Premenstruační syndrom: Hormonální léčba není nutná

Premenstruační syndrom není nutné zlo. Je možné ho léčit a také mu předcházet

Jsi úplně nesnesitelná! Tuto větu může slyšet v období asi jednoho až dvou týdnů před menstruací až 80% žen. U 30% z nich jsou však příznaky nadcházející menstruace natolik závažné, že výrazně ovlivňují jejich psychickou i fyzickou pohodu. Změny lze přičíst na vrub stavu, nazývanému premenstruační syndrom, jinak též premenstruační tenze nebo premenstruační stres. Jeho zkratku tvoří tři písmena: PMS.

Nenápadné seskupení tří písmen v sobě skrývá problém, který dokáže pořádně potrápit nejenom ženu samotnou, ale také její okolí. Konec dramatu nastává s příchodem menstruace. Premenstruační syndrom souvisí s měnícími se hormonálními hladinami v období, kdy se ženin organismus připravuje na příchod menstruace.

Premenstruační syndrom: jak poznat jeho příznaky?

Co se tedy vlastně s ženským tělem děje? Přibližně v druhé polovině menstruačního cyklu se zvyšuje produkce hormonů prolaktinu a estrogenu.

Naopak je v ženském těle nedostatek hormonu progesteronu, který je důležitý během těhotenství. Prolaktin podporuje růst a činnost prsních žláz, estrogen pomáhá k vývoji a dozrávání vajíčka.

Příznaků se uvádí celá řada, literatura hovoří o více než třech stech.

K nejčastějším patří smutek, úzkost, podrážděnost, zhoršená koncentrace, bolesti hlavy, otoky, nadýmání, zhoršení akné, změna kvality vlasů nebo pokles výkonnosti.

I když lékaři ví, že premenstruační syndrom souvisí se změnami hladin hormonů během menstruačního cyklu, přesné příčiny mechanismu jeho vzniku jsou zatím stále předmětem výzkumů. Na vzniku premenstruačního syndromu se podílí také rodinná anamnéza.

Tedy pokud PMS trpěla například matka nebo babička, případně sestry, je velmi pravděpodobné, že také další ženy v rodině budou mít stejné obtíže. Premestruační obtíže zhoršuje také psychické a fyzické vyčerpání.

Těžší forma PMS: premenstruační dysforická porucha

Někdy se ale může období před menstruací proměnit v něco jako malé peklo. Tři až osm procent žen postihuje totiž závažná forma premenstruačního syndromu. Jmenuje se premenstruační dysforická porucha (PMDD) a mnohdy podstatně omezuje ženu v jejích běžných činnostech.

Jde o stavy hlubokého smutku, intenzivního napětí a úzkosti, záchvaty paniky nebo nekontrolovatelného pláče, podrážděnost a vztek, který má dopad na komunikaci s okolím, apatie, chronická únava, přejídání se, zvýšená potřeba spánku, pocit bezmoci a ztráty kontroly nad životem, zvýšení tělesné hmotnosti, zadržování vody, oteklá a napjatá prsa, bušení srdce apod. Pokud se u ženy vyskytuje zároveň aspoň pět příznaků, je vysoká pravděpodobnost, že jde o premenstruační dysforickou poruchu. A jak tato těžší forma premenstruačního syndromu vzniká? Ženy, trpící PMDD, mají abnormální reakce na přirozené hormonální změny. Stejně jako u „běžného“ premenstruačního syndromu zatím není jasné, co přesně PMDD způsobuje. Odborníci se však shodují na tom, že příčinou je nedostatek serotoninu, způsobený kolísáním pohlavních hormonů progesteronu, estrogenu a testosteronu během jednotlivých fází menstruačního cyklu. Je důležité zdůraznit, že premenstruační dysforická porucha je samostatné onemocnění, odlišné od klinické deprese.

Premenstruační syndrom: diagnostika a léčba

Zatím však neexistuje přesná diagnostika, která by pomohla odlišit premenstruační syndrom od jiných onemocnění. K určení diagnózy premenstruačního syndromu totiž nejsou specializovaná vyšetření ani laboratorní testy.

Důležité je, aby si žena vedla záznam po dobu nejméně dvou měsíců. Diagnostika se provádí také pomocí dotazníků. Lékaři zdůrazňují, že by se pacientky neměly bát o svých potížích hovořit, například kvůli pocitu, že nebudou pro lékaře dost závažné na to, aby se jimi zabýval.

Léčba se provádí pomocí dlouhodobého užívání vhodně zvolené hormonální antikoncepce. Pokud se jedná o PMDD, přidávají se k antikoncepci také selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), což je novější skupina antidepresiv.

Od tohoto řešení se však řada žen trpících premenstruačním syndromm odvrací a snaží se bojovat spíše přírodní cestou.

Další možnosti eliminace PMS

Pomáhá také úprava životního stylu a stravování, nicméně tyto postupy nejsou považovány za léčbu, pouze za její podpůrné metody, které však mohou pohodlí ženy v období před menstruací kladně ovlivnit.

Důležitý je dostatek spánku, za optimální se považuje aspoň osm hodin denně. Vhodná je tělesná zátěž, odpovídající fyzické kondici a zdravotnímu stavu, různá realaxační cvičení, doporučována bývá například jóga.

V jídelníčku by mělo dojít k omezení cukrů i soli, stejně tak by se měl snížit příjem alkoholu, kofeinu a vhodné je omezit kouření. V období dvou týdnů před menstruací je dobré vyvarovat se také nadýmavých potravin.

Ulevit mohou i doplňky stravy. V období, kdy se premenstruační syndrom dostavuje, tedy v období zhruba týden až dva před menstruací, se doporučuje užívání hořčíku, vápníku, vitamínů E a B6.

Z bylin se mohou použít třezalka tečkovaná, meduňka lékařská, ženšen pravý, jinan dvoulaločný nebo například pupalkový olej.

Skutečně chcete smazat komentář?

Taky míváte úplně nejvíc blbý dny, kdy se všechno sere v pravidelnejch intervalech? Zrovna dneska při venčení v lese jsem myslela, že vylítnu z kůže… Vlastně mi to celý přišlo, jako by to bylo snad naplánovaný, bo co. Mi neřikej, že žádnej osud neexistuje! To náhody podle mě nejsou…

Premenstruační syndrom: Je nutné, aby tu s námi byl?!

Sama velmi dobře zná projevy premenstruačního syndromu, protože právě ty ji dovedly k práci, kterou dnes dělá. Dana-Sofie Šlancarová o sobě říká, že před každou menstruací trpěla jako pes a nenáviděla ji. Dnes ji miluje, a ještě o ní přednáší a píše. Jejím záměrem je, aby si svůj menstruační cyklus zamilovaly všechny ženy a aby začaly využívat potenciál, který je v něm uložený, a aby objevily schopnosti a dary, které jim příroda nadělila v jejich neustálé proměnlivosti. Premenstruační syndrom je podle ní civilizační choroba a je možné se ho zbavit. Jak? To vám prozradí v tomto rozhovoru.

Dana-Sofie Šlancarová je zakladatelka projektu Cyklická žena® a propagátorka ženské cykličnosti, spisovatelka a nakladatelka. Autorka a spoluautorka řady cyklických knih. Její vášní je krom psaní také biohacking, fotografování, cestování a unschooling.

Co je to „premenstruační syndrom“ (PMS) a jaké jsou jeho hlavní projevy?

Jak říká jeden můj kamarád: Když si doktoři nevědí s něčím rady, dají tomu název „syndrom“, a pod to se schová úplně všechno.

V tomto případě jsou to nepříjemné stavy, které se dějí ženám několik dní před spuštěním měsíčního krvácení a mohou zahrnovat jak nepříjemné fyzické projevy, například bolesti podbřišku, zad nebo kloubů, migrény, předmenstruační křeče či nateklá prsa, nohy i celé tělo; tak projevy psychické, například zvýšenou únavu, neschopnost se soustředit, přecitlivělost, úzkosti, hádavost, změnu sexuální touhy nebo pocity zahlcení a přetížení. Častá je také zvýšená chuť k jídlu, zejména na sladké.

Tyto projevy se u jednotlivých žen liší – některé ženy jsou v pohodě, ale jiné ženy tuto fázi prožívají mnohem úkorněji: jsou neschopné jít do práce kvůli silným bolestem v podbřišku nebo kvůli migréně, trpí nevolností nebo omdlíváním, jiné ženy zase mají regulérní depresi…

Zkrátka a jednoduše: PMS je něco, po čem ženy rozhodně netouží…

Co tyto projevy způsobuje? Dá se tomu nějak zabránit?

Já se domnívám, že PMS je novodobá civilizační záležitost a má co do činění se strašáky dnešní doby, kterými jsou například stres a nedostatek odpočinku (ty tak z 80 %), špatné stravování, nedostatek pohybu (v přírodě), elektrosmog a podobně.

Většina žen, se kterými jsem pracovala a s nimiž jsem řešila problémy spojené s PMS, se snažila zvládnout všechny své životní role na 200 % – jak roli zaměstnané či podnikající ženy, tak roli mámy, tak hospodyňky, tak manželky či partnerky.

Se spoustou zodpovědnosti, kterou si na sebe nabraly, se v jejich životě začal objevovat stres – a jak víme, když je naše tělo ve stresu, nedokáže regenerovat, naše orgány nefungují správně, naše imunita se snižuje, naše odolnost a výkonnost, psychická i fyzická, klesá, a tím se vlastně jen ta stresová spirála točí dál a dál, až se z ní nedokážeme vymanit.

Tyto ženy často taky nedostatečně spí, káva je to, co si dávají místo toho, aby si dopřály chvíli odpočinku… Jsem si jistá (a vím to i sama od sebe a od řady svých klientek), že odpočatá a dobře vyspaná žena PMS nemá.

Jak se žena může o sebe starat, aby tyto stavy nepřicházely?

Rada číslo 1 je spánek – dostatek spánku po celý měsíc, a zejména na konci premenstruační a během menstruační fáze.

Řada žen namítne, že si to nemůžou dovolit, že mají malé děti atp. To je ale jenom záležitost vnitřního rozhodnutí. Znám ženy, které mají šest dětí, malých, a klidně si během menstruace najdou tři dny na odpočívání, čtení a nicnedělání.

Základní věc, kterou si ženy musejí uvědomit, je to, že když neodpočívají, tak pak jim všechny činnosti trvají dvakrát, třikrát tak dlouho, a ještě dělají chyby a podobně.

Když si ale ten odpočinek dopřejí, všechny činnosti, které potřebují udělat, udělají rychleji, takže čas strávený spánkem a odpočinkem se jim vrátí.

Navíc: čím déle žena neodpočívá, tím je vyčerpanější, protivnější, víc ve stresu, víc chyb dělá, míň toho zvládne, hůře a déle regeneruje… Spirála stresu a vyčerpání je vlastně taková energetická dluhová past.

A také: ženy, které už znají slovo cykličnost nebo termín „cyklická žena“ vědí, že po menstruaci přichází fáze měsíce zvaná dynamická, ve které všechny zanedbávané věci zvládnou levou zadní, takže opravdu není třeba nic hrotit v situaci, když jsou unavené proto, že jejich hormony jsou právě na nule…

Říkáte hormony na nule? Co to znamená?

Tento pojem jsem převzala od regresního terapeuta Patrika Bálinta, který se hodně zabývá ženskou cykličností právě z hlediska hormonálních změn. Těsně před menstruací dochází v ženském těle k tomu, že základní ženské hormony klesnou téměř na nulu, a to je okamžik, který řada žen zná:

Je nám zle. Nechce se nám nic dělat. Chtěly bychom jenom spát. Naše tělo je vypnuté. Náš mozek se přepne do meditativního modu a odmítá řešit analytické, racionální úlohy. Můžeme jíst, co chceme, ale pořád máme pocit nedostatku energie. Je nám zima. Je toho na nás moc. Všechno nás vyčerpává.

Ve chvíli, kdy se hormony zase začnou zvedat (krom progesteronu, který nastupuje až po ovulaci), tak se zase začneme cítit jinak a stane se to tak nějak „samo od sebe“.

Ale protože nevíme, že to, že jsme unavené a přetažené a je nám zle, je jen jednorázovou záležitostí hormonálního „propadu“, tak se snažíme tělo nastartovat právě kofeinem, teinem, cukrem a podobně. A to je špatně, protože tím mu ubližujeme a celý svůj stav ještě zhoršujeme, zejména z dlouhodobého hlediska.

PMS nepřichází ze dne na den, ale buduje se měsíce a roky.

A rady číslo 2 a 3?

Já bych ještě něco kratince dodala k té radě číslo 1: Pokud máte děti, choďte spát s nimi, a večer už se nevracejte k práci – nebo aspoň v premenstruační a menstruační fázi ne. Dáchněte si s nimi během dne, dejte si dvacet, to stačí.

Jestliže děti nemáte, ale máte náročnou práci, zkuste v těchto dnech chodit spát o hodinku dřív. A pokud máte možnost si dát během dne dvacet, tak to určitě udělejte. Já na to mám vychytávku, binaurální nahrávku, která pozitivně působí jak na můj mozek, tak na moje tělo. Trvá 15 minut a já vždycky během ní tak napůl usnu, ale po těch 15 minutách se probudím osvěžená a nastartovaná.

No a další rady: další důvod, proč špatně regenerujeme, je to, že naše těla jsou vystavená neustále nějakým rádiovým, elektrickým, magnetickým a jiným vlnám. Spoustu času trávíme v uzavřených budovách, kde navíc ani není pořádný čerstvý vzduch.

Takže moje rada je chodit, chodit ven – a chodit bosky, pokud to jde. Hýbat se, dýchat, dopřát tělu, aby v něm přirozeně proudila energie a nestagnovala například v pánvi (protože pořád sedíme).

Chození bosky zase způsobí, že ta negativní energie, která v našem těle dělá paseku, odejde do země, a my se naopak ze země dobijeme tou pro nás dobrou.

Naši předkové chodili bosky od jara do podzimu – a nebylo to jen tím, že neměli na boty…

Jídelní doporučení by byla na dlouho, nicméně je vědecky dokázáno, že projevy premenstruačního syndromu zesiluje nadměrná konzumace cukru, mléčných výrobků, slaných pokrmů, smažených jídel, jídel s konzervanty, aditivy a podobně. Tedy cokoli, co je obecně považováno za nezdravé, může mít vliv i na PMS.

Zesílená chuť na sladké během premenstruační fáze je nicméně také dokázaný fakt, takže v tomto ohledu doporučuju například čokolády bez cukru (ideálně bio), ovocné (raw) dortíky nebo třeba obilná mléka, která jsou jemně sladká, a přitom obsahují pouze cukry, které vznikly fermentací. Rozhodně nedoporučuju si sladké v této fázi odpírat, ale je dobré si dát takové sladké, které tělu pomůže.

Reagují všechny ženy stejně? Existují ženy, které žádné „emoční výkyvy“ apod. nemají? Může se žena na premenstruační syndrom nějak „předpřipravit“? Například když začne na sobě pracovat nebo meditovat, tak že se stane vyrovnanější?

Tahle otázka směřuje k psychickým projevům PMS, a moje odpověď je ano. Meditace by byla mojí radou číslo 4 a osobní rozvoj radou číslo 5.

Díky výše zmiňovaným hormonálním změnám se nám během měsíce mění i to, jak přemýšlíme, jak uvažujeme, jak funguje náš mozek. A během premenstruační fáze se ženy dostávají do přímého kontaktu s podvědomím, kde je uloženo leccos – věci příjemné, ale zejména ty potlačované a nepříjemné, a ty se právě v této fázi derou na povrch a chtějí být slyšeny.

• Proto jsou ženy v premenstruační fázi kritické k sobě i k okolí, vidí, co všechno je špatně, najednou se chtějí rozvádět… A tady právě stojí za to se naučit ovládat svou mysl – třeba skrze meditaci, plus pracovat na svých stínech, což je osobní rozvoj.
• Často jde totiž o to, že žena řeší svého manžela, že není doma, že jí nepomáhá, ale skutečná příčina její nespokojenosti tkví někde úplně jinde, třeba v tom, že už je 6 let doma s dětmi a chtěla by zase znovu do světa, mít zase zaměstnání, být užitečná jinde než jen doma u plotny.
• Důležitou součástí práce na psychických projevech premenstruačního syndromu je tedy i to podívat se do sebe a objevit tu skrytou příčinu své vnitřní nespokojenosti. Protože ona se dostává na povrch právě v PM fázi, a když ji ženy potlačují a potlačují, jednoho dne (nebo pokaždé v této fázi) to bouchne a někdo si to slízne…
• Detailně o tom píšu v článku, který je možné najít na internetu a který se jmenuje „Jak nebýt v premenstruační fázi jako papiňák“.

Jste autorkou mnoha knih, tou nejnovější je Malá velká cyklická dívka Sára. O čem tato kniha je? Od jakého věku by podle vás rodiče měli dívky s touto problematickou seznamovat?

Pokud čtenáři znají knížku Mirandy Gray Cyklická žena, tak budou tušit, o čem je Sára. Knihu Cyklická žena jsem spolupřeložila a vydala v roce 2013 a ona nastartovala celé „cyklické hnutí“, ze kterého mám ohromnou radost.

Pro ty čtenáře, kteří ji neznají, je to kniha, která (ženy) seznamuje s tím, jak vlastně doopravdy fungují. Že nejsou lineární jako muži, ale že díky proměnám svých ženských hormonů se mění čtyřikrát do měsíce.

Miranda pak detailně popisuje tyto čtyři fáze (dynamickou, ovulační, premenstruační a menstruační) a ukazuje ženám, jaké během nich mají silné stránky ve všech oblastech svého života – a co jim naopak nepůjde a mají to odložit na jindy.

Po vydání této knihy jsem začala o cykličnosti přednášet a z těchto kurzů vznikly další dvě knihy: kniha Návod na ženy, která předává informace o cykličnosti a 4 ženských fázích vtipnou formou jak ženám, tak zejména mužům – no a letos (2020) konečně přišla na svět i knížka, která tyto informace přibližuje dospívajícím dívkám v období první menstruace.

Malá velká cyklická dívka Sára je příběhem 13leté Sáry, která ještě nemá menstruaci, a tak trochu se na ni těší, ale trochu víc se jí bojí.

Ale má skvělou mámu, která jí vysvětlí nejen to, jaké jsou ty naše čtyři ženské fáze a jak se u mámy i u Sáry a u všech malých i velkých holek projevují a jak je Sára může využívat třeba ve škole, ale zmíní se i o prvním milování, o hormonální antikoncepci – no a pochopitelně je tam toho hodně o té první menstruaci a fyzických projevech dospívání. To vše je vyprávěno jako příběh z dnešní doby.

Mám na knihu zatím úžasnou zpětnou vazbu, že ho s radostí čtou jak holky, tak jejich mámy, a spousta z nich si ho čte společně, a to je skvělé.

Naše generace měla jen omezené informace (většinou čerpané z knihy Děvčátka, na slovíčko) ohledně toho, co to ta menstruace vlastně je, a tak mnoho žen toto období považovalo za otravné, bolestivé, nepříjemné.

Ale tak to být rozhodně nemusí – a hlavně: menstruace se nerovná menstruační cyklus. Ten má celkem 4 fáze a trvá celý měsíc, tedy cca 28 dní (nebo 24 nebo 32 nebo… – zkrátka podle toho, jak dlouhý má žena cyklus).

A tyhle fáze mají různé dary, a když je žena zná a respektuje, chová se podle toho, tak se cítí mnohem lépe, víc toho zvládá – a nemusí mít ani PMS.

Mým cílem bylo ukázat dívkám, že se menstruace a projevů dospívaní nemusejí bát, že menstruace nemusí bolet, že PMS nemusí existovat a že každá z ženských fází má své velké výhody a je jinak úžasná a jedinečná.  A v neposlední řadě je tahle knížka i pro rodiče, aby načerpali inspiraci, jak o těchto tabu, ale přitom tak zásadních věcech můžou se svou dcerou hovořit.

Dano-Sofi, moc vám děkuji za rozhovor! Webová stránka: www.cyklickazena.cz/

Premenstruační syndrom

Kategorie: Onemocnění ženských pohlavních orgánů – více z kategorie Autor: gesundheit.gv.at

Mnoho žen trpí již několik dní „před svými dny“ bolestmi břicha nebo hlavy, výkyvy nálad nebo pocitem napětí v prsou. Mohou se však vyskytnout také bolesti zad, zadržování vody, poruchy spánku a trávicí potíže. U některých žen jsou obtíže tak silné, že během této doby nemohou vykonávat své běžné každodenní činnosti. V medicíně se hovoří o premenstruačním syndromu (PMS).

Příznaky i stupeň závažnosti se u jednotlivých žen liší. Objevují se víceméně pravidelně před menstruací a za normálních okolností zase odezní, jakmile nastane menstruace. Mohou však přetrvávat i během prvních dní menstruace. Rozlišujeme tělesné a psychické příznaky.

Tělesné příznaky:

• zadržování vody v tkáních a končetinách,
• křeče v podbřišku,
• bolesti hlavy a bolesti zad,
• únava a stavy vyčerpání,
• pocit napětí v prsou, rukou a nohou,
• migréna,
• vlčí hlad nebo ztráta chuti k jídlu,
• nevolnost,
• oběhové problémy.

Psychické příznaky:

• výkyvy nálad,
• deprese,
• agresivita,
• ztráta energie,
• úzkostné stavy,
• bezdůvodný pláč,
• snížené sebevědomí.

Poznámka: V případě silného premenstruačního syndromu s výrazným vlivem na psychiku (např. deprese, úzkostné stavy) se v medicíně hovoří o premenstruační dysforické poruše (PMDS).

Příčiny

Proč dochází k PMS, nebylo dosud objasněno. Odborníci se domnívají, že by mohlo jít o souhru různých faktorů. Možnou příčinou vzniku premenstruačního syndromu může být hormonální změna během druhé poloviny cyklu po ovulaci a nastupující menstruace.

Zdá se, že sklon k PMS se zvyšuje, když je v druhé polovině cyklu produkováno příliš mnoho nebo příliš málo hormonu žlutého tělíska progesteronu, zatímco současně klesá sekrece estrogenu. Kromě toho v druhé polovině cyklu dochází k přirozenému zvýšení hladiny prolaktinu.

Tyto hormonální změny mohou způsobit tělesné a psychické změny typické pro PMS, jako je např. zadržování vody v tkáních.

Poznámka: Pokud se zabrání přechodu do druhé poloviny cyklu a menstruaci pomocí léků, nedojde k výskytu obtíží způsobených PMS.

Důvod, proč je jedna žena postižena PMS, a druhá při identické hormonální situaci nikoliv, není jasný. Rozmanitost příznaků však vylučuje jednu samostatnou příčinu.

Spíše se jedná o multifaktoriální poruchu, to znamená, že za obtíže zodpovídá několik faktorů.

Experti hovoří o psychoendokrinní dysfunkci, což je porucha, jejíž příčiny spočívají v hormonální kontrole, v psychice, i v nervovém systému.

Diagnóza

Není snadné stanovit diagnózu, neboť příznaky, jakož i typ a síla obtíží, se u každé postižené ženy liší, a mohou mít také jiné příčiny. Aby lékař mohl stanovit, zda se jedná o PMS a nikoliv o jiná onemocnění, ptá se pacientky na obtíže a na to, kdy přesně se objevují. Charakteristickým rysem všech příznaků PMS je jejich časová závislost na menstruačním cyklu.

Léčba

Existují různé možnosti léčby, které vycházejí z individuálních příznaků a stupně závažnosti příznaků.

Farmakologická léčba

• Léky proti bolesti: u některých žen jsou obtíže tak silné, že potřebují léky proti bolesti (analgetika). Léčba bolesti by měla být prováděna výhradně po dohodě s lékařem.
• Hormon žlutého tělíska a gestageny: podávají se před dny s obtížemi (cyklické podávání, pouze po dohodě s lékařem)
• Léky bránící ovulaci: někdy mohou příznaky zmírnit i hormonální antikoncepční prostředky. Hormonální prostředky potlačují tvorbu určitých endogenních hormonů. Poraďte se se svým lékařem, která hormonální antikoncepce by pro vás byla vhodná.
• Léky k odvodnění: ženy, které mají během této doby pocity napětí v prsou a zadržují vodu v těle, mohou být léčeny léky k odvodnění (diuretiky). DŮLEŽITÉ: Diuretika mohou vyvolat nežádoucí účinky jako je nevolnost a bolesti hlavy. Také může dojít k návykovému efektu, kdy tělo začne ukládat více vody poté, co pacientka tyto léky znovu vysadí. Proto smí být tyto léky užívány pouze po dohodě s lékařem.
• Antidepresiva: léčivé prostředky proti depresi se používají obvykle pouze v případě, že se jedná o PMDS.

Kromě možností farmakologické léčby lze také zmírnit příznaky PMS pomocí rostlinných přípravků nebo doplňků stravy. Patří k nim například.:

• vápník,
• vitamin B6,
• hořčík,
• třezalka tečkovaná,
• drnek obecný (Vitex agnus-castus).

Poznámka: Neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by uvedené rostlinné přípravky nebo doplňky stravy měly vliv na zmírnění obtíží.

Jak zmírnit obtíže při PMS svépomocí?

• sport a pohyb – mají pozitivní účinek na premenstruační syndrom, zejména při zadržování vody v těle; při fyzické aktivitě může být voda, uložená v těle v nadbytečném množství, rychleji odstraněna; zároveň pohyb podporuje zvýšený průtok krve a zmírňuje křeče v děloze, to může zmírnit bolesti v podbřišku a bolesti zad;
• strava: změnou stravovacích návyků lze při PMS dosáhnout účinného zlepšení (méně soli, cukru, kofeinu, ale více vitaminů a minerálů),
• alkohol a nikotin – úplná abstinence nebo velmi omezená konzumace,
• relaxační cvičení,
• dostatek spánku.

Poznámka: Účinek těchto opatření není vědecky dobře prozkoumán. Každá žena však může sama vyzkoušet, zda jí některé změny životního stylu pomohou zmírnit její obtíže při PMS.

Premenstruační syndrom: příznaky a léčba

Trápí vás před každou menstruací silné bolesti v podbřišku, pocit nafouklosti nebo celková podrážděnost? Na vině je pravděpodobně premenstruační syndrom (PMS), s nímž se potýká velké množství žen. Přestože tyto obtíže nejsou klasifikovány jako samostatná nemoc, mohou pacientky omezovat v každodenních činnostech. Jak tento stav léčit a zmírnit jednotlivé příznaky?

Co je premenstruační syndrom?

Jak již samotný název obtíží napovídá, premenstruační syndrom (PMS) je stav, který se u pacientek vyskytuje krátce před začátkem menstruace.

Nepříjemné zdravotní problémy se objevují zhruba 7 až 10 dní před nástupem krvácení a mohou trvat různě dlouhou dobu.

Mívají přitom fyzický i psychický charakter a se začátkem menstruace následně mizí. Bolesti ovšem někdy přetrvávají ještě v začátcích krvácení.

Ačkoliv obtíže spojené s premenstruačním syndromem trápí každý měsíc až 80 % žen, ze zdravotnického hlediska momentálně nejsou považovány za samostatnou nemoc a někdy proto těmto komplikacím není přikládán příliš velký důraz. Zhruba u 15-25 % pacientek ovšem problémy bývají tak závažné, že narušují běžné činnosti a znemožňují jim normální fungování.

Příčiny premenstruačního syndromu

Přesný mechanismus, kvůli kterému se u některých žen objevuje premenstruační syndrom, dosud nebyl zcela objasněn. Lékaři se však domnívají, že zde hraje roli celá řada různých vlivů a jedná se tedy o multifaktoriální poruchu. Na vině je však s největší pravděpodobností hormonální nerovnováha v druhé polovině cyklu (po ovulaci) společně s nastupující menstruací.

Jakmile se menstruační cyklus překlene do své druhé poloviny, v ženském těle výrazně klesá hladina progesteronu, což může v kombinaci se zvýšenou hladinou estrogenu způsobit změny rovnováhy mozkových chemických látek. Ty pak ovlivňují nejen psychický stav pacientky, ale způsobují také bolestivost a zvýšenou touhu po sacharidech.

Kromě toho ve druhé polovině menstruačního cyklu dochází také k přirozenému zvýšení hladiny prolaktinu, což může způsobit rozvoj typických tělesných a psychických změn, které s premenstruačním syndromem souvisí. Jedná se například o zadržování vody v tkáních nebo zvýšenou citlivost prsou. Příznaky PMS se ovšem mohou rozvinout i vlivem nízké hladiny serotoninu.

Jaké má premenstruační syndrom příznaky?

Jednotlivé projevy včetně jejich intenzity se mohou u pacientek výrazně lišit. Zatímco některé si stěžují pouze na mírné bolesti v podbřišku, na celkovou únavu nebo třeba na zvýšenou chuť k jídlu, u jiných mohou být symptomy velice výrazné, což následně znemožňuje výkon běžných aktivit nebo třeba zaměstnání.

Podle lékařů existuje obrovské množství různých tělesných a psychických příznaků, které mohou být s premenstruačním syndromem spojené. Kromě charakteristických bolestí břicha často doprovází premenstruační syndrom teplota, nevolnost, deprese, bolest prsou nebo třeba zvýšená citlivost a ztráta energie. Nejčastěji se přitom jedná o potíže, které jsou vyjmenované níže.

Fyzické příznaky premenstruačního syndromu

• bolesti břicha a křeče v podbřišku,
• bolesti hlavy, svalů a kloubů,
• bolesti zad a celková únava,
• napětí v prsou a bolestivé bradavky,
• zvýšená teplota a pocit vyčerpání,
• zadržování vody a pocit nafouklosti,
• poruchy spánku či zvýšená potřeba spánku,
• nevolnost, trávicí obtíže a zvracení,
• oběhové problémy, otékání kotníků a prstů,
• zvýšená chuť k jídlu, především na sladké,
• zhoršení projevů akné a dalších kožních obtíží,
• pokles sexuální touhy.

Psychické příznaky premenstruačního syndromu

• výkyvy nálad a přecitlivělost,
• celková podrážděnost,
• agresivita, zlost, vztek,
• úzkostné stavy,
• deprese,
• pokles zájmu o běžné činnosti,
• bezdůvodné návaly pláče,
• snížené sebevědomí,
• nesoustředěnost, zhoršená koncentrace,
• negativní emoce a psychické vypětí.

Jestliže se u pacientky pravidelně dostavuje velice silný premenstruační syndrom s výrazným vlivem na psychiku, což zahrnuje například rozvoj depresí nebo úzkostných stavů, lékaři pak hovoří o premenstruační dysforické poruše (PMDD). Ta trápí zhruba 3-8 % žen a je nejvíce patrná během luteální fáze menstruačního cyklu.

Mezi dominantní příznaky premenstruační dysforické poruchy patří změny nálad a další emoční výkyvy, které negativně zasahují do sociálního života a osobních vztahů pacientek, přičemž nezřídka se objevují také pocity hlubokého smutku a bezmoci, záchvaty paniky, apatie, přejídání se nebo konflikty s okolím. Pokud se opravdu jedná o tento problém, je nutné vyhledat lékařskou pomoc a zvážit terapii prostřednictvím psychofarmak.

Diagnostika

Většina pacientek, které trápí výkyvy nálad, pravidelné bolesti v podbřišku před menstruací a další podobné obtíže, nepochybuje o tom, že za tyto problémy může právě premenstruační syndrom. Časová závislost na menstruačním cyklu je pak důležitým signálem také pro lékaře, který se na správnou diagnostiku zdravotních komplikací soustředí.

Vzhledem k tomu, kolik příznaků se s premenstruačním syndromem pojí, se ovšem přesná diagnóza určuje poměrně obtížně. Intenzita a četnost symptomů se totiž u každé pacientky výrazně liší a lékař by měl dbát také na vyloučení jiných onemocnění. Z toho důvodu je důležitá anamnéza pacientky, popis jednotlivých projevů a případně i další vyšetření.

Léčba premenstruačního syndromu

Jelikož se obtíže vracejí pravidelně každý měsíc, pacientky se většinou ptají, zda existuje pro premenstruační syndrom léčba a jak je možné zmírnit premenstruační syndrom a jeho příznaky, ať už jsou psychického, či fyzického rázu, nebo se dokonce jedná o kombinaci obojího. V některých případech je možné zbavit se obtíží svépomocí, jindy je však nutná asistence lékaře.

Vzhledem k tomu, že přesné příčiny rozvoje těchto zdravotních komplikací nejsou známé, není možné premenstruační syndrom léčit systematicky.

Pacientkám se doporučuje hlavně klid, odpočinek a dostatek spánku, přičemž dále existují různé možnosti terapie, které vychází z individuálních příznaků, jejich četnosti a stupně intenzity. Pomoci může změna stravování, cvičení, ale i léky.

Farmakologická léčba PMS

V některých případech mohou premenstruační syndrom potlačit léky. Pokud jsou například bolesti hlavy nebo křeče v podbřišku příliš silné, je možné sáhnout po medikamentech proti bolesti, které se označují také jako analgetika. Tento krok by však měl být spíše výjimečný, a pokud bolest nepolevuje, je nutné dlouhodobější užívání léků konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Při návštěvě ordinace může lékař doporučit také podávání hormonů žlutého tělíska a gestagenů, což se provádí cyklicky, vždy před nástupem očekávaných obtíží.

Příznakům premenstruačního syndromu mohou zabránit také léky bránící ovulaci, tedy prostředky hormonální antikoncepce, které potlačují tvorbu určitých endogenních hormonů.

Stejně jako v předchozím případě je však nutné poradit se o užívání vhodné antikoncepce s lékařem.

Ženám, které se vlivem premenstruačního syndromu potýkají s bolestmi prsou a zadržováním vody v těle, mohou pomoci také léky určené k odvodnění organismu označované jako diuretika. Tyto medikamenty však mohou mít celou řadu vedlejších účinků a v některých případech mohou vést k rozvoji návykového efektu, a proto se užívají pouze po dohodě s lékařem.

Další možnosti léčby

Pokud nechcete hned sahat po farmakologických přípravcích, je možné, že ke zmírnění premenstruačního syndromu pomohou také různá režimová opatření. Obecně je vhodné pít dostatečné množství tekutin, omezit příjem alkoholu a vynechat kouření. Důležitý je ovšem i dostatek spánku a v případě neustávajících obtíží také klid a relaxace.

Některým ženám pak pomáhá sport nebo pravidelná fyzická aktivita, například v podobě procházek. Pohyb totiž podporuje správný průtok krve v organismu a zároveň zmírňuje křeče v děloze, což může mít pozitivní vliv na ženské tělo. Díky tomu pak mohou nepříjemné bolesti alespoň částečně vymizet. Dobrý vliv ovšem mají i různá relaxační cvičení (například jóga).

Fyzickou i psychickou úlevu může pacientkám poskytnout také masáž, která pomůže uvolnit ztuhlá záda. Velké množství žen si ovšem pochvaluje i lehké pohupování nebo cvičení na relaxačních míčích, které se soustředí na uvolnění či protažení svalů, a od bolesti někdy pomohou také různé hřejivé nebo chladivé krémy.

Ke zmírnění projevů premenstruačního syndromu může napomoci také změna jídelníčku. Lékaři doporučují konzumaci vyvážené stravy, která je bohatá na vitamíny a minerály (vitamín B6, E, vápník). Důležité je zařadit dostatečné množství ovoce či zeleniny a naopak omezit množství cukru, soli nebo třeba kofeinu. Součástí jídelníčku by pak měl být i dostatek kvalitních bílkovin.

Některé pacientky doporučují vyzkoušet bylinky na premenstruační syndrom, které by měly pomoci alespoň částečně ulevit od potíží. Jedná se například o tyto rostliny:

• třezalka tečkovaná,
• drmek obecný,
• kontryhel obecný,
• řebříček obecný.

Třezalka je známá tím, že zbavuje stresu a úzkosti, uvolňuje křeče trávicího ústrojí a působí proti žaludečním a střevním obtížím. Kontryhel pak zklidňuje organismus, upravuje nadměrné krvácení, a výborně tlumí menstruační bolesti. Pokud pacientky trápí nadýmání, vyplatí se vyzkoušet také kmínový čaj.

Zdroje: nzip.cz, wikiskripta.eu

Jako premenstruační syndrom se označuje stav, který pacientky trápí krátce před začátkem menstruace (zhruba 7-10 dní).

Obtíže přitom mohou trvat různě dlouhou dobu, mívají fyzický i psychický charakter a spolu se začátkem krvácení postupně mizí.

V současné době se s tímto syndromem potýká údajně až 80 % žen, přičemž zhruba u 15-25 % z nich jsou zdravotní komplikace tak vážně, že jim znemožňují vykonávání běžných činností.

Mezi nejčastější tělesné příznaky premenstruačního syndromu patří bolesti břicha, křeče v podbřišku, bolesti hlavy, zad, svalů a kloubů, celková únava nebo třeba napětí v prsou. Kromě toho si pacientky stěžují také na zvýšenou teplotu, zadržování vody v těle a pocit nafouklosti, trávicí obtíže, otékání kotníků a prstů, zhoršení projevů akné, pokles sexuální touhy nebo zvýšenou chuť k jídlu.

K typickým projevům premenstruačního syndromu se řadí výkyvy nálad, přecitlivělost, podrážděnost a celkově psychické vypětí. U pacientek se mohou objevit také úzkostné stavy a deprese, přičemž běžný je i pokles zájmu o normální činnosti. Kromě toho se objevují také další příznaky, jako jsou bezdůvodné návaly pláče, zhoršená koncentrace, negativní emoce nebo dokonce agresivita.

Žádná systematická terapie premenstruačního syndromu není dostupná, takže se léčba soustředí především na individuální příznaky, jejich četnost a stupeň intenzity.

Pokud jde o farmakologickou léčbu, zde mohou pomoci analgetika, ale někdy lékař doporučí také podávání hormonů žlutého tělíska a gestagenů nebo užívání hormonální antikoncepce.

Dále se doporučuje dostatek odpočinku, dodržování pitného režimu, vyvážené stravování, pravidelná fyzická aktivita a případně také bylinky na premenstruační syndrom.

Premenstruační syndrom

Premenstruační syndrom (PMS) představuje častý gynekologický problém.

Jde o  kombinaci tělesných a psychických příznaků, které se objevují u některých žen v druhé polovině cyklu s maximem obtíží před menstruací a ustupují v prvních dnech po začátku menses.

V menší či větší míře postihuje 25-35% žen reprodukčního věku s maximem výskytu mezi 30.-40. rokem věku a je častým důvodem k návštěvě gynekologické ambulance.

Příčina premenstruačního syndromu není dosud jednoznačně známá a podílí se na ní více faktorů.

Příznaky premenstruačního syndromu:

Psychické:

• podrážděnost, vnitřní napětí, změny nálad, sklon k depresi někdy až sebevražedné sklony, únava, poruchy spánku, bolesti hlavy

Fyzické:

• napětí, citlivost až bolestivost prsů (mastodynie)
• pocit otoků, přírůstek hmotnosti
• nechutenství, nadýmání, křeče v břiše

Než navštívíte gynekologa..

 Především je nutné zavést režimová opatření:

• relaxace a redukce stresu, případně změna pracovního prostředí, dostatek spánku
• cvičení (aerobní aktivity vedou k vyplavení endorfinů a tudíž ke zmírnění depresí, únavy či výkyvů nálad)
• úprava stravy – nižší podíl tuků a soli (snižuje zadržování vody v těle), vyšší podíl vlákniny, omezit přísun kofeinu, nikotinu a alkoholu, zvýšit přísun potravin obsahujících vápník, vitaminy ze skupiny B, C a E

 V případě přetrvávajících obtíží i přes zavedená režimová opatření je nutno kontaktovat lékaře, který na základě vašich potíží a vyšetření určí diagnosu a zvolí potřebnou léčbu.

Terapie

 Léčba premenstruačního syndromu se odvíjí především dle daných příznaků:

• hormonální terapie – léky ovlivňující cyklické změny hormonů, které mohou vyvolat příznaky premenstruačního syndromu. Metodou volby je dlouhodobá léčba kombinovanou hormonální antikoncepcí. Velkým přínosem je v tomto směru obsah nového progestinu drospirenonu, který zabraňuje zadržování vody v těle a působí proti některým nežádoucím účinkům mužských pohlavních hormonů, které se v malém množství tvoří v těle zdravých žen, a příznivě tak ovlivňuje příznaky premenstruačního syndromu.
• pupalkový olej (Orissa) – viz také články v sekci Dokumenty
• diuretika – používají se je zřídka u žen,kde dominují otoky a u žen s prokázáným premenstruačním přírůstkem hmotnosti
• analgetika – léky tišící bolest
• antidepresiva – léky  zmírňující deprese

Bolestivá menstruace

Menstruační cyklus připravuje a posiluje rozmnožovací soustavu ženy třicet až čtyřicet let. Každodenní stálá činnost těchto orgánů, většinou nepostřehnutelná, je důsledkem produkce ženských hormonů.

Ještě donedávna nebyl tento cyklus správně pochopen. Všeobecně je známa pouze jedna část tohoto cyklu: menstruace.

Slovo vzniklo z latinského mensis, což znamená měsíc, a také se u většiny žen vyskytuje přibližně jednou za měsíc.

Menstruaci byl v různých kulturách v historii připisován značný význam. U dávných národů byla dívka po první menstruaci považována za dospělou a schopnou sňatku nebo jeho obdoby. U přírodních národů tomu tak bývá dodnes. Některé kultury vnímají první menstruaci jako pozitivní aspekt života.

V Indii dostávají dívky při své první menstruaci dárky a probíhají oslavy, aby si tento zvláštní den zapamatovaly. Většinou je ale žena v době menstruace považována za nečistou a po jejím skončení se musí rituálně očistit. Platí to třeba v přísných formách židovského náboženství nebo v hinduismu.

V „naší“ kultuře se o menses obvykle nemluví.

V průběhu menstruačního cyklu, který trvá obvykle 28 dní, dozrávají ve vaječníku vajíčka a přitom se tvoří hormony, které jsou důležité nejen pro schopnost počít dítě, ale i pro zdraví ženy jako takové.

Správná činnost vaječníků a přiměřené hladiny hormonů v krvi ovlivňují často pravidelnost menstruace, bolestivost při menstruaci, ale i ukládání vápníku do kostí, imunitu, riziko infarktu a aterosklerózy.

Hovoříme-li o problémech, týkajících se menstruace, setkáváme se nejčastěji s nepravidelným menstruačním krvácením. Buď je příliš časté, nebo má o hodně delší intervaly.

Za odchylku, která je ještě v mezích, je považováno rozmezí od 21 do 35 dnů. Jsou ale případy, kdy se krvácení nedostavuje vůbec. Tento stav pak označujeme jako amenorheu.

příčin může být mnoho – výkyvy hormonálních hladin, prudké změny hmotnosti, stres.

Menstruace

První den menstruačního krvácení se v menstruačním cyklu bere jako den jedna. V tento den vnitřní sliznice (endometrium) děložní dutiny natolik nabobtná, že je téměř dvounásobně vyšší, než tomu bylo po poslední menstruaci. Krvácení je způsobeno slupováním této zesílené sliznice.

Dochází k němu proto, že tělo přestane sliznici dodávat hormony estrogen a progesteron. Plně vyvinutá sliznice je složena z tisíců mikroskopických krevních vlásečnic s miliony buněk měkké, houbovité hmoty, která je obklopuje. Prokrvené tkáně se připravovaly na možný příchod oplodněného vajíčka.

Pokud se oplodněné vajíčko objeví, produkce hormonu progesteronu bude pokračovat, aby se sliznice netrhala, a tím aby nedošlo k menstruaci. Jakmile však produkce hormonů ustane, zastaví se i růst sliznice a během dvou nebo tří dnů se síť krevních vlásečnic začne scvrkávat.

Okolní tkáň přestává být vyživována, celá její stavba se postupně hroutí a malé kousky sliznice se začínají odlupovat.

Celkový objem menstruačního krvácení tvoří přibližně pouze čtyři až šest polévkových lžic krve. Toto množství však může značně kolísat. U některých žen je krve míň, jiné jí ztrácejí o dost více.

Jakmile se celá stará sliznice sloupe a odteče s krví ven, vrátí se krevní vlásečnice v tomto místě do své původní velikosti, zacelí se a znovu uzavřou.

Krvácení pak pozvolně ustává, až přestane docela.

Většina žen zjišťuje, že jejich menstruace trvá vždy stejný počet dní – v průměry čtyři nebo pět. U některé ženy trvá menstruace pouze dva nebo tři dny, pro jiné je stejně přirozené, že krvácejí týden i více. Mnohým se občas mění doba menstruačního cyklu i o více dní a některé jej mají úplně nepravidelný.

Dospívání a klimakterium

Za přirozenou považujeme amenorheu v přechodu, v době těhotenství a u některých žen i při kojení. Nepravidelné krvácení se často vyskytuje u mladých dívek, které teprve začaly menstruovat. Někdy trvá dva až tři roky od první menstruace, než se situace ustálí. Pokud mladá žena netrpí v tomto období abnormálními krevními ztrátami, léčba není nutná.

Při léčbě se nejčastěji předepisují hormony ve formě hormonální antikoncepce, v době kolem přechodu ve formě hormonální substituční terapie. Vhodné je také užívat doplňky stravy na přírodní bázi.

 Bolestivé periody (dysmenorea) postihují především dívky a mladé ženy. Ty pociťují na začátku periody křečovité bolesti v podbřišku a často se cítí nemocné a slabé. Příznaky většinou zmizí během několika dnů a jen vzácně bývají příznakem nemoci. Mnohem častější příčinou je nepoddajný děložní čípek, což se obvykle po prvním těhotenství upraví a potíže zmizí.

Poměrně často se vyskytuje bolestivost v průběhu menstruačního cyklu, a to například při ovulaci, bolesti se mohou také objevovat několik dní před začátkem menstruačního krvácení. Příčiny mohou být různé.

Například v případě endometriózy (sliznice dutiny děložní se nachází i mimo dělohu, například na vaječníku) bývá typická bolestivost při menstruačním krvácení, které od začátku krvácení spíše zesiluje a nejsilnější je na konci krvácení.

Příčinou bolestivé menstruace nebo silnějšího krvácení bývají poměrně často různé záněty způsobené mikroorganismy. V tomto případě je nutné vyšetření u lékaře a přeléčení infekce.

Některé ženy trpí silnými periodami. Abnormálně vyšší ztráta krve může být způsobena hormonální nerovnováhou, používáním nitroděložního antikoncepčního tělíska, drobnými nerakovinnými nádory v děloze.

Při periodě také bývají bolesti hlavy (migrény) častější než v období mezi periodami. Bolestivá menstruace ale vyšetření u specialisty vyžaduje vždy, aby se určila příčina.

Bolesti a alternativní přístup

Při problémech s menstruací se doporučuje heřmánkový, růžový nebo meduňkový olej. Při nepravidelných periodách může pomoci šalvěj muškátová, fenykl a tymián. Aplikovat lze jako tekutý přípravek nebo olej na břicho dvakrát denně.

Při bolestivých periodách se doporučuje šalvěj, anýz, cypřiš a majoránka. Směs těchto olejů se natírá na břicho a kříž dvakrát denně od desátého dne před periodou.

Rovněž může prospět střídání horkých a studených obkladů na podbřišek a kříž.

Bolesti při periodě se zmírní zvýšeným pohybem a potravou v přírodním stavu bohatou na vlákninu, syrové ovoce a zeleninu.

Po vyloučení skrytých onemocnění se dá akupunkturou vyléčit velký počet gynekologických obtíží. Nejvíce se používají body na meridiánu početí a body na meridiánech žaludku, sleziny, močového měchýře.

Při bolestivých periodách se nejlepších výsledků dosáhne léčbou týden před začátkem periody.

Při menstruačních obtížích lze použít masáž reflexních oblastí vaječníků, vejcovodů a dělohy současně s reflexními oblastmi podvěsku mozkového, štítné žlázy a nadledvinek.

Premenstruační syndrom (PMS)

Premenstruační syndrom nelze snadno rozpoznat a symptomy se každý měsíc mění. Objevuje se však každý měsíc ve stejnou dobu. Jde o soubor různých příznaků, kterými ženy trpí v období druhé poloviny menstruačního cyklu. Tyto příznaky se běžně dělí na čtyři skupiny, označené podle anglických názvů.

Skupinu A (anxiety – úzkost) provází úzkost, podrážděnost a nervové napětí. Skupina C (carbohydrate craving – chuť na sladké) se projevuje neodolatelnou chutí na sladké, zvýšenou chutí k jídlu, bolestmi hlavy, únavou, případně mdlobami a závratěmi.

Příznaky skupiny H (hyperhydratation) jsou zadržování vody v těle, tedy otoky končetin, přírůstek na váze, citlivost a napětí v prsou a podbřišku, zvýšená plynatost. Skupina D (deprese) se projevuje nespavostí, zapomnětlivostí, sklonem k pláči, depresivní náladou.

Příznaky se mohou vyskytovat samostatně, pouze z jedné skupiny, ale mohou se i kombinovat.

Premenstruační tenzí trpí tři ženy za čtyř. Některé ženy musí nepříjemnosti spojené s PMS snášet až 14 dní v každém měsíci. Hlavní příčinou syndromu je změna v rovnováze ženských hormonů během menstruačního cyklu.

Ta způsobuje zadržování soli a vody v organismu a nedostatek progesteronu.

Narušit rovnováhu hormonů  a vést k jejich deficitu může i nedostatek esenciálních mastných kyselin nebo vitaminu B6, o kterém je známo, že menstruační cyklus reguluje.

Ženy s PMS si vždy ve stejné fázi menstruačního cyklu stěžují na napětí, depresi, nervozitu, bezdůvodný pláč, únavu, zapomnětlivost nebo myšlenkový zmatek, neobratnost a chutě na sladkosti, karbohydráty, slanou stravu či alkohol.

Jiné symptomy jsou: retence tekutin, bolesti hlavy nebo zad, akné, bolesti v krku nebo v podbřišku. Téměř devadesát procent žen, které menstruují, trpí určitým stupněm tohoto syndromu. Přibližně 10 až 12 procent postižených žen potřebuje lékařskou pomoc.

U většiny žen se však premenstruační syndrom neprojevuje nijak silně, ale pro 20 až 30 procent z nich jsou jeho příznaky natolik vážné, že způsobují vážné narušení jejich denního biorytmu. Ženy s těmito příznaky mají pocit, že se přestávají kontrolovat.

Mohou se utrhovat na osoby ve svém okolí, protože vůči nim pociťují hněv, hořkost nebo zášť. Projevem PMS mohou být i výkyvy tělesné teploty.

Zdá se být pravděpodobné, že PMS má množství různých příčin, čímž lze také vysvětlit množství různých symptomů i fakt, že jej ženy pociťují velice odlišně. PMS se může objevit u menstruujících v jakémkoli věku. Nejčastěji se projevuje u žen kolem třicítky. Některé ženy se s ním poprvé setkají po porodu nebo poté, co přestaly brát antikoncepční prášky.

Výzkumy ukázaly, že ženy, které denně vypijí čtyři nebo i více šálků nápoje s kofeinem, mohou mít pětkrát větší příznaky premenstruačního syndromu.

Pokud ženě nepřinese úlevu ani úprava ve stravě a cvičení, mohou pomoci určité léky. Některé příznaky může potlačit ibuprofen, který se užívá přibližně jeden nebo dva dny před menstruací.

Mnohým ženám se také doporučují přírodní progesterony. Progesteron má i mírně sedativní účinek.

V období dvou týdnů před periodou je vhodná denní koupel s esenciálními oleji ze šalvěje muškátové, pelargonie a levandule. Pomoci může také inhalování těchto olejů z kapesníku. Některým ženám pomáhá masáž – nejlépe celého těla, protože má celkový relaxační a tonizující účinek. Masáž krku a ramen se doporučuje při bolestech hlavy a lehká masáž břicha na ulehčení obtíží v této oblasti. Asi týden před periodou je vhodný nálev z heřmánku. Má lehce uklidňující a diuretický účinek, což znamená, že odvádí část zadržené tekutiny.