Klíšťata jsou aktivní v parcích i zahradách

TommiLand (https://www.tommiland.cz/)

S příchodem jara a teplého počasí opět přichází mezi nás nezvaní společníci. Mírné zimy, které se stávají v posledních letech v naší oblasti běžnými, nahrávají zvýšenému výskytu parazitů a bodavého hmyzu a spolu s brzkým příchodem jara i prodlužují výskytovou sezónu.

Klíšťata, komáři, muchničky či larvy much každý rok nakazí tisíce domácích mazlíčků nemocemi, jako jsou lymská borelióza, klíšťová encefalitida, babezióza, erhlichlióza, anaplazmóza a spoustou dalších. Mnoho nemocí může být při včasné diagnóze úspěšně léčeno, zároveň však mohou způsobit těžké poruchy zdraví a někdy i smrt.

Na parazity a hmyz všeobecně narazíme všude..doma, na zahradě, v lese i parku uprostřed města. Aktivita těchto miniaturních predátorů začíná již dva týdny po posledním sněhu a končí s příchodem další zimy.

Již při teplotách přesahujících 5°C začínají být například klíšťata aktivní a nejčastěji se s nimi setkáme na prosluněných místech, kam je, stejně jako nás všechny, lákají vyšší teploty.

Klíšťová sezóna má dva vrcholy a to začátek sezóny, kdy vyhládlá klíšťata útočí asi měsíc a půl s následujícím mírným ústupem a pokračující druhou vlnou, která končí až dostatečným ochlazením.

Pokud Vás zajímá, jaké je aktuální riziko přisátí klíštětem, můžete sledovat předpověď klíšťové aktivity na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu, kde se dozvíte, kolik procent klíšťat je na našem území právě aktivních.

Prevence je nejlepším způsobem, jak ochránit Vašeho psa či kočku před nebezpečím spojeným s výskytem parazitů a bodavého hmyzu. K tomu slouží velké množství prostředků ve formě sprejů, obojků či spot-onů, které působí nejenom antiparazitně, ale také repelentně.

Před použitím jakéhokoli antiparazitního přípravku si důkladně přečtěte příbalové informace a řiďte se pokyny pro dávkování a použití, ne všechny přípravky jsou vhodné pro psy i kočky.

Nikdy nekombinujte různé druhy antiparazitik, aby nedošlo k předávkování Vašeho zvířete. Pokud si nejste jistí, informujte se u prodejce nebo Vašeho veterinárního lékaře o vhodnosti použití různých přípravků pro Vaše zvíře.

Vždy dejte na rady odborníka a pamatujte, že více nemusí být vždy lépe.

Obojky:

Obojky jsou dlouhodobým a velice účinným řešením pro zabránění výskytu blech včetně jejich larev a účinně zabraňují přichycení klíštěte na tělo hostitele.

Obojkem je třeba jednou za čas „cuknout“, aby se opětovně aktivovala účinná látka.

Velkou výhodou obojku je jeho účinnost po dobu až osmi měsíců, ve kterých se nemusíte o ochranu svého domácího mazlíčka takřka vůbec starat. Obojky neztrácí svojí účinnost koupáním ani šamponováním.

              Klíšťata jsou aktivní v parcích i zahradáchKlíšťata jsou aktivní v parcích i zahradáchKlíšťata jsou aktivní v parcích i zahradách

Spot-ony:

Spot-ony jsou komfortním řešením jak pro Vás, tak pro Vašeho domácího mazlíčka. Aplikují se přímo na kůži v místě, které si zvíře nemůže olizovat, tedy mezi lopatky. Spot-ony jsou ochranou nejenom proti blechám a klíšťatům, ale také působí repelentně a to až po dobu osmi týdnů.

Jejich velkou výhodou je přímá aplikace na tělo a to především pro zvířata pohybující se venku, která se s aplikovanou pipetou nikde nezachytí tak, jako například s obojkem. Pipeta neztrácí svojí účinnost koupáním, je však třeba vyhnout se použití šamponu, který látku z kůže vymývá.

                         Klíšťata jsou aktivní v parcích i zahradáchKlíšťata jsou aktivní v parcích i zahradáchKlíšťata jsou aktivní v parcích i zahradách

Spreje:

Spreje jsou vhodné pro použití již v útlém věku zvířete, což poskytuje ochranu již od štěněčího věku. Spreje se používají k přímému postřiku na kůži a srst zvířete s účinností až čtyři týdny, po kterých je nutné aplikaci opakovat. Spreje neztrácí svou účinnost koupáním, je však třeba vyhnout se použití šamponu, který látku z kůže vymývá.

  •                                                         Klíšťata jsou aktivní v parcích i zahradách
  • Šampony:
  • Antiparazitní šampony jsou kombinací výhod šamponové očisty a odstranění parazitů ze srsti. Po jejich použití je v mírném odstupu třeba vždy použít následnou ntiparazitní ochranu ve formě obojku, Spot-onu nebo spreje
  •                                        Klíšťata jsou aktivní v parcích i zahradáchKlíšťata jsou aktivní v parcích i zahradách

Nebojíme se klíšťat, ale nemocí. 6 tipů, jak se chránit

O zdraví 8. 7. 2020 | Klíšťata jsou aktivní v parcích i zahradáchMgr. Eva Kloučková

Nejste jediní, pokud vám přijde divné používat při procházce v parku nebo na zahradě repelent. Ale i tam můžete chytit klíště nakažené klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou. V České republice je přitom dlouhodobě nejvíce případů klíšťové encefalitidy z celé Evropské unie, riziko je tedy reálné.

Klíšťata jsou aktivní v parcích i zahradáchFoto – zdroj: istock.cz

Bohužel není pravda, že klíšťata žijí jen v lesích a na loukách. To potvrzuje i MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu:

„Zatímco v minulosti se klíšťata vyskytovala jen omezeně v pásu lesů a luk podél řek, v současnosti si musíme zvyknout na to, že jejich přirozeným prostředím jsou také zahrady, parky (včetně městských) nebo i horské oblasti.“

Nebojíme se klíšťat, ale nemocí

Klíšťata jsou aktivní v parcích i zahradáchKlíšťata jsou obávaná kvůli přenosu klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy. Zatímco na klíšťovou encefalitidu neexistuje léčba, lékaři pouze mírní příznaky onemocnění, u lymeské borreliózy jsou k dispozici antibiotika. Dalším velkým rozdíl mezi těmito dvěma onemocněními je existence očkování – zatímco u lymeské borreliózy je vakcína zatím ve stadiu výzkumu, na klíšťovou encefalitidu se můžeme nechat očkovat. I přes riziko trvalých následků, například formou obrny končetin, je ale očkovaný jen každý 3. z nás. Že „teď už je pozdě“ přitom není pravda. Ochranu je totiž možné očekávat 14 dní po druhé dávce. A tu v měsících, kdy jsou klíšťata aktivní, mohou lékaři aplikovat již dva týdny po dávce první.

6 UŽITEČNÝCH tipů, jak se bránit

Proti klíšťové encefalitidě máme dvě zbraně – zaprvé ochranu před klíštětem, zadruhé pak před samotnou nemocí.

  1. Kalhoty z hladkého a světlého materiálu – klíšťata jsou na světlém oblečení lépe vidět a po hladké látce se jim hůře leze.
  2. U repelentu sledujte množství účinné látky DEET – pro sebe vybírejte repelent s vysokým obsahem, pro děti s obsahem nižším. Dávejte pozor na to, že některé repelenty (konkrétně ty s účinnou látkou permethrin) jsou určené pouze na oblečení.
  3. Ať žije sušička – oblečení po příchodu z venku dejte minimálně na 15 minut do sušičky.
  4. Zrychlené očkování – účinnou obranou proti klíšťové encefalitidě je očkování. V období, kdy jsou klíšťata už aktivní, mohou lékaři použít tzv. zrychlené očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje již po 2 týdnech. Dostatečnou ochranu proti klíšťové encefalitidě je přitom možné očekávat již 14 dní po druhé dávce. Na očkování i přeočkování po 3 až 5 letech přispívají pojišťovny v rámci svých preventivních programů.
  5. Ochrana zahrady – v zahradě ponechte přechodové zóny bez vegetace. Kromě pravidelného sečení pak myslete také na použití insekticidů. Klíšťata se totiž běžně vyskytují již i v městské zeleni.
  6. Domovy domácích zvířat – speciální ochranu potřebují nejen zvířata, ale také jejich boudy a další přístřešky. Na ty je možné použít speciální druhy repelentů. 

Klíšťata jsou aktivní v parcích i zahradách

Mohlo by vás také zajímat: Klíšťata jsou aktivní v parcích i zahradách Klíšťata jsou aktivní v parcích i zahradách Další článek

Klíšťata číhají už i ve městě, přinést si je můžete z parku i ze školky

„Když dcera přišla ze školky, všiml jsem si, že má na noze klíště. Totéž se opakovalo i druhý den. Za týden jich ze školní zahrady přinesla asi pět,“ říká otec šestileté Alžběty Jan Vojtěch, který bydlí na jednom z pražských sídlišť.

Budete mít zájem:  Doplňky stravy by se neměly podceňovat, ale ani přeceňovat

Problém podle něj vyřešila až dohoda rodičů se školkou a ochota vychovatelky děti před vyběhnutím na zahradu nastříkat repelentem.

Podobnou zkušenost s klíšťaty ve městech mají i další. Letošní rok se tak oproti těm loňským opravdu vymyká.

Může za to nejen počasí, které těmto parazitům vytváří ideální podmínky pro to, aby byli více aktivní, ale nově i fakt, že migrují do míst, kde se předtím vůbec nevyskytovali. Blíže k lidem.

Z lesa až do městského parku

„Klíšťata se dostávají z původních přírodních ohnisek nákazy stále blíž k člověku, do míst, kde bydlí nebo vykonává své koníčky. Infekční klíšťata jsou už i v parcích větších měst. Přibývá případů nákazy přímo v místě bydliště,“ potvrzuje vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.

Jednou z příčin je i příznivost počasí. „S oteplováním se klíště obecné posouvá do vyšších nadmořských výšek a také více na sever. Velký problém s klíšťovou encefalitidou už mají některé jižní oblasti Skandinávie, severovýchod Polska nebo Pobaltí,“ dodává Maďar.

Ideálním klimatem pro tyto parazity jsou teploty okolo dvaceti stupňů a osmdesátiprocentní vlhkost, tedy podnebí, které u nás panuje už od jara.

„Klíšťatům nejvíce svědčí teplé, mírně vlhké počasí, s nadsázkou lze říci, že nemají ráda extrémy, obdobně jako člověk – vydatné srážky stejně jako výrazné sucho, nízké teploty stejně jako extrémně vysoké,“ vysvětluje biometeorolog Tomáš Vráblík z Českého hydrometeorologického ústavu.

Klíšťata jsou aktivní v parcích i zahradách

Navíc letošní brzký nástup vysokých teplot přinesl i dřívější probrání klíšťat po zimě. „V porovnání jarních dat letošního roku a let minulých můžeme říci, že letos bylo pro klíšťata velmi přívětivé jaro, začala být aktivní velmi brzy a jejich aktivita je stále vysoká až dodnes,“ potvrzuje Kateřina Kybicová, vedoucí NRL pro lymskou boreliózu Státního zdravotního ústavu.

Jak se aktivita klíšťat bude vyvíjet v dalších týdnech, bude záviset i na předpovědi počasí.

„Predikovat aktivitu na delší dobu nelze, nicméně vzhledem k jejímu přirozenému průběhu můžeme tvrdit, že se dostáváme za její vrchol a během prázdnin, zejména v jejich druhé polovině, bude výrazněji klesat,“ říká Vráblík.

„Ale vzhledem k tomu, že bude naopak stoupat „aktivita populace“, tedy častější pobyt v přírodě, je nutno stále dbát zvýšené opatrnosti,“ dodává biometeorolog.

Nejvíce encefalitidy je v Česku

Se zvýšenou činností těchto krevsajících živočichů představuje riziko i jejich častější infekčnost. A pro člověka tak pravděpodobnější možnost nákazy. Klíšťata jsou totiž přenašeči hned několika nemocí.

Těmi nejčastějšími jsou klíšťová encefalitida, proti které se lze zatím pouze očkovat, a lymská borelióza, která se léčí antibiotiky.

„V klíšťatech však kolují i původci dalších onemocnění, která mohou uškodit hlavně lidem s oslabenou imunitou,“ upozorňuje Kybicová.

Podle statistiky laboratoře Protean je na českém území nositelem nějaké infekce každé čtvrté klíště – nejčastěji borelie. A některá jsou dokonce nositeli i více patogenů zároveň. Konkrétně se promořenost klíšťat v přírodě pohybuje u klíšťové encefalitidy od půl do pěti procent a u lymské boreliózy okolo patnácti až dvaceti procent.

„Laboratoře vyšetřující přítomnost virů a bakterií u klíšťat předtím přisátých na člověku však vykazují mnohem vyšší infekčnost. A i kdybychom se drželi nižších čísel, v přírodě je klíšťat obrovské množství, a proto je absolutní počet těch infikovaných dost vysoký,“ poukazuje Maďar.

V porovnání s evropskými státy na tom není Česko s promořeností těchto parazitů zrovna nejlépe. Dokonce klíšťové encefalitidy u nás mají nejvíce. Vysvětlení pro to nemají ani sami odborníci.

„Jde o souhru vhodných podmínek pro koloběh a udržení viru v přírodě. Tak to máte ale se všemi patogeny,“ vysvětluje Kybicová. Dle posledního údaje je přitom proočkovanost proti klíšťovce poměrně nízká. „Letos nás čeká nový průzkum proočkovanosti, ten předchozí před několika lety zjistil dvacet čtyři procent očkovaných, což vhledem k vysokému riziku nákazy není dostatečné,“ dodává Maďar.

Pozor, sezona klíšťat je tu!

S příchodem hezkého, slunečného počasí a dobré nálady přichází i obava z onemocnění přenášených klíšťaty. Jen co se rtuť na teploměru začne udržovat nad nulou, s klíšťaty se začneme setkávat. Aktivní začínají být už od 5 °C, kdy si začnou vyhledávat hostitele.

Hlavním teritoriem klíšťat jsou lesy. Setkat se s nimi můžeme samozřejmě ale i jinde, a to v parcích, na zahradách, loukách a březích řek. V jehličnatých lesích a na suchých místech jich bývá nejméně.

Nejvíce se klíště vyskytuje tam, kde je vysoká tráva alespoň dvacet centimetrů. Klíště žije v trávě nebo na keřích, které jsou vysoké do jednoho metru.

Míra aktivity klíšťat se hodnotí desetibodovou stupnicí a ke každému stupni náleží opatření, které byste neměli ignorovat.

Škála aktivity klíšťat

  • Stupeň 1 2 = malé riziko
    • Doporučení: Zvolit oblečení z hladké světlé látky a nezapomenout se prohlédnout.
  • Stupeň 3 4 = mírné riziko
    • Doporučení: Použití repelentu, nesedat si a nelehat ve vysoké trávě.
  • Stupeň 5 6 = středně velké riziko
    • Doporučení: Použití repelentu, nevstupovat do křovin.
  • Stupeň 7 8 = velké riziko
    • Doporučení: Použití repelentu, nevstupovat do křovin a nelehat si do trávy, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází.
  • Stupeň 9 10 = nejvyšší riziko
    • Doporučení: Použití repelentu. Nevstupovat do listnatých a smíšených lesů.

Jak bezpečně odstranit klíště?

Včasné a správné odstranění klíštěte je kvůli snížení rizika přenosu infekce velmi důležité. Na přisáté klíště v žádném případě nepoužíváme oleje či masti. Klíště by se mohlo přidusit a vyvrhlo by obsah střev do rány, čímž by se zvýšila pravděpodobnost přenosu infekce.

Zakousnuté klíště je třeba co nejdříve zakapat dezinfekcí, ideálně na bázi jódu. Necháme dezinfekci chvíli působit. Klíště vyndáme pomocí speciální pinzety nebo plastové karty a vhodné je také použít latexové rukavice. Uchytíme ho co nejblíže k povrchu kůže a jemně s ním kýveme zprava doleva. Vytáhneme ho nahoru kolmo k povrchu kůže.

Po vyjmutí znovu kůži potřeme dezinfekcí a budeme sledovat, zda nedochází na místě k zanícení. Během následujících tří týdnů pravidelně sledujeme místo, kde bylo klíště přisáté. Objeví-li se menší červený flíček, který svědí, jde o normální reakci.

Pokud se ale skvrna začne zvětšovat a zbělá, vyhledejte co nejdříve lékaře, stejně tak, pokud se klíště při odstraňování přetrhne.

Mezi nejčastější infekce, které klíště může přenést, patří borelióza a klíšťová encefalitida. Proti klíšťové encefalitidě se dá očkovat, což určitě doporučujeme. Proti borelióze se očkovat bohužel nedá. Jak rozpoznáme tyto nemoci způsobené klíštětem?

Lymeská borrelióza

Jedná se o infekční onemocnění přenášené zejména klíšťaty. Průběh onemocnění má tři fáze. V té první, přibližně 2–4 týdny po přisátí klíštěte, se objeví minimálně 5cm zarudlá skvrna s vybledlým středem okolo místa přisátí klíštěte. Pozor, může i zmizet a objevit se na jiném místě. Dostavit se může také horečka, únava a bolesti svalů.

Ve druhé fázi onemocnění, přibližně po 1–3 měsících, dochází většinou k bolesti hlavy, ztuhlosti šíje a k omezení hybnosti.

Onemocnění se může projevovat také jako zánět mozkových blan, tedy kromě bolestí hlavy se můžou objevit také svalové záškuby, tiky, brnění, obrna lícního nervu, závratě, bolesti zad – především v krční oblasti –, ale i poruchy vidění, bolesti svalů, kloubů nebo dokonce i zánětem srdečného svalu.

V poslední, a to třetí fázi, tedy po více než 3 měsících, se objeví zánětlivé příznaky a atrofické postižení kůže, kdy je pokožka ztenčená až papírová. Dále se objevují záněty mozku, míchy nebo kloubů, nebo i postižení orgánů.

Budete mít zájem:  Kloktací test na COVID-19: nebolí a nemusíte na odběrové místo. Kde ho koupit?

Klíště.cz – Předpověď aktivity klíšťat

Předpověď vydává Český hydrometeorologický ústav každé pondělí a čtvrtek ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR.

Čím vyšší je stupeň aktivity, tím vyšší je riziko napadení člověka nebo zvířete klíštětem, a je-li infikováno, i pravděpodobnost nakažení některou z infekčních nemocí přenášenou klíšťaty.

Toto riziko je vyjádřeno v deseti stupních doplněných doporučeními, jak se v předpovídané situaci chovat při návštěvě míst s předpokládaným výskytem klíšťat.

středa čtvrtek pátek sobota
24.3. 25.3. 26.3. 27.3.
nedostupné nedostupné nedostupné nedostupné

Co to znamená? Zdroj

Předpověď je poskytována v období od dubna do října, konkrétní termíny zahájení a ukončení jsou však závislé na aktuálním průběhu počasí a proto mohou být posunuty i do března nebo listopadu. Ve zbývající části roku nelze možnost napadení klíštětem vyloučit, ale riziko je minimální, v období se sněhovou pokrývkou nebo celodenním mrazem nulové.

Termín „aktivita klíštěte“ lze zjednodušeně popsat jako podíl klíšťat, která jsou připravena k napadení hostitele, na celkové populaci klíštěte v dané lokalitě. To znamená, že čím větší je počet takto „aktivních“ klíšťat, tím vyšší je i prezentovaný stupeň rizika.

Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích, hlavně jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu.

V zemědělských kulturách se nevyskytují. Vzhledem ke specifickým nárokům na vlhkost prostředí nejsou klíšťata na otevřených, prosluněných suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu.

S nadmořskou výškou sice velikost populace klíštěte klesá, nicméně na našem území byl jeho výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa.

Stupně aktivity

  • Stupně 1 a 2 – malé riziko Doporučení: Pro návštěvu listnatých a smíšených porostů a křovin s bylinnou vegetací zvolit oblečení z hladké světlé látky a občas prohlédnout, zejména kalhoty, a případně odstranit přichycená klíšťata (totéž i v dalších stupních rizika). Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
  • Stupně 3 a 4 – mírné riziko Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
  • Stupně 5 a 6 – středně velké riziko Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
  • Stupně 7 a 8 – velké riziko Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
  • Stupně 9 a 10 – nejvyšší riziko Doporučení: Použití repelentu. Nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.

Klíště už můžete chytit na horách nebo zahradě. Změna klimatu mu prospívá – Seznam Zprávy

Ideální podmínky pro klíšťata jsou teplo a vlhko.

Počasí posledních týdnů klíšťatům prospívá, počet nakažených encefalitidou a boreliózou je vyšší než v minulém roce.

Klíště je nepříjemný parazit, který obtěžuje život mnoha lidí převážně v letních měsících, kdy je jeho výskyt nejvyšší. Hezké teplé počasí doprovázené vlhkem mají klíšťata nejraději. Právě proto byl v několika posledních týdnech zaznamenán jejich nadměrný výskyt.

„Počet klíšťat se zatím neliší od předchozích let. Momentálně ale jsou pro klíšťata ideální podmínky, cítí se jako v inkubátoru. Je teplo a vlhko a proto se výskyt v posledních několika týdnech zvýšil a klíšťata jsou velice aktivní,“ říká vedoucí laboratoře Protean, která se zabývá infekčností klíšťat, Miroslava Burýšková.

Klíště může číhat nejen ve vysoké trávě, ale i v listnatých lesích, v okolí řek, na zahradách či parcích. „Zatímco v minulosti se klíšťata vyskytovala jen omezeně v pásu lesů a luk podél řek, v současnosti si musíme zvyknout na to, že jejich přirozeným prostředím jsou také zahrady, parky nebo i horské oblasti,“ říká vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.

Odborníci dokonce zaznamenali výskyt klíšťat až do nadmořské výšky 1500 metrů. Důvodem je tak podle Burýškové celkové oteplování a změna klimatu, kdy i ve vyšších nadmořských výškách klíště díky teplu přežije.

Jaké číslo se ale rozhodně zvýšilo, je počet nakažených klíšťovou encefalitidou, který je oproti loňsku vyšší. Do konce května letos onemocnělo encefalitidou padesát lidí, loni to bylo 33 a 774 za celý rok, což je nejvíc za posledních osm let.

Encefalitida postihuje nervový systém. Může způsobit například epilepsii, obrnu, meningitidu a v krajním případě hrozí smrt. Nemoci lze předcházet očkováním, není však proti ní lék.

Stoupají i případy lymské boreliózy, kterou se letos nakazil už dvojnásobek lidí než v minulém roce. Na rozdíl od encefalitidy, proti borelióze zatím není dostupná vakcína, kterou by se mohli chránit lidé, očkují se zatím pouze psi.

Podle Burýškové je však borelióza nejnebezpečnější nemocí, kterou klíšťata přenášejí.

„Nejvíce nebezpečná je borelióza, protože je problém, když se pozdě odhalí. V prvním stádiu se projevuje tím typickým flekem, který když se vytvoří, tak se dá dobře odhalit začátek nemoci a dá se zaléčit.

Ale zhruba 40 procentům lidí se tento flek vůbec nemusí udělat a pak se nemoc projeví až v druhém stádiu.

Může se na ni přijít až za dva nebo tři měsíce a potom už je dost těžko léčitelná a bývají z toho až doživotní následky,“ varuje Burýšková.

Mezi doživotní následky pak podle Burýškové patří i částečné ochrnutí například lícních svalů. Borelióza napadá také klouby nebo srdeční sval. Následků tak může být několik.

„Nejlepší způsob, jak zjistit, že boreliózu máme, je nechat si vyšetřit odstraněné klíště. Pokud má v sobě klíště borelie, je tam riziko, že ji máme. Samozřejmě ten přenos ale není stoprocentní, udává se zhruba 30 procentní riziko. Také závisí na době, jakou bylo klíště přisáté. Pokud bylo přisáté 2-3 hodiny, není to ještě indikace k léčbě,“ říká Burýšková.

Čas tak hraje hlavní roli a vždy bychom se měli snažit co nejrychleji se klíštěte zbavit.

„Není pravda, že člověk může onemocnět až po 24 hodinách, přenos byl zaznamenán i po šesti hodinách. V případě, že člověk ví, že měl infikované klíště a začne se po 8 – 10 dnech po přisátí léčit, tak stačí jedno balení antibiotik a má jistotu, že borelióza se nerozvine,“ vysvětluje Burýšková.

Samotné protilátky se totiž v krvi objeví až po měsíci, co bylo klíště přisáté, a to už je poměrně pozdě. Léčba pak může trvat měsíc a není jistota, že nevzniknou nějaké následky.

Otázkou pak je, jak nejlépe klíště vyndat, aby zbytečně neuškodilo ještě více, než je nutné.

„Klíště by se určitě nemělo dustit žádnou mastí nebo olejíčkem. Ideální je ho mechanicky odstranit a především, co nejrychleji,“ radí Burýšková.

Doporučuje tak použití háčku nebo karty se zářezy, která klíště vytrhne. „Pokud zůstanou kusadla v kůži, tak se nic neděje, protože se vydrolí jako tříska,“ říká. Rozhodně by se klíště nemělo nijak mačkat.

Klíště se dá také snadno vyviklat pomocí vatičky a mýdla.

Ředitelka protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek zase doporučuje použít pinzetu.

„Klíštěte se nedotýkáme, nejvhodnější je použít pinzetu, kterou klíště vikláme. S klíštětem manipulujeme jemně, nemačkáme ho, abychom ho nepřetrhli,“ říká Ciupek. Po vyjmutí je potřeba opět dezinfekce. Klasická je třídenní vyrážka. Pokud se ale objeví skvrna týden až dva po odstranění, doporučují hygienici vyhledat lékaře.

Budete mít zájem:  Tabata, skvělé cvičení na doma – jaké může mít účinky na vaše zdraví?

V Čechách se teď objevují i cizokrajná klíšťata a počet míst, kde se nacházejí, narůstá. Klíšťata pocházejí převážně z jihu Evropy a subsaharské Afriky a do republiky se dostaly na stěhovavých ptácích.

Klíšťata mohou přenášet infekční onemocnění, a to především na zvířata. I když riziko nákazy v ČR je nízké, nelze ho úplně vyloučit. „Například pro koně může být až smrtelná,“ řekl parazitolog David Modrý, zakladatel projektu Najdipijaka.

cz, který se snaží lépe zmapovat výskyt tohoto druhu klíšťat.

Podle Modrého jsou nepůvodní klíšťata rozpoznatelná pro člověka pouhým okem. Jsou větší a dosahují délky až 2,5 centimetru a mají pruhované končetiny.

Klíště může nakazit, i když se nepřisaje

Vyšší aktivita znamená vyšší riziko napadení klíštětem – ať už člověka, psa nebo jiného zvířete – a pokud je infikováno, i pravděpodobnost nakažení chorobami, jež tito roztoči přenášejí: především lymskou boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou. Nemocemi, které mohou vést i k poškození nervové soustavy.

Přečíst článek ›

Pro právě aktuální stupně aktivity klíšťat s nejvyšším rizikem platí nejen doporučení používat repelent, vyhýbat se křovinám i vysoké trávě (a to zvláště při okraji lesa nebo u vodních toků) a v porostech si nelehat ani nesedat – ani v parcích či zahradách – ale k aktuálním radám se také řadí nevstupovat do listnatých a smíšených lesů volně; bezpečnější je pohybovat se po zpevněných cestách.

Mýtus, že na lidi ve světlém oblečení klíšťata nejdou, je sice neopodstatněnou pověrou – každopádně však jsou na něm lépe vidět. Mít oči na stopkách přitom není radno jen během pobytu v přírodě. Prohlídka těla s případným odstraněním klíšťat se doporučuje ještě večer – a pak znovu ráno.

„Loni počet případů klíšťové encefalitidy i lymské boreliózy ve středních Čechách vzrostl; proto jsme veřejnost nabádali k očkování proti encefalitidě,“ řekla Deníku Dana Šalamunová z krajské hygienická stanice.

Připomněla, že proti lymské borelióze prevence v podobě očkování neexistuje; proto je obzvlášť důležité kontrolovat místo přisátí klíštěte – a třeba v případě zarudnutí neotálet s návštěvou lékaře.

„Většinou účinkují antibiotika,“ připomněla Šalamunová, že včas zahájená léčba má velkou naději na úspěch.

Jako přenašeči i hmyz a kozy

Onemocnění klíšťovým zánětem mozku zaznamenali loni středočeští v 65 případech, a to vesměs u neočkovaných pacientů. Proti předloňsku (53 onemocnění) jde o vzestup o 22,6 procenta. Nejvíce encefalitidy bylo na Benešovsku (12) a na Příbramsku (11); naopak jeden pacient uváděl nákazu související s Českolipskem v Libereckém kraji. Nejvíce postižené byly děti ve věku mezi 10 a 14 lety.

Tři čtvrtiny pacientů, konkrétně 49, udávaly jako příčinu přisátí klíštěte; další dva lidé pak manipulaci s klíštětem.

Stačí tedy vzít parazita neopatrně do ruky – třeba při ošetřování psa! Jeden člověk dává onemocnění do souvislosti s poštípáním hmyzem.

Ve 12 případech pak zůstává příčina neznámá (také zde lze uvažovat o hmyzu či o nezpozorovaném klíštěti). Jeden z pacientů přičítá onemocnění i časté konzumaci kozího mléka z farmy na Příbramsku.

Onemocnění lymskou boreliózou bylo loni v kraji hlášeno 427 – což proti předloňským 317 představuje meziroční nárůst o 34,7 procenta.

Nejvýraznější podíl pacientů mělo Příbramsko – a nejvíce nemocných bylo ve věkových skupinách 65 – 74 let a u dětí od pěti do devíti.

Téměř dvě třetiny pacientů, 270, udávaly přisátí klíštěte; početněji zastoupeno však bylo i poštípání hmyzem (36). Neznámá zůstala příčina u 120 osob. Manipulace s klíštětem měla být na vině v jednom případě.

Jak se budou vyvíjet onemocnění přenášená klíšťaty v letošním roce, lze zatím jen odhadovat. Předpoklady nicméně moc optimismu nevzbuzují: dá se očekávat, že čísla klesat nebudou. Napovídají tomu zkušenosti z dubna, kdy vzhledem k teplému počasí začala být klíšťata aktivní dřív. Do začátku května byly v kraji hlášeny dva případy klíšťové encefalitidy a 42 pacientů s lymskou boreliózou.

  • Onemocnění klíšťovou encefalitidou v roce 2018:– Benešovsko (12 případů): Benešov, Bystřice, Divišov, Loket, Lštětí, Neveklov, Pyšely, Sázava, Vlašim, Vrchotovy Janovice- Berounsko (5 případů): Beroun, Cerhovice, Felbabka, Hořovice, Neumětely- Kladensko (4 případy): Kladno, Kamenné Žehrovice, Vinařice- Kolínsko (3 případy): Kolín, Kouřim- Kutnohorsko (5 případů): Kutná Hora, Čáslav, Petrovice II, Potěhy- Mělnicko (6 případů): Mělník, Kralupy nad Vltavou, Liběchov, Mšeno, Nelahozeves- Mladoboleslavsko (3 případy): Bukovno, Krnsko, Žďár- Nymbursko (4 případy): Nymburk, Poděbrady- Praha-východ (5 případů): Brandýs nad Labem, Dřísy, Mnichovice, Šestajovice- Praha-západ (5 případů): Černošice, Holubice, Klínec, Vestec, Vrané nad Vltavou- Příbramsko (11 případů): Příbram, Dobříš, Háje, Kňovice, Krásná Hora, Nečín, Nechvalice, Petrovice, Příčovy, Stará Huť, Svatý Jan- Rakovnicko (1 případ): Pšovlky
  • Zdroj: Krajská hygienická stanice Středočeského kraje

Přečíst článek ›

Kde jsou klíšťata aktivní? A vydrží jim to celý víkend? Ukazuje to nová stránka českých meteorologů

Nová služba je dostupná na stránkách ČHMÚ a jedná se o interaktivní mapu rozdělenou do okresů. Při kliknutí na jednotlivý okres uvidíme, jak moc máme být v následujících třech dnech obezřetní.

Spolupráce meteorologů a parazitologů

Vytvoření stránky předcházel výzkum, který Český hydrometeorologický ústav prováděl společně se Státním zdravotním ústavem. Meteorologové do lesa za Prahou rozmístili přístroje, které měřily počasí, a pracovníci zdravotního ústavu tam smýkali klíšťata. Výzkumníci pozorovali, za jakého počasí nasbírají více klíšťat.

Výsledkem je pětistupňový semafor. Při jedničce je riziko napadení klíštětem minimální, při pětce naopak velmi vysoké.

Podle Martina Možného semafor zohlední i to, jak se aktivita klíšťat bude měnit v průběhu dne:

„Na té dané lokalitě je určitý počet klíšťat, ale ta klíšťata nemusí být aktivní. To znamená, že pokud tam budete v době, kdy vrcholí teploty, třeba odpoledne, nebo pokud bude poměrně velké sucho, tak ta jejich aktivita bude menší. Zato večer nebo po dešti se ta aktivita zvedne a víc klíšťat se snaží najít svého hostitele.“ 

Klíšťata se probouzí

Díky aktuálním chladným zimním teplotám klíšťata zatím moc aktivní nejsou. To se ale změní s přicházejícím jarem a stoupajícími teplotami vzduchu. Jak upozorňuje parazitolog Radek Šíma z Biologického centra Akademie věd, hned bychom měli být opatrní:

„Ty jednotlivé patogeny v klíšťatech přezimují, takže se můžeme nakazit ihned, jak se na nás přisaje to první jarní klíště.“

V průměru každé páté klíště, které v přírodě potkáme, na nás může přenést lymskou boreliózu. O něco vzácnější nemocí pak je klíšťová encefalitida. Tu přenáší jedno až tři procenta klíšťat.

Kvůli relativně chladnému a vlhkému počasí bývají klíšťata nejaktivnější právě na jaře a pak na podzim. Naopak v suchém a teplém létě jich potkáme méně. Podle Radka Šímy klíšťata najdeme prakticky po celé republice:

„Klíšťata nejčastěji najdeme tam, kde se vyskytují jejich přirození hostitelé, zpravidla lesní zvěř. A také tam, kde mají vhodné klima pro svůj život, to znamená typicky vlhké okraje lesů, okolí vodních toků, ale mohou to být třeba i městské parky nebo zahrady s vysokou trávou.“

Dříve platilo, že klíšťata prakticky vůbec nenajdeme v horských polohách. To se ale v posledních letech mění, a tak se s klíšťaty setkáme i ve vyšších nadmořských výškách.  

V Česku žije přes deset druhů klíšťat, pro člověka je ale nebezpečné jen klíště obecné.

V případě velkého nebezpečí napadení klíštětem bychom do přírody měli jít jen s dlouhým rukávem a dlouhými nohavicemi, nechodit zbytečně do porostu a spíše se držet cest a po návratu se důkladně prohlédnout. Čím dříve klíště odstraníme, tím více snižujeme riziko, že se od něj nakazíme.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *