Symbol je znamení, které mimo svého vnějšího významu v sobě skrývá ještě zvláštní vnitřní smysl. Má nám připomínat určitou událost, čin nebo osobu či postoj. Pomocí symbolu lze člověka zařadit do určitého společenství. Slovo samo pochází z řeckého σύμβολον (symbolon), což znamená asi tolik, co poznávací znamení, emblém, značka či obraz.
Pomocí různých symbolů ovšem vyjadřují své ústřední koncepty i jiná náboženství. Mezi symboly má dominantní postavení symbol kříže — nejdůležitější a nejrozšířenější symbol křesťanství.
Jistě jste si všimli, že ne vždy se jedná o tvar vnímaný jako klasický — svislé břevno překřížené zhruba ve třetině své délky kolmo vodorovným břevnem kratším. Kříž je obecně chápán jako znak mučednictví, připomínající cestu Ježíšova utrpení, bolesti a smrti.
Kříž, považovaný dnes obecně za symbol křesťanství, má však dlouhou předkřesťanskou historii. Lidé ho užívali ji před mnoha tisíci lety a první křesťané ho dokonce považovali za symbol potupy a hanby. Po zmrtvýchvstání Ježíše se však kříž změnil v symbol vítězství, věčného života, radosti a vykoupení.
e znak Dlužno poznamenat, že v raném křesťanství měl velkou důležitost též symbol ryby — odvozený patrně od apoštola Petra, který byl původně rybářem.
V dnešní společnosti je kříž často nošen jako šperk z určité pózy, aniž jeho majitel(ka) vlastně toho příliš ví o jeho původním a dodnes živém významu. V předchozím režimu bylo nošení křížků navíc symbolem vzdoru totálistickému režimu, snažícímu se potlačovat duchovní aspekty života.
Přehled některých křesťanských symbolů ve tvaru kříže
| Řecký |
kříž — Původně měl kříž všechna čtyři ramena stejně dlouhá – to je tak zvaný řecký kříž.. V této podobě jej obvykle užívá východní křesťanská církev.
Latinský kříž — prodloužením svislého břevna vznikl kříž latinský. Ten je nejužívanějším symbolem západní křesťanské církve a v církevním umění .
Antonínský kříž — k nejstarším podobám kříže patří kříž s třemi rameny ve tvaru písmene T; lze se s ním setkat již na starých egyptských památkách. František z Assisi této podoby kříže užíval při svém podpisu.
Rembrandt v proslulé kresbě Tři kříže použil právě tohoto symbolu. Kříž v podobě písmene T využívali Římané pro popravy ukřižováním nejčastěji — i když je v této souvislosti obecně vžitá představa kříže latinského typu.
Ondřejovský kříž — ondřejovský (ondřejský) kříž je kříž, který se opírá o dvě ramena, takže připomíná řecké písmeno CH (psáno X) ze slova Christos. Podle legendy byl na kříži tohoto tvaru ukřižován Svatý Ondřej. Zřídka kdy se ho používá jako náboženský symbol, častějiší výskyt lze pozorovat v heraldice (např. na vlajce Skotska).
Petrovský kříž — podle pověsti se prý dal Petr ukřižovat hlavou dolů, protože se necítil hoden toho, aby zemřel po způsobu svého Mistra a Pána.
Proto označovala stará církev kříž, který delším břevnem mířil nahoru, za kříž petrovský. V moderní době jej používají jako jedem ze svých symbolů také satanisté jako symbol negace křesťanství.
Toto nové použití přineslo kříži další pojmenování: satanský kříž.
Patriarchální kříž — dvojitý kříž o šesti ramenech se nazývá patriarchální kříž. Dnes platí tento kříž za biskupský. Kratší příčné břevno má naznačovat tabulku, na níž Pilát dal napsat jméno a vinu Ježíšovu.
Ruský kříž — z pravoslavné ruské církve pochází tak zvaný ruský kříž. Ukazuje pod dvěma vodorovnými břevny ještě jedno malé příčné břevno určené pro přibití nohou.
Papežský kříž — je specifikem katolické církve;charakterizují ho tři příčná, různě dlouhá břevna uspořádaná shora od nejmenšího po největší
Jeruzalémský kříž — je to velký kříž se čtyřmi malými v rohových polích. Je nazýván tak proto, že je ve znaku města Jeruzaléma. Podle jiného výkladu je to kříž evangelistů, protože prý velký kříž je symbolem Ježíše Krista a čtyři malé kříže symbolem čtyř evangelistů.
Jetelový kříž — malíři a sochaři během staletí obohacovali prosté linie kříže různými ozdobnými formami. Tak vznikl například tzv. jetelový kříž, jehož každé rameno je ukončeno jetelovým trojlístkem — znamením svaté Trojice.
Kotvový kříž — je dalším příkladem ozdobně pojatého kříže; Kotva je starý symbol křesťanské církve pro naději.
Maltézský kříž — je nápadný svou osobitou formou — je to v zásadě řecký kříž, jehož břevna se ke středu zužují, přičemž jejich okraje jsou prolomené a vytvářejí osm špiček — ty zřejmě mají symbolizovat osm blahoslavení z kázání na hoře. Původně to byl kříž řádu rytířů johanitů. Maltézský kříž je jako symbol v současnosti používán zejména Maltézským řádem a Řádem Johanitů a mimo nich i dobročinnými organizacemi, které byly těmito řády založeny.
Kříž nad zeměkoulí — evangelium o spasení v Ježíši Kristu šlo po celém světě svými cestami v nejrozmanitější podobě kříže. Tuto myšlenku chce vyjádřit symbol kříže nad zeměkoulí, symbol, který se stal odznakem evangelických sdružení mládeže.
Lodička s křížem — lodička na vlnách se vztyčeným křížem je symbolem církve plující na vlnách světa. Tento znak se stal znamením moderní světové ekumenické práce.
Označení některých křížů užívaných v církevní praxi
- Oltářní kříž – takto se označuje přenosný kříž se základnou, která mu umožňuje, aby mohl stát na oltáři.
- Konsekrační kříž – označení pro každý z dvanácti křížů, jimiž jsou označeny na zdech katolické kostely při jejich posvěcení.
- Pektorál – je velký kříž, který lze nosit zavěšený na krku (používají jej kněží východní církve, biskupové apod.).
- Krucifix (z latinského.cruci fixus = pověšený na kříž) — je umělecké zpodobení ukřižovaného Krista. Skládá se z kříže a korpusu Ježíšova těla.
- Kalvárie — gotická forma kříže, kdy kříž stojí na základně, která má připomínat Golgotu.
Nápisy na křesťanském kříži
- Nápis INRI znamená Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum, tedy Ježíš Nazaretský, král Židů. Tabulky s tímto nápisem v aramejštině, řečtině a latině nechal na kříž připevnit Pilát Pontský.
- Nápis XP — podle tradice spatřil ve snu hořící kříž s těmito písmeny římský císař Konstantin a přikázal jimi označit praporce a štít svých vojáků. Písmena XP (labarum) tvoří první dva znaky řeckého slova Christus, X (=Chí) a P (=Rhó). Dvojice znaků bývala tajným znamením křesťanů, ale údajně má starší pohanský původ, jako atribut chaldejského boha nebes.
- Nápis IHS — trojice znaků jsou sou první tři písmena řeckého slova IHΣOYΣ (I = J), (H = E), (Σ = S), nebo také latinského výrazu Iesus Hominum Salvator, tedy Ježíš, Spasitel lidí.
- Nápis R.I.P — tyto znaky nemají nic společného s Kristem, ale jsou akronymem pro nápis requiescat in pacem (nechť odpočívá v pokoji).
Kříže v heraldice
 |
Svatojiřský kříž — souměrný ležatý kříž, vyskytující se například na vlajce Velké Británie a vlajkách z ní odvozených |
 |
Skandinávský kříž — setkáte se s ním na vlajkách skandinávských zemí — je podobný svatojiřskému, jen svislá příčka je posunuta více k žerdi. Původně pochází z dánské vlajky nazývané Dannebrog. . |
 |
Ondřejský kříž — setkáte se s ním například na vlajce Skotska (bílý kříž v modrém poli) a ve znacích různých měst, například Amsterodamu. |
 |
Také řecký kříž lze nalézt na některých vlajkách — například na vlajce Švýcarska nebo vlajce Červeného kříže. |
Vlajka Velké Británie vznikla spojením vlajky Anglie se svatojiřským křížem, vlajky Skotska s ondřejským křížem a staré vlajky Irska s křížem označovaným jako kíž sv. Patrika.
Britská vlajka sama se stala součástí vlajek států bývalých i dosud současných britských kolonií (zleva Austrálie, Nový Zéland, Fidži a Bermudy).
Původní dánskou vlajku převzaly všechny ostatní skandinávské země. Zleva to jsou: Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Island, Faerské ostrovy a Ǻlandy.
Řecký kříž na vlajkách Švýcarska a Mezinárodního červeného kříže. Švýcarská vlajka má netypický čtvercový tvar — na světě jsou jen dvě takové vlajky; ta druhá patří Vatikánu. Je zajímavé, že lodě plující pod švýcarskou vlajkou užívají klasický obdélníkový formát vlajky s poměrem stran 2:3.
Keltský kříž
Keltský kříž je vlastně kříž, jehož střed obepíná kruh. Je to prastarý univerzální symbol, užívaný snad již před deseti tisíci lety. Kříž i kruh patří mezi nejstarší tvary lidmi vnímané a samostatně postavené mohou sloužit jako elementární symboly struktury světa — není tedy divu, že se záhy objevuje i jejich spojení, a to nejen u Keltů.
Původní keltský kříž vycházel z rovnoramenného kříže a je otázkou, zda teprve s příchodem křesťanství vznikly kříže s jedním delším svislým břevnem nebo zda toto delší břevno vzniklo přirozeným vývojem v důsledku požadavku na přenositelnost či naopak na stabilní umístění kříže … . J
Jak známo, Keltové své učení i mytologii předávali pouze ústní formou. Z toho důvodu existuje několik odlišných vysvětlení: významu symboliky keltského kříže. Dá se například předpokládat, že kříž symbolizuje čtyři světové strany a také tzv. světový strom.
Ten svými čtyřmi paprsky — končetinami — drží pohromadě podsvětí, zemi i nebeskou klenbu a brání tak vzniku chaosu. Kruh může symbolizovat Slunce, ale může to také být symbol ochrany — podobně jako u kruhových opevnění či kruhového tvaru půdorysu obydlí. Však také keltské kříže slibují svým majitelům ochranu …
Kruh také může symbolizovat koloběh roku, zatímco jeho ramena jsou vyjádřením čtyř ročních období.
Souvislosti spojení symbolů kruhu a kříže jsou dodnes ne zcela jasné a dají se vykládat mnoha různými způsoby; dále si uveďme několik námětů k úvahám.
- Kříž sám symbolizuje celost, jednotu, nezlomného ducha, kruh potom tvar Matky Země, kulaté posvátné jeskyně a hrobky, je symbolem ženskosti. Spojení kruhu přeťatého rameny kříže představuje čtveřici aspektů v mnoha podobách — mohou to být čtyři světové strany, čtyři základní živly, čtyři roční doby, čtyři stupně magického zasvěcení (mužskou energii). Celek keltského kříže lze chápat jako harmonické spojení ženské (kruh) a mužské (kříž) složky. Při hlubších úvahách tu lze najít symboliku sexuální energie, prapůvod zrodu všech životů. Průsečík ramen kříže může být chápán jako kvintesence, základní pátá síla. Každý kříž je poukazem na ducha obsaženého v hmotě
- Pokud se nad keltským křížem zamyslíme více abstraktněji, pak jeho kruh lze chápat jako symbol spojení materiální a spirituální říše. Kříž pak v tomto kontextu představuje nejvyšší božskou moc. V každém směru ramen, která lze vlastně prodloužit až do nekonečna, lze vidět symboliku věčného života.
- Z hlediska relativně novodobějšího mohou keltské kříže představovat kombinací křesťanského kříže s kruhem chápaným jako slunečního kolo. Toto spojení symbolizuje vztah mezi novým a starým náboženstvím. duše procházela různými symboly, od meče přes rovnoramenný kříž až po kříž utrpení, křesťanské víry a vzkříšení. Ćtyři ramena roztažená do protilehlých stran symbolizují konflikt, bolest a utrpení, nicméně kdo tyto zkoušky překoná, dosáhne dokonalosti. Duše se učí překonávat překážky na cestě spirituálního rozvoje.
Nilský kříž
Symbolika kříže byla známá a využívaná rovněž ve starém Egyptě. Jeho podoba označovaná jako Nilský kříž (Ankh, Anch, crux ansata) je považován za jeden z hlavních duchovních symbolů starého Egypta. Na dobových památkách bývá zobrazen v souvislosti s bohyní Isis.
Ta patřila k nejmilovanějším bohům starého Egypta; jako manželka boha Usira a matka boha Hora představovala patronku života. S představou života bývá spojován i samotný kříž. Jeho tvar zdánlivě připomíná lidské tělo s rozpaženýma rukama, přičemž zaoblený tvar v horní části kříže představuje hlavu.
Kříž se stal již pro Egypťany nositelem života a nesmrtelnosti a znamenal symbol hlubokého porozumění a spojení s vesmírem. Představuje živly jako je voda a vzduch, také je v některých spisech zmiňován jako klíč k podsvětí. Tento kříž patří mezi silné tvarové zářiče a setkal jsem se s tvrzením, že senzitivní jedinci mohou být jeho účinkem dokonce „popáleni“.
Hákový kříž
Hákový kříž neboli svastika má původ nesrovnatelně starší než byl nechvalně známý symbol nacistického Německa. Svastika se jako vyskytovala náboženský symbol v mnoha kulturách po celém světě.
Lze jej najít u severoamerických indiánů (Navahové) stejně tak jako v Evropě u Slovanů, Polabských Slovanů. a Germánů. Vyskytuje se také prakticky ve všech filosoficko-náboženských učeních indického původu – v buddhismu, hinduismu i džinismu.
Je to mnohoznačný symbol, obecně je však chápán jako symbol štěstí.
Slovo svastika pochází ze sanskrtu:(svástika) a označuje kříž se stejně dlouhými rameny, ohnutými (většinou v polovině) do (obvykle) pravého úhlu a to buď ve směru hodinových ručiček (pak se jedná o pravotočivou svastiku) nebo proti němu (levotočivá svastika).
Další obecně akceptované křesťanské symboly
Zjednodušený symbol ryby — byl tajným znamením prvních křesťanů.
Ti si tento prastarý mystický symbol zvolili za své tajné znamení, protože jednotlivá písmena řeckého slova ICHTHYS (ΙΧΘΥΣ), což znamená ryba, reprezentují první znaky slov spojení Iesus CHrésts Theú Zios Sóter, tedy Ježíš Kristus, Syn Boží, Spasitel Nelze také pominout fakt, že několik Kristových učedníků byli původně rybáři a Kristus sám všechny své apoštoly později označil za rybáře lidí.
Snad jen málokdo si uvědomuje, že mezi křesťanské symboly patří i snubní prsten. Tento symbol je obecně rozšířený v západním křesťanství. Jeho nošením dává žena i muž najevo, že je ve stavu manželském.
Symbol v dnešní době převzala obecně i západní společnost bez ohledu na křesťanské vyznání.
Snubní prsteny figurují i v řadě východních katolických i pravoslavných církvích — odlišnost je tam v tom, že výměna prstenů nebývá součástí svatebního obřadu jako v západních regionech.
V poslední době se čím dál častěji můžeme setkat s pojmem prsten čistoty (prsten cudnosti).
Je to symbol, který nosí mladí křesťané, aby deklarovali svoji křesťanskou víru a odhodlání v souladu s křesťanským učením se odříkat partnerského pohlavního života až do svatby (žít do té doby v celibátu). Prsten čistoty začal být zaváděn poměrně nedávno — bylo to v polovině devadesátých let 20.
století americkými evangelikály (představiteli konzervativní protestantské větve). Od té doby se postupně rozšířil do většiny proudů křesťanství a v našem okolí se s ním v hojném počtu lze setkat u polské katolické mládeže.
Prsten nemá určený žádný jednotný vzhled; obvykle však nese symbol kříže nebo několika křížů či stručný nápis typu Love waits. Může, ale nemusí být zdoben úlomkem nějakého drahého kamene. Obvykle se nosí na levé ruce na prsteníčku nebo prostředníčku, ale ani to nemusí být pravidlem.
Obzvláště o Velikonocích se uplatňuje symbol beránka. Ten je spojován s obětí Ježíše Krista a Starým zákonem – zde je podchycen tzv. Exodus — zvyk obětovat beránka a pomazat zápraží domu jeho krví.
Symbol holubice bývá používán pro znázornění Ducha svatého — v křesťanství jedné z božích osob, konkrétně třetí z osob v trojjediném Bohu – tedy Nejsvětější Trojici.
Pro označení církve jako celku bývá užíván symbol lodě.(viz výše uvedený symbol lodička s křížem).
Červený kříž
Symbol kříže, užívaný v dnešní době snad nejčastěji, najdeme na vlajce Mezinárodního červeného kříže — humanitární hnutí v podobě mezinárodní neziskové organizace.
Zabývá se poskytováním humanitární pomoci a lékařské péče v oblastech, kde je tomu potřeba (přírodní katastrofy, válečné konflikty, boj s chudobou atd.).
Vlajka s červeným křížem na bílém podkladu vychází z vlajky Švýcarska — jen barvy jsou prohozené.
- zpět na Stránky s nádechem tajemna
- JL
Mazanec jako od babičky: Osvědčené triky, díky kterým bude vláčný a nadýchaný
Zdroj: Instagram #kosik.cz
Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz
Na velikonoční stůl prostě patří! Většina z nás si bez něj ani svátky jara neumí představit. Ty z obchodu jsou ale obvykle vhodné spíš na dekoraci než k jídlu. Jsou vysušené a bez chuti. Upečte si proto letos mazanec vlastní, který se bude na jazyku jen rozplývat. Díky našim tipům budete mít jistotu, že se vám povede.
Hodně hospodyněk má z přípravy kynutého těsta obavy. Zbytečně. Je jen třeba dodržet pár základních pekařských pravidel. Co nejčerstvější kvalitní suroviny by měly být samozřejmostí.
Tím dalším je stejná, nejlépe pokojová teplota všech používaných surovin. Proto si ingredience, které budete potřebovat, připravte včas. Z lednice alespoň hodinu dopředu vyndejte máslo, vajíčka i mléko.
Pokud máte mouku uloženou v chladnější spíži, nechte „prohřát“ i tu.
Náš tip: Zapamatujte si, že při přípravě kynutého těsta by se teplota v kuchyni měla ideálně pohybovat okolo 25 stupňů. Nižší teploty totiž kynutí zpomalují. A nikdy během práce nevětrejte, průvan by mohl veškeré vaše snažení zničit.
GALERIEVelikonoční mazanec
Správně vzešlý kvásek je základ
Připravte si kvásek. Mléko na něj ohřejte na tělesnou teplotu, tedy 36 až 37 °C. Do zbylého mléka pak vmíchejte vejce. Trochu mouky si nechte stranou na podsypávání.
Větší část odvážené mouky pak smíchejte s ostatními sypkými surovinami, přidejte mléko s vajíčkem, vykynutý kvásek a nakonec do těsta zapracujte máslo. To můžete nechat rozpustit v mikrovlnce, pozor ale, aby nebylo moc teplé, nechte ho vždy vystydnout na pokojovou teplotu.
Právě na tomto pořadí skutečně záleží. Pokud totiž tuk přidáte dřív, jednotlivá zrnka mouky by se jím obalila a nemohla by pak vstřebávat mléko.
Náš tip: Během skladování mouka absorbuje okolní vlhkost. Odváženou dávku proto vždy nejdřív prosejte. Vysuší se tak, krásně provzdušní a nakypří. Navíc ji zbavíte případných nežádoucích příměsí, jako jsou například mouční červi.
Těsto ovoňte
Mazanec bude mnohem chutnější a voňavější, pokud se na jeho přípravu předem připravíte. To znamená, že rozinky, případně kandované ovoce, naložíte alespoň hodinu předem do rumu.
Budou pak nejen krásně vonět, ale budou i nádherně měkké. A pokud používáte vanilkový cukr nebo esenci, kupte si tentokrát pravý vanilkový lusk. Neuvěříte tomu, jak markantní bude ten rozdíl.
Vanilku jen podélně rozřízněte, nožem vyškrabte dřeň a přidejte ji do těsta.
Mohlo by Vás zajímat:
Znáte tradiční velikonoční pečivo? Recepty na vyzkoušeného beránka, jidáše nebo vánočkový mazanec!
Křížek není jen symbolika
Po vykynutí těsto ještě jednou dobře prohněťte, aby v něm nezůstal žádný přebytečný vzduch. Mazanec vám pak nepraskne a bude nádherně hladký. Z propracovaného těsta vytvořte bochánek, který navrchu nařízněte do kříže.
To plní nejen symbolickou roli, ale především to při pečení pomůže odvést z těsta přebytečnou páru. Pomůže také to, když hotový mazanec po vytáhnutí z trouby necháte vychladnout na mřížce.
Pocukrujte ho až těsně předtím, než ho ponesete na stůl.
Náš tip: Aby byl mazanec nádherně lesklý, potřete ho nakonec rozpuštěným máslem. Získá tak navíc nádherně křehkou „kůrčičku“.
Tvarohová varianta je rychlovka
Jestli si přece jen na kynuté těsto netroufáte nebo zkrátka jen nemáte tolik času na jeho přípravu, zkuste upéct mazanec bez kynutí. Ten je z tvarohového těsta a hotový je za chvilku. Na jeho chuti to ale nic neubere. A navíc je nádherně vláčný. Pokud ale zvolíte tuto variantu, zapomeňte protentokrát na tradice a mazanec nenařezávejte. Mohl by se vám během pečení „rozjet“ do stran.
Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz
Mazanec – Wikipedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Mazanec (rozcestník).
Mazanec Nakrájený mazanec
multimediální obsah na Commons Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mazanec
Mazanec či velikonoční bochník je bochánek pečený zpravidla na Velikonoce ze sladkého kynutého těsta, které se používá i na vánočku, patřící mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva.[1] Pečení mazance probíhalo tradičně na Bílou sobotu.[1] V závislosti na tom, pro koho byl mazanec dříve určen, se lišilo jeho složení. Pro čeledíny se dělal mazanec z obyčejného kynutého těsta, naproti tomu pro návštěvy bylo těsto obohaceno rozinkami a mandlemi.[1]
Hutnější těsto mívá nažloutlou barvu a bývají v něm zapečené rozinky či kousky kandovaného ovoce. Nahoře pak bývá před pečením udělán ostrým předmětem kříž[1] či je vrchol posypán krájenými mandlemi. Vlastní receptura mazance se liší v závislosti na použitém receptu.
Jako mazanec se kdysi označoval i koláč z krajíčků sušeného chleba, který se pak namočil do vína a prokládal se makovou či mandlovou kaší.[2]
Historie
Detail na krájené mandle na povrchu mazance
Nejstarší české kuchařské předpisy na mazanec pocházejí z 15. a počátku 16. století, kdy některé byly také určené na Velikonoce, jinak se pekly i mimo Velikonoce.[2] Do těsta se tehdy nedával cukr, neboť nebyl ještě příliš znám a byl drahý, pouze se dávala sladká smetana. Dále pak bílá mouka, kvasnice, vejce a koření (zmiňovány jsou šafrán a hřebíček), případně i sladký tvaroh v majetnějších rodinách.[1]
Dříve záleželo na majetkových poměrech v rodině, jestli budou mít v domácnosti jeden velký mazanec, ze kterého dostal každý svůj díl, a nebo jestli se v případě majetnějších rodin dostane malý bochánek na každého člena.[1]
Odkazy
Související články
- Velikonoční beránek
Reference
- ↑ a b c d e f POSPĚCHOVÁ, Petra. Mazanec patří mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva [online]. Ihned.cz [cit. 2011-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Magdalena Beranová – Jídlo a pití v pravěku a ve středověku, ISBN 80-200-1340-7
Literatura
- Magdalena Beranová – Jídlo a pití v pravěku a ve středověku, ISBN 80-200-1340-7
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mazanec na Wikimedia Commons
- Postup pečení
- Mazanec patří mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mazanec&oldid=19219117“
Mazanec
Kategorie Sladké pečení a dezerty Obtížnost Střední Čas přípravy 3 hodiny Počet porcí 1 mazanec Hodnocení 101 hlasů Díky za hlas! Už jste hlasovali!
Klasický velikonoční mazanec. Pojďte si ho se mnou probrat krok za krokem. Na rozdíl od pletení vánočky to tentokrát není nic složitého.
Mazanec dělám z těsta, které je hodně podobné vánočce, jen bohatší. Mandla a žloutky do těsta navíc, o fous víc másla. Mazanec také na konci nenařezávám do kříže. Ale to si už snadno sami upravíte podle zvyklostí.
Suroviny
- 350 g hladké mouky
150 ml mléka
85 g rozpuštěného vlažného másla
70 g cukru krupice
30 g rozinek
45 g plátkovaných mandlí
20 g čerstvého droždí (nebo 7 g sušeného instantního)
3 žloutky
1 vanilkový cukr
1 lžička citronové kůry
vejce na potření - sůl
1 Do mísy robota dejte mouku, cukr, vanilkový cukr a špetku soli. Promíchejte a ve středu vytvořte důlek. Přidejte asi polovinu mléka a rozdrobte droždí. Rozmíchejte a zapracujte část mouky, abyste vytvořili řídké těstíčko. Zakryjte a nechte kvásek vzejít – asi 15 až 20 minut. Kvásek zvětší objem a bude mít v sobě spoustu bublinek.
2 Ke kvásku a mouce přidejte zbylé mléko. Přidejte i žloutky, rozpuštěné máslo a citronovou kůru. Vložte hák na hnětení a hnětejte v robotu 7 minut. Přidejte rozinky, 30 g plátkovaných mandlí a ještě chvíli prohnětejte. Těsto by mělo být hezky hladké a mělo by se odlepovat od stěny mísy.
3 Těsto dejte do mísy, zakryjte fólií a nechte 60 minut vyzrát. Vykynuté těsto vyklopte na pracovní desku a stočte do pěkného kulatého bochníčku (ukazuji na videu). Dejte na plech vystlaný pečicím papírem, zakryjte a nechte kynout zhruba 90 minut. Mazanec by měl mezitím pěkně znásobit objem. Nespěchejte na něj a klidně přidejte čas navíc.
4 Troubu si mezitím předehřejte na 160 °C. Jakmile je mazanec vykynutý, potřete jej rozšlehaným vejcem a zasypte mandlemi. Dejte do trouby a pozvolna pečte asi 45 minut. Mazanec můžete otestovat vpichem špejle, která by po vytažení měla být suchá. Pokud je mazanec na povrchu hnědý, ale ještě potřebujete péct dál, zakryjte ho kouskem alobalu a pečte dál.
Související
HLEDAT