Stres a krása – jak se na ni může stres podepsat?

Zatímco některé stresové situace na pracovišti jsou přirozené, nadměrný stres může zasahovat do vaší produktivity a výkonu, ovlivnit vaše fyzické a emocionální zdraví a ovlivnit vaše vztahy a rodinný život. Stres může být dokonce rozhodujícím faktorem mezi úspěchem a selháním v práci.

Sice nemůžete ovlivnit vše, co se u vás v práci děje, nicméně to neznamená, že jste bezmocní, a to i když se potýkáte s obtížnou situací.

Bez ohledu na vaše ambice nebo pracovní požadavky můžete podniknout kroky k ochraně před škodlivými účinky stresu, ale také ke zlepšení spokojenosti s vašimi pracovníky a ke zvýšení celkové spokojenosti na pracovišti.

Kdy je stres na pracovišti příliš mnoho?

Stres není vždy špatný. Trocha stresu vám pomůže udržet soustředěnost, energičnost a umožní vám čelit novým výzvám na pracovišti. V dnešním hektickém světě ale připomínají některá pracoviště emoční horskou dráhu.

Dlouhé přesčasy, šibeniční termíny a neustále rostoucí nároky vám mohou navodit pocit starostí a někdy i úplného vyčerpání. Jakmile stres překoná vaši schopnost vyrovnat se, přestane být užitečný a začne negativně působit na vaše tělo i mysl.

Zde může nastat začátek konce vaší pracovní spokojenosti.

Pokud pracovní stres začne zasahovat do vašeho pracovního výkonu, nebo dokonce do zdraví či osobního života je čas se tomu postavit a podniknout patřičné kroky ke zlepšení. A je jedno, jakou práci děláte nebo jak moc je stresující. Existuje totiž celá řada věcí, které můžete udělat, abyste snížili celkovou úroveň stresu a znovu získali dobrý pocit z odvedené práce.

Mezi běžné příčiny stresu na pracovišti patří:

• strach ze ztráty zaměstnání,
• více přesčasů v důsledku snížení počtu zaměstnanců,
• tlak na splnění očekávání, ale bez zvýšení spokojenosti s prací,
• tlak na optimální úroveň práce, a to po celou dobu činnosti,
• nedostatek kontroly nad tím, jak děláte svou práci.

„Stres v práci může být ovlivněn také šikanou. Více se dočtete v článku Šikana na pracovišti. Jak jí rozeznat a jak se jí úspěšně bránit?“

Příznaky pracovního stresu

Když se cítíte být zaplaven(a) prací, může dojít ke ztrátě důvěry, zlobě, podráždění nebo dokonce k uzavření či samotářství. Mezi další příznaky nadměrného stresu při práci patří:

• pocit úzkosti, podráždění nebo deprese,
• apatie, ztráta zájmu o práci,
• problémy se spánkem,
• únava a problém se soustředím,
• bolest svalů nebo hlavy,
• žaludeční a zažívací problémy,
• sociální vyčlenění,
• ztráta chuti na pohlavní styk,
• náklonnost k alkoholu a drogám.

Jak řešit stres v práci?

Stres v práci má řešení! Jen je třeba mít trochu odhodlání ho řešit. Podívejte se na několik našich rad a doporučení, jak se s ním vyrovnat.

1. Svěřte se blízké osobě 2. Cvičte a změňte váš jídelníček 3. Zlepšete kvalitu spánku 4. Plánujte a organizujte 5. Změňte své dosavadní návyky

1. Svěřte se blízké osobě

Někdy je nejlepší stres sdílet s někým, kdo je vám blízký a kdo vám bude naslouchat – přítel, rodinný příslušník apod. Promluvte si s touto osobou a získáte podporu a soucit.

To vám může opravdu hodně pomoct. Zejména rozhovor tváří v tvář může být vysoce účinným způsobem, jak si oddechnout a znovu získat pocit klidu.

Druhá osoba váš problém sice nevyřeší úplně, ale mnohdy opravdu stačí, když bude dobrým posluchačem.

Pro podporu můžete požádat také své spolupracovníky. Pokud máte v práci dobré vztahy s ostatními kolegy, může vám to pomoci vyloučit negativní dopady pracovního stresu. Nesmíte ale nikdy zapomenout na to, že pokud oni budou v nouzi a budou potřebovat podporu, musíte se zachovat stejně a podat jim pomocnou ruku.

Pokud v práci nemáte blízkého přítele, je dobré být více společenský a snažit se zapojit do kolektivu. Někdy bohatě stačí, když se při přestávce místo sledování sociálních sítí na vašem mobilu zapojíte do diskuze se svými kolegy. Opravdu to funguje.

Oslovte své přátele a členy rodiny. Stejně jako zvyšující se společenský kontakt s kolegy v práci, má i podpora přátel a rodinných příslušníků obrovskou sílu, která vám pomůže zvládat stres ve všech oblastech vašeho života. Na druhou stranu, čím více budete osamoceni a izolováni od okolí, tím větší bude vaše zranitelnost vůči stresu. Myslete na to!

2. Cvičte a změňte váš jídelníček

Když se příliš zaměřujete na práci, je snadné zanedbávat vaše fyzické zdraví. Ale když podporujete své zdraví kvalitní výživou a cvičením, stanete se silnější a odolnější vůči stresu. Péče o sebe sama nevyžaduje celkovou revizi životního stylu. Dokonce i malé věci vám mohou zvednout náladu, zvýšit energii a vyvolat pocit, jako byste se vrátili zpět do hry.

Udělejte si čas na pravidelné cvičení

Pomoci vám může například aerobik, ale i jiné cvičení. Zvyšuje tepovou frekvenci, což způsobí, že se zapotíte. To je velmi efektivní způsob, jak si zvednout náladu a zvýšit energii.

Může ale stačit procházka, běh, tanec, bubnování a podobné aktivity, které pozitivně působí na váš nervový systém. Pro maximální úlevu od napětí a stresu je dobré cvičit denně alespoň 30 minut. Zařaďte proto cvičení do vašeho celodenního harmonogramu.

Nemusíte nutně cvičit 30 minut v kuse, klidně si to rozdělte na dva nebo tři kratší časové úseky.

Jakmile vás v práci přepadne stres, udělejte si krátkou přestávku. V ideálním případě, pokud je to možné, se jděte projít mimo pracoviště. To vám pomůže znovu získat psychickou rovnováhu.

Vytvořte si inteligentní jídelníček

Jídlo může mít obrovský dopad na to, jak se cítíte během pracovního dne. Pravidelná konzumace malých a zdravých jídel pomůže tělu udržet rovnoměrnou hladinu cukru v krvi. Udrží potřebnou energii a zabrání změnám nálad. Na druhé straně může nízká hladina cukru vyvolávat pocit úzkosti a podráždění. Příliš mnoho jídla může zase způsobit letargii – chorobnou spavost nebo lhostejnost.

Minimalizujte cukr a rafinované sacharidy. Když jste ve stresu a dáte si něco sladkého, případně pečivo, těstoviny nebo hranolky, můžete se cítit na první dojem dobře, protože tyto potraviny vedou k rychlému nárůstu nálady a energie. Ale pozor, podobné potraviny zhoršují příznaky stresu!

Snižte také příjem kofeinu, trans-tuků a potravin s vysokou úrovní chemických konzervačních látek nebo hormonů.

Naopak se snažte jíst více omega-3 mastných kyselin. Nejlepším zdrojem jsou tučné ryby (losos, sleď, makrela, ančovičky, sardinky), ale také mořské řasy, lněné semínko a ořechy.

Vyhněte se nikotinu. Kouření se sice může zdát uklidňující, nicméně nikotin je silný stimulátor, který vede k vyšším, nikoliv nižším hladinám úzkosti a stresu.

Vyhněte se také požívání alkoholu. Z krátkodobého hlediska sice snižuje starosti, ale příliš mnoho konzumace může po vystřízlivění způsobit velmi nepříjemnou úzkost a podstatně prohloubit stres.

3. Zlepšete kvalitu spánku

Nedostatek spánku narušuje vaši produktivitu, kreativitu, schopnost řešit problémy a soustředit se. Čím lépe se vyspíte, tím lépe jste schopni řešit své pracovní povinnosti a zároveň se vyrovnat se stresem.

Zlepšete kvalitu vašeho spánku tím, že uděláte změny v denní a noční rutině. Jděte do postele a vstávejte ve stejnou dobu každý den, dokonce i o víkendech. Zamyslete se také nad tím, co během dne jíte a pijete, čímž docílíte i lepšího spánku. Poraďte se se svým lékařem, terapeutem nebo výživovým poradcem. Ideální je spát 8 hodin. Ne více, ne méně.

Vypněte minimálně hodinu před spaním všechny zobrazovací zařízení, to znamená televizi, počítač, mobilní telefon apod. Pokud například usínáte při zapnuté televize, nebo vám nedejbože běží celou noc, tělo si nikdy díky záření dostatečně neodpočine. Podle odborníků totiž zobrazovací zařízení potlačuje produkci melatoninu (hormon tmy a spánku).

Před spánkem se také vyhněte stimulační aktivitě a stresovým situacím. Místo toho se zaměřte na tiché a uklidňující aktivity, jako je čtení nebo poslech hudby. Světlo mějte vždy jen velmi slabé, protože tělo se pomalu připravuje na odpočinek.

4. Plánujte a organizujte

Pokud hrozí, že vás stres na pracovišti přemůže, existují jednoduché a praktické kroky, které můžete podniknout, abyste získali zpět kontrolu nad vaší myslí.

Seřiďte si čas a snižte stres z práce

Vytvořte si vyvážený časový plán. Samá práce a žádná zábava je skvělý recept pro naprosté vyhoření. To nesmíte dopustit! Snažte se najít rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem, společenskými aktivitami a chvilkou jen pro sebe.

Udělejte si hezké ráno a nespěchejte. Dokonce i 10-15 minut může být velmi zásadní pro celý pracovní den. Nastavte si proto budík o několik minut dříve, abyste nemuseli zběsile spěchat a získali jste více času, čímž také můžete snížit stres. Nastavte si ráno tak, abyste už nikdy do práce nepřišli na poslední chvíli nebo dokonce pozdě.

Naplánujte si během dne pravidelné přestávky. Užijte si přes den krátkou přestávku a jděte se na chvilku projít, ideálně na čerstvý vzduch. Snažte se také dostat od pracovního stolu a jděte na oběd. Pomůže vám to se uvolnit a znovu dobít síly. Budete pak více produktivní, jen ale nezapomeňte na kvalitní jídelníček, o kterém píšeme o několik řádků výše.

Oddělte pracovní život od toho soukromého. Mnozí z nás jsou totiž po tlakem proto, že jsou k dispozici 24 hodin denně.

A to je špatně! Zapomeňte na vyřizování pracovních e-mailů nebo telefonátů, když jste doma. Naučte se dodržovat pravidlo soukromí a vypusťte z hlavy práci. Ani o ní nepřemýšlejte.

Vždycky, když se vám v hlavě zrodí myšlenka „Jak já to vlastně udělám“, řekněte si rovnou „Zítra je taky den“.

Nepřehánějte své pracovní nasazení. Vyhýbejte se přeskakování nebo přidávání naplánovaných věcí a nesnažte se do jednoho pracovního dne nasoukat co nejvíce věcí. Pokud toho máte hodně, naučte se rozlišovat mezi “měl bych” a “musím”. Přesuňte úkoly, které nejsou skutečně nutné do dolní části seznamu, nebo je úplně odstraňte.

Naučte se plánovat a řídit úkoly podle priorit. Nejprve řešte úkoly s vysokou prioritou, pak teprve ty ostatní. Pokud máte řešit něco obzvláště nepříjemného, ​​udělejte to předčasně a za žádných okolností to neodkládejte. Bojujte s prokrastinací (chronická tendence odkládat plnění úkolů na pozdější dobu). Zbytek dne pak bude podstatně příjemnější.

Rozdělte si projekty na malé postupné kroky. Pokud máte na starosti velký projekt, snažte se práci naplánovat tak, abyste udělali jeden zvládnutelný krok najednou, nikoliv tak, abyste dělali vše naráz.

Předejte odpovědnost a úkoly na podřízené pracovníky. Nemusíte přeci vše dělat jen vy. Můžete se tak zbavit stresu a to celkem zásadně.

5. Změňte své dosavadní návyky

K pracovnímu stresu přispívá také negativní myšlení a chování. Změňte tyto návyky a uvidíte, že bude mnohem snazší stres zvládnout.

Odstraňte perfekcionismus – dokonalost. Když si nastavíte nereálné cíle, brzy se dostanete do úzkých a podpoříte tím stres.

Nesnažte se zvládat nezvladatelné. Mnohé věci v práci jsou mimo naši kontrolu, zvláště chování jiných lidí. Přestaňte se na ně soustředit a raději se zaměřte na věci, které dokážete ovládat, například na způsob, jakým se rozhodnete reagovat na přicházející problémy.

Dívejte se na krizové situace s humorem. Někdy je to velmi těžké, ale jak se říká, když nejde o život, tak jde o *****. Při správné použití je humor skvělým způsobem, jak uvolnit stres na pracovišti. Když vy nebo lidé kolem vás začnete pracovat příliš vážně, zkuste najít způsob, jak tuto náladu zlepšit tím, že řekněte nějaký vtip nebo zábavný příběh. Uvidíte, že to funguje.

Stres a adaptogeny

Stres, přesněji stresová reakce, je odpovědí těla na signál ohrožení – psychického i tělesného. Během této reakce dojde k významné změně nastavení biologických procesů, která nám umožňuje účelně čelit ohrožení formou boje nebo útěku.

• Tato změna zahrnuje zvýšení krevního tlaku v centrálním oběhu a ve svalech, nadprodukci glykagonu a inzulínu, přerušení procesu trávení, redukci činnosti imunitního a antioxidačního systému, zúžení vědomí a intelektových funkcí a četné další projevy.
• Ke stresorům – spouštěčům stresové reakce patří útoky na integritu naší osobnosti (urážky, ponižování, duševní traumata) i tělesná zátěž v podobě nepřiměřené námahy, nemoci, bolesti, přejídání se, nadměrné konzumace alkoholu, léků a drog, příjmu toxických látek ze stravy i z prostředí, extrémní hluk a četné další faktory.
• Míru stresu (stresové reakce) lze exaktně měřit pomocí různých klinických nástrojů.

Stresová reakce je stav diametrálně odlišný od normálního (optimálního) fungování organismu a je tudíž žádoucí se od ní rychle a důsledně oprostit. Stavem, který ji zcela kompenzuje, je relaxační reakce. Je to stav, kdy náš organismus není ničím zatížen, vnímáme jen libé pocity, mysl je uvolněná, starosti i strasti jdou mimo nás.

Relaxační reakci však spontánně dosahují pouze děti a velmi mladí lidé. S přibývajícím věkem se schopnost relaxovat vytrácí. Lze ji sice „uměle“ vyvolat alkoholem, léky a drogami, ale po jejím odeznění se objeví stresová reakce jako následek.

S přibývajícím věkem a nepříznivými okolnostmi nás zastihují stresové reakce příliš často. Stresem změněné parametry biologických pochodů se fixují a stávají zárodkem chronických onemocnění jako jsou choroby krevního oběhu, rakovina, diabetes, choroby trávicího traktu a mnohé další.

1. Vyhýbání se stresu a praktikování vhodných forem odpočinku a relaxace jsou sice zásadní a osvědčená doporučení, z četných epidemiologických a klinických výzkumů však vyplývá, že jsou ve většině případů obtížně nebo neúčinně uskutečňována.
2. Velmi účinným, i když jen doplňkovým nástrojem ochrany zdraví před negativními dopady stresu je užívání adaptogenů v podobě doplňků stravy.
3. Výběr adaptogenních látek z rostlinné říše a ověření jejich účinků na lidský organismus je významným přínosem sovětské vědy do fondu světového poznání v oblasti fyziologie.

Primárním zadáním badatelů v době studené války bylo najít takové látky, které by vybraným profesním skupinám osob umožnily projít extrémními formami zátěže s nejmenšími škodami na zdraví. V praxi byly adaptogeny užívány především sovětskými vrcholovými sportovci.

Jak adaptogeny fungují? Účinky jednotlivých adaptogenních látek se do určité míry liší, v řadě ohledů ale působí obdobně.

Regulují sílu a prudkost stresové reakce svým účinkem na její hormonální řízení, chrání tkáňovou strukturu kůry nadledvinek, kde se „stresové“ hormony tvoří, před vyčerpáním, regulují uvolňování a využití inzulínu a glukózy, omezují zvýšení krevního tlaku a zejména brání tomu, aby nedošlo k významnému oslabení imunitního a antioxidačního systému. Zprostředkovaným efektem užívání adaptogenů je zlepšená energetická bilance.

Ke klinicky nejprostudovanějším adaptogenním látkám patří rosaviny a kyselina salidrová (Rhodiola rosea), ginsenosidy (Panax ginseng a Panax quiuquefolium), eleutherosidy (Eleutherococcus senticosus), ajugoly (Ajuga turkestanica) a withanolidy, withaferina sitoindoly (Withania somnifera).

Téměř všechny adaptogenní látky stimulují metabolismus, pouze adaptogeny z withanie jej tlumí, což představuje specifickou výhodu a kvalitu, protože stimulů nerovové soustavy jako takových přijímáme nadbytek.

Pokud budeme stimulující adaptogeny užívat s kofeinovými nápoji, může dojít k nadměrné stimulaci nervové soustavy a poruchám usínání. Budeme-li užívat adaptogeny z withanie spolu s kofeinovými nápoji, stimulační účinek kofeinu se prakticky zruší.

Adaptogeny nemají žádnou obdobu v podobě léků a v mnoha konkrétních případech ochrany zdraví a rekonvalescence po závažnější nemoci prokazují neocenitelnou službu.

Online prodej Stressblock

Zešedivět můžete už po pár dnech velkého stresu. Kortizol je neúprosný

Pokud jste se domnívali, že se vás šedé vlasy nebudou týkat alespoň do šedesátky, dost možná vás pohled do zrcadla nepříjemně vyvedl z omylu. První šediny se vůbec nemusí objevit až když už je sami přirozeně očekáváte. Naopak, mohou vás překvapit klidně i po dvacítce.

Zešedivět můžete skutečně i z příčin, které nijak nesouvisí s vaším skutečným věkem. Na vině může být nepřiměřená psychická zátěž i dlouhodobý stres. Vědci již dlouho ví, že existuje spojení mezi stresem a šedinami, v nedávné studii se však podrobněji zaměřili na mechanismus, který za procesem stojí.

Kortizol

Přišli na to, že hlavní roli při šedivění vlasů může hrát hormon kortizol, kterému se rovněž přezdívá stresový hormon. To proto, že jeho hladina v těle narůstá, když se člověk ocitne „v ohrožení“ a má buďto bojovat, nebo utéct.

Je to důležitá funkce, která pomohla lidstvu přežít, ale trvale zvýšená hodnota kortizolu s sebou nese řadu negativních zdravotních následků. Mezi ně může patřit i šedivění, které vám zbytečně přidává věk a ubírá na mladistvé svěžesti.

Studie publikovaná v časopise Nature hovoří o tom, že kortizol ovlivňuje část nervového systému, jehož funkce nepodléhá naší vůli. Jeho nervová zakončení jsou po celém těle a pronikají i do každého vlasového folikulu.

A zde je ukrytý hlavní problém. Chemikálie uvolňované během stresové reakce způsobují aktivaci všech buněk, tedy i buněk produkujících pigment.

A protože ty jsou neustále v pohotovosti, zásoby pigmentu pro vlasy se brzy vyčerpají.

Stačí pár dní stresu

Škodlivý dopad stresu, který byl vědci zjištěn, vás určitě překvapí. Ukázalo se, že pigment se ztrácí již po několika dnech intenzivního působení kortizolu.

Proto může mnohdy stačit vypjatý týden, kdy se doslova nezastavíte, a výsledkem může být trvalá změna barvy vlasů. Jakmile je pigment jednou pryč, vlasy už si svou původní barvu zpět nezískají.

Pak už pomůže jen barvení, které ale vlasy logicky namáhá a je také časově a finančně nákladné.

Dalším rizikovým faktorem, který může způsobit předčasné zešedivění, je kouření. Je prokázáno, že celoživotní kuřáci šedivějí již v poměrně mladém věku, a to jak muži, tak i ženy. Také špatná výživa se na barvě vlasů může podepsat. Nízký příjem proteinů, vitaminu B12, mědi a železa je rizikový. Posledním faktorem jsou však také geny.

Pokud vaši rodiče zešedivěli již okolo třicátého roku věku, je velmi pravděpodobné, že i vás čeká podobný osud. S tím se prostě nedá pohnout, ale pokud to víte, můžete se na to aspoň připravit. Z lékařského hlediska neexistuje nic, co lze udělat, aby se proces zvrátil, když je geneticky předurčen.

Podle ní to však neznamená, že environmentální faktory, jako je například stres, nehrají roli.

Za šedivění může i stárnutí způsobené akumulací oxidačního stresu. Tento stres vyvolává nerovnováha mezi antioxidanty a volnými radikály, které poškozují tkáň, proteiny a DNA.

Určitý stupeň takového poškození je v dnešní době zcela normální – současná rychlá doba tomu jen nahrává. Množství šedin se zvyšuje s přibývajícím věkem, přičemž normální je jejich nárůst asi o 10 procent během deseti let.

Běžně se šediny začínají objevovat po třicítce, ale obvykle je to jen pár vlasů na spáncích, které se dají snadno zamaskovat.

Je možné tomu zabránit?

Nicméně proces můžete oddálit přeci jen oddálit. Třeba volbou vhodných potravin, takových, které obsahují vysoký obsah omega-3 mastných kyselin, jako jsou vlašské ořechy a mastné ryby.

Pomáhají i potravinové doplňky, jako jsou vitaminu B12 a vitamin B6.

 Důležitý je samozřejmě celkově zdravý životní styl, který pomáhá tělu přirozeně regenerovat a odbourávat toxiny, které se v organismu hromadí.

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

4 překvapivé způsoby, jak může stres ničit vaše vlasy

Někomu, zejména mužům, může připadat péče o vlasy trochu povrchní, ale rozhodně na tom není nic špatného. Většina žen chce přece vypadat co nejlépe a vlasy hrají v otázce vzhledu opravdu velkou roli. Ne nadarmo se říká, že vlasy jsou korunou krásy. A jestli s nimi máte nějaký problém, je dobré ho řešit.

Jedním z velmi pravděpodobných viníků může být stres. Jestliže vás něco trápí, může se to negativně podepsat i na vašich vlasech. Dovedete si pak představit, co udělá stres se zbytkem těla, včetně míst, která nevidíte?

Jestliže se v posledních týdnech změnila kvalita vašich vlasů některým z následujících čtyř způsobů, považujte to za poplašný signál. Musíte si uvědomit, že tělo není hloupé a svými nedostatky vám naznačuje, že něco s vámi není v pořádku a měli byste to změnit.

Na vlasech se stres může podepsat následovně:

1. Vlasy vám padají jako blázen

Telogenní effluvium je lékařský termín pro vypadávání vlasů, často způsobené extrémním stresem. Změna pracovního místa, porod, nebo dokonce i prudký průběh chřipky mohou stačit k tomu, aby se u vás tato diagnóza projevila. Pokud máte pocit, že vám padají vlasy zhruba dvakrát víc než obvykle a trvá to dva týdny nebo déle, příčinou může být stres.

Také se vám mohou na hlavě začít tvořit menší lysinky velikosti mince, které jsou charakteristické pro nemoc zvanou alopecia areata. Jedná se o stav, kdy imunitní systém napadá vlasové folikuly.

Příčina tohoto onemocnění není přesně známá.

Pravděpodobně to ale může být právě stres, vzhledem k tomu, že kvůli němu stoupá krevní tlak, hladina cukru v krvi a může se také zhoršit nebo projevit ekzém.

2. Trvá věky, než vyrostou o půl centimetru

Výzkumy prokázaly, že když je člověk ve stresu, odrazí se to i ve způsobu jeho stravování. Více konzumuje nezdravé potraviny. Nejspíše ale máte vlastní zkušenost, a nepotřebujete k tomu žádné studie, kdy jste po náročném dni večer snědli litrový kelímek se zmrzlinou nebo sáček chipsů na posezení.

Když se tohle stane jednou za čas, vůbec nic se neděje. Ale jestliže si z takového večerního hodování uděláte zvyk, může to zpomalit růst vlasů. Špatná výživa totiž může způsobit, že vaše tělo přechází do takzvaného režimu přežití.

To znamená, že se energie na růst vlasů přesouvá na funkce organismu, které jsou nezbytné právě pro přežití.

3. Začne se vám posouvat hranice vlasové pokrývky

Stres vás někdy může tak vyčerpat, že si skoro ani nemůžete vyčistit zuby. Když už na to dojde a vy si k tomu stáhnete vlasy do culíku, dejte pozor, aby nebyl příliš utažený.

Mohly by se totiž začít vytahovat a uvolňovat drobné vlásky lemující linii vlasů, což by mohlo poškodit folikuly. Kvůli tomu by se vlasy ztenčily a hranice vlasové pokrývky by mohla začít ustupovat dozadu.

Proto si raději stahujte vlasy jenom volně a na noc si je vždy rozpusťte.

4. Vlasy si budete vytrhávat sami

Jsou i lidé, kteří trpí tzv. trichotillománií, tedy poruchou, která způsobuje, že si lidé začnou sami vytrhávat vlasy z hlavy.

Tato činnost je většinou reakcí na prožívanou úzkost a člověka určitým způsobem uklidňuje. Trichotillománie je poměrně vzácný stav, takže z ní nemusíte mít velké obavy.

Ale přesto, pokud máte podezření, že se u vás projevila, naplánujte si schůzku s dermatologem nebo psychiatrem.

Vlasové změny rozhodně neignorujte

Ztotožňujete se s něčím z výše zmíněného? Máte podezření, že začal stres ovlivňovat kvalitu vašich vlasů? Zkuste popřemýšlet také o dalších možných příčinách, například o hormonálních změnách nebo třeba chudokrevnosti.

Rozhodně se však zaměřte na to, jak byste si mohli od stresu účinně ulevit. Můžete začít dělat dechová cvičení, praktikovat jógu, jít na procházku, zkusit nějakou terapii, zajít na masáž nebo na kávu s kamarádkou… Díky tomu, že se zbavíte stresu nebo ho alespoň snížíte, začnou být vaše vlasy zase kvalitnější. A nejen vlasy, ale i všechno ostatní.

Mohlo by vás taky zajímat:

Jsi úplně nemožná! A ty jsi blbej! Hádky v partnerství zhoršují zdraví

Ilustrační foto: Ingimage

Každý desátý Čech starší patnácti let se občas dopouští některé z forem násilí ve vztazích. Vyplynulo to z průzkumu agentury Nielsen Admosphere ve spolupráci s Ligou otevřených mužů.

Dvacet šest procent oslovených lidí žijících v dlouhodobém partnerském vztahu přiznalo, že se u nich doma někdy křičí a členové domácnosti se vzájemně urážejí a nadávají si.

Jedenáct procent připustilo, že se nějakého násilného chování vůči partnerovi, partnerce, dětem či jiným členům rodiny dopustili v posledních dvanácti měsících.

Tvůrci průzkumu to označují ze velký problém, i když je jasné, že v každé domácnosti si pod pojmem nevhodné chování představují něco jiného. Někdo je celý život zvyklý snášet, že ho opilý partner občas zmlátí, někdo podává žádost o rozvod ihned, když mu partner vyhubuje, že je doma binec.

„Při zjednodušeném přepočtu se v České republice jedná o více než tři čtvrtě milionu lidí starších patnácti let. Přitom je jisté, že jde pouze o špičku ledovce, protože v naší populaci žije určitě mnoho lidí, kteří svůj problém nepřiznají, nebo ho nejsou schopni ani rozpoznat,“ uvedla socioložka Hana Friedlaenderová, která na výzkumu pracovala.

Jeho autoři se snažili zjistit, jestli se na neshodách v rodinách podepsala pandemie, kdy spolu lidé v domácnostech trávili více času, než byli zvyklí. Hodně se mluvilo a psalo o tom, že se partneři v té době hádali a objevovali, co jednomu na druhém vadí. Jenže výzkum ukázal něco jiného.

„Rozdíl ve výskytu násilí v rodinách ve srovnání s výzkumem realizovaným před pandemiií se neukazuje a to ani z pohledu deklarovaného násilného chování respondentů, ani z pohledu hodnocení násilného chování ze strany jejich partnerů a partnerek.

Čísla nám vycházejí velmi podobně jako při předchozím průzkumu, který jsme realizovali před pandemií a ve kterém jsme pokládali stejné otázky,“ říká socioložka.

Mnohé rodiny naopak tvrdí, že je covidová doba stmelila. „Nikdy dříve u nás nebyla taková pohoda. Žijeme v dvougeneračním domě, mladí s dětmi nahoře, my s manželem dole. Nikdy dříve jsme se tak často nescházeli u společného jídla, her s dětmi.

My jsme se s mužem hádali kdysi, za mlada, kvůli výchově dětí, kvůli nedostatku peněz. Co jsme v penzi, nepamatuji se na hádku. Od mladých křik rozhodně neslyším, občas je nějaká neshoda kvůli banalitám jako binec na zahradě, ale celkově nechápu, proč se v souvislosti s covidem mluvilo o hádkách a násilí v rodinách.

Ani u známých jsem nic takového nezaznamenala,“ vypráví osmašedesátiletá Ivana.

Naopak padesátiletý Roman potvrzuje, že pro jeho vztah byla doba pandemie zničující. „Lezli jsme si se ženou v době lockdownu tak, až nás to oba zaskočilo. Po jedné kruté hádce jsem se dokonce odstěhoval na dva týdny na chatu. Teď zase oba chodíme do práce, máme své koníčky, vídáme se méně, tak se i méně hádáme,“ vypráví.

Výzkum ukázal, že u šestnácti procent lidí se v době pandemie snížila schopnost zvládat emoce a vztek. „Mohl narůst počet lidí, u nichž se zvýšila intenzita a frekvence násilných epizod. Jinými, slovy, ti, kteří se dokázali chovat nenásilně ve vztazích před pandemií, to podle našich dat zvládli i během ní.

Zajímavá budou časem čísla z intervenčních center a organizací pro oběti násilí, která ukážou, zda se během pandemie zvýšil počet jejich klientů.

Počítejme také s tím, že dopady pandemie za psychické zdraví budou ještě nějakou dobu dojíždět,“ říká Evžen Nový, vedoucí terapeutického týmu programu Zvládání vzteku, který Liga otevřených mužů nabízí.

Odborníci na tuto problematiku upozorňují na zajímavý jev, o kterém se moc nemluví.

Ukazuje se, že lidé, kteří se dlouhodobě setkávají doma s násilím, hádkami, ponižováním, zkrátka žijí v nepohodě, mají více zdravotních potíží, než ti, kteří žijí v harmonickém vztahu.

Různé výzkumy ukázaly, že lidé vystaveni slovní či fyzické agresivitě častěji trpí chronickými záněty, metabolickými poruchami i kardiovaskulárními problémy.

„Vztek vyvolává fyziologicku reakci těla, při níž jsou uvolňovány mobilizační hormony jako například adrenalin. Pokud jsem těmto stresovým hormonům vystaveni pravidelně a dlouhodobě, může to mít negativní dopad na naše zdraví,“ vysvětluje psychoterapeut Evžen Nový.

U žen a mužů, kteří žijí v nepohodě se projevuje konstantní stres, to znamená, že dlouhodobá nejistota a strach vyvolávají bolesti zad, opakující se mdloby, poruchy spánku, deprese. A týká se to samozřejmě  i dětí, které v těchto domácnostech žijí. Ale nejen jich.

Tady je zkušenost sedmdesátileté Jitky z Ostravska: „Můj zeť je hulvát, jenže dcera si to odmítá připustit, protože trpí představou, že se bez něj neobejde. Přiznala, že ji několikrát udeřil. Sousedé mi řekli, že se od nich ozývá křik, nadávky. On se chová sprostě i ke mně.

Když jsem mu řekla, že vím, jak hnusně se chová, řekl mi, že jsem stará kráva, která v jeho bytě nemá co bučet. Od doby, co tohle všechno vím, mám vysoký tlak, žaludeční potíže a příšerný ekzém, na který nic nezabírá. Jsem přesvědčená, že to je ze stresu, který ve mně vyvolává vědomí, v čem dcera žije.“

Podobných případů se odehrává za zdmi domů a bytů mnohem víc, než si většina lidí dovede představit. Problém je totiž v tom, že každý si pod pojmem hulvátství, násilí a neshody v partnerství představuje něco jiného. Jisté je ale jedno – kdo v něčem takovém žije dlouhodobě, jednou za to zaplatí zdravím.

V lepším případě jen tak, že nemůže spát a je nervózní. Ale jsou i případy mnohem horší. Jeden takový prožil sedmašedesátiletý Miroslav a možná může sloužit jako nápověda pro ty, kteří si myslí, že je normální, když se lidé doma ponižují, urážejí a hádají. Tady jsou jeho slova: „Manželka mě často kárala.

Celý život mě poučovala, jakou si mám vzít košili či tričko a když jsem selhal, vždy mě vyplísnila jako malého kluka. Jednou čekala před podnikem a já měl zřejmě jiné tričko, než jsem měl přikázáno nosit k těmto kalhotám. Zpražila mě pohledem a pak mi řekla, že vypadám jako debil. Slyšeli to moji dva spolupracovníci.

Viděl jsem ty soucitné pohledy. No nic, nechal jsem to být. Slovo ‚debil‘ však bylo v naší domácnosti slyšet čím dál více. Když zemřela moje máma, dohodl jsem se se sestrou, že se nastěhuju do bytu, který po ní zůstal. Prostě jsem na stará kolena opustil manželku. Ulevil jsem jí od života s debilem. Byla dost překvapená.

A já taky, protože mi sestra řekla, že se celá rodina divila, jak to ponižování, křik a urážky můžu tak dlouho vydržet. Lidé vnímali to, co já bral jako normální, protože jsem si na to zvykl. A nejzajímavější je, že co žiju sám, zlepšilo se mé zdraví.

Doktor se divil, jak mám teď všechny hodnoty v pořádku, ale když jsem mu řekl možnou příčinu, jen pokýval hlavou, že chápe.“

Rady, jak vybrat sprchové dveře do koupelny

V našem článku přitom opomeneme praktické sprchové boxy, které jsou už z továrny dveřmi vybavené. Zajímat nás budou sprchové kouty do niky. Ty se hodí i do nestandardních prostor a když jsou dobře nainstalované, vypadají jako přirozená součást místnosti. Navíc je zde prostor pro praktické police, výklenky nebo háčky. Chce to už jen vybrat ty správné dveře.

Vyhněte se nejčastějším chybám

Své sprchové dveře byste si měli vybrat už v průběhu plánování koupelny. V tu chvíli totiž ještě máte možnost řešit rozvržení dispozic. Máte přehled o celkové velikosti prostoru a všemu důležitému můžete vyčlenit odpovídající místo. 

Někdy se uživatelé potýkají s velkými komplikacemi. Výsledná sprcha jim například vyjde menší, než to vypadalo na papíře. Nepočítali s tím, že po obložení stěn se velikost sprchového prostoru nepříjemně zmenší. Rovněž se stávají chyby při řešení podlahy.

Kdo ve sprše nechce sprchovou vaničku, ten musí podlahu ve sprše správně vyspádovat, snížit sprchu pod úroveň zbytku koupelny. Jinak totiž nezbývá než vystavět do sprchy schod.

Tak sice zamezíte potopám v koupelně, ale zase tím sprchový kout přestává být bezbariérový.

Pokud se ale vše podaří, pak už je výběr sprchových dveří jen třešničkou na dortu. Uživatelé mohou vybírat podle systému otevírání.

Zdroj: Sanitino

Dvoukřídlé sprchové dveře

Vhodná volba pro ty uživatele, jimž vyšel poměrně široký vstup do sprchového koutu, ale přesto chtějí šetřit prostorem, hlavně tedy vně koutu. Dvoukřídlé sprchové dveře totiž nabízejí většinou maximální variabilitu v otevírání, tedy je lze otevírat dovnitř i ven. Jsou vhodné i do bezbariérových koupelen.

Jednokřídlé sprchové dveře 

Častou volbou zákazníků jsou jednokřídlé sprchové dveře, které i v úzkém sprchovém koutě poskytnou dostatečně pohodlný vstup. Je ale zapotřebí dostatek místa pro otevření. V dnešní době je běžné, že výrobci uvádí na trh modely, které se dají instalovat na pravou i na levou stranu.

Posuvné sprchové dveře

Malým koupelnám se zavděčí právě tento typ sprchových dveří. Neukrajují z prostoru uvnitř ani vně sprchového koutu. Při jejich výběru věnujte pozornost materiálu a velikosti pojezdných koleček.

Čím větší kolečka, tím lépe a déle dveře fungují. Vybírejte ideálně masivní ložisková kola (alespoň 2 cm v průměru) se spodním vodícím dílem.

Velmi žádaný je také mechanismus, který místo koleček využívá kluzák. 

Zalamovací sprchové dveře

Osoby se zdravotními indispozicemi ocení zalamovací dveře, které nabízejí velmi široký vstup. Lze si vybírat dveře se zalomením dovnitř nebo ven. Výhodou je i to, že zde není tolik zákoutí, kde by se mohla usazovat špína a zdraví nebezpečné mikroorganismy.

Otočné (pivotové) sprchové dveře

Po designové stránce jsou excelentní volbou sprchové zástěny s otočným systémem. Na rozdíl od dveří posuvných, jednokřídlých nebo dvoukřídlých se také lépe čistí.

Pokud ale nevyberete kvalitní model, může se stát, že se budete potýkat se stékáním vody ze dveří na podlahu koupelny.

Nadstandard představují dveře se zdvihovým mechanismem, který zajišťuje aretaci v okamžiku nadzvednutí sprchových dveří nad prahovou lištu a jejich otevření.

Jakou zvolit výplň?

Stále poměrně častým typem bývá plastová výplň, ale zákazníci od ní postupně upouští. Je to hlavně z důvodu estetických – na plastové části je dobře vidět každá nečistota či škrábanec. A těchto skvrn na kráse se zpravidla už nikdy nezbavíte.

Výplň z čirého skla je cenově dostupná a obrovský výběr umožňuje každému zákazníkovi vybrat si tu správnou variantu.

Standardem je dnes bezpečnostní sklo o poměrně velké tloušťce (alespoň 6 mm), které při běžném provozu spolehlivě odolává po celá léta.

Další rady

Vyhrajte si také s volbou materiálu rámu a jeho barvou. Na výběr jsou rámy hliníkové nebo pochromované, chytrou volbou je povrchová úprava satin, jež odolává mechanickému i chemickému poškození.

U sprchových dveří očekáváme maximální těsnost. Při vaší večerní sprše spotřebujete desítky litrů vody a na podlahu koupelny by se neměla dostat jediná kapička. Proto věnujte pozornost kvalitnímu těsnění.

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.