Obří palačinky s bohatou náplní, to jsou bliny

Znáte bliny? Podobají se palačinkám, ale pyšní se bohatší náplní

Tenké placky bliny mají bohatou minulost a jejich původ sahá do Ruska a Běloruska. Připravují se na sladký i slaný způsob a do dnes patří mezi oblíbené pochoutky téměř celé Evropy.

Seznamte se s bliny

Původně se placky připravovaly z pohankové mouky s příměsí pšeničné nebo žitné a dále se do nich přidávala voda s mlékem. Pro Slovany měly bliny doslova rituální význam, protože jejich kulatý tvar symbolizoval slunce. Podávaly se také na pohřbech, kde měly za úkol uctít zesnulého. Mezi nejoblíbenější recepty dnes patří bliny se zakysanou smetanou, kaviárem a lososem.

Připomínají české palačinky

Bliny jsou tenké placky s různými náplněmi. Velmi se podobají našim palačinkám, které si nejčastěji dopřáváme s marmeládou, oříškovo-kakaovou pomazánkou nebo zmrzlinou a ovocem. Bliny se oproti tomu nejčastěji podávají s lososem a zakysanou smetanou nebo s masovou náplní. Ukrajina je zase typická pro houbovou a bramborovou směs.

Složení blinů se od palačinek liší

Jako základ blinů se používá mléko s vaječným žloutkem a mouka. V současnosti se používá buď čistá pšeničná hladká mouka, nebo směs pšeničné a pohankové mouky. Uprostřed mouky se udělá důlek, do kterého se vlije kvásek z cukru, droždí a vlažné vody.

Jakmile kvásek vzejde, přilije se k mouce tekutá směs a přidá se i ušlehaný vaječný bílek. Občas se do těsta přidává rozpuštěné máslo či olej, zakysaná smetana nebo med. Hotové těsto konzistencí nepřipomíná klasické palačinky, je totiž hutnější a více se táhne.

Naběračkou se nalije na pomaštěnou pánev, rozetře se stěrkou a opeče z obou stran.

Vychutnejte si slané, nebo sladké palačinky bez mléka

Bliny s lososem

Ingredience:

• 100 g hladké prosáté mouky
• 35 g prosáté pohankové mouky
• 125 ml mléka
• 1 lžička sušeného droždí
• špetka soli
• 80 g zakysané smetany
• 1 vejce
• tuk na vymazání pánve
• uzený losos nebo lososovitý pstruh
• zakysaná smetana
• kapary
• kopr

Postup:

1. Mouky smíchejte se solí a droždím.
2. Mléko se zakysanou smetanou nalijte do rendlíku a na mírném plamenu za stálého míchání prohřívejte, dokud není vlažné. Poté sundejte z plotýnky.
3. Přidejte žloutek a pořádně prošlehejte.
4. Nakonec tekutou směs nalijte do té sypké a vymíchejte společně do hladka.
5. Zakryjte utěrkou a nechte v teple půl hodiny kynout, dokud se neobjeví bublinky.
6. Bílky prošlehejte na sníh a přidejte k těstu. Opět pořádně promíchejte.
7. Na pánev nalijte trochu tuku a opečte na ní po jednom tenké placky. Na středním ohni opékejte cca 1 – 2 minuty z každé strany.
8. Hotové bliny ozdobte zakysanou smetanou, lososem, kapary a koprem.

Recept na palačinky s ořechovou náplní a čokoládou

Bliny ala lívance s marmeládou

Ingredience:

• 150 g hladké mouky
• 2 vejce
• 10 g droždí
• vlažné mléko
• špetka soli
• moučkový cukr
• marmeláda

Postup:

1. Zadělejte těsto stejně jako na klasické lívance a nechte kynout.
2. Poté smažte malé bliny na lívanečníku.
3. Pomažte je marmeládou a posypte moučkovým cukrem.
4. Podávejte ještě teplé.

• 
• 

• 
• 

• 
• 

• 
• 

Gurmánův průvodce po Rusku

©

Jedním z významných ruských trumfů je neskutečná rozmanitost všeho, co se připravuje ve zdejších kuchyních a servíruje v restauracích a kavárnách. Počínaje kašou (pohanková kaše) z Kaliningradu až po čerstvě ulovené kraby na Kamčatce… největší země světa nabízí bohatství „domácích“ chutí, stejně jako gurmánských lahůdek, které vás donutí se vrátit pro druhou porci.

Ochucenávodka se zakuski (chuťovkami) – v Rusku se tradičně každý panák zajídá soustem něčeho dobrého© Simon Richmond / Lonely Planet

Jídla evropské části Ruska

S polechtáním vašich chuťových pohárků začněte na západě Ruska. Je to oblast úrodné černozemě bohaté na živiny, kde se daří zejména obilí, kořenové zelenině a díky tomu také produkci mléčných výrobků.

Světoznámý boršč, polévka z červené řepy, je pokrm, který najdete na jídelníčku snad všech ruských restaurací (přestože úplně prapůvodně jde o ukrajinský recept) a nejlepší je servírovaná se lžící smetany.

Kromě borščedále existuje celá řada skvělých polévek, jako například vydatná ščiz kapusty a hovězího či rybího masa, nebo osvěžující, studená letní polévka okroška, do které patří okurka, vařené vejce a kvas, oblíbený nízkoalkoholický a výživný nápoj vyráběný z kvašeného obilí, nejčastěji žita, případně také přidáním žitného chleba.

Salát Olivier je populární stálicí na ruských jídelníčcích © Simon Richmond / Lonely Planet

Bliny (palačinky), vyrobené z kynutého pšeničného nebo pohankového těsta, pocházejí také ze slovanských kuchařských tradic západního Ruska. Jedí se po celý rok a prodávají se jako občerstvení u pouličních kiosků.

Původně se jednalo o pohoštění na konci půstu a symbol přicházejícího jara.

 Blinyse tradičně podávají s různými náplněmi nebo přílohami – typický je med, nebo slaná verze s různými druhy kaviáru, včetně kaviáru z červeného lososa, který je o něco ohleduplnější k přírodě a jejím zdrojům.

Med je také klíčovou přísadou pečlivě zdobených perníčků, speciality města Tula. Spoustu různých druhů sladké, zlatavé hmoty z hliněných džbánů, anebo rovnou v podobě lepkavých pláství lze ochutnat na tradičních trzích, jako je Danilovský trh v Moskvě nebo trh Kuzněchny v Petrohradě.

Obě města jsou plná restaurací využívajících a téměř oslavujících ruskou domácí produkci. Moskevská restaurace Lavka-Lavka nabízí jídla podle jednoduché filozofie: Z farmy přímo na stůl.

Suroviny získává z organických farem a je to skvělé místo například pro vyzkoušení hned několika druhů kvasu. V restauraci EM Restaurant v Petrohradě se k ruské kuchyni přistupuje vysoce moderním stylem.

Zdejší kuchaři jsou vynalézaví a pod rukama jim vznikají zajímavé variace jako například sorbet z červeného zelí.

Bliny se tradičně servírují s několika druhy kaviáru© Simon Richmond / Lonely Planet

Jídla severního Ruska a Sibiře

Severně od Petrohradu se nachází Karelská republika, hustě zalesněná krajina, které dominují dvě největší evropská jezera – Ladožské a Oněžské. V této pohraniční oblasti se mísí kulturní vlivy různých etnik, jako jsou Karelové, Vepsové a Finové, a vydatně přispívají do společné pokladnice kulinářského bohatství. 

Typickým karelským jídlem je kalitka, malé otevřené koláče z žitného těsta s různými náplněmi, většinou jde o jáhlovou kaši, rýži, tvaroh, ryby nebo maso. Na jídelních lístcích zdejších restaurací najdete také neobvyklé druhy masa jako sobí nebo losí maso.

Ve městě Petrozavodsk u Oněžského jezera, se nachází vyhlášená karelská restaurace Karelskaya Gornitsa, kde můžete kromě běžných pokrmů vyzkoušet třeba polévku z divokých hub, nebo likér ze „žlutých ostružin“ morušek.

Zatímco si vyrazíte na projížďku po jezeře, nezapomeňte na něj také jako na zdroj chutné stravy – vždyť místní specialitu, endemickou rybu síha severního pečeného v kapse ze žitného těsta, si údajně oblíbila už Kateřina Veliká.

Sladkovodní korušky obohacují jídelníčky petrohradských restaurací zejména koncem dubna© Simon Richmond / Lonely Planet

Ryby jsou významnou součástí také sibiřské kuchyně, kde většinou pocházejí z jezera Bajkal. Králem mezi nimi je omul (síh omul), sladkovodní lososovitá ryba, která se stala tak populární, že byla kvůli nadměrnému rybolovu téměř vyhubena.

Stále se ale dají v zastrčených koutech bajkalských břehů (například v okolí Listvjanky či Sljuďanky) najít stánky nabízející nasolené a uzené kusy omulů.

Na hlavní tržnici v Irkutsku pak seženete i vakuově balené omuly, připravené pro snadnější přepravu.

Velmi tradičním pokrmem sibiřského, etnicky velmi pestrého, obyvatelstva je stroganina, vyrobená z dlouhých kudrnatých proužků zmrazených syrových ryb.

Obvykle se jedí s řadou různých příloh, jako jsou kyselé okurky či jiná zelenina, někdy saláty, vše společně označované jako zakuski. Nicméně tím nejslavnější ze sibiřských jídel jsou rozhodně pelmeně, plněné těstovinové taštičky.

Jako náplň může posloužit prakticky cokoliv, nejčastěji je to směs několika druhů masa (většinou vepřové, jehněčí a divočina), můžete ale také ochutnat verzi s rybím masem nebo čistě vegetariánské, pouze se zeleninou, bramborami, nebo houbami.

Obě pochoutky, jakstroganinu, tak pelmeně, si můžete objednat ve vyhlášené gurmánské restauraci a vinném baru 0,75 Please v Krasnojarsku.

Klasický petrohradský masový koláč plněný lososem© Simon Richmond / Lonely Planet

Mongolský vliv

Jedna z teorií o původu pelmeníříká, že se do Ruska dostaly ve 13. století s vpády Mongolů – možná díky jejich podobnosti s čínskými taštičkami wonton.

Vlivy potomků Čingischána jsou dodnes patrné zejména v oblasti Burjatska, republiky, která přímo sousedí se současným Mongolskem. Jejím národním jídlem jsou pozynebo buzy, velké taštičky plněné masem a vypečenou šťávou.

K dostání jsou po celém regionu, ale pokud náhodou zavítáte do Ulan-Ude, navštivte restauraci Shenekhenskiye Buuzy, která údajně vaří ty úplně nejlepší pozyve městě.

Mongolský kulinářský vliv se úspěšně rozšířil až do evropské části Ruska. Jméno hlavního města Tatarstánu Kazaň znamená v jazyce mongolského kmene Tatarů „vařící kotel“. Součástí tamních pokrmů je často koňské maso, chutnou ukázkou jsou například sušené klobásy kazynebo kazylyk.

Další masný pokrm, který rozhodně stojí za ochutnání, je kaklagan kaz– plátky husího masa, anebo obří sváteční koláč zur bališplněný husím masem, droby, cibulí a bramborami, které se dlouze dusí zapečeně v těstě.

Experimentální ochutnávku všech těchto jídel, stejně jako místního dezertu čak-čak, pečiva plněného mandlemi a politého sladkým sirupem, můžete vyzkoušet v restauraci Tatarskaya Usadba. 

Taštičky manti s dušeným skopovým, Dombay, jižní Kavkaz© Simon Richmond / Lonely Planet

Kuchyně Kavkazu a Střední Asie

Vysoké Kavkazské hory, které tvoří jižní hranici Ruska, jsou se svými zasněženými vrcholky velmi vznešené, přesto ale nikdy nepředstavovaly překážku v dovozu potravin a přebírání kuchařských stylů ze sousedních zemí, jako například Gruzie.

 Šašlik– kebab z grilovaného masa nebo ryby se zeleninou – je v celém regionu velmi běžný a populární, stejně jako kořeněné, (nejen) ořechové omáčky, kterými se s oblibou dochucuje dušené maso.

Sluneční svit a svěží podnebí ochlazované vánky od Černého moře, vytváří ideální podmínky pro pěstování vinných hroznů, na kterých je založena prastará vinařská tradice regionu.

Kabardinci jsou největší z 12 různých kmenů Adygejců, kteří obývají tento region. Charakteristickým prvkem jejich kuchyně je jehněčí maso, třeba v klobásách sochta(vyrobené z mletých jehněčích jater), nebo v polévce šurpa.

Na Horním trhu v Pjatigorsku, lázeňském městě uprostřed oblasti minerálních vod, najdete místní lahůdky jako různá vyuzená masa, nebo lokální sýry – vláknitý a někdy také uzený čečil nebo měkká, bílá brenza.

Případně si zajeďte hned do vedlejšího lázeňského městečka Kislovodsk, konkrétně podniku 5642 Vsota, jehož menu nabízí výhradně poklady adygejské a gruzínské kuchyně, včetně vyhlášených chlebů zapečených se sýrem, jednoho z nejtypičtějších jídel celého Kavkazu.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Ruska? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Russia.

   

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě nebo třeba na stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na 

Potravinový průvodce po Rusku – osamělá planeta – Cestovní tipy a články 2021

Jedním z překvapivějších ruských cestovních trumfů je různorodost toho, co se vaří v kuchyních a podává v restauracích a kavárnách. Od kasha (pohanková kaše) v Kaliningradu až po čerstvě ulovený krab v Kamčatce, největší světová země nabízí množství domácích chutí a lahůdek, které vám jistě pomohou vrátit se na druhou pomoc.

Potraviny západoevropského Ruska

Začněte lechtat vaše tastebuds na západě Ruska. Zde leží živná půda bohatá na černou půdu, která produkuje tyto základní látky jako zrna, kořenovou zeleninu a mléčné výrobky.

Polévka z červené řepy boršč, pokrm, který se nachází v téměř každém menu ruské restaurace (a je vlastně ukrajinským původem), je nejlépe vzorkován s velkorysým kouskem smetany (zakysaná smetana).

Existuje spousta dalších nádherných polévek, jako jsou vydatné shchi vyrobené s zelím a masem, nebo osvěžující letní polévka okroshka, která zahrnuje okurku, vařené vejce a kvas, nízkoalkoholický a výživný nápoj vyrobený z fermentovaného žitného chleba.

Bliny (palačinky), vyrobené z kvasnic nebo pohankového těsta, také pocházejí ze slovanských kuchařských tradic západního Ruska. Jíst po celý rok, a prodával jako svačinu z pouličních kiosků, oni byli původně léčit na konci Lent a symbolem nadcházejícího jara. Oni jsou typicky podávaní s polevami takový jako med nebo odrůdy kaviáru, včetně více udržitelného červeného lososa kaviár.

Med je také klíčovou složkou ozdobených perníků, které jsou specialitou města Tula. Buď v květináčích nebo voštinách, může být mnoho druhů viskózní zlaté kapaliny vzorkováno na tradičních trzích, jako je například trh v Danilovském trhu v Moskvě nebo trh Kuznechny v Petrohradě.

Obě města jsou plná restaurací, které oslavují smetanu ruské produkce. V Moskvě, restaurace-to-table restaurace Lavka-Lavka zdroje své suroviny z ekologických farem a je skvělým místem k ochutnání odrůdy kvas. V restauraci v Petrohradu EM Restaurant předvádí moderní styl ruské kuchyně s nápaditými pokrmy, jako je například sorbet červeného zelí.

Potraviny severního Ruska a Sibiře

Severně od Petrohradu se nachází Karelská republika, hustě zalesněná země přerušovaná dvěma největšími evropskými jezery – Ladoga a Onega. V tomto pohraničí, různé etnické skupiny včetně Karelians, Vepsians a Finns přispěli jejich kulinářskými tradicemi do hrnce.

Typickým Karelským pokrmem je kalitka, malé otevřené koláče z žitného těsta s různými náplněmi, včetně jáhlové kaše, rýže, tvorogu (nesolený tvaroh), ryb nebo masa. Na jídelním lístku najdete také exotické maso jako sobi a losy.

V Petrozavodsku u jezera Onega, Karelskaya Gornitsa je věnována Karelian restauraci, kde si můžete ochutnat hru, stejně jako divoká houbová polévka a likér likér. Zatímco na jezeře, využijte příležitosti ochutnat endemické langusty.

Pečená v kapse žitného těsta, tato ryba je údajně oblíbeným jídlem Kateřiny Velké.

Ryby také rysy v sibiřské kuchyni a je zvláště spojený s jezerem Bajkal, kde omul je král. Tato ryba obecná, která je druhem lososa, je tak populární, že se stala ohrožena kvůli nadměrnému rybolovu.

Přesto, na místech na okraji velkého jezera, jako je Listvyanka a Slyudyanka, jste si jisti, najít stánky s prodejem solené a uzené přípravy omul, a na centrálním trhu Irkutsk je dodáván vakuově balené v plastu pro snadnou přepravu.

Velmi tradiční na Sibiř je mozaika etnických národů je jídlo stroganina, vyrobený z dlouhých kudrnatých proužků zmrazených syrových ryb. To je typicky jeden s množstvím jiných občerstvení, jako jsou okurky a saláty, souhrnně známý jako zakuski (předkrmy).

Nicméně, nejslavnější sibiřských jídel je pelmeni, maso-naplněné knedlíky podobné velikosti a tvaru k tortellini. Plnění těchto knedlíků může obsahovat kombinaci masa (typicky vepřové, zvěřinové a jehněčí), ale také ryby a vegetariánské varianty.

Superior má jak stroganina a pelmeni funkce v menu nóbl gurmánské restaurace a vinárna 0.75 prosím v sibiřském městě Krasnojarsk.

Mongolský vliv

Jedna teorie o původech pelmeni je že oni byli představeni k Rusku zpět ve 13. století napadajícími armádami Mongols; oni jsou také podobní wonton knedlíkům Číny.

Vliv předků Džingischána je zjevně patrný v kuchyni Buryatiya, kde východní Sibiř hraničí s Mongolskem. Národní jídlo zde je pozy nebo buuzy.

Tyto přeplněné knedlíky, balené s mletým masem a šťávami, se nacházejí v celém regionu, ale pokud jste náhodou v Ulan-Ude, udělejte beeline pro Buryat-run Shenekhenskiye Buuzy, řekl, aby sloužil nejlepší pozy ve městě.

Mongolské kulinářské chapadla se dobře protahují do evropského Ruska. Název hlavního města Tatarstánské republiky, Kazaň, ve skutečnosti znamená „hrnec na vaření“ v Tataru. Tradiční jídla zde zahrnují koňské maso, které se používá, aby se vzduch-sušené klobásy známé jako kazy (nebo kazylyk).

Dalším vyléčeným masem, se kterým se můžete setkat, je kaklagan kaz (plátky hus). Pták má také obří slavnostní koláč zur balish, kde se pod pečivovou polevou dusí husí maso, drobky, cibule a brambory.

Všechny tyto pokrmy patří mezi ty podávané v Tatarskaya Usadba, spolu s místní sladkou chakakak – smažené pečivo potažené lepkavým sirupem a plněné mandlemi.

Kuchyně Kavkazu a Střední Asie

Kavkazské hory, které tvoří jižní hranici Ruska, by mohly být vznešené a zasněžené, ale neprokázaly překážku dovozu potravin a stylů vaření ze sousedních zemí, jako je Gruzie.

Shashlyk – kebab z grilovaného masa, ryb a / nebo zeleniny – je v celém regionu běžný, stejně jako pikantní, ořechové omáčky, které pokrývají různé dušené maso.

Sluneční svit zmírněný chladným větrem z Černého moře šťastně konspiruje k vytvoření ideálních podmínek pro pěstování hroznů, což je srdcem ruského vinařského průmyslu.

Vyzkoušejte nejlepší recepty na palačinky a lívance

Placky z různých druhů mouky, například z mouky pohankové, pšeničné a kukuřičné se objevují v jídelníčku všech starých národů. Tzv. galeta, palačinka z pohankové mouky, se nejdříve konzumovala samotná, postupně do ní lidé začali přidávat různé náplně z tuku, vajec a masa. Přidáním skořice a ingrediencí z pomerančovníku pak vznikla předchůdkyně dnešní sladké palačinky.

Palačinky základní těsto

Ingredience na cca 8 palačinek

• ½ litru mléka
• 2 vejce
• balíček vanilkového cukru
• 300 g hladké mouky
• špetku soli
• rostlinný olej

Základní těsto na palačinky – postup přípravy

Všechny ingredience dobře rozmícháme ponorným mixérem na hladkou hmotu. Těsto můžete před smažením nechat chvíli odpočinout, doporučuje se 15 – 30 minut. Ke smažení palačinek je dobré a vhodné používat pánev s nízkým okrajem a nepřilnavým povrchem.

Palačinky připravujeme na pánvi, kterou nejprve vymažeme olejem a palačinky otáčíme nejlépe za pomocí pánve nadhozem do vzduchu, můžeme je otočit i mechanicky, ale při nadhozu se nám palačinky zaručeně nepotrhají, což se u jiných typů otáčení palačinek na pánvi obvykle stává.

Palačinky – sladké i slané varianty

Těsto na palačinky je poměrně univerzální a můžeme je připravovat nasladko i naslano. Klasicky můžeme palačinky potírat marmeládou.

Vynikající v kombinaci s palačinkami je třeba meruňková nebo jahodová, skvěle palačinky také chutnají s nejrůznějšími ovocnými dresinky, medem, nutelou, švestkovými povidly či sladkým tvarohem.

Srolované, přehnuté či poskládané palačinky můžeme dozdobit a dochutit šlehačkou, pribináčkem, cukrovat moučkovým, vanilkovým a skořicovým cukrem, přelévat máslem nebo smetanou. Zdobit je lze třeba nastrouhanou čokoládou nebo oříšky.

Co se týká slané varianty palačinek, ty pak plníme nejčastěji masovou směsí, špenátem, tepelně upravenými vejci. Zapékáme je se sýrem, skvělá a chutná je třeba i smetanová zálivka s kořením. Zdokonalování receptů a další kulinářské experimentování je jen na Vaší fantazii a nápadech. Jistě vymyslíte řadu možností, jak připravit vynikající palačinky tak, aby odpovídaly přesně Vaší chuti. 

Hrníčkové palačinky

Ingredience na cca 12 palačinek

• 3 hrnky mléka
• 3 hrnky hladké mouky
• 3 vejce
• špetka soli
• cukr krupice  
• oblíbená náplň

Hrníčkové palačinky – postup přípravy

Vejce rozkvedláme v mléce a poté k nim přidáme hladkou mouku. Po rozmíchání postupně přisypáváme cukr a sůl. Když máme těsto hotové a odležené, můžeme na předem rozehřátou pánev nalít rostlinný olej nebo máslo.

Naběračkou pak naléváme těsto na pánev a po osmažení palačinky do barvy do zlatova z jedné strany ji otočíme a smažíme i z její druhé strany.

Palačinky podáváme potřené marmeládou nebo sladkým tvarohem, zabalené do rolky a posypané moučkovým cukrem.

Palačinkový dort s tvarohovou náplní

Nejprve si usmažíme 10 – 15 palačinek stejné velikosti, které necháme vychladnout. Dále si připravíme jeden hrnek s ovocem, kelímek smetany ke šlehání a na náplň jeden balíček tvarohu, cukr moučku a džem nebo marmeládu.

Tvaroh smícháme podle chuti s moučkovým cukrem a vymícháme nebo umixujeme do hladkého krému.

První palačinku, která bude tvořit základ dortu, položíme na tácek a potřeme džemem a tvarohovým krémem. Na tu pak položíme další palačinku a postup opakujeme. Hotový palačinkový dort můžeme zdobit ušlehanou smetanou a čokoládovou polevou, ovocem. Dort dáme před krájením a podáváním ještě do lednice ztuhnout. 

Jemné palačinky

Ingredience na cca 8 palačinek

• ½ litru mléka
• 3 vejce
• 300 g hladké mouky
• špetka soli
• rostlinný olej nebo máslo

Jemné palačinky – postup přípravy

Mouku nejdříve prosejeme a dáme ji do mísy, za stálého míchání přidáme mléko, rozkvedlané žloutky a vytvoříme jemné těsto. Z bílků vyšleháme pevný sníh a ten opatrně vmícháme. Palačinky připravujeme na pánvi vymazané olejem nebo máslem a opékáme po obou stranách.

Rychlé palačinky bez vajec

Ingredience na cca 8 palačinek

• 300 g polohrubé mouky
• 600 ml mléka
• špetka soli
• ½ sáčku vanilkového pudinku

Rychlé palačinky bez vajec – postup přípravy

Vše umícháme a na pánvičce na rozpáleném oleji smažíme palačinky. Těsto na přípravu těchto palačinek by mělo být malinko řidší.

Jablečné palačinky

Ingredience

• rostlinný olej nebo máslo na smažení
• skořicový cukr na ozdobu
• 750 ml mléka
• 10 g cukru
• 300 g polohrubé mouky
• 5 vajec
• jablka
• 2 lžíce bílého vína
• špetka soli

Jablečné palačinky – postup přípravy

Jablka oloupeme a zbavíme jádřinců. Posléze je nakrájíme na drobné kostičky. S trochou mléka a mouky rozšleháme vejce. Potom přidáme zbylé mléko, víno, cukr, špetku soli a jablka. Ze směsi vymícháme hladké těsto. Na pánvičce rozpálíme olej a připravíme silnější palačinky. Hotové palačinky posypeme skořicovým cukrem.

Zapékané palačinky plněné tvarohem a rozinkami

Ingredience

• 200 g hladké mouky
• 0,5 l mléka
• špetka soli
• 1 nebo 2 vejce
• 1 lžíce krupicového cukru
• máslo nebo rostlinný olej

Na náplň

• 400 g tvarohu a případně i trochu mléka na zředění
• 1 sáček vanilkového cukru
• 1 – 2 žloutky, případně i bílky
• citronová kůra
• cukr krupice na dochucení
• rozinky v přiměřeném množství

Na zálivku na zapečení budeme potřebovat 2 vejce, 0,25 l mléka, máslo na vymazání.

Zapékané palačinky plněné tvarohem a rozinkami – postup přípravy

Nejprve si připravíme těsto na palačinky, to následně necháme chvíli stát. Smícháme tvaroh se žloutky, s cukrem a kůrou z chemicky neošetřeného citronu a rozinek. Z bílků si můžeme ušlehat sníh a vmíchat ho do tvarohu.

Palačinky pečeme na tuku nebo na másle, poté je potíráme náplní a zavinujeme. Zavinuté ukládáme do zapékací nádoby. Když ji máme plnou, vložíme do předehřáté trouby, obsah krátce zahřejeme, zalijeme zálivkou z vajec rozšlehaných v mléce a pečeme asi 15 minut při 180 °C.

Zdobit můžeme kompotovaným ovocem, karamelovou polevou, nastrouhanou čokoládou a podobně.

Bramborové palačinky

Ingredience

• 500 ml mléka
• 400 g brambor
• 2 vejce
• 1 lžíce cukru
• špetka soli
• 3 lžíce polohrubé mouky
• rostlinný olej

Bramborové palačinky – postup přípravy

Brambory oloupeme a prolisujeme. Prolisované brambory smícháme se žloutky z vajec, trochou cukru, osolíme a smícháme s moukou a mlékem. Do takto připraveného těsta vmícháme sníh z bílků. Sníh z bílků bude tuhý, pokud bílky předem hodně vychladíme.

V žádném případě se však do bílků nesmí dostat část žloutku. Také tempo šlehání mixérem je rozhodující – začínáme zvolna a poté neustále zrychlujeme. Hotové těsto naléváme naběračkou na pánev s rozpáleným olejem a palačinky opékáme z obou stran dozlatova.

Kynuté špenátové lívance

Ingredience

• 200 g zmrazeného nebo spařeného čerstvého špenátu
• 750 ml mléka
• 25 g droždí
• 1 vejce
• špetka cukru
• 300 g hladké mouky
• 3 stroužky česneku
• majoránka
• drcený kmín
• sůl
• olej
• nastrouhaný sýr

Kynuté špenátové lívance – postup přípravy

Špenát necháme nejprve rozmrazit. V malém množství vlažného mléka si rozmícháme droždí se špetkou cukru a necháme vykynout. Do vlažného mléka, které nám zbylo, přidáme vykynutý kvásek, špenát, vejce, prosátou mouku, prolisovaný česnek, koření a vše osolíme.

Vypracujeme těsto, které necháme na teplém místě vykynout. Z vykynutého těsta potom pečeme na pánvi potřeném olejem po obou stranách lívance, které ihned po opečení posypeme nastrouhaným sýrem.

Takto připravené můžeme podávat s vařenými brambory nebo se zeleninovým salátem.

Amarantové palačinky bez lepku, mléka a vajec

Ingredience

• 120 g amarantové mouky
• 80 g bezlepkové mouky
• 2 lžíce cukru
• špetka soli
• 400 – 450 ml vody

Amarantové palačinky – postup přípravy

Z uvedených surovin umícháme řídké palačinkové těsto, které následně necháme 20 minut odpočinout. Pokud by příliš zhoustlo, zředíme ho ještě vodou. Na pánvi, kterou lehce vymažeme olejem, následně smažíme tenké palačinky. Hotové pak mažeme nebo plníme námi oblíbenou náplní a můžeme servírovat.

Obdoby palačinky a jejich názvy ve světě

• Palatschinke – rakouská a bavorská palačinka
• Blini – ruská obdoba palačinky, do slané varianty se přidávají strouhané brambory a plní se slaninou nebo rybami, ve sladké variantě se doplňují sladká jablka a hrozny
• Pannenkoeken – nizozemská palačinka
• Crepe – francouzská sladká a velmi tenká palačinka 
• Galletes – francouzské slané palačinky připravované z pohankové mouky
• Dosa – indická verze palačinky se připravuje z čočkové mouky, nebo cizrny, podává se s kari nebo chutney
• Baghrir – verze palačinky ze Severní Afriky, servírovaná s máslem, medem a mátovým čajem
• Banh xeo – druh asijské palačinky, náplní je obvykle zelenina, maso, ryby a krevety
• Pancake – americká obdoba palačinky, sladká varianta se dochucuje především javorovým sirupem. Slané se podávají se slaninou a vejci
• Tortilla – suchá placka z kukuřičné mouky rozšířená v oblasti Jižní Ameriky, plní se masem, zeleninou i sýrem

Bliny – Wikipedie

Bliny Základní informace Místo původu

Rusko Složení
lité těsto, vejce, máslo, rostlinný olej a cukr
multimediální obsah na Commons Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bliny (polsky: bliny; hornolužicky: blinc; rusky: блины; bělorusky: бліны; ukrajinsky: млинці; litevsky: blynai; jidiš: בלינצע) jsou placky velmi podobné palačinkám, oblíbené zejména v kuchyních slovanských zemí a také židovské kuchyni.

Způsob přípravy

Původně se připravovaly převážně z pohankové mouky (případně ze směsí pohanko-pšeničné nebo pohanko-žitné mouky), mléka a vody. Podávají se sladké i slané varianty. Nejčastějšími přísadami jsou zakysaná smetana, kaviár, ryby, zejména losos nebo sleď.

Původ

Forma na pečení blin v ruské peci, kresba z kuchařky „Praktické základy kulinářského umění“ (Практические основы кулинарного искусствa) r. 1916

Slovo „blin“ pochází z praslovanského výrazu „mlin“, což znamená „mletí“.

Bliny měly pro Slovany už v předkřesťanských dobách rituální význam, protože byly díky svému kulatému tvaru symbolem Slunce. V Rusku se dosud slaví svátek spojený s tímto pokrmem, zvaný Maslenica (Масленица), což znamená „týden másla“. Tuto tradici také převzala pravoslavná církev a je dodržována až do dnešních dnů.

Bliny byly podávány také na pohřbech, aby tak byl uctěn zesnulý. Tento význam je velmi podobný čínskému jarnímu svátku palačinek[zdroj?] a také protestantskému pojídání palačinek na popeleční středu, coby tradičního postního jídla.

Etymologie

„	Bliny patří k nejstarším pokrmům, v ruské kuchyni známým již v pohanských dobách od 9. století. Výraz „blin“ původně „mlin“, je odvozen od slovesa „molěť“ – mlít. Jedná se o skromný pokrm, k jehož přípravě je potřeba jen trocha mouky a tekutin (voda, mléka), neboť bliny se dělají z velmi řídkého těsta.	“
— V. V. Pochljobkin – Национальные кухни наших народов. Nakladatelství Мир, Москва, 1978, str. 303

Ruský výraz блины (bliny) je množné číslo od slova блин (blin) a pochází ze staroruského млинъ/блинъ (mlin/blin) „svítek/omeleta“. Výraz je zřejmě etymologicky spjat se slovesem молоть (moloť) „mlít“.

[1] Jiný názor odkazuje na rekonstruovaný základ *бълинъ „nabobtnalý“, který by tak mohl mít spojitost s výrazy boule, vypuklina, apod. či germánským synonymem Beule.

V ukrajinštině se tyto placky nazývají млинці (mlynci, s koncovkou -ec v jednotném čísle).

V ruštině se výrazu blin používá také jako zaklení. Jedná se o eufemismus k vulgárnímu výrazu блядь (bljaď, „kurva“), podobně jako např. české kurník.

Reference

1. ↑ Этимологический словарь славянских языков. Ред.: О. Н. Трубачев. Выпуск 19. Москва: Наука, 1992.

Související články

• Crêpe
• Palačinka

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Portály: Gastronomie

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bliny&oldid=19226533“

Maslenica: Oblíbený ruský svátek odhání strašáka zimu. To nesmíte propásnout!

Svátek Maslenica ohraničuje období, kdy vánoční výzdoba z ulic definitivně mizí. Vánoční trhy jsou vystřídány maslenicovými trhy.

Maslenica je obdoba našeho masopustu, tedy veselí z odchodu zimy a příchodu jara, období mezi Vánocemi a půstem předcházejícím Velikonoce. V Rusku je tento týdenní svátek velice oblíbený, a i když se jej sovětský režim snažil potlačit, v současné době zažívá velký návrat a oblibu. Naplánujte si cestu do Ruska třeba právě na tohle bujaré období.

Ruské Vánoce jsou díky ortodoxnímu kalendáři posunuté, a proto i když u nás vánoční výzdoba z měst většinou mizí po Třech králích, v Rusku si vánoční atmosféru užijete ještě i v lednu a únoru.

A právě svátek Maslenica ohraničuje období, kdy vánoční výzdoba z ulic definitivně mizí. Termín je pohyblivý, záleží na kdy připadnou ten rok Velikonoce. Každopádně vánoční trhy jsou vystřídány maslenicovými trhy, které nesmíte minout.

Pálení slaměného panáka

Spousta stánků s občerstvením, čaj s ovocem ze samovaru, nealko medovina a samozřejmě všudypřítomné palačinky. Návštěvníci trhů mohou poslouchat ruské lidové písně, hrát hry, například přetahovanou lanem, nebo vyzkoušet chůzi na chůdách.

Oblíbené je bruslení, na venkově a v parcích se jezdí na saních, probíhají sněhové bitvy a sjíždí se obří zledovatělé skluzavky. Na některých místech probíhají i organizované pěstní souboje, které mají do nadcházejícího roku podpořit bojovného ducha.

Poslední den maslenicového týdne se potom pálí obří slaměný „strašák zima“ a nastává oficiální vítání blížícího se příchodu jara, hojnosti, tepla a úrody.

Blinčiky – máslové bohatství

Blinčiky s kaviárem

Všechny tyto oslavy by nebyly kompletní bez palačinek, blinčiků, jak je Rusové láskyplně nazývají. Bliny ochutnáte na pouličních trzích a stáncích, v restauracích, Rusové si je pečou doma podle svých rodinných receptů.

Každá Ruska má svůj tajný recept, na který přísahá. Protože jsou palačinky velmi tenké (jsou podobné francouzským crepes), Rusové jich sní opravdu hodně.

Okrouhlý tvar a žlutá barva má připomínat slunce a konec zimy. Rusové říkají, že konzumací palačinek do sebe dostáváte teplo a sílu do nadcházejícího roku.

Název svátku je odvozen od slova maslo (v ruštině znamená to, co v češtině), kterým jsou blinčiky bohatě potřeny a které jim dodává jemnou chuť.

Mohou být se slanou nebo sladkou náplní, oblíbené jsou s rybou, kaviárem, marmeládou, hustou smetanou, a vůbec nejoblíbenější jsou přelité medem.

Kromě tenkých blinčiků můžete ochutnat také olady, podobné našim lívancům, které jsou menší a nadýchanější než blinčiky. Výborné jsou také pirožky s nejrůznějšími náplněmi.

Pro kulinářský a zároveň estetický zážitek navštivte nejslavnější moskevskou restauraci Cafe Puškin a dopřejte si blinčik tam. Nebudete litovat!

Oslavy v Moskvě

Trhy na Rudém náměstí v Moskvě

V Moskvě bude v tento týden otevřeno mnoho atrakcí. Na ulici Nový Arbat si budete moci užít karnevalový průvod v maskách ze 17. století. Manéžní náměstí u Kremlu se promění na jednu velkou hudební a taneční scénu.

V parku Kolomenské se dozvíte o lidových tradicích a slavení masopustu v době 17. století. V Gorkého parku se budete moci zúčastnit třeba veletrhu lidových řemesel.

Za návštěvu stojí i Izmajlovský Kreml, kde budou probíhat různé atrakce spojené s oslavami, budete moci ochutnat palačinky s těmi nejneobvyklejšími náplněmi, naučit se ruské lidové tance, projet se na ledové skluzavce nebo vidět vystoupení s medvědem.

Pro představu, jak takové oslavy Maslenice v minulosti probíhaly, se můžete podívat na film Lazebník sibiřský, který toto téma krásně ilustruje.