Řekni NE a možná uvidíš i zlaté prasátko
Ve školách se to neučí a přitom je to zásadní látka, ze které je utkaný náš život. Když se ji nenaučíme, obmotá si nás a bude svírat a škrtit.
Někoho občas, někoho častěji, jiného celý život. O čem to mluvíme? O umění říkat ne. A to nejen masu na Štědrý den, abyste viděli zlaté prasátko. Ne je pro náš život úplně stejně důležité jako říkat ano.
Pojďme si NE trošku rozpitvat.
Náš život je o mnoha rozhodnutích, co chceme a co nechceme. Děláme tisíce voleb, některé ovlivní „jen“ složení naší snídaně nebo místo dovolené, jiná naši práci, zdraví nebo vztahy s blízkými lidmi. Pokud chceme v našem životě něco změnit (dělat věci jinak, začít něco nového, cítit se jinak,..
), musíme nejprve říci ne stávající situaci. Zbourat to, co nefunguje, a postavit si místo toho něco jiného – nový návyk, zdravější jídelníček, lepší mezilidské vztahy, zajímavý koníček, dobrou kondičku nebo uklizenější domov. Cokoli.
Při malých i velkých změnách v našem životě se bez ne zkrátka NEobejdeme.
„Za každým NE se vytvoří prostor pro nové ANO.“
Proč tasíme trénink NE právě teď
Pro hodně lidí budou letošní Vánoce jiné než jindy. A zatím není jisté jak. COVIDU-19 bohužel nemůžeme říct ne, ale spoustě dalších věcí, které svazují naši pohodu, zdraví, spánek a radost ano.
„V reklamách vidíme načančané domácnosti a doma to přitom vypadá jako po výbuchu bomby, protože máte děti, pečete, připravujete se. Právě proto mohou být Vánoce frustrující pro celou řadu lidí.
Je to však především tím, jakým způsobem vnímáme, co je v nás ve srovnání s tím, co je venku.
Ve chvíli, kdy se až příliš snažíme dosáhnout něčeho, co je často nedosažitelné,“ Klinický psycholog Radek Ptáček
Začali jsme u sebe
Když se něco nového učíme, je dobré se vzájemně motivovat, podporovat a inspirovat. Proto budeme během naší kampaně odkrývat postupně příklady, kdy je možné říkat ne pro naše tělo, psychickou pohodu, zdravější domov, práva zvířat i planetu. Postupně, malými krůčky, hravě a s nadhledem.
Lidé z našeho týmu s vámi budou na našich sociálních sítích sdílet, čemu letos řeknou na Vánoce ne oni. Budeme vás inspirovat články na blogu, jak se dívat z různých úhlů pohledu na některé české vánoční „klasiky“ jako balení dárků, velké gruntování, kapr na talíři, cukr-oví, stromky, výzdobu,… Pod každým článkem najdete bonusový obsah ke stažení, který obsah článku rozšíří a usnadní vám vánoční přípravy.
Budeme v tom s vámi, jako jedno společenství každodenních hrdinů, kteří se podporují v tom, aby žili spokojeněji, zdravěji, s úctou k dalším bytostem a k naší planetě. Každý ze smečky podle vlastních hodnot, přání a hranic.
„Pokud neumíme říkat ne, nemůžeme říkat ani ano.“ Martin, spoluzakladatel Econea.cz
Připravili jsme si pro vás takové malé jedNEhubky, které vás mohou inspirovat už teď.
Třeba vám některé zachutnají. A vezmete si na ně recept. ????
„NE, letos na velký vánoční úklid kašlu, užijeme si to a poklidíme normálně.“- „NE, letos nebudu ve stresu shánět dárky na poslední chvíli. Nakupuju v předstihu a v klidu (třeba online).“
- „NE, nebudu letos dávat tolik dárků jako jiné roky a je to v pořádku.”
- „Ne, nebudu jíst ze slušnosti kapra na Štědrý den, pokud mi nechutná nebo nejím maso.“
- „NE, na třetí návštěvu k příbuzenstvu o svátcích nepojedu, potřebuju dobít baterky a odpočinout si.“
„NE, letos na velký vánoční úklid kašlu, užijeme si to a poklidíme normálně.“Na zásobu dalších se můžete těšit během listopadu a prosince.
Trénujme se
Naše kampaň má za cíl podpořit co nejvíce lidí, aby si uměli nastavit zdravé hranice. Každý podle svého gusta, rozumu, intuice, srdce, víry,… Jak si kdo přeje. Naučíme se říkat ne asertivně (o tom bude samostatný článek ???? ), s respektem k našemu okolí.
Naučme se říkat NE tomu, co v našem životě nechceme. Díky tomu si otevřeme dveře k novým ANO.
Máte už teď ne, které zlepšilo váš život? Podělte se o něj v komentářích.
„Abychom si letošní Vánoce mohli užít. Natrénujme si NE.“
9 nejprodávanějších zelených dárků na Econea.cz
Nasednout na sáňky a zobrazit všechny tipy na dárky na Econea.cz
Prosíme, sdílejte tento článek s dalšími každodenními hrdiny, třeba je inspiruje:
Vegetariáni, kteří jí maso. Kdo jsou flexitariáni a kde se vzali? | Dobrá chuť
Vegetariáni se jim smějí, že jsou stejní jako oni, jen tak trochu podvádějí. Jako o pokrytcích o nich mluví ti, kdo jedí maso běžně. Flexitariáni totiž také konzumují převážně rostlinnou stravu, ale maso si tu a tam neodpustí. Dbají ale na jeho původ, sledují zdravotní rizika i ekologickou zátěž. Jde o stále oblíbenější způsob, jak přistupovat k vlastnímu jídelníčku.
Pokud dnešní třicátníci a mladší ročníky pořádají večeři pro přátele, musejí se ptát po omezeních jídelníčku. Někdy jsou až tak zásadní, že nutí k zamyšlení. Nebo přímo vyrazí dech. Například na jedné svatbě bylo menu uzpůsobeno těm, kteří jedí výhradně a pouze ovoce, které samo spadlo ze stromu.
Je to trochu extrém, ale snad každý má v okruhu známých někoho, kdo nejí lepek, mléčné výrobky, stále častěji také maso nebo s něčím podobným alespoň koketuje.
Do kávy se pak podává mandlové nemléko a delikátní menu se inspiruje v čočkových karí a semínkových dezertech z kuchařky mladé britské velmi populární veganky Elly Woodwardové; v češtině vyšla už její čtvrtá knížka.
Hřešicí dny
Právě částečných vegetariánů, flexitariánů, tedy těch, kdo omezují maso, poslední dobou přibývá. Většinou k tomu mají tři důvody; prvním je vlastní zdraví, vegetariánskou dietu vidí jako ideální odlehčení jídelníčku.
Rovněž se zajímají o původ vajec, mléka nebo masa a nakupují jen od farmářů, kteří se starají o blaho svých zvířat.
V neposlední řadě poukazují na fakt, jak živočišná výroba zatěžuje naši planetu, a na sociálních sítích sdílejí videa, která pohnou i přesvědčeným masožravcem nebo milovníkem sýra.
Třeba to, kde se popisuje, jak se k nám do lahve dostane mléko – že se tele násilně odtrhne od krávy, krmí umělou výživou a na mléku si pochutnáváme my, lidé. Mezi další už ne tak podstatné faktory pro studenty a mladší generaci patří to, že bezmasé jídlo šetří peněženku a za ovoce a zeleninu utratí méně než za maso v biokvalitě.
Karolína Havlíková, devětadvacetiletá HR manažerka a instruktorka jógy, vychází z flexitariánských pravidel.
„Nerada škatulkuju, ale flexitariánství nabízí možnost volby poslechnout tělo, pokud vám řekne, že má na maso prostě chuť… Několik let jsem maso nejedla – a jednoho dne jsem dostala chuť na kuřecí šunku.
Dnes si dám jednou za dva týdny rybí maso a výrazně omezuji maso savců, zejména kravské, to už nechci jíst nikdy, kráva je kámoš! Jednou za čtvrt roku mám takzvaný cheat day, hřešicí den, kdy ochutnám například kachnu, vždy ale v malém množství,“ popisuje Karolína.
Ke změně jídelníčku ji přivedly etické důvody. „Pro mě je velmi důležité vědět, co jím. Odsuzuji neetické jednání vůči zvířatům a fandím všem, kteří to vidí stejně a bojují za to. Zároveň studuji etikety, co potraviny obsahují, odkud pocházejí.
Žádná éčka, ideálně domácí vajíčka, a když maso, pak z osvědčených zdrojů,“ vysvětluje. Zatímco někteří flexitariáni jedí maso jen zřídka, jiným stačí vyřadit ho jen na jeden den v týdnu.
Populární je například pondělí bez masa (v originále Meatless Monday), které před několika lety vymyslel Sid Lerner, americký expert na reklamu a marketing. Nejde o žádného prodavače teplé vody, ale o starého pána na penzi, který se rozhodl, že udělá pro planetu něco dobrého.
Jeho tři zásady jsou přitom stejné, jako vyznávají flexitariáni: ozdravit jídelníček, ptát se po původu a přemýšlet o vlastní ekologické stopě.
Pondělí viděl jako ideální den, lepší start nového pracovního týdne, kdy se lidé po víkendu vrací ke zdravějším stravovacím návykům. Neziskovka Meatless Monday se dnes snaží o rozšíření zájmu o jeden den v týdnu bez masa po celém světě, podobná hnutí lze najít ve čtyřiceti zemích.
Vegetariánské pondělí v Británii zase popularizuje rodina hudebníka Paula McCartneyho. Společně s dcerou Stellou a manželkou Mary napsali kuchařku, která vyšla i v češtině, jmenuje se Den bez masa. Kromě rodinných receptů jsou v publikaci i předpisy od slavných šéfkuchařů či osobností.
Jako geniální zdroj bílkovin nabízejí semínka, oříšky, různé druhy čočky, fazolí nebo hrášek.
O jednom dni bez masa uvažovali například v norské armádě, do praxe nabídku vegetariánských jídel nebo dobrovolného vegetariánského dne od podzimu zavedli ve finských vojenských kantýnách, vegetariánské dny jsou podle agentury Reuters běžné ve finských školách.
Po pravdě řečeno, ono nejde o nějakou převratnou novinku, například ke křesťanskému životu neodmyslitelně patří páteční půst. V mnoha českých veřejných vývařovnách se dochoval dodnes. V pátek bývá na jídelníčku jeden sladký či bezmasý pokrm.
Vegani na tahu
Kromě flexitariánů se o slovo hlásí ještě jedna, stále větší skupina – vegani. Překladatelka a novinářka Tereza Šimůnková žije ve Francii se svým francouzským partnerem.
Tmavovlasé ladné ženě je 39, běžně jí ale lidé hádají i o deset méně. Začínala jako vegetariánka, říká o sobě, že „má to štěstí“, že jí maso nechutnalo od malička.
Jako první odpadlo hovězí, později kuřata a okolo maturity i ryby.
Během své novinářské dráhy viděla nespočet dokumentů o tom, jak se chovají zvířata v komerčních velkochovech (jen namátkou doporučuje například Cowspiracy, krátký film Milk is scary nebo What the Health, vše dostupné s českým překladem), navštívila drůbežárnu i kravín, zjistila, jak se vyrábí mléko, jaká jsou úskalí biofarmaření, a tak postupně vyřadila mléčné výrobky a nakonec i vejce. Nejtěžší bylo vzdát se sýra, což prý má hodně veganů společné. „Nejíst sýr ve Francii, jen si to představte! Veganství pro mě ale není něco si odpírat, znamená rozšiřovat pole lásky.
Tereza Šimůnková pokračuje ve vysvětlování: „Došel mi obsah pojmu člověk – všežravec. Neznamená to, že musí jíst všechno. Spíš bych řekla, že si může vybírat. Takže, já nejsem tele, proč bych tedy v dospělosti měla pít mateřské mléko jiného živočišného druhu? Změnit složení talíře mě hodně bavilo.
Veganské jídlo má jiné, nové chutě, bývá krásně barevné. Miluju zeleninu, naučila jsem se také jíst a připravovat luštěniny.“ Stejně jako pro většinu ostatních veganů nespočívá pro Terezu její životní směr jen v jídle, stejnou měrou ji zajímá i ekologie a zmiňuje třeba produkci skleníkových plynů.
Maso pro pořádného chlapa
Vegani si doma připravují mléka z mandlí nebo oříšků, vyrábějí si alternativy sýrů a hlavně se snaží jíst co nejvíc lokálně. Být vegankou je podle Terezy trochu snazší než být veganem.
„Zatímco já jsem holka a holky mají prostě rády zvířátka, do přítele se ze začátku kolegové naváželi, protože pořádnej chlap přece musí jíst maso. Jen na okraj, co se týče testosteronu, mají ho kluci vegani standardně vyšší hladinu.
Osvědčená Dnešní třicátníci celkem logicky chtějí tady na planetě přežít,“ dodává novinářka.
Rostoucí byznys
A že jde o trend, potvrzují i nové statistiky. Podle britského deníku Independent za letošní rok přibylo jen ve Spojených státech 51 % podniků, kde se nabízí veganské pokrmy, od minulého roku jde o nárůst veganských menu o celou třetinu.
Podle studie, kterou článek cituje, narostl také za poslední rok o 79 % počet fotek s čistě zeleninovou stravou na sociálních sítích a víc než polovina takzvaných influencerů, vlivných osobností z YouTube nebo Instagramu, si objednává veganské menu.
A další čísla: samotných veganů ve Státech přibylo o 300 % a byznys s produkty pro ně určenými vzrostl o 13 %.
V České republice přesné údaje o jednotlivých směrech nejsou k dispozici. Odhady hovoří o zhruba 5 % populace. Každopádně jen málokdo dokáže být svému přesvědčení věrný douhodobě. odpověď je, jestli teda Brad Pitt taky není pořádný chlap, stejně jako Novak Djokovič nebo Lewis Hamilton,“ říká s úsměvem Tereza.
Zatímco v roce 1998 byla ráda, když si coby vegetariánka mohla v české hospodě objednat aspoň „smažák“, dnes je nabídka pro ty, kdo jsou na rostlinné stravě, mnohem pestřejší.
Alespoň to tak vypadá v hlavním městě, zejména v místech, kam chodí mladí lidé ze škatulek mileniálové či hipsteři, běžné podniky jsou podle ní zatím celkem pozadu. „Totéž platí pro Francii, chodíme hlavně do veganských míst. Ale trend se pomalu přibližuje i sem.
Kamarádi z Británie nám vyprávěli, že u nich už je vegan mainstream, nic zvláštního. Vše se dá koupit, všude se dá najíst, na firemních akcích stejně jako ve školách,“ vypočítává Tereza. Podle dubnového průzkumu se v Británii hlásí k veganství až osm procent lidí.
„V Německu má být dnes 1,5 milionu veganů, ve Francii milion. Jsme tedy pořád ještě něco exotického? V Americe výzkumy ukázaly, že lidé většinou vydrželi u alternativního stravování zhruba rok a pak se vrátili k normální stravě.
Drobné změny ale dnes pozoruje už i konzument, který se o to, co mu skončilo na talíři, tak moc nestará. Některé supermarkety se například zavázaly, že nebudou prodávat klecová vajíčka. Stejně jako to u svých známých pozoruje Karolína Havlíková „Téma vajíček už řeší většina mých přátel, s masem je to ale pořád horší.
Mám kolem sebe hodně masožravců, kteří respektují moje rozhodnutí. Líbí se jim to, čemu věřím, ale časté konzumace masa se nechtějí vzdát z různých důvodů. Snažím se je přesvědčovat alespoň s tou kvalitou. Když nad tím přemýšlím, je vlastně paradoxní, že mluvím o mase skoro denně.
Lidi zajímá, jak ho nahrazuji, jestli mi nechybí, proč ho nechci jíst a tak dále,“ uzavírá Karolína.
Sama zatím sní o veganství. „Jednou bych se k němu ráda propracovala, tak uvidíme. Mám radost, že se čím dál tím víc lidí zajímá o stravování. Roste i počet čistě vegetariánských a veganských míst, která vídám vždy plná zákazníků.
Dřív jsem měla v restauracích velký problém, protože v jídelníčku byla k dostání kromě zmíněného smažáku ještě zapečená brokolice, navíc se na mě personál koukal jako na blázna. Zrovna jsem se vrátila ze Šrí Lanky, kde dokážou připravit neuvěřitelně chutné vegetariánské kari na tisíc způsobů.
A nedávno jsem byla například v restauraci Taro, kde mi připravili vegetariánské degustační menu na míru, to mě opravdu nadchlo.“
Tataráček, nebo zelenina?
Podle Aleny Větrovcové, marketingové manažerky společnosti Zatiší Group provozující luxusní restaurace, catering a která také zajišťuje stravování ve firmách nebo školách, se sice poptávka po bezmasých alternativách zvedá, když si ale chtějí Češi dopřát degustační menu v lepším podniku, vybírají si spíš tataráček nebo svíčkovou. „Naše restaurace nejsou místa, kam hosté míří za zeleninovým menu, přestože vegetariánskou nabídku ve všech restauracích máme. V Zátiší je dokonce indický šéfkuchař – a indická kuchyně je na zeleninových pokrmech postavená. Jak V Zátiší, tak v Bellevue a Mlýnci se prodej vegetariánských jídel pohybuje okolo tří procent, podobně jako loni. Pro představu, hosté si třikrát častěji vyberou telecí svíčkovou, dvakrát častěji hovězí tataráček a stejně tak kachní játra foie gras. Za poslední roky se nám ale výrazně zvedla poptávka po různých dietních úpravách jídel, nejčastější jsou požadavky na jídlo bez lepku a laktózy,“ vypočítává Alena.
Trochu jiná situace je podle ní v divizi Fresh & Tasty, kde se vaří pro školy nebo firmy. „Ve firemní kantýně zákazníci přece jen častěji sahají po zdravějších alternativách.
Proto se nám za poslední období zvyšuje konzumace salátových barů a teplých vegetariánských bufetů. Zároveň se ve většině našich Fresh & Tasty provozů stravují mezinárodní týmy zaměstnanců.
A dá se říct, že expati častěji vyhledávají vegetariánské nebo veganské pokrmy a lehčí, zdravější jídla,“ doplňuje Alena Větrovcová.
Na Štědrý den si dám tofu prsty či smaženou hlívu, říká veganka Jitka
Tu otázku byste asi nečekala, ale co vás k veganství přivedlo?
Začínala jsem jako vegetariánka, vegankou jsem asi půl roku. K vegetariánství mě nejspíš přivedli kolegové v práci, kteří maso nejedí už roky. Ale byly i časy, kdy jsem se bavila na jejich účet – často jsem jim totiž vykládala jak mi chutná masíčko (smích).
Kdy přišel ten zlom?
Pustila jsem si video z jatek. To mě totálně zlomilo. Postupně jsem se o tuto problematiku začala zajímat více. Četla jsem knížky, spoustu článků na internetu.
Pár jsem jich také viděla – a není to nic příjemného…
Na pojídání masa jsem celý život pohlížela stejně jako drtivá většina populace. Měla jsem takový ten typický přístup: „Já nic, já muzikant – mě to nezajímá, mně to neříkejte!“. Kořeny toho všeho jsou ale často v rodině. Stejně jako u mě.
To je asi ten problém. Když dítě pochází z rodiny, kde je zabijačka něco přirozeného, ke štědrovečerní tabuli se „klepne“ kapr a v neděli usmaží řízky, nemůže si myslet, že je něco špatně…
Přesně tak. I já jsem maso milovala, život bez něj jsem si nedokázala představit.
U nás doma se jedlo maso denně a jako každý jsem to i já považovala za normální. Ale dnes to vidím jinak, přece nemůžeme zvířata dělit na ta, která sníme, a která budeme mít na mazlení. Bolest cítí všechna stejně!
Vegetariánství je jedna věc. Často tady vítězí etické hledisko. Jak je to s veganstvím?
Úplně stejně, jenže vegan navíc nekonzumuje žádné živočišné produkty. Z těch základních je to samozřejmě maso, pak mléčné výrobky, vejce nebo med. Možná to mnoho lidí neví, ale dojné krávy mají život těžší, než ty na maso.
Kráva na maso mnohdy poznala pastvu, naopak ta dojná je celý život zavřená v hale a prochází opakovaným kolotočem umělého oplodňování. Tele je jí navíc odebráno v den porodu. U krav je přitom prokázáno velmi silné mateřské pouto.
Po několika letech, kdy je úplně vyčerpaná, jde na jatka.
Nebudu se na tom vraždění podílet
Myslíte si, že toto vaše rozhodnutí může v globále něco změnit?
Zpočátku jsem si říkala, že když přestanu jíst maso, tak se tím vlastně vůbec nic nezmění. Postupně jsem ale došla k názoru, že se na systémovém týrání a vraždění prostě nechci podílet. Vždyť kvůli komu jinému se tohle děje, než kvůli spotřebitelům? Ti nesou největší zodpovědnost. Nechci být toho součástí a nechci to podporovat. Protože kde není poptávka, není ani nabídka.
Spousta lidí se na vegetariány a potažmo vegany dívá jako na podivíny, kteří se živí zeleninou a semínky. Řekněte mi, co vaří vegani v neděli k obědu?
Vařím vše, co nám chutná. Když se člověk o tuto kuchyni začne zajímat, objeví spoustu potravin, které předtím neznal. Mám pocit, že se i chuťové buňky tak nějak vyčistí. Dnes mi chutnají věci, které mi dřív nechutnaly. Prostě si tu chuť užívám (smích). Bonusem pro mě navíc je, že se cítím fyzicky lépe, nemám problémy se zažíváním, které mě dost trápilo. A zbavila jsem se alergie.
Jak toto rozhodnutí kompletně změnit jídelníček přijali vaši rodiče? Ptám se proto, že je vaše maminka vyhlášená kuchařka…
Tátovi to bylo vcelku jedno. Mamka to nesla hůře, hlavně proto, že najednou nevěděla, co nám má uvařit, když přijedeme na návštěvu. Myslím, že se s tím smiřuje dodnes. Ale snad to taky trochu bere jako výzvu naučit se něco nového a dělat věci občas jinak.
A přítel?
Přítel to přijal úplně automaticky. Stačilo mu vlastně míň, než mě. Já jsem nad tím přemýšlela delší dobu než on. Hledala jsem si informace. V hlavě se mi honilo, co budu bez masa vařit? Jemu jsem pustila video, ve kterém na jatkách mlátili krávu ocelovou tyčí. A bylo rozhodnuto.
Není to jenom o jídle!
Celková filosofie veganství se dá shrnout do jednoho slova – neubližovat ničemu živému! Chápu to dobře?
Přesně tak. Veganství není jen o jídle, týká se to rovněž odmítání kožených a kožešinových výrobků, kosmetiky testované na zvířatech, nesouhlas s využíváním zvířat pro zábavu – například cirkusy. Dalším argumentem je ekologická stránka věci, živočišná výroba vede k mnoha problémům v přírodě, jako třeba odlesňování, změně klimatu, plýtvání pitnou vodou, vymírání druhů a podobně.
O Vánocích je to asi hodně aktuální…
Je, nejen kvůli nákupní horečce, která je toho součástí. Štědrovečerní kapr je kapitolou sama pro sebe. Jsou to přece svátky klidu a míru, tak proč je slavit veřejnými jatky?
Přemýšlíte už o štědrovečerní večeři?
Ani ne, nejspíš bude stejně jako loni houbová polévka, tofu prsty nebo smažená hlíva ala ryba. Není třeba zabíjet, aby si člověk pochutnal.
Sice už je asi pozdě se ptát, ale jak se peče vánoční cukroví bez vajec nebo medu?
Úplně jednoduše. Prostě živočišné ingredience nahradíte rostlinnými. Zrovna vejce třeba banánem nebo rozmočenými lněnými semínky. Letos jsem poprvé pekla perníčky po vegansku. A byla to velká dobrota.
RECEPT
Hlíva ala ryba
- Ingredience receptu:
- Hlíva ústřičná, plátkové mořské řasy (nori či kombu), řepkový olej, sůl, pepř, provensálské koření, mouka, strouhanka.
- Postup:
Nejprve z oleje, soli, pepře a provensálského koření vytvoříme marinádu.
Touto marinádou potřeme hlívu a necháme pár hodin odležet. Z houby lehce vyždímáme olej. Zabalíme do plátku namočené řasy (nori nebo kombu) a upevníme párátky či špejlemi. Poté obalíme ve veganském trojobalu (místo vejce se použije buď mouka, nebo škrob s vodou a kurkumou) a osmažíme na oleji.
Zdroj: http://soucitne.cz/recepty/houbova-jidla/hliva-la-ryba
Čím nahradit maso, aby vám nechyběly důležité živiny?
Jste vegetariáni z přesvědčení, nebo vám maso prostě nechutná? Odlehčení jídelníčku od masa krátkodobě nepředstavuje problém – naopak. Při delším vegetariánství nebo veganství však hrozí určitá rizika.
Nekompletní spektrum aminokyselin: Hlavní riziko ve stravě vegetariánů a
veganů
Zatímco maso a produkty z něj obsahují kompletní aminokyselinové spektrum, rostlinné zdroje obsahují většinou jen některé z 9 druhů nezbytných, tzv. esenciálních bílkovin ve stravě.
Jak problém řešit?
- Nejsložitější způsob – hlídat příjem a obsah konkrétních aminokyselin v jednotlivých surovinách.
- Zlatá střední cesta – jíst „normálně“ a navrch přidat osvědčené zdroje většiny rostlinných bílkovin.
Například řasu spirulinu, která obsahuje až 70 % přírodních aminokyselin.
- Sázka na jistotu – kombinovat zdroje bílkovin tak, abyste v jednom jídle získali všechny potřebné. Osvědčené spojení představují třeba luštěniny s obilovinami.
Další živiny, které často chybí v bezmasé stravě
- Vitamin B12 – kromě živočišných produktů (maso, vejce, mléko, sýry) se vyskytuje už víceméně jen v droždí. Nedostatek vitaminu B12 se projevuje poruchami krvetvorby, hubnutím, zapomínáním a dalšími, převážně neurologickými příznaky.
- Vitamin A – kromě rybího tuku a jater se vyskytuje v zelenině, jako je špenát, kapusta nebo kedlubny. Nedostatek vitaminu A způsobuje šeroslepost, kožní problémy a poruchy imunity.
- Vitamin D – nejíte rybí tuk, játra, žloutky ani nepijete mléko? Pozor na nedostatek D vitaminu. Projevuje se svalovou ztuhlostí a zvýšenou lámavostí kostí.
- Železo – obsahují ho i oříšky nebo listová zelenina. Vstřebatelnost železa z rostlinných zdrojů je však mnohem nižší. Při nedostatku železa hrozí zvýšená únava a anémie.
Pozor na zrádnou anémii
Při deficitu železa ve stravě hrozí anemie neboli chudokrevnost – nedostatek červených krvinek. Ty roznášejí kyslík k buňkám. Při nedostatku červených krvinek jsme bledí, unavení, malátní, zadýcháváme se. K anémii jsou náchylnější ženy, které menstruují.
Silná menstruace znamená často velké ztráty železa, které z bezmasé stravy obtížně doplníte. Pokud jste unavená a zadýcháváte se, zastavte se pro jistotu u lékaře na krevní testy.
Chytře kombinujte suroviny
Už naši předkové věděli, že správnou kombinací jídel ve stravě dosáhnou plnohodnotného příjmu všech aminokyselin. Například Indové vždy konzumují obiloviny a luštěniny společně. Díky tomu dostanou do těla všechny esenciální aminokyseliny a jejich organismus tak není ohrožen nedostatkem proteinů.
Luštěniny a obiloviny nemusíte jíst zároveň
Nejnovější studie – včetně výživy seniorů – dokazují, že kombinace luštěnin a obilovin na jednom talíři není nutná. Postačí, pokud obě skupiny potravin sníte v jakémkoli pořadí během dne. Tělo si už s přijatými živinami poradí.
15 potravin, které částečně nahradí maso
1. Fazole, hrách, cizrna a čočka
Obsahují kromě vysokého procenta bílkovin i dostatek vlákniny a železa. Pomáhají také snižovat vysoký cholesterol. Hodí se jako hlavní jídlo i příloha k salátu nebo k ochucení polévek. Pokud kupujete sterilované luštěniny, zkontrolujte si, že v plechovce není přidaná sůl ani cukr.
Ochutnejte recepty podle BezHladovění:
2. Sója
Kontroverzní sója, kterou mnozí označují za výrazný alergen, obsahuje podle Bhf.org.uk bílkovinné spektrum srovnatelné s živočišným. Konzumace 25 g sójového proteinu denně místo masa pomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Dopřejte si sklenici sójového mléka, jeden sójový jogurt nebo 80g porci tofu.
Ochutnejte recepty podle BezHladovění:
Dochází vám inspirace? Stáhněte si další recepty z tofu.
3. Quinoa
I když ji používáme jako obilovinu, ve skutečnosti jde o druh zeleninových semínek. Botanicky má podobný původ jako mangold nebo špenát. Na rozdíl od běžných obilovin obsahuje quinoa všechny esenciální aminokyseliny.
Ochutnejte recepty podle BezHladovění:
4. Oříšky a arašídy
Hrst suchých plodů (cca 30 g) denně dodá spoustu bílkovin obalených vlákninou pro zdravé trávení. Oříšky jsou ale také hodně tučné a tím kalorické. Proto nepřekračujte příliš denní doporučenou dávku 30 g.
„Zkuste ořechy nasucho opražit, nebo opéct v troubě. Získají mnohem výraznější chuť,“
radí dietoložka Victoria Taylor. Pražení svědčí hlavně mandlím, lískovým a pekanovým ořechům. Dobře se doplňují i s kořením – sladkou paprikou nebo kayenským pepřem.
Nebojte se arašídů – jsou zdravé a moc dobré!
5. Semínka
Stejně jako oříšky obsahují zdravé nenasycené tuky a bílkoviny. Přidejte je do salátů, těstovin, jogurtů nebo domácího müsli.
Ochutnejte recepty podle BezHladovění:
- Domácí müsli s mandlemi
- Domácí müsli tyčinky
- Chia pudink s kokosovým mlékem
6. Celozrnné obilniny
Chleby, rýže a těstoviny s celými zrny obsahují víc vlákniny, bílkovin a železa než bílá verze. Ale jak varuje Petr Novák, nic se nemá přehánět. Obilniny jsou pořád dost kalorické.
Ochutnejte recepty podle BezHladovění:
7. Mléko
Pokud nejste vyloženě vegani, mléko, jogurt ani sýr nevynechávejte. Doplníte tak živočišné bílkoviny i bez masa. Navrch i vápník a další živiny.
Zajímá vás obsah proteinů v mléčných výrobcích? Koukněte do přehledné tabulky bílkovin v potravinách.
8. Vejce
Představují výborné zdroje vitaminů B12 a D, které často ve vegetariánském jídelníčku chybí. Mýtus o tom, že zvyšují cholesterol, studie dávno vyvrátily.
9. Lilek
Dužina lilku má masitou strukturu, ideální do vegetariánských pokrmů. Hodí se ke grilování, zapékání i na přípravu výborných pomazánek.
Ochutnejte recepty podle BezHladovění:
- Lilková pomazánka Baba Ghanoush
- Ratatouille s celozrnnými linguine
7 top receptů z lilku: Pochutná si i masožrout
10. Houby
Už jste měli hamburger s žampionem portobello místo masa? Pak vám nemusíme víc říkat. Houby výborně nahradí maso v zapékaných i dušených směsích a navrch obsahují spoustu vlákniny, vitaminů i minerálů.
Ochutnejte recepty podle BezHladovění:
11. Květák
Aromatický květák je známý tím, že dokáže v jídle nahradit různé suroviny, které z nejrůznějších důvodů nejíme. Používá se místo brambor i masa. Dokonce z něj jde připravit i báječnou pizzu.
Ochutnejte recepty podle BezHladovění:
Ukázkový jídelníček pro vegetariány I.
Zdroj obsahu bílkovin v potravinách: Kaloricketabulky.cz
avokádo luštěniny ořechy sója vegetariánství vejce
Proč nejím maso ani o Vánocích
Nejím maso, i když moje nejoblíbenější jídlo je kachna se zelím. A ne, nejím ho ani o Vánocích, přestože se mě na to lidé často ptají. Maso nedávám ani svým dětem a myslím si, že tím nijak nestrádají. Možná jim tím totiž dávám šanci na lepší život.
A co teda jíš? A co budete jíst na Štědrý den? To si nedáte ani tradičního kapra? A víš, že když nebudou děti jíst maso, tak neporostou? Za dva a půl roku, co nejím maso a nedávám ho ani svým dětem, jsem slyšela tolik varování, výtek a obav, že naše rodina bez masa bídně zhyne, že už mě asi nic nepřekvapí.
Ještě před dvaceti lety jsem osobně znala jen pár vegetariánů a veganství bylo něco zcela exotického. Dnes veganů i v Česku přibývá, veganská bistra jsou stále populárnější a veganské produkty se běžně nabízejí i v supermarketech.
O tom, jak je rostlinná strava prospěšná pro naše zdraví a šetrnější k přírodě, se píše i v mainstreamových médiích. Přesto my, co maso nejíme, ať už z náboženských, zdravotních, etických nebo ekologických důvodů, musíme svou volbu často obhajovat.
(Podobně jako abstinenti odpovídají pořád dokola, proč nepijí, a jestli si nedají přípitek ani na silvestra.) Tady jsou ty nejčastější otázky, na které ohledně rostlinné stravy odpovídám.
Jíst maso je normální. Nebo ne?
Lidé a jejich předci mají maso jako součást jídelníčku více než dva miliony let. Také se podle antropologů potvrzuje teorie, podle které konzumaci masa vděčíme za zvětšování a rozvoj mozku, jehož provoz spotřebuje až 20 % naší energie.
Lépe se vyvíjeli, přežívali a množili ti naši předci, kteří jedli maso. A následně ti, kteří ho jedli tepelně upravené. (Protože ještě dříve, než se naši předkové stali „lovci a sběrači“, byli nejprve spíše „mrchožrouty a sběrači“.
Dojídali zbytky po schopnějších predátorech a uvařit nebo upéct maso z mršiny mělo jasnou evoluční výhodu.)
Před třiceti lety bylo normální sníst za rok 30 kg hovězího, zatímco vloni se snědlo téměř třicet kilo drůbeže. Naše stravovací návyky se mění hlavně podle toho, co je dostupné.
Ovšem stejně jako už dnes nečíháme s pazourkem v ruce, až se šavlozubý tygr nažere, abychom si mohli zajistit příjem kalorií nezbytný pro své přežití, není už pro nás tak zásadní konzumace masa jako taková. A to především pokud jde o množství.
Stačí se zeptat našich prarodičů, co jedli jako malí. Většinou vám potvrdí, že v dětství měli maso zhruba jednou týdně, případně ještě ve svátek. Ukazují to i statistiky.
Popularita jednotlivých druhů masa se sice s časem proměňuje – dnes se jí mnohem víc drůbežího masa a méně hovězího než dřív –, celkově ale Češi jedí násobně víc masa než před druhou světovou válkou i pár let po ní. V současnosti snědí Češi 80 kg masa ročně na osobu.
To je 1,5 kg masa za týden, přes dvacet deka masa denně. Před válkou to bylo jen 15 kg na osobu.
Před dvěma miliony let bylo pro lidi normální dojídat zbytky kořisti po velkých šelmách. Před sto lety bylo normální jíst hlavně brambory.
Před třiceti lety bylo normální sníst za rok 30 kg hovězího, zatímco vloni se snědlo téměř třicet kilo drůbeže. Naše stravovací návyky se mění hlavně podle toho, co je dostupné.
Denní konzumace průmyslově zpracovaných masných výrobků dneska sice je v naší kultuře běžná, ale normální ve smyslu přirozená nebo dokonce zdravá nikoliv.
Maso potřebujeme pro zdravý vývoj
I v případě, že se rozhodneme maso z jídelníčku zcela vyloučit, máme spoustu jiných možností, jak uživit své energeticky náročné mozky a dodat tělu bílkoviny.
Bílkoviny, které jsou pro život nezbytné, nemusí být živočišného původu.
Kromě luštěnin jsou bílkoviny hojně i v dýňových semínkách, mandlích, arašídovém másle, ovesných vločkách nebo dokonce ve špenátu a brokolici. Určitě vás teď napadá – a to vám děti jedí?
Něco ano, něco ne. Maso jim nedávám, ale to neznamená, že ho vůbec nejedí. Ve škole i ve školce ho dostávají téměř každý den. A mají ho občas i u babiček. U těch samých babiček, které vyrostly na hrachu a bramborách a které dnes mají pocit, že když někdo nedostane maso, tak je ošizen.
Nejíst maso není z praktického hlediska vůbec těžké. Doma si člověk uvaří bez potřeby zvláštních nebo nedostupných ingrediencí. Receptů jsou plné knihy, časopisy a internety.
V Praze nebo větších městech je vegetariánských či veganských bister a restaurací taky dost. Potíže nastanou v restauracích na venkově.
Dovolená nebo výlety v Česku tak většinou znamenají vybírat si mezi smaženým sýrem, smaženým květákem nebo pro změnu smaženými žampiony, případně je na menu ještě nějaké sladké jídlo.
Deset deka klobásky teď, nebo hypotetické zdravotní riziko někdy v budoucnu? Pro milovníka uzenin snadná volba. Ani mě by taková varování sama o sobě asi nepřesvědčila.
Najíst se na dovolené bez masa, mléka a vajec je pak skoro nemožné. Nečekám, že celý český venkov přejde na rostlinou stravu, ale mít v nabídce deseti hotovek pár jídel, které by neměly v názvu „roštěná“, „výpečky“ nebo „krkovice“, snad není úplně nereálné přání. Bohužel ani „salát“ na jídelním lístku není bezpečný, často v něm číhá slanina nebo šunka.
Přiznám se, že výzva je pro mě i ona blížící se štědrovečerní večeře. Zkoušeli jsme k bramborovému salátu různé náhražky masa, ale zatím jsem nenašla uspokojivou alternativu. (Smažený celer se u nás hitem Vánoc nestal.
) Myslím, že klíčem k úspěchu je přestat se snažit, aby to „vypadalo“ trochu jako kapr a salát, a vymyslet něco úplně jiného. Zatím stále hledám a odolávám tlaku babiček mít maso „aspoň na Vánoce“. Přitom kdybychom opravdu chtěli ctít tradice, jedli bychom na Štědrý den pučálku a houbového kubu.
Smažený kapr se totiž v českých domácnostech rozšířil až po druhé světové válce.
Maso je přece zdravé
Prakticky v celé své historii lidé jedli maso zvířat, která žila volně v přírodě. Nikdo je nekrmil hormony ani geneticky upravenými krmivy. Nikdo jim nedával antibiotika. O tom, že průmyslově zpracované maso a maso červené není možná zas tak moc zdravé, se mluví už dlouho.
Před pěti lety i Světová zdravotnická organizace vydala zprávu, ve které varuje, že kdo jí hodně uzenin a červeného masa, má významně vyšší riziko rakoviny tlustého střeva.
Podle japonské studie z roku 2019, která zkoumala zdraví více než sedmdesáti tisíc Japonců ve vztahu k jejich stravě, rostlinná strava naopak znamená menší pravděpodobnost rakoviny a kardiovaskulárních nemocí.
Jenže podobně jako taková varování nemají valný efekt u kouření a rakoviny plic, nefungují ani v případě masa. Deset deka klobásky teď, nebo hypotetické zdravotní riziko někdy v budoucnu? Pro milovníka uzenin snadná volba. Ani mě by taková varování sama o sobě asi nepřesvědčila.
Důvody mojí volby jsou především miliony zvířecích životů prožité v utrpení. Nesnesu nepřímo se podílet na odebírání telat kravám, klecových chovech slepic (jejichž zákaz se ale konečně podařilo prosadit), transportech v nelidských podmínkách.
Pár záběrů na podmínky, v jakých se chovají hospodářská zvířata v konvenčním hospodářství, bylo tím finálním impulsem, kvůli kterému jsem přešla na bezmasou a převážně rostlinnou stravu. Chápu nicméně, že soucit nelze předepsat.
Moje rozhodnutí je subjektivní povahy a nemyslím si, že je někdo horší člověk jen proto, že jeho volba je jiná.
Co se ale skutečně týká všech a zejména těch, kteří na svět teprve přicházejí, je vliv nadprodukce masa na celoplanetární klima. Nejsou to jen skleníkové plyny. S konzumací masa se pojí i kácení a vypalování původních lesních porostů, aby se mohlo pro hospodářská zvířata pěstovat více krmení.
Greenpeace uvádí, že hlavním důvodem odlesňování Amazonie je živočišná výroba a 60 % půdy končí jako pastviny. Využívat půdu pro chov dobytka na maso přitom není moc efektivní. Podle některých propočtů se na něj využívá 80 % zemědělské půdy, ale pokryje jen 18 % spotřeby kalorií.
OSN vloni varovala, že bez změny současného způsoby výroby a hospodaření to mají lidé i celá planeta spočítané.
I českými médii proletěly zprávy o tom, že konzumace masa má na klima větší vliv než létání a celkově doprava. Produkce masa a mléka je zodpovědná za 20 % skleníkových plynů. Omezit spotřebu živočišných výrobků je tak efektivnější než si jednou za rok odepřít let k moři.
Když vím, že je něco škodlivé pro moje zdraví, že to způsobuje utrpení mnoha živým tvorům a že to ve svých důsledcích ohrožuje zdraví a životy všech lidí a budoucích generací, tak se na tom nechci podílet. Je to podle mě to nejmenší, co můžu udělat pro to, aby moje děti měli aspoň šanci na Zemi „normálně“ dožít.
Ale kožené boty nosíš, co?
To, že nejím maso a omezuji mléčné výrobky, není žádná neprůstřelná doktrína. Vejce z volného chovu jím, do kávy si dávám mléko, nosím kožené boty a nemám ráda tofu. Mým cílem není nikoho nutit k vegetariánství nebo veganství. Je to moje volba a chápu, že to nemusí být cesta pro každého.
Nicméně myslím, že jíst tolik masa, jako se jí dnes, není zdravé pro nikoho. A pokud tím, že budu stále dokola odpovídat na ty samé otázky ohledně svého vegetariánství, pomůžu k tomu, že někdo konzumaci živočišných výrobků zkusí alespoň snížit, pak se prosím klidně ptejte dál.
10 vegetariánských receptů na štědrovečerní večeři a Vánoce
Vegetariánů je mezi námi čím dál tím více a pokud jste rozklikli tento článek, předpokládáme, že mezi vegetariány patříte i vy nebo vás zajímají vegetariánské recepty. Štědrovečerní večeře musí být slavnostní a může být samozřejmě i bez masa.
Pokud se tedy chcete inspirovat a vyzkoušet vegetariánské recepty na štědrovečerní večeři, jste tu správně.
Maso se dá krásně nahradit a dovolíme si říct, že někdy náhražky chutnají tak dobře, že byste nepoznali, že nejíte maso! Jste zvědaví a už si chcete naplánovat, jaké vegetariánské recepty zkusíte? Pojďme na to!
Tyto vegetariánské recepty jsou jak pro vegetariány, tak pro všežravce a masožravce. Pokud nějaký recept vyzkoušíte, určitě nám dejte vědět, jak vám to chutnalo.
Vegetariánské recepty na Vánoce
Foto: pixabay
Bramborový salát sice je sám o sobě vegetariánský (pokud do něj dáváte šunku, vyměňte ji za další zeleninu nebo ovoce, třeba za jablíčka nebo za hrášek), ale pokud ho chcete udělat zdravější, vyměňte klasickou majonézu za jogurt.
A pokud říkáte, že vám to nechutná, tak alespoň majonézu s jogurtem smíchejte. Salát bude odlehčený a váš žaludek i střeva vám poděkují! A pokud byste rádi majonézu vynechali a vyměnili ji za něco zdravějšího, zkuste sojanézu nebo majonézu z tofu.
To rozmixujete s olejem do husté kaše a přidáte černou sůl, která chutná i voní po vajíčkách. A co dát místo masa?
1. Tofu
Tofu je vyráběné ze sojového mléka, můžete ho koupit neochucené nebo například s příchutí česneku, chilli nebo uzené. Nejlepší bude, když tofu klasicky obalíte v trojobalu a osmažíte nebo upečete v troubě, bude tak nejvíce připomínat kapra nebo řízek. K tofu si dejte buď bramborový salát nebo salát trochu zdravější, avokádo, polníček, cizrna a pokapejte olivovým olejem.
2. Falafel
Znáte falafel? Je složen z cizrny, koření a můžete to koupit jako prášek, který pouze smícháte s horkou vodou a tvarujete do kuliček nebo placek jako burgery. Poté je smažíte a podáváte. Je to zdravý zdroj blíkovin a příprava je opravdu rychlá.
3. Seitan
Další rostlinná alternativa masa, která se vyrábí z pšeničného lepku, pokud tedy nemáte celiakii, klidně si ho dopřejte, je to opravdu zdravé a strukturou i chutí připomíná maso. Můžete ho opéct na přírodno nebo opět obalit v trojobalu. Chcete, aby seitan ještě víc připomínal rybí maso? Přidejte rybí koření!
4. Tempeh
Tempeh jsou slisované sojové boby a opět ho klasicky koupíte už hotový, nejčastěji ve zdravých výživách. Tempeh nakrájejte na plátky a opečte na trošce oleje s kořením, které máte rádi. Takto křupavý ho třeba zamíchejte do salátu. Přidejte listy salátu, smíchejte s pomelem, fetou a hroznovým vínem. Polijte balzamikem a máte hotovo. Využijte třeba jako předkrm.
5. Hlíva ústřičná
Hlíva ustřičná je zdravá a léčebná houba, kterou si mezi vegetariánské recepty přidalo hodně lidí. Nejlepší úprava je opět obalení v trojobalu, k tomu barmborový salát nebo kubu od oběda a budete se oblizovat ještě druhý den.
6. Sojové maso
Sojové maso vzniká dehydrováním sojového proteinu a je mezi lidmi hodně vyhledávané, zejména mezi těmi, kterým maso chybí. Struktura i chuť je dost podobná. Doporučujeme ho obalit v trojobale, ale místo strouhanky použijte kukuřičné lupínky. Bramborový salát oželte a dejte si k tomu bramborovu kaši, mňam!
7. Sushi s cizrnovým salátem
Chcete u štědrovečerní večeře cítit rybu, jen ji nechcete jíst? Zkuste si připravit zeleninové sushi, které obalíte mořskou řasou, která je rybinou cítit. Uvařte si k tomu cizrnu, smíchejte s citronovou šťávou, uvařenými bramborami, nějakou zeleninou a zakápněte olivovým olejem. Pochutnáte si a ještě k tomu zdravě.
8. Houbový kuba
Ano, tradiční houbový kuba je vegetariánský a můžeme ho zařadit do sekce „vegetariánské recepty“! Jedí ho všichni, vegetariáni, vegani i všežravci. Udělejte směs krup, hub, česneku, koření na kubu a trochu oleje a dejte zapéct do mističek. Je to opravdová lahůdka.
9. Šmakoun
Šmakoun je hmota vyráběná z vaječných bílků, je nízkokalorická a prodává se v nejrůznějších příchutích. Dejte si ho buď jen tak nebo obalte. Výhodou je, že neobsahuje lepek, tuk ani žádný cukr. Těžko vám po něm rozhodně nebude ???? Ze šmakouna můžete udělat také nejrůznější dezerty.
10. Robi
Další rostlinná alternativa masa, která obsahuje pšeničnou bílkovinu a dá se koupit v různých provedeních – jako plátky, nudličky nebo jako sekaná. Vyzkoušejte tuhle pochoutku na grilu. Více si přečtěte tady.
Zaujaly vás tyto vegetariánské recepty a zkusíte některý? Schválně je zkuste naservírovat někomu, kdo miluje maso a možná že nic nepozná a ještě mu bude chutnat! A jestli chcete vidět zlaté prasátko, maso byste stejně jíst neměli. Schválně, jestli vydržíte bez masa, zkuste to!
Mrkněte se, kde se opravdu skvěle vegansky najíte.