Jak se léčilo sugescí či hypnózou a proč to nefunguje dnes

Psychologické poradenství : duševní problémy : hypnóza; úzkost 22.09.2010 21:23 – zobrazit dotaz
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o informaci ohledně hypnózy. Chtěla bych se poradit, zda je touto metodou možné odstranit vnitřní úzkosti, strach, posílit sebevědomí a zda je tato metoda bezpečná. Dále by mě zajímalo, na koho se obrátit (nejlépe v kraji Vysočina) tak, abych se svěřila opravdu do správných rukou. Objektivně vím, že nic z vyjmenovaných problémů u mě není opodstatněné (co se vzhledu, vzdělání apod. týče), přesto mi tyto problémy velmi komplikují život. Předem děkuji za Vaši odpověď.
Vážená Ile, hypnóza by mohla pomoci a je zcela bezpečná. Aniž o Vás vím však více, jsem přesvědčen, že by to chtělo systematickou psychoterapii, v jejímž rámci by mohla být využita také hypnóza. Vysočinu bohužel neznám. Je třeba poptat se nebo hledat na internetu. Přeju hodně štěstí!
Drogy a závislosti : terapie : alkohol; hypnóza 14.07.2010 22:12 – zobrazit dotaz
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat na možnosti využití hypnózy při léčbě závislosti na alkoholu. Předesílám, že nejde o závislost v pokročilejším stadiu, spíše o nadměrnou konzumaci. Jsou s touto metodou u nás nějaké zkušenosti? děkuji za odpověď. A.
Milá Amélie, je to možné, hypnóza však sama o sobě nestačí. Na straně pacienta musí být motivace, psychoterapeut použije ještě další techniky. U hypnózy je malinký problém, že ji laikové poněkud přeceňují. Ale jistě to je jedna z dobrých metod. Přeju hodně pohody!
Psychologické poradenství : duševní problémy : schizofrenie 19.01.2010 20:45 – zobrazit dotaz
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,naše prababička začala trpět halucinacemi,v bytě jí chce někdo zabít,skáčou po stromech-dívají se jí do bytu,klíčovou dírkou jí chtějí otrávit…..,je to už neunosné,bydlí v domě s pečovatelskou službou.Zvažujeme ,jak postupovat dále,jestli se jedná o nějakou duševní poruchu,k lékaři nechce jít…,díky za odpověd
Milá Pajuš, u babičky se zřejmě projevuje duševní onemocnění (asi paranoidní schizofrenie nebo podobné onemocnění). Na dálku nelze takto spolehlivě stanovit diagnózu. Je třeba ji léčit a dostat ji v každém případě k lékaři. Léky zvané psychofarmaka v takovém případě pomáhají. Přeji hodně štěstí!
Psychologické poradenství : duševní problémy : deprese; psychologická pomoc 30.09.2009 21:23 – zobrazit dotaz
Rychlé hubnutí, deprese,nechutenství,sebevražední myšlenky, apatie,neschopnost pracovat.Co může pomoct pro návrat do normálu, kromě návštěv u psichiatra a psychológa?
Milý soptíku, navrhl bych to, co odmítáte – návštěvu psychologa: může Vám určitě pomoci, protože na depresi je třeba nějakou dobu pracovat. Záleží na mnoha věcech. Dvě jsou nejdůležitější – něco dělat, něčím se zabývat a chodit mezi lidi (obě jsou při depresi náročné, vim)… Deprese a její doprovodné jevy jsou dnes velmi rozšířené a je to nemoc jako každá jiná. Hlavně nerozvíjejte své černé myšlenky – budou se na nich lepit další a další. Samotnému se však na tom špatně pracuje, a proto se přimlouvám za psychoterapii. I když se Vám zdá, že už ani neumíte prožívat radost, zkuste začít například tím, že si budete plánovat třeba i jen malé radosti. Jsou to vitamíny pro duši*
Psychologické poradenství : informace a kontakty : psychotesty 26.06.2009 15:29 – zobrazit dotaz
Dobrý den , chtěl bych se zeptat k čemu slouží , při psychotestech ty karty se skvrnami, co se při tom zjištˇuje, prostě k čemu to slouží, jestli mi někdo může odpovědětˇ. A když ty testy dělají pro důchodovou komisi, co se tím docílí? Předem děkuji za odpovědˇ.
Vážený pane, jestli se nemýlím, jde o Rorschachův test, s jehož pomocí se zjišťují různé psychologické informace týkající se osobnosti a případných psychických poruch a dalších procesů. Je to dobrý test a nemusíte se ničeho obávat. Hodně štěstí!
Psychologické poradenství : duševní problémy : úzkost; bolest 21.05.2009 18:23 – zobrazit dotaz
Dobry den, mam problem s tim ze mam strach z navstevy zubare. Vzdycky jsem strach mel ale rekl bych ze postupem casu je to cim dal tim horsi. Jeste hodinu pred terminem jsem celkem klidny ale pak se mi postupne udela spatne a vetsinou dostanu i prujem. Prozivam strach a uzkost. Dospelo to k tomu ze posledni 2 roky jsem se nebyl schopen odhodlat objednat se na preventivni prohlidku. Rozumem chapu ze je to hloupost a mam uz treba telefon v ruce ale nakonec nezavolam. Skoncilo to minuly tyden kdy me nesnesitelna bolest dohnala na pohotovost. Hodne jsem o tom premyslel a muj strach ve skutecnosti neprameni ze zubare ale z bolesti kterou tam budu zazivat (kterou ocekavam a ktera v 99% i prijde). Napadlo me samozrejme pozadat o injekci – jenze krom toho ze mam strach i z injekce samotne, spatne toto lokalni umrtveni snasim. Mluvil jsem o tom se svoji zubarkou (dobra a odborne vynikajici, dokonce uci mladsi zubare) a dospeli jsme k nazoru ze moje reakce na umrtveni (pocit ze se dusim, mirny otok jazyka, tendence k omdleni) neni fyziologickou reakci (napr. alergie) ale jde o psychickou zalezitost. Pristi navsteva zubare me ceka jeste relativne za dlouho ale uz ted se toho desim. A soucasne si pripadam velice hloupe ze takovy strach prozivam. Lamu si s tim hlavu a nevim kam se obratit pro pomoc.Dekuji predem za odpoved.
Vážený pane, strach z bolesti je přirozený a díky za něj, protože nás většinou chrání! U Vás se však začíná měnit ve fóbii. To znamená, že se dostává za hranice racionálního posouzení situace. Můžete si postavit osobní úkol, jak bolest překonat (představte si, jak je dobře, když se podrobíte stomatologickému zákroku, zub je spravený a máte nadlouho klid – ten pocit potom!). Nebo navštivte párkrát zubařskou ordinaci jen tak, bez zákroku, bude-li to možné zorganizovat… Také můžete podstoupit psychoterapii, kde se naučíte bolesti vzdorovat, anebo i překonat ji v hypnóze (měl jsem už i takové případy v ambulanci). V každém případě je třeba se sebou bojovat. Přeju v tomto ohledu hodně štěstí!!!
Psychologické poradenství : duševní problémy : komunikace; schizofrenie 12.03.2009 18:08 – zobrazit dotaz
Dobrý den prosím o pomoc. Již od mládí mám problémy s chováním ve společnosti. Často jsem se velice trápil tím, jak jsou ostatní lidé společensky schopnější a častěji než ve společnosti jsem pobýval o samotě. Pouze ve škole na gymnáziu jsem si našel opravdové kamarády, s kterými mě bylo dobře a s nimi jsem se choval jako normální společenská osoba. Doma oba rodiče i bratr pracují manuálně ale já jsem nikdy na manuální práci nebyl. Nevydržel jsem u ní, protivila se mi, neviděl jsem v ní smysl . Na vysoké škole jsem první ročník se jen učil a měl některé kamarády, ale opravdové a nejlepší přátele jsem si našel až od druháku. A opět se situace opakovala. Zatímco ve společnosti těchto lidí jsem se cítil naprosto uvolněně a prošli jsme nejednu zábavu a diskotéku, doma jsem nevěděl co mám dělat, když při manuální práci jsem nevydržel a nejsem ani příliš silný. Na výšce ti mí přátelé byli také spíše ne-manuální typy, s nimi jsem se cítil prostě líp. Po dokončení výšky jako bakalář jsem se s kamarády rozloučil a konečně si našel kamarády i doma. Byl to můj soused se svou manželkou a opět- prošli jsme si nejednou zábavou a diskotékou a s nimi jsem se opět cítil dobře. Když jsem potom začal i sportovat – běh na delší vzdálenost což mi udělalo dobře všichni mi říkali jsem se změnil k lepšímu. Studoval jsem navazující studium v Brně, začal jsem pěstovat plavání a opět – našel jsem si přátele ne-manuálního typu( řekl bych že mě u těchto lidí přitahuje hlavně intelekt) a učitelé mi naznačovali kladnou vazbou, že ve mně vidí společenského a aktivního člověka. Škola byla příliš těžká, nedokončil jsem ji a doktor u mě objevil schizofrenii. Předpsal mi prášky, které beru už čtyři roky.(Je mi 28). Problém je že jsem chtěl moc chodit s jednou dívkou, která mě odmítla, protože podle nyní nejsem dostatečně extrovert, nespolečenský a nekomunikativní. Ona sama je komunikací vyhlášená, ve škole jí řekli že je v tom nejlepší tak si na tom zakládá a mě nechce. A já se začal trápit. Vrátili se mi všechny mé problémy z dětství, uzavřel jsem se do sebe sedím doma a čekám až prášky zaberou. Již to trvá déle než rok, začal jsem se bát chodit mezi lidi, stále se mi vrací to jak jsem ve společnosti kdy se cítil špatně a přestával komunikovat. Psychiatr tvrdí že je to schizofrenií ale já vím že mě brouka do hlavy nasadila ta holka. Zapomněl jsem říct, že jsem se v dětství zajímal o psychologii a náhodou objevil autohypnozu. Pročetl jsem snad desítku knih Jak se stát vůdčí osobností, Jak si získávat a udržet přátele, Jak nebýt outsiderem, Miluj svůj život. Již od 14 let vím co to jsou afirmace, které jsem si pořád opakoval jako Jsem sebevědomý, Společenský, vizualizoval jsem si sám sebe jako zdravého člověka obklopeného přáteli, ale jak jsem napsal doma jsem byl pořád ušlápnutý a dobře jsem se cítil jen s přáteli gymnazisty, a vysokoškoláky. Takže podle mě autohypnoza nefunguje. Teď jsem tedy ve stádiu, kdy jsem v trvalé invaliditě (schizofrenie), budu v ní ještě rok a půl a sedím doma a čekám na to, až prášky zaberou. Bojím se dokončit si i vzdělání, protože mám teď tendenci schovat se někam do továrny kde nemusím společensky fungovat a kdybych se stal inženýrem, říkám si, stejně by mě tak nikdo nezaměstnal, protože se na ty místo dostanou pouze ti extrovertnější a ti co tzv. mají hubu. Před týdnem jsem objevil na internetu knihu Mluvte jako mluvčí a naděje ve mně znovu ožila. Teď celý den trénuji ty cvičení a doufám že se mé schopnosti tak zlepší že se ze mě stane znovu společenská osoba. Naděje ve mně znovu ožila !!! Potají si znovu myslím i na tu dívku. Poslední co jsem zapomněl říci je že mě z lepšího společenského života vyřazuje i to že nepiji alkohol , to všichni mí znamí pijou, a zdá se jim jako bych se jich proto stranil, a nechodil s nimi každý večer do hospody, ale já vím jak alkohol mění lidi a přece kvůli nim nezačnu pít, zvláště když pořád sportuji. Mimochodem ta zmíněná slečna pije a hodně. Poraďte mi tedy mám se na tu holku vykašlat a najít si přátelé kteří jsou s mou extroverzí a komunikací spokojeni? Myslíte si že mě ta kniha pomůže? Nebo je můj veškerý problém to že jsem schizofrenik a tudíž ve společnosti momentálně společensky slabší jak tvrdí psychiatr. Děkuji.
Milý Ondro, je to složité a doporučoval bych najít si psychologa-psychoterapeuta. Používat prášky nestačí, ani studovat knihy. Je třeba živého kontaktu s odborníkem. Je to schůdné a neměl byste váhat – s terapeutem nebude těžké komunikovat a měl byste se cítit dobře. Pokud jde o zmíněnou dívku, stručně řečeno, radil bych obrátit se jinam. Těžko se to přijímá, ale není jedno kvítí, pro které slunce svítí. Kdybyste chtěl, můžete se přihlásit také v ambulanci ARCANA v Brně(tel.: 604 207 640). Přeju hodně štěstí a také odvahy a statečnosti, protože to není lehké. Držím palce!
Psychologické poradenství : duševní problémy : psychoterapie 20.01.2009 22:18 – zobrazit dotaz
Dobrý den, po dlouhé době jsme se odhodlala se obrátit na poradnu. Mám člena v rodině, který se domnívá, že ho sousedé chtějí připravit o byt a zabít ho. Této myšlenky se nechce vzdát a slyší sousedy si o tom povídat, přitom členové rodiny to neslyší. Prosím o radu jak dále postupovat. Děkuji
Milá Snupy, to je typicky vztahovačné (tj. paranoidní) chování. Záleží na tom, do jaké míry jeho chování přesahuje běžný, normální projev. Nejprve je ovšem třeba přijmout pozitivní postoj, snažit se podívat na věc jeho očima a postupně jej přimět k tomu, aby své domněnky nebral jako realitu. Předpokládám, že skutečně žádné uvedené nebezpečí nehrozí. Kdyby toto podivné chování přesáhlo přiměřenou míru, je dobré zajít za psychologem a probrat to osobně. Paranoidní domněnky bývá někdy těžké vyvracet. Často je lepší na ně zapomenout. Zvažte tedy možnost odborné pomoci a v tomto případě je možno se obrátit na kteréhokoli psychoterapeuta. Přeju hodně úspěchů a také snad trpělivosti, protože to není jistě snadné. Řešení se ovšem vždycky najde!
Psychologické poradenství : duševní problémy : stres 16.10.2008 22:22 – zobrazit dotaz
Dobry den, ja i ma divka jako 2 velmi citlivy lide mame podobny problem. Stresy pri zkouskach ci problemy s rodici pocitujeme i fyzicky. Ma divka dokonce i zvraci. Da se s tim neco delat ? Jsou nejake moznosti prevence, jak se posilovat ? dekuji 🙂
Milí stresáci, tyto reakce se objevují u citlivých lidí, neboť náš mozek a psychika jsou úzce propojeny s tělem. Chtělo by to trochu se otužit. Prevence spočívá v tom, abychom se naučili uvolnit a podobným problémům nepřisuzovali takový význam. Existují knihy typu „Jak se zbavit strachu…“ atp., ale nejlepší je zajít za psychologem-psychoterapeutem a zapracovat na sobě. Není třeba se stydět, může to být zcela tajné a šlo by to možná i u obou najednou (vidělo by se, jak by se situace vyvinula). Přeju hodně štěstí a držím palce. jk
Psychologické poradenství : duševní problémy : psychologická pomoc 18.04.2008 10:50 – zobrazit dotaz
Dobrý den Nevím zda můj problém je výsledkem zvláštního projevu otcovské lásky,nevím zda se mi vubec podaří správně popsat to co nedokážu vyslovit,ale pokusím se:díky internetu jsem se až příliš nalezl v popisu schizofrenie,hraniční poruchy.Momentální stav:nemam přátele(bezcitným zpusobem jsem je odkopl,jen pro to že jsem pochopil co jsem zač a nechtěl jsem ubližovat),po vážném 6ti letém vztahu,jsem sám,i když nechci musím uznat že bývalá přítelkyně se díky mě stala jiným člověkem(zničil jsem ji,duševně)pracuji 350hod měsíčně,dvě zaměstnání,nemusím nebo nespím víc jak 2Ohod týdně,jen tak dokážu utéct od sebedestruktivních myšlenek,protože každodenně nic necítím,musím jet nadoraz,abych vubec něco cítil,pil jsem rok vkuse,několik sebevražedných pokusu proběhlo,tak mi připadá že to zkouším alespon nepřímo,nedokážu najít odvahu,dojít někam,mluvit o tom,proto píšu Vám..jako bych neměl vlastní identitu,extremní ve všem,extrémně impulsivní,takové zprázdné čekaní na smrt(pač po plánování vraždy,jsem pochopil že to nic nevyřeší).Jako bych stal ve středu a něvěděl na kterou stranu,prosím mužete li odpověd na mail,skontaktem na skutečného odborníka..Děkuji
Milý Romane, měl byste své problémy řešit v osobním kontaktu s psychologem, který Vám určitě pomůže. Není třeba se ničeho obávat, nikdo Vám nic nutit nebude. Navrhuji psychoterapii a pokud byste si chtěl vybrat u nás v Arcaně, můžete kouknout na www.arcana.cz anebo zavolat na 604 207 640. Avšak až po 12. květnu, neboť do té doby budeme v zahraničí.Držím palce a zdravím, jk
Budete mít zájem:  Příušnice Příznaky U Dospělých?

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz. ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.

InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .

Jak funguje hypnóza? Rozhovor s předním českým hypnoterapeutem Jiřím Zíkou

Jiřího Zíku hypnóza fascinovala už od dětství a stala se pro něj i prvotním impulzem ke studiu psychologie. Hypnoterapii pak uplatňoval při práci s pacienty na klinikách a pracovištích, jimiž prošel.

V současnosti provozuje svou vlastní praxi a působí i jako trenér klinické hypnózy, tématu transu se tedy věnuje naplno. Médiím už poskytl nespočet rozhovorů, přesto také tentokrát trpělivě odpovídal i na ty nejobvyklejší otázky, které mnohdy pokládají i samotní klienti.

V jakých případech se při terapii hypnóza používá? Může být zhypnotizován každý člověk? A je možné tuto metodu i zneužít?

Co se vlastně s člověkem v hypnóze děje?

Občas se říká, že někdo „chodí jako tělo bez duše“ nebo že je „duchem nepřítomný“. Jedná se vlastně o projev stavu označovaného jako disociace. Tedy stavu, kdy se něco oddělí od něčeho.

Za běžných okolností je člověk takzvaně asociovaný, jeho pomyslné části jsou spojené. Ale v hypnóze se vůle, která vědomě řídí naše projevy, odděluje. Zjednodušeně řečeno je tedy naše vědomí potlačené, utlumené, vypnuté.

Zato spontánní část našeho já se aktivuje, rozeběhne. A navenek je to pozorovatelné různými projevy.

Jakými například?

Určitou změnou chování. Existuje několik indikátorů transu, jak tomuto stavu říkáme. Klíčová je změna dýchání, které se většinou prohloubí, zpomalí. Dále se mění probarvení pokožky či napětí svalů – to se buď maximálně zvýší do takzvané katalepsie, nebo se rozeběhnou automatismy jako třeba pohyb víček, u někoho se pak trans projevuje relaxací, svaly se uvolní, jako by člověk spal. 

Ale spánek to není…

Navenek to tak vypadá, ale ve skutečnosti se o spánek nejedná. Člověk vlastně funguje ve třech režimech: Buď spí, nebo bdí, a to, co se nachází mezi spánkem a bděním, tedy přechodový stav, to je ten trans. 

A jak trans slouží při psychoterapii?

Trans je totéž co hypnóza. Hypnóza slouží k tomu, abychom využili určité změny stavu vědomí a mohli tak kontaktovat podvědomí neboli odborně řečeno nevědomí. Díky dočasnému oddělení vůle od těla a od psychiky můžeme s nevědomím lépe pracovat.

Když to vyjádřím metaforou: Chcete-li pěstovat třeba zeleninu, nejdříve si připravíte půdu a pak zasejete. Trans představuje přípravu půdy a semínkem je pak vaše sdělení, užitečné podněty, které předáte nevědomí. Tam pak to „semínko“ roste.

Hypnóza tedy slouží jako prostředek pro psychoterapii. 

A s jakými problémy se na vás lidé nejčastěji obracejí?

Při potížích, kdy je ve hře psychika, nebo kdy má psychika výrazný vliv na somatický tělesný problém. Konkrétně jsou to nejčastěji problémy z oblasti chování.

Třeba to, že se děti pomočují nebo si koušou nehty.

Lidé se přejídají, nebo naopak nejedí (jako třeba v případě anorexie), pijí příliš mnoho alkoholu, berou drogy, trhají si vlasy (to je takzvaná trichotillomanie)… Nebo mají různé emoční potíže, fobie, strachy.

S jakými strachy se nejvíc setkáváte?

Spousta lidí se bojí pavouků, plísní nebo bacilů, teď se hodně lidí bojí covidu. To jsou strachy a fobie, které mají obsah. Ale pak se často objevují úzkostné stavy, kdy člověk má zničehonic strach, ale neví proč. Úzkost je takzvaně nemotivovaný strach. Nebo lidé trpí panickými atakami.

To jsou takové stavy, kdy se člověk z absolutního klidu najednou dostane do šílené úzkosti. Často se ta úzkost pojí s nějakými prostorami – buď s uzavřenými, což je klaustrofobie, nebo naopak s otevřenými (agorafobie), kdy lidé třeba mají potíže vůbec odejít z domu.

Těchto lidí přichází poměrně nejvíc – s úzkostnými stavy, panickými atakami a pak také třeba s problémy se spánkem, s depresí, s různými formami apatie. 

To jsou tedy bolesti duše. A co tělesné potíže? Může hypnóza pomoct také při nich?

To jsou takzvaně psychosomatické obtíže, které se projevují primárně jako tělesné, ale psychika tam má klíčovou roli. Jde třeba o projevy na pokožce, jako jsou ekzémy a lupénky, nebo žaludeční vředy, astma, často se setkávám i s dráždivým tračníkem… Každý je nemocný takovým způsobem, jaký je on sám. A také se dá velice dobře pracovat s bolestí. 

Budete mít zájem:  Otrava Psa Jedem Na Krysy Příznaky?

Takže dokážete pomoct třeba i při chronických bolestech, kdy nelze pacientovi jinak ulevit?

Terapeut může s člověkem pracovat tak, že mu hypnózou pomáhá bolest rozpouštět.

Většinou ale tyto lidi naučíme určitým manévrům, třeba autohypnóze nebo jiným způsobům, jak bolest uvolnit, a oni si pak pomáhají sami. Vděčným tématem pro hypnózu jsou pak fantomové bolesti.

Tedy když člověka bolí to, co nemá, třeba amputovaná noha. Většina lidí, které jsem léčil s fantomovými bolestmi, se toho zbavila. 

A co třeba tinnitus?

To je taky častý problém, se kterým teď chodí hodně klientů. Z deseti lidí jím trpí nejméně dva. Tinnitus se může objevit na základě nějakého neurologického poškození, ale někdy tyto obtíže nemají žádný organický podklad. Je to nepříjemný problém. Lidé s masivním tinnitem třeba nemůžou spát.

Někteří musejí usínat v hluku, aby přehlušili to, co slyší uvnitř. Neříkám, že všechny vyléčím úplně, ale pro každého má terapie výrazný přínos. Když přijde člověk jednou, tak to nemá efekt.

Ale pokud se tomu věnuje čas, tak se vždycky dostaví aspoň padesáti- nebo šedesátiprocentní úspěch, někdy problém zmizí úplně. 

Dokážete zhypnotizovat každého člověka?

Neříkám, že dovedu zhypnotizovat každého hned, ale když je na to čas, tak si poradím s každým. 

Takže je potřeba více sezení?

Ano, sezení se opakují právě proto, že trans, tedy stav, kterého chceme dosáhnout, je vlastně dovednost. Je to podobné, jako když se učíme plavat nebo jezdit na kole. Každý má danou určitou míru hypnability neboli citlivosti na trans.

Zhruba patnáct procent populace je takzvaně refrakterních, těm to ze začátku vůbec nejde. Dalších asi patnáct procent jsou hypnotiční „virtuosové“ – lidi, kterým to jde absolutně. A zbytek je průměr. Ale somnambulům, jak se říká právě těm „virtuosům“, zabere hypnóza hned napoprvé.

Oni při ní třeba i chodí, mluví, dělají všelijaké věci, ale upadnou rovnou do tak hlubokého transu, že si to vůbec nepamatují. 

A mohou v transu provést i něco, co by jinak neudělali? 

Ne, zhypnotizovaný člověk neudělá nic, co by bylo proti jeho vůli, co není jeho přirozeností. Prováděly se třeba pokusy, kdy experimentátor podal hluboce zhypnotizovanému člověku, tedy somnambulovi, pistoli a řekl, ať jej zastřelí. Zbraň samozřejmě nebyla nabitá.

A stalo se, že ten zhypnotizovaný ji vzal a zmáčkl spoušť. Moje vysvětlení ale je, že ten člověk podvědomě věděl, že je to habaďůra. Přece proč by někdo chtěl být zastřelen? Takže se choval, jako by to byla hra. V knize Fenomén hypnóza také píšu o takzvaném kodaňském případu.

Jednalo se o dva vězně, z nichž jeden ovládal hypnózu. Uváděl tak svého spoluvězně do transu, ve kterém mu zadával různé úkoly, například díky tomu získával jeho porce jídla. Vztah obou mužů pokračoval i na svobodě, až jednou dal hypnotizér svému „příteli“ sugesci, že vykrade banku.

A on to opravdu udělal. Hypnotizér tedy využíval toho, že ten člověk byl somnambul.

Takže somnambula je možné i zneužít?

Ano. Ale člověka lze naprogramovat i bez hypnózy – tedy dosáhnout toho, že udělá něco, co chcete vy. Je to vlastně manipulace. Ale v transu je to snadnější. Na druhou stranu somnambulům pak léčba pomůže rychleji. Zkrátka hypnóza je dobrý sluha, zlý pán. 

Je možné ji využít třeba i při policejním vyšetřování?

Spolupracoval jsem na několika případech, většinou se jedná o oživení paměti. Například mi policie poslala děvče, které se probudilo v nemocnici se zlomenýma nohama. Dívka si naposledy pamatovala jen to, že byla se dvěma chlapci asi v pátém patře paneláku.

Neměla důvod si sama něco udělat a bylo potřeba zjistit, co se stalo. To je takzvaná retrográdní amnézie, kterou někdy trpí pacienti po vážných úrazech. Nepamatují si, co se dělo třeba ještě čtvrt hodiny předtím. V hypnóze se pak snažíme tu amnézii prolomit.

 

A funguje to i na běžnou zapomnětlivost?

Chodí ke mně i lidi, kteří si někde něco založili, třeba peníze, prstýnky, doklady. Tam to většinou funguje a vzpomenou si. 

Může se stát, že by se člověk z hypnózy neprobral? Třeba kdybyste jej uvedl do transu a pak odešel?

Člověk se z hypnózy vždycky probere. Může si v sobě trvale nést posthypnotickou sugesci, ale nemůže být trvale v transu. Někdo se probere, jakmile odejdu z místnosti, jiný usne a probere se po probuzení. 

Jaké jsou předpoklady dobrého hypnoterapeuta?

Musí ho to bavit. Musí být motivovaný a umět navázat s člověkem kontakt. A musí tomu věřit. Nejsem zastáncem toho, že to má někdo dáno od pánaboha, spíš je to otázka techniky. Dá se to naučit. Je to dovednost, která se rozvíjí, samozřejmě to chce praxi. Musíte se umět dívat a odčítat indikátory transu – projevy dýchání, pozice těla… 

A můžete zhypnotizovat člověka i bez jeho vědomí?

Jde to. Říkám tomu implicitní hypnóza, kdy člověk neví, že jej hypnotizujete. Nejde to na potkání s každým, ale když je na to čas… Používá se při tom takzvané operantní podmiňování. Hypnóza se totiž dá navozovat různě. Osobně jsem se inspiroval Miltonem Ericksonem, který používal jako základní princip evokaci.

Tedy jestliže zaznamenám na chování člověka něco, co se dá využít pro navození hypnózy, tak to zakotvím. Třeba ťuknu do stolu na každé jeho mrknutí. Ale většinou se hypnóza dělá tak, že se dohodneme a já pak používám sugesce typu: bude se dít – děje se – stalo se. Takže například: „Vaše oči se budou zavírat – oči se zavírají – oči se zavřely.“ Pořád dokola.

Nebo: „Vaše ruka bude těžknout – ruka těžkne, táhne ji to dolů, klesá – ruka klesla, je dole. “ 

A sugesce pak ericksonovská hypnóza používá i v samotné terapii?

Ericksonovská hypnóza používá nepřímé sugesce, které vkládá po podvědomí klienta. Terapeut vytvoří sérii metafor, příběhů, pohádek nebo vtipů, které vypráví a poskytne je tak podvědomí, které si to už zpracuje.

Dá se říct, že Ericson představuje inverzní psychoanalýzu.

Zatímco Freud jde „zevnitř ven“, čili terapeut nechá klienta asociovat a sdělovat své sny, které pak interpretuje, u Ericksona je to, zjednodušeně řečeno, „zvenku dovnitř“. 

Jak dnes na hypnózu pohlížejí lékaři a jiní odborníci? 

Někteří lékaři se jí zabývají, ale osvěta je poměrně pomalá. I vzdělaní lidé vám budou vyprávět nesmysly, třeba že hypnóza škodí. Existuje spousta teorií o tom, co se vlastně při hypnóze děje. Podle některých jde o nevědomý postoj, tedy že člověk trans jen nevědomky hraje, aby naplnil očekávání toho druhého. Dobrání se skutečné podstaty je ale pořád zatím v nedohlednu.

TIP: Drsné pokusy na lidech: Psychologické experimenty s šokujícími výsledky

Pragmaticky ovšem víme, co a jak udělat, aby se člověk ponořil do transu, a funguje to. Člověk tomu ani nemusí věřit. Většinou lidé přicházejí s prekoncepcí, že budou spát a nic si nebudou pamatovat. A pak řeknou: „Nespal jsem, nebyl jsem v hypnóze.“ A přitom byli v nádherném transu. 

A může se ten, kdo hypnóze nevěří, vůči ní nějak zablokovat? Předpokládám, že takový člověk za vámi asi nepřijde, ale jen teoreticky… 

Tomu se říká rezistence a právě takoví lidé už často podruhé nepřijdou. Mají od průběhu hypnózy nějaká očekávání, a když je pak jejich zkušenost jiná, myslí si, že to nefunguje. Protože „nespali a všechno si pamatují“. Jenže i když někdy stačí jedno dvě sezení, většinou je jich potřeba víc, třeba i deset, patnáct. Zkrátka nejde na jedno posezení hned člověka obrátit naruby. 

Povolání: hypnotizér

Alex: Vaše profese zní poněkud tajemně. Co vlastně s lidmi děláte? Běžná představa je, že při hypnóze upadneme do spánku…
PhDr. Jiří Zíka: Hypnóze říkám trans, pro někoho je to na pomyslné škále 1 až 100 stav hlubší, pro někoho méně hluboký.

Prostě odpoutání se od okolí, ponoření se do sebe. Někteří lidé, říkáme jim somnambulové a je jich v populaci do deseti procent, upadnou do stavu, kdy si nebudou vůbec nic pamatovat, přestože se v transu chovali aktivně.

Jiní lidé se ponoří jen lehce – připomíná to pocit, který máme po vydatném obědě.

Loni vám vyšla kniha Fenomén hypnózy. Je možné se podle ní naučit hypnotizovat? To určitě ne, ta kniha je povídání o hypnóze, ne o postupu hypnotizování. To učím na kurzech.

Určité procento lidí lze prostřednictvím hypnózy zmanipulovat tak, že udělají něco, co by normálně neudělali.

A jak se tedy člověk může stát hypnoterapuetem? Musí mít zvláštní předpoklady? Člověka hypnóza především musí bavit.

Je k tomu potřeba určitá dovednost, specifická forma komunikace, kterou nelze popsat tak jednoduše, jako že člověk musí mít černé oči. Budoucí hypnoterapeut musí mít motiv, zájem o hypnózu. A nejde ani tak o talent.

Musí vás to především zajímat, teprve pak můžete být lepší. Když se člověk nechá vést, pracuje na tom, pak je to jen otázka cviku a praxe.

Nemáte problém s tím, že vás někteří vědci označují za šamana a ne za terapeuta? Takto se vyjadřují čas od času psychologové i lékaři, kteří vyslovují nekvalifikované nekompetentní nesmysly. Tak o hypnóze mluví lidé, kteří o ní nic neví.

Využití hypnózy

V čem konkrétně tedy může hypnóza pomoci? Může mě třeba zbavit strachu z pavouků? Může pomoci všude tam, kde je ve hře psychika. Může tedy člověka zbavit i strachu z pavouků. Ke klientům navíc přistupuji individualizovaně, tudíž k řešení jejich problémů používám širší spektrum pomoci. Například kromě hypnózy zapojím i techniky neurolingvistického programování.

Budete mít zájem:  Bezbolestně, šetrně, ambulantně – i tak se dají řešit problémy s prostatou

K neurolingvistickému programování se ještě vrátím. Slyšela jsem, že hypnóza pomáhá i při boji s nadváhou. Jak? Ano, je možné nastartovat proces. Nadváha je totiž někdy jen důsledek problémů. Když se na nich zapracuje, zmizí i nadváha.

Nestane se, že by se někdo z hypnózy neprobral. Člověk nemůže být trvale v transu.

Takže to není tak, že vsugerujete klientovi například sugesci „nejez“? Dá se to dělat i takto – u direktivní hypnózy, kdy se používají sugesce „budete hubnout“, „ztrácíte chutě“. U ericksonovského přístupu se ale pracuje jinak, ne tak direktivně. Se změnou chování se pracuje více obrazně, třeba pomocí metafor.

Je možné hypnózu zneužít? Určité procento lidí lze prostřednictvím hypnózy zmanipulovat tak, že udělají něco, co by normálně neudělali. Takové případy jsou popsány v Americe i v Evropě. Já jsem v roce 2008 dělal televizní pořad, ve kterém jsme pracovali s hypnózou. Tam jsem zjistil, že lidé jsou schopni sami sobě i fyzicky ublížit, když jsou v transu.

Jde zhypnotizovat každý člověk? Do určité míry ano. U somnambulů to jde hned napoprvé, u jiných lidí je potřeba 5–8 hypnotizací. U většiny lidí je to také otázka nácviku. Uvádí se, že 12 až 15 procent lidí nelze zhypnotizovat, otázkou ale je, zda se s nimi dělal dostatečný počet hypnotizací.

U ericksonovské hypnózy se používají nepřímé sugesce: vypráví se příběh, pohádky, metafory, a do toho se zasouvají sugesce. Člověk ani nemusí vědět, že je hypnotizovaný.

Napadá mě, jestli se dá využít hypnózy třeba při policejním výslechu… Já jsem spolupracoval s policií při vytěžování svědků, tam je to možné. Ale získat z někoho informaci, když lže, je složité, protože existuje takzvaná falešně pozitivní diagnóza, kdy člověk přizná něco, co ve skutečnosti neudělal, protože to dostane nasugerováno.

Když někoho uvedete do hypnózy a neproberete ho, jak se probere? Někdo se probere, jakmile odejdu z místnosti, jiný usne a probere se taky. Nestane se, že by se někdo z hypnózy neprobral. Člověk v sobě může mít trvale posthypnotickou sugesci, ale nemůže být trvale v transu.

Školy a trendy

Jak jste se stal hypnoterapeutem? Často zmiňujete Miltona Ericksona, je to váš „guru“? Ona je to spíše inspirace Ericksonem, ovlivnil mě. Jsou tři základní hypnotizační školy: první je autoritativně direktivní, to je takové to „musíš“, „nesmíš“, „budeš“, „nebudeš“.

Druhá je standardizovná – je vlídná, ale přímočará, používá direktivní sugesce. Ericksonovská hypnóza používá nepřímé sugesce: vypráví se příběh, pohádky, metafory a do nich se zasouvají sugesce, přičemž člověk ani nemusí vědět, že je hypnotizovaný. Já hypnózu dělám civilně. Někdo je u toho tajemný, někdo direktivní, někdo zase indirektivní.

Mně lidi říkají, „vždyť to není žádná mystika“. Pro mě to je spíš určitý rituál než nějaká mystika.

Když někdo chce být jiný, tak tomu dá jiný název, ale v podstatě hypnóza je pořád hypnóza.

Věnujete se také neuroligvistickému programování. Jak metody používáte? V neurolingvistickém programování se vychází z toho, že uděláme model člověka, který usilovnou aktivitou dosáhl nějakého výsledku, a dle tohoto modelu se pak i průměrní lidé mohou stát v dané oblasti úspěšnými. Zkoumá se například dobrý tenista – co dělá, jak došel k úspěchu. A model se pak aplikuje.

Existují nějaké vývojové trendy v rámci hypnózy či neurolingvistického programování? Víte, když někdo chce být jiný, tak tomu dá jiný název, ale v podstatě hypnóza je pořád hypnóza.

Když někdo bude tvrdit, že hypnóza je vznášení, bude dávat sugesce o lehkosti, když někdo bude tvrdit, že je to spánek, bude člověka uspávat.

V neurolingvistickém programování je možné nastudovat a použít model vždy, když se v určité oblasti objeví nový výlučný člověk.

Práce s lidmi je náročná. Jak vypadá vaše psychohygiena? Běhám, každý večer hodinu. Běhání potřebuju k tomu, abych se nezbláznil.

Hypnóza vás zbaví deprese i strachu

Ve skutečnosti hypnóza patří mezi uznávané a vědecky ověřené metody léčby v psychiatrii a psychologii. V odborných ordinacích se s ní můžete setkat poměrně často. Rozsáhlé zkušenosti s tímto druhem terapie má i soukromá psycholožka PhDr. Michaela Peterková.

„Na jedné straně je skupina lidí, která hypnózu zcela odmítá – obvykle kvůli nedůvěře a obavám z možných negativních následků. Na druhé straně jsou pak nadšení zastánci, kteří na hypnózu spoléhají jako na zázračný všelék,“ říká doktorka Peterková.

Vyváženým přístupem je podle jejích slov opatrná důvěra, snaha něco se svou situací udělat a víra v dobrý výsledek.

CO JE TO HYPNÓZA?

* Je to terapeutický postup, který využívá takzvaného změněného stavu vědomí. Pacient je uveden do stavu, kdy jej přestane zajímat okolní svět a vnímá pouze slova hypnotizéra. Těmto sdělením se říká sugesce.

* Je to v ideálním případě stav poddání se, stav, kdy člověk nic nemusí – nic řešit, nic dělat, na nic samostatně myslet.

Nebojíte se pavouka!Při hypnóze je velmi oslabené jakékoli kritické myšlení. To člověku umožňuje přijímat sdělení hypnotizéra bez toho, aby je nějak zpochybňoval.

„Jako příklad vezměme klienta se strachem z pavouků, jemuž je v hypnóze řečeno: Pavouk se vám líbí, pavouk je milý a příjemný.

Za normálně bdělého stavu nebude mít taková věta žádný účinek (snad kromě poťukání na čelo), ale v hypnóze má skutečně moc navodit sympatie k pavoukům nebo alespoň oslabit odpor vůči nim,“ vysvětluje Michaela Peterková sílu sugesce.

  • CO JE HYPNABILITA?
  • * Míra, s níž je člověk schopný poddat se hypnóze
  • * Nejde ji určit jinak, než že se hypnóza s daným člověkem prostě vyzkouší
  • Co to se mnou udělá
  • Zajímavost:

Podle doktorky Peterkové bývá první hypnóza často poznamenaná zvědavostí. „Mnozí lidé napjatě sledují, co to s nimi dělá. To pochopitelně narušuje uvolnění, které hypnotizér musí navodit. Schopnost uvolnění a pohroužení se do hypnózy se během prvních dvou až tří sezení vyvíjí. Hypnabilita je na tom u lidí podobně, jako kterákoli jiná vlastnost,“ vysvětluje Michaela Peterková. Většina lidí je prý vůči hypnóze středně vnímavá. Podstatně méně z nás se dá velmi snadno zhypnotizovat, stejně tak málo z nás se nedá zhypnotizovat vůbec. U málo vnímavých lidí se hypnóza podobá spíše relaxaci. „Dobrou zprávou však je, že léčebný úspěch hypnotické terapie příliš nezávisí na míře vnímavosti. U jistých typů problémů (například bolesti) znamená vyšší hypnabilita výhodu, ale jinak i málo vnímavý člověk může dosáhnout výrazného zlepšení svého stavu,“ povzbuzuje váhavce doktorka Peterková.Asi 5 až 10 % lidí není možné hypnotizovat vůbec. Stejné procento připadá na hypnotické talenty. Takoví lidé jsou schopní i nejobtížnějších efektů, jako je například ztráta paměti na dění v hypnóze a kataleptický most. To je pozice, kdy člověk leží napnutý mezi dvěma židlemi a podložené má jen paty a hlavu. Za bdělého stavu je to téměř nemožné, ale v hypnóze může tělo vlivem sugescí zcela „ztuhnout“.

Hypnotizér má na člověkem v hypnóze absolutní moc a může ho přinutit dělat prakticky cokoli.

Autor: Nový čas pre Ženy

  1. CO HYPNÓZA DOKÁŽE?
  2. – vrátit člověka zpět do určitého období a určitých situací (takto jde pracovat například s nepříjemnými zážitky, které ovlivňují současný život – znásilnění a podobně)
  3. – vymazat vzpomínky na to, co se dělo během hypnózy (k „vymazání“ vzpomínky na průběh hypnózy musí dát terapeut příkaz a na předem dané slovo nebo gesto později dočasná ztráta paměti vymizí)
  4. – lze tak vsugerovat člověku akci, kterou dotyčný provede po probuzení z hypnózy – například si dá do kávy pět kostek cukru, ačkoli dřív nesladil
  5. Pozor!
  6. CO SE HYPNÓZOU LÉČÍ?
  7. * strach z výšek, výtahů nebo různých zvířat a podobně* tréma (strach ze selhání při nějakém výkonu)* vyčerpanost, slabost, úzkostnost, neschopnost donutit se k práci* neurotická deprese (smutná nálada, která není poruchou biochemie v mozku, jako klasická deprese, ale vychází z osobnosti nebo vnější situace člověka)* nemoci, které se sice týkají tělesné oblasti, ale mají obvykle i výraznou psychickou složku nebo příčinu, kterou je nejčastěji dlouhodobý stres (patří sem například astma, ekzémy a alergie obecně, žaludeční vředy a jiné poruchy zažívání nebo artritida)* bolest – hypnóza je úspěšná při zvládání onkologických bolestí, při menších chirurgických výkonech a v porodnictví * obezita – ovlivňuje se složení jídelníčku, množství jídla a jeho složení během dne* sexuální dysfunkce – poruchy erekce, předčasná ejakulace, neschopnost dosahování orgasmu
  8. * závislosti – hypnóza může být účinná u kuřáků cigaret, u alkoholiků spíše až po odvykací kúře

Hypnózu coby léčebný postup by měl provádět pouze vzdělaný odborník – lékař nebo psycholog, který si ještě postgraduálně doplnil své schopnosti ve specializovaných kurzech!

Pokud se vám zdá, že svůj strach nezvládáte, nebojte se vyhledat psychologa nebo psychiatra.

Autor: SHUTTERSTOCK.COM

  • Mýty o hypnóze:
  • – Hypnotizér má na člověkem v hypnóze absolutní moc a může ho přinutit dělat prakticky cokoli.
  • – Každého je možné zhypnotizovat, aniž by o tom věděl.
  • – Při hypnóze se leží ve spoře osvětlené místnosti.
  • – Když hypnotizér během hypnózy omdlí nebo zemře, neprobudím se.
  • – Z průběhu hypnózy si nebudu nic pamatovat.
  • – Po zhypnotizování se bude moje tělo vznášet.
  • – Hypnotizéra za čas přestanu slyšet.
  • – Hypnotizér mi bude rukama jezdit po těle.
  • – Stačí jedno sezení a je po problémech.
  • – V hypnóze se mohu vrátit do minulých životů.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector