- Partnerské stránky
-
Hlavní – Obsah – Příčiny vrozených vad a teratogeny
Příčiny vrozených vývojových vad mohou být různé. Obecně lze říci, že na abnormálním prenatálním vývoji a na vzniku vrozené vývojové vady se mohou podílet faktory genetické, faktory zevního prostředí a kombinace obou skupin faktorů. Přesná příčina mnoha typů vrozených vad zůstává i dnes neznámá.
Genetické příčiny
- Chromosomální aberace představují specifickou skupinu diagnóz, která je v rámci MKN-10 klasifikace řazena k vrozeným vývojovým vadám. Jsou zapříčiněny strukturálními či numerickými odchylkami v karyotypu a často se projevují komplexně – jako syndromy (například syndrom Downův, Edwardův, Patauův, Turnerův atd.).
- Monogenně podmíněné vrozené vady jsou způsobené mutací v jednom genu. Patří sem například některé významné vrozené vady skeletu a pojiva jako je například achondroplasie či Marfanův syndrom. Určitou výhodou je v tomto případě možnost cílené molekulárně-genetické diagnostiky za účelem ověření diagnózy (a to i v rámci prenatální diagnostiky).
- Multifaktoriálně podmíněné vrozené vady představují velmi rozsáhlou skupinu, která etiologicky stojí na rozhraní mezi vadami podmíněnými geneticky a vadami podmíněnými faktory zevního prostředí. V případě multifaktoriálně podmíněných vrozených vývojových vad se totiž uplatňují obě skupiny faktorů.
Vnější faktory
Vnější faktory, které jsou schopné zapříčinit vznik vrozené vývojové vady, nebo riziko takovéto vady významným způsobem zvyšují, obecně označujeme jako teratogeny. Podobně jako mutageny, můžeme i teratogeny rozdělit na tři hlavní skupiny:
- Teratogeny biologické povahy – Patří sem zejména různí původci infekčních onemocnění. Například prvok Toxoplasma gondii (toxoplasmosa), Rubivirus (zarděnky), Cytomegalovirus, Herpesviry, Treponema pallidum (syfilis), Parvovirus B-19 aj. Nebezpečné mohou být i jiné choroby matky – například diabetes mellitus, fenylketonurie aj.
- Teratogeny chemické povahy – Mezi teratogeny chemické povahy patří řada látek užívaných v průmyslu či zemědělství (organická rozpouštědla, polychlorované bifenyly, těžké kovy atd.). Významnou skupinou jsou léčiva a léčivé přípravky. Mezi významné teratogeny patří cytostatika, dále některá antibiotika (zejména tetracykliny), antiepileptika (fenytoin, valproát), lithium, warfarin, thalidomid, ACE-inhibitory, látky steroidní povahy, retinoidy atd. Významným teratogenem je rovněž alkohol (etylalkohol, jehož abúzus v těhotenství způsobuje fetální alkoholový syndrom) a některé další drogy (pervitin aj.)
- Teratogeny fyzikální povahy – Do této skupiny patří hlavně různé typy ionizujícího záření (RTG záření, gama-záření atd.), dále i vysoká teplota a mechanické teratogeny (např. amputace končetin amniovými pruhy).
Vliv teratogenů je komplexní a rozhodně neplatí zjednodušení mutagen=teratogen. V rámci působení teratogenů je třeba vzít v úvahu několik specifik.
- Faktor dávky – dávka teratogenního agens je často rozhodující. Nízké dávky teratogenu nemusí vrozenou vadu způsobit vůbec, mohou způsobit mírnější postižení, nebo dokonce jiný typ vady.
- Faktor času – citlivost k účinku jednotlivých teratogenů není v průběhu celého těhotenství stejná. Obecně nejhorší prognózu má působení teratogenů v průběhu prvního trimestru gravidity, ovšem nepříznivý efekt má i působení teratogenů ve druhém a třetím trimestru. V rámci jednotlivých teratogenů se časový faktor uplatňuje jako ‚kritická perioda‘, po kterou je plod na určitý teratogen citlivý, respektive kdy se vyvíjí orgán/soustava – jejíž vývoj je účinkem teratogenu nepříznivě ovlivněn. Působení stejné dávky stejného teratogenu v různých fázích těhotenství může mít významně odlišné účinky. Jako pravidlo ‚Vše nebo nic‘ je označována reakce časných stádií embrya (v období embryogeneze) na působení teratogenů. V tomto období nevznikají vrozené vývojové vady – embryo buď dokáže veškeré poškození zreparovat ad integrum – nebo zanikne. V následujícím období – organogeneze – již působení teratogenů vývojové vady vyvolává.
- Faktor genetické výbavy a druhu – citlivost k působení jednotlivých teratogenů je ovlivněna i genetickou výbavou konkrétního jedince. Ačkoliv v rámci jednoho druhu nemusí být tato variabilita významná – mezidruhová variabilita může být významná. To je důležité zejména ve vztahu k testování teratogenního účinku léčiv a chemikálií na laboratorních zvířatech, neboť stejná dávka stejného teratogenu může být významným teratogenem u člověka, ale ne u použitého druhu laboratorního zvířete (rezistence myší na teratogenní působení thalidomidu byla jedním z důvodů propuknutí thalidomidové aféry).
Teratogeny
Jako teratogeny obecně označujeme vnější faktory, které jsou schopné zapříčinit vznik vrozené vývojové vady, nebo riziko takovéto vady významným způsobem zvyšují. Podobně jako mutageny, můžeme i teratogeny rozdělit na tři hlavní skupiny – teratogeny biologické, chemické či fyzikální povahy.
Skupiny teratogenů[upravit | editovat zdroj]
Teratogeny biologické povahy[upravit | editovat zdroj]
Patří sem zejména různí původci infekčních onemocnění. Mezi prokázané teratogeny patří viry (Rubivirus (zarděnky), Cytomegalovirus, Herpesviry, Parvovirus B-19, virus chřipky, HIV aj.), bakterie (Treponema pallidum (syfilis)), ale i například prvok Toxoplasma gondii (toxoplasmosa).
Nebezpečné mohou být i jiné choroby matky – například diabetes mellitus, fenylketonurie, myasthenia gravis a další.
Teratogeny chemické povahy[upravit | editovat zdroj]
Mezi teratogeny chemické povahy patří řada látek užívaných v průmyslu či zemědělství (organická rozpouštědla, polychlorované bifenyly, těžké kovy atd.). Významnou skupinou jsou léčiva a léčivé přípravky. Mezi významné teratogeny patří cytostatika (např.
již nepoužívaný Aminopterin), dále některá antibiotika (zejména tetracykliny), antiepileptika (fenytoin, valproát), lithium, warfarin, thalidomid, ACE-inhibitory, látky steroidní povahy, retinoidy atd.
Významným teratogenem je rovněž alkohol (etylalkohol, jehož abúzus v těhotenství způsobuje fetální alkoholový syndrom) a některé další drogy (pervitin aj.)
Teratogeny fyzikální povahy[upravit | editovat zdroj]
Do této skupiny patří hlavně různé typy ionizujícího záření (RTG záření, gama-záření atd.), dále i vysoká teplota a mechanické teratogeny (např. amputace končetin amniovými pruhy).
Specifika účinku[upravit | editovat zdroj]
Vliv teratogenů je komplexní a rozhodně neplatí zjednodušení mutagen = teratogen. V rámci působení teratogenů je třeba vzít v úvahu několik specifik:
Faktor dávky[upravit | editovat zdroj]
Dávka teratogenního agens je často rozhodující. Nízké dávky teratogenu nemusí vrozenou vadu způsobit vůbec, mohou způsobit mírnější postižení, nebo dokonce jiný typ vady.
Faktor času[upravit | editovat zdroj]
Citlivost k účinku jednotlivých teratogenů není v průběhu celého těhotenství stejná. Obecně nejhorší prognózu má působení teratogenů v průběhu prvního trimestru gravidity, ovšem nepříznivý efekt má i působení teratogenů ve druhém a třetím trimestru.
V rámci jednotlivých teratogenů se časový faktor uplatňuje jako ‚kritická perioda‘, po kterou je plod na určitý teratogen citlivý, respektive kdy se vyvíjí orgán/soustava – jejíž vývoj je účinkem teratogenu nepříznivě ovlivněn.
Působení stejné dávky stejného teratogenu v různých fázích těhotenství může mít významně odlišné účinky.
Jako pravidlo ‚Vše nebo nic‘ je označována reakce časných stádií embrya (v období embryogeneze) na působení teratogenů. V tomto období nevznikají vrozené vývojové vady – embryo buď dokáže veškeré poškození zreparovat ad integrum – nebo zanikne. V následujícím období − organogeneze − již působení teratogenů vývojové vady vyvolává.
Faktor genetické výbavy a druhu[upravit | editovat zdroj]
Citlivost k působení jednotlivých teratogenů je ovlivněna i genetickou výbavou konkrétního jedince. Ačkoliv v rámci jednoho druhu nemusí být tato variabilita významná – mezidruhová variabilita může být významná.
To je důležité zejména ve vztahu k testování teratogenního účinku léčiv a chemikálií na laboratorních zvířatech, neboť stejná dávka stejného teratogenu může být významným teratogenem u člověka, ale ne u použitého druhu laboratorního zvířete (rezistence myší na teratogenní působení thalidomidu byla jedním z důvodů propuknutí thalidomidové aféry).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
Tyhle hlouposti se říkají o dětech a těhotenství
Dříve se věřilo i na skřítky, víly a vlkodlaky, tak proč ne na příčiny nemocí u dětí
Také věříte, že když budete svému děťátku stříhat do jednoho roku vlásky, příliš vám nevyroste? Nebo že návštěvy v šestinedělí nosí smůlu? Pravděpodobně víte, že jde jen o pověry, ale možná se jich pro jistotu držíte. Co kdyby, že? Praktická lékařka a gynekolog vám vysvětlí, že mýty a pověry o dětech a těhotenství mají jen pramálo společného se skutečností.
Jste těhotná a vaše okolí vám zdůrazňuje, že v žádném případě nemáte nejen věšet prádlo, ale ani mýt okna nebo dělat jakoukoli práci, kde dochází k rotaci trupu nebo zvedání paží? Nebojte se, vám ani miminku nic nehrozí.
„Ovinutí pupečníku kolem krčku dítěte je zcela běžná věc, se kterou se setkáváme poměrně často. Není výjimkou, že je pupečník obtočený i 2x nebo 3x a plod přitom nemá žádné problémy,“ říká gynekolog a porodník Jan Šulc.
„Obtočení způsobí obvykle miminko svými pohyby a kotrmelci v děloze a vliv pohybových aktivit matky je na tuto skutečnost minimální.“
Tato pověra je mezi budoucími maminkami velmi populární. Možná i vám se v těhotenství stalo, že vám kamarádka řekla: Tobě to tak sluší – ty budeš mít určitě chlapečka.
„Přitom neexistuje jediný důkaz o tom, že by ženy, které očekávají holčičku, v těhotenství více přibíraly, trpěly otoky nebo se jim více dělaly pigmentové skvrny,“ říká Jan Šulc.
„Navíc, jak všichni víme, pojem krása je velmi subjektivní.“
Vrozené vady vznikají v průběhu prenatálního života dítěte, a prakticky nikdy nemají nic společného s leknutím ženy, ke kterému došlo v těhotenství. „Extrémní, ale opravdu extrémní stres může způsobit potrat nebo předčasný porod, ale rozhodně ne vznik vrozené vady,“ říká Jan Šulc. Příčinou vrozených vad bývají spíše takzvané teratogeny –, genetické vlivy a nemoci.
Teratogeny mohou být fyzikální (například ozáření rentgenem), mechanické vlivy (poranění břicha v těhotenství), různé léky nebo chemické látky nebo například přehřátí organismu. Většina vývojových vad vzniká u dítěte do třetího měsíce jeho vývoje v děloze, proto se právě v tomto období snažte vyvarovat všech faktorů, které by vaše nenarozené děťátko mohly poškodit.
Leknutí však mezi ně nepatří.
Dopřejte svému drobečkovi hlavně klid a lásku
„V šestinedělí není vhodné přijímat mnoho návštěv, protože by mohly být potenciálním zdrojem nákazy pro maminku i dítě, ale rozhodně je jen velmi málo pravděpodobné, že by vám přinesly smůlu,“ říká praktická lékařka Zuzana Krausová.
Cílem ale rozhodně není zakázat vstup do bytu všem návštěvám a příbuzným, pouze je na místě více přemýšlet, koho k sobě a novorozeněti pustíte a zda je to právě nyní nezbytně nutné. Velké množství lidí totiž může miminku působit negativní (a zbytečný) stres.
„Během šestinedělí doporučuji maximálně jednu návštěvu denně a vždy se ujistěte, že mezi pozvanými není nikdo nemocný. Velký problém totiž může způsobit i obyčejná rýma.“
Pupeční šňůra nemá s délkou života dítěte pranic společného. Spíše vám prozradí nakolik bylo vaše miminko v bříšku aktivní a pohyblivé. „Růst pupečníku do délky je totiž umožněn mechanickými silami, které pupečník napínají při pohybech plodu.
Patologicky krátký pupečník může být důsledkem vrozených nervosvalových onemocnění, vrozených vývojových vad kostry dítěte, malformací plodu a dalších stavů, při kterých je omezena pohyblivost plodu v děloze,“ říká lékařka Zuzana Krausová.
To, zda přiložíte miminko při prvním kojení k levému nebo pravému prsu, je čistě na vás, a rozhodně to nebude mít žádný vliv na to, zda bude dítě později levákem nebo pravákem. „Leváctví je výsledkem neurofyziologického vývoje mozku a na jeho vzniku se podílejí nejčastěji genetické vlivy.
Je dáno tedy mnohem dříve, než miminko vůbec vykoukne na svět,“ vysvětluje Zuzana Krausová. „Další teorie uvádějí souvislost leváctví s hladinou testosteronu, které je vystaven mozek plodu během nitroděložního vývoje.
Tento vliv však není plně prokázán a vy jej navíc nemáte možnost prakticky nijak ovlivnit.“
Drastičtější verze této pověry dokonce praví, že stříháním vlásků do jednoho roku, zkracujete dítěti život. Pravda je naštěstí úplně jiná. „Nejen že dítě neochuzujete o centimetry navíc ani mu neubíráte roky života, ale naopak v případě, že má vlásků dost a rostou mu poměrně rychle, zastřižením docílíte jejich lepší kvality i hustoty,“ tvrdí Zuzana Krausová.
Ani kousání, ani odlupování nehtíků, jak se také některým novopečeným maminkám radí, není vhodné. Spíše jim tak můžete ublížit.
„Nejmenším miminkům nehtíky zkracujte skleněným pilníkem či nůžkami se zaoblenými hranami,“ doporučuje lékařka. „A pokud se stříhání brání, zkuste to v noci, kdy spinkají.
Pravidelným stříháním nehtů zabráníte zbytečnému poškrábání miminka při mimovolních pohybech končetin, ke kterým dochází právě v noci.‘
Toto je úplný nesmysl! Zuzana Krausová říká: „Horečka nejčastěji signalizuje počátek akutního virového či bakteriálního onemocnění, ale může být příznakem i dalších více či méně závažných patologických stavů, proto je důležité ji nezanedbat.
Diagnóza patří vždy do rukou lékařů, proto zvláště s malými dětmi a miminky návštěvu lékaře neodkládejte. Doma horečku snižujte léky ze skupiny antipyretik (paracetamol, ibuprofen, pozor u dětí do 8 let nikdy ne acylpyrin). Z babských rad můžete vyzkoušet omývání houbou nebo žínkou, zábaly či sprchováním ve vlažné vodě.
“ (Jak postupovat v případě, že má dítě horečku, se podrobně dozvíte v článku Co dělat, když má dítě horečku.)
Maminky, které pomoc jantaru při prořezávání prvních zoubků propagují, tvrdí, že se z něj uvolňují éterické oleje, které proti bolesti působí. Žádný seriózní medicínský výzkum však tuto jejich „moc“ neprokázal.
„Také bych se na jejich pomoc příliš nespoléhala.
Raději vsaďte na různé speciální gely z lékárny, kousátka vychlazená v ledničce, někdy pomůže i dudlík a v nejhorším případě můžete miminku ulevit také podáním léku s analgetickým účinkem vhodný pro jeho věk,“ doporučuje Zuzana Krausová.
Věříte podobným pověrám? Které další znáte?
Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.
Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.
Infekční nemoci v těhotenství. Chřipka v těhotenství. MUDr. Radan Doubek
Ve zkratce pro tatínky
1. Jaká rizika mohou mít infekční choroby pro těhotenství a plod?
Infekční nemoci v graviditě mohou představovat závažnou komplikaci, zejména pokud dojde k přenosu infekce přes placentu na plod.
Pokud se tak stane v období těsně po oplození, může dojít k potratu vyvíjejícího se plodového vejce.
V pozdějším období (do 12. týdne těhotenství) je pak plod ohrožen vznikem malformací – poruch stavby orgánů.
V dalším období může proběhlá infekce nepříznivě ovlivnit funkční charakteristiky orgánů, způsobit potrat či předčasný porod, nebo se lze v případě přenosu kolem porodu a při něm setkat s vrozenou formou dané nemoci.
Průběh onemocnění u těhotné může mít modifikovaný průběh a může tak ztěžovat diagnostiku. Jestliže máme podezření na přenos závažné infekce přes placentu, je nutné vyloučit možné postižení plodu – ultrazvukovou, popř. invazivní diagnostikou (odběr plodové vody a krve z pupečníku plodu) – např. u toxoplazmózy….
2. Toxoplazmóza v těhotenství
Nejčastější infekce způsobená parazity je toxoplazmóza. Zdrojem infekce jsou ptáci (holubi), kočky, králíci, prasata… V těhotenství dochází k přestupu infekce přes placentu (hlavně při prvotní infekci). Nemoc probíhá nejčastěji pod obrazem lehké chřipky. Léčba je antibiotická, většinou několikatýdenní.
Typickým postižením plodu jsou vady mozku a očí. Při závažném podezření na postižení plodu (zejména na základě pozitivní protilátkové reakce u ženy) je nutné provést diagnostický odběr plodové vody a krve z pupečníku plodu, který nám možný přenos na plod potvrdí nebo vyloučí.
V případě potvrzeného postižení je možné těhotenství ukončit.
3. Listerióza v těhotenství
Původcem onemocnění je mikrob vyskytující se v půdě, dále u savců a ptáků. Průběh onemocnění je doprovázen zvýšenými teplotami, někdy pod obrazem zánětu močových cest, mozkových plen nebo angíny.
Infekce má velmi nepříznivý vliv na graviditu. Pokud dojde k přenosu před placentu, dochází velmi často k potratu nebo předčasnému porodu. Novorozenec je ohrožen těžkým celkovým zánětem s vysokým rizikem úmrtnosti.Diagnóza se stanovuje na základě bakteriologického průkazu. Terapie je antibiotická – primárně penicilinovou řadou. Problémem onemocnění je fakt, že diagnostika bývá většinou pozdní (žena často přichází již s potratem nebo porodem v běhu).
Naštěstí onemocnění není příliš časté.
4. Chřipka v těhotenství
Projevuje se zvýšením teploty, zánětem dýchacích cest, bolestmi zad a kloubů a celkovou únavou. Je to virové onemocnění, které je vysoce nakažlivé a může proto často postihnout i těhotnou ženu.
Rizika pro plod nejsou velká, ale při postižení v prvních dvanácti týdnech gravidity je zvýšena frekvence poškození centrálního nervového systému, rtu a končetin. Základem léčby jsou vitaminy, léky ke snížení teploty (Paralen, Acylpyrin).
V případě komplikovaného průběhu (nasednutím bakteriální infekce) pak antibiotika.
5. Plané neštovice a pásový opar v těhotenství
Jsou způsobeny virem, který primárně zapříčiní vznik typické svědivé vyrážky a při pozdější opakované aktivaci viru stojí za vznikem pásového oparu. Zdrojem infekce je nemocný do týdne po výsevu vyrážky.
V případě onemocnění v prvních třech měsících může tento virus výjimečně způsobit vývojové vady mozku, končetin nebo očí.
Pokud žena onemocní v posledních týdnech před porodem může dojít k postižení novorozence typickou vyrážkou, závažnější průběh je při onemocnění těsně kolem porodu, kde kromě předchozího přistupuje ještě riziko zánětlivého postižení mozku nebo sítnice. Léčba je lokální – pudry, dále při závažnějším průběhu celková – antivirotiky. V případě onemocnění těsně před porodem se aplikují imunoglobuliny (protilátky).
6. Spalničky v těhotenství
Virové onemocnění, které se vyskytuje v graviditě zřídka (v důsledku plošného očkování). Pokud dojde k onemocnění v těhotenství (svědivá vyrážka), může způsobit potrat nebo předčasný porod. Jestliže je infekce pozdní – před porodem – může mít novorozenec typickou vyrážku. Těžšímu průběhu se brání podáním protilátek.
7. Zarděnky v těhotenství
Zavedením očkování se výskyt onemocnění minimalizoval. Projevy jsou vyrážka postihující obličej se zvětšením lymfatických uzlin, někdy zánět a bolesti kloubů, popř. zánět mozku.
Přenos se děje z člověka na člověka kapénkovou infekcí nebo přímým kontaktem. Pokud těhotná onemocní v prvních třech měsících těhotenství může dojít k potratu nebo poškození srdce, očí a sluchu plodu.
Pokud je prokázán přenos infekce na plod, je možné graviditu ukončit.8. Opar v těhotenství (rtu, nebo genitálií)
Jde o virová onemocnění projevující se tvorbou typických bolestivých puchýřků až vřídků na rtech nebo genitáliích (někdy doprovázených chřipkovými příznaky). Přenos je přímým kontaktem.
Onemocnění probíhá v opakovaných atakách (virus perzistuje / přetrvává v organizmu) zejména při celkovém oslabení. Rizika pro plod při přenosu placentou jsou možné poškození vývoje očí, mozku, velkých cév (do 12. týdne gravidity) potrat, předčasný porod.
Přenos při genitální formě onemocnění je možný i za porodu. Následkem je místní infekce očí a kůže (může být komplikovaná postižením mozku, nadledvin – s velmi vážným průběhem). Pokud je diagnostikován čerstvý výsev na genitáliích před porodem, je doporučen porod císařským řezem.Léčba
herpetické infekce se děje lokálně nebo celkově podanými antivirotiky.9. Vaše dotazy
Riziko oparu a jeho léčby
Ve 13. týdnu jsem měla opar na bradě. Užívala jsem Herpesin 200 tbl. Ve vašem článku o infekcích jsem četla, že může poškodit mozek, oči a velké cévy. Může se tak stát i ve 13. týdnu, nebo jsem pochopila správně, že jen do 12. týdne?
Odpověď: Herpesin není opravdu považován za bezpečný lék v těhotenství, a to zejména jeho počátku, tzn. v I. trimestru gravidity – do 12. týdne těhotenství. Přesnou hranici, kdy je lék nebezpečný a kdy už nikoliv, však nelze určit. V I.
trimestru se vyvíjí všechny orgány plodu, a proto je řada léků právě v tomto období nebezpečná. Důležité je, aby žena, která v těhotenství tento lék brala, měla pečlivě vyšetřen plod během I. a II. ultrazvukového screeningového vyšetření (tato vyšetření se provádí okolo 12. a 20.
týdne těhotenství), včetně specializovaného vyšetření srdce plodu. Po dohodě s Vámi Vám může gynekolog nabídnout i konzultaci s genetikem, který s Vámi situaci probere a objasní možná rizika.
Důležitá je komunikace s Vaším ošetřujícím gynekologem, který by Vám měl vše o terapii Herpesinem vysvětlit a doporučit vyšetření, která povedou ke zdárnému průběhu Vašeho těhotenství. Pokud budou všechna vyšetření v pořádku, není důvod k nadměrným obavám a naopak si můžete těhotenství pěkně užívat.
Doplňující dotaz: Děkuji za odpověď, o vhodnosti užívání Herpesinu jsem se radila s 5 lékaři na infekčních odděleních, gynekology. Všude mi bylo řečeno, že tento lék není zakázán, že se v některých případech – genitální opar – bere celé těhotenství.
Proto jsem ho začala užívat až po těchto doporučeních. Ale pak mě docela zarazil a vyděsil Váš článek, že opar – nikoli lék – je v těhotenství nebezpečný a tato infekce může poškodit mozek, cévy a oči. Do té doby mě všichni uklidňovali, že by se nic stát nemělo. A to včetně dvou kožních lékařů. Vyšetření ve 12.
týdnu bylo v pořádku, screening v 16. týdnu také. Na vyšetření srdce u nás chodí automaticky všichni, bez ohledu na věk atd. Vás jsem se ale chtěla zeptat, zda jsem správně pochopila Váš článek, že herpes, nikoli Herpesin, může tyto výše jmenované vady způsobit pouze do 12. týdne a pak již ne.
Alespoň tak nějak to tam je psáno. Herpesin jsem začala užívat na konci 13. týdne.
Odpověď: Článek rozhodně popisuje riziko poškození plodu způsobené virem s názvem Herpes, nikoliv poškození plodu Herpesinem – tzn.
přípravkem proti oparu způsobeným virem rodu Herpes.
I moje odpověď se týkala spíše nutných vyšetření plodu, abychom vyloučili nejenom riziko způsobené terapií Herpesinem (lékem), ale hlavně možné poškození plodu způsobené výše zmiňovaným virem.
Určitě Vás, ale chci uklidnit, pacientek, které podobně jako Vy tento lék užívají je spousta a jejich těhotenství končí porodem zdravého dítěte. Dr. Račanská
Dobrý den, končím 5. týden těhotenství a před pár dny se mi udělal opar v nose. Léčím ho mastičkou z ciziny, která obsahuje: 5 mg Mentholu a 15 mg kafru. Je to bezpečné? Děkuji za odpověď.
Odpověď MUDr.
Veroniky Ťápalové:
Dobrý den, ano, určitě by vám tato přírodní mast neměla ničím uškodit.Doplňující dotaz: Dobrý den, děkuji za rychlou reakci. K mastičce jsem přidala pyridoxin 1 tabletu denně. Vím, že opar může způsobit až potrat. Prosím o Váš názor, jaký časový horizont lze považovat za kritický? Myslím, pokud by mělo dojít k potratu z důvodu oparu. Zajímá mě Váš osobní názor. Děkuji předen a přeji pěkný den!
Odpověď MUDr.
Veroniky Ťápalové:
Pokud míváte opary opakovaně a tudíž se nejedná v těhotenství o primoinfekci, pak je riziko přenosu a poškození plodu či potrat velmi málo pravděpodobný.Pokud se jedná o primoinfekci v těhotenství, pak je cca 10% riziko přenosu na plod, což může způsobit potrat nebo poškození plodu, ale v jakém časovém horizontu, na to není jednoznačná odpověď.
Dobrý den, mohla bych se zeptat na Váš názor, popř. poprosit o doporučení? Jsem ve 25. týdnu těhotenství a již od minulého čtvrtka mne trápí viróza. Naštěstí nemám rýmu, ale bolest v krku, trošku kašel, prozatím jako by ucpaná rýma a neustále kýchám.
Bojím se o mimčo, aby bylo v pořádku. 2x jsem si vzala na noc paralen, aby mne přestala bolet hlava, beru oscillococcinum (beru jednu ampulku na dvakrát dopoledne a odpoledne).
Na bolest v krku mi manžel donesl AnginHell, tak jsem brala dva dny po tabletě 3x denně, bolest v krku je lepší. Mám doma inhalátor, tak inhaluji vincentku (nevím, jestli je to vhodné). Zkoušela jsem cibulový a zázvorový čaj. Kloktat vincentku, mám vincentku i ve spreji do nosu.
Mám se obávat, že viróza nějak ovlivní zdraví miminka? Dělám vše správně, nebo můžu ještě něco vylepšit? Moc děkuji za radu.
Odpověď MUDr.
Veroniky Ťápalové:
Dobrý den, všechny prostředky, které jste vyjmenovala, určitě miminku neškodí. V 25. týdnu těhotenství, kdy je již vše vyvinuto, můžete užívat celkem cokoliv na kašel či rýmu, pokud je to krátkodobě. Ani samotná rýma určitě miminko neohrozí.Dobrý večer, moc bych prosila o radu. Kolegyně v práci chytla od dětí neštovice a je od pondělí doma (tedy od pondělí je na nemocenské a před tím měla 14 dní paragraf). Příští pátek máme školení a ona se má zúčastnit. Bude vlastně 14 dní doma (to je doba, kdy ona sama neštovicemi trpí). Její děti měly dost ošklivý průběh: horečky, pupínky i v ústech.
Celkem se tedy pohybuje měsíc mezi neštovicemi. Zajímalo by mne, zda to nějak může být nebezpečné pro mne, když jsem v 17. týdnu těhotenství. Všude se píše, že když těhotná měla neštovice v dětství (což potvrzuji, měla jsem neštovice jako dítě), takže se nemusí bát. Ale objevují se i informace, že nenarozené dítě chráněné není nebo že se mohou neštovice dostat i podruhé.
Děkuji za informaci.
Odpověď dr. Doubkové: Dobrý den, pokud jste již prodělala neštovice, ochranné protilátky, které vznikly při vaší infekci, většinou chrání před opětovným vznikem onemocnění. Proto je pravděpodobnost opakování neštovic velice raritní.
Doplňující dotaz: Děkuji. Nebylo myšleno, jestli je dostanu já podruhé, ale spíše jestli se mám obávat nakažení miminka, jestli to může být nebezpečné pro nenarozené dítě. Děkuji.
Odpověď doc. Maďara: Je nepravděpodobné, že by osoba, která nemá poruchu imunity, onemocněla planými neštovicemi podruhé. Tím pádem nehrozí ani infekce plodu, jelikož oba chrání protilátky v krvi matky.
Po vzniku vyrážky je nakažená osoba infekční vzdušnou cestou jen pár dní, následně je přenos možný jen osobním dotykem s kůží, toto riziko trvá do zaschnutí posledního puchýřku.
Vzhledem k uvedeným časovým intervalům tedy infekce od kolegyně již nehrozí.
Infekční choroby mohou být v těhotenství závažnou komplikací. V jejich důsledku může dojít při infekci v počátku těhotenství k potratu, do 12. týdne k poruše stavby některého orgánu a v dalším období k poruše jeho funkce.
Zdrojem infekcí mohou být domácí zvířata (toxoplazmóza – kočky, holubi, králíci…), produkty z nich (listerióza – plísňové sýry, lahůdky, studená kuchyně), nemocní lidé kolem nás (chřipka, plané neštovice, pásový opar, spalničky a zarděnky).
Některé z nich nemusí mít žádný vliv na plod (chřipka), jiné mohou naopak skončit potratem nebo předčasným porodem (listerióza, spalničky, zarděnky, plané neštovice, opar…), či postižením plodu (např. toxoplazmóza – mozek, oči).
Léčba probíhá dle původce (antibiotika, antivirotika, protilátky). U přenosu zarděnek na plod je možné těhotenství ukončit. JM
Autor: MUDr. Radan Doubek
Diskuze » Poradna »