Při léčbě zácpy vzniká návyk na projímadla

Při léčbě zácpy vzniká návyk na projímadla Dívka, mrkev, zelenina – ilustrační foto. ČTK/ČTK

Odhaduje se, že zácpa (obstipace) postihuje 20 % populace. Častěji jí trpí ženy, její výskyt stoupá s věkem. Zácpa se však vyskytuje i u dětí. Zvláštní přístup vyžaduje obstipace u těhotných žen.

Základní léčbou zácpy jsou režimová a dietní opatření.

Velkou roli v terapii chronické (habituální, funkční) zácpy hraje volba správného projímadla, které by mělo být bez nežádoucích účinků, neměl by na ně vznikat návyk a mělo by mít další příznivé vlivy na zdravotní stav.

Zácpa, ač je někdy považována za civilizační chorobu, která vzniká v důsledku negativních vlivů současného životního stylu – nevhodného stravování, nedostatečného příjmu tekutin a sedavého způsobu života, je onemocnění známé od starověku.

První zmínky se datují již z období 3000 let před naším letopočtem a pocházejí ze starověké Číny. O zácpě se píše i na egyptském papyru ze šestnáctého století př. n. l.

Léčbou zácpy se zabýval Hippokrates a Avicena, protože pravidelné vyprazdňování bylo ve starověku považováno za známku pevného zdraví.

Co je zácpa (obstipace)

Zácpa je pojem subjektivní, protože častost a charakter vyprazdňování je velmi individuální. Proto je definice zácpy vždy relativní.

Obecně se tak označuje problematické či bolestivé vyprazdňování, které je spojeno se změnou charakteru a/nebo frekvence stolice, přičemž častost vyprazdňování se mění s věkem.

V praxi je možné považovat za fyziologickou hranici (u dětí starších jednoho roku) alespoň tři vyprázdnění týdně.

Typy zácpy

V lékařské literatuře se popisuje několik typů zácpy podle vyvolávající příčiny i podle průběhu. V praxi je nutné věnovat pozornost náhle vzniklé zácpě, která je provázena nadýmáním, bolestmi břicha, nevolností, případně zvracením.

Tato akutní zácpa může být příznakem náhlé břišní příhody, střevní neprůchodnosti (například zánětu slepého střeva, invaginace – „zauzlení“ střev, střevního infarktu a dalších).

V těchto případech je nutné vyvarovat se podávání jakéhokoli projímadla a jakýchkoli léků včetně léků proti bolesti a okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Zácpa symptomatická provází jiná onemocnění. V tomto případě jde o příznak (symptom) jiné choroby.

Může se vyskytovat u depresivní poruchy a dalších psychiatrických chorob, u metabolických a endokrinních onemocnění (například snížená funkce štítné žlázy, diabetes, onemocnění ledvin aj.

), u neurologických onemocnění (Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, poškození míchy apod.), doprovází užívání některých léků (morfin, atropin, léky proti vysokému krevnímu tlaku a mnoho jiných).

Zácpa může mít příčinu i v jiném onemocnění střev – například při poruše nervového zásobení tlustého střeva, při zúžení střeva nádorem, při střevních zánětech (třeba Crohnova choroba) a dalších. Zácpu může vyvolat také strach z bolestivé defekace při anální fisuře (trhlinka sliznice-kůže análního otvoru) či zanícených hemoroidech.

Spastická zácpa (dráždivý tračník) je vnímána jako bolesti břicha s přetrvávajícím pocitem neúplného vyprázdnění. Typické je častější nucení na stolici s vyprázdněním minimálního objemu. Postihuje častěji ženy, mírní se psychickým klidem.

Syndrom líného střeva (inertní tračník, Laneův syndrom) také postihuje častěji ženy, spíše mladšího věku, první projevy bývají již v dětství. Obtíže se horší věkem.

Zácpa habituální (funkční)

Jde o nejčastější typ zácpy, tvoří až 95 % případů. Častější je u žen. Zácpa prostá (dyschezie) zpravidla vzniká potlačováním nucení na stolici (defekačního reflexu) a nevhodného životního stylu (málo vlákniny, tekutin a pohybu).

Přestože se zácpa zhoršuje s věkem, postihuje i hodně žen mezi 20 – 45 lety, a to především v důsledku životního stylu.

Na vzniku zácpy se u nich podílí stres, nevhodné složení stravy (rychlé občerstvení, ale i nízký kalorický příjem), nedostatek tekutin nebo pití nevhodných nápojů (černý čaj, káva), uspěchané životní tempo, psychická „nepohoda“ v důsledku jak osobních, tak pracovních problémů.

Z tohoto pohledu lze na obstipaci pohlížet jako na novodobou civilizační nemoc, na níž se podílejí stoupající nároky kladené na ženu: životní styl orientovaný na výkon, prestiž, vzhled. Nedosažení často naprosto nereálných cílů vede k frustraci, pocitům vlastní nedostatečnosti, depresi. Organickým korelátem psychických poruch jsou velmi často funkční poruchy trávicího ústrojí včetně obstipace.

Zácpa u dětí

V dětství jsou tři období, kdy nejčastěji dochází k projevům – přechod od kojení na jiný druh stravy a zařazení příkrmů, nácvik vyprazdňování a začátek školní docházky. I u dětí jde nejčastěji o funkční (habituální zácpu). Potíže mají často původ v příliš „přísném“ nácviku vyprazdňování na nočníku, toaletě.

U mladších školáků se podílí na rozvoji zácpy změněný režim, stud požádat o povolení odchodu na toaletu i ztráta soukromí v prostředí školních toalet. Oddalováním defekace dochází k zadržování stolice, což vede k reabsorpci vody a „zředění“ stolice, zvětšení jejího objemu a rozšíření konečníku, který přestává být citlivý na naplnění.

Nahromaděná stolice může překonat i napětí zevního svěrače, což se jeví jako enkopréza (neudržení stolice).

U novorozenců je třeba věnovat pozornost odchodu mekonia (první stoličky), k níž by mělo dojít do 48 hodin. Nestane-li se tak, je nutno vyloučit vrozené anomálie trávicího traktu, resp. i jiná onemocnění (například cystickou fibrózu). Zácpa v ranném věku může signalizovat i poruchu inervace sestupného tračníku a konečníku (Hirschprungova choroba, megakolon kongenitum).

Zácpa těhotných

V těhotenství je zácpa častější. U mnoha žen provází celé těhotenství – od početí až do porodu. U těch, které trpěly zácpou již dříve, se potíže v těhotenství zhoršují.

Jde o důsledek sníženého napětí a pohyblivosti střev vyvolaných progesteronem, k čemuž později přistupuje i tlak rostoucí dělohy a snížené napětí břišní stěny.

Často bývá současně zpomalené uvolňování střevních plynů a dostavuje se pocit nadýmání.

Základní pravidla léčby

Je dobré, když se pacient trpící zácpou poradí s lékařem, aby byly zprvu objasněny příčiny zácpy, zejména, nejde-li o symtomatickou zácpu, která provází doposud nediagnostikované onemocnění. Po vyloučení akutních stavů (viz výše) lékař zpravidla doporučí další postup.

Dietní a režimová opatření

  • Dostatek tělesného pohybu
  • Dostatek tekutin (2 – 3 litry denně), vypít sklenici minerální vody nalačno
  • Pravidelná strava bohatá na vlákninu (už při snídani – celozrnné pečivo, ovesné vločky, ovoce, zelenina, lněné semínko,), vyloučit bílé pečivo, silný čaj, borůvky, rýži
  • Neoddalovat vyprázdnění při nutkání
  • Nácvik „vyprazdňovacího“ režimu
  • Volba správného projímadla (pokud předchozí opatření nevedou k úpravě stolice)
  • V současnosti se používají projímadla, která podle mechanismu působení můžeme rozdělit zhruba do 3 skupin:
  • Kontaktní laxativa jsou látky, které svým účinkem působí přímo na střevní stěnu a způsobují zvýšení střevní peristaltiky a omezují vstřebávání vody a minerálů ze střeva. Jejich hlavní nevýhodou je, že se téměř vždy jedná o návykové látky, jejichž účinek se s časem snižuje a při nadužívání mohou poškodit nervové zásobení střeva a tím nevratně zničit jeho funkci. Z přírodních látek jsou nejznámější senesové listy (Sennagran), Regulax, Properistol. Mezi syntetické patří Guttalax nebo další přípravky (například Fenolax nebo Bisacodyl).
  • Osmotická laxativa na sebe vážou vodu a druhotně stimulují střevní sliznici k další sekreci hlenu, vody a elektrolytů. Jejich efekt je mnohem přirozenější. K těmto projímadlům patří nerozpustné a nevstřebatelné hořečnaté a sirné soli (třeba v minerálních vodách). Šetrnější jsou ta, jejichž účinnou látkou jsou převážně cukry, které nejsou vstřebávány do organizmu, a proto je mohou používat i diabetici. Tradičním zástupcem je Duphalac a Lactulosa. Jedinou jejich kontraindikací je jejich nesnášenlivost.
  • Látky stimulující střevní motilitu – působí přímo na hladkou svalovinu tenkého i tlustého střeva tak, že vyvolávají silné propulzivní peristaltické vlny. Do běžné léčby zácpy však tyto látky nepatří.

Při volbě nesprávného projímadla, ev. při jeho nevhodném použití může dojít k nežádoucím účinkům. U dlouhodobého užívání dráždivých projímadel hrozí vznik návyku. To znamená, že doporučená dávka ztrácí účinnost, což mnohdy vede k nebezpečnému zvyšování dávek. U těchto projímadel může dojít k úplné ztrátě motorické aktivity (pohyblivosti) střeva.

Některá osmotická projímadla (zejména s obsahem solí) působí velmi rychle. V některých případech pak dochází k negativnímu ovlivnění vnitřního prostředí v důsledku nerovnováhy hlavních iontů (sodíku a draslíku), což je nebezpečné především u lidí s poškozenou funkcí ledvin. Tyto negativní účinky osmotických projímadel nejsou pozorovány u laktulózy.

zdraví

  1. Autor: Redakce

ZÁCPA

Klasifikace zácpy

Jako zácpu lze označit méně než dvě stolice za týden. Dle doby trvání rozlišujeme zácpu akutní, déletrvající a chronickou.

Akutní (trvá krátce, pouze několik dní)

Dochází k ní při cestování – změna prostředí, nedostatečná čistota toalety (psychický blok). Dále při událostech narušujících obvyklý životní rytmus. Svou roli také hraje výrazná změna ve stravování, nedostatečný příjem tekutin či stravy, nadměrné pocení. Tento typ zácpy postihne většinu pacientů.

Dalšími faktory, které mohou být příčinou zácpy, jsou: stres, těhotenství, užívání některých léčiv. Příčiny krátkodobé zácpy však mohou být i vážnějšího charakteru, jako je náhlá příhoda břišní, střevní neprůchodnost následkem obstrukce – tzv. ileus.

Zácpa je pak nejčastěji doprovázena zástavou odchodu plynů a kolikovitými bolestmi břicha.

Déletrvající (týden) či přerušovaná (tzv. intermitentní, střídající se s epizodami průjmu)

V případě déletrvající zácpy mohou být příčinou většinou i stavy závažnějšího charakteru, jako např. neúplná střevní obstrukce nebo nádor tlustého střeva (kolorektální karcinom). Zácpa střídající se s epizodami průjmu je typická pro syndrom dráždivého tračníku.

Budete mít zájem:  Rozhovor: Šátek je jen pro zdravé děti

Chronická (trvá měsíce, roky)

Někteří pacienti mívají v průměru méně než 2 defekace za týden po celý rok. Na vině může být nedostatečný příjem vlákniny, špatné stravovací návyky, nedostatečný příjem stravy (senioři, poruchy příjmu potravy), malý příjem tekutin, nedostatek pohybu či poruchy peristaltiky střev spojené např. s diabetem či užíváním některých léčiv.

Příčiny zácpy mohou být střevní i mimostřevní.

Střevní příčiny

  • nedostatečný střevní obsah (málo vlákniny a tekutin ve stravě),
  • poruchy pohyblivosti střev (motilita, peristaltika) – může být ovlivněno léky, neuropatií při diabetu, nedostatkem pohybu u starších či imobilizovaných pacientů,
  • překážka ve střevní dutině – nádor, polyp, zánětlivé změny,
  • bolest v řitní oblasti (např. trhlina – tzv. fisura, hemoroidy, poporodní poranění),
  • poruchy mechaniky defekace.

Mimostřevní příčiny

  • celková onemocnění endokrinní, neurologická, srdečně cévní, psychiatrická (cukrovka, snížená funkce štítné žlázy, deprese, degenerativní poruchy, mozková mrtvice), některé léky proti bolesti, některá antidepresiva, antipsychotika, antihypertenziva, přípravky s obsahem železa, antacida)
  • psychosociální vlivy (prostředí, záměrné potlačení defekačního reflexu).

Dle klinického hlediska rozlišujeme zácpu sekundární, organickou a funkční.

Sekundární zácpa: zácpa je pouze doprovodným příznakem jiných celkových onemocnění či nežádoucí účinek užívání některých léčiv (viz výše).

Organická zácpa: způsobena překážkou, např. nádorem.

Funkční zácpa (tj. zácpa jako samostatná nemoc):

  • zácpa v důsledku „líného“ střeva (zhoršená a zpomalená střevní peristaltika v důsledku degenerace nervové pleteně ve střevě či jako následek nadměrného užívání kontaktních laxativ]
  • zácpa v důsledku „dráždivého“ střeva (doprovází ji bolesti břicha a pocit nedokonalého vyprázdnění, může se střídat období zácpy a průjmu),
  • prostá zácpa návyková (vzniká důsledkem dlouhodobého potlačování defekačního reflexu, je vratná),
  • zácpa při poruše uvolnění pánevního dna (spastický syndrom),
  • zácpa domnělá (lidé si myslí, že trpí zácpou, pokud nemají denně stolici, stolice nemá správnou hustotu ani barvu apod., někdy zbytečně užívají projímadla a mohou si tak navodit skutečnou zácpu v důsledku líného střeva),
  • zácpa terminální (střevní obsah se bez problémů dostane až na konec trávicího traktu, nelze ho však z těla vyloučit – potíže s vyprazdňováním). Důvodem může být shrnutí střevní sliznice, hemoroidy, řitní trhlina, vyhřeznutí konečníku apod.

Terapie zácpy

Před samotným započetím léčby je důležité zjistit příčinu zácpy. Nejčastější prostá zácpa jde s úspěchem zvládnout pouze stravovacích návyků. Zvýší se příjem tekutin, vlákniny a event. mastných pokrmů.

Zácpa vyvolaná léčivy spontánně odezní po vysazení těchto léčiv, je-li třeba v podávání daných léčiv pokračovat, podávají se nenávyková projímadla. O vysazení léčiv musí vždy rozhodnout lékař. Někdy stačí úprava lékové formy nebo záměna preparátu za jiný, lépe snášený (např. u přípravků s obsahem železa).

Při léčbě sekundární zácpy je třeba léčit vyvolávající příčinu (tedy dostatečně terapeuticky kompenzovat původní onemocnění, jehož doprovodným příznakem je právě zácpa).

Principy léčby zácpy:

  • vláknina, tekutiny, dietní a režimová opatření (zejména pohyb)
  • projímadla (laxativa)
  • nácvik defekačního reflexu (fyzioterapie)
  • podávání léčiv urychlujících střevní průchod (tzv. prokinetika)
  • výplach střev (klystýr)
  • specializované postupy – chirurgické (odstranění části střeva, korekce abnormalit ve střevě, roztažení zúženin apod.) nebo elektrická stimulace nervů ke zrychlení střevního průchodu (tzv. elektroléčba)

Vláknina, tekutiny, dietní a režimová opatření

Vláknina – nevstřebatelná rostlinná složka pro lidský organismus, která do své pevné fáze absorbuje vodu. Tím dochází k několikanásobnému zvětšení jejího objemu (nabobtnání), zvýšení střevní nálože (hmotnost stolice) a navození reflexní střevní pohyblivosti (peristaltiky), čímž se urychlí střevní transit. Hovoříme o tzv. objemových projímadlech, neboť významně zvětšují objem stolice.

Používají se např. při zácpě z poruchy uvolnění pánevního dna (spastický syndrom), při prosté zácpě návykové; akutní zácpě při cestování, stresu, těhotenství apod.

Vlákninu v jakékoliv podobě se doporučuje užívat vždy 30 minut před jídlem (nejlépe tedy nalačno) a vždy zajistit dostatečný přísun tekutin po celý den (2 – 3 litry za den). Při nedostatku tekutin se může nabobtnalá vláknina zahustit, zapříčinit tuhost a tvrdost stolice a v konečném důsledku způsobit až neprůchodnost střev – zácpu.

Přirozeným zdrojem vlákniny ve stravě jsou: pšeničné otruby, lněné semínko, ovesné vločky, sója a fazole, sušené fíky, celozrnné pečivo (z tmavé mouky), ovoce (zejména peckovice jako třešně, meruňky, broskve) a zelenina.

Příjem vlákniny lze zvýšit i doplňky stravy přírodního púvodu – podává se jako prášek (smíchaný s tekutinou, do jogurtu), v kapslích nebo tabletách.

Oblíbenou formou vlákniny je psyllium – osemení jitrocele indického, které dokáže až 40x zvětšit svůj objem, navodí tak pocit sytosti a pomůže k vyprázdnění střeva. 

Osmotická projímadla

Jde o rozpustné, ale nevstřebatelné látky, které svým osmotickým tlakem na sebe navazují vodu a zadržují ji ve střevě. Používají se k terapii prosté návykové zácpy.

Solná projímadla: mohou být složkou individuálně připravovaných léčivých přípravků v lékárnách, dále jsou součástí některých minerálních vod. Obvykle se užívá 100 – 400 ml ráno nalačno či večer před spaním.

Vodnatou stolici vyvolají za jednu až tři hodiny. Jejich hořká chuť lze zmírnit ochlazením či smísením s ovocnými šťávami. Používají se jak k terapii prosté návykové zácpy, tak před kolonoskopickým vyšetřením či RTG vyšetřením střev.

Nejsou vhodné pro pacienty s poruchou funkce ledvin a minerálovými dysbalancemi.

Laktulóza: syntetický disacharid sladké chuti, který se nevstřebává. Účinek nastupuje většinou do 24 – 48 hodin. Lze je užívat dlouhodobě, jsou vhodné pro děti, těhotné i kojící, bohužel velmi často způsobují nadýmání a plynatost.

Polyethylenglykol (makrogol 4000) je účinnou složkou přípravků na předpis i volně prodejného přípravku určeného pro dospělé pacienty a děti od osmi let. Je dostupný ve formě sáčků, které se těsně před použitím rozpustí ve sklenici vody. Užívá se nejlépe ráno. Protože se prakticky nevstřebává, mohou ho užívat i těhotné a kojící.

Změkčující projímadla

Glycerol: Glycerinové čípky jsou velmi šetrným projímadlem. Rektální čípek ve střevě působí osmoticky, zároveň přímo stimuluje stěny konečníku. Dále změkčuje stolici a usnadňuje její postup ve střevech.

Podle potřeby se zavede jeden čípek do konečníku a vyčká se, než se objeví nutkání na stolici (5 – 10 min). Přípravek je možno používat v těhotenství i po dobu kojení.

Při dlouhodobém užívání hrozí návyk na stimulaci, neměl by se proto užívat déle než týden.

Tekutý parafín: má schopnost změkčení stolice. Jedná se o špatně vstřebatelný minerální olej, přesto se jeho použití dnes nedoporučuje pro riziko toxicity.

Kontaktní (dráždicí, stimulační) projímadla

Tato skupina laxativ je založena na schopnosti některých látek přímo dráždit nervová zakončení ve střevní střevě. Tím dojde k podpoře střevní motility (peristaltiky) a vylučování iontů (elektrolytů) i vody do střeva.

Dříve používaný ricinový olej působil po celé délce střeva (včetně střeva tenkého) a jeho účinek byl mohutný až drastický.

Moderní kontaktní laxativa (látky rostlinného i syntetického původu) používaná v dnešní klinické praxi působí pouze na střevo tlusté.

Látky rostlinného původu – plod (lusk) a list senny, list aloe, kůra krušiny olšové, kořen reveně dlanité. Z těchto rostlin se vyluhovávají účinné látky – deriváty antrachinonu. Užívají se nejčastěji večer před spaním, efekt se dostaví brzy ráno, přibližně po 8 – 12 hodin.

Jejich účinek je výrazný a přestože se jedná o přírodní látky, nejsou bezpečnější než ostatní skupiny laxativ. Protože stimulují i oblast pánevní, nesmí se používat v těhotenství, nejsou vhodné ani pro děti, kojící a chronicky nemocné pacienty (kardiovaskulární onemocnění, onemocnění ledvin).

Látky syntetického původu – bisakodyl a pikosulfát. Účinek nastupuje za 6 – 10 hodin. Po večerním podání (těsně před spaním) se účinek dostaví do 10 hodin, po ranním podání (0,5 hodiny před snídaní, tedy nalačno) se účinek dostaví dříve. K dispozici jsou přípravky ve formě kapek, kapslí, tablet i čípků.

U všech kontaktních laxativ, ať již přírodního či syntetického původu, platí, že se nesmějí užívat dlouhodobě. Za bezpečné se považuje příležitostné použití u akutní funkční zácpy. Pravidelné používání by nemělo přesáhnout 1 – 2 týdny. Pouze těžké, úporné zácpy postihující chronicky nemocné pacienty se mohou kompenzovat denním používáním kontaktních laxativ.

Chronické užívání musí být vždy schváleno ošetřujícím lékařem. Nadměrné, dlouhotrvající a zejména neopodstatněné užívání kontaktních laxativ může vyvolat návyk na tyto látky. Vlivem projímadel se urychleně vyprázdní celé tlusté střevo, naopak při normální defekaci se vyprazdňuje pouze jeho koncová část.

Proto po použití těchto laxativ trvá delší dobu, než se střevo znovu naplní a než dojde k nutkání na stolici. Je normální, že se další stolice po podání kontaktních laxativ dostaví až za tři dny a její absence není důvodem pro další použití projímadla! Kromě toho při použití laxativa dochází k větším ztrátám vody a minerálů, což může opět ovlivnit střevní peristaltiku.

Dlouhodobé používání vede ke ztrátám draslíku, možným poruchám srdečního rytmu a jiným metabolickým poruchám. Při nadužívání a dlouhodobém podávání kontaktních laxativ hrozí poškození nervových pletení ve stěně střeva, oslabení (atrofie) hladké svaloviny a poruchy elektrolytové rovnováhy.

Budete mít zájem:  Lugdunam a další – 10 přírodních a umělých sladidel sladších než cukr

Rozvine-li se syndrom chronického abúzu kontaktních laxativ, hrozí rovněž průjmy, anorexie, zvracení, hubnutí, slabost, deprese a poruchy metabolismu.

Nácvik defekačního reflexu (fyzioterapie)

Varianta bez projímadel: pacient se pokusí bez zbytečně velkého úsilí o defekaci, a to 20 – 30 minut po snídani.

Varianta s projímadly: pacient vypije ráno po probuzení sklenici minerální vody. Půl hodiny na to se nasnídá a poté zavede do konečníku glycerinový čípek. Za 15 minut se pokouší o defekaci. Jakmile se dosáhne spontánní defekace, ubírá se nejdříve projímavá minerální voda a nahradí se pitnou vodou, pak čípek. Nakonec jediným spouštěcím faktorem zůstává sklenice vody.

  • Nácvik defekačního reflexu však představuje zdlouhavou záležitost (až měsíce) a klade vysoké nároky na vytrvalost pacienta při jeho vykonávání.
  • Téma zpracoval:
  • Mgr. Marta KŘÍŽKOVÁ, lékárník
  • Poradna on-line

www.DocSimon.cz

Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost.

Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací.

Související odkazy

Tato poradna neslouží k dotazům ohledně vyřízení objednávek z eshopu, pro tyto dotazy použijte stránku s kontakty

odpovídá vám Mgr. Vendula Jankovská, www.DocSimon.cz

Projímadla – Léčba zácpy

Jestliže režimová a dietetická opatření nestačí k obnovení normálních střevních funkcí, můžete použít projímadla1, které jsou v lékárnách volně dostupná.
Váš lékárník vám poradí, které projímadlo je ve vaší situaci vhodné s ohledem na váš zdravotní stav a případnou souběžnou léčbu.

Existuje několik druhů projímadel, které se liší mechanismem účinku. Osmotická, objemová a detergentní projímadla jsou v případě samoléčby nejvhodnější. Jestliže příznaky zácpy přetrvávají i po týdnu léčby, je vhodné poradit se s lékařem.

Osmotická projímadla

Mechanismus
účinku

Doba
účinku

Opatrnost při
užívání

Příklady

Osmotická projímadla zvyšují objem vody ve stolici tím, že vodu zadržují ve střevě. Stolice tak získává normální konzistenci. 1 až 2 dny Aby byla léčba účinná, je třeba dodržovat správné dávkování a dobu léčby.
Na počátku léčby se může objevit nadýmání a bolesti břicha, ale tyto obtíže jsou méně časté při užívání projímadel s obsahem polyethylenglykolu než v případě užívání jiných osmotických projímadel.
> Polyethylenglykol (PEG) neboli makrogol
> Cukry a polyoly (laktulóza)

Objemová projímadla

Mechanismus
účinku

Doba
účinku

Opatrnost při
užívání
Příklady

Objemová projímadla obsahují látky, které při kontaktu s vodou bobtnají a zvětšují objem stolice, konzistence stolice je tímto upravena, čímž se usnadní vyprázdnění. 1 až 3 dny
Maximální účinnosti je dosaženo po několika dnech léčby.
Během léčby je potřebné dodržovat pitný režim.
Objemová projímadla je třeba užívat v dostatečném časovém odstupu od jiných léků.
> Pšeničné otruby
> Lepicol
> Psyllium – rozpustná vláknina

Detergentní projímadla

Mechanismus
účinku

Doba
účinku

Opatrnost při
užívání
Příklady

Detergentní projímadla usnadňují postup stolice tím, že „promastí“ stěnu střeva. 6 až 72 hodin Detergentní projímadla by neměla být užívána těsně před spaním. Neužívejte je, pokud jste dlouhodobě upoutáni na lůžko.
Detergentní projímadla mohou způsobovat podráždění
v oblasti konečníku.
> Parafín
> Vazelína

Další projímadla

Existují i další projímadla, před jejichž použitím se však doporučuje poradit se s lékařem nebo lékárníkem: rektální a kontaktní projímadla.

Mechanismus
účinku

Doba
účinku

Opatrnost při
užívání
Příklady

Rektální projímadla, používaná výhradně v případech obtížné defekace, jsou ve formě čípků, nálevů nebo rektálního gelu, přičemž aktivují defekační reflex (vypuzení stolice). 5 až 60 minut Opakované nebo dlouhodobé používání se nedoporučuje vzhledem k riziku podráždění řitního otvoru. Nepoužívat v případě poranění v okolí řitního otvoru (hemoroidy, řitní trhliny…). > Glycerinové čípky
> Hovězí žluč
> Dokusát sodný
> Sorbitol
Mechanismus
účinku

Doba
účinku

Opatrnost při
užívání
Příklady

Kontaktní projímadla stimulují střevní stěnu, zvyšují pohyblivost střeva a vylučování vody, čímž umožňují vypuzení stolice. Min. 6 hodin Kontaktní projímadla mohou způsobit nepřítomnost stolice jeden i více dnů po užití.
Neberte si projímadlo opakovaně ani nezvyšujte dávky.
Vzhledem k mechanismu účinku těchto projímadel a k jejich nežádoucím účinkům (např. riziko vzniku závislosti, poškození střeva a vznik hypokalémie neboli snížení koncentrace draslíku v krvi) a možným interakcím s mnoha jinými léky (zejména diuretiky a léky na srdce), by se tato projímadla měla užívat výhradně v případě příležitostné zácpy, kterou nelze léčit jiným způsobem, a pouze krátkodobě. Nepoužívejte je během těhotenství.
> Ricinový olej
> Hořečnaté soli
> Pikosulfát sodný
> Bisacodyl
> Antrachinony (senna, krušina…)

1: ANSM – Bien vous soigner avec des médicaments disponibles sans ordonnance – Constipation occasionnelle de l’adulte – juin 2009.

Co na zácpu? Babské rady a ověřené léky

  • Pokud má člověk velmi tuhou stolici a chodí na toaletu méně než třikrát za týden, trpí zácpou.
  • Zácpa je způsobena nedostatkem tekutin a bílkovin v těle.
  • Zácpě můžete předejít díky pravidelnému pitnému režimu a díky konzumaci vlákniny ve formě syrové zeleniny, ovoce či luštěnin.
  • K léčbě zácpy se využívá kořen pampelišky, ze kterého se připravuje speciální čaj.
  • Zácpu můžete vyléčit také díky jitrocelu, který dodává tělu velké množství vlákniny.
  • Mezi další vhodné prostředky k léčbě zácpy patří sušené či kompotované švestky a dále také hořčík a vápník ve formě tablet.

Pocity těžkého a nadmutého břicha s nepravidelnou stolicí, mohou být projevem zácpy. Jedná se o trávící problém, který občas ani nevnímáme. Ve chvíli, kdy trpíte zácpou se vám tělo snaží říci, že mu z největší pravděpodobností chybí vláknina, která je nezbytně nutná pro dobré a pravidelné trávení.

Příznaky a příčiny. Proč k zácpě dochází?

Každý člověk má jinou činnost střev, nicméně existuje shoda mezi lékaři, že pokud má člověk velmi tuhou stolici a chodí na toaletu méně než třikrát za týden, trpí zácpou.

Zácpa vzniká hlavně při nedostatku tekutin a bílkovin v těle. Další důvody zácpy mohou být porucha činnosti jater, nedostatek pohybu, vážnější deprese, cukrovka, snížená činnost štítné žlázy nebo některé farmaceutické přípravky, které člověk užívá, jako například léky na vysoký tlak, či antidepresiva.

Jak zácpě předejít?

Zácpě můžete předejít jednoduchými návyky, které zařadíte do vašeho běžného života.

Jedná se především o pravidelný pitný režim – denně kolem 2 litrů vody či šťávy a dále o dodávání tělu vlákniny prostřednictvím syrové zeleniny a ovoce či luštěnin.

Velmi vhodné jsou pomeranče, které v sobě obsahují kyselinu citronovou neboli přírodní projímadlo. Při volbě pečiva dejte přednost celozrnnému chlebu před bílým pečivem, které neobsahuje skoro žádnou vlákninu. Velmi důležité je i pravidelně cvičit.

Dbáte na správný pitný režim?

Babské rady na zácpu

Pampeliška (dříve Smetánka lékařská) roste divoce a ve velké většině oblastí světa. V Evropě se nachází země, kde se pampeliška pěstuje jak pro účely lékařské, tak i jako zelenina, která se přidává například do salátů. V jiných zemích zase slouží k předpovídání deště, jelikož se její květ rozevírá s příchodem dne a uzavírá za soumraku nebo před deštivém počasí.

Z pampelišky se dá využít nejen její květ ale i listy a kořen, to znamená, že léčebné účinky má celá rostlinka. K léčení zácpy je nejvhodnější kořen pampelišky, ze kterého se připravuje čaj.

Jitrocel blešníkový dodává velké množství vlákniny, jen zapíjejte větším množstvím tekutin. Zlepšíte tím průchod nadměrného množství vlákniny zažívacím ústrojím.

Vynechejte alkohol nebo tekutiny s obsahem kofeinu, ty problémy se zácpou spíše zhoršují.

Voda, nebo zeleninové a ovocné šťávy jsou daleko lepší variantou nejen k zapití jitrocele, ale i k dodání další vlákniny do těla.

Sušené či kompotované švestky působí velmi jemně na naše zažívací problémy a můžeme je konzumovat nejen každý den, ale i v kombinaci s jinými přípravky.

Využít můžete také hořčík, který napomáhá při svalových křečích, které mohou zácpu doprovázet. Jen nezapomeňte, že k hořčíku je nejlepší užívat i vápník, aby se tyto dva vitamíny udržely v rovnováze. Nejlepší je proto využívání tablet, které obsahují již oba dva zmíněné vitamíny.

Ověřená rychlá pomoc

Zácpa dokáže být velmi nepříjemná a bolestivá věc, která může narušit váš život. Proto pokud nepomohou výše zmíněné rady, sáhněte po volně dostupných lécích na problémy se zácpou: Hylak Forte, Gutalax, Forlax a Mastodynon.

Nezapomeňte a navštivte lékaře pokud:

  • nastane k rychlé změně stolice,
  • trpíte zácpou déle než 14 dní i přes snahu zácpě zabránit a je i doprovázena úbytkem vaší tělesné váhy
  • trápí vás horečka a bolest břicha
  • máte-li velmi silné křeče a bolesti doprovázené zácpou
  • se ve vaší stolici objevuje krev
  • zácpa přejde na zvracení a průjem
  • užíváte, které mohou zácpu způsobit.

Zácpa

Zácpa je málo časté, nedostatečné, obtížné, případně bolestivé vyprazdňování tuhé stolice. U dětí převažují mezi pacienty se zácpou chlapci, v dospělosti pak mladé ženy, u starších generací se podíl pohlaví vyrovnává. * Může být příznakem jiného onemocnění trávicího ústrojí nebo je samostatnou nemocí.

Jak bylo řečeno, zácpou trpí mnoho lidí. Řada z nich se však pouze domnívá, že v jejich případě jde o zácpu. Je to pochopitelné, o tomto citlivém tématu se totiž vzájemně málo bavíme, takže vlastně nevíme, co je ještě normální, a co ne.

Za fyziologické je považováno, pokud chodíme na stolici 3x denně až 3x týdně, frekvence tedy nemusí být každodenní, jak je mylně všeobecně rozšířeno. Potřeba vyprazdňování je u každého jiná a je závislá nejen na tom, co jíme, ale i na momentálním zdravotním stavu, atp.

U žen v produktivním věku mají vliv hormonální změny, tj. fáze menstruačního cyklu či těhotenství.

Budete mít zájem:  Místo kuřete kupujete jen živočišnou bílkovinu

Kdy jde skutečně o zácpu?

  • vyprázdnění probíhá méně než 3x v týdnu
  • trpíte nepříjemným pocitem plnosti
  • vyprazdňování je namáhavé, nepříjemné
  • stolice je tvrdá, suchá, drolí se na kusy
  • po stolici máte pocit nedokonalého vyprázdnění

Jaké jsou příčiny a rizikové faktory vzniku zácpy?

Vznik zácpy je obvykle zapříčiněn působením několika faktorů, k nejběžnějším patří:

  • špatné stravovací návyky (nedostatek vlákniny)
  • nedostatečný příjem tekutin
  • nedostatek pohybu, sedavé zaměstnání, ochablé břišní svalstvo

Rozvoj zácpy může podporovat také užívání některých léků. Paradoxně jsou na prvním místě projímadla. Na jejich podávání si totiž střeva navyknou a „zleniví“.

Zácpu mohou způsobit, také přípravky s obsahem železa, některá antidepresiva a uklidňující prostředky vč. léků na spaní, atd. Pokud trvale užíváte nějaké léky či doplňky stravy a trpíte zácpou, přečtěte si pozorně příbalový leták.

Je možné, že příčina je v jejich užívání. O možné náhradě se můžete poradit se svým lékařem nebo lékárníkem.

Další příčinou zácpy může být anatomické zúžení střeva, způsobené například polypy, kýlou, chronickým zánětem či pooperačním zjizvením.

U některých lidí může být dlouhodobá zácpa následkem extrémní čistotnosti či potřeby „mít na to klid“, kdy je pro danou osobu nepřijatelné použít jinou toaletu, než tu doma.

Kromě těchto psychických zábran, má svůj podíl i  stres, kdy je přirozená potřeba vyprázdnit se uměle odkládána.

Dalším faktorem může být například práce na směny či noční služby, které narušují přirozený chod našich biologických hodin. Z těchto důvodů se o zácpě často hovoří jako o civilizační chorobě.

Hemoroidy, charakterizované bolestivostí a krvácením konečníku při vyprazdňování, mohou patřit k pohnutkám, které vedou k odkládání vykonání potřeby a tím přispívají ke vzniku zácpy. Platí to však i naopak: zácpa patří k rizikovým faktorům vzniku hemoroidů.

Jaká je vhodná prevence?

Nejlepší prevencí je omezení rizikových faktorů. Nejdůležitější a nejjednodušší opatření jsou proto dostatek vlákniny (ovoce a zeleniny), tekutin a pohybu.

Vláknina je pro člověka téměř nestravitelná, je však důležitá pro udržování zdravé střevní mikroflóry a pro optimální zaplnění střeva, které je pak nuceno pracovat a přirozeným způsobem posouvat tráveninu.

Pokud zvýšíme příjem vlákniny, je nezbytné zvýšit i množství přijatých tekutin, protože vláknina přispívá k plnění střeva tím, že bobtná, tj. vstřebá vodu. Pokud bychom měli tekutin málo, přijatá vláknina obsah střev ještě více zahustí a omezí tím posun natrávené potravy.

Proto bychom měli vypít minimálně 2 litry denně. Podle babských rad pomáhají na změkčení stolice například: lněné semínko, špenát, fíky, bílý jogurt nebo švestkový kompot.

Oproti našim předkům, kteří celé dny fyzicky pracovali, jsme neuvěřitelně málo aktivní: rozvoj techniky nám přinesl řadu problémů z nedostatku pohybu. Z vývojového hlediska je totiž naše tělo nastaveno tak, že fyzická námaha aktivuje a podporuje činnost všech orgánů v těle, střeva nevyjímaje.

Aktivnější z nás tráví volný čas sportovními aktivitami jako je cvičení ve fitness centrech. Na problémy se zácpou však mnohdy platí i méně.

Stačí se zamyslet se nad činnostmi, které se nám každý den nabízí a jsou spojené s pohybem: můžeme chodit nakupovat pěšky, vystoupit z autobusu o zastávku dřív (třeba aspoň párkrát v týdnu, pokud je to příliš daleko), trávu sekat ručně nebo alespoň nejezdit výtahem. Prospějete tak svému zdraví.

Trochu opomíjenou, nicméně zásadní radou proti zácpě je: když cítíte, že potřebujete na toaletu, neodkládejte to.

Jak zácpu správně léčit?

Základem terapie zácpy je bedlivé dodržování preventivních opatření, tedy větším příjmem tekutin a vlákniny, pohyb, a odbourání stresu. Cílem léčby je obnovení defekačního reflexu, který je u chronické zácpy utlumený. Nácvik defekačního reflexu využívá fyziologického nucení na stolici krátce po jídle.

Mezi osvědčené prostředky patří vytvoření ranního „rituálu“. Po probuzení je třeba vypít sklenici vody a poté absolvovat obvyklé ranní procedury včetně snídaně.  Příjem tekutin a potravy do žaludku vyvolá vlnu pohybů tlustého střeva.

Proto je vhodné s odstupem cca 15-30 minut provést pokus o vyprázdnění a tyto úkony každý den opakovat.

Až v případě, že zácpa přetrvává delší dobu i při dodržování režimových opatření, je na místě použití laxativ. Při chronické zácpě je však nutné zacházet s laxativy velmi opatrně! Hrozí nadužívání, které vede k návyku. Tím se problémy mohou ještě více prohlubovat, protože se dostáváme do začarovaného kruhu.

Laxativa se podle mechanismu jejich účinku rozdělují do 3 základních kategorií:

Kontaktní laxativa

Tato projímadla působí na vyprazdňování střev místním drážděním tlustého střeva, zvyšují pohyb střev a omezují vstřebávání vody a minerálních solí. Jejich používání má návykový potenciál a jejich účinnost se časem snižuje. Je proto vhodné je užívat pouze v případě akutní zácpy, jednorázově či po omezenou dobu. K terapii chronické zácpy jsou naprosto nevhodné.

Osmotická laxativa

Jsou látky, které na sebe ve střevě váží velké množství vody, čímž dochází k nárůstu objemu střevní náplně a stimulaci střev. Navíc stimulují střevní sliznici k tvorbě vazkého hlenu, který dále usnadňuje vyprazdňování. Vzhledem k jejich šetrnému působení a minimálnímu riziku návyku jsou vhodná k léčbě chronické zácpy.

Objemová laxativa

Jak říká samotný název, jde o laxativa, jejichž společným znakem je zvýšení objemu střeva. To má následně efekt na rozpohybování střev a nástup defekačního reflexu. Typicky se jedná o vlákninu, pro jejíž působení je důležitý dostatečný příjem tekutin. Jsou vhodná pro léčbu zácpy vznikající na podkladě nedostatečného příjmu vlákniny a nevhodného stravování.

Kdy je lepší léčbu zácpy konzultovat s lékařem?

Při náhlé, akutní zácpě doprovázené bolestí v břišní dutině (může jít o doprovodný jev zánětu střeva nebo vzniku střevní neprůchodnosti). Dále v případech, kdy dochází k pravidelnému střídání zácpy a průjmu, pokud se objeví ve stolici krev, zácpu doprovázejí neobvyklé bolesti břicha nebo pokud užívání laxativ nevede k vymizení příznaků do 7 maximálně 14-ti dnů.

* Zácpa – častý problém [online]. MUDr. Jan Martínek, Ph.D. Praktické lékárenství [cit. 2. 3. 2018]. Dostupné na: https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2010/01/04.pdf

První český zdravotnický portál

Do nedávné doby byly známy pouze jediné prostředky léčby zácpy, a to projímadla, což jsou dráždivé prostředky, na které vzniká v těle návyk. Nemocní jsou proto nuceni jejich množství zvyšovat..

Na léčbu zácpy má příznivý vliv vláknina, která se v organismu neštěpí a střevem jen prochází.

Zpomaluje střevní činnost, s pomocí bakterií slouží jako zdroj střevních plynů, pomáhá zneškodňovat karcinogenní látky a zlepšuje vypuzování stolice, která je také díky vláknině objemnější.

Velké množství vlákniny je obsaženo především v otrubách, které se vyskytují v tmavém celozrnném pečivu nebo ovesných vločkách.

Jiným zdrojem vlákniny je ovoce, převážně bobtnající (např. hroznové víno, peckovité ovoce jako meruňky, broskve a třešně). Jablka (obsahují vlákninu pektin) působí na střevo dráždivě především slupkou. Naopak uklidňující vliv na střevo má jablko nastrouhané nebo jablečné pyré.

Sušené ovoce, které po přidání do vody bobtná, rovněž zvětšuje objem a u léčby zácpy se osvědčilo. Vhodné jsou především sušené švestky, rozinky nebo sušené meruňky, nejčastěji jako doplněk syrového pokrmu (vločkové müsli).

Velmi vhodné pro ranní dietní snídaně jsou obiloviny, cereálie, a to nejen jako součást léčby, ale i prevence zácpy. Podobný účinek jako ovesné vločky mají i kukuřičné lupínky.

Jinou vhodnou bobtnající látkou je lněné semínko, kterého můžeme denně sníst několik lžiček a vydatně zapít vodou. Obsahuje kromě vlákniny i hlenové látky, které působí hojivě na sliznice střeva.

Zeleninu bychom měli jíst dvakrát, ovoce alespoň jednou denně, a to v celkové dávce asi půl kilogramu. Ze zeleniny je vhodné zelí jak syrové, tak vařené či kysané. Všeobecná nechuť k zelí a dalším podobným pokrmům (např. luštěninám) je způsobena nadýmáním. Stačí do pokrmu přidat kmín, který působí proti tomuto nepříjemnému jevu.

Důležitá je však také technologické úprava potravin. Dostatečné vaření či dušení s vhodnými kombinacemi různých druhů zeleniny a potravin je dalším vhodným postupem k odstranění nežádoucích plynotvorných látek.

Velmi vhodnou dietní potravinou jsou luštěniny, a to nejen pro nemocné zácpou, ale i jako základ racionální stravy. Luštěniny obsahují kromě nestravitelných látek velké množství rostlinné, vysoce výživné bílkoviny. Počítáme mezi ně fazole, hrách čočku a sóju..

Nedoporučuje se konzumace masa s vysokým obsahem tuku, vhodná jsou spíše lehčí bílá masa jako rybí, kuřecí, krůtí a králičí. Mořské ryby navíc obsahují řadu pro organismus důležitých prvků, z nichž významný je především jód.

Nezbytným požadavkem při léčbě zácpy je dostatek tekutin, kterých bychom měli denně vypít 2-3 litry. Velmi dobrý účinek na léčbu zácpy má především jablečný mošt.

Léčba i předcházení problémům s vyprazdňováním stolice vyžaduje ovšem i ozdravění celkové životosprávy, jejímž základem musí být dostatek pohybu.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector