Němcová, slavná česká modelka, přestala jíst živočišné produkty a maso v roce 2007 poté, co se dozvěděla o rapidním úbytku ryb v oceánech.
Bill Clinton – bývalého amerického prezidenta poctila v roce 2010 nezisková organizace bojující za práva zvířat oceněním PETA Person. Stalo se tak poté, co začal veřejně propagovat výhody veganského jídla. Změnil své zvyklosti především ze zdravotních důvodů a i díky nim zhubl něco přes 11 kilogramů.
Alanis Morissette, autorka hitu Ironic, se vzdala masa v roce 2009. Od té doby se v jejím životě spousta věcí změnila. „Vrátila jsem se zpět k tomu, k čemu jsem se narodila. Jsem šťastná, nemám žádné bolesti i alergie vymizely,” říká zpěvačka, která veganství vděčí i za svou postavu.
Brad Pitt, tedy partner herečky Angeliny Jolie, je vegan už několik let i přesto, že jeho partnerka maso jí. I ona se snažila dodržovat veganskou stravu, ovšem nevyhovovala jí. Ani to ale Pitta nezlomilo a veganství vyznává dál.
- Vegetariánské a veganské restaurace
Tenistka Venus Williamsová trpí Sjögrenovým syndromem, tedy autoimunitním onemocněním postihujícím klouby, nervový systém a další. Proto se před více než dvěma lety rozhodla přejít na raw veganskou stravu (raw-syrový). Ke své sestře se brzy přidala i Serena. Na jejich sportovní výkony neměla změna stravy žádný vliv. Stále patří mezi tenisové špičky.