Většina příslušníků starší generace vyrostla na pokrmech připravovaných na másle či sádle, mladší lidé často upřednostňují spíše rostlinné oleje a margaríny. O prospěšnosti i škodlivosti másla či margarínu už toho bylo napsáno i řečeno mnoho. Dá se říci, že jedno či druhé je zdravější?
Zatímco margarín, tedy průmyslově vyráběný tuk, si na chleba mažeme teprve pár desítek let, máslo, tedy výrobek z mléčného tuku, začali lidé vyrábět již před více než dvěma tisíci let. Nejprve jej využívali hlavně v kosmetice a teplé kuchyni, klasický chleba s máslem se pak začal servírovat zhruba v 17. století.
Ponechme teď stranou chuťové preference, které asi většinu lidí nasměrují při možnosti volby mezi margarínem a máslem ke druhému jmenovanému, a podívejme se spolu s odborníky na zdravou výživu na zdravotní benefity i nežádoucí účinky obou tuků.
Průmyslově vyráběný margarín vznikl z nouze ve válečných dobách, kdy byl nedostatek másla. A tak by se, řečeno s trochou nadsázky, měl používat právě jen v nouzi. Anebo raději vůbec. To je alespoň názor specialistky na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimákové.
Strach z nasycených tuků je minulost
„Margaríny se doporučovaly v rámci protitukové hysterie postavené na teorii, že nasycené (tedy živočišné) tuky zvyšují riziko nemocí srdce a cév. Měli jsme zapomenout na máslo, sádlo a vejce.
Zdravé mělo být mazat si margaríny a smažit na rostlinných olejích,“ zavzpomínala Slimáková pro Euro.cz na dobu před zhruba čtvrt stoletím, kdy se máslo dostalo na pomyslný blacklist nejedné domácnosti.
V současnosti je ale vše jinak.
Revoluce z vládní pekárny: stát rozmělní definici kváskového chleba
„Teorie o jednoznačné škodlivosti nasycených tuků (ty obsahuje máslo, pozn.red.) nebyla ani po třiceti letech intenzivního studia potvrzena. Zjistilo se naopak, že v margarínech obsažené tuky jsou nejškodlivějším tukem vůbec,“ dodala Slimáková.
Nutno však dodat, že současné margaríny nejsou pro zdraví tak škodlivé jako ty, které se vyráběly v minulosti a obsahovaly částečně ztužené tuky, v nichž byly zdraví škodlivé transmastné kyseliny. „Ani tak není žádný důvod je jíst.
Jsou to stále vysoce průmyslově upravované potraviny,“ uzavřela expertka na výživu a stravování.
Souhlasí s ní i odborník na tutéž oblast Jiří Hotzký, který margaríny považuje za napodobeninu a slabou náhražku másla. Některé z nich jsou podle něho přímo zdraví nebezpečné.
Margaríny neprospívají srdci ani cévám
„Hlavní problém u části margarínů spočívá v tom, že obsahují příliš transmastných kyselin, které způsobují celou řadu zdravotních problémů, včetně cévních a srdečních,“ uvedl pro Euro.cz s tím, že na rozdíl od řady jiných evropských států, které již obsah těchto škodlivých látek v potravě omezují, česká vláda je vůči podobným snahám nepochopitelně hluchá.
Výrobci podle Hotzkého navíc uvádějí, že ke snížení obsahu cholesterolů pomohou v margarínech přídavkem fytosterolů a tvrdí, že je to ku zdraví konzumentů. „Je to klamavá informace. Je naopak prokázáno, že ačkoliv se tyto látky skutečně podílí na snížení cholesterolu, zároveň zvyšují úmrtnost,“ uzavřel expert.
Čtěte: Opěvovaná kurkuma může zdraví i škodit. Rizikem je žloutenka
To Hana Málková, odbornice na kvalitu a bezpečnost potravin ze společnosti STOB, je vůči margarínům shovívavější. „Pokud budete vybírat kvalitní výrobky, můžete mít jistotu, že transmastné kyseliny opravdu neobsahují.
Jejich obsah se bohužel na obale uvádět nesmí, ale věnujte pozornost složení a vyhněte se výrobkům, kde byste našli ve výčtu částečně ztužený tuk. Ale dnes už na něj v margarínech opravdu nenarazíte,“ říká Málková.
Ta je mírnější, i co se týče procesu vzniku margarínů.
Margarín není umělá hmota
„Výroba margarínů je založena na fyzikálních procesech (podobně jako výroba másla), výchozími surovinami jsou tuky a oleje a nejedná se tedy o nějakou umělou hmotu, jak je často prezentováno.
Dále se přidává voda, emulgátory a případně další přídavky.
Pokud jsou použity kvalitní vstupní suroviny a nepřidávají se do výrobků nějaké zbytečnosti, tak na tom nevidím nic škodlivého,“ uvedla Málková pro Euro.cz.
Proteinová revoluce? Finové vyrobili jídlo, které využívá solární energii a oxid uhličitý
Dodává, že margarín, pokud vybereme správný, je na tom v porovnání s máslem lépe co se týče vyššího podílu zdraví prospěšných a protizánětlivých omega 3 mastných kyselin.
Některé margaríny jich prý obsahují hodně, zatímco v másle je jejich množství minimální. U některých margarínů je ale obsah nízký a významně převažují prozánětlivé kyseliny omega 6.
Podle Málkové je tak v případě, že se člověk rozhodne pro margarín, dobré nenakupovat podle ceny, ale kvality, tedy složení uvedeného na obalu.
Máslo pro dobrou imunitu
Pro volbu másla hovoří přítomnost konjugované kyseliny linolové, která je zdraví prospěšná – má příznivý vliv na imunitu, prevenci proti zánětu či podporu hubnutí a obsahuje také vitamín K2, který je důležitý pro správné nasměrování vápníku v lidském těle a užitečný pro prevenci osteoporózy.
Podle Hotzkého jsou také důležité mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které máslo obsahuje. „Ač jsou rychlým zdrojem energie a nikde se v těle neukládají, tak jsou zároveň obranou proti bakteriím a virům,“ uvedl. Naopak proti máslu hovoří hlavně fakt, že ve srovnání s margarínem má zhruba o třetinu více kalorií a asi o čtvrtinu více tuku.
Ať už tedy člověk tíhne k máslu nebo margarínu, měl by dbát především na kvalitu a co nejnižší konzumaci průmyslově vyráběných potravin a hlavně pestrost jídelníčku. A to nejen, co se týče těchto dvou odvěkých rivalů, ale stravování celkově.
Dále čtěte:
Hlídáte si cholesterol? Možná zbytečně. Škodit mohou spíše léky, které ho snižují
Změna na etiketách: z řeckého jogurtu bude koncentrovaný mléčný výrobek
Lepek není jed. Může ochránit před cukrovkou i dalšími chorobami
Rádi žvýkáte? Můžete si zadělat na vředy i nadváhu
Masem a mléčnými výrobky proti infarktu. Kardiologové překvapili novou studií
Nenápadná a výživná potravina budoucnosti. Obyčejné žaludy
Margaríny versus máslo – PharmDr. Margit Slimáková
V průběhu posledního měsíce jsem dostala hned z pěti nezávislých zdrojů děsivou internetovou informaci o margarínech, které se od umělé hmoty liší jen jednou molekulou. Byla jsem požádána o vysvětlení.
Chemickou laboratoř však nevlastním a spočítat molekuly v margarínech a různých umělých hmotách není v mých silách. I přesto o nevhodnosti margarínů přednáším už mnohá léta.
Nikdy jsem klasické margaríny nedoporučovala – na rozdíl od kvalitního másla, nejlépe v kvalitě bio a v přiměřené míře.
Nebezpečné margaríny
U zrodu margarínů kupodivu nestáli lékaři, ale výrobci potravin, kterým nevyhovovala krátká životnost přirozených rostlinných olejů a výrobků z nich.
Potravinářský průmysl tyto potíže vyřešil prodlužující se životností produktů (určitě ne životností lidí), tak zvanou hydrogenací.
Hydrogenace, nebo-li ztužování, prakticky znamená přeměnu alespoň části z polynenasycených rostlinných olejů na nasycené oleje, výsledkem je polotuhý tuk dlouhé trvanlivosti.
Z výživového hlediska hydrogenace nejen snižuje kvalitu původních zdraví prospěšných rostinných tuků, ale vede dokonce k přeměně některých z nich na tzv. trans mastné kyseliny (trans MK).
Tragédií je, že výživáři už mnohá léta vědí o rizicích trans mastných kyselin, ale mnozí lékaři (a především potravinářský průmysl) je stále doporučují. Trans MK zvyšuji hladinu cholesterolu a stejně tak i riziko srdečně cévních onemocnění.
Trans MK znamenají větší riziko ve výživě než saturované tuky, které byly dříve považovány za ty nejhorší. Je pravdou, že saturované tuky, které se vyskytují zejména v živočišných produktech, zvyšují hladinu cholesterolu, trans MK však ještě navíc snižují hladinu tzv.
HDL cholesterolu, který ochraňuje před vznikem srdečně cévních onemocnění. Trans MK také prostupují placentou a do mateřského mléka a dnes existují už i studie upozorňující na riziko zpomaleného vývoje dítěte následkem užívání trans kyselin matkou.
Složení másla
Dnes už také víme, že tuky nelze jednoduše rozděli na nasycené, nenasycené a polynenasycené. V rámci každé z těchto kategorií existují další významné skupiny. Tak například zdravotní působení nasycených mastných kyselin je silně závislé na délce řetězce.
Díky neznalosti tohoto pravidla bylo máslo pro vysoký obsah nasycených mastných kyselin v poslední době pokládáno za škodlivé.
(Ani já jsem v počátcích mého poradenství nevěděla o fyziologickém působení některých kyselin kratšího řetězce a původně máslo doporučovala před margaríny hlavně proto, že jde o přirozenou potravinu – na rozdíl od těch, jež jsou příliš technologicky upravované.)
Dnes však už víme jistě např.
to, že v másle se navíc nachází 10 až 15 % kyseliny máselné (butyric acid), která snižuje riziko vzniku rakovinných onemocnění a v některých případech dokáže i omezit vývoj nádoru.
To však určitě neznamená, že bychom se máslem měli přejídat, jisté výhody však má a hlavně není zdrojem trans MK. Většina z nás přijímá více tuků než by měla a jejich příjem je stále třeba snižovat.
Proč se bát trans mastných kyselin
Poté, co před pár lety začaly sílit hlasy o škodlivosti trans mastných kyselin, výrobci, kteří do té doby doporučovali mazat si jejich úžasné margaríny hned z obou stran chleba, se ve snižování obsahu trans MK v produktech začali předhánět.
Dnes proto na obalech často najdete uvedený obsah trans MK do 1 % obdobně, jak tomu vždy bylo u výrobků v prodejnách zdravé výživy. I když v ČR neexistuje celorepubliková síť prodejen zdravé výživy s jednotnou centrálou a pravidly, předpokládám, že prodejci výrobky s trans MK nenabízejí. V Německu a Rakousku jsou tzv.
Reformhausy, které vlastní laboratoře přezkoušející každý nový výrobek před jeho zařazením do prodejen. Tady o škodlivosti trans MK věděli už dávno a nepoužívali je. Vraťme se však ke konvenčnímu potravinářství. Ztužovat tuky je levné, snadné a pro výrobce ekonomicky velmi výhodné.
Aby uchlácholili zákazníky, množství trans tuků v margarínech většinou už drasticky snížili, ovšem ty původní a nejlevnější nyní používají při výrobě polotovarů. Zákazník samozřejmě postupně zjistí, jak je klamán, ale nějakou dobu to potrvá. Pak bude konečně nezbytné trans tuky redukovat i v potravinářských výrobcích.
Jsem si ale jistá, že průmysl do té doby přijde s další „novinkou“. Připomíná mi to chování farmaceutických firem nabízejících úžastný lék, o jehož nežádoucích účincích se dozvíme až po několika letech prodeje, tj. v době, kdy už většinou slušně vydělal a hlavně výrobci mají řešení, které je zaručeně lepší a samozřejmě dražší.
Množství trans MK není u nás povinné udávat, a tak je na obalech potravin často najdete schované pod názvem ztužené nebo hydrogenované tuky. Nacházejí se ve většině z konvenčně připravovaných potravin a platí pravidlo, že čím dříve jsou na nich uvedeny v seznamu ingrediencí, tím hůře, protože tím je jich tam více.
K „trans bohatým“ potravinám patří fast food jídla, sušenky, smažené brambůrky a další slané křupky, dortové polevy, řada hotových cereálií a müsli tyčinek, koláče, krekry, vdolečky a koblížky, salátové zálivky i některé chleby.
Navrhuji hru, při které si po větším nákupu uděláte čas a projdete složení všech nakoupených potravin.
Moje doporučení
- Snížit celkové množství přijímaných tuků s důrazem na tuky vysoce průmyslově upravované. .
- Maximálně omezit polotovary, sušenky atp. (Na obalech ve složení najdete hydrogenované nebo ztužené rostlinné oleje).
- K mazání na chléb používat kvalitní máslo – nejlépe bio a s mírou.
- Do teplých pokrmů patří za studena lisované oleje, ale přidávají se až do hotových jídel.
- Smažit občas i na sádle.
- Na úkor živočišných převážně saturovaných tuků přijímat kvalitní za studena lisované rostlinné oleje.
- Pravidelně do jídelníčku zařazovat zdroje omega 3 mastných kyselin a přirozené potraviny bohaté na kvalitní oleje jako je avokádo, ořechy a semínka (nesmažené a nesolené!).
Margaríny a zdravotní riziko – aneb neskandální uvedení na pravou míru
Článek byl zveřejněn před více než 1 rokem,a proto může obsahovat již neaktuální informace.
Poznámka redakce: Kurzívou jsou vyznačeny citace z anonymní poplašné zprávy, která se hromadně šíří po internetu.
V poslední době se ke mně opakovaně dostala anonymní zpráva, která je lavinovitě šířena prostřednictvím e-mailu a webových stránek – Margaríny jako zdravotní riziko (Rama s nama).
Jako odbornice na zdravou výživu dětí cítím povinnost se k obsahu těchto tvrzení vyjádřit, protože jsou dle mého názoru naprosto zavádějící, matoucí nebo dokonce zcela lživá!Transfigurované mastné kyseliny (anglicky trans-fats) jsou určité druhy nenasycených tuků (mohou být mono-nenasycené nebo poly-nenasycené). Termín „transfigurované mastné kyseliny“ neexistuje. Obecně se používá termín „trans mastné kyseliny“.
Transfigurované tuky se v přírodě vyskytují v nevelkém množství v mase a mléčných produktech. Tyto přirozené látky ale nepředstavují žádný problém.
Transfigurované tuky z regálů v obchodech s nimi ovšem nemají mnoho společného.
Je sice pravdou, že jsou trans mastné kyseliny součástí tuku v mase a mléčných výrobcích, a do jisté míry o nich můžeme mluvit jako o přírodních, jejich „bezpečnost“ však zatím nebyla uspokojivě prokázána.
Jsou vytvořené průmyslově částečnou hydrogenací rostlinných olejů a živočišných tuků. Tento chemický proces byl vyvinut na počátku 19. století a první výrobek zpracovaný touto metodou poprvé přišel do prodeje v roku 1911 pod názvem Crisco.Moderní rostlinné tuky (margaríny) se částečnou hydrogenací (tedy ztužováním) díky moderním technologickým postupům již řadu let nevyrábějí.
Místo ztužování se používají jiné procesy (např. tzv. interesterifikace), kdy škodlivé trans mastné kyseliny prakticky nevznikají. S použitím tohoto postupu je vyráběna naprostá většina rostlinných tuků dostupných pro spotřebitele na českém trhu (detailní informace o výrobě a složení rostlinných tuků jsou k dispozici například na http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/102_MT_2007.pdf
Na rozdíl od přirozených nejsou transfigurované tuky potřebné, a také nejsou právě prospěšné zdraví. Konzumace transfigurovaných tuků pětkrát zvyšuje riziko koronární srdeční choroby. Zdravotníci proto celosvětově doporučují omezení spotřeby transfigurovaných tuků na stopová množství.
Transfigurované tuky získané částečnou hydrogenací olejů jsou obecně považovány za mnohem horší než přirozené.Trans mastné kyseliny jsou skutečně zdraví škodlivé a v odborných kruzích je rozebírán zejména jejich vliv na vznik kardiovaskulárních onemocnění, diabetu mellitu II.
typu nebo některých nádorových onemocnění. Nicméně současné margaríny se vyrábějí výhradně z rostlinných tuků a olejů – pocházejí tedy z čistě přírodních zdrojů, a díky moderním výrobním postupům trans mastné kyseliny, na rozdíl např. od másla, prakticky neobsahují.
Není tedy nutné se jich obávat.
A teď je to zajímavé… Margarín byl původně vyroben jako krmivo, po němž měli rychle přibývat krocani. Ty ale místo toho zabíjel. Ovšem lidé, kteří předtím vložili do výzkumu všechny své peníze, chtěli aby se jim vrátily, a tak dali hlavy dohromady a uvažovali, co udělat, aby je dostali zpět.
Margarín byl původně vyroben na popud císaře Napoleona III., který potřeboval pro svou armádu dostatek levného a přitom chutného tuku vyhovující konzistence. Stejnou funkci plnil margarín i za války. Současné výrobky však nelze s jejich předchůdci starými více než 60 let vůbec srovnávat.
Vědecké poznatky nabízejí stále nové možnosti a výroba je v těsném závěsu za nimi.
Původně to byla bílá hmota bez chuti a zápachu, takže do ni přidali žluté barvivo a umělou příchuť, a začali to lidem prodávat místo másla.Svou barvu získávají margaríny např.
přidáním beta-karotenu, což je barvivo, které se zcela běžně vyskytuje ve žlutých či oranžových druzích ovoce (je to zároveň provitamin vitaminu A a pro tělo je více než příznivý).
Navíc beta-karoten se někdy přidává také do másla.
Tak co, chutná? ZNÁTE rozdíly mezi transfigurovanými tuky (margaríny) a máslem? Obojí má stejné množství kalorií. Máslo má, při 8 gramech oproti 5 gramům v margarínu, o něco více nasycených tuků.
Máslo má oproti kvalitním rostlinným tukům výrazně vyšší procento nasycených mastných kyselin.
Rostlinné tuky se navíc vyrábějí s obsahem tuku mezi 20 % až 80 % (obsah tuku v másle je 80 %, energetická hodnota je tedy značně odlišná), a tak si je mohou dopřát i lidé, kteří potřebují z nějakého důvodů dodržovat dietu s nízkým obsahem tuku.
Máslo podporuje vstřebání mnoha dalších živin z jiných jídel. Vstřebávání živin není pouze vlastností másla, ale tuků obecně. Jako příklad mohu uvést například vitaminy rozpustné v tucích, které jsou, jak jejich název napovídá, rozpustné v tucích jako takových, nikoli pouze v másle.
Máslo má spoustu nutričních výhod, zatímco margarín jen pár a to ještě přidaných chemiky! Co se týče nutričních výhod, opak je pravdou.
Nutriční výhody poskytují margaríny, protože obsahují látky, které jsou nezbytné například pro zdraví srdce a cév (máslo obsahuje velké množství cholesterolu a nasycených mastných kyselin, které jim naopak škodí), jsou důležité pro růst a vývoj dětí, podporují imunitní systém atd.
Jednou z mála výhod másla může být například to, že obsahuje kyselinu CLA. Ta pomáhá při hubnutí, ale aby bylo množství opravdu přínosné, museli bychom sníst tolik másla, že by výsledek z přemíry tuku a energie byl spíše opačný.
Máslo chutná mnohem lépe než margarín a může povznést chuť ostatních jídel.Tvrzení o chuti (nejen) másla či margarínů představuje zcela individuální názor, který není možné objektivně zhodnotit. Stejně tak není možné rozhodnout, jestli je chutnější vanilková nebo jahodová zmrzlina.
Máslo tu je po staletí, ale margarín méně než 100 let.Ani tvrzení, že máslo je tu po staletí, není možné považovat za hodnověrný argument.
Máslo se v minulosti objevovalo spíše u bohatších vrstev, masová konzumace rostlinných olejů, ze kterých se rostlinné tuky vyrábějí, má mnohem delší tradici. A navíc, margarín byl „objeven“ již za Napoleona III.
, je tedy určitě starší než 100 let (žil totiž v letech 1808-1873).
A teď o transfigurovaných tucích…Margaríny obsahují velmi mnoho transfigurovaných mastných kyselin (některé přes 50% … a ví někdo, CO je těch zbývajících 50%?).
Podle poslední studie Harvard Medical, může konzumace margarínů, ve srovnání s těmi, které konzumují stejné množství másla, zvýšit počet onemocnění srdce u žen o 53%.
Moderní margaríny obsahují trans mastné kyseliny pouze ve stopovém množství a zdraví srdce a cév (nejen u žen) tudíž nepoškozují, spíše naopak mu díky vysokému podílu vícenenasycených mastných kyselin prospívají. Zajímavé je, že máslo mívá v průměru cca těchto 5 % trans mastných kyselin.
Zvyšují celkový cholesterol a LDL (to je ten škodlivý cholesterol) a snižují HDL cholesterol (prospěšný cholesterol). Moderní margaríny mohou naopak prokazatelně svým složením přispívat ke snižování hladiny cholesterolu v krvi. Celkový cholesterol naopak zvyšuje máslo, protože jej cholesterol samo obsahuje. Více informací je k dispozici například na webových stránkách www.zdravykorinek.cz.
Až pětinásobně zvyšují ohrožení rakovinou. Snižují kvalitu mateřského mléka. Snižují odpověď organismu na antigen (imunita). Snižují odezvu těla na inzulín.Toto tvrzení je opět spojené s konzumací trans mastných kyseliny, nikoli tuků jako takových.
Některé studie je, tedy trans mastné kyseliny v margarínech neobsažené, skutečně s rakovinou spojují. Rostlinné tuky naopak přispívají k podpoře imunitního systému, a protože obsahují podobné nenasycené mastné kyseliny, jako mateřské mléko, není důvod, proč by jeho kvalitu snižovaly.
To dokládá i fakt, že jsou stejné látky přidávány do doplňků stravy pro maminky či do náhradní kojenecké výživy.
Ale co je nejhorší …Margarínu chybí pouze jediná MOLEKULA – aby z něj byla 100% umělá hmota!!! To poslední by samo o sobě mělo postačit k tomu, aby se soudný člověk ihned a do konce života vystříhal konzumace jakékoli formy „umělých jedlých tuků“, a čehokoli jiného, co prošlo hydrogenací.
Margaríny jsou vyrobeny z rostlinných tuků a olejů, jsou tedy zcela přírodního původu. Ze syntetickým původem plastů (umělé hmoty) nemají nic společného. Nehledě na to, že pojem umělá hmota v chemickém názvosloví stejně neexistuje.
Navíc by mě osobně velmi zajímalo, kterou jednu molekulu měl autor na mysli – odborně se jedná o naprostý nesmysl.
Transfigurované tuky jsou nepřirozené, a proto je tělo nikdy nemůže strávit a spotřebovat ve formě energie. Ale ani správně vyloučit. Hromadí se v něm, lepí se na buňky, které dusí. Ucpává to artérie, ztučňuje játra a bez ohledu na tělesnou námahu nebo cvičení s tím nic neuděláte. Takže mrtvice, infarkt, selhání jater nebo ledvin nebo rakovina číhají hned za rohem.
Trans mastné kyseliny mohou skutečně přispívat ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění a jsou dávány do souvislosti s některými druhy rakoviny. Nicméně opět se jedná o trans mastné kyseliny jako takové, kterých je například v másle i 5 %, kdežto v drtivé většině rostlinných tuků na našem trhu pouze stopové množství.
Tuto informaci je možné velice snadno ověřit na obalech výrobků při nákupu.
Nevěříte? Zkuste tohle: Kupte vaničku umělého jedlého tuku, otevřete to a nechte někde venku ve stínu nebo v garáži. Po několika dnech pozorování si povšimnete několika věcí (vyzkoušení osobně doporučuji, protože se tak velice snadno a na vlastní oči přesvědčíte o tom, jako moc „pravdivá“ následující tvrzení jsou):
- nepřiblíží se k tomu žádní hlodavci, žádný hmyz, ani otravné octomilky, ba ani švábi;Abyste si toto tvrzení opravdu ověřili, museli byste u krabičky s margarínem strávit několik dní v plné bdělosti. Myslím, ale že i v říši zvířat se „odvážlivci“ najdou.
- ani po letech se to nezkazí a nezačne jinak páchnout;Rostlinné tuky mají stejně jako jiné potraviny omezenou dobu trvanlivosti. Ta je přibližně 3 měsíce od data výroby, ovšem při správných skladovacích podmínkách (při nevhodném skladování bude pochopitelně kratší). Po uplynutí této doby se jejich kvalita začíná měnit a protože se jedná o tuky, nazývá se tento proces „žluknutí“, margarín mění konzistenci, barvu i zápach.
- nemá to žádnou výživnou hodnotu, takže to nic nebude žrát a nic na tom ani v tom neporoste;Složení rostlinných tuků je z výživového hlediska výhodnější než složení tuků živočišných. Nejsou zdrojem cholesterolu a oproti máslu mají příznivější složení mastných kyselin – prakticky neobsahují trans mastné kyseliny a pomáhají doplňovat příjem potřebného množství vitaminů.
- dokonce i plísně a mikroorganismy se tomu vyhnou (a to už je co říct!!).I když je pravdou, že tuky (ať už máslo či margarín) plesniví podstatně méně, mohou je plísně a jiné mikroorganismy napadnout stejně jako každou jinou potravinu. Nižší výskyt plísní je dán hlavně tím, že plísně obecně rostou spíše na sacharidových, případně bílkovinných substrátech, nikoli na tuku. Pokud byste však hledali bakterie, myslím, že byste byli úspěšní (řada bakterií se totiž tukem živí).
Proč to nic živého nechce? Protože to je z 99.99% plast, který život zabíjí!! Rostlinné tuky nemají s plasty nic společného, jsou vyráběny z čistě přírodních rostlinných tuků a olejů. Navíc rostlinné tuky život skutečně nezabíjejí (resp. dosud nebyl doložen žádný případ), pouze je výše zmíněné formy života jako zdroje života nevyhledávají.
Na druhé straně jsou to ale takové organizmy, které si klidně smlsnou na dřevě, a to i ztrouchnivělém, na jedovatých houbách a uhynulých zvířatech. Chcete si to s nimi snad vyměnit?Co takhle rozpustit si na pánvi kelímek od jogurtu a namazat si to na topinku? Ne? Tak proč jíte margaríny?Pamatujte: COKOLI zabíjí život, zabíjí i VÁS …. jen pomaleji.
Více nebezpečné jsou různé názory anonymních „rádobyznalců“.
Vliv margarínu na lidský organismusVětšina odborníků na výživu dnes prohlašuje, že obyčejné máslo je lepší – pokud ho jíme s mírou. Není pochyb o tom, že máslo je přírodní produkt, zatímco margaríny musí být vyráběny složitým technologickým procesem a nejsou tedy přírodním tukem.
Margarín by zůstal bez vydatné pomoci barviv a jiných přísad nevábnou šedivou hmotou. Máslo i margaríny se dnes vyrábějí dost podobným technologickým postupem, a oba postupy jsou průmyslové. Máslo má původ v mléce, margaríny v rostlinných tucích, jedná se tedy v obou případech o produkty přírodního původu.
Ani přírodní původ však některým potravinám nezaručuje zdravotní prospěšnost – např. nadměrná konzumace másla a živočišných tuků obecně může vést ke vzniku srdečně cévních onemocnění.
Většina nutričních terapeutů, lékařů a dalších odborníků z oblasti výživy a preventivního lékařství, včetně jejich odborných společností, doporučuje pokrýt 2/3 rostlinným tuky a oleji a pouhou 1/3 tuky živočišnými (včetně tuků v mase, mléčných výrobcích, vejcích).
Do másla, na rozdíl od margarínu nemusí být vitaminy přidávané uměle. Máslo obsahuje přírodní vitaminy ze kterých jsou nejdůležitější A a D. Vitamin A je potřebný pro dobrý zrak a zdravou pokožku a navíc je důležitý antioxidant. Vitamin D podporuje vstřebávání vápníku, důležitého prvku pro zdravé kosti a zuby.
Není pravdou, že máslo obsahuje všechny vitamíny přirozeného původu. Máslo obsahuje hlavně vitaminy A a D, margariny zase vitamin E, který má původ v rostlinném oleji.
Účinek vitaminů v organizmu je stejný, ať mají zdroj v margarínu nebo v másle (nehledě na to, že i do některých druhů másla se vitaminy také přidávají).
Tak. Teď už to víte! A povězte to přátelům…Teď znáte skutečnost strany pohledu specialisty na výživu dětí a prosím – opravdu ji předejte svým přátelům. Původně šířený text totiž lze označit za tzv. hoax, tedy úmyslně šířenou poplašnou zprávu.
Tu je možné na první pohled snadno rozpoznat.
Obsahuje totiž zpravidla velmi tendenčně pojaté negativní tvrzení (například o tom, že se na sedačkách v kině a metru nakazíte žloutenkou či virem HIV, protože zde nakažení lidí úmyslně umísťují infikované injekční stříkačky), které předkládá bez jakékoli diskuze, názoru reálného odborníka nebo pracoviště či skutečně existující vědecké studie. Je také lavinovitě šířena e-mailem a není jasný její skutečný autor. Na první pohled je však více než patrná snaha někoho či něco očernit nebo vyvolat paniku. Teď už to víte. Více informací naleznete na www.hoax.cz.
PS: Muchomůrka zelená nebo třeba vraní oko jsou také 100% přírodní. Dokonce víc než máslo, protože máslo už je vlastně průmyslově zpracované mléko a smetana…
Jitka Rusková, DiS., nutriční terapeutka, Poradenské centrum Výživa dětí www.vyzivadeti.cz, 800 230 000
Máslo, nebo rostlinný tuk? Jak se má stravovat malé dítě?
Oslovili jsme s několika zajímavými dotazy nutriční terapeutku, paní Hanu Knížkovou z poradenského centra Výživa dětí. Děkujeme jí za odpovědi.
Oslovili jsme s několika zajímavými dotazy nutriční terapeutku, paní Hanu Knížkovou z poradenského centra Výživa dětí. Děkujeme jí za odpovědi
Dobrý den, od kdy mohu dávat dceři máslo? Je lepší ho střídat například s Ramou? Popřípadě s kterou, je jich více druhů. Dceři je nyní 8 měsíců. Děkuji vámTzv. volné tuky (např. olej, margarín nebo máslo) se mohou do jídelníčku malých dětí zařazovat v době prvních nemléčných příkrmů. Např.
tepelně upravená zelenina na oleji apod. Pokud je Vaší dceři již 8 měsíců, můžete ji mazat pečivo libovolně margarínem či máslem. Z důvodů prevence srdečněcévních onemocnění od dětského věku, bych Vám doporučovala upřednostňovat v jejím jídelníčku spíše tuky rostlinné.
Podle aktuálních doporučení lékařů, nutričních terapeutů a dalších výživových odborníků jsou rostlinné tuky nedílnou součástí zdravého a vyváženého jídelníčku dospělých i dětí od útlého věku. Ze všech přijatých tuků by měly být 2/3 rostlinného a 1/3 živočišného původu.
Musíme si ale uvědomit, že doporučené množství pro živočišné tuky již většinou vyčerpáme konzumací skrytých tuků v potravinách (uzeniny, smažené pokrmy, maso, mléčné výrobky), z viditelných tuků bychom měli tudíž konzumovat tuky rostlinné. Na našem trhu je velké množství rostlinných tuků, které můžete v dětském i Vašem jídelníčku střídat.
Různé rostlinné oleje (př. slunečnicový, řepkový, olovový aj.) a rostlinné tuky (př. margaríny Rama, Flora, Perla a další). Důležité je, aby Vaše dcerka nedostávala nízkotučné formy těchto potravin. V případě margarínu Rama můžete volit např. druhy Rama Classic, Rama Idea!, Rama Máslová i ostatní a můžete je libovolně střídat.
V jídelníčku Vaší dcerky by se ale neměl vyskytovat druh Rama linie, protože má snížený podíl tuku. Tuky by se dětem do dvou až tří let věku neměly v jídelníčku nijak zvlášť omezovat.
Můžu dávat ročnímu dítěti mléčné jogurty? Někde jsem četla, že například Pacholíček nebo Bobík by se takto malým dětem ještě dávat neměly. Moc díky za odpověď.Ročnímu dítěti již mléčné jogurty dávat můžete. Upřednostňovat byste měla výrobky obsahující maximálně 5% tuku. Vhodnou volbou jsou jogurty bílé, do kterých pokrájíte čerstvé ovoce.
Z ovocných jogurtů je dobré volit ty, které obsahují nejmenší podíl přidaných látek. Pokud se bude jednat o různé mléčné dezerty či jiné pochoutky, vybírejte takové, které mají ve složení na prvním místě tvaroh, nikoli smetanu. Nevhodné jsou výrobky se sníženým podílem tuku. Tuky by se dětem do dvou až tří let věku neměly v jídelníčku nijak zvlášť omezovat.
Dělám každý den dítěti svačiny, celá naše rodina používá máslo. Je to špatně? Rostlinné tuky co se mažou synovi nechutnají, chleba s tím odmítá.
Z důvodů prevence srdečněcévních onemocnění již od dětského věku, bych Vám doporučovala upřednostňovat v jejím jídelníčku spíše tuky rostlinné. To znamená namísto sádla používat do teplé kuchyně rostlinné oleje např. slunečnicový, řepkový, olivový a další.
Do studené kuchyně volit namísto másla k mazání na pečivo rostlinné tuky např. margaríny Rama, Flora, Perla a jiné.
Podle aktuálních doporučení lékařů, nutričních terapeutů a dalších výživových odborníků jsou rostlinné tuky nedílnou součástí zdravého a vyváženého jídelníčku dospělých i dětí od útlého věku.
Ze všech přijatých tuků by měly být 2/3 rostlinného a 1/3 živočišného původu. Musíme si ale uvědomit, že doporučené množství pro živočišné tuky již většinou vyčerpáme konzumací tzv.
skrytých tuků v potravinách (uzeniny, smažené pokrmy, mléčné výrobky), z viditelných tuků bychom měli tudíž konzumovat tuky rostlinné.
Aktuální výživová doporučení reflektují skutečnost, že více než polovina české populace má zvýšenou hladinu cholesterolu, což se bohužel týká i dětí. Zejména tito lidé by měli živočišné tuky výrazně omezit.
Živočišné tuky (včetně másla) nejenže obsahují velké množství cholesterolu, ale ve svém obsahu mají i vyšší podíl nasycených mastných kyselin, které hladinu cholesterolu zvyšují.
Rostlinné tuky oproti tomu obsahují vyšší procento nenasycených mastných kyselin, které přispívají ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.
Zajímalo by mě, od kolika let je možné dávat dětem rostlinné tuky (Rama, Perla, Flora).Rostlinné tuky se mohou do dětského jídelníčku zařazovat v době prvních nemléčných příkrmů. Přibližně tedy od šestého měsíce věku dítěte. Např. tepelně upravená zelenina s olejem apod.
Ve chvíli, kdy začne dítě jíst namazané pečivo je možné je potírat Vámi zmíněnými rostlinnými tuky Rama, Perla a Flora. V dětském jídelníčku by se však měly objevovat potraviny s normální tučností.
Nízkotučné varianty nejsou vhodné z důvodu, že do dvou až tří let věku neměly v jídelníčku nijak zvlášť omezovat.
Moje devítiletá dcera má lehkou nadváhu, můžu jí omezit nějakou dietou? Samotné jí to vadí, myslím, že upravený jídelníček vy jí prospěl. Někde jsem ale četla, že diety jsou pro děti nevhodné. Tak nevím. Děkuji za odpověď.
Abych Vám mohla poskytnout plnohodnotnou odpověď, musím znát také výšku a váhu Vaší dcerky. Pokud máte zájem zhodnotit stravovací zvyklosti Vaší dcery, můžete na našich webových stránkách www.vyzivadeti.cz vyplnit Dotazník stravovacích zvyklostí. Ten se po vyplnění odešle nutriční terapeutce, které zhodnotí stravovací zvyklosti a cca do 4 týdnů pak posílá rodičům vyhodnocení a doporučení, jak některé stravovací zvyklosti změnit tak, aby odpovídaly zásadám zdravé výživy. Dále Vám mohu nabídnout osobní konzultaci s nutriční terapeutkou v naší poradně ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Do nutriční poradny je nutné předem se objednat na bezplatné infolince 800 230 000 nebo e-mailu [email protected]. V případě, že nejste z Prahy, nebo Vám cesta činí potíže, a napíšete nám, odkud pocházíte, pokusíme se pro Vás podobný kontakt zajistit v místě Vašeho bydliště.
Dobrý den, všude čtu, jak jsou důležité rostlinné tuky pro děti. Jaký je ale rozdíl mezi klasickým máslem a například Ramou – o co větší přínos má ta Rama na rozdíl od másla? Tuky dělíme na rostlinné a živočišné. Hlavním zástupcem živočišných tuků je máslo, které se vyrábí z mléka, respektive smetany.
Margarín je zástupcem tuků rostlinných a vyrábí se z rostlinných olejů, nejčastěji ze slunečnicového a řepkového.Živočišné tuky (včetně másla) obsahují velké množství cholesterolu, ale také mají vyšší podíl tzv. nasycených mastných kyselin, které hladinu cholesterolu zvyšují.
Proto by konzumaci másla měli omezit především lidé s kardiovaskulárním onemocněním či sklony k nadváze a obezitě.
Rostlinné tuky (včetně margarínu Rama) oproti tomu obsahují vyšší procento nenasycených mastných kyselin, které přispívají ke snižování hladiny cholesterolu, Obsahují také i omega 6 a omega 3 mastné kyseliny, které jsou velmi důležité pro zdraví dětí i dospělých.
Některé z nich jsou takzvaně esenciální, to znamená, že si je naše tělo nedokáže vyrobit a musíme mu je dodávat stravou. Výroba másla i margarínu je založena na využití přírodních surovin – v případě másla se používá mléko, v případě margarínu rostlinné oleje.
Spoustu lidí například překvapí, že si margarín mohou velmi snadno vyrobit i doma za použití běžných surovin a kuchyňského vybavení. Aktuální výživová doporučení reflektují skutečnost, že více než polovina české populace má zvýšenou hladinu cholesterolu, což se bohužel týká i dětí. Zejména tito lidé by měli živočišné tuky výrazně omezit. Živočišné tuky (včetně másla) nejenže obsahují velké množství cholesterolu, ale ve svém obsahu mají i vyšší podíl nasycených mastných kyselin, které hladinu cholesterolu zvyšují.
Rostlinné tuky oproti tomu obsahují vyšší procento nenasycených mastných kyselin, které přispívají
- ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.
- Děkujeme za odpovědi, na otázky odpovídala
- Hana Knížkovánutriční terapeutka
- Poradenské centrum Výživa dětí
www.vyzivadeti.cz800 230 000
Máslo vs. margarín: Proč zůstává cena rostlinných tuků neměnná?
Kdo ještě nepsal o vysoké ceně másla, jakoby ani nebyl. Mimo pozornost ale zatím zůstává fakt, že zatímco máslo zdražilo zhruba o 40 procent, výrobci rostlinných tuků zdražují jen velmi mírně. Ukazují to dlouhodobá data služby porovnávající ceny z letáků Kupi.cz.
Výrobci rostlinných tuků tak zřejmě doufají, že získají větší část trhu „Po sametové revoluci margaríny jely na vlně zdravého životního stylu a novosti, díky čemuž prodeje raketově vystřelily.
Od roku 1998 ale jejich spotřeba v podstatě stagnuje.
Objevily se pochybnosti o zdravotní vhodnosti margarínů a lidé naopak znovu přišli na chuť máslu, bez kterého se česká kuchyně prostě neobejde,“ vysvětluje Petr Miklík, marketingový manažer Kupi.cz.
Předloni podle údajů ČSÚ zkonzumoval průměrný Čech 5,5 kilogramu másla, zatímco v roce 2007 to bylo jen 4,2 kilogramy. V posledních měsících se ale situace začala prudce měnit. Pomáhá tomu cenová a prodejní politika výrobců margarínů. Podle Kupi.
cz průměrná cena za jedno balení margarínu stále osciluje v rozmezí 40 – 45 korun. Akční ceny se pohybují dokonce mezi 25 – 29 korunami. To se nijak nevymyká normálu posledních několika let.
Proti stejnému období loňského roku vzrostl v posledních měsících počet slevových akcí na margaríny.
„Je tedy jasné, že na trhu mezi nadnárodními potravinářskými koncerny, které produkují margaríny, a českými zemědělci s jejich máslem probíhá skrytý souboj o pozice. To potvrzují i čísla z nedávného průzkumu agentury Nielsen, podle které od září 2016 do října 2017 spotřeba másla na hlavu klesla o 16 procent, a naopak prodej margarínů se o 9 procent zvýšil,“ uvádí Petr Miklík.
Speciálně pak před Vánoci bude otázka možné náhrady másla ještě aktuálnější pro margaríny na pečení. Jejich typickým příkladem jsou Hera a Omega. Oba produkty zatím také cenami nijak nevybočily ze svých dlouhodobých hranic.
A jak to bude na Vánoce se samotným máslem? „Je možné, že opticky základní cena ještě o něco málo vzroste. Třeba až někam k šedesáti korunám. Očekáváme ale, že to bude spíš marketingový tah a obchodníci budou nabízet akční ceny na úrovni těch současných.
V období Vánoc tak podle nás bude možné máslo stále koupit za cenu kolem padesáti korun,“ míní Petr Miklík.
Autor: Kamila Ondráčková