Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál?

Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál? V poslední době čím dál častěji slýcháme o pozitivních účincích zeleného čaje na naše zdraví. Nechci zacházet do všech přínosů pití zeleného čaje. Zajímala jsem se jen o vliv zeleného čaje na akné. Nejdůležitější informace pro nás, kdo se snažíme akné zbavit, je, že zelený čaj bojuje se všemi příčinami akné – zánětem, inzulínovou rezistencí i hormonální nerovnováhou. Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál?

Zelený čaj je velmi silný antioxidant. Obsahuje polyfenoly – tím nejdůležitějším je katechin (v EGCG formě). EGCG je dominantním antioxidantem ve většině zelených čajů a je také nejsilnější. Podle jedné studie je EGCG až 25 – 100krát silnější než vitamín C a E, co se týče antioxidační aktivity. Podle jiné studie má zelený čaj stejný antioxidační potenciál jako 1kg čerstvého ovoce. Potenciál je fajn, ale jaké jsou jeho reálné schopnosti? Co když tělo nedokáže antioxidanty vstřebat a vyloučí je?

Naštěstí existují i studie, které nezkoumají účinky zeleného čaje jen ve zkumavkách, ale zabývají se i jeho vlivem na lidské zdraví. Podle jedné studie z roku 2011 může pravidelné pití zeleného čaje v množství 0,6 až 1,5 litru denně zvyšovat antioxidační schopnost a snižovat peroxidaci lipidů a předcházet tak kardiovaskulárním onemocněním.

Většina studií se shoduje na pozitivních účincích zeleného čaje na naše zdraví. Největší změny jsou většinou zaznamenány u lidí s vyšším stupněm chronického zánětu v těle, což je i případ nás, co máme akné. Bohužel existuje jen pár studií cílených konkrétně na vliv zeleného čaje přímo na akné.

Díky svým antioxidačním účinkům pomáhá zelený čaj předcházet oxidaci kožního mazu a tím i ucpávání pórů a vzniku nových pupínků. Pomáhá také bojovat proti zánětu v těle, takže omezuje vznik zanícených pupínků.

Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál?

Vysoký krevní cukr a vysoká hladina inzulínu mají špatný vliv na akné. Způsobují zvýšenou tvorbu kožního mazu a zánětlivou reakci. Cokoliv dokáže udržet stabilní hladinu cukru a potažmo i inzulínu, prospívá i naší pleti.

Podle jedné japonské studie pomáhá pravidelné pití zeleného čaje předcházet cukrovce druhého typu.

Současně zelený čaj pomáhá při snižování váhy, snižuje vstřebávání sacharidů, regeneruje buňky produkující inzulín a snižuje tvorbu glukózy v játrech.

Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál?

Bylo zjištěno, že zelený čaj má pozitivní účinek proti rakovině, a to především proti rakovině prsu a prostaty. U obou hrají velkou roli pohlavní hormony – stejné hormony, které ovlivňují naši pleť.

Zelený čaj pomáhá udržovat stálé hladiny hormonů v krvi a zabraňuje také přeměně testosteronu na jeho silnější verzi DHT, která výrazně podporuje vznik akné.

Snižuje také citlivost receptorů v kůži, které reagují na zvýšenou hladinu hormonů a omezuje tak tvorbu kožního mazu.

Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál?

Podle studie, která zkoumala vliv 12týdenního podávání potravinových doplňků se zeleným čajem na zdraví naši pleti, pomáhá zelený čaj chránit před zánětlivým poškozením kůže způsobeným UV zářením.

Studie také potvrzuje protizánětlivé účinky zeleného čaje. Což je super na akné.

Navíc bylo zjištěno, že zelený čaj zlepšuje hydrataci pleti, posiluje její ochrannou funkci a pomáhá obnovovat poškozené buňky.

Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál?

Látka ECGC je také účinná proti kvasinkám (candida). Narušuje totiž jejich ochranný film na povrchu, takže se s nimi dá lépe bojovat. Zabraňuje také množení kvasinek a zesiluje účinky některých protiplísňových přípravků, jako je například extrakt z grepových jader nebo oregano.

Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál?

Zelený čaj dokáže údajně snížit akné až o 50% a omezit tvorbu mazu o 70% po 6 až 8 týdnech léčby. Podle některých studií jen zelený čaj stejně účinný jako některá lokální antibiotika. Prý také funguje rychleji. Léčba zeleným čajem trvá jen 8 týdnů ve srovnání s 12 týdny u antibiotického krému s obsahem erytromycinu.

Zelený čaj snižuje zánětlivou reakci na bakterie

Aknózní pleť reaguje na bakterie silněji, než normální pleť. Nevinný ucpaný pór se tak snadno změní na zanícený pupínek. Zelený čaj dokáže údajně bakterie i zabíjet.

Zelený čaj snižuje tvorbu mazu

Tento bod souvisí s některými body, o kterých jsme už mluvili. Zelený čaj prý dokáže snížit tvorbu kožního mazu až o 70% po 8 týdnech používání. Zelený čaj také dokáže blokovat receptory androgenních hormonů v kůži a reguluje tak tvorbu mazu vyvolanou hormony.

Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál?

Obecně se doporučuje pít 3 až 6 šálků zeleného čaje denně. Záleží ale na způsobu přípravy. Většina studií zkoumá účinky 300 až 1000mg ECGC denně. Pro srovnání – uvařený zelený čaj obsahuje prý přibližně 180mg ECGC.

Údajně platí, že čím vyšší teplota vody, kterou zalijete čaj, tím vyšší ECGC. Při 80°C, které se obvykle doporučují, získáte jen asi 60% ECGC. Nejsilnější čaj získáte, když čaj zalijete vroucí vodou (100°C) a necháte ho louhovat 3 až 4 minuty. Lepší je samozřejmě sypaný čaj než čaj v sáčcích. U matcha čaje tolik nezáleží na době louhování, protože uvolňuje ECGC rychleji.

Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál?

Pokud chcete používat zelený čaj přímo na pleť, pak se většinou doporučují spíše už hotové přípravky. Zelený čaj obsahují například výrobky značky Exposed Skin Care nebo také 100% Pure.

Někdy narazíte na tipy, že si máte udělat hodně silný zelený čaj, vychladit ho a pak jej buď s něčím smíchat (například s jílem nebo s medem) a použít jako pleťovou masku nebo aplikovat na vatový tampon a s tím si pleť potřít.

Je nicméně celkem těžké dosáhnout takové koncentrace ECGC, aby to mělo kýžené výsledky srovnatelné se speciálními přípravky se zeleným čajem. Kůže by prý musela absorbovat asi 4 polévkové lžíce čaje, abyste dosáhli stejného účinku.

Lokální použití je trochu těžší, ale nic vám nebrání jít si koupit dobrý (neochucený) zelený čaj a pravidelně ho pít, abyste podpořili léčbu akné zevnitř.

Je káva zdraví prospěšná? Kdy prospívá a kdy škodí?

Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál?

Konzumace kávy je spojena s řadou názorů týkajících se jejích účinků na zdraví, přičemž názory ohledně prospěšnosti konzumace tohoto nápoje jsou často velmi kontroverzní. V závislosti na tom, komu je takový dotaz kladen, pak někteří tvrdí, že káva je velmi zdravá zatímco jiní se domnívají, že se jedná o velmi škodlivý nápoj.

Zatímco příznivci kávy tvrdí že pomáhá například s hubnutím, odpůrci argumentují tím, že káva může vyvolat nadýmání nebo pálení žáhy. Navzdory těmto skutečnostem však existuje řada prokazatelně ověřtených faktů o tom, že konzumace kávy je zdraví prospěšná. Jedná se např.

o vysoký obsah antioxidantů, které přispívají ke snížení rizika vzniku různých onemocnění. Na druhou stranu káva obsahuje kofein, stimulační látku, která může u některých lidí způsobit obtíže a narušit spánek.

V tomto článku se na problematiku vlivu kávy na zdraví podíváme podrobně a s ohledem na aktuální stav vědeckého výzkumu v této oblasti.

Káva obsahuje množství důležitých živin a antioxidantů

Na první pohled není káva víc než tekutina tmavě hnědého zbarvení (někdy tedy může být i světlejší, například pokud se do ní přidá máslo, což je dnes hodně v módě). Obsahuje však řadu pro tělo důležitých látek a antioxidantů.

Typický šálek kávy (240 ml) obsahuje: (1)

  • Vitamin B2 (riboflavin) – 11% DDD (doporučené denní dávky)
  • Vitamin B5 (kyselina pantotenová) – 6% DDD
  • Vitamin B1 (thiamin) – 2% DDD
  • Vitamin B3 (niacin)- 2% DDD
  • Kyselina listová – 1% DDD
  • Mangan – 3% DDD
  • Draslík – 3% DDD
  • Hořčík – 2% DDD
  • Fosfor – 1% DDD

Toto množství není velké, ale v případě, že vypijeme 3-4 šálky kávy denně, se příjem uvedených látek zvyšuje. V závislosti na denním příjmu kávy pak příjem těchto látek může tvořit podstatnou část denní doporučené dávky.

Díky vysokému obsahu antioxidantů je káva jedním z nejvíce zdraví prospěšných nápojů. Průměrný člověk, který konzumuje typickou západní stravu, získá více antioxidantů z kávy, než z ovoce a zeleniny (2, 3).

  • Shrnutí: Káva představuje zdroj kofeinu- látky, patřícící mezi stimulancia (podporuje mozkové funkce a zvyšuje metabolismus)
  • Káva obsahuje velké množství kofeinu, což je látka, která patří mezi takzvaná stimulancia (podporuje mozkové funkce a zvyšuje metabolismus).
  • Kofein patří mezi nejběžněji užívané psychoaktivní látky na světě (4).
Budete mít zájem:  Jak na hormonální nerovnováhu (dysbalanci)? poradíme vám

Je obsažen v různých nápojích (čaj, čokoláda), káva je však jeho největším zdrojem. Jeden šálek kávy obsahuje 30-300 mg kofeinu, průměrná dávka se pohybuje okolo 90-100 mg.

Kofein patří mezi stimulační látky, v mozku blokuje inhibiční neurotransmiter zvaný adenosin. Blokádou funkce adenosinu dochází ke zvýšení mozkové aktivity a uvolňování jiných neurotransmiterů (látky, které fungují jako přenašeče informací) – dopaminu a noradrenalinu.  Dochází tak ke sníženíúnavy a zvýšení aktivity (5, 6).

Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál?

Stimulační účinek kofeinu na mozkovou činnost byl ověřen řadou klinických studií. K dalším účinkům kofeinu patří zlepšení nálady, zrychlení reakčního času, zvýšení bdělosti a zlepšení kognitivních funkcí (paměť, učení, apod.) (7, 8).

Kofein také zrychluje metabolismus (čímž podporuje rychlejší spalování kalorií- o 3-11%) a umožňuje tak třeba sportovcům dosahovat lepších výkonů (v průměru o 11-12%) (9, 10, 11, 12).

I proto je dnes užívání kofeinu ve vrcholovém sportu zakázáno.

Nicméně, některé z těchto účinků jsou pouze krátkodobé. Pokud pijete kávu každý den, tělo si vybuduje toleranci a zmíněné účinky budou slabší (13).

Tento aspekt je jednou ze stinných stránek konzumace kofeinu, které budou zmíněny v dalším textu.

Shrnutí: Hlavní účinná stimulující látka obsažená v kávě je kofein. Mezi jeho účinky patří krátkodobé zvýšení energie, povzbuzení činnosti mozku, zvýšení rychlosti metabolismu a lepší sportovní výkon.

Alzheimerova choroba patří v současné době mezi nejčastější neurodegenerativní onemocnění a je nejčastější příčinou demence. Klinické studie prokázaly, že konzumenti kávy mají až o 65% nižší riziko vzniku Alzheimerovy choroby (14, 15).

Parkinsonova nemoc je druhým nejčastějším neuronegenerativním onemocněním, při kterém dochází k zániku  neuronů produkujících dopamin.  Bylo prokázáno, že konzumace kávy snižuje riziko vzniku tohoto onemocnění o 32-60% (16, 17, 18, 19).

Shrnutí: Výsledky klinických studií dokazují, že u pravidelných konzumentů kávy je riziko vzniku demence, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby mnohem nižší.

Diabetes mellitus 2. typu je onemocnění charakterizované zvýšením hladiny krevního cukru vzhledem k rozvíjející se odolnosti (rezistenci) vůči účinku inzulinu (vzniku tzv. inzulinové rezistence – dochází k necitlivosti inzulinových receptorů k inzulinu, následně není možné využít glukózu jako zdroj energie, neboť tělo nereaguje na inzulin).

Jedná se o velmi časté onemocnění (především starších lidí), četnost výskytu (prevalence) se zvýšila 10x za několik desetiletí, přičemž nyní toto onemocnění celosvětově postihuje více než 300 milionů lidí.

Klinickými studiemi bylo zjištěno, že konzumenti kávy mají snížené riziko vzniku tohoto onemocnění (výsledky některých studií ukazují, že riziko vzniku onemocnění je snížené až o 23-67%) (20, 21, 22, 23).

Jedna z rozsáhlých klinických studií, během které bylo zkoumáno 457922 osob, prokázala, že každodenní konzumace jednoho šálku kávy snižuje riziko vzniku diabetu 2. typu o 7% (25).

Shrnutí: Klinické studie prokázaly, že pravidelná konzumace kávy vede ke snížení rizika vzniku diabetu 2. typu.

Játra jsou orgánem, který má v lidském organismu řadu důležitých funkcí. Jaterní tkáň je velice citlivá na různá vnější poškození (která jsou spojena především s nezdravým životním stylem). Máme na mysli nadměrnou konzumaci alkoholických nápojů a nadbytečný příjem sacharidů.

Prvním stupněm poškození je steatóza (zvětšení obsahu tuku v jaterní tkáni, které vzniká jako reakce především na nadměrný příjem alkoholu). Steatóza je vratný stav, v případě omezení konzumace alkoholu postupně zcela vymizí.

Pokud však nadměrná konzumace alkoholu pokračuje, rozvíjí se stav steatózy dál a konečným stupněm jaterního poškození je cirhóza.

Obrázek a další informace o steatóze najdete v tomto článku.

Konzumenti kávy mají cca o 84% nižší riziko rozvoje cirhózy (nejlepší účinek byl prokázán při konzumaci 4 a více šálků kávy denně) (25, 26, 27).

Poměrně často dochází k rozvoji jaterního karcinomu, který představuje celosvětově druhou nejčastější příčinu smrti na nádorová onemocnění. Bylo prokázáno, že konzumace kávy snižuje riziko vzniku jaterního karcinomu o 40% (28, 29).

Shrnutí: Konzumenti kávy mají nižší riziko vzniku jaterní cirhózy a nádorového onemocnění jater. Stupeň snížení rizika je přímo úměrný množství vypité kávy.

Depresivní stavy jsou v populaci velice časté. Jedná se o velice častou duševní poruchu, která podstatnou měrou ovlivňuje kvalitu života. Jedna z klinických studií (prováděna na Harvardu od r. 2011) prokázala, že lidé, kteří pravidelně pijí kávu, mají o 20% nižší riziko vzniku deprese (30).

Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál?

  1. Další klinická studie prokázala, že lidé pijící 4 a více šálků kávy denně, mají o 53% nižší pravděpodobnost sebevražedného pokusu (31).
  2. Shrnutí: Klinické studie prokázaly, že pravidelná konzumace kávy snižuje riziko vzniku deprese a sebevražedných pokusů.
  3. Tato skutečnost vyplývá ze sníženého rizika vzniku mnoha běžných nemocí, ale i depresivních stavů a sebevražd u lidí, kteří pravidelně konzumují kávu.

Klinická studie zveřejněná v časopise New England Journal of Medicine v r. 2012 zkoumala návyky u 402 260 jednotlivců ve věku 50-71 let (tito pacienti byli sledováni po dobu 12 až 13 let) (32).

Výsledky ukázaly, že konzumace kávy snižuje riziko úmrtí. Jako ideální se zdá být konzumace kávy v množství 4-5 šálků denně (u mužů dojde ke snížení rizika smrti o 12%, u žen o 16%).

Shrnutí: Výsledky klinických studií prokazují, že konzumenti kávy se dožívají vyššího věku vzhledem k tomu, že mají snížené riziko vzniku různých onemocnění. Doporučuje se konzumace 4-5 šálků kávy denně.

  • Vedle kladných účinků kofeinu je nutné zmínit i účinky méně příznivé.
  • Konzumace kávy s sebou přináší i řadu negativních účinků (i když četnost výskytu těchto účinků je značně individuální). 
  • Konzumace příliš velkého množství kofeinu vede ke vzniku neklidu, úzkosti, bušení srdce, mohou se také objevit záchvaty paniky (33).

Je nutné si vyzkoušet, jakým způsobem na kofein reagujete. Pokud jste na jeho účinky citliví a dochází u vás při pití kávy k nadměrné stimulaci, která se projevuje výše popsanými příznaky, pití kávy omezte.

Mezi další nežádoucí účinky patří narušení spánku (34).

Káva může snížit kvalitu spánku (proto omezte konzumaci v odpoledních a večerních hodinách). Kofein také podporuje diurézu (močopudný efekt) a zvyšuje krevní tlak (o 1-2 mmHg) (35, 36, 37).

Shrnutí: Konzumace kofeinu je spojena i s negativními účinky, mezi které patří úzkost, neklid, narušení spánku. Četnost jejich projevů a míra v jaké se vyskytují je však individuální a závisí na množství konzumovaného kofeinu. Kofein patří mezi návykové látky

Mezi nežádoucí účinky pravidelné konzumace kofeinu je vznik závislosti. Při pravidelné konzumaci dochází k rozvoji tolerance na účinky kofeinu. Látka nebude mít stejný efekt, jako dříve, proto k dosažení stejného efektu bude třeba zvýšit dávku (38).

V případě, že kofein chybí, se projeví abstinenční příznaky (bolesti hlavy, únava, podrážděnost), které mohou trvat až několik dní (39, 40).

Vznik tolerance patří mezi typické znaky fyzické závislosti. Většina lidí pochopitelně není spokojena s tím, že by měli být závislí na chemické látce, aby mohli správně fungovat.

Shrnutí: Kofein patří mezi návykové látky. Pravidelná konzumace vede ke vzniku tolerance, v případě nedostatku kofeinu k rozvoji abstinenčních příznaků (bolesti hlavy, únava, podrážděnost).Obsah

Někteří lidé pijí raději kávu bez kofeinu. Ta se nejčastěji získává tak, že v průběhu výroby je nutné proplachování kávových zrn solventními (rozpustnými) chemikáliemi. Při každém propláchnutí dochází k rozpuštění určitého množství kofeinu v rozpouštědle, přičemž se tento proces opakuje, dokud nedojde k odstranění většiny kofeinu.

Budete mít zájem:  Meningokoková meningitida – co je to – příznaky, příčiny a léčba

Musíme však mít na paměti, že i káva bez kofeinu může obsahovat určité množství kofeinu (které je ale mnohem menší než v případě tradiční na kofein bohaté kávy).

U kávy bez kofeinu však nebyla prokázána řada pozitivních účinků zmíněných výše (snížení rizika vzniku diabetu 2. typu, Parkinsonovy choroby, onemocnění jater).

Shrnutí: Káva bez kofeinu je vyrobena extrahováním kofeinu z kávových zrn při použití rozpouštědla. Konzumace však není spojena se stejnými zdravotními výhodami jako v případě kávy s obsahem kofeinu.

Existuje několik doporučení, která jsou vhodná pro podporu příznivých zdravotních účinků kofeinu. Ke kávě nepřidávejte další nezdravé potraviny (cukr, smetana).

Dále je vhodné přelít uvařenou kávu přes papírový filtr. Nefiltrované kávy (např. turecká káva) obsahuje kafestol, látku, která zvyšuje hladinu cholesterolu (41, 42).

Zvažte, kde si kávu koupíte (např. při nákupu u Starbucksu musíte počítat s tím, že nápoj bude obsahovat velké množství cukru a jeho energetická hodnota bude vysoká).

Shrnutí: Doporučujeme dbát na nižší energetickou hodnotu konzumovaných nápojů (vyvarovat se přílišného obsahu cukru a smetany). Rovněž je vhodné filtrovat kávu přes papírový filtr, čímž odstraníme sloučeninu zvanou kafestol (v angličtině cafestol).

Zatímco na průměrného zdravého člověka má káva řadu pozitivních zdravotních účinků, o kterých jsme psali výše, existují určité skupiny lidí, kteří by kávu měli pít jen v omezeném množství nebo raději vůbec ne.

Pití kávy v těhotenství

Těhotné ženy by měly kávu pít jen v omezeném množství.

Většina odborníků se shoduje na tom, že maximální denní dávka kofeinu pro těhotné ženy by neměla překročit 200 mg. To je o něco více než kolik obsahuje jeden šálek kávy.

Pokud jste těhotná, rozhodně je důležité se tímto doporučením řídit, i když byla hodnota 200 mg stanovena spíše empiricky než na základě relevantních studií.

Víme, že denní dávka kofeinu nad 300 mg vedla u zvířat ke vzniku malformací plodu (klinické studie na lidech se samozřejmě v této oblasti z etických důvodů neprovádí), ale u člověka tak nevíme zda je 300 mg skutečně již nebezpečné nebo nikoli, a tak byla hranice stanovena o hodně níže.

Pro klid duše vám tedy doporučujeme nepřekračovat shora uvedenou dávku 200 mg na den (tedy pít max. 1 šálek denně), a to zejména v prvním trimestru (prvních třech měsících) těhotenství.

Další onemocnění, při kterých byste neměli pít kávu?

Pokud trpíte pocity úzkosti, špatně spíte nebo máte vysoký krevní tlak, raději kávu nepijte nebo jen ve velmi omezeném množství (jeden šálek týdně vám neublíží, ale jeden šálek denně již může být problém).

Další skupinou lidí, kteří by neměli kávu pít jsou lidé s pomalejším metabolismem. U nich totiž dochází k pomalejšímu odbourávání kofeinu, což vede k vyšší četnosti výskytu nežádoucích účinků a ke zvýšenému riziku srdečního infarktu (43).

Má pro mě pití kávy smysl?

Pokud kávu nepijete vůbec, tak si nemyslím, že byste měli začínat. I přes určitý pozitivní vliv kávy na zdraví má její pití také svá negativa, takže pokud vám káva nechutná a nepijete jí, o nic zvláštního nepřijdete.

Pokud ovšem již kávu pijete a chutná vám, tak její pozitivní vliv na zdraví je vyšší než rizika.

Rozhodnutí je na vás a také na vašem lékaři. Pokud ten vám doporučí kávu nepít z nějakého závažného důvodu, tak jí raději nepijte.

Co si z článku odnést?

Kolem pití kávy a jejího vlivu na lidské zdraví panuje řada kontroverzních otázek a odborníci se často nejsou schopni dohodnout zda je pití kávy přínosné či nikoli.

Argumentace odpůrců pití kávy je často založena na tom, že většina klinických studií, které byly v souvislosti se zkoumáním účinků kávy provedeny, patří mezi observační studie (tedy pozorovací, kdy sledujeme přínos určité látky, ale neporovnáváme další faktory – například zda ten přínos nezávisí také na tom co pacient jí a pije dalšího, zda cvičí nebo sedí u počítače, apod.).

Nicméně faktem zůstává, že řada těchto observačních klinických studií prokázala příznivé účinky kávy na lidské zdraví a káva navíc patří do stejné skupiny nápojů, jako je například zelený čaj, který považujeme za zdravý.

Kofein a káva. Zdravé, nebo nezdravé pití?

Velice často se vedou debaty o tom, zda je káva zdravá, nebo není a kolik jí denně můžeme vypít. O tom, jaký bude mít káva účinek na náš organizmus, rozhoduje ale také načasování její konzumace, kvalita kávových zrn a způsob přípravy.

Klíčem je kvalita

Určitě je velice důležité, JAKOU kávu pijeme. Hledisko kávového fajnšmekra ponechám kávovým expertům a podívám se na kávu očima nutricionisty (odborníka přes výživu). Klíčem je kvalita kávových zrn a čerstvost jejich namletí.

Většina dnes dostupné kávy je postižena pesticidy. Káva, která je namletá dlouhodobě dopředu, bývá často doslova zkažená. Řešením je kupovat kvalitní organicky pěstovanou kávu a její zrna si (nechat) namlít těsně před konzumací.

Benefity vs. nepříznivé účinky kávy a kofeinu

Pití kávy má své klady i zápory. To, co převažuje, je ovlivněno nejen již zmíněnou kvalitou kávy, ale i dobou konzumace a neméně pak konzumentem (jeho citlivost na kofein a další parametry).

Káva nás dokáže nakopnout jak fyzicky, tak mentálně. Nezvyšuje energii v těle, ale brání centrální nervové soustavě, aby se zklidnila.

Podle Oriho Hofmeklera, experta přes výživu a fitness, má káva neuroprotektivní účinky a pomáhá nám udržovat naše svaly „mladé“, jakmile ji konzumujeme před tréninkem.

Mimo jiné také pomáhá spalovat přebytečný tuk tím, že o 20 procent zvýší metabolizmus organizmu. Těchto lipolytických účinků kofeinu se využívá v různých doplňcích stravy pro redukci hmotnosti.

Kofein také snižuje chuť na sladké a oddaluje pocit hladu.

Neuroprotektivní účinky se projevují například nižším rizikem rozvoje Alzheimerovy nebo Parkinsovnovy choroby.

Možná negativa konzumace kofeinu

Kofeinu by se měly vyhýbat těhotné ženy a lidé, kteří jsou na něj přecitlivělí. Ti to velice dobře poznají – po konzumaci kávy cítí bušení srdce, třes a další spíše nepříjemné projevy. U těhotných může kofein způsobovat zdravotní problémy plodu, minimálně vzniká u dítěte postupný návyk na kofein a v budoucnu například problémy s nespavostí.

  • Kojící ženy by měly kávu konzumovat co nejdéle před kojením (minimální odstup jsou tři hodiny).
  • Kofein působí dráždivě na trávicí trakt, stimuluje tvorbu žaludečních kyselin, měli by se mu proto vyhnout lidé, kteří mají problémy s žaludkem nebo se střevy (překyselení, záněty).
  • Pro lidi, kteří nejsou přecitlivělí na kofein, je nejlepší konzumovat ho v podobě přírodní potraviny (kvalitní káva, čaj nebo hořká čokoláda), celkové složení a obsah příznivě působících látek dokáže kompenzovat některá negativa kofeinu.

Káva působí také diureticky, zvyšuje tvorbu moči a může vést ke ztrátám některých vitamínů a minerálních látek (vitamíny C a B, vápník, železo). Další důvod konzumovat denně kvanta čerstvé zeleniny. Jestliže nedoplňujeme kávu sklenicí vody, dochází k dehydrataci organizmu.

Konzumujete-li opravdu hodně kávy (cca nad 300 mg kofeinu, hranice je opravdu hodně individuální a odpovídá přibližně 2-3 šálkům espressa), může se vám zvyšovat hladina homocysteinu v těle, a tím i riziko rozvoje (nejen) kardiovaskulárních onemocnění.

To lze ale řešit cíleným dodáním některých vitamínů řady B.

Nutno říct, že homocystein má mnoho lidí zvýšený i bez pití kávy, určitě je lepším řešením zdravě jíst (případně cíleně suplementovat) a pít rozumně kávu, než jíst nezdravě a myslet si, že když nebudu pít kávu, udělám pro své zdraví maximum. Tak to nefunguje.

Jeden nebo dva šálky kvalitní kávy vám neublíží. Když si do nich nenasypete lžíci cukru.

Budete mít zájem:  Metabolická acidóza – když je vaše krev moc kyselá – příznaky, příčiny a léčba

Okyseluje nás káva?

Káva opravdu patří mezi kyselinotvorné potraviny. Ovšem ne všechny kyselinotvorné potraviny jsou špatné. Například maso, jakožto vysokoproteinová potravina, je zdravé, ale taktéž zásadní je doplňovat jeho příjem zeleninou a vyvážit tak minerálními látkami aciditu masa. Maso by mělo pocházet z přirozených chovů, aby se vůbec dalo mluvit o zdravé potravině.

Ale zpátky ke kávě. Pijete-li kávu, nezapomínejte jíst také dostatek čerstvé zeleniny (dělejte to, i když kávu nepijete!). Vždy, když konzumujete kyselinotvornou potravinu, jezte ji v celistvé podobě, pravděpodobně totiž jako celá potravina obsahuje i látky (minerální), které její okyselující efekt na organizmus vyváží.

I kofein je nejlepší konzumovat v podobě přírodních potravin (káva, čaj, čokoláda), které obsahují další zdraví prospěšné látky (např. antioxidačně působící flavonoidy).

Bezkofeinová káva

Plno lidí se chce vyhnout kofeinu, ale nechtějí se vzdát kávy. Řeší to kávou bezkofeinovou. Jak se taková káva vyrábí? Její zrnka jsou ještě před pražením zbavována kofeinu buď přírodní cestou (louhování v horké vodě), nebo použitím rozpouštědel.

Druhou variantu samozřejmě nedoporučuju, protože spolu s touto kávou konzumujete i malé (ale významné) množství chemických rozpouštědel, a to určitě nechcete, obzvlášť, jste-li těhotná žena.

Před konzumací bezkofeinové kávy se ptejte, jakým způsobem byla kofeinu zbavena.

Káva ve sportu

Ideální doba pro konzumaci kávy je ráno nebo před cvičením/tréninkem. Vhodné množství je někde mezi 1 až 2 šálky kávy (záleží na druhu a způsobu přípravy).

Kofein zvyšuje až o 15 procent spalování tuků, zlepšuje cirkulaci krve a zmírní bolestivost svalů po tréninku. Před vytrvalostním výkonem dokáže káva mobilizovat lépe tukové zásoby jako zdroj energie a zvýšit tak výkon.

Lépe reagují na zvýšení výkonu sportovci, kteří jinak denně kávu nekonzumují.

Pozor však na možné komplikace. Je třeba zvážit i negativní dopady konzumace kávy před sportovním výkonem. Je tu riziko dehydratace, ale hlavně žaludečních křečí a dalších trávicích obtíží způsobených kofeinem. Ten totiž působí dráždivě na trávicí trakt a urychluje tělesné soustavy včetně střev. Mnozí jistě znají projímavé účinky kofeinu.

Proč nepít kávu po tréninku nebo po závodě

Ve chvíli, kdy cvičíte, hladovíte nebo pijete kávu – dochází k pozastavení syntézy proteinů ve svalech. Před cvičením a při něm je tento stav v pořádku. Regenerace a sílení svalů by mělo probíhat až po aktivitě, tedy v době, kdy odpočíváme. Proto je důležité si po cvičení dopřát regenerační jídlo (především bílkoviny, ale i sacharidy v poměru závislém na typu aktivity), ale ne kávu.

Nejlepší energy drink?

Ještě pár slov ke sportovním nápojům. Ty běžné často obsahují nejen kofein, ale i různá umělá sladidla a barviva. Nejlepším energy a refresh drinkem (třeba po náročném tréninku) je kokosová voda – tekutina obsažená v mladých kokosech. Tato voda je složením blízká krevní plasmě a je pro tělo tedy velmi přirozená.

Kokosová voda je plná přírodních elektrolytů, vitamínů, minerálních látek a stopových prvků, aminokyselin, enzymů a antioxidantů. Neobsahuje příliš mnoho cukru a přitom je příjemně sladká. Mimo jiné má protizánětlivé účinky a podporuje imunitní systém.

Kyselina kávová a její účinky na zdraví – zmírňuje zánět i zvyšuje sportovní výkon – co dál?Anna Jermářová je specialistkou na výživu, která je spolu se zdravým pohybem její dlouholetou vášní a oblastí zájmu. Vystudovala potravinářství na vysoké škole a posléze nutriční terapii. Propaguje komplexní přístup ke zdraví a svá doporučení zakládá na nových vědeckých poznatcích a vlastních zkušenostech. 

Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 21. října 2016. Anketa je uzavřena.

Anna Jermářová

Kyselina kávová

Kyselina kávová

strukturní vzorec

model molekuly

ObecnéSystematický názevkyselina 3-(3,4-dihydroxyfenyl)-2-propenováOstatní názvykyselina 3,4-trans-dihydroxyskořicová, kyselina 3,4-dihydroxybenzenakrylováAnglický název3-(3,4-dihydroxyphenyl)-2-propenoic acid (systematický název)caffeic acidNěmecký názevKaffeesäureSumární vzorecC9H8O4Vzhledžlutá pevná látkaIdentifikaceRegistrační číslo CAS331-39-5PubChem689043ChEBI16433SMILESO=C(O)C=Cc1cc(O)c(O)cc1InChI1S/C9H8O4/c10-7-3-1-6(5-8(7)11)2-4-9(12)13/h1-5,10-11H,(H,12,13)/b4-2+VlastnostiMolární hmotnost180,16 g/molTeplota tání223-225 °C (496-498 K)Hustota1,478 g/cm3Není-li uvedeno jinak, jsou použityjednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina kávová je organická sloučenina, která patří mezi hydroxykyseliny. Obsahuje fenolovou i akrylovou funkční skupinu. Nachází se ve všech rostlinách, protože je důležitým meziproduktem v biosyntéze ligninu, jedné z hlavních složek rostlin.

Výskyt v potravinách

Kyselina kávová se nachází v malém množství (0,03 mg/100 ml) v kávě.[1] Je jedním z hlavních přírodních fenolů v arganovém oleji.[2]

Tato kyselina je obsažena ve velkých množstvích v některých léčivých bylinách, jako jsou mateřídouška, šalvěj lékařská a máta klasnatá (kolem 20 mg/100 g), ve skořici cejlonské a badyáníku pravém (kolem 22 mg/100 g), také v semenech slunečnice (8 mg/100 g), červeném vínu (1,88 mg/100 g) a broskvích (okolo 1 mg/100 g). Velmi velká množství se nacházejí v arónii černoplodé (1418 mg/100 g) a v yerba maté (150 mg/100 g).[1][3][4] Kyselina kávová je také přítomna v ječném[5] a žitném zrnu.[1]

Metabolismus

Biosyntéza

Kyselina kávová je v organismech syntetizována hydroxylací kumaroylesteru kyseliny chinové (esterifikována alkoholem s postranním řetězcem). Touto reakcí vznikne ester kyseliny kávové a kyseliny šikimové, který je převeden na kyselinu chlorogenovou. Kyselina kávová je prekurzorem kyseliny ferulové, koniferylalkoholu a sinapylalkoholu, které jsou významnými součástmi ligninu.[6]

Kyselina kávová a její fenethylester se vytvářejí v mnoha druzích rostlin.[7][8]

Biodegradace

Kyselina kávová je enzymem kafeát 3,4-dioxygenázou přeměněna na 3-(2-karboxyethenyl)-cis,cis-mukonát.

Farmakologie

Kyselina kávová je antioxidant in vitro a také in vivo.[9]. Má rovněž imunomodulační a protizánětlivé účinky. Překonává ostatní antioxidanty tím, že snižuje tvorbu aflatoxinu o více než 95 %.

Kyselina kávová je náchylná k samovolné oxidaci na vzduchu, čemuž zabraňují glutathionové a thiolové sloučeniny (cystein, kyselina thioglykolová a thiokresol) a také kyselina askorbová.

[10] Oxidací kyseliny kávové v kyselém prostředí za použití jodistanu sodného dochází k tvorbě dimerů s furanovou strukturou (izomerů kyseliny 2,5-(3′,4′-dihydroxyfenyl)tetrahydrofuran-3,4-dikarboxylové).

[11] Kyselinu kávovou lze rovněž polymerizovat použitím avidin-peroxidáza/H2O2 oxidačního systému.[12]

Izomery

  • Kyselina umbelová (2,4-dihydroxyskořicová)
  • Kyselina 2,3-dihydroxyskořicová
  • Kyselina 2,5-dihydroxyskořicová

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caffeic acid na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c http://phenol-explorer.eu/contents/polyphenol/457
  2. ↑ CHARROUF, Z.; GUILLAUME, D. Phenols and Polyphenols from Argania spinosa. American Journal of Food Technology. 2007, s. 679–683. DOI:10.3923/ajft.2007.679.683. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑ http://www.hindawi.com/journals/jamc/2013/658596/
  4. ↑ http://pubs.acs.org/doi/pdf/10.1021/jf2008343
  5. ↑ QUINDE-AXTELL, Zory; BAIK, Byung-Kee. Phenolic Compounds of Barley Grain and Their Implication in Food Product Discoloration. J. Agric. Food Chem.. 2006, s. 9978–9984. DOI:10.1021/jf060974w. PMID 17177530. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. ↑ BOERJAN, Wout; RALPH, John; BAUCHER, Marie. Ligninbiosynthesis. Annual Review of Plant Biology. 2003, s. 519–546. DOI:10.1146/annurev.arplant.54.031902.134938. PMID 14503002. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑ Red Clover Flowers Herbal Information
  8. Dr. Duke's Phytochemical and Ethnobotanical Databases [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2000-12-05. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. ↑ OLTHOF, M. R.; HOLLMAN, P. C.; KATAN, M. B. Chlorogenic acid and caffeic acid are absorbed in humans. J. Nutr.. January 2001, s. 66–71. Dostupné online. PMID 11208940. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  10. ↑ CILLIERS, Johannes J. L.; SINGLETON, Vernon L. Caffeic acid autoxidation and the effects of thiols. J. Agric. Food Chem.. 1990, s. 1789–1796. DOI:10.1021/jf00099a002. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  11. ↑ FULCRAND, Hélène; CHEMINAT, Annie; BROUILLARD, Raymond; CHEYNIER, Véronique. Characterization of compounds obtained by chemical oxidation of caffeic acid in acidic conditions. Phytochemistry. 1994, s. 499–505. DOI:10.1016/S0031-9422(00)94790-3. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  12. ↑ XU, Peng; UYAMA, Hiroshi; WHITTEN, James E.; KOBAYASHI, Shiro; KAPLAN, David L. Peroxidase-Catalyzed in Situ Polymerization of Surface Orientated Caffeic Acid. J. Am. Chem. Soc.. 2005, s. 11745–11753. DOI:10.1021/ja051637r. PMID 16104752. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Portály: Chemie Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kyselina_kávová&oldid=17980215“

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *