Probiotika, prebiotika – jejich zdroje a účinky na zdraví

Aby byla vaše střevní mikroflóra zdravá a chránila vás, i ona potřebuje správnou výživu. Bude vám stačit dodržovat zdravé stravování a konzumace čerstvých lokálních plodin.

• V minulém článku jsme se zaměřili na živé bakterie známé jako probiotika, jejichž přítomnost ve střevech je zcela zásadní pro zdravý organismus se silným imunitním systémem.
• Než se podíváme blíže na jejich “potravu” prebiotika, krátce si zopakujeme rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky.
• Důležité je přitom vědět, že užívání probiotik bez prebiotik a naopak ztrácí smysl.

Ze středu lidského těla ze střev vychází obranný systém pro celý organismus. Nefungují-li střeva správně, dochází zároveň k oslabení imunity a vzniku řady zdravotních problémů.

1. Probiotika jsou zdraví prospěšné bakterie, které udržují zdravou střevní mikroflóru nebo-li mikrobiom, zlepšují trávení a vstřebávání živin a chrání tělo před vlivem škodlivých látek.
2. Jelikož jsou probiotika “živá”, musí přijímat potravu podporující jejich rozmnožování, růst a aktivitu.
3. Touto potravou jsou právě prebiotika.
4. Společně probiotika a prebiotika působí:

• proti rozmnožování škodlivých bakterií,
• udržují zdravou střevní mikroflóru,
• zlepšují vstřebávání živin
• a posilují imunitní systém.

VÍTE, CO JSOU SYNBIOTIKA?

Vedle probiotik a prebiotik je třeba ještě zmínit tzv. synbiotika kombinující oba druhy bakterií.

Nejlepším synbiotikem v přirozené podobě jsou mléčné kysané výrobky.

Chcete-li tělu dodat prebiotika i probiotika zároveň, dopřejte si každý den jogurt nebo jiný kysaný mléčný výrobek.

• Prebiotika tedy představují potravu, bez které by se zdraví prospěšná probiotika nemohla vůbec rozmnožovat a pečovat tak o naši střevní mikroflóru.
• Prebiotika vlastně ve střevě vytváří ideální podmínky, aby v nich probiotika mohla přežívat a prospívat našemu zdraví.
• Prebiotika jsou přitom těžko stravitelné nebo nestravitelné oligosacharidy, které obsahují některé potraviny.

Ne každý oligosacharid je však žádoucí prebiotikum, protože způsobuje různé trávicí problémy (např. nadýmání).

Také přirozená prebiotika je dobré si pečlivě vybrat.

• fungují jako “potrava” pro probiotika
• příznivě působí na střevní mikroflóru
• snižují energetický příjem
• zvětšují objem stolice a potlačují tak zácpu
• posilují imunitní systém organismu
• podpora odolnosti proti infekcím a vzniku alergií
• preventivně působí při střevních problémech, infekcích a průjmech
• snižují hladinu cholesterolu
• podporují vstřebávání vápníku, hořčíku a dalších minerálů

JAKO ZDROJ INULINU DOPORUČUJEME:

Blendea SUPERCOFFE s inulinem z kořene čekanky pro podporu zdravého zažívání a vyprazdňování, s medicinálními houbami pro podporu imunity a špetkou cejlonské skořice pro příjemnou chuť.

1. Stejně jako u probiotik lze prebiotika rozdělit na přirozená a umělá.
2. Nechcete-li se řešit, zda máte ve stravě dostatek prebiotik a probiotik, můžete jednoduše nakoupit vhodné potravinové doplňky.
3. Vždy je ale lepší a zdravější organismu důležité živiny a jiné látky dodávat přirozenou potravou. 
4. V případě prebiotik je nejlepším přirozeným zdrojem oligosacharid inulin, který se nachází například v kořenu čekanky, v hlízách topinamburu a jakonu a v chřestu, česneku, cibuli a pórku.

Prebiotika obsahují také luštěniny, které však u některých osob vyvolávají nadýmání a jiné trávicí problémy. Chce si to “zkusit” na vlastní kůži.

• Hlavní význam prebiotik a probiotik spočívá v jejich preventivním působení.
• Proto je velmi důležité dbát na výživu dětí od jejich narození, kdy je v prvních měsících velmi důležité kojení.
• Mateřské mléko totiž obsahuje vše podstatné včetně těchto dvou složek, na kterých je téměř závislý vývoj imunitního systému.

Je všeobecně známo, že nekojené děti častěji trpí zažívacími potížemi (bolesti bříška, průjmy, nadýmání apod.). 

• stimulují obranný systém
• podporují správné zažívání
• zmírňují projevy kožních nemocí a alergií

Probiotika a prebiotika působí preventivně a chrání střeva před škodlivými látkami.

1. Nejvýznamnějším přirozeným prebiotikem je oligosacharid inulin.
2. Inulin je rozpustná vláknina s vysoce ušlechtilými vlastnostmi a vyznačuje se nízkou energetickou hodnotu a snižuje hladinu cholesterolu v krvi. 

• zlepšuje trávení
• ulevuje od zácpy
• snižuje hmotnost
• pomáhá při léčbě diabetu

Proto se inulin hodně používá u diabetických potravin, ve kterých jsou žádané nízké hodnoty tuku i cukru.

Inulin lze zakoupit jako synteticky vyrobený doplněk stravy, lepší je opět v přirozené podobě v potravinách.

• Cibule – 1 až 8 g/100 g
• Česnek – 9 až 16 g/100 g
• Chřest – 2 až 3 g/100 g
• Cikorka – 36 a 48 g/100 g
• Topinambury (Jeruzalémský artyčok, židovské brambory) – 16 až 20 g/100 g
• Yacon – 7 až 8 g/100 g

Čekanka je vynikajícím zdrojem inulinu.

Prebiotika nejsou žádné nedostupné “zboží”, najdeme je v běžně dostupných potravinách rostoucích u nás.

Mezi našimi tipy na přirozená probiotika však nechybí ani potraviny z exotičtějších lokalit. Dnes už i ty seženete v běžných obchodech, takže hurá na nákup!

Na závěr článku pro vás mám tip na 100% přírodní doplněk stravy obsahující prospěšnou vlákninu.

Čekanka je občas považována za plevel, což je trochu škodu. Její modré květy zkrášlují pastviny, meze i louky kolem cest.

Především pak kořen čekanky, který se sice obtížně vykopává, ale zase obsahuje účinné prebiotikum inulin.

Čekanka se hodně přidává do bylinných čajů, které prospívají a čistí trávící soustavu, nebo do směsí při cukrovce.

VÍTE, ŽE se z čekanky vyrábí náhrada kávy známá jako cikorka?

Vyráběla se především po 1. světové válce, kdy bylo tradiční kávy nedostatek.

Kořen čekanky je bohatým zdroje inulinu.

KOŘEN ČEKANKY přidáváme do kávové směsi Blendea SUPERCOFFE pro podporu imunity, zdravého trávení a zvýšení energie.

Nač utrácet za drahé doplňky stravy a exotické potraviny, když to nejlepší stojí doslova pár korun?

Skvělým zdrojem inulinu a dalších účinných látek (vitamín C, D a E, železo, síra, fosfor, draslík, karoten atd.) prospěšných lidskému zdraví je úplně obyčejná cibule.

Inulin jí dává schopnost příznivě ovlivnit činnost a mikroflóru střev, takže ji bez obav přidávejte pod maso, do salátů, do pomazánek i polévek.

Cibule je zdravá syrová, vařená, dušená i pečená. Pouze smažením přichází o účinné látky.

Vedle cibule je stejně úžasnou potravinou česnek, který kromě toho, že pokrmům dodává skvělou chuť, pomáhá tělu zbavit se různých neduhů a nemocí.

Díky obsahu inulinu a dalších látek má česnek celou řadu zdravotních přínosů:

• má antibakteriální a antivirotické účinky
• protisrážlivé účinky
• působí proti plísňovým kožním infekcím
• snižuje krevní tlak a cholesterol
• zmírňuje alergické projevy
• chrání před cukrovkou
• odstraňuje dýchací potíže
• zlepšuje vstřebávání železa

Stejně jako cibule, nesmí česnek chybět v žádné kuchyni.

• Pórek obsahuje podobné látky jako cibule s česnekem a nechybí ani inulin, což z něj dělá třetí laciné prebiotikum pro zdravější střeva.
• Pórek se hodí zejména do polévek a pomazánek, šetřit s ním rozhodně nemusíte.
• Pórek čistí žaludek a zlepšuje peristaltiku střev a častější konzumace pórku chrání před střevními problémy a průjmy.

Pórek představuje preventivní ochranu před žaludečními potížemi.

Chřest už je méně typickou potravinou pro české končiny, ale v dnešní době už není nejmenší problém jej sehnat.

Jeho nevýhodou je fakt, že se jedná o potravinu, jejíž sezóna je poměrně krátká od dubna až do června. Pro nás je důležité, že obsahuje vlákninu.

1. Chřest rovněž posiluje imunitní systém, má detoxikační účinky a hodně pomáhá při problémech s močovými cestami a ledvinami.
2. Chřest má údajně protirakovinné účinky.

Také chřest patří mezi prebiotika.

Topinambur je na pohled zvláštní rostlina. Jeho jasně žlutý květ připomíná slunečnici, kořen vypadá trochu jako zázvor a používá se stejně jako brambory.

Na rozdíl od brambor je ale lze jíst i syrové. Topinambur je opravdu důležitou potravinou z pohledu obsahu inulinu.

Díky tomu židovské brambory, jak se topinamburu přezdívá, podporují a zlepšují zdravou střevní mikroflóru.

Vedle inulinu obsahují další cenné látky (např. vitamín C, železo, křemík, draslík a další).

Topinambur se dá jíst syrový, vařený i opečený.

Mezi exotičtější potraviny bohaté na prebiotikum inulin je jihoamerická pod zemí rostoucí zelenina s českým názvem jakon.

Setkat se můžete také s jinými názvy – yacon, jicama a taraca a původem pochází z deštných pralesů v jižní Americe, zejména Peru a Bolívie. Bez problémů je možné jakon pěstovat i v našich podmínkách.

Jakon stejně jako topinambur na první pohled připomíná brambory. Vzhled v tomto případě však hodně máte a hlíza jakonu chutná spíše jako šťavnaté a osvěžující ovoce.

• Jakon chutná jak hruška s příchutí ananasu či melounu a navrch se špetkou vanilky.
• Jakon obsahuje inulin, který z něj dělá přirozené prebiotikum prospívající střevům a střevní mikroflóře.

Jakon je exotické prebiotikum podporující zdravé trávení.

1. Chcete-li si býti skutečně jisti, že máte v potravě dostatek prospěšné vlákniny, můžete svůj jídelníček obohatit o 100% přírodní doplněk.
2. Blendea SUPERCOFFEE inulin z kořene čekanky a prospěšné houby, avšak žádný lepek, laktózu, cukr či jinou chemii.
3. Je tedy vhodná úplně pro každého, kdo má zájem do jídelníčku zařadit zdravé potraviny a pít lepší, zdravější kávu.

• SLOVO AUTORKY:

1. Co si z obou článků věnovaných tématům probiotik a prebiotik přesně vzít?
2. Především to, že zdravá výživa hraje zásadní roli ve “filmu zvaném pevné zdraví”, a pokud bude naše každodenní strava vždy kvalitní a pestrá, nemusíme už utrácet peníze za drahé syntetické potravinové doplňky.
3. V tomto případě myslete na to, aby vám doma nechyběla výše uvedená zelenina, kysané mléčné výrobky a kvašené produkty ???? 

Probiotika: 100% nejlepší zdroje probiotik z potravin

Znáte těchto 12 zdrojů probiotik – z potravin? ✔️ Sepsali jsme pro vás, proč jsou probiotika důležitá, z čeho je získat, a proč probiotika doplnit do svého jídelníčku. Seznamte se.

Zdroje probiotik z potravin – hlavní suroviny

Probiotika jsou živé organismy (zdraví prospěšné bakterie), které pozitivně působí na naše zdraví. Mezi probiotika se řadí bakterie, které pomáhají udržovat náš mozek a tělo v dobrém stavu. Nejznámější účinky probiotik jsou především na trávicí ústrojí, ale také pomáhají v boji s dalšími obtížemi našich životů.

Podle některých zdrojů pomáhají zlepšovat stav pleti. Většina lidí ví, že při užívání antibiotik by se měla užívat i probiotika. Jsou vhodná při problémech se zácpou nebo průjmy. Probiotické bakterie můžeme najít i v některých potravinách, v tomto článku si pár z nich představíme.

Jak probiotika fungují?

Probiotické bakterie se zachytí a usadí v tlustém střevu. Primárně se probiotika soustředí na produkty různých organických kyselin, kyseliny mléčné a v neposlední řadě – rozklad složitých cukrů.

Díky této činnosti hynou „nepřátelské“ patogenní a hnilobné bakterie, jež mohou ohrozit rovnováhu. Takže pokud si udržujeme ve střevech zdravé prostředí, udržujeme zároveň zdravý i náš imunitní systém.

K čemu jsou probiotika dobrá?

Stav našich střev a střevní mikroflóry zásadně ovlivňuje náš celkový zdravotní stav. Ve střevech dochází k vytváření buněk imunitního systému člověka. Nedostatek probiotik je způsoben užíváním antibiotik, nezdravým jídlem, alkoholem, kouřením, stresem, střevními problémy. Probiotika posilují střevní mikroflóru a ovlivňují celý imunitní systém.

Pozitivní účinky probiotik:

• vylepšují vstřebávání živin z přijatého jídla

• vhodné po užívání antibiotik – obnovují střevní mikroflóru

• dodávají energii a napomáhají udržení správné tělesné hmotnosti

Kdy probiotika užívat?

Nejvhodnější je, každý den zkonzumovat jednu potravinu, která obsahuje hodně probiotik.  To, že střeva nefungují, jak mají, se dá poznat díky častým zažívacím potížím, zhoršené imunitě, kožním problémům, výkyvům nálad, problémům s váhou.

V jaké situaci je vhodné zvýšit příjem probiotik?

• pokud užíváte antibiotika

• při plísňovém onemocnění na kůži, v ústech či pohlavních orgánech

• jestliže máte oslabenou imunitu

• při průjmu, zácpě, Crohnově nemoci atd.

• při onemocnění močových cest, slinivky, žlučníku, jater

• pokud trpíte alergií a intolerancí na laktózu

• v průběhu těhotnství a kojení.

Vztah probiotik a prebiotik

Často se zaměňují, ale jde o naprosto rozdílné věci. Prebiotika jsou jednoduché cukry (tzv. oligosacharidy) – jde o potravu pro hodné bakterie. Prebiotika vytváří ve střevech podmínky k tomu, aby tam mohly růst a přežívat zdraví prospěšné bakterie – tedy probiotika.

Jako probiotika se označují živé mikroorganismy, které působí pozitivně zejména v naší střevní mikroflóře – tedy pozitivně ovlivňují náš trávicí trakt, jehož kondice však má dopad na celý náš organismus. Naopak prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které napřímo podporují aktivitu, růst či udržení bakterií střevních, které pozitivně působí ve střevní mikroflóře.

Takže pozor – nezaměňovat tyto složky, naopak, na obě se při zdravém životním stylu poctivě zaměřit.

Nejlepší přírodní zdroje probiotik

Některé potraviny můžete znát, jiné pro vás možná budou záhadou – bavíme se o potravinách, které obsahují vyšší poměr probiotik. Jde třeba o kysané zelí, dále pak mléčné produkty či trochu exotické potraviny. Které to jsou?

Další potraviny obsahující probiotika jsou:

• Fermentovaná zelenina (např. nakladačky)

1. JOGURT

Jde o jeden z nejlepších zdrojů probiotik. Zdraví prospěšné bakterie vznikají při kvašení mléka, ze kterého se jogurt vyrábí. Jde zejména o bifidobakterie a laktobacily.

• Jogurt je vhodný pro osoby s vysokým krevním tlakem, také zlepšuje zdraví kostí a celkově podporuje zdraví.

• Jogurt pomáhá zmírňovat projevy syndromu dráždivého tračníku.

• U dětí zmírňuje projevy průjmu po antibiotikách.

• Pro osoby, které trápí laktózová intolerance je jogurt vhodnější než mléko. Protože bakterie umí změnit část laktózy na kyselinu mléčnou – proto je jogurt nakyslý.

·       To, zda jogurt obsahuje živé nebo aktivní kultury najdete na obalu.

2. KEFÍR

Jedná se o kvašený mléčný nápoj, který obsahuje velké množství probiotik. Vyrábí se z kravského nebo kozího mléka tak, že se do něj přidají kefírová zrna.

• Kefírová zrna jsou bakteriální kultury kvasinek a laktobacilů.

• Je výborný na naše zdraví – pomáhá při zažívacích problémech, chrání před infekčními nemocemi a podporuje zdraví kostí.

• Je lepším zdrojem probiotik než jogurt. Najdeme v něm hodně podstatných kmenů užitečných bakterií a kvasinek což je důvod jeho skvělých probatických účinků.

• Vhodný i pro osoby s intolerancí laktózy.

• Stejně tak je vhodné i acidofilní mléko, to obsahuje méně laktózy, takže ho mohou i osoby s intolerancí.

3. BRYNDZA

Patří mezi nejlepší přírodní probiotika, protože je jedním z jejich  nejhodnotnějších zdrojů.

• Obsahuje až do 30 probiotických kmenů

• Vhodnější je ovčí a nepasterizovaná – poskytne nám mnohem větší množství výživnějších látek.

• Brynza z vysokohorského prostředí může obsahovat až několikanásobně vyšší poměr probiotik

4. KYSANÉ ZELÍ

• Vzniká mléčným kvašením jemně nastrouhaného zelí.

• Má vynikající probiotické účinky.

• Obsahuje vlákninu, vitamíny B, C, K a také železo, sodík, mangan, antioxidanty.

• Až budete zelí vybírat v obchodě, vždy vybírejte nepasterizované. Pasterizací se totiž ty dobré bakterie znehodnotí.

5. TEMPEH

Jedná se o zkvašenou sóju. Svou chutí se podobá houbám, má zemitou a ořechovou příchuť.

• Obsahuje hodně bílkovin, je vhodný jako náhražka masa.

• Při kvašení se snižuje množství kyseliny fytové a tím se zvyšuje množství živin.

• Při kvašení se vytváří vitamín B12, který původně sója vůbec neobsahuje. Tento vitamín najdeme především v masu, vejcích a mléčných výrobcích.

6. KIMČCHI

Je to kvašený korejský „křupavý“ salát. Jedná se především o zelí, ale dá se přichystat i z jiné zeleniny.

• K doladění chuti se používají různá koření jako česnek, zázvor, čili papričky atd.

• Pozitivně působí na trávicí trakt, obsahuje laktobakterie, které se jmenují Lactobacillus kimchii a kvasí kyselinu mléčnou.

• Pokud si dáte Kimčchi ze zelí, dopřejete svému tělu minerály, vitamín K, B2 a železo.

7. MISO

Jedná se o japonské koření – sójovou pastu, která vzniká fermentací sójových bobů. Do pasty se přidává sůl a také Koji, což je ušlechtilá plíseň.

• Občas se může vyrábět smícháním sójových bobů s rýží, ječmenem nebo žitem.

• Sójová pasta se používá především k výrobě miso polévky, ta je v Japonsku velmi populární, především jako snídaně.

• Obsahuje vlákninu, bílkoviny, minerály, vitamíny.

8. KOMBUCHA

Jde o kvašený nápoj vyrobenýze zeleného nebo černého čaje. Nápoj se vyrábí tak, že se do něj přidají užitečné bakterie a kvasinky.

• Je oblíbená především v Asii.

• Má pozitivní probiotické účinky.

9. NAKLÁDANÉ OKURKY

Jde o malé nakládačky naložené v roztoku vody a soli. Díky kvašení okurky získávají kyselou chuť.

• Podporují funkci trávicího ústrojí a obsahují zdravé probiotické bakterie.

• Obsahují vitamín K a sodík, mají málo kalorií.

• Pokud doma okurky nakládáte do octa, tak ty bohužel probiotické kultury neobsahují.

10. PODMÁSLÍ

Podmáslí je zbytková tekutina, která vzniká při stloukání másla. Podmáslí je buďto tradiční nebo uměle vyráběné.

• Tradiční podmáslí je tekutina, která zbyla po vyrobení másla. Tento produkt obsahuje probiotika. Často se konzumuje v Nepálu či Pákistánu.

• Podmáslí, které je kultivované, tedy uměle vyrobené neobsahuje žádná probiotika.

• V podmáslí najdeme minerály, vitamíny B12, B5, vápník, fosfor, také obsahuje málo kalorií a tuku.

11. NATTÓ

Jde o produkt podobný miso nebo tempehu. Jedná se o fermentovaný sójový produkt. Velmi častý pokrm v Japonsku, kde ho podávají k snídani smíchaný s rýží.

• Obsahuje velké množství bílkovin, vitamín K2.

• Studie potvrzují, že nattó pomáhá v prevenci osteoporózy u žen a vylepšuje hustotu tkání v kostech.

12. VYBRANÉ SÝRY

I přesto, že sýry se vyrábí kvašením, tak to neznamená, že všechny obsahují probiotika.

• Informace o probiotických kulturách naleznete na obalu.

• Sýry Mozzarella, Čedar, Gouda či tvaroh se vyrábí takovým způsobem, že je možné, že zdraví prospěné bakterie přežijí.

• V sýrech naleznete hodně bílkovin, minerálů, vitamínů, vápníků, selenu atd.

Proč jsou probiotika potřeba?

Nebude překvapení, že překlad „pro-biotika“ znamená pro-život. Tyto přátelské bakterie žijí ve střevech, a pomáhají s rozkladem stravy a absorpci živin a enzymu do organismu. Díky tomu nás udržují v kondici.

Ovšem, pokud dojde k narušení rovnováhy mezi užitečnými a škodlivými bakteriemi, nastává období zažívacích obtíží. Nejčastěji jde o průjem, zácpu, křeče, překyselení nebo nadýmání. Pokud tyto problémy neřešíme, přetavit se může v závažnější onemocnění – záněty, kožní problémy, kolitidu nebo alergie.

Prostě a jednoduše – zdravý střevní mikrobiom chrání tělo před škodlivými bakteriemi, čímž napomáhá našemu zdraví. A pokud se chcete dočíst víc, kdy a proč probiotika užívat, sepsali jsme pro vás obsáhlý článek.

Probiotika – zdroje z potraviny

Aktuální článek: Probiotika: 100% nejlepší zdroje probiotik z potravin

• Co nejvíce škodí zubům, aneb proč vzniká zubní kaz

24.09.2021

Všechno v pohodě.

Probiotika a prebiotika – jaké přináší zdravotní benefity?

Probiotika mohou mít vliv na vaše zdraví více, než si myslíte. Jde o mikroorganismy, bakterie, které tvoří součást tzv. mikrobiomu. Ten osídluje celé naše tělo, nejenom zažívací trakt. Různé bakterie, prvoky, kvasinky houby a viry najdete jak na kůži, tak v nosních dutinách, prostě všude. Ty ve střevech lze ale nejsnáze ovlivnit právě probiotiky a prebiotiky. Jaký to bude mít přínos? Co jsou nepřátelské bakterie? A jak poznat, jestli je ten váš mikrobiom v nerovnováze a stojí za zdravotními potížemi?

Přátelské a nepřátelské bakterie

Správná rovnováha mikrobiomu je to, o co by měl každý usilovat. Při opaku, nerovnováze, hrozí spousta rizik – oslabená imunita, tělo náchylnější k infekcím, zažívací potíže, chronické záněty, alergie a podle mnoha odborníků i psychické problémy, jako je deprese.

Součástí člověka je zhruba 100 trilionů mikrobů a na každou buňku lidského těla připadá cca 10 mikrobů. Někteří z nich pracují pro vás, jiní proti vám. To je mikrobiom, zcela unikátní, nezaměnitelný napříč populací. Složení je dokonale odlišné u Evropanů, Asiatů, Afričanů, lidí na severu a lidí na jihu.

Stejný není ani v jedné rodině, podobnosti může nahrávat stejný styl stravování, ale i tak je důležité si zapamatovat – co člověk, to unikátní mikrobiom. A každý den, bez přestávky, v něm svádějí přátelské a nepřátelské bakterie boj o své místo.

Probiotika jsou ty přátelské z nich, druhy mnoha kmenů, dostupné v doplňku stravy i v některých potravinách. Jakmile pozorujete výše zmíněné zdravotní potíže, je potřeba zvážit možnost, že některé z nepřátelských druhů bakterií vyhrávají boj. Typicky to může být rod candida, stojící za spoustou (nejen) trávicích potíží.

V tu chvíli mají nastoupit probiotika a prebiotika, aby nastolila opětovný pořádek.

Jaký je rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky?

Jak vědět čemu dát přednost? Zvolit probiotika nebo prebiotika? Nebo snad obojí? Co jsou probiotika a jak fungují jsme zmínili. Prebiotika si můžete představit jako potravu pro přátelské bakterie. Jde zpravidla o těžko stravitelné nebo nestravitelné oligosacharidy, tedy vlákninu.

Za nejvýznamnější přirozené prebiotikum je považován oligosacharid inulin. Získává se hlavně z čekanky, která je sama o sobě, jinak považována spíše za plevel.

I česnek má v sobě inulin a jako další prebiotický zdroj funguje ovoce, které je bohaté na pektin, jako jsou banány, ale i docela jiné potraviny – artyčoky, fazole a obiloviny.

Oblíbeným zdrojem vlákniny se snadným používáním v podobě doplňků stravy je také psyllium, rozemleté osemení jitrocele indického. Nejčastěji roste v Indii, kde jej tradiční indická ajurvédská medicína využívá po tisíce let. Různé druhy probiotik si šmakují na různých druzích prebiotika.

Takové „hodné“ kmeny bakterie E. Coli rády konzumují dokonce sportovci oblíbený doplněk D-ribózu, zato nepřátelské kmeny bakterií, které zdraví neprospívají doslova milují hlavně jiné sacharidy – klasické sladkosti, jež jejich přerůstání s radostí podporují.

Jak zjistit jestli nepřátelské bakterie přerůstají právě vám?

Bakteriální přerůstání má dokonce svoji zkratku, současně sloužící jako diagnóza – SIBO (Small Intestinal Bacterial Overgrowth) neboli syndrom bakteriálního přerůstání tenkého střeva.

Bakterie totiž dokáží být takové mršky, že se umí přemnožit a typické kmeny pro tlusté střevo, přerostou do tenkého. Naruší se tak harmonický vztah a bakterie mohou začít pojídat i základní složky potravy.

Zabrání tak přirozenému trávení a vstřebávání živin v tenkém střevě a nastávají problémy.

Máte dlouhodobé potíže se zažíváním? Cítíte, že jídlo nedokážete dobře strávit a neustále to ve vás vře? Zvažte SIBO! Právě bakterie produkují při trávení jídla plyny, které při nadměrném množství způsobují nafukování a s ním spojenou bolest břicha. Takový metan, ten se konkrétně podílí i na zácpě. SIBO se diagnostikuje především takzvaným vodíkovým dechovým testem, dostupným na gastroenterologii.

SIBO ale není jediný problém, pořádně potrápit dokáže i přerůstání kvasinek rodu candida. Strůjce většiny těchto potíží s nerovnováhou mikrobiomu je však nejčastěji jen jeden – a to jste vy. Vy máte ve svých rukou svoje stravování, péči o sebe, celkovou kvalitu života si určujete jenom vy sami.

A pozor i na antibiotika! Neblaze se podepisují na zdraví mikrobiomu.

Pokud nyní tušíte, kde je „zakopaný pes“, můžete si to ověřit. Existuje hned několik testů na komplexní rozbor vašeho mikrobiomu. Společnosti, které tuto „sekvenaci“ provádí, vám domů zašlou odběrový kit s pokyny, jak vzorek odebrat a zaslat zpátky laboratoři.

Bohužel u nás v ČR zatím neznáme takto dostupnou službu, ale do naší země zasílají např. Biomesight, VIOME, uBiome a další. Výsledky, jež vám zašlou obsahují kromě celkového rozboru i doporučení vám na míru, co jíst, čeho se vyvarovat a jaká probiotika potřebujete.

Probiotika, která nesmí chybět

Každý rod bakterií působí na zdraví člověka trochu jinak. Obecně tedy nelze říci, které probiotikum funguje nejlépe nebo je nejkvalitnější. Přesto existují dva poměrně univerzální rody, jichž má být, zjednodušeně řečeno, v trávicí soustavě většina, udržující pomyslnou rovnováhu. Jde o laktobacily a bifidobakterie, např.

Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium longum, Lactobacillus casei rhamnosus, Bifidobacterium lactis a mnoho dalších poddruhů. Velká část rodu Streptococcus, Enterococcus či Saccharomyces boulardii jsou taktéž prospěšné. Vyjmenovat všechny by představovalo extrémně dlouhý seznam.

Jen takové laktobacily zahrnují přes 150 popsaných druhů!

Naše nejnovější probiotikum od Majuli můžete prozkoumat zde: Probiotika komplex 10 miliard CFU 60 tobolek – VEGAN

Přírodní zdroje probiotik

Zdraví prospěšná probiotika můžete získat i z běžné potravy, i když často není známo, jak hojně zastoupená v té dané potravině jsou. A pokud se jedná o „homemade“ výrobky, tak mohou být přítomny i divoké druhy bakterií.

Také je otázka, kolik z nich přežije nepříznivé působení prostředí žaludku a jeho kyselin.

Obecně však lze doporučit třeba kefír, podmáslí, kysané zelí, kimchi, dlouho zrající sýry, tempeh, miso, kvašené okurky, natto a cokoliv dalšího, co podléhá kvašení.

Na co jsou probiotika, prebiotika a trávicí enzymy?

Trávení je velmi komplikovaný proces, avšak podpořit zdraví a správné fungování našeho trávení nemusí být tak složité. Stačí správně porozumět roli tří důležitých faktorů, kterými jsou: prebiotika, probiotika a trávicí enzymy.

Co jsou to prebiotika, probiotika a trávicí enzymy?

Prebiotika

Prebiotika představují ty složky potravin, které sice neumíme strávit my sami (nemáme potřebné enzymy), ale dokážou to naše přátelské střevní bakterie (jelikož ty příslušné enzymy mají).

Například naše tlusté střevo obsahuje v průměru více než 200 g živých mikroorganismů, které se společně označují jako střevní mikroflóra. To, co jíme, přitom rozhoduje, jaké mikroorganismy budou v našem střevě převažovat.

Strava bohatá na prebiotika, mezi které patří různé druhy vlákniny a nestravitelných sacharidů, stimuluje množení zdraví prospěšných bakterií.

Probiotika

Probiotika označují konkrétní živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství mohou přinést zdravotní benefity.

Potenciální probiotické mikroorganismy můžeme najít v různých druzích kysaných výrobků a v doplňcích stravy. Avšak ne všechny mikroorganismy můžeme označit jako probiotika.

Existují totiž miliony druhů mikroorganismů, ale jako probiotické lze označovat pouze ty, které mají prokázaný pozitivní vliv na zdraví.

Trávicí enzymy

Jsou základním předpokladem pro zdravé trávení. Enzymy jsou mikroskopické molekuly, které se nachází v každé jedné buňce našeho organismu, kde pomáhají při přeměně látek v tisících biochemických reakcí.

V trávicím traktu se nachází trávicí enzymy, které pomáhají například štěpit složité molekuly bílkovin, sacharidů a tuků tak, aby mohly být vstřebány přes stěnu střeva do krevního oběhu.

Tyto trávicí enzymy produkují například naše slinné žlázy, žaludek a slinivka, přičemž některé trávicí enzymy mohou být obsaženy dokonce i přímo v potravinách či produkované mikroorganismy.

Probiotika a prebiotika v potravinách – kde se nacházejí?

V některých případech najdeme probiotika v potravinách. Mezi potraviny, které mohou obsahovat zdraví prospěšné živé mikroorganismy, zvané probiotika, patří například kysané zelí, kimchi, kombucha a kysané potraviny ze živočišného nebo rostlinného mléka, jako například jogurt a kefír.

Přítomnost mikroorganismů je podmínkou výrobního procesu těchto potravin, a jde tak do jisté míry o přírodní probiotika.

Mikroorganismy konzumují přirozeně se vyskytující nebo přidané cukry v surovině a produkují z nich například kyselinu mléčnou a další složky, které dodávají výsledné potravině charakteristickou chuť. 

Živé mikroorganismy se však nenachází v každém kysaném výrobku. V případě jogurtů a kefíru množství prospěšných mikroorganismů, které představují probiotika, klesá směrem k datu spotřeby.

Kromě toho na probiotika negativně působí také tepelná úprava potraviny. Výzkum účinků potravin s obsahem probiotických mikroorganismů je zatím teprve na začátku.

Proto dosud Evropská agentura pro bezpečnost potravin nepovolila uvádět na potravinách jakákoli zdravotní tvrzení související s probiotiky.

Pro zdraví naší střevní mikroflóry jsou důležitá také prebiotika, mezi které patří některé druhy vlákniny (například inulin a pektin) a nestravitelných sacharidů (rezistentní škrob). Prebiotika v potravinách se na rozdíl od probiotik vyskytují téměř ve všech celistvých rostlinných potravinách, tedy celozrnných obilovinách, luštěninách, ovoci a zelenině.

Prebiotika jsou velké míře obsažena v česneku, cibuli, pórku, chřestu, artyčoku, pampeliškových listech, banánech, celozrnné pšenici a ovsu či mořských řasách.

Je však důležité upozornit na to, že náhle zařazení velkého množství prebiotik může mít krátkodobě nepříjemné následky ve formě průjmu či nadýmání.

Ze stejného důvodu je vhodná opatrnost s doplňky stravy obsahujícími prebiotika. 

Zdravá mikroflóra je navíc podle dosavadních výzkumů ta s největší druhovou rozmanitostí mikroorganismů a různé druhy si tak vyžadují různá prebiotika. Nejlepším způsobem, jak si vypěstovat zdravou střevní mikroflóru, je proto konzumovat 30 a více druhů celistvých rostlinných potravin týdně.

K čemu slouží probiotika?

Probiotika jsou stále předmětem výzkumů, přičemž jejich účinky se liší podle kmenů mikroorganismů, jejich kombinace v přípravku, množství CFU (jednotek tvořících kolonie) v dávce, zdravotního stavu člověka a také jeho vlastní střevní mikroflóry. Průměrný člověk je totiž hostitelem unikátní populace 100 trilionů mikroorganismů z více než 500 různých druhů. 

Dosavadní výzkum naznačuje, že konkrétní druhy probiotických mikroorganismů, nebo jejich kombinace, mohou mít pozitivní účinek v případě průjmu, syndromu dráždivého střeva, syndromu zvýšené propustnosti střev, dysbiózy, ulcerózní kolitidy, Crohnovy choroby, infekcí helicobacter pylori a clostridium difficile, vaginálních infekcí, kvasinkových infekcí a dětských ekzémů.

Jak brát probiotika s antibiotiky?

Probiotika v podobě různých kmenů mají různé potenciální účinky, základním předpokladem je proto výběr přípravku, který obsahuje kmeny účinné na váš konkrétní problém a v dostatečném množství (typicky v miliardách CFU). 

Pokud hledáte například konkrétní probiotika proti nadýmání a průjmu při léčbě antibiotiky, vhodné jsou například přípravky s obsahem kmene Lactobacillus rhamnosus.

S výběrem kmenů při komplikovanějších diagnózách vám může pomoci lékař či výživový poradce.

Množství CFU potřebné pro dosažení účinku se u různých druhů liší, přičemž větší množství nezaručuje automaticky lepší účinek daného probiotika. 

Největším problémem při výrobě probiotik je udržet mikroorganismy naživu během doby minimální trvanlivosti. Výrobce by tak měl jasně uvádět nezbytné podmínky pro jejich skladování. Chlazená probiotika nejsou automaticky trvanlivější. Když si vybíráte probiotika, obecně se doporučuje sledovat následující informace:

• Známý či ověřený výrobce a případné výsledky nezávislých testů o počtu živých mikroorganismů uvedených ve výrobku

• Konkrétní složení probiotik, rod a druh mikroorganismů a počty CFU jasně uvedeny na obalu výrobku

• Zastoupení dvou nejdůležitějších rodů Lactobacillus a Bifidobacterium

• Probiotika uzavřená v enterických (enterosolventních) tobolkách, aby překonala kyselé prostředí žaludku – většinou jsou vyrobeny z celulózy
• Jasně uvedené podmínky pro jejich skladování a také délka minimální trvanlivosti

Je vhodné užívat probiotika s antibiotiky?

Antibiotika jsou jednou z nejúčinnějších zbraní moderní medicíny a pomáhají nám překonávat závažné infekce, které by byly v minulosti až smrtelné.

Pro naši střevní mikroflóru však představují vážné nebezpečí a jejich časté či dlouhodobé užívání může způsobit nevratné škody.

Škodlivé bakterie jsou totiž jako několik málo padouchů ve městě plném dobrých lidí a antibiotika fungují jako bombardování. Zloduchy sice zničí, ale za vysokou cenu. 

Kromě krátkodobých vedlejších účinků antibiotik, jako jsou průjmy, nevolnost, vyrážky či bolesti břicha, mohou antibiotika narušovat rovnováhu naší střevní mikroflóry a zvyšovat riziko závažných dlouhodobých onemocnění. Mezi ty patří infekční onemocnění trávicího traktu, přibývání na hmotnosti, zánětlivá onemocnění trávicího traktu, poruchy imunitního systému či autoimunitní onemocnění.

Nadměrné užívání antibiotik je nešťastný moderní problém, za který nesou odpovědnost lékaři i pacienti společně. Například při chřipce či nachlazení, tedy onemocnění virového původu, antibiotika problém nejen že neřeší, ale mohou navíc vytvořit problém nový. 

Pokud to situace umožňuje, je proto určitě na místě potřebnost antibiotik s lékařem konzultovat a vyhodnotit potenciální přínosy a rizika. Následky užívání antibiotik na střevní mikroflóru není dnes možné zcela vyřešit ani probiotiky. Pokud je však antibiotická léčba nezbytná, správně zvolená probiotika mohou pomoci zmírnit následky užívání antibiotik a urychlit návrat trávení k normálu.

Průjmy v důsledku užívání antibiotik se objevují u více než třetiny pacientů léčených antibiotiky. Tuto pravděpodobnost lze významně snížit vhodnou volbou probiotika a jeho správným užíváním. Nejlepší probiotika při léčbě antibiotiky by měla vždy obsahovat optimálně rody bakterií Lactobacillus a Bifidobacterium, případně další. 

Jak užívat probiotika?

Kdy brát probiotika při antibiotikách? Odpověď na tuto otázku je závislá na konkrétním kmenu bakterií. Obecné doporučení užívat probiotika dvě a více hodin od času užití antibiotika totiž v některých případech neplatí.

Například kmen Lactobacillus rhamnosus Rosell, který je účinný při průjmech vyvolaných užíváním antibiotik, je proti antibiotikům odolný, a proto se doporučuje ho užívat ve stejnou dobu jako příslušné antibiotikum.

Z tohoto důvodu je důležité sledovat doporučení výrobce konkrétního přípravku.

Je bezpečné užívat probiotika v těhotenství?

Užívat probiotika v těhotenství se podle dosavadních poznatků zdá být bezpečné. Probiotika se u zdravých lidí nevstřebávají do krve a jejich účinek na vyvíjející se plod je tak omezen. 

Výzkumy zaměřené na probiotika pro ženy naznačují, že mohou být účinné v léčbě bakteriálních vaginálních infekcí, které zvyšují riziko předčasného porodu, při prevenci atopického ekzému u novorozenců a kojenců a při nepříjemných průjmových poruchách těhotných žen. Tyto výzkumy využívaly specifické kmeny bakterií, a proto se účinky jiných kmenů či jejich kombinací mohou lišit. Proto je důležité užívání probiotik v těhotenství vždy konzultovat s lékařem a brát v úvahu potenciální přínosy a rizika.

Jaká jsou nejlepší probiotika pro děti?

Nejlepší probiotika pro kojence jsou na začátku ta od vlastní matky. Při přípravě na porod začínají buňky v dolních porodních cestách produkovat velké množství glykogenu, což způsobí, že se na nich začnou množit bakterie druhu lactobacillus.

Tyto přátelské mikroorganismy budou prvními kolonizátory novorozence při jeho cestě na svět. A nejen to, laktobacily produkují kyselinu mléčnou a vytvářejí v porodních cestách nepříznivé prostředí pro škodlivé mikroorganismy.

Jde tak o první probiotika pro novorozence. 

Podle studií mají díky tomu miminka porozená vaginálně příznivou střevní mikroflóru složenou převážně z laktobacilů. Naproti tomu miminka porozená císařským řezem mají vyšší zastoupení nepříznivých mikroorganismů, jako je například stafylokok, pocházejících z nemocničního prostředí.

„Tento krátký akt spolknutí množství mikrobů našich matek, když vstupujeme na svět, přináší velmi důležité výhody. Ukazuje se, že vystavení bakteriím je kritickým časným krokem ve vývoji našeho imunitního systému.

Císařský řez obchází tuto zásadní událost a souvisí s vyšší mírou astmatu, alergií, obezity, cukrovky 1. typu a dalších autoimunitních onemocnění.“ (Dr.

Robyn Chutkan, lékařka, odbornice na mikroflóru a zakladatelka Ženského centra pro trávení.)

Budování zdravé střevní mikroflóry u dětí pokračuje také po porodu, díky unikátnímu složení mateřského mléka. Kromě živin pro miminko obsahuje mateřské mléko také speciální nestravitelné oligosacharidy, které vyživují příznivé laktobacily a bifidobakterie v jeho trávicím traktu. 

Probiotika pro děti se tak zdají být obecně bezpečná a některé speciální druhy se používají dokonce u nedonošených dětí jako prevence kolonizace škodlivými druhy bakterií.

Používání probiotik je podle dosavadních výzkumů bezpečné dokonce už v prvních měsících života.

Výzkum v této oblasti je však stále omezený, a proto je vždy důležité užívání jakýkoliv dětských probiotik nejdříve konzultovat s pediatrem.

Kdo by neměl užívat probiotika?

Přestože jsou probiotika považována za bezpečná, existují případy, kdy není jejich užívání vhodné, nebo je důležité se předtím poradit s lékařem, jak a která probiotika užívat. 

S lékařem by se měli poradit především lidé s poruchami imunitního systému (imunodeficiencí), léčeni na rakovinu, léčení na zánětlivá onemocnění trávicího traktu a/nebo slinivky, těhotné a kojící ženy, senioři a rodiče před podáváním probiotik malým dětem. Ačkoliv probiotika na žaludek v konečném důsledku působí pozitivně, poradit s lékařem by se měli také lidé léčení na žaludeční vředy a infekci helicobacter pylori. 

Probiotika a histaminová intolerance

Opatrnost při výběru probiotik je důležitá také u lidí trpících histaminovou intolerancí. Kysané výrobky jsou pro ně obecně nevhodné, protože mohou být zdrojem histaminu a probiotika často obsahují bakterie produkující histamin. Pro osoby s histaminovou intolerancí jsou tak vhodná výlučně specializovaná probiotika určená pro osoby s histaminovou intolerancí. 

Co způsobuje nedostatek trávicích enzymů?

Poruchy trávení mohou být způsobeny i tím, že v těle jedince dochází k nedostatečné tvorbě některých trávicích enzymů. Některé nedostatky trávicích enzymů jsou geneticky podmíněné, jako například nedostatek trávicího enzymu laktázy pro trávení mléčných výrobků či alfa-galaktosidázy pro trávení luštěnin. 

Snížená účinnost trávení může být také důsledkem stresu či syndromu dráždivého střeva.

Pokud se například velké množství nestrávených sacharidů dostane do tlustého střeva, může dojít k přemnožení bakterií produkujících plyn a zvýšenému vylučování tekutin do střeva, což způsobuje nadýmání, plynatost a průjem.

V těchto případech je možné jako jedno z řešení, kromě již zmíněných probiotik, vyzkoušet také trávicí enzymy ve formě doplňků stravy. Ty mohou obsahovat kompletní trávicí enzymy, nebo jen například alfa-galaktosidázu pro trávení luštěnin. 

Jak užívat trávicí enzymy?

Pro optimální účinnost je vhodné užívat trávicí enzymy spolu s jídlem. Na rozdíl od vitamínů se totiž trávicí enzymy nevstřebávají, ale účinkují přímo v místě potřeby, tedy v tenkém střevě.

V případě závažnějších poruch tvorby trávicích enzymů se mohou objevovat křeče, silná plynatost, hubnutí a vylučování nestráveného tuku ve stolici. V případě takových závažných příznaků je důležité vyhledat lékařskou péči. Může se totiž jednat o onemocnění známé jako exokrinní pankreatická nedostatečnost (EPI), které vyžaduje specializované lékařské vyšetření a léčbu.

Všechna probiotika, prebiotika a trávicí enzymy z naší nabídky najdete v následujících kategoriích:

• Probiotika a prebiotika
• Trávicí enzymy

Autor:Bc. Radek Látal, DiS., veganský výživový poradce

Zdroje informací: