Jedna z nejvýznamnějších ornitologických lokalit na Moravě se nachází uprostřed romantického Lednicko-Valtického areálu. Tvoří ji soustava rybníků v nivě potoka Včelínku a řeky Dyje.
- NPR Lednické rybníky
- kraj: Jihomoravský, okres: Břeclav
- rozloha: 552,5 ha
- vyhlášeno: 1953
Celá rybniční soustava je tvořena 5 rybníky. Od západu jsou to rybníky Nesyt, Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský a Zámecký. První 4 leží Mezi obcemi Sedlec a Lednice, poslední pak v Lednickém parku.
Ze vzácnějších či ohrožených rostlin, které rostou v příbřežních porostech či volné vodě, lze jmenovat např.
šmel okoličnatý (Butomus umbelatus), šejdračka bahenní (Zannichelia palustris), žabník trávovitý (Alisma gramineum), lakušník Rionův (Batrachium rionii), lakušník Baudotův (Batrachium baudotii) či prustka obecná (Hippuris vulgaris).
Na zasoleném východním břehu rybníka Nesytu rostou některé slanomilné rostliny, mezi něž patří solenka Valerandova (Samolus valerandi) nebo blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica). Při občasném letnění rybníků, se na jejich obnažených dnech objevují vzácné jednoleté rostliny, např.
tráva bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides), kuřinka solná (Spergularia salina), štírovník tenkolistý (Lotus tenuis) nebo ostřice žitná (Carex secalina). Jedním z největších překvapení bylo znovuobjevení merlíku slanomilného (Chenopodium chenopodioides), při letnění Nesytu v roce 2007. Tato rostlina byla totiž dlouhou dobu považována v ČR za nezvěstný druh.
Na stromech v okolí rybníků žije tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), mravenec lužní (Limentopum microcephalum) a na něj vázaný pavouk mikárie pospolitá (Micaria sociabilis).
Na Nesytu a přilehlém Slanisku u Nesytu mají jedinou lokalitu v ČR slíďák slaništní (Pardosa maisa), na litorální vegetaci se vyskytují velmi vzácní pavouci jako pavučenka Entelecara omissa, skákavka Marpissa canestrinni či čelistnatka Tetragnatha shoshone.
Kromě běžných skokanů, tu můžeme spatřit také rosničku zelenou (Hyla arborea), ropuchu zelenou (Pseudepidelea viridis) či kuňku obecnou (Bombina bombina). Z plazů můžeme jmenovat užovku hladkou (Coronella austriaca). Rybníky a jejich okolí slouží také jako shromaždiště a hnízdiště vodních ptáků.
Na ostrůvcích v Zámeckém rybníku hnízdí početná kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea) a kvakošů nočních (Nycticorax nycticorax). Na Nesytu v roce 2007 po dlouhé době zahnízdily tři páry tenkozobců opačných (Recurvirostra avosetta). Mezi další druhy, které zde lze pozorovat patří např.
potápka malá (Tachybaptus ruficollis), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), husa velká (Anser anser), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), lžičák pestrý (Anas clypeata) nebo čírka obecná (Anas crecca). V posledních letech tu lze stále častěji spatřit také bobra evropského (Castor fiber).
Vzhledem k tomu, že se rybníky využívají ke komerčnímu chovu ryb a k sedimentaci znečištěných odpadních vod, dochází zde často k eutrofizaci vody. V posledních letech opět dochází k letnění rybníků, které má pozitivní vliv na zvyšování biodiverzity v rezervaci. O management rezervace se stará Správa CHKO Pálava. Zámecký rybník je také součástí kulturního dědictví UNESCO.
 |
 |
Lednické rybníky
iTRAS > Katalog > Lednické rybníky
Národní přírodní rezervace Lednické rybníky chrání 5 rybníků, vnořených do úchvatného Lednicko-valtického areálu: Nesyt, Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský, Zámecký. Hnízdí zde mnoho vzácných druhů vodních ptáků – nejhodnotnější jsou asi kolonie kvakošů nočních a volavek popelavých na ostrůvcích Zámeckého rybníka, které jsou pravděpodobně nejpočetnější u nás.
Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 25. srpna 2015
Kategorie: Zajímavosti
Fotogalerie:
kraj úrodných vinic a skalních stepí — Nejteplejší a nejsušší oblast České republiky. Místní krajinu tvoří úrodná pole a vinice, bělostné vápencové skály, dubové háje, skalní stepi a lesostepi s neobyčejně bohatou teplomilnou flórou a faunou. Chráněná krajinná oblast a památka UNESCO.
zahrada Evropy — Krajina rozlehlých zámeckých zahrad, upravovaných záhonů s květinovými koberci, krásných lesů, vinic a rybníků. Území prostupují četné historické stavby, jako jsou lovecké zámečky, chrámy, kolonády a další architektonické skvosty. Památka UNESCO.
archeologická památková rezervace a největší obora v ČR — Unikátní lužní krajina v jihovýchodním cípu Lednicko-valtického areálu. Lužní lesy zde prostupují četné vodní kanály, slepá ramena a rozlehlé louky se staletými duby. Počátkem 9. století zde vzniklo největší středověké hradiště ve střední Evropě.
dokonalá iluze prosluněného Středomoří — Nejkrásnější a nejvzácnější stepní oblast v ČR. Zdejší vápencová bradla, zříceniny hradů, horko, vinice i přilehlé „moravské moře“ vytvářejí dokonalou iluzi prosluněného Středomoří.
přepychové letní sídlo Lichtenštejnů — Zámek patří k nejnavštěvovanějším památkám na Moravě. Sloužil jako majestátní a honosné letní sídlo rodu Lichtenštejnů.
monumentální rezidence a rodové sídlo Lichtenštejnů — Původně hrad, založený již ve 12. stol., později knížecí rezidence a rodové sídlo Lichtenštejnů v hlavním městě vína, Valticích na Moravě. Vnitřní expozice znázorňuje život bohaté šlechty. V zámeckých sklepích sídlí degustační expozice Salon vín ČR.
působivá rozhledna Lednicko-valtického areálu — Nejstarší romantická stavba Lednicko-valtického areálu a vůbec nejvyšší stavba tohoto druhu v neislámských zemích. Pro návštěvníky jsou zpřístupněny tři vyhlídkové ochozy s nádherným výhledem na lednický park, Pálavu a Bílé Karpaty. Vstup zpoplatněn.
romantická napodobenina zříceniny středověkého hradu — Umělá romantická zřícenina středověkého hradu u Lednice na Moravě, kterou nechal vystavět v roce 1801 kníže Jan Lichtenštejnský. Stavba sloužila jako lovecký zámeček a myslivna. Panstvo se zde shromažďovalo v době honů a pořádalo tu bohaté hostiny.
výlet přírodovědecky mimořádnou rezervací v CHKO Pálava — Trasa naučné stezky vede národní přírodní rezervací Děvín-Kotel-Soutěska, která patří k nejcennějším chráněným územím v CHKO Pálava. Bylo zde nalezeno více než 600 druhů rostlin, což je takřka čtvrtina všech rostlinných druhů, vyskytujících se v ČR.
klasicistní kolonáda a romantická vyhlídka — Vyhlídková stavba z počátku 19. stol., postavená jako vzpomínka knížete Jana Josefa I. z Lichtenštejna na své zesnulé předky. Kolonáda Reistna se nachází nad obcí Valtice v nadmořské výšce 291 m a je nejvyšším bodem Lednicko-valtického areálu.
Lednické rybníky: opomíjený přírodní klenot
Klikněte na mapku
Nelze je neobdivovat. Národní přírodní rezervace Lednické rybníky patří k nejstarším rybničním soustavám na Moravě a rozkládají se zhruba na šestisethektarové ploše.
Soustava rybníků se nachází uprostřed Lednicko-valtického areálu a tvoří ji největší moravský rybník Nesyt s více než třemi sty hektary vodní plochy a dále Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský rybník s oblíbeným koupalištěm Apollo.
Jedinečný krajinný park
V první polovině 19. století byly břehy rybníků, s výjimkou Nesytu, Lichtenštejny parkově upraveny a spolu s dalšími krajinnými úpravami i stavbami v jejich okolí vznikl i jedinečný krajinný park. Jeho součástí je i Zámecký rybník v Lednici, vybudovaný v polovině 17. století v místech meandrů Dyje.
Již několik let pak celou tuto rybniční soustavu propojuje nově obnovená naučná stezka, jež tvoří i významnou příkaly rodní památku Břeclavska.
Ten, kdo se rozhodne na podzim zavítat na Pálavu či k novomlýnským nádržím, může na trasu směle vyrazit. Není nijak náročná. Začíná u parkoviště poblíž silnice z Břeclavi do Lednice na hrázi Mlýnského rybníka. Pak vede po břehu rybníků s upravenými cestami a porosty prakticky stále po rovině.
Informační panely na sedmnácti stanovištích popisují místní faunu, flóru a další zajímavosti této unikátní přírodní lokality. Kromě tabulí s informacemi se dočkala obnovy i terasa s vyhlídkou na přírodní rezervaci.
- Obec Lednice vydala k této stezce i zajímavou doprovodnou brožuru, jež by turista bažící po vědomostech neměl opomenout koupit.
- Jízdárny poblíž zámku Lednice
- 15 kilometrů unikátní přírodou
Pro pěší turisty zabere tato patnáctikilometrová trasa vycházkovým tempem čtyři až pět hodin. Stezka není jasně daná a její trasu si každý turista musí zvolit sám. Pokud se rozhodne projít vše, je to dlouhý výšlap, avšak ne příliš náročný. Na kole je to pak příjemná projížďka.
Trasa míjí řadu historických památek. Tyto romantické stavby jsou však působivě zasazené do této nevšední krajiny. Pohledy turistů proto přímo ze stezky často směřují k těmto krajinným dominantám zrcadlícím se ve vodních hladinách rybníků.
Nelze opomenout Lednici se světoznámým zámkem, stejně slavným parkem s romantickým skleníkem a labyrintem geometricky sestříhaných keřů či minaretem, odkud je krásný výhled na okolí Lednicko-valtického areálu.
Kolonáda ve Valticích – Lednice
Cestou plnou přírodních krás lze navštívit i Lovecký zámeček postavený v letech 1805-1806 podle návrhu Josefa Hardmutha či Janohrad, romantický zámeček, který získal své pojmenování po Janu I. Josefu z Lichtenštejna.
- Unikátní příroda
- Naučná stezka Lednické rybníky je však zaměřena zejména na okolní přírodu, jež je stejně unikátní jako památky, které ji doplňují.
- Národní přírodní rezervací ji ochranáři vyhlásili již v roce 1953, do seznamu významných mokřadů byla zapsána v roce 1999.
Rybníky v okolí Lednice vznijiž v patnáctém století jako nádrže pro chov ryb. Většina z nich k tomuto účelu slouží dosud. Dnes je však tato rezervace i jednou z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v republice. U rybníků kromě jiných druhů hnízdí potápka černokrká, kdysi nejhojnější potápka české fauny.
Turisté mohou obdivovat i zrzohlávku rudozobou, naši nejvzácnější kachnu. Při důkladnějším pozorování lze spatřit i bukáčka malého nebo sýkořici vousatou, skrytě žijící v rákosinách. Na ostrově v Zámeckém rybníku pak jeho návštěvníci mohou snadno pozorovat desítky párů volavky popelavé a kvakoše nočního v hnízdní kolonii.
Při cestě kolem rybníků lze slyšet dokonalý koncert žab. Trvale se u vody zdržují jen skokani, kuňky a ropuchy. Rozmnožovat se k nim chodí i rosničky.
Pokud se turisté rozhodnou absolvovat tuto jedinečnou přírodněnaučnou stezku celou, neměli by opomenout ještě malý kousek přírody za posledním informačním panelem. U rybníka Nesyt je totiž k vidění naše nejlepší slanisko, místo, kde se vyskytují unikátní slanomilné rostliny.
Kam ještě v okolí
- Chráněná krajinná oblast Pálava Lednice: Lednicko-valtický romantický areál Lednice: mořské akvárium Lednice: Muzeum životního prostředí v Janově hradu
- Mikulov: Regionální muzeum
Autor: Martin Janoška
Lednické rybníky a Pálava
Z minaretu v zámecké zahradě v Lednici díky němu nahlédnete do největší tuzemské kolonie kvakošů nočních. Na Pálavských vrších zase můžete narazit na rarohy.
Jižní Morava je svět sám pro sebe, příroda je tu úplně jiná než v Čechách. Narazíte tu na zcela jiné živočišné i rostlinné druhy, navíc Pálava svými bílými vápencovými skálami připomíná spíš krasové oblasti na Slovensku.
Výlet k Lednickým rybníkům a na Pálavu lze zvládnout za jediný den, ale ideální je spíš víkend. Pokud zvolíte druhou variantu, nezapomeňte si včas zajistit ubytování. Na Pálavsku totiž bývají penziony obsazené dlouho dopředu.
Zámek a park v anglickém stylu
K Lednickým rybníkům se dá dostat jednoduše jak autem, tak veřejnou dopravou. Ideální je vlak: blízká Břeclav leží na hlavním železničním koridoru, po kterém jezdí každou hodinu vlaky od Prahy i Bratislavy. Většina z nich umožňuje přepravu kol, u vlaků vyšší kvality EC počítejte s povinnou rezervací míst (místenky pro kola je třeba zakoupit minimálně den před jízdou, jinak nebudete mít jistotu, že se s nimi do vlaku dostanete). Z Břeclavi do Lednice se pak dá jet buď motoráčkem, který je sezónní a jezdí od dubna do září, nebo autobusem, který jezdí celoročně. Pokud vezete kola, vyplatí se vyrazit přímo od nádraží po sedm kilometrů dlouhé cyklotrase, která vede podél řeky Dyje přímo na lednické náměstí.
Lednice je centrem mikroregionu Lednicko-valtický areál, který byl před třinácti lety zapsán do seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Malé městečko mezi rybníky je známé především díky novogotickému zámku s rozsáhlým parkem, upraveným na anglický způsob.
Rybníky jsou v okolí městečka čtyři (Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský a Zámecký), a dohromady tvoří Národní přírodní rezervaci. Turisticky nejzajímavější je Zámecký rybník přímo v zámeckém parku. Vede okolo něj upravovaná cesta a na opačné straně rybníka stojí minaret s funkční rozhlednou.
Nejde ale o pozůstatek tureckých nájezdníků, minaret nechal vystavět majitel zámku teprve v předminulém století.
SOUTĚŽ: Pošli cyklotrasu a vyhraj nové kolo a spoustu dalších cen!
Až na historickou hranici s Rakouskem
Přímo z minaretu se dají sledovat volavčí kolonie na dvou ostrovech Zámeckého rybníka. Hnízdí tu volavka popelavá, ale také mnohem vzácnější kvakoš noční, malá volavka, která ožívá hlavně za soumraku. V okolí rybníka se v posledních letech přemnožili bobři. V areálu jsou k vidění také dravci a sovy – přímo v parku je stálá expozice sokolníků, kteří tu chovají např. všechny druhy sov, které se u nás kdy vyskytovaly. Mezi zvědavé návštěvníky pak pouští ochočené supy.
Součástí lednického zámku je také rozsáhlý skleník a zemědělské muzeum. Prohlídky se platí jednotlivě a zaberou poměrně dost času, takže je nejlepší rozhodnout se jen pro některou.
Za pěkného počasí je lepší spíš vyrazit do okolí Lednice a prohlédnout si romantické stavby podél řeky Dyje a u Lednických rybníků, jako je Lovecký zámeček, Apollónův chrám, Rybniční zámeček, Nový dvůr, Hraniční zámeček (právě u něj vedla do roku 1921 hranice mezi tehdejším Československem a Rakouskem, takže například město Valtice bylo do tohoto roku rakouské, a tvořilo dokonce samostatný okres), Chrám Tří Grácií, Janův hrad, Obelisk či Rendes-vous. Kdo chce navštívit všechny tyto stavby, tomu se určitě vyplatí jet na kole, spojuje je turistická značka a cyklotrasa.
Pálava, nebo Pavlovské vrchy?
Patnáct kilometrů od Lednice směrem na Brno začínají Pavlovské vrchy, často mylně nazývané Pálava. Tenhle název patří celé oblasti ohraničené na jihu Mikulovem a na severu Novomlýnskými nádržemi. Jde o chráněnou krajinnou oblast a biosférickou rezervaci v jednom. Z Lednice se sem dostanete po vedlejší silnici přes Bulhary a Milovice. Opět je možné jet i autobusem, ideálním dopravním prostředkem je ale zase kolo. Vstupní bránou do oblasti je vesnička Pavlov na úpatí Pavlovských vrchů, známé vinařské centrum.
Právě z Pavlova se dá vyrazit po zelené turistické značce prudce do kopce na zříceninu hradu Děvičky. Odtud je nádherný rozhled na dolní a prostřední Novomlýnskou nádrž. Přehrada, která vznikla na řece Dyji začátkem osmdesátých let minulého století, dodnes rozděluje společnost na její zarputilé zastánce i odpůrce.
Před její stavbou se tu Dyje každoročně na jaře rozlévala do polí a způsobovala problémy zemědělcům. Zároveň ale vytvořila zajímavý ekosystém, který se stal domovem řady vzácných druhů zvířat i rostlin.
Pálavský prales zmizel kvůli komunistickým národohospodářům, kteří chtěli zamezit každoročním povodním, vytvořit cosi jako jihomoravský Balaton a ještě na tom vydělat výrobou elektrické energie.
Plán s moravským Balatonem nevyšel
Ani jeden z plánů se moc nepovedl. Povodně se kraji pod Pálavskými vrchy nevyhýbají, velkou vodu nádrže pojmou jen do určitého objemu. Turistický boom se na Novomlýnských nádržích nekoná, protože přes léto vypadají dost nevábně: kvete tu voda a dno je kamenité, navíc je tu příliš mnoho komárů a všudypřítomný puch z řas, bláta a ryb. Turbíny, které měly vyrábět elektrickou energii, jí vyrobí zhruba tolik, kolik je jí třeba na přečerpávání vody, která prosákla sypanými hrázemi do záchytných kanálů podél nádrží.
Pokud se vydáte z Děviček dále po červené na hřeben Pálavských vrchů, dostanete se přímo na bílé vápencové skály s rozhledem směrem ke Znojmu. Uvidíte před ní Novomlýnskou nádrž i Dyji těsně předtím, než se vlévá do první z tří přehrad.
Zhruba po kilometru se dostanete na 549 metrů vysoký vrchol Pálavských vrchů, Děvín.
Poznáte ho i podle televizního vysílače, který odtud měl původně kvůli ochraně přírody zmizet, nakonec zde ale zůstává a už se z něj dokonce vysílá i digitálně.
Za Věstonickou venuší
Po červené se dá sejít z Děvína dolů na luka směrem k Mikulovu (v létě tu je vidět hodně vzácných druhů motýlů, a pokud budete mít štěstí, narazíte i na dravou kudlanku nábožnou) až ke skalní soutěsce, kde je turistický rozcestník. Pokud se chcete vrátit do Pavlova, a máte ještě čas, vydejte se po zelené značce směrem na Horní Věstonice a na dalším rozcestníku se dejte po modré opět na Děvičky. Cesta vede lesní oborou, v níž žijí kozy bezoárové. Na blízkých skalách hnízdí rarozi velcí, ale nesnažte se hledat jejich hnízdo, vykázali by vás ochranáři.
Z Děviček se pak dá jít dolů po červené do Dolních Věstonic, kde je moc pěkné muzeum pravěkých vykopávek a fotografií oblasti předtím, než ji zalila voda Novomlýnských nádrží. Mají tu i kopii slavné Věstonické Venuše. Z Věstonic se do Pavlova dostanete po silnici, a ti buď autobusem, nebo pěšky. Jsou to pouhé tři kilometry.
Výlet na Pavlovské vrchy není moc náročný, pokud ale půjdete s dětmi, počítejte s tím, že se v kopcích brzy unaví a budete je muset nést. Návštěva Lednice i Pálavy se sice při troše dobré vůle dá stihnout za jeden den. Je ale lepší, pokud nemůžete zůstat na víkend, když si zvolíte jedno nebo druhé.
Na jižní Moravu se přece můžete kdykoli vrátit.
- Celková délka: cca 30 kilometrů
- Náročnost: středně těžká trasa
- Občerstvení: Lednice, Pavlov, Dolní Věstonice
Foto: www.lednice.cz, www.lednicko-valticky-areal.cz, www.balon.cz, http://zs.sudice.indos.cz, http://simonak.eu
NárodnĂ pĹ™ĂrodnĂ rezervace LednickĂ© rybnĂky
NPR Lednické rybníky (vyhlášena 1988) je soustava rybníkĹŻ Nesyt, Hlohovecký, ProstĹ™ední a Mlýnský v nivÄ› potoka VÄŤelínku mezi Sedlcem a Lednicí a Zámeckého rybníka v nivÄ› Ĺ™eky Dyje u Lednice.
Rozloha NPR je 552,5 ha, prĹŻmÄ›rná nadmoĹ™ská výška je 160 – 175 m.
Hlavním dĹŻvodem ochrany je význam soustavy rybníkĹŻ jako jedné z nejvýznamnÄ›jších ornitologických lokalit na území ÄŚR, hnízdištÄ› a tahová zastávky Ĺ™ady druhĹŻ ptákĹŻ.
Horninové podloĹľí tvoĹ™í flyš Ĺľdánické jednotky, miocénní sedimenty a v menší míĹ™e také pliocénní štÄ›rky a písky. PĹŻdní pokryv pobĹ™eĹľního pásu rybníkĹŻ tvoĹ™í pĹ™edevším fluvizem typická, pĹ™íp.
glejová, u Mlýnského rybníka se vyskytuje glej zbahnÄ›lý, na pobĹ™eĹľí Nesytu zejména fluvizem psefitická. Zámecký rybník byl vybudován na hlinitých kvartérních sedimentech.
PĹŻdy pobĹ™eĹľí tvoĹ™í typické ÄŤernice, u Zámeckého rybníka glejové, na pobĹ™eĹľí Nesytu aĹľ pelické, se slabým solonÄŤakováním.
Na bĹ™ezích rybníkĹŻ se nachází úzký lem keĹ™ovitých nebo stromových vrb a topolĹŻ, které sestupují i do mÄ›lkých pĹ™ítokových ÄŤástí rybníkĹŻ.
Na tento lem navazují rákosiny tvoĹ™ené vesmÄ›s rákosem obecným (Phragmites australis) a orobincem úzkolistým (Typha angustifolia), které zasahují, v závislosti na hloubce vody, rĹŻznÄ› hluboko do rybníka. Ve vodÄ› se vyskytují nÄ›které druhy rdestĹŻ, napĹ™.
rdest maliÄŤký (Potamogeton pusillus) a rdestík hĹ™ebenitý (Potamogeton pectinatus), dále šejdraÄŤka bahenní (Zannichellia palustris), Ĺľabník trávovitý (Alisma gramineum), lakušník plihý (Batrachium rionii) a l.
trojdílný (Batrachium baudotii), prustka obecná (Hippuris vulgaris) a solenka Valerandova (Samolus valerandii). Na periodicky obnaĹľovaném dnÄ› se obÄŤas vyskytne bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides) a odemka vodní (Catabrosa aquatica).
V Zámeckém rybníku se obÄŤas objevují i nepĹŻvodní rostliny, napĹ™. kultivary leknínĹŻ. Pro Lednické rybníky je velmi charakteristická Ĺ™asová flóra pĹ™irozenÄ› eutrofních vod. Byly zde zjištÄ›ny rozsivky z rodu Epithemia, napĹ™. Epithemia sorex, které indikují nezneÄŤištÄ›nou vodu, a sinice Phormidium ambiguum a Nodularia harveyana.
Významné hnízdištÄ› vodních ptákĹŻ – na ostrĹŻvcích Zámeckého rybníka vznikla nejvÄ›tší hnízdní kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea) a kvakošĹŻ noÄŤních (Nycticorax nycticorax) v ÄŚeské republice (hnízdí zde okolo 230 párĹŻ obou druhĹŻ).
Dále zde hnízdí zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), sýkoĹ™ice vousatá (Panurus biarmicus), pochop rákosní (Circus aeruginosus), nepravidelnÄ› bukaÄŤ velký (Botaurus stellaris).
Lednické rybníky ovšem dále fungují jako tahová zastávka pro husy velké (Anser anser), poláky velké (Aythya ferina), lĹľiÄŤáky obecné (Spatula clypeata), rybáky ÄŤerné (Chlidonias niger)) a více druhĹŻ bahĹ�ákĹŻ. PravidelnÄ› zde zimuje orel moĹ™ský (Haliaeetus albicilla).
V minulosti zde ojedinÄ›le zahnízdili kolpíci bílí (Platalea leucorodia) a tenkozobec opaÄŤný (Recurvirostra avosetta) díky výraznému letnÄ›ní zahnízdil opÄ›t po téměř 50-ti letech. Vyskytují se zde skokani ze skupiny skokana zeleného (Rana esculenta), ropucha obecná (Bufo bufo), r.
zelená (Bufo viridis) a rosniÄŤka zelená (Hyla arborea). V rákosinách Ĺľije Ĺ™ada význaÄŤných druhĹŻ motýlĹŻ, napĹ™. Chilo phragmitellus, Calamotropha paludella, Cataclysta lemnata, Sclerocona acutella, Archnara sparganii, Arenostola phragmitidis.
Rybníky v povodí VÄŤelínku byly donedávna velmi intenzivnÄ› hospodáĹ™sky vyuĹľívány pro rybníkáĹ™ství: Tato okolnost negativnÄ› ovlivnila vodní pomÄ›ry lokality (silná eutrofizace vlivem hnojení rybníkĹŻ). K tomu ještÄ› pĹ™ispÄ›la znaÄŤná eutrofizace vody v pĹ™ítocích, protoĹľe odpadní vody z vÄ›tšiny sídel v povodí VÄŤelínku nebyly ÄŤištÄ›ny. Rybníky v minulosti fungovaly téměř jako sedimentaÄŤní nádrĹľe, dnes je situace jiĹľ jiná. V minulosti tady došlo k více projevĹŻm botulismu, pĹ™i nichĹľ zahynula Ĺ™ada ptákĹŻ. ZnaÄŤné problémy nastaly v 70. letech v souvislosti s napojením soustavy rybníkĹŻ na VÄŤelínku na závlahový kanál, který jí dodával vodu z Dyje. Tato skuteÄŤnost umoĹľĹ�uje vyuĹľívat vodu z rybníkĹŻ na závlahy, ale pĹ™ivádÄ›ní vody jiných vlastností vede téĹľ k degradaci vegetace a navíc umoĹľĹ�oval udrĹľovat hladinu rybníkĹŻ stále na vysoké vodÄ› – s tím je spojen zánik pravidelného letnÄ›ní. Na Lednických rybnících jsou permanentní problémy s rekreaÄŤním vyuĹľitím. Zámecký rybník je souÄŤástí lednického parku a prochází kolem nÄ›j okruĹľní vycházková trasa k Minaretu. Na jv. bĹ™ehu Mlýnského rybníka je zĹ™ízen rekreaÄŤní areál s koupalištÄ›m, restauraÄŤním zaĹ™ízením a kempem. ZĹ™izovatel by mÄ›l zodpovídat za dodrĹľování ochranného reĹľimu, který je ale obÄŤas nesvÄ›domitými návštÄ›vníky pĹ™ekraÄŤován. Nepovolené rekreaÄŤní aktivity jsou ovšem provozovány i na ProstĹ™edním a Hlohoveckém rybníku (zatím bez vÄ›tšího negativního vlivu). V souÄŤasnosti se daĹ™í postupnÄ› obnovit reĹľim pravidelného ÄŤásteÄŤného letnÄ›ní rybníkĹŻ a další sniĹľování intenzity rybáĹ™ského hospodaĹ™ení. Z dĹŻvodu neekonomiÄŤnosti bylo v podstatÄ› ukonÄŤeno ÄŤerpání závlahové vody. ZnaÄŤné problémy v mnoha ohledech pĹŻsobí šíĹ™ení invazních druhĹŻ ryb, zejména karasa stĹ™íbĹ™itého.
Rybníky v nivÄ› VÄŤelínku byly vybudovány na lichtenštejnském panství v 15. století. PobĹ™eĹľí Hlohoveckého, ProstĹ™edního, Mlýnského potoka bylo na poÄŤátku 19. století parkovÄ› upraveno a dosázeno ÄŤetnými exotickými dĹ™evinami, na zaÄŤátku 19.
století byly v blízkosti rybníkĹŻ vybudovány drobnÄ›jší zámecké stavby (HraniÄŤní zámeÄŤek, RybniÄŤní zámeÄŤek, ApollonĹŻv chrám). Velmi ÄŤlenitý Zámecký rybník s nÄ›kolika ostrĹŻvky pochází z 19. století a rozkládá se pĹ™ímo v anglickém parku, navazujícím na zámek v Lednici.
Park s rybníkem svými prĹŻhledy od zámku k Minaretu patĹ™í k nejvÄ›tším atrakcím jedné z nejnavštÄ›vovanÄ›jších kulturních památek na j. MoravÄ›.
Celý komplex je jedineÄŤnou krajináĹ™skou úpravou a spolu s dalšími architektonickými památkami Lednicko-valtického areálu je od roku 1997 památkou UNESCO.