Fritování bez tuku? Ne tak docela

V dnešní uspěchané době na vlastní zdraví a výživu mnohdy zapomínáme. A není divu – v časopisech, na internetu, u doktora či dokonce u sousedky slýcháme neuvěřitelné množství doporučení či zákazů, které si ale často protiřečí.

Snad nejkontroverznějším tématem je tuk. Jednou ho máme na talíři moc anebo naopak málo, jindy zase tak akorát, ale jíme ten špatný.

Pravidlo „všeho s mírou“ platí i pro tuk. Jenomže v případě tuku je ta míra mnohem nižší, než bychom si mohli myslet.

Tuk je pro správné fungování lidského organismu nezbytný. Jeho nejdůležitější vlastností je schopnost uchovávat energii a zásobovat tak orgány i buňky po celý den. V tuku se navíc rozpouští hned několik životně důležitých vitamínů (především A, D, E a K). 

Pozor ale na doporučený denní příjem tuku – při redukční dietě a u dětí v předškolním věku by měl být příjem kolem 50 g denně. Pro dospělé lidi se zdravou váhou lze ideální příjem určit rovnicí 1 g tuku na 1 kg váhy, tj. pro ženu s váhou 60 kg je optimální příjem tuků 60 g denně.

Pro představu, taková houska se sýrem ke snídani obsahuje 13 g tuku, jogurt ke svačině dalších 7 g. A to je teprve dopoledne!

Na mastný smažák nebo chipsy byste měli úplně zapomenout – nehledě na to, kolik mají v sobě škodlivých a karcinogenních látek, přijmete z nich hned celých 80 g tuků.

Tuk obsahuje více kalorií na gram než jakákoli jiná složka potravy, a tedy se nejčastěji pojí s nadváhou a obezitou. Ale tím to bohužel nekončí – nadbytečný tuk se u mnohých lidí ukládá v břišní dutině. V takovém případě nemusíte na sobě vidět ani faldík, přesto tuk významně omezuje správnou funkci orgánů. 

Srdeční nemoci, zejména pak infarkty, jsou celosvětově nejčastější příčinou předčasného úmrtí a zdravotních problémů. V České republice jsou srdeční nemoci příčinou úmrtí ve 46 % případů. Druhá nejčastější příčina – nádorová onemocnění, stojí za 24 % úmrtí.

V případě nemocí oběhové soustavy (na rozdíl třeba od rakoviny, mozkových či dýchacích nemocí) lze zcela jednoznačně určit hlavní příčinu, a tou je právě přílišná konzumace tuku, který ucpává tepny a omezuje krevní oběh. 

Tuk je tak větší zabiják než třeba kouření. A nezapomínejte, toto riziko se týká všech, i lidí se zdravou váhou či dokonce podváhou.

Jistě jste se již setkali s označením „zdravý tuk“ – příkladem může být aktuální módní vlna extra panenského olivového oleje. To je ale velmi zavádějící, protože opravdu všechny tuky konzumované nad doporučenou denní dávku škodlivé jsou. Raději proto říkejme víc a míň škodlivé tuky.

Ty vůbec nejhorší jsou živočišné tuky – tedy zejména ty, které najdeme v tučném mase. Pro dosažení doporučené denní dávky proto raději volte drůbeží maso nebo rostlinné tuky. Ideální jsou ořechy a semínka, ale tuk má v sobě i ovoce a zelenina. Třeba avokádo je považované za velmi tučné, obsahuje téměř dvakrát víc tuku než vepřové maso.

Fritování bez tuku? Ne tak docela

Dostatek tuků tedy vaše tělo přijme ze surovin. Další tepelná úprava pokrmů s použitím oleje či másla může příjem tuku z jinak zdravého jídla i zdvojnásobit.

Jak tedy připravit jídlo, které je nejen vyvážené, ale i chutné? Způsobů je hned několik.

Sotýrování je metoda, kdy se na menší kousky nakrájená zelenina a maso krátce a zprudka osmaží na suché pánvi s nepřilnavým povrchem. Aby se jídlo nelepilo na pánev, můžete tuk nahradit jinou tekutinou – nejlépe vývarem, ale postačí i voda. Použijte pouze pár čajových lžiček, a až se tekutina vypaří, dokapejte další. Jídlo neustále míchejte.

Vaření v páře je oblíbeným způsobem přípravy jídel pro děti. Zelenina neztratí své vitamíny, jako je tomu u vaření. Při správném dochucení si na své přijdou i dospělí gurmáni.

Nemusíte se ale vzdávat pokrmů, které se připravují fritováním. Řešením je fritování bez použití oleje, na které je určena horkovzdušná fritéza. V tomto přístroji můžete samozřejmě také připravovat jídla, která běžně smažíte na pánvi.

Technologický pokrok se týká i zdravého stravování. Díky horkovzdušné fritéze si připravíte svůj oblíbený pokrm téměř zcela bez oleje. Můžete v ní smažit, grilovat, péct či restovat. V AirFryeru připravíte hranolky, kuřecí paličky či pečenou zeleninu. S minimem tuku a za kratší dobu než v troubě.

Fritování bez tuku? Ne tak docela

Horkovzdušná fritéza totiž maximálně využívá tuk obsažený v samotných surovinách. Olej tak už nepotřebujete, a váš doporučený denní příjem je mnohem jednodušeji dosažitelný. Za zmínku také stojí fakt, že přepálený olej je významným karcinogenem, a tak vám fritování bez oleje šetří zdraví dvojím způsobem. 

Není třeba se obávat, že jídlo připravené v horkovzdušné fritéze přijde o zlatavou krustu a typickou křupavost. Fritování v horkovzdušné fritéze navíc nedoprovází nepříjemný zápach a pachuť, jako v případě fritování v litrech často přepáleného oleje.

Smažení bez oleje je budoucnost a zdravé hranolky tak už nejsou jenom snem všech jedlíků. Díky fritovacímu hrnci bez oleje můžete s čistým svědomím mlsat vše – chutně, jednoduše a zdravě.

Naučte se správně používat tuky

 

Fritování bez tuku? Ne tak docela

Asi už vás nijak nepřekvapí, že jednotlivé tuky se od sebe vzájemně velmi liší, a to nejen co se týče jejich účinků na náš organismus a potažmo naše zdraví, ale i co se týče jejich vlastností při vaření a úpravě pokrmů.

Jednoduše řečeno – není tuk jako tuk.

Při výběru tuků je vždy nutné zvážit, za jakým účelem je budeme používat, jelikož ty tuky, které jsou z nutričního hlediska nejvhodnější, nemusí být pro určitý druh použití žádnou výhrou. A naopak.

Obecně se dá říci, že z hlediska výživy a účinku tuků v našem organismu je vhodné dávat přednost tukům bohatým na nenasycené mastné kyseliny včetně těch polynenasycených (známých pod názvy omega 3 a omega 6). Pokud však budeme chtít tuk využít na tepelnou úpravu, je potřeba dát přednost naopak tukům bohatším na nasycené a mononenasycené kyseliny, které jsou tepelně stabilnější.

Základní poučka zní – pro tepelnou úpravu používejte tepelně stabilní tuky, i za cenu pro organismus horšího složení tedy vybírejte raději tuky, které nejsou příliš bohaté na nestabilní polynenasycené mastné kyseliny a obsahují třeba i více těch obávaných nasycených. Čím vyšší bude teplota pečení či smažení a čím delší bude doba úpravy, tím pečlivěji musíte vybírat.

Ve studené kuchyni už máte při výběru volnější ruce a tím hlavním kritériem může být vedle chuti i obsah prospěšných látek, které vám mohou některé oleje nabídnout – ať už panenské, které se na tepelnou úpravu také nehodí, nebo oleje bohaté na příznivé nenasycené mastné kyseliny. 

Správný výběr tuků může být občas docela věda. A právě proto jsme pro vás připravili základní rady a navrch ještě přehlednou tabulku, abyste nešlápli při výběru tuků vedle. 🙂

1. Na pánev nejraději řepkový olej.

Na opékání nebo krátké jednorázové smažení se nejvíce hodí řepkový olej nebo rafinovaný olivový olej. I přesto se v českých domácnostech stále nejčastěji objevuje olej slunečnicový.

Ten má přitom mnohem vyšší obsah polynenasycených mastných kyselin (62 %), které nejsou za vyšších teplot stabilní. Pro srovnání, u řepkového oleje je obsah polynenasycených mastných kyselin 29 %.

Výjimkou je slunečnicový olej ze speciálního druhu slunečnice (HOSO), který obsahuje vysoký podíl tepelně stabilnějších mononenasycených kyselin a lze ho tedy použít i pro tepelnou úpravu.

Na pánev nepatří panenské oleje, kromě toho, že během tepelné úpravy přijdete o většinu prospěšných látek, kterými se panenské oleje chlubí, tak z nich navíc mohou za vysokých teplot vznikat naopak látky zdraví škodlivé.

2. Když už smažit na másle, tak použijte ghí.

Máslo na smažení není tou nejlepší volbou, jelikož obsahuje určitý podíl vody a malé množství mléčných bílkovin a snadno se přepaluje.

 Pokud byste se ale bez smažení na másle přeci jenom jednou za čas nemohli obejít, doporučujeme vyzkoušet přepuštěné máslo zvané ghí, které je stabilnější i při vyšších teplotách, přičemž typické senzorické vlastnosti másla zůstávají zachovány. Můžete si ho koupit již hotové, a nebo jednoduše připravit doma.

Lépe je na tom oproti klasickému máslu sádlo, které neobsahuje vodu a je při vyšších teplotách stabilnější, nicméně problémem je (stejně jako v případě másla i ghí) jeho vyšší obsah cholesterolu, který se při tepelné úpravě může měnit na zdraví škodlivé látky. Takže všeho s mírou!

3.  Do fritézy patří fritovací oleje.

Zdá se to být samozřejmé, ale často tomu tak není. Na delší smažení je skutečně lepší využít oleje k tomu určené, a to i přesto, že se z hlediska složení tváří, že jsou zdraví méně prospěšné. Mají ovšem tu nespornou výhodu, že lépe než ostatní druhy olejů snesou i vysokou teplotu po delší dobu.

Ale asi netřeba zdůrazňovat, že bez tohoto druhu tepelné úpravy se jistě obejdeme 🙂

Budete mít zájem:  Nejhorší je, když děti nepijí ráno

4. Při sladkém pečení zohledněte recepturu.

Do litých těst na koláč, do perníku, bábovky či muffinů můžete použít olej, který v sobě kombinuje dobrou tepelnou stabilitu a výhodné složení pro náš organismus, tedy nejlépe ten řepkový. Některá těsta ovšem vyžadují tuhou konzistenci tuku. V těchto situacích doporučujeme sáhnout po margarínech v kostkách určených na pečení, případně po másle.

5. Panenské oleje jedině za studena.

Jak již bylo napsáno výše, benefitů, které nám tento druh olejů přináší, využívejte zásadně ve studené kuchyni nebo na závěrečné dochucování již hotových teplých pokrmů.

Nezapomeňte, že pod pojmem panenský olej se neskrývá jen ten olivový. Těchto olejů je ve skutečnosti mnoho druhů (dýňový, lněný, sezamový apod.) a záleží na vašich osobních preferencích, který z nich si zvolíte.

Navíc, jak již bylo zmíněno, nemusíte je využívat výhradně pro dochucování salátů a jiných studených pokrmů, ale mohou skvěle posloužit i jako taková „třešnička na dortu“ při přípravě teplých jídel. Vyzkoušejte například pár kapkami dýňového oleje dochutit dýňovou polévku, nebo dozdobit italské těstoviny kvalitním olivovým olejem.

6.  Margarínů se nebojte.

Ačkoliv kolem margarínů koluje v dnešní době celá řada mýtů, nenechte se jimi zmást. V dnešní době už má většina margarínů příznivé složení mastných kyselin bez obsahu škodlivých transmastných kyselin, které v nich byly obsaženy dříve. Nemusíte tedy mít z jejich konzumace žádné obavy.

Ne každému ovšem vyhovují chuťové vlastnosti margarínů, proto se do jejich konzumace nenuťte, pokud vám vyloženě nechutnají. Více jsme se margarínům věnovali v tomto článku. 

Klasické margaríny ve vaničkách jsou většinou určené pro studenou kuchyni, ale existují i takové, které lze využít také pro tepelnou úpravu, řiďte se tedy informacemi na obale. Margaríny v kostkách jsou většinou určené na pečení.

7. Jak na pomazánky?

Pomazánky se dají připravit opravdu na nekonečně mnoho způsobů. Zaměřte se při jejich přípravě na tuky s příznivým složením mastných kyselin a místo másla zkuste raději využít margarín, nebo i majonézu či vhodný olej.

Vzpomeňte si na předchozí měsíc a připravte si některou z vynikajících luštěninových pomazánek, ty snadno dochutíte panenským olejem nebo třeba ořechovým či semínkovým „máslem“. Nejznámější z luštěninových pomazánek je cizrnový hummus, jehož typickou součástí je takzvaná sezamová pasta tahini.

A vyzkoušet můžete i z hlediska složení tuků vhodné avokádo, ze kterého snadno připravíte známé guacamole, nebo jinou variantu avokádové pomazánky.

8. Na dresink olej všeho druhu.

Pro přípravu dresinku na zeleninový salát nebo třeba studené omáčky k masu se nejlépe hodí olej s příznivým složením, tedy opět například ten řepkový, olivový nebo i jiné druhy. Zaměřit se můžete především na panenské oleje.

Nebojte se ale ani majonézy, ačkoliv bývá často považována za takového dietního strašáka.

Základem většiny majonéz je kromě žloutku i řepkový olej, tudíž z hlediska složení mastných kyselin je poměrně vhodná.

Neznamená to ovšem, že si ji můžeme v klidu dopřávat v neomezeném množství, energeticky se stále jedná o vydatnou přísadu, proto buďte s jejím používáním opatrní (což však platí pro všechny tuky a oleje).

9.  Kokosový tuk poslouží lépe v koupelně nežli v kuchyni.

Ohledně kokosového tuku se objevuje mnoho diskusí a protichůdných doporučení. Nicméně odborníci se prozatím stále shodují, že vzhledem ke svému složení se kokosový tuk řadí spíše mezi ty nevhodné, to především kvůli svému vysokému obsahu nasycených mastných kyselin. Ten dosahuje až 90 %. Více se tomuto tématu budeme věnovat v některém z dalších článků.

Na kokosový tuk ale nemusíte zcela zanevřít. Ačkoliv v kuchyni vzhledem ke svým vlastnostem zrovna neboduje, pro někoho může být vítanou alternativou klasického hydratačního krému na pokožku.

10. Rada na závěr – nebojte se experimentovat!

Stejně jako u jiných potravin, i nabídka olejů je v dnešní době skutečně široká. Nemusíte se tedy držet jen těch klasických dobře známých druhů, ale pusťte se bez obav do experimentování. Méně známé oleje mohou váš jídelníček nejenom obohatit o prospěšné látky, ale i o skvělé dosud nepoznané chutě.

Za vyzkoušení jistě stojí například ořechové oleje, či olej dýňový nebo lněný.

Na popularitě také postupně získává i panenský řepkový olej, který má však trochu specifickou chuť, tak se nelekněte 🙂 Mějte ale stále na paměti pravidlo, že panenské oleje nejsou vhodné na tepelnou úpravu.

A pro úplně bleskurychlou orientaci v tom, jaké použít tuky, tu pro vás máme ještě přehlednou tabulku, která může posloužit například jako tahák na ledničku, když si zrovna s tuky nebudete vědět rady. 🙂 

Test 10 nejlepších horkovzdušných fritéz 2021 | Recenze & Jak vybrat

Přestože všichni víme, že smažená jídla nepatří k těm zdravým pokrmům, jistě se někdy neubráníme pomyšlení na zlatavé křupavé hranolky nebo třeba šťavnatý řízek.

Tyto pokrmy se nejen v restauracích, ale stále častěji také v domácnostech, připravují ve fritézách. Nádobách s horkým olejem, do kterého ve speciálním koši ponoříme syrové potraviny, abychom následně vytáhli zlatavý pokrm. Tato příprava má však několik nevýhod.

Tou největší je vysoký obsah tuku. A právě tomu se snaží zabránit horkovzdušné fritézy.

Inovativní kuchyňský pomocník dokáže fritovat na jedné lžíci oleje, či dokonce úplně bez tuku. Díky horkému vzduchu je jídlo z fritézy křupavé a přesto šťavnaté. Většina výrobků má navíc více funkcí a zvládne kromě fritování také péct, zapékat, grilovat či vařit.

V následujícím článku vás provedeme výběrem tohoto domácího spotřebiče, vysvětlíme vám jednotlivé parametry a zdůrazníme, na co se při výběru zaměřit.

Pokud však vyznáváte tradiční fritování a chcete poradit s výběrem klasické fritézy, můžete si přečíst náš článek Jak vybrat fritovací hrnecJestliže se zajímáte o zdravější vaření, mohl by vás zaujmout článek Jak vybrat pomalý hrnec, což je pomocník, který mimo jiné benefity napomáhá menší ztrátě živin.

Jak vybrat horkovzdušnou fritézu stručně:

  • Rozhodněte se pro správný typ – ve statické bude třeba suroviny občas promíchávat, dynamická se o to postará za vás.
  • Zvažte objem – jak z hlediska množství připravovaných potravin, tak i ve spojitosti se skladností přístroje.
  • Rozmyslete si, zda stojíte o další programy – častý je program pro pečení pizzy, grilování na roštu nebo přípravu zeleniny.
  • Poohlédněte se po užitečných doplňcích– například po průhledném víku či dalšímu příslušenství v balení.
  • Promyslete nákladnost investice – prozkoumání cenových kategorií vám přinese přehled o nabídce na trhu a pomůže vám vyhnout se předraženému zboží.

Typ

Horkovzdušné fritézy fungují na principu kolujícího horkého vzduchu. Pod víkem je umístěno topné těleso, které vzduch ohřívá a ten poté cirkuluje kolem potravin vložených do nádoby. Tím je ohřívá a může tak smažit, vařit či grilovat.

Tuto kategorii přístrojů dále rozdělujeme do tří typů. Jsou to halogenové fritézy, statické fritézy a dynamické fritézy.

Fritování bez tuku? Ne tak docela

Halogenové fritézy

Jak už název napovídá, tento typ fritézy je vybavený halogenovým světlem, které vytváří teplo a dokáže tak uvařit, usmažit či ogrilovat vložené potraviny. Jednou z výhod je, že produkuje světlo a díky průhlednému víku lze sledovat, jak postupuje proces přípravy. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena, která se s těmito výrobky pojí.

Statické fritézy

Ve statických fritézách koluje horký vzduch okolo potravin a tím je zahřívá. Výhodou je nízká pořizovací cena. Pokud však chcete dosáhnout stejně rovnoměrného propečení jako při použití dynamické fritézy, budete muset občas obsah nádoby promíchat.

Dynamické fritézy

Dynamické fritézy fungují stejně jako ty statické. Jejich výhodou je rameno či lopatka, která potraviny během přípravy promíchává. Tím dochází k rovnoměrnému opečení, aniž by člověk musel hlídat obsah nádoby a míchat jej ručně.

Velikost

Na velikost jako takovou lze pohlížet ze dvou úhlů, a to jako na velikost spotřebiče a na objem nádoby na potraviny. Rozměry fritézy byste si měli předem promyslet v závislosti na umístění.

Záleží na tom, zde bude fritéza umístěna na kuchyňské lince, či ji budete po každém vaření uklízet.

Pokud máte malou linku a skříňky naplněné různými spotřebiči či nádobím, mohli byste při pořízení rozměrné fritézy narazit na problém.

Druhým důležitým parametrem je objem nádoby, ve které se jídlo připravuje. Na rozdíl od klasických fritéz nemusíte u jejich horkovzdušné varianty řešit objem oleje a kapacitu potravin.

Objem nádoby byste měli vybírat v závislosti na početnosti vaší domácnosti. Pokud obvykle vaříte pro dvě osoby, bude vám stačit menší kapacita, než když budete chystat oběd pro šestičlennou domácnost.

Běžně se můžete setkat s objemem od 1 do 3 litrů. Narazíte ale také i na modely s kapacitou až 10 l.

Budete mít zájem:  Pampeliškové kapary potřebuje dva týdny na odležení

Maximální hmotnost potravin

Objem a velikost se pojí také s maximální hmotností potravin, kterou lze ve fritéze připravit najednou. Ta se liší nejen produkt od produktu, ale také podle typu připravované suroviny.

Obvykle se v technických parametrech udává maximální hmotnost bramborových hranolků. V návodu se pak dozvíte podrobnější informace například na přípravu masa, zeleniny či sladkých pokrmů.

Orientačně se hodnoty pohybují mezi 1 a 2 kilogramy.

Materiál

Materiál můžeme zkoumat jak u vnějšího pláště, tak u vnitřní mísy. Veskrze zde však platí, že většina výrobků na trhu je velmi podobná.

Materiálem pláště je téměř vždy plast, jen ojediněle se objeví i modely z nerezové oceli. Pokud nad takovým produktem váháte, nejspíš vás potěší vyšší odolnost, kterou nabízí.

Zvažte však také váhu, zejména u objemnějších fritéz může být náročné je přesouvat.

Co se týče vnitřní nádoby, zde suverénně vedou materiály s nepřilnavou úpravou. Díky tomu se jídlo v horkovzdušné fritéze jen málokdy připálí.

Funkce

Funkce jsou doplňkem téměř každého spotřebiče. Dělají z obyčejného přístroje vylepšený model a usnadňují tak jeho obsluhu. Některé funkce mají vliv nejen na pohodlí, ale také na bezpečnost. Jiné zase rozšiřují možnosti použití.

Kontrolky

Při používání horkovzdušné fritézy jistě budete chtít vědět, zda už je přístroj nahřátý a připravený k použití. Právě to vám usnadní kontrolky, které vám dají vědět, že je fritéza nahřátá na požadovanou teplotu a vy můžete začít chystat oběd či večeři.

Časovač

Každá surovina má specifickou dobu přípravy, kterou je potřeba dodržet, abyste dosáhli optimální chuti. S pohlídáním času přípravy vám pomůže časovač.

Ten vás upozorní, že pokrm je hotový, u některých modelů se také fritéza automaticky po vypršení času vypne.

Zde bychom vás rádi zároveň upozornili, že příprava pokrmů v horkovzdušné fritéze trvá (mnohem) déle, než v klasickém fritovacím hrnci. Dobu přípravy lze přirovnat spíše k troubě.

Filtry

Proti klasickým fritézám nevzniká při horkovzdušném fritování nepříjemný olejový zápach. Není tedy nutný pachový filtr. Přesto jím je řada produktů vybavena.

Displej a tlačítka

Nastavení požadované teploty, času, či programu se provádí pomocí různých koleček či tlačítek. Modernější přístroje zobrazují nastavení a informace o probíhajícím vaření na displeji.

Přednastavené programy

Přednastavené programy vám mohou výrazně ušetřit práci. Nemusíte nastavovat čas, teplotu ani nic dalšího. Pouze vyberete konkrétní program a můžete začít s přípravou.

Počet programů rozšiřuje možnosti využití. Běžně se setkáte s programy pro hranolky nebo grilování, někdy narazíte i na sladké koláče, ryby nebo pizzu.

Příslušenství

Zejména multifunkční zařízení disponují příslušenstvím pro přípravu různých druhů pokrmů. Mohou to být různé nástavce či držáky. Dalším typem příslušenství můžou být kleště či rošty.

Tipy na přípravu pokrmů

  • Hranolky – Velká část z vás si jistě horkovzdušnou fritézu pořizuje kvůli přípravě bramborových hranolků. Pokud připravujete tuto pochutinu z čerstvých brambor, měli byste se zaměřit na výběr dobré suroviny. Brambory by měly být co nejpevnější, aby dobře držely tvar. Brambory důkladně omyjte, případně namočte na 30 minut do vody a následně osušte. Zbavíte se tak přebytečného škrobu. Hranolky pak lehce potřete olejem a vložte do fritézy. Jestliže se rozhodnete pro mraženou variantu, vyberte z regálu v obchodě ty hranolky, které jsou určené pro přípravu v troubě. Hranolky určené do tradiční fritézy by nebyly křupavé.
  • Obalované pokrmy – Řízky, obalovaný květák či rybí prsty. To jsou pokrmy, které se často připravují v klasické fritéze, kde se smaží ve velkém množství oleje. Horkovzdušné fritézy umožňují tyto pokrmy připravovat ve zdravější verzi, nelze ale předpokládat, že dosáhnete stejného výsledku. Někteří uživatelé v internetových diskuzích ale nejsou z obalovaných pokrmů příliš nadšeni. Některým připadají řízky vysušené a bledé. Jiní si zase výsledky pochvalují.
  • Rizota, kaše a masové směsi – Tyto pokrmy je možné připravovat v některých dynamických fritézách, které potraviny neustále promíchávají. Díky tomu se potraviny nepřipalují, ale rovnoměrně prohřívají.

Cena

Na trhu se setkáte se stále se rozšiřujícím sortimentem horkovzdušných fritéz. Nejčastěji to jsou výrobky značek Tefal, Sencor, Tristar, Klarstein a další. V následující kapitole vám představíme porovnání horkovzdušných fritéz podle jejich pořizovacích cen a vysvětlíme s jakými parametry se můžete v jednotlivých kategoriích počítat.

Cena do 2500 Kč

V nejnižší cenové kategorii najdete především statické fritézy s objemem kolem 3 litrů. Jejich příkon se pohybuje mezi 1500 W a 1800 W. Jsou většinou vybaveny pouze nastavením teploty a času.

Cena od 2500 do 3500 Kč

Spolu s cenou se zvyšuje také výbava přístrojů. Roste výkon, množství funkcí a také objem. Ten může u největších přístrojů přesáhnout až 10 l. Jedná se tedy opravdu o multifunkční přístroje. Některé modely jsou vybaveny přednastavenými programy, které usnadňují volbu teploty, času a typu přípravy pro jednotlivé pokrmy.

Cena od 3500 Kč

V nejvyšší cenové kategorii najdete všechny typy horkovzdušných fritéz. Setkáte se se špičkově vybavenými přístroji s velkou kapacitou i výkonem. Bohaté příslušenství vám umožní přípravu mnoha rozličných pokrmů.

Co je zdravější: tuky umělé nebo rostlinné a živočišné?

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

9.9.2013 07:47

Mám takovou představu, že komu nechutná dobrý chleba namazaný domácím škvarkovým sádlem, to že musí být docela škarohlíd. Nebo je to někdo, kdo až příliš dbá o dodržování pravidel zdravé výživy?

Fritování bez tuku? Ne tak docela

zdroj:http://zeny.e15.cz/clanek/domov/co-je-zdravejsi-tuky-umele-nebo-rostlinne-a-zivocisne

Trochu tučné chemie

Tukům se ve stravě nevyhneme, i kdybychom si nenamazali jediný krajíc chleba za celý rok. Tuky jsou v pečivu, v sušených náhražkách mléka či smetany, v ořechách, cukrovinkách i zákuscích. Pro zdraví je důležité složení tuků, jak přírodních tak umělých.

Pro naše zdraví představují největší nebezpečí nasycené mastné kyseliny, zvyšující obsah LDL (špatného) cholesterolu v krvi. Nejvíce nasycených mastných kyselin je v živočišných tucích, tedy v sádle a másle (a tropických olejích).

Polonasycené mastné kyseliny snižují obsah škodlivého cholesterolu. Jsou ve slunečnicovém i řepkovém oleji, v pomazánkových tucích a rybách. Další jsou nenasycené mastné kyseliny, pro lidský organismus nenahraditelné (jejich hlavním zdrojem je olivový nebo arašídový olej).

Lékaři varovali, lidé jedí zdravěji, ale…

Přestože jsme se v posledních desetiletích začali stravovat zdravěji (podle lékařů), prvotní pokles výskytu srdečních a cévních onemocnění se zastavil, a v minulých letech opět stoupl. Spotřebujeme méně sádla, méně másla, jíme pomazánkové tuky, pečeme z margarínu, a výsledek nic moc.

Badatelé opět zabádali, a přišli na to, že víc jak sádlo nebo máslo škodí lidskému tělu skryté tuky, obsažené snad ve všem průmyslově upečeném či uvařeném. A že jsou to hlavně pro nás nezdravé cizokrajné tropické tuky – kokosový a palmový olej.

Nahrazují se jimi tuky přírodní, a co se obsahu nasycených mastných kyselin týká, jsou mnohem horší, než naše sádlo a máslo. Bohužel jsou všude, protože jsou levné a cena zákusku naplněného krémem plným kokosového oleje, bude podstatně nižší, než zákusku s krémem máslovým.

Zdraví za peníze nekoupíš

Mlsáme všichni: dospělí i děti, těm pak hlavně prarodiče dopřávají různé pochoutky. Jsou zvyklí šetřit a těší je, jak dobře nakoupili v některém hypermarketu při akci různé oplatky a čokoládu. Moc tím vnoučatům neposlouží.

Všechny ty čokoládové pochoutky jsou jen směsí ztužených tropických olejů (palmového, kokosového) s kakaem nebo nějakou neidentifikovatelnou směsí. Stejně tak levné oplatky, a mražené krémy jsou zbavené mléčných tuků, které nahradí opět kokosový či palmový olej.

Stejný problém je s levnými krémovými zákusky, plněnými koblihami, lacinou šlehačkou ve spreji, oba oleje byste našli i v sušeném mléku a smetaně, a ani sušené sojové mléko nemá s přírodním produktem moc společného. Zas ty palmy a kokosy…

Umělé tuky? Proč ne?

Umělé tuky jsou u nás i v EU vyráběné z rostlinných olejů (hlavně slunečnice, řepka). Aby se daly namazat, musí být tuhé. Proto prochází zvláštním výrobním procesem, ztužováním. Díky moderním technologiím nedochází při této úpravě k výrazné proměně a vzniku nasycených mastných kyselin – jejich obsah je opravdu zanedbatelný.

Margaríny jsou také ztužené tuky, nejsou ale tak chuťově upraveny, protože jsou určeny na pečení či smažení. Pro pečení jsou lepší tuky v kostce, kdo ale neholduje sladkým domácím výrobkům často, může bez obav použít máslo.

Rostlinné oleje (ne palmový a kokosový = tropické) jsou vhodné pro teplou i studenou kuchyni, do salátů je vynikající olivový olej. K smažení a fritování používejte fritovací olej (neměli byste přehřívat přes sto osmdesát stupňů), a nezapomeňte po maximálně dvanácti fritováních vyměnit olej v hrnci.

Máslo musí vonět

Dobré máslo má osmdesát procent mléčného tuku, šestnáct procent vody, zbytek je sušina obsahující bílkoviny, cukry a vitamíny A, D, E a K. Pro teplou i studenou kuchyni je to chuťově nejpříjemnější tuk, lze na něm i smažit při nižších teplotách (ne opakovaně).

Budete mít zájem:  Být zdravý jako trpaslík

Možná jste si všimli různého označení másla na obalu:

  • čerstvé máslo – má trvanlivost do dvaceti dnů při teplotě osm stupňů
  • stolní máslo – vydrží při šesti stupních tři měsíce, dá se i zmrazit a při teplotě minus osmnáct stupňů se dá uchovat víc jak rok
  • máslo – v chladničce vydrží téměř dva měsíce (výrobce udává třicet pět až padesát pět dnů)

Sádlo je všestranný tuk

Domácí škvaření sádla je proces trošku zdlouhavý, teplota nesmí být příliš vysoká kvůli pachuti po spálenině. Pro dochucení a zlatavou barvu škvarků se před slitím přidává do sádla mléko (trošku), ovšem opatrně – jinak sádlo vzkypí a vyběhne z hrnce všechno ven.

Na sádle lze péci, smažit, přidávat jej do pečiva, mazat stejně jako máslo na chleba. Sádlo je také výborný kosmetický materiál k výrobě mastí, protože pokožku zjemňuje, zvláčňuje a zklidňuje, a regeneruje zjizvená místa.

Přidáním bylinek, jako levandule, měsíček nebo máta, můžete vyrobit bylinkovou mast doma. Sádlo neobsahuje žádné chemické látky a je vhodné i pro citlivou pokožku. Někomu by snad mohlo vadit, že je příliš mastné a má své typické aroma.

Odříkat se přírodních tuků nemusíte

Zdravému člověku v rozumné míře neuškodí ani máslo, ani sádlo. Pokud trpíte nadváhou, cukrovkou, nějakými srdečními či cévními problémy, musíte si spotřebu tuků hlídat mnohem pečlivěji.

Největším problémem nejsou ani tak omaštěné brambory nebo ten krajíc se sádlem, ale tuky skryté v mnoha jiných výrobcích. Doporučenou spotřebu šedesáti až osmdesáti gramů tuku tak můžete hravě překročit, a nevíte o tom.

Pokud máte na vybranou mezi neznámým umělým tukem a máslem či sádlem, nechte umělý tuk stát. Dejte si občas trochu rybího oleje (kvůli vitamínu D) a z ryb sledě nebo tresku – mají nejzdravější živočišný olej.

Tuky dobré i špatné: Jak je poznáme?

Tuky jsou nejenergetičtější živina a řadu let byly vnímány jako strašák, který se nám v podobě „špeků“ ukládá na těch partiích, kde si to nejméně přejeme. Spousta lidí se proto tuků bojí jako čert kříže. Ale není tuk jako tuk, víte to?

Před nedávnem jsme zde zveřejnili článek Opakování z chemie aneb víte, co jíte? Potěšilo mě, kolik měl ohlasů, za které vám děkuji – stejně tak jako volné pokračování Sacharidy: Co vše o nich víte? Je skvělé vědět, že moje „utrpení“ během studií chemie se konečně vyplatila ????

Ale zpět k tukům. Dobře, nenávidíme tuky, ale víme, že jsou důležitý zdroj vitamínů v nich rozpustných – A,D,E, K. Takže co s tím? Navíc se podílí se na termoregulaci, kvalitě pokožky a vlasů, imunitě či produkci hormonů. Prostě skutečně není tuk jako tuk… A je opravdu chybou tuk jako takový bez rozvahy vyřadit z jídelníčku.

Tuky jsou důležitý zdroj vitamínů

Živočišné a rostlinné tuky

Určitě víte, že tuky jsou dvojího původu – živočišné a rostlinné. Živočišné tuky jsou v přirozeném stavu tuhé a dalo by se říci, že špatné… i když ani toto tvrzení nejde tak snadno zobecnit.

Nicméně odborníci se v posledních letech shodují na tom, že lidský organismus je nepotřebuje, neboť jejich negativa prý převažují nad pozitivy.

Zvýšená konzumace živočišných tuků je totiž příčinou obezity, kardiovaskulárních onemocnění aj.

  • Hlavními zdroji živočišných tuků jsou červené maso a mléčné výrobky.

Rostlinné tuky jsou v přirozeném stavu naopak kapalné a jejich pozitivní působení je dané obsahem mono- nebo poly- nenasycených mastných kyselin, jejichž zdravotně preventivní působení na lidský organismus snad již není nutné podrobně rozebírat. Slyšíme to z každé druhé reklamy.

Bez tuku nezhubnete!

Ano, zní to šíleně, ale je to pravda pravdoucí. Bohužel právě na omezení nebo dokonce vyřazení tuků z jídelníčku je založena řada diet.

Přitom tak jako u bílkovin jsou esenciální aminokyseliny, které si tělo neumí samo vytvořit a povíme si o nich v díle o bílkovinách, tak jsou u tuků důležité esenciální mastné kyseliny, které tělo prostě potřebuje (označují se jako omega 3 a omega 6). A dnes už se ví, že napomáhají také snižovat ZLÝ cholesterol v krvi.

  • V redukčních dietách tedy nesmí v žádném případě chybět esenciální mastné kyseliny! A celkový příjem tuků by neměl klesnout pod 20 % celkového příjmu energie!

Navíc pokud člověk nebude tuky vůbec konzumovat, tělo dostane signál, že se další nedodávají a přestane odbourávat vlastní tělesné tukové zásoby, aby mu aspoň něco zůstalo na horší časy. Nenastane tedy žádná kýžená redukce tuku, ale můžeme si přivodit i zdravotní problémy.

  • Výtečnou volbou nejen při hubnutí jsou ryby, jejichž konzumace je u nás stále žalostně nízká…

Dopřávejte si dobré tuky

Vhodné je, aby každý jídelníček, nejen ten redukční, obsahoval alespoň jednu polévkovou lžíci olivového, nebo slunečnicového oleje (zdroj omega 6) a jednu až dvě čajové lžičky řepkového oleje, či rybího tuku (zdroj omega 3).

  • V řadě suplementů „pro dobré srdce“ se vyskytují právě výše zmíněné esenciální mastné kyseliny.

Za světového krále olejů se jednoznačně považuje olej olivový. Jeho hlavními přednostmi jsou vedle výtečných chuťových vlastností také vysoký obsah antioxidantů a mononenasycených mastných kyselin (až 75 %).

Malý slovníček

Rostlinné oleje – získávají se z rostlinných semen, plodů, a jsou bohaté na nenasycené mastné kyseliny.

Oleje lisované za studena (extra virgin)  – při výrobě se používají  neporušené plody či semena, která se jen pročistí a olej se z nich vylisuje.Žádná tepelná úprava, zachováno stejné množství vitaminů a minerálních látek jako bylo v původní surovině.

Pozor na špatné tuky

V posledních letech se objevuje stále více rozpaků kolem ztužených tuků.

Problém totiž nastává u průmyslově vysoce zpracovaných ztužených tuků, které změnily svou strukturu (nenasycené mastné kyseliny se mění v nasycené) a již postrádají pozitivní účinky rostlinných olejů.

Při výrobě navíc vznikají tzv. transizomery, které mohou mít rakovinotvorné působení (dobrý výrobce jejich obsah uvádí na obale).

Olivový olej pro vaše zdraví

Na čem smažit?

Otázka záludná, neboť téměř každý odborník na výživu vám řekne, že smažení je snad ten nejméně vhodný způsob úpravy potravin. Jenže řízeček se salátem prostě na český stůl patří, že? A tak se budeme tak dlouho ptát a slídit po odpovědi, až se od nějakého nejmenovaného gastroenterologa dovíte, že když už musíme za každou cenu občas smažit, tak samozřejmě na starém dobrém sádle.

  • A jsme zase u té moudrosti našich babiček.

Co se týká použití olejů na fritování a smažení, je totiž třeba upozornit, že při těchto procesech dochází vzhledem k opravdu vysokým teplotácm k jejich destrukci.

Rostlinné oleje se začínají přepalovat při 190 °C. Při této teplotě však ještě potraviny do sebe tuk „nasají“ a to my nechceme.

Takže smažení bez  nasávání je vhodné až při teplotách okolo 220 až 230 °C.

„Další nesmysl, který se dělá,“ popisuje Ing. Petr Havlíček v kapitole o výživě v knize Aerobik (Grada, 2001), „je, že se vezme teflonová pánev a mašlovačkou se trochu vymastí. Vždyť ten tuk je okamžitě přepálený! Když už smažit, tak na pořádné vrstvě, aby došlo k rovnoměrnému prohřátí a udržení zvolené tepoty a ne k přepálení“.

Máslo? Přiměřeně, přiměřeně

Různé spreje na smažení jmenovaný odborník rovněž nedoporučuje, ale překvapivě říká ANO máslu ve studené kuchyni. A já mu radostně dávám za pravdu, protože ty margaríny, které jsme si začali jako výdobytky „Západu“ vozit po roce 1989 od německých sousedů a nyní je kupujeme za pár korun i v našich obchodech, mi na chlebu vůbec nechutnají. Vám ano?

Jedna moje profesorka za mých studií na VŠCHT říkala: „Když budete jíst od každého jen trochu, labužnicky „ochutnávat“, a ne se přejídat, tak můžete sníst prakticky cokoliv.“ Samozřejmě to myslela s nadsázkou, ale kus pravdy na tom je.

  • Pokud vyměníte jeden krajíc s domácím máslem za tři margarínové, jenž byste třeba za normálních okolností snědli, pochutnáte si daleko víc a ještě snížíte příjem kalorií. Jak snadné, že?

Prostě při výběru potravin by každý měl používat zdravý rozum a věnovat zvýšenou pozornost tomu, co výrobce uvádí na obale či etiketě výrobku a nepodléhat lákavým, ale mnohdy klamavým reklamám. A k tukům se vrátíme ještě v díle o bílkovinách, kde si povíme mimo jiné, zda opravdu musíme jíst, když chceme zhubnout, jen odtučněné jogurty.

P.S. A jak si hlídáte tuky vy? Napište nám do komentářů. Děkujeme.

Mazanec je připomínka hostie a další zajímavosti kolem velikonočních pochoutek

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *