Očkujte děti proti nebezpečnému průjmu

Druhým typem jsou plané neštovice, které jsou typické pro dětský věk. Původcem je virus Varicella zoster, který patří mezi herpetické viry. Virus se přenáší kontaktem s nemocným, protože se nachází v sekretu puchýřků. Virus je také přenosný kapénkami ve vzduchu.

Pokud jste v místnosti s nemocným máte tedy velkou pravděpodobnost, že neštovicemi onemocníte. Člověk je nakažlivý jeden nebo dva dny před tím, než se vysejí vyrážky na kůži a po propuknutí příznaků ještě další týden. Nejčastěji se nemocí nakazí děti v předškolním a školním věku, ale není výjimkou nákaza neštovicemi v dospělosti.

Neštovice jsou nebezpečné především pro těhotné ženy, protože vir přestupuje do plodové vody a může vážně poškodit zdraví dítěte.

Očkujte děti proti nebezpečnému průjmu Nechat se očkovat proti planým neštovicím?

Tak jako u dalších vysoce nakažlivých virových onemocněních se můžete i proti planým neštovicím nechat očkovat. Očkování patří mezi nepovinné, ale doporučené.

Provádí se v ordinacích dětského nebo praktického lékaře, případně v očkovacích centrech vakcínou Varilrix. Očkovat je možné děti od 9 měsíců a do 12 let, které dostanou 1 vakcínu. Starší děti a dospělí se očkují dvěma dávkami s odstupem nejméně 6 týdnů.

Vakcína na plané neštovice snižuje také riziko vzniku pásového oparu i v pozdějším věku.

Jak se plané neštovice projevují?

Jejich inkubační doba je 2-3 týdny. To znamená, že po tuto dobu je virus už v těle hostitele, ale neprojevují se příznaky nemoci. Po vniknutí viru do těla se množí ve sliznici dýchacích cest, dále putuje krevním oběhem a v lymfatických drahách.

Už v této fázi se dítě může cítit unavené a většinou má i zvýšenou teplotu. Průvodním příznakem je často bolest hlavy, rýma a celkové nechutenství. Na těle se objevují červené skvrnky.

Místo, kde se chystá puchýřek projevit může nejdříve 1-2 dny svědit, a pak se objeví výsev v podobě puchýřků naplněných tekutinou. Na začátku je tekutina čirá, později se mění na zakalenou. Nejvíc puchýřů najdete na trupu a hrudníku, nevynechají ale ani tvář, oční víčka a vlasovou část.

Na končetinách je jich méně. Nebezpečnější je výsev na sliznici úst nebo genitálií. Postupně se objevují ve vlnách v rozmezí 2-6 dní, proto na těle můžeme ve stejnou chvíli pozorovat nové pupínky a již zasychající stroupky. 

Očkujte děti proti nebezpečnému průjmu

Drobné puchýře – které teprve vznikají a strupovité, velké, které zanikají.

Očkujte děti proti nebezpečnému průjmu Jak léčit neštovice?

Puchýřky silně svědí a je důležité aby se nemocný škrábal co nejméně. Nejen že se tím horší hojení puchýřků a trvá delší dobu, ale také se zvyšuje riziko bakteriální nákazy v rozškrábaném místě a tedy i vzniku jizev. Jelikož jde u neštovic o virové onemocnění, podávání antibiotik nemá smysl.

Léčí se pouze symptomaticky a to tak, že se ošetřují puchýřky. Ty by měly co nejrychleji zaschnout a vysušit se. Proto je ideální je natírat tekutým pudrem. Existuje i varianta s mentolem, který místo lokálně znecitliví a pomáhá proti svědění. Podobně působí i přípravek Tanno Hermal lotio.

Proti svědění je možné podat i antihistaminika – pro děti kapky Fenistil nebo Claritine pro dospělé. Tyto léky mají sedativní účinek a pomohou lépe usnout a puchýřky si v noci neškrábat. Zvýšenou teplotu je možné tlumit běžně užívanými léky proti bolesti, jako jsou Panadol nebo Nurofen.

Vhodnou alternativou pro zmírnění svědění a k vysušení puchýřků je i 100% tea tree oil, který se nanáší stejně jako tekutý pudr na každý puchýř zvlášť. Při ošetření citlivých částí sliznic jej nařeďte 1:5 s vodou.

Jak zvládnout období neštovic 

  • Koupání a máčení puchýřů neštovic není vhodné. Nemocného je lepší krátce a rychle osprchovat a následně opatrné osušit přikládáním ručníku, aby se puchýřky neporušily. 
  • Noste pohodlné oblečení a zvláště dětem dávejte bavlněné kojenecké oblečení, které nebude pokožku dráždit.
  • Až do zaschnutí všech puchýřků nechte nemocného doma. To trvá přibližně 14 dní. Nejenže tím zamezíte šíření viru neštovic, ale také dítě chráníte před další infekcí. V tomto období je totiž imunita oslabená a může dojít k nákaze další nemocí.
  • Pokud nemá nemocný další zdravotní komplikace, není nutná akutní návštěva lékařské ordinace. Alternativou může být telefonická konzultace a upovědomení lékaře. Zabráníte tak dalšímu šíření viru, obzvlášť v dětském kolektivu.
  • Dbejte na čistotu rukou a krátce ostříhané nehty. To má největší vliv na další zanícení škrábaných puchýřů.
  • Nevystavujte zbytečně dítě přímému slunci. Pot, horko a sluneční záření zhoršují průběh onemocnění.

Ten, kdo překonal neštovice jednou, má už celoživotní imunitu a při dalším setkání imunitního systému s virem s ním dokáže sám bojovat.

Po překonání nemoci se ale virus ukládá v gangliích nervových buněk, kde přecházení do latentního stádia. V pozdějším věku a při oslabené imunitě se nákaza projevuje i jako pásový opar.

Vše pro problémy s kůží Vše na opary

Proč se nechat očkovat proti chřipce a pneumokokům?

Více o vakcíně Prevenar 13

Na některé choroby je medicína krátká, ale před jinými vás může pomoci ochránit nepovinné očkování. Patří mezi ně i chřipka nebo pneumokokové infekce.

Pokud přemýšlíte o tom, že byste udělali něco pro své zdraví nebo zdraví svých blízkých, zvažte, jestli pro vás vakcína proti chřipce nebo pneumokokům není tou správnou cestou, jak se vyhnout zdravotním problémům.

Očkujte děti proti nebezpečnému průjmu

I když se to na první pohled nemusí zdát, vakcína proti chřipce a pneumokokům spolu souvisí. Pneumokoky jsou bakterie kulovitého tvaru, které se běžně vyskytují na sliznici nosohltanu.

Samotná přítomnost pneumokoků v ústech nebo nosu nemusí nijak škodit, člověk může být roky pouze jejich přenašečem.

Ale ve chvíli, kdy obranyschopnost organismu oslabí chřipka nebo jiné onemocnění horních cest dýchacích, mohou bakterie proniknout hlouběji do těla, kde způsobí zánět.

Pneumokoky jsou, podobně jako chřipka, nebezpečné zejména pro děti mladší dvou let, seniory nad 65 let a pacienty s chronickými onemocněními. Obecně jde o skupiny lidí s ne zcela vyvinutou nebo oslabenou imunitou. Právě u nich se infekce může rozvinout snáze než u dospělých jedinců se silnou obranyschopností. 

Nepovinné očkování může snížit riziko, že infekce v těle napáchá závažné škody. Přestože seniorům nad 65 let vakcínu proti pneumokokům plně hradí zdravotní pojišťovna a dětem na ni přispívá, nemocnost v těchto skupinách stále vzrůstá.

Nepleťte si chřipku s běžným nachlazením

I když jsme si zvykli pojmem „chřipka“ označovat i méně vážná onemocnění horních cest dýchacích, ve skutečnosti se jedná o závažnou infekci, která se projevuje vysokou horečkou, suchým a dráždivým kašlem s pálením v krku nebo zimnicí, bolestí svalů, kloubů a hlavy. Přidat se mohou také zažívací problémy v podobě zvracení nebo průjmu.

Chřipka se přenáší vzduchem prostřednictvím kapénkové infekce, a proto jí v České republice každoročně čelí tisíce lidí a celosvětově se dokonce jedná o přibližně 10 až 15 % populace. Pokud má nemoc standardní charakter, odezní během několika dní. Prognózu ale zhoršují komplikace, kvůli kterým může chřipka v krajním případě skončit i smrtí pacienta, a proto není radno ji podceňovat.

Účinnou prevencí chřipky je očkování, které je vhodné provést před vypuknutím chřipkové sezóny. Ta v Česku začíná s příchodem chladného počasí, tedy zpravidla mezi prosincem a březnem.

Ideálním termínem pro očkování je proto říjen a listopad.

Současné chřipkové vakcíny obsahují 4 druhy usmrcených chřipkových virů a jejich přesné složení se na doporučení Světové zdravotnické organizace mění, z důvodu neustále se vyvíjejících kmenů virů chřipky.

Děti od 6 měsíců do 9 let, které jsou proti chřipce očkovány poprvé, musejí po čtyřech týdnech po aplikaci první dávky vakcíny absolvovat přeočkování druhou dávkou vakcíny. Virus chřipky se neustále mění a mutuje, a proto je vhodné očkování každý rok zopakovat.

Očkování proti pneumokokům chrání déle
Před pneumokokovou infekcí vás i vaše blízké pomůže ochránit vakcína Prevenar 13.

Ta pomáhá chránit před 13 typy pneumokoka, včetně sérotypů 3 a 19A, které byly v roce 2018 nejčastější příčinou invazivního pneumokokového onemocnění v České republice.

Očkování je vhodné pro děti od 6 týdnů věku, dospělé i seniory a aplikuje se u dospělých do horní paže a u dětí do stehna. Potřeba přeočkování nebyla stanovena.

Prevenar 13 bývá obecně pacienty velmi dobře snášen. Mezi případné nežádoucí účinky u dětí ve věku od 6 týdnů do 5 let patřily reakce v místě očkování, horečka, podrážděnost, nechutenství, zvýšená spavost a/nebo nespavost.

S narůstajícím věkem pacienta pak výskyt nežádoucích účinků očkování klesá. V každém případě lze ale říct, že preventivní opatření proti chřipce i pneumokokům mají smysl a mohou zamezit vzniku závažných zdravotních komplikací.

Povinné očkování dětí – kdy a proti čemu očkovat?

  • Kromě pravidelného očkování jako takového existují také vakcíny, které jsou povinné jen pro určitou skupinu dětí. Konkrétně se jedná o vakcínu proti tuberkulóze a hepatitidě typu B.
  • Vakcíny představují nejúčinnější formu prevence.
  • Hexavakcína dítě chrání hned před šesti nebezpečnými nemocemi. Konkrétně obsahuje látky proti: záškrtu, tetanu, černému kašli, virové hepatitidě B, Haemophilu influenzae a dětské obrně.
  • Odhaduje se, že bez vakcinace by ročně zemřelo asi 500 dětí a další tisíce by čelily komplikacím či trvalým následkům prodělané infekce.
  • Po očkování se u dětí mohou vyskytnout nežádoucí účinky. Typicky se jedná třeba o horečku.
  • Kromě povinných vakcín mohou rodiče své dětí naočkovat také nepovinně. Hojně využívané je například očkování proti klíšťové encefalitidě.

Ačkoli je očkování některými lidmi zavrhováno a někdy dokonce označováno za škodlivé, stále představuje nejúčinnější metodu prevence na světě.

A přestože se někdy neobejde bez vedlejších účinků, pro zdraví světové populace je naprosto nezbytné. Díky plošné aplikaci jednotlivých vakcín lékaři zabraňují šíření a rozvoji mnoha životu nebezpečných infekcí. Víte, kdy své dítě nechat očkovat?

Budete mít zájem:  Jaký tuk je nejlepší do vánočního cukroví

Očkování se v posledních letech stalo jedním z nejkontroverznějších témat, která hýbou nejen českou společností. Zatímco ho odpůrci považují za nebezpečné, zpochybňují jeho složení a poukazují na možné vedlejší účinky, lékaři apelují na jeho nezbytnost.

Kromě toho, že vakcíny představují nejúčinnější formu prevence, zabraňují totiž také šíření nebezpečných infekcí. Vždyť právě díky očkování se některé z nich již podařilo vymýtit. Dnes už se tak například vůbec nesetkáte s pravými neštovicemi.

Proč své děti očkovat?

Jak už zaznělo výše, očkování je nezbytná zdravotní prevence, která je důležitá pro zachování zdraví celé společnosti. Odhaduje se, že bez vakcinace by ročně zemřelo asi 500 dětí a další tisíce by čelily komplikacím či trvalým následkům prodělané infekce.

Výsledkem dobré proočkovanosti je pak to, že se s některými nemocemi setkáváme jen zřídka anebo vůbec. A pokud se konkrétní mikroby podaří z populace zcela vymýtit, lze očkování proti nim omezit či dokonce zastavit.

Tak jak se stalo v případě tuberkulózy, proti které se již plošně neočkuje.

Současně ovšem nelze zastírat, že s sebou očkování přináší jistá rizika v podobě vedlejších účinků. Těmi jsou zpravidla:

  • Únava
  • Horečka
  • Zarudnutí či otok v místě vpichu
  • Vyrážka

Je však důležité podotknout, že spojení s rozvojem autismu, alergií či astmatu, o kterém hovoří odpůrci očkování, však prokazatelně neexistuje. Jejich přesvědčení o opaku je založené na klamavé studii Andrewa Wakefielda, který ji v roce 1998 publikoval v britském časopise Lancet. Po několika letech byla studie označena za klamavou a stažena.

Proti jakým nemocem se v Česku očkuje povinně?

Vakcíny, které jsou v České republice běžně k dispozici lze rozdělit na povinné a nepovinné. Povinně se u nás očkuje proti:

Dětské vakcíny

Mezi povinné dětské vakcíny patří hexavakcína, kombinovaná vakcína proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím, kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli, a nakonec kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně.

Hexavakcína

Jak už název napovídá, hexavakcína dítě chrání hned před šesti nebezpečnými nemocemi.

Konkrétně obsahuje látky proti: záškrtu, tetanu, černému kašli, virové hepatitidě B, Haemophilu influenzae a dětské obrně.

Aplikuje se třemi základními a popřípadě jednou posilující dávkou s tím, že první se dítěti podává v 9. týdnu života, druhá ve 4. měsíci a třetí mezi 11. a 13. měsícem.

Kombinovaná vakcína proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím

Vakcína proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím obsahuje živou očkovací látku a aplikuje se ve dvou dávkách. První je dítěti podána během 13. a 18. měsíce života a druhá následuje mezi 5. a 6. rokem.

Kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli

Mezi 5. a 6. rokem věku se provádí také přeočkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli.

Kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně

Vakcína na přeočkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně se dětem aplikuje mezi 10. a 11. rokem.

Pravidelné očkování určité skupiny dětí

Kromě pravidelného očkování jako takového existují také vakcíny, které jsou povinné jen pro určitou skupinu dětí. Konkrétně se jedná o vakcínu proti tuberkulóze a hepatitidě typu B.

Tuberkulóza

Vakcína proti tuberkulóze se aplikuje jen u dětí s indikacemi, které posoudí lékař novorozeneckého oddělení anebo popřípadě lékař pro děti a dorost.

Očkování se provádí na pracovištích kalmetizace, a to na základě dotazníku, který popisuje rizika nákazy tuberkulózou. Dokument musí být vyplněn lékařem i rodiči dítěte.

Vakcína je pak aplikovaná v období od 4. dne do 6. týdne po narození.

Hepatitida typu B

Očkování proti hepatitidě typu B se provádí u novorozenců matek, které mají pozitivní nález zmíněného viru. Vakcína musí být dítěti podána nejpozději do 24 hodin od jeho narození.

Nepovinná dětská očkování

Kromě očkování, která jsou pro všechny děti povinná, a tudíž i hrazená pojišťovnami, mají rodiče možnost své děti očkovat také nepovinnými vakcínami. Mezi ty patří očkování proti:

Rotavirové infekce

Rotaviry jsou nejčastější příčinou akutních gastroenteritid u dětí do pěti let věku na celém světě. Jsou velmi častou příčinou hospitalizace dětí a jsou také častou příčinou úmrtí dětí pro dehydrataci, a to zejména v rozvojových zemích. Mohou způsobit i onemocnění dospělých a být příčinou průjmů cestovatelů.

Jsou významným nozokomiálním patogenem, tedy onemocněním šířícím se ve zdravotnických zařízeních. V ČR se vyskytují častěji v zimních a jarních měsících. V posledních 10 letech u nás zaznamenáváme 2000–5000 případů ročně dominantně ve věkové skupině do pěti let věku.

V letech 1997–2017 bylo v ČR zaznamenáno 34 úmrtí v souvislosti s rotavirovou nákazou.

Máte zájem o očkování a chcete příspěvek? Připravili jsme pro vás rychlý přehled příspěvků pojišťoven.

Typický je přenos fekálně-orální, infekční dávka je malá, rotaviry přežívají v prostředí i na kontaminovaných rukou, mohou se přenášet například hračkami nebo předměty denního užívání.

Zdroj nákazy

Zdrojem infekce je nemocný člověk.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Inkubační doba je 1–3 dny.

Příznaky

Onemocnění je charakterizováno horečkou, zvracením, vodnatým průjmem, nechutenstvím a bolestmi břicha, potíže trvají obvykle týden. Díky masivnímu průjmu může dojít k závažné dehydrataci zejména u malých dětí. Možné je také porušení vstřebávání živin.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Nejúčinnější ochranou je specifická prevence očkováním, v ČR je zařazeno mezi doporučená očkování od roku 2007. Zahajuje se velmi brzy po narození, již od šesti týdnů věku, podává se ústy. V ČR je proočkovanost velmi nízká ve srovnání s jinými zeměmi, pohybuje se okolo 5 %. Vakcína proti rotavirovým infekcím není určena k očkování dospělých.

Na našich centrech neprobíhá očkování proti rotavirovým infekcím.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Rotaviry: Průjmové onemocnění, které hrozí hlavně dětem, protože si nemyjí ruce

Autor: iStock.com

Co byste měli o tomto nepříjemném průjmovém onemocnění vědět? „Rotavirové gastroenteritidy jsou průjmová onemocnění virového původu obvykle doprovázené horečkou a zvracením.

Toto onemocnění postihuje zejména malé děti do tří až pěti let.

U kojenců jsou rotaviry celosvětově nejčastější příčinou průjmů,“ vysvětluje se na stránkách Oddělení epidemiologie infekčních nemocí a Oddělení biostatistiky Státního zdravotního ústavu v Praze.

Děti jsou ohroženy zejména z toho důvodu, že nemoc probíhá takzvanou fekálně orální cestou. To znamená, že se dostane do úst z fekálií, následkem špatně nebo vůbec umytých rukou po použití toalety. Viru přitom stačí poměrně málo, i proto se tak rychle šíří. Nejčastěji nemoc propukne v období od ledna do května.

Jak nemoc poznáte? Projevuje se průjmovým onemocněním, ke kterému dochází zhruba tři dny od nákazy. Doprovází ho zvracení, plynatost, nevolnost, bolest břicha, teplota nad 38 stupňů. Projevit se přitom může jen část příznaků.

Typické je, že stolice je vodnatá a velmi zapáchá. Nečekané jsou příznaky v podobě celkové slabosti, ale také v podobě onemocnění horních cest dýchacích.

Pozor na to, že u zdravých a silných jedinců se nemusí nemoc díky dobré imunitě vůbec projevit, ale mohou ji přenášet.

Kdy k lékaři?

Jako u všech průjmových onemocnění je hlavním rizikem dehydratace. Proto je nemoc nebezpečná hlavně pro oslabené lidi a děti od tří měsíců do zhruba 3 let. Ty ještě menší jsou totiž chráněny protilátkami získanými od matky. Starší zdraví jedinci se většinou s nemocí vyrovnají snadno, nebezpečná je pak opět pro seniory.

Lékař by měl pacienta vidět vždy, pokud jde o kojence, protože u nich hrozí dehydratace nejvíce. „V případě zvýšené teploty, průjmu a zvracení u starších, jinak zdravých dětí, je vhodné nechat dítě pod dozorem dospělé osoby v klidu doma na lůžku, podávat dostatek tekutin, snižovat teplotu a snažit se, aby dítě pokud možno něco snědlo,“ radí odborníci ze Státního zdravotního ústavu.

Pokud je dítě dehydratované, unavené, chce pořád pít, má vysokou teplotu, často zvrací a průjem se nezlepšuje, pak je na místě návštěva pohotovosti.

Jak léčit rotavirovou infekci?

Léčba průjmů je v podstatě vždy stejná, spočívá zejména v potřebě odvodnit tělo.

„Vhodný je co nejčasnější návrat ke stravě ve formě dobře tolerovaných, lehce stravitelných potravin, aby nedošlo k dalšímu poškozování střevní sliznice.

Podávání stravy je doporučováno již v prvních 24 hodinách nemoci nebo okamžitě po fázi rehydratace v momentě, kdy je dítě schopné stravu pozřít a udržet,“ doporučují epidemiologové.

Co je to dietní strava? Rozhodně se vyhněte cukrům a pokud možno i tukům, vhodné jsou kromě mléka mixované banány, nastrouhaná nebo škrábaná jablka, bramborová kaše, rýžové polévky, rýže s libovým masem, kuřecí vývar, zeleninové nebo ovocné pyré, starší pečivo, piškoty.

Mějte doma vždy orální rehydratační roztoky, které můžete koupit v lékárně. Dobu průjmu mohou zkrátit probiotika a také adsorbencia, která jsou charakteristická svou schopností vázat na svůj povrch rozličné látky včetně toxinů. Patří mezi ně klasické aktivní uhlí.

Budete mít zájem:  V Maďarsku schválili přísný zákaz kouření

V lékárně vám vyberou přípravek podle věku pacienta.

Lze proti rotavirům očkovat?

Proti rotavirové nákaze je možné se chránit očkováním, které patří mezi nepovinné. Od roku 2007 je Českou vakcinologickou společností doporučeno všem zdravým kojencům. Účinnost vakcín v běžné populaci dosahuje 70–90 procent. Očkování má zejména chránit proti středně těžkým až těžkým průběhem rotavirových průjmů.

Očkovat se může již od 6. týdně věku dítěte, cena jedné dávky vakcíny je přibližně 1 650 Kč a některé zdravotní pojišťovny na ni přispívají v rámci svých preventivních programů.

V letech 1997–2017 bylo v Česku hlášeno celkem 76 232 případů rotavirových gastroenteritid, jak lékaři říkají zánětům zažívacího traktu. Bylo zaznamenáno celkem 34 úmrtí, nejčastěji onemocněly děti do jednoho roku, přesně to bylo 904 chlapců a 726 dívek na sto tisíc obyvatel.

Autor: Alžběta Javorková

OČKOVÁNÍ proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám

Obsah:

Promeškaný termín očkováníZdravotně stigmatizované osobyDoba použitelnosti a skladování

Původcem spalniček je virus, jehož výhradním hostitelem se stává člověk. Přenáší se kapénkami, vzdušnou cestou. Přestože se celosvětově proti spalničkám očkuje již několik desetiletí a incidence spalniček je dnes relativně nízká, zdaleka není tato infekce eliminovaná.Spalničky představují nebezpečné onemocnění, které často doprovází horečka a vyrážka.

Po uplynutí inkubace, 10-14 dnů, se objevují příznaky zánětu horních cest dýchacích, se silnou rýmou, kašlem a zánětem spojivek. Po čtyřech dnech nastupuje živě červená vyrážka, jejíž ložiska, zpravidla o průměru 3-5 mm, mohou záhy splývat ve větší červené plochy. Charakteristicky se šíří od obličeje přes horní část trupu a končetin na dolní část těla.

Minimálně tři dny na to vyrážka postupně ustupuje ve stejném směru, jako začínala, tj. nejdříve začne blednout obličej a posléze další části trupu a končetin. K nejčastějším komplikacím patří pneumonie, zánět středního ucha nebo nosních dutin. Tyto komplikace jsou většinou vyvolány přidruženou bakteriální infekcí.

K nejtěžším, často život ohrožujícím komplikacím, patří pneumonie nebo encefalitida, vyvolaná samotným virem spalniček. Pro třetinu dětí se zánětem mozku může být komplikace fatální. Další třetina může být postižena trvalými těžkými následky v podobě obrny, postižení smyslů či intelektu.

Také zánět slepého střeva probíhá u spalniček velmi prudce s rychlým protržením střeva, které vede až k zánětu pobřišnice. Nejtěžší formy onemocnění jsou pozorovány u podvyživených dětí a i dnes bývají spalničky příčinou vysoké úmrtnosti dětí v rozvojových zemích.

Příušnice jsou akutním virovým zánětem slinných žláz (příušních, podčelistních a podjazykových), často komplikovaným podrážděním slinivky břišní a nepurulentní meningitidou. Onemocnění postihuje všechny vnímavé osoby, většinou ale děti. Snadno se přenáší kapénky z jedné osoby na druhou. Jejich jediným přirozeným zdrojem je člověk.

Příušnice, jejichž doba inkubace je obvykle 14-23 dní, se projeví zpravidla horečkou a bolestivým zduřením příušních slinných žláz. Zpočátku bývá postižena jedna strana. Po 2-3 dnech zánět přechází na druhou stranu. U nekomplikovaného onemocnění všechny příznaky odezní zpravidla do jednoho týdne.

Z komplikací přichází v úvahu podráždění slinivky břišní, které se projeví bolestmi břicha a zvracením. Velmi často je průběh komplikován bolestmi hlavy jako průvodního znaku nepurulentní meningitidy. Obě komplikace jsou důvodem ke krátkodobému pobytu v nemocnici.

Pokud onemocní starší chlapci nebo dospělí muži, je nemoc často komplikovaná orchitidou, po které může dojít k dočasné sterilitě. Zarděnky jsou virové onemocnění typické pro člověka. Šíří se kapénkovým přenosem; nejčastěji se vyskytují na jaře. Zatímco získaná forma zarděnek probíhá většinou lehce, při onemocnění těhotné ženy může dojít k závažnému poškození plodu.

Inkubační doba je 14-21 dní. Klinický obraz je různý, od snadno přehlédnutelných forem s prchavou vyrážkou až po vzácné, těžké formy onemocnění, které mohou být provázeny zánětem mozku. Onemocnění zpravidla provázejí bolesti kloubů, v těžších případech také zánět kloubů. Charakteristické je zduření uzlin v šíjní krajině a za ušima.

Vyrážka je růžová, velikosti čočky a po odeznění se kůže nijak charakteristicky nešupí. Těžké formy zarděnek jsou vzácností. Naopak forma vrozená je velmi obávanou, neboť s sebou nese velmi vážné důsledky pro narozené dítě. Nákaza v prvních měsících těhotenství může vést k infekci plodu a jeho poškození.

Obvykle bývají postiženy ty orgány, které se vyvíjí během prvních třech měsíců těhotenství (oko, ucho a srdce). Pokud těhotná žena onemocní zarděnkami, v prvním měsíci těhotenství je riziko poškození plodu 50%, ve druhém 25%, ve třetím 10%. Nízké riziko existuje i v dalších měsících těhotenství. Onemocnění těhotné ženy vede často ke spontánnímu potratu.

Pravidelné očkování proti spalničkám se v bývalém Československu zařadilo do očkovacího kalendáře v roce 1969. Po šesti letech se jednodávkové schéma očkování změnilo na dvoudávkové. Od roku 1982 se rozšířilo o očkování proti zarděnkám, v té době jen dívek ve věku 12 let.

V následujících letech byl pozorován nárůst incidence zarděnek mladších dětí, především chlapců, a tak se od roku 1986 začaly plošně očkovat všechny děti ve věku dvou let. V té době se očkovalo výhradně monovakcínou proti zarděnkám, kmene RA27/3, dodávanou různými výrobci (Rudivax, Ervevax).V roce 1987, dva roky po zahájení plošného očkování proti příušnicím vakcínou Pavivac, se monovakcína proti spalničkám (Movivac) nahradila bivalentní vakcínou proti spalničkám a příušnicím, Mopavac. V Československu se zvolilo dvoudávkové očkování proti spalničkám a příušnicím v krátkodobém 6-10měsíčním intervalu. Důvodem bylo zajištění rychlé a robustní ochrany vůči oběma infekčním chorobám v dětské populaci. Navíc obě vakcíny splňovaly díky další atenuaci velmi dobrou toleranci a vysoký bezpečnostní profil.

Od roku 1995 se v České republice plošně očkuje kombinovanou vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (Trivivac).

Do roku 2000 se doočkovávaly monovalentní vakcínou proti zarděnkám všechny ženy ve fertilním věku, které nebyly dříve očkovány.

V roce 2006 se na komerčním trhu objevila další trivalentní vakcína Priorix a o rok později čtyřvalentní vakcína Priorix Tetra (obohacená o vakcínu proti planým neštovicím).

Výskyt (absolutní počet) v České republice

Očkovací látky obsah  

Název komerční vakcíny 1) 2) 3) 4) 5) Poznámka
ERVEVAX R 13.9.1996  X není k dispozici
M-M-R II MMR

Co se děje v těle po očkování? Musíme očkovat děti a může nám vakcína ublížit?

30. 12. 2020 | Doba čtení 18 minut

Málokteré téma má tolik obhájců a zároveň i odpůrců. A to navzdory tomu, že většina diskutujících nemají v tomto oboru žádné vzdělání. Pochopitelně, že i mezi odborníky kolují různé názory. Jaká jsou rizika očkování? Které očkování je pro děti povinné a které odborníci doporučují?

Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze srpna roku 2010 v případě rodičů, kteří odmítli nechat očkovat své děti, byl šalamounský: Ano, očkování je povinné, ale pouze v rámci vyhlášky, nikoliv ze zákona. Stát proto nemůže trestat rodiče, kteří nenechají své dítě očkovat základními „povinnými“ vakcínami.

Situace v Česku je totiž taková, že rodiče odpovídají za očkování dětí do věku 15 let a děti mají být očkovány proti těm nemocem, které jsou stanoveny vyhláškou.

Na druhé straně jsou rodiče povinni bránit zájmy dítěte – a tady může nastat konflikt mezi snahou chránit dítě očkováním a obavou před možnými vedlejšími účinky. Někteří rodiče jsou totiž přesvědčeni, že očkování nejenže není pro dítě přínosem, ale naopak může ohrozit jeho zdraví.

Ale zpátky k rozsudku: Za neočkování dítěte stanovenými vakcínami tedy sice nedostaneme pokutu, ale neočkované dítě nesmí být zařazeno do školního (ani předškolního) kolektivu. A pokutu dostaneme za to, že dítě nenavštěvuje školu. Tak si vyberte…

Někteří rodiče však mají z očkování strach a odmítají jej, protože se bojí případných následků. Zdroj: Shutterstock

Rizika a odpovědnost

Z rozhodnutí soudu byli rozpačití i někteří lékaři. Značná část pediatrů soudí, že základní vakcíny, které patří do očkovacího kalendáře, jsou vybrané velmi zodpovědně a mají svůj smysl. Například povinnost očkovat proti pravým neštovicím a záškrtu platí u nás už od první republiky.  

Profesor Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové se před časem vyjádřil, že „kdyby se v České republice přestalo očkovat proti běžným dětským nemocem, musí se počítat s tím, že na ně za několik let zemře stejný počet lidí jako před zavedením očkování.“

Plošné očkování neslouží jen těm dětem, které byly očkované. Spousta dětí by vlastně ani očkovaná nemusela být, protože jsou naprosto zdravé a běžná dětská onemocnění „ustojí“ bez větších komplikací.

Jenže plošná forma očkování je určena pro celou populaci – včetně těch slabých a nemocných, pro které by nebezpečná dětská choroba znamenala vysoké riziko.

„Navíc neočkované dítě se stává zdrojem infekce a rizika právě pro tyto slabé děti,“ vysvětluje MUDr. Jan Rutsch z Centra cestovní medicíny v Praze.

Co se děje při očkování?

Očkování (vakcinace) v lidském těle napodobuje situaci, jako kdyby se člověk nemocí nakazil. Očkovací látky obsahují složku získanou z původce onemocnění (bakterie či viru), která se nazývá antigen.

Ten pak povzbuzuje imunitní systém k tvorbě ochranné protilátky. Narozdíl od prodělání choroby „naostro“ se při očkování používá oslabený nebo mrtvý bacil, proto vakcína sama nemůže onemocnění způsobit.

Během 10–14 dní po očkování se tvoří maximum protilátek, v tuto dobu jsou děti náchylnější k ostatním infekcím, proto je dobré šetřit je a nevystavovat je rizikům.

K úspěšnému očkování je třeba, aby už byl imunitní aparát zralý. U novorozenců tomu ale tak není, otázkou tedy je, zda se nejedná o předčasné zatížení organismu.

Budete mít zájem:  Nová soutěž pro cyklistky a cyklisty!

Co je vlastně imunita?

S obranyschopností a jejími poruchami souvisejí téměř všechny zdravotní potíže, s nimiž se v moderní době setkáváme: od obyčejného nachlazení až po karcinomy a totální selhání imunity při AIDS. Pokud je náš imunitní systém v pořádku, nemusíme se bát většiny nemocí, protože zdravý organismus si s nimi poradí ještě předtím, než stačily propuknout.

Imunita je schopnost organismu rozeznat „své“ od cizího a pomocí buněk a protilátek toto „cizí“ (bývají to obvykle bakterie nebo viry) zneškodnit. Imunita, pokud popisujeme její fungování, se dělí na buněčnou a humorální (protilátkovou).

  • V první z nich je nejpodstatnější práce bílých krvinek, které se významně podílejí na likvidaci cizorodých organismů a buněk.
  • Podstatou humorální imunity je tvorba protilátek (imunoglobulinů).

Oba systémy pracují společně.

Přirozená a získaná schopnost zneškodnit bacil

Novorozenec přichází na svět s přirozenou imunitou: Jeho obranou jsou různé látky v organismu včetně ochranných bílkovin a dalších složek, které získal z matčina organismu a také díky kojení.

S přibývajícími měsíci a lety se dítě postupně dostává do kontaktu s množstvím dalších organismů, jimž se musí jeho imunitní systém přizpůsobovat. Umí si však zároveň uchovat o každém z těchto „vetřelců“ potřebné informace, a tak je v budoucnu při dalším setkání s ním schopen okamžitě reagovat − to je získaná imunita, na jejímž principu funguje i očkování.

Které dětské očkování je povinné?

Očkování dětí proti nebezpečným infekčním chorobám se dnes provádí téměř od prvního dne jejich narození. Miminka dostanou první vakcínu ještě v porodnici a v průběhu prvních dvou let podstoupí očkování proti většině onemocnění zařazených v systému povinného očkování.

V České republice platí v očkování určitý řád – nazývá se očkovací kalendář. Každé dítě má svůj očkovací průkaz, kde je zapsané datum, druh očkování a název i číslo vakcíny.

Proti kterým nemocem se děti očkují?

  • Čtvrtý den po narození, maximálně do konce šestého týdne, se děti očkují proti tuberkulóze. Od roku 2009 se nepřeočkovává a uvažuje se o zrušení plošného očkování.
  • Proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, haemophilu influenzae typu B, dětské obrně a virové hepatitidě typu B se děti očkují od 13. týdne tzv. hexavakcínou, musejí mít ale zhojené očkování proti tuberkulóze.
  • Nejdříve v 15. měsíci se očkují proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, přeočkovává se po několika měsících.
  • Od roku 2010 se děti plošně očkují také proti pneumokokům. Pojišťovny vakcínu hradí, očkování ale není povinné, nýbrž dobrovolné. Vakcína je plně hrazena, je–li očkování zahájeno mezi 3.–5. měsícem věku dítěte a pokud jsou 3 dávky vakcíny aplikovány do 7. měsíce. Hrazená péče zahrnuje i přeočkování ve druhém roce života. Rodiče, jejichž děti výše uvedená kritéria nesplní (a je jim méně než 2 roky), mohou vakcínu zakoupit.

Pravidelné očkování běžně dostupnými vakcínami je dle zákona plně hrazené z veřejného pojištění.

Co je co

Tuberkulóza, závažná bakteriální infekce, nejčastěji plic, v podstatě ale může zasáhnout kteroukoliv část těla.

Záškrt, bakteriální infekční onemocnění způsobuje těžkou angínu. Záškrt mandlí je ještě možné léčebně zvládnout, pokud se ale neléčí, změní se v těžký zhoubný záškrt.

Povlaky se rozšíří po celých mandlích a začnou přerůstat do okolí, teplota se zvýší na 39–40° C, nemocný je těžce schvácený, krk zduří a má stejný obvod jako hlava. Zhoubný záškrt je vždy provázen komplikacemi, jež mohou vést k smrti.

Pravidelně vzniká zánět srdečního svalu a pozáškrtové obrny.

Tetanus, nebezpečné bakteriální onemocnění se projevuje křečemi a ztrátou koordinace svalů. Bez lékařské pomoci končí zpravidla smrtí v důsledku zástavy srdce nebo kolapsu dýchacího systému.

Dávivý (černý) kašel, bakteriální infekce vyvolává dlouhotrvající úporný kašel, který způsobuje zvracení, kolaps a poškození plic.

Haemophilus influenzae B, bakterie vyvolávající vážné nemoci, jako jsou zápal plic, zánět mozkových blan nebo zánět hrtanové příklopky.

Dětská obrna, virus napadající centrální nervovou soustavu, jehož následkem může být paralytická dětská obrna s ochrnutím nejčastěji dolních končetin a trvalými následky po zbytek života. Při napadení mozkového kmene začínají selhávat životně důležité orgány. Smrtící kombinací je také postižení dýchacích a polykacích svalů.

Virová hepatitida typu B, virový zánět jater, přibližně v 5–10 % případů se akutní forma vyvine v chronickou, jež znamená zvýšené riziko dalších chronických onemocnění jater, např. cirhózy nebo karcinomu.

  • Spalničky, velice nakažlivé virové onemocnění způsobuje zánět horních cest dýchacích, zánět spojivek, horečku a vyrážku, může způsobit i trvalé poškození mozku.
  • Příušnice, virový zánět slinných žláz může vyvolat i zánět mozkových blan a pohlavních žláz.
  • Zarděnky, vysoce nakažlivé virové onemocnění s vysokými teplotami a vyrážkou je velmi nebezpečné pro těhotné ženy (způsobuje těžké poškození plodu).

Jablko sváru: očkování proti tuberkulóze

O vhodnosti očkovat proti TBC se vedou spory mnoho let. Lékaři se v otázce zrušení povinnosti této vakcinace dělí na dva tábory.

Zastánci zrušení argumentují především tím, že při současném brzkém očkování živou vakcínou mimo jiné hrozí, že ji dostanou i děti s poruchami imunity, o kterých se to ještě neví a které pak mohou i zemřít.

Aplikace je provázena vysokým výskytem komplikací a na rozdíl od jiných očkování nedokáže očkovací látka proti tuberkulóze spolehlivě zabránit onemocnění.

Mimoto je výskyt tuberkulózy v ČR jedním z nejnižších v Evropě.

Proti zrušení plošného očkování proti tuberkulóze se staví někteří plicní lékaři. I ti ovšem uznávají, že by se očkování mělo přesunout do pozdějšího věku, ale mělo by zůstat povinné pro všechny.

Podle nich je nízký výskyt TBC právě důsledkem proočkovanosti celé populace, navíc se údajně už objevují signály ze zemí, které před nedávnem povinné očkování proti TBC zrušily, že u nich výskyt této nemoci. opět narůstá.

Očkování by podle nich také mělo být samozřejmostí, pokud dítě, jeho rodiče nebo členové domácnosti pobývali déle než 3 měsíce v zemi s vyšším výskytem tuberkulózy, nebo z této země přímo pocházejí.

Kdy by se nemělo očkovat?

To je otázka, o které musí rozhodnout pediatr u každého dítěte individuálně. U některých dětí se očkování pouze odsouvá kvůli akutním příčinám, některé nelze očkovat proti určité nemoci, nebo je očkování vyloučeno zcela.

Rozhodně byste ještě před očkováním měli sdělit lékaři, zda se ve vaší rodině vyskytuje například krvácivá choroba, dále jestli je někdo z rodiny léčen pro vážnou poruchu imunitního systému nebo nádorové onemocnění. Dobrým důvodem pro odložení očkování je například:

  • Akutní nemoc dítěte, zvýšení teplota, bolesti v krku apod. (Větší pozornost zdravotnímu stavu je třeba věnovat při očkování „živými“ vakcínami – např. spalniček.)
  • Dítě bylo v kontaktu s nemocným a je v tzv. inkubační době (ta trvá dle typu nemoci většinou 1–3 týdny).
  • Dítě je oslabené po nemoci. K rekonvalescenci u běžných dětských nemocí stačí většinou 1–2 týdny.
  • Dítě má závažné dlouhodobé onemocnění, užívá kortikoidy nebo léky na imunitu.

Očkování nepovinné, leč doporučované

U následujících očkování by si měli rodiče promyslet případná rizika a jejich následky. A také si připravit peníze, nadstandardní očkování zdravotní pojišťovny nehradí.

Některé z nich ovšem částečně přispívají na očkování proti klíšťovému zánětu mozku, meningokokovým infekcím, žloutence typu A a typu B, nebo očkování proti rakovině děložního hrdla u dětí a dospívajících.

Rozhodně se tedy vyplatí předem se ve své pojišťovně informovat.

Rotavirové infekce, způsobující těžké průjmy, jsou nebezpečné pro velmi malé děti ve větších kolektivech. Pokud je jinak dítě zdravé, očkování se vyplatí. Pokud má po každém očkování různé alergické reakce, je lepší neočkovat.

Očkování proti chřipce se doporučuje zvláště pro nemocné děti, které neprospívají, u zdravých dětí je to na zvážení.

V současné době lze téměř celé území České republiky považovat za endemickou oblast se zvýšeným výskytem klíšťové encefalitidy, které se dá bránit pouze prevencí – očkováním. Zdravotní pojišťovny na vakcíny dětem a mládeži přispívají (bohužel nezohledňují fakt, že především u starších pacientů bývá průběh onemocnění závažnější).

Očkování proti rakovině děložního čípku je nejnovější ochranou proti rakovině děložního hrdla, výrazně snižuje riziko jejího vzniku. Kombinace očkování a pravidelných gynekologických kontrol je nejspolehlivější metodou k prevenci tohoto vážného onemocnění. Očkování se skládá ze tří dávek, které musí být podány postupně během 6 měsíců.

Plané neštovice patří v současnosti mezi nejčastější infekční onemocnění na světě. V rámci tzv.

nadstandardního očkování mohou rodiče zvolit alternativu k hrazenému očkování proti zarděnkám, příušnicím, spalničkám a připlatit dětem za čtyřsložkovou vakcínu, která navíc chrání i proti planým neštovicím.

Očkování je dvoudávkové: První dávka vakcíny se obvykle podává ve věku 15 měsíců dítěte, druhá dávka se v ČR aplikuje s odstupem šesti až deseti měsíců po první dávce. Většina zdravotních pojišťoven na toto očkování rodičům přispívá.

V rámci povinného očkování jsou děti chráněny proti žloutence typu B, která se přenáší tělními tekutinami – například krví. Očkování proti žloutence typu A patří v České republice do kategorie nadstandardní.

Žloutenka typu A je virové onemocnění jater, vysoce infekční nemoc, která se dokáže rychle šířit v kolektivech. Virus se do těla dostává ústy, nejčastěji ve formě kontaminovaného jídla.

Mnohdy se přitom stačí pouze dotknout kontaminovaného předmětu a poté úst.

Proti žloutence typu A se očkuje ve dvou dávkách: Očkovaný je chráněný již 14 dní od podání první dávky, druhá dávka se očkuje s odstupem 6–12 měsíců.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector