Pandemie covid-19 a s ní související stres, který zasáhl celou společnost, zvýšily riziko nadměrného pití alkoholu.
Jeho konzumace však byla i před koronavirovou pandemií příliš běžnou součástí života českých domácností a nezbytným doprovodem veškerého společenského života.
Vysoká spotřeba alkoholu a rizikové pití jsou nejviditelnějším sociálně patologickým jevem, kterým se naše země negativně profiluje i v mezinárodním srovnání.
Česká republika opakovaně obsazuje přední příčky v tzv. indexech neřestí, k čemuž spotřeba alkoholu významně přispívá. Jako příklad lze uvést první místo v indexu dekadentnosti sestaveném společností Bloomberg v roce 20121) a třetí místo v indexu neřestí, který reflektuje, kolik utrácejí domácnosti v jednotlivých státech EU za „neřesti“ včetně alkoholu.2)
Na rozdíl od většiny evropských zemí u nás navíc spotřeba alkoholu neklesá. Naopak. Ve většině vyspělých zemí je přitom patrný opačný trend.3)
S roční spotřebou 14,4 litru čistého alkoholu dlouhodobě figurujeme na jednom z prvních tří míst v mezinárodních alkoholových statistikách. Více než polovinu této spotřeby (54 %) představuje pivo, 25 % lihoviny a 21 % víno.
Navíc téměř šestina české populace, což je zhruba 1,6 milionu lidí, konzumuje alkohol rizikově (denně víc než 40 g alkoholu pro muže a 20 g pro ženy), z toho až 600 tisíc osob konzumuje alkohol denně a z nich 100 tisíc v nadměrných dávkách (přibližně 5 a více sklenic alkoholu denně).
Skutečný počet osob s problémovým pitím je ještě vyšší, protože data ve výzkumech jsou získávána z dotazníků, kde respondenti svoji konzumaci často podhodnocují. Jenom malá část lidí s problémovým pitím vyhledá lékařskou pomoc. Léčených alkoholiků je jak v lůžkových, tak i ambulantních zařízeních zhruba 25 tisíc ročně.
Přestože čeští muži dlouhodobě konzumují alkohol ve vyšší míře než ženy, také u žen můžeme sledovat nárůst, zejména u rizikového a škodlivého pití alkoholu.
Dle řady zahraničních studií (např. ESPAD – Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách) se ukazuje, že mladí lidé u nás pijí alkohol častěji než jejich vrstevníci v jiných zemích a častěji se také opíjejí (obr. 1).
Pití alkoholu u dětí a mladistvých lze přitom považovat za spolehlivý indikátor jak společenské přijatelnosti alkoholu, tak pravděpodobných vývojových trendů v jeho užívání.
Na silně zakořeněnou „proalkoholovou“ kulturu české společnosti poukazuje i fakt, že k prvnímu setkání dětí s alkoholem dochází velmi často v rodinách. Čtvrtina české populace se ho poprvé napila před dosažením plnoletosti ve společnosti rodičů.
Adolescenti, kteří běžně vidí ve svém okolí rodiče, příbuzné či známé osobnosti pijící alkohol, mají tendenci toto chování napodobovat, posléze se ho naučit a v budoucnu opakovat. Mezi mladými lidmi tak převládá názor, že normální je pít, a to i před 18. rokem.
Související rizika
Alkohol a jeho vysoká spotřeba vedou nejenom k závislosti, ale spolupodílejí se na vzniku až dvou set onemocnění. S alkoholem je spojováno zhruba 6 % celkové úmrtnosti. Příčinný vztah mezi nadměrným pitím alkoholu a nemocí byl prokázán u rakoviny dutiny ústní, hltanu, hrtanu, jícnu, jater, tlustého střeva, rekta, pankreatu a prsu.
Kromě nádorových onemocnění i u mnoha dalších chorob a poruch: zejména u kardiovaskulárních nemocí, jmenovitě mozkové mrtvice, a u onemocnění trávicího traktu, zejména alkoholové jaterní cirhózy.
Ač úmrtnost na alkoholickou cirhózu jater v mnoha vyspělých zemích klesá, a to pravděpodobně v souvislosti s poklesem spotřeby alkoholu, u nás naopak lidí s tímto onemocněním přibývá. V posledních letech dopadají následky nadměrného pití alkoholu stále častěji na ženskou část populace.
Podle dostupných údajů je druhou nejčastější příčinou úmrtí u žen ve věku 20–54 let alkoholické onemocnění jater (obr. 2). Poruchy vyvolané alkoholem patří v ČR k relativně častým psychiatrickým diagnózám (18,3 % hospitalizací v psychiatrických nemocnicích) a k pěti nejčastějším diagnózám v ambulantní psychiatrické péči.
Alkohol je i příčinou řady nehod a úrazů – podle statistik si úrazy spojené s alkoholem vyžádají ročně 4000 až 5000 hospitalizací. Lze dovodit, že část z těchto hospitalizovaných bude mít zdravotní následky, se kterými se bude potýkat po zbytek života.
Kromě zdravotních však existují také závažné společenské důsledky. Až 60 procent rozvádějících se párů udává jako jednu z příčin rozvodu problémy s alkoholem u jednoho z partnerů. Také nezanedbatelná část trestných činů (okolo 13 %) je spáchána pod vlivem alkoholu.
Dopady na okolí
Jak vyplývá z průzkumu společnosti SANEP, nebezpečí celospolečensky rozšířeného nadměrného pití alkoholu si uvědomuje stále více lidí. Nadpoloviční počet respondentů považuje konzumaci alkoholu v ČR za závažný celospolečenský problém a souhlasí s tvrzením, že se rozmáhá až do podoby epidemie.
Vysoká konzumace alkoholu, respektive alkoholismus, se v poslední době stále častěji chápe jako problém nejen pro konzumenty, ale i pro osoby v jejich blízkosti. Dostupné výzkumy ukazují, že právě alkohol má ze všech návykových látek nejhorší dopady na okolí.
Škody, které problémové pití způsobuje jiným lidem, se stávají předmětem četných zahraničních výzkumných studií, což přispívá k zviditelnění alkoholového problému a postupné podpoře přísnější protialkoholové politiky.
Ostatně i Světová zdravotnická organizace v roce 2010 problematiku AHTO (Alcohol Harms To Others) začlenila mezi hlavní zájmy v rámci své Globální strategie snižování škodlivého užívání alkoholu. V Česku se zatím šetření, specificky zaměřená na problematiku škodlivosti alkoholu pro druhé lidi, neprovádějí.
Nicméně Výzkumný ústav práce a sociálních věcí zjistil mezi pracovníky úřadů, které se zabývají sociálně- právní ochranou dětí (tzv. OSPOD), že řešení dopadu alkoholismu některého z rodičů na děti není žádnou ojedinělou záležitostí.
Určité objektivní informace lze ovšem získat z běžných statistik, souvisejících tak či onak s alkoholem, a z několika studií, které vyčíslují společenské náklady spojené s alkoholem. Ekonomické ztráty, jež alkohol působí naší společnosti, představovaly podle studie iHETA v roce 2016 téměř 57 miliard korun.
V době koronavirové krize
Pandemie covid-19 a s ní spojený stres znamená další riziko zvýšeného pití alkoholu. Opatření zavedená k omezení šíření viru představují extrémní rizikový faktor, nejvíce u osob s problémovým pitím alkoholu a u těch, kteří abstinují kvůli závislosti.
Reprezentativní průzkum Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, který zjišťoval chování lidí v karanténě na jaře 2020, ukázal, že 18 % respondentů během nouzového stavu zvýšilo svůj příjem alkoholu.
Dle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví se lidé o něco častěji opíjeli; nárazové nadměrné pití vzrostlo ze 4 % na 6,5 %. Ve výzkumu Behaviorální aspekty epidemie covid-19 v ČR, uskutečněném Ústavem veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1.
lékařské fakulty UK ve spolupráci s WHO a Ministerstvem zdravotnictví ČR v srpnu 2020, uvedlo 11 % dotázaných, že pilo v souvislosti s pandemií covid-19 alkohol více než obvykle.
Proč se v Česku tolik pije?
Zatím vše nasvědčuje tomu, že pití alkoholu stále je a také zůstane pro českou společnost velkým rizikem. Proč je i v posledních třiceti letech tak populární? Co je pozadím a jaké jsou příčiny této situace? Proč současná mládež pije alkohol více než generace jejich rodičů počátkem devadesátých let?
Odpověď lze najít v datech, zarámovaných do politického a sociálně-ekonomického vývoje po roce 1989. Alkoholové statistiky před rokem 1989 ukazují, že ještě v osmdesátých letech minulého století spotřeba alkoholu v ČR dokonce klesala. V letech 1987–1989 jsme se ve spotřebě alkoholu rovnali průměru zemí OECD. Po sametové revoluci se však spotřeba alkoholu začala zvyšovat.
V průběhu devadesátých let, kdy probíhala rozsáhlá politická, ekonomická a společenská transformace, se uvolňovaly zavedené limity a omezení, včetně těch, které se týkaly výroby, prodeje i pití alkoholu. To nezůstalo bez odezvy.
Zatímco v roce 1989 průměrný dospělý Čech zkonzumoval 10,4 litru čistého alkoholu, o dvacet let později to bylo již 12,1 a nárůst i nadále pokračoval až na současných 14,4 litru.
Významnou příčinou tohoto nárůstu byla privatizace výroby i prodeje alkoholu. Soukromí výrobci a prodejci začali nabízet alkohol daleko dravěji než dřívější národní podniky. Přispěla i minimální regulace prodeje alkoholu, a to zejména v kombinaci s jeho nízkou cenou. Pivo, které představuje v ČR až polovinu příjmu čistého alkoholu, je u nás nejlevnější v Evropě.
Cenová dostupnost ostatních alkoholických nápojů je také dlouhodobě vysoká a nemění se, což platí i pro nezletilé. Více než 80 % patnáctiletých a šestnáctiletých nemá problém opatřit si alkohol.
Přitom řada výzkumů i zahraniční praxe dokazují, že nejúčinnějším nástrojem snižování spotřeby alkoholu je zhoršení jeho dostupnosti omezením prodejní doby, omezením reklamy a cenovými i daňovými opatřeními.
Úspěšnou protialkoholní politiku uplatňují po celá desetiletí ve skandinávských zemích.
Avšak i v zemích s alkoholovou tradicí, jmenovitě například ve Francii nebo Itálii, se podařilo během let spotřebu významně snížit, což nepochybně přispělo k zlepšení zdraví tamních obyvatel. Obdobná opatření nemají jenom restriktivní význam.
Především dávají veřejnosti jasný signál, že alkoholismus není tolerován a společensky akceptován. Opatření k omezení pití alkoholu čili regulace jeho ceny a promyšlená opatření týkající se omezení místa a doby jeho prodeje, by naší společnosti prospěly.
Důležité je, aby alkoholické nápoje nebyly snadno dostupné pro děti a mladistvé, kteří pijí více a častěji než jejich vrstevníci v EU. Celkové snížení spotřeby alkoholu by jistě přineslo úlevu mnoha rodinám a úspory ve zdravotnictví.
Připomeňme si období, kdy byl alkoholismus v naší zemi pokládán za znak společenského rozkladu a krize. Známým odpůrcem alkoholu byl i první prezident Československé republiky T. G. Masaryk.
Sám nikdy nepil destiláty a po padesátce přestal pít alkohol vůbec. Za jeho éry se při slavnostních státních příležitostech alkohol nepodával.
Na závěr tohoto článku by proto neuškodilo připomenout některé jeho výroky: „Opilství je otcem chudoby a nesvobody“ a „Národ pijanů je národem 8 otroků“.
1) Index je sestaven na základě spotřeby alkoholu, počtu vykouřených cigaret, užívání drog i rozšíření gamblingu.
2) Útrata českých domácností za neřesti (drogy, alkohol, tabák aj.) podle tohoto indexu v roce 2017 činila 8,2 % celkových spotřebitelských výdajů.
3) Pro ilustraci v roce 2016 jeden dospělý obyvatel Evropy starší 15 let vypil v průměru 9,8 litru čistého alkoholu, zatímco jeden Čech vypil až 14,4 litru, což je dvojnásobek světového průměru.
[1] Mravčík V. et al.: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v české republice v roce 2018, in: Mravčík V. (ed.).: Úřad vlády ČR, Praha 2019.
[2] Hnilicová H., Dobiášová K.: Alkohol z pohledu veřejného zdraví v ČR: fakta a souvislosti, Časopis lékařů českých 157, 248–253, 2018/5.
[3] Csémy L. et al.: Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2019. Výzkumná zpráva, SZÚ, Praha 2020, dostupné z www.szu.cz.
[4] Anderson P., Chisholm D., Fuhr D. C.: Effectiveness and cost-effectiveness of policies and programmes to reduce the harm caused by alcohol, Lancet 373, 2234–2246, 2009.
[5] Mlčoch T., Chadimová K., Doležal T.: Společenské náklady konzumace alkoholu v České republice, iHETA, Praha 2019.
O pár lahví méně
Spotřeba alkoholu v Česku pomalu klesá. Počet trestných činů v opilosti spadl za posledních deset let na polovinu. V mezinárodním srovnání ale Češi stále patří k největším pijanům.
Spotřeba alkoholu na hlavu (v litrech)
Češi v roce 2017 vypili průměrně přes 170 litrů alkoholických nápojů, tedy 9,8 litru čistého lihu. Ve srovnání s dobou před deseti lety jde o mírný pokles. Na seznamu zemí OECD jsou však stále vysoko.
Odborníci z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) upozorňují, že žebříčky zkreslují zahraniční turisté, kteří do Česka jezdí za levným alkoholem.
Podle poslední vládní zprávy o užívání drog denně popíjí 600 tisíc Čechů a Češek, 100 tisíc z nich nadměrně.
Kolik alkoholu za jeden plat
| Rok | Průměrná hrubá mzda (Kč) | Rum tuzemský (1 l) | Pivo lahvové(0,5 l) | Šumivé víno(0,7 l) |
| 22 592 | 114 | 2516 | 192 | |
| 23 344 | 114 | 2543 | 205 | |
| 23 864 | 110 | 2418 | 198 | |
| 24 455 | 105 | 2441 | 198 | |
| 25 067 | 106 | 2477 | 202 | |
| 25 035 | 102 | 2373 | 198 | |
| 25 768 | 105 | 2420 | 201 | |
| 26 591 | 108 | 2487 | 210 | |
| 27 764 | 108 | 2472 | 206 | |
| 29 496 | 112 | 2596 | 214 |
Trestné činy pod vlivem alkoholu
(mezi lety 2008 a 2017)
| -44 % |
| -40 % |
| -18 % |
| +18 % |
Děti pijí méně
Mezi českými náctiletými došlo k výraznému poklesu pití alkoholu. Zatímco v roce 2011 uvedlo 79 procent dotázaných, že se v posledních 30 dnech napilo, v roce 2015 tak odpovědělo jen 68,5 procenta dětí. Stejný trend je v celé Evropě. Podle Ladislava Kážméra z Národního ústavu duševního zdraví se dá pokles vysvětlit tím, že mladí tráví čas jinak než dříve, například na sociálních sítích.
Pití alkoholu u dětí a mladistvých (procento 15 až 16letých)
| lihu | piva | vína (*) |
| 7,08 | 3,56 | 0,34 |
| 6,97 | 3,44 | 0,33 |
| 6,53 | 4,3 | 0,32 |
| 6,77 | 4,49 | 0,31 |
| 6,51 | 4,66 | 0,32 |
| 6,38 | 4,52 | 0,28 |
| 6,75 | 4,59 | 0,3 |
| 7,13 | 4,71 | 0,32 |
| 7,21 | 4,6 | 0,36 |
| 7,34 | 4,63 | 0,38 |
| 7,94 | 4,78 | 0,41 |
* spotřební daň je uvalena jen na šumivé víno, klasické víno zdaněno není | Zdroj: Celní správa ČR
Od příštího roku zřejmě vzroste spotřební daň na tvrdý alkohol. U půllitrové láhve 40procentního alkoholu se zvedne z nynějších 57 na 64 korun a 50 haléřů. Návrh v červenci schválila sněmovna.
Na víno, kromě šumivého, zůstává spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.
Ministerstvo zdravotnictví chystá přísnější pravidla pro reklamu na alkohol.
| 12,3 |
| 11,8 |
| 11,7 |
| 11,6 |
| 11,3 |
| 11,2 |
| 11,1 |
| 11 |
| 10,9 |
| 10,7 |
| 10,6 |
| 10,4 |
| 10,3 |
| 10,1 |
| 9,7 |
| 9,7 |
| 9,4 |
| 9,2 |
| 9,1 |
| 8,9 |
| zobrazit všechny |
Sdílet článek TWEET Pocket
Češi vůbec netuší, kolik alkoholu obsahuje pivo, víno nebo lihovina
Zdá se, že Češi vůbec netuší, jaké množství alkoholu zkonzumují, pokud pijí pivo různé stupňovitosti a v různých porcích, skleničku vína nebo panák lihoviny.
Velkého panáka 40% lihoviny (0,04 l – 16 gramů alkoholu) totiž označuje za nápoj s nejvyšším obsahem alkoholu devět z deseti respondentů aktuálního průzklumu.
Více alkoholu přitom obsahuje třeba sklenka bílého vína (2 dcl až 22 gramů alkoholu ) nebo velké 10° pivo (0,5 l – v průměru 20 gramů alkoholu).
Lidé nejčastěji chybují při srovnání piva různých stupňů a velikostí (malé pivo/velké pivo) s lihovinami. Mylně se domnívají, že:
- Velké 10° pivo obsahuje méně alkoholu než velký panák 0,04 l 40% destilátu (93 %)
- Velké 10° pivo obsahuje méně alkoholu než malý panák 0,02 l 40% destilátu (74 %)
- Velké 12° pivo obsahuje méně alkoholu než malý panák 0,02 l 40% destilátu (58 %)
Nejvíce lidí si pak myslí, že malé 10° pivo obsahuje méně alkoholu než malý panák (0,02 dcl) 40% lihoviny (94 %). Lidé též často chybují, když předpokládají, že ve víně (2 dcl) je méně alkoholu než ve velkém panáku (0,04 l) 40% lihoviny (89 %).
Opak je však pravdou. Sklenička bílého vína obsahuje 18 až 22 gramů alkoholu, velké 10° pivo 18 až 20 gramů a 4cl panák např. 40% vodky „jen“ 16 gramů.
Ženy (92 %) častěji než muži (87 %) označovaly skleničku vína jako nápoj s nižším obsahem alkoholu.
Naopak správný úsudek o množství alkoholu ve velkém pivu měli především mladší lidé ve věku 18 až 35 let (11 %) a také vysokoškoláci (13 %).
Data o chybném vnímání obsahu alkoholu v konzumních jednotkách u alkoholu vyplývají z průzkumu realizovaného agenturou Ipsos na vzorku 1 100 respondentů, který si nechala vypracovat Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL). Na základě těchto výsledků spustila Unie edukační kampaň na sociálních sítích s Pepou Vípilem, který vysvětluje, že není až tak důležité co, ale kolik toho lidé vypijí.
„Z průzkumu z loňského roku jsme věděli, že základní znalost obsahu alkoholu u piva, vína a lihovin je nízká, ale že jde o takto zásadní omyly i v konkrétních případech nás velmi překvapilo. Přitom ve všech nápojích je pořád ten samý alkohol. Ať jde o víno, pivo nebo lihoviny,“ uvádí Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin.
„Lidé si pletou procenta označená na láhvi vyjadřující obsah alkoholu na 1 litr nápoje se skutečným obsahem alkoholu, který konzumují v jedné porci, a argumentují tím, že pivo obsahuje jen 4-5 % alkoholu, ale vodka 40 % a více. Už si však neuvědomují, v jakém množství daný nápoj konzumují. V půllitrové porci piva tedy vypijí více alkoholu než ve 4 cl velkém panáku vodky. Těžce rozumí tomu, že alkohol je jen jeden,“ dodává.
Alkohol je jen jeden
V kterém regionu České republiky najdete nejvíce alkoholiků?
5. červenec 2019 četba na 4 minuty
Záchytná stanice. Ilustrační foto.
Foto: Deník / Jan Jelínek
Roční bilance: 293 půllitrů piva, 95 sklenic vína a 173 velkých panáků. Na hlavu. Včetně kojenců.
Disciplína, ve které nemají Češi konkurenci: pití alkoholu.
Lidé v tuzemsku do sebe otočí 7,5 milionu panáků tvrdého alkoholu denně. Českými hrdly dle Státního zdravotního ústavu proteče asi 375 tisíc litrů čtyřicetiprocentní kořalky každý den.
24. leden 2017 četba na 4 minuty
Češi se tak řadí na první příčky světových žebříčků v konzumaci alkoholu. Ať ho sestaví jakákoli organizace, figurují vždy v první desítce. Přeborníky jsou především tuzemští muži – ročně vypijí téměř trojnásobek světového průměru.
Takže se nelze divit, že se závislostí na lihu – ať léčenou, či neléčenou – v zemi bojuje milion lidí.
„Kořaleční mor“
Největší problém s pitím mají Moravané, především lidé z Olomoucka a Brněnska, vyplývá z dat Ústavu zdravotnických
Proč pijí právě oni? Bylo to tak odpradávna, tvrdí odborníci.
„Už v roce 1901 vyšla publikace O rozšíření moru kořalečního v Království českém, kde se o moravském lidu píše jako o největších konzumentech alkoholu,“ poukazuje Petr Popov z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Lidé na Moravě podle něj žijí velmi společensky. Navíc se tam vždy vyráběla laciná kořalka. „Není proto divu, že i metanolová kauza se odehrála právě tam,“ připomenul Popov.
Fenomén peníze
26. leden 2017 četba na 4 minuty
Se závislostí se ale léčí i mnoho lidí v Praze. To je zase dáno dostupností alkoholu. „V hlavním městě ho seženete kdykoliv a kdekoliv,“ vysvětluje Popov.
V metropoli navíc žije široké spektrum konzumentů – od těch, kteří popíjejí jen krabicové víno, až po lidi, kteří si kupují nejdražší nápoje.
Muži, ženy, děti
Odborníci varují, že přístup Čechů k alkoholu je stále benevolentnější. Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že by průměrná spotřeba neměla překročit šest litrů stoprocentního lihu na osobu a rok, v Česku už dnes každý vypije více než deset litrů.
Češi do sebe lijí zejména pivo, na které po přepočtu připadá polovina zkonzumovaného čistého alkoholu. Třeba předloni (tedy podle posledních dostupných dat) vypili 293 půllitrů piva.
Vedle toho připadlo na hlavu každého Čecha skoro 95 „dvojek“ vína a 173 velkých panáků za rok.
„A spotřeba dál roste. Pijí všichni. Přitom dříve se nestávalo, že by ženy masově chodily do hospody. Dnes je to běžné – žena přijde do putyky, sedne si a začne si objednávat. Začaly pít i děti. Pijí nárazově a nebezpečně. Vidí to u dospělých a považují to za normální,“ popisuje Petr Popov.
Ani kapku alkoholu v posledních dvanácti měsících nevypila jen desetina lidí starších 15 let. A celoživotních abstinentů je v Česku pouhých 2,6 procenta.
Padesátka a smrt
Nadměrná spotřeba lihu přitom zabíjí. Na celém světě kvůli ní zemře 3,3 milionů lidí ročně. Dvě třetiny z toho jsou muži, tvrdí Světová zdravotnická organizace.
V Česku má nadměrné pití na svědomí 5000 předčasně zemřelých mužů ročně.
Alkohol totiž likviduje ledviny a játra, podporuje také růst zhoubných nádorů. Komplikuje průběh cukrovky, přivolává epilepsii a souvisí s depresí.
„Lidé, kteří se potýkají s problematickým pitím, se proto dožívají výrazně nižšího věku. Umírají už kolem padesátky,“ vypočítává Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví. Vyplynulo to podle něj z průzkumu, který se v Česku prováděl dvacet let a který sledoval více než 90 tisíc lidí. U běžné populace je průměrný věk dožití asi o dvacet let vyšší.
Ministerstvo zdravotnictví proto vydalo doporučení, podle kterého by lidé neměli sáhnout po alkoholu častěji než pětkrát týdně. Vypít by pokaždé neměli víc než jeden standardní nápoj – to je jedno velké pivo, jedna sklenka vína nebo jeden panák kořalky.
Zdroj: Deník Data / David Valenta
Tři piva denně jsou normální, ukázal průzkum. Každý druhý Čech pak zná alkoholika
Hranice, od které má člověk problémy s alkoholem, je podle většiny dotázaných (43,95 procenta) více než 3 sklenice piva či vína nebo více než 3 panáky tvrdého alkoholu denně. Od stejného množství je alkohol podle necelé poloviny (45,64 procenta) respondentů škodlivý.
Podle adiktologů je však maximální denní příjem lihu, který by měl člověka poškodit jen minimálně, daleko nižší – pro ženy jeden standardní alkoholický nápoj, pro muže dva.
„Říkáme tomu pití s nízkým rizikem,“ vysvětlil prezident České koalici proti tabáku Lukáš Kohoutek. Dva dny v týdnu by však člověk neměl pít alkoholické nápoje vůbec. „V okamžiku, kdy tam pauza není, člověk se přesouvá do rizikového pití,“ dodal. Alkohol je však pro organismus škodlivý vždycky.
„Problémoví konzumenti jsou ti, kteří překračují dvojnásobně zdravotně přípustné dávky a navíc ještě pijí často velké dávky alkoholu při jedné konzumní příležitosti,“ dodal Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví. Tato skupina je podle něj nejproblémovější, představuje ji přibližně 6,7 procenta Čechů. Konzumentů s vysokým rizikem je 11,9 procenta. Tyto dvě skupiny dohromady mají na svědomí 67,8 procenta vypitého alkoholu v Česku.
Denních konzumentů žije v Česku kolo 690 tisíc, vysoce rizikových 800 tisíc.
Průzkum se v průběhu října dotazoval 1 768 lidí. Kromě jejich vztahu k alkoholu se však zabýval také jejich představami o škodlivosti pití.
Někoho, kdo má problémy s alkoholem, zná každý druhý
Jen každý čtvrtý (28 procent) dotázaný si uvědomuje, že nadměrné pití má u žen vliv na možný vznik rakoviny prsu. „Což je téma, které se v poslední době má za již zcela prokázanou souvislost,“ doplnil Kohoutek.
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 29. října 2019. Anketa je uzavřena.
Více než 3 díly alkoholu denně 1544 2-3 díly alkoholu denně 900
To, že alkohol může přispět k neplodnosti či rakovině tlustého střeva a žaludku, si uvědomují téměř dvě třetiny dotázaných. Nadměrnou konzumaci alkoholu váže k možné demenci, kornatění cév, cirhóze jater či onemocnění ledvin většina (více než 80 procent) dotázaných.
Někoho, kdo má problémy s alkoholem, zná více než polovina dotázaných (58 procent).
Povědomí o instituci, která by jejich blízkým mohla při problémech s alkoholem pomoci, si nevybavil každý sedmý (15 procent). Mohou jimi být například Národní linka pro odvykání (800 350 000), adiktologické ambulance, detoxifikační jednotky, protialkoholní léčebny či psychiatrické nemocnice.
Na rizika alkoholu prostřednictvím televizních spotů upozorňuje i nová kampaň Nepít je normální. Podílely se na ní úřad vlády, ministerstvo zdravotnictví, Česká televize a Všeobecná zdravotní pojišťovna. Podle Vojtěcha náklady spojené s následky pití alkoholu převyšují 59 miliard korun ročně.
Ministerstvo zdravotnictví také připravuje návrh zákona na regulaci reklamy na alkohol. V budoucnu by měl být nabízen jen jako produkt, bez přítomnosti lidí. Návrh má být hotový do konce roku. Poslanci teď projednávají také daňový balíček, jehož součástí je vyšší zdanění tvrdého alkoholu.
Cizinci se opijí a statistiky to připisují Čechům
„Češi jsou menšími milovníky alkoholu, než uvádí oficiální statistiky. Národ opilců z nás dělají zahraniční turisté a dělníci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Když se podíváme na historická data, zjistíme, že v současnosti pijeme alkohol výrazně více než v minulosti.
V roce 1948, kdy byl proveden komunistický státní převrat, průměrný Čech vypil 84,4 litru alkoholických nápojů, což odpovídalo 2,4 litru čistého alkoholu. Hned po prvním roce komunistické vlády se spotřeba alkoholu prudce zvýšila.
Konzumace lihovin vzrostla více než dvojnásobně a v přepočtu na čistý alkohol průměrný člověk vypil 4,2 litru.
V průběhu komunistické éry spotřeba alkoholu narůstala. Nejvíce alkoholických nápojů bylo vypito v roce 1983. Průměrný Čech tehdy vypil 6,3 litru čtyřicetiprocentních lihovin, 13,7 litru vína a 161,9 litru piva.
V přepočtu na čistý alkohol však bylo dosaženo maxima o dva roky dříve, kdy bylo vypito více tvrdého alkoholu a vína.
V roce 1981 průměrný konzument spotřeboval 9,4 litru čistého alkoholu, což se podařilo překonat až po sametové revoluci.
V popsaných statistikách nebyla zohledněna zcela zásadní skutečnost. Lidé si dříve ve větším objemu vyráběli vlastní alkoholické nápoje. Vzhledem ke spřízňování předpisů však postupně přecházeli ke kupovanému alkoholu.
Ten byl stále lépe distribuován a vzhledem k růstu životní úrovně byl rovněž dostupnější.
Je tedy možné, že statistický nárůst konzumace alkoholu byl doprovázen výpadky v konzumaci podomácku vyrobeného alkoholu, který ve statistikách nefiguruje.
Po pádu minulého režimu docházelo k růstu spotřeby alkoholu. Rekordu v pití alkoholických nápojů bylo dosaženo v roce 2005, kdy průměrný obyvatel naší země vypil 188,1 litru.
To zahrnovalo 7,8 litru čtyřicetiprocentních lihovin, 16,8 litru vína a 163,5 litru piva.
Maxima čistého alkoholu jsme do sebe vstřebávali v letech 2007 až 2009, kdy průměrná spotřeba na osobu dosahovala výše 10,4 litru.
I tyto statistické údaje však neodpovídají realitě. Po pádu železné opony se naše země otevřela světu.
Do České republiky začalo cestovat obrovské množství turistů a zahraničních dělníků, kteří plnými doušky využívali stále relativně nízkých cen alkoholických nápojů v našich obchodech a restauracích.
Takzvaná alkoholová turistika výrazně zkreslovala statistiky a dělala z Čechů větší pijany, než jací ve skutečnosti jsou.
Dosud bylo těžké odhadnout, kolik alkoholu na našem území vypijí Češi a kolik cizinci. Po uzavření hranic a téměř úplném kolapsu cestovního ruchu můžeme udělat první odhady.
V březnu letošního roku se podle Unie výrobců a dovozců alkoholu snížil prodej alkoholických nápojů v přepočtu na litry čistého lihu o 24 procent.
Za poklesem pravděpodobně nestojí abstinence Čechů v době pandemie, ale výpadky v konzumaci alkoholu u cizinců.
BH Securities a.s – jeden z nejvýznamnějších nebankovních obchodníků s cennými papíry s 20letou zkušeností na kapitálových trzích. Hlavní činností je zprostředkování obchodů v tuzemsku i v zahraničí, obhospodařování individuálních portfolií, obchodování na úvěr a obchodování s deriváty. Více informací na: www.bhs.cz
Každý Čech vypije přes 20 litrů vína ročně. Většina je z dovozu
Dva miliony hektolitrů ročně. Odkud jsou ale vína na našich stolech?
Pij, Bušku – již se nezarmuť – a poslyš, co Ti král Tvůj moudrý praví: můj jazyk je jak známo vybíravý –
a našel již v tom víně chuť.
Historie vinařství se u nás píše už víc než tisíc let a jazyk Čechů je, i podle romance Jana Nerudy, „jak známo vybíravý“. Dnes na nás z regálů v obchodech nebo vinotékách shlíží stovky lahví červeného, bílého i růžového. Víme ale, odkud většina z nich pochází? A jaké jsou ceny dovážených vín?
Jak je to se spotřebou vína v Česku?
Češi víno milují a dokazují to nejen koláče sledovanosti seriálu Vinaři.
I když je ale průměrná spotřeba jednoho Čecha více než 20 litrů vína ročně (to jsou dva miliony hektolitrů), ve srovnání s evropským průměrem zaostáváme. Ten totiž činí přes 36 litrů na osobu.
Ročně dokážeme vyrobit téměř půl milionu hektolitrů, většina vín, která se objeví na našich stolech, ale dlouhodobě pochází ze zahraničí.
Importům vévodí jižní Evropa, oblibu získávají i Chile nebo JAR
Mezi našimi sousedy tedy nejsme láskou k vínu výjimkou. Evropa podle statistik spotřebuje více než polovinu celosvětové produkce vína a i v Česku máme, vedle naší vlastní produkce, nejvíce vína právě z dalších evropských zemí.
Dlouhodobě se na špičce importů do České republiky drží jihoevropské země (Itálie a Španělsko), mezi největší dovozce patří ale (nejen) v posledních pěti letech i Maďarsko, Slovensko a Francie.
Zpoza oceánu najdeme na našich stolech nejvíc vín z Chile a Jihoafrické republiky.
Vývoz českých a moravských vín sice každoročně roste, stále ale zaostává za dovozem (rozdíl mezi nimi činil v roce 2014 přes 3 miliardy korun).
Za posledních patnáct let, která jsme sledovali, import výrazně narostl, největší skok zaznamenal po roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU.
Množství italského vína – nejdováženějšího v roce 2005 – převyšovalo nejdováženější maďarské víno z roku 2000 více než dvakrát. V posledních letech vévodí dovozům stále vína z Itálie, která tvoří přes 20 % celkového importu.
Dovoz vína je aktuálním tématem
Import zahraničního vína do Česka se dostal do popředí zájmu hlavně na začátku roku 2015, kdy byla zahájena debata o jeho omezení v rámci boje proti pančování tohoto nápoje.
Omezení by podle Ministerstva zemědělství mělo postihnout především dovážená sudová vína (která oficiálně tvoří menšinu celkového importu).
Nelegálně přitom podle odhadů Svazu vinařů ČR překročí hranice Česka až půl milionu hektolitrů ročně.
Rozhodující faktory? Podnebí, sklizeň a politika
Do importu a exportu vín promlouvá kromě podnebí a aktuální sklizně v poslední době stále více i politická situace.
Příkladem toho mohou být vína z Moldávie, tradiční vinařské země, která až do poloviny minulého desetiletí vyvážela přes 90 % své produkce do Ruska.
Po uvalení embarga v letech 2006 a 2013 ovšem vývoz klesl na 12 %, a moldavské vinařství bylo nuceno se přeorientovat na západní trhy. V současnosti tak moldavskému exportu vévodí – i díky historické zkušenosti s tamním vínem – Polsko a právě Česká republika.
Zatímco v prvním žebříčku z roku 2000 se tak Moldavsko neobjevuje vůbec, v roce 2014 už byla tamní vína na sedmém místě dovozu do Česka (o rok dříve se moldavskému dovozu otevřely unijní trhy, díky čemuž výrazně vzrostly dovozy i do ostatních evropských zemí). Není přitom nezajímavé, že moldavská vína nepatří k nejlevnějším, a oproti nejdováženějším vínům ze Španělska je jejich průměrná cena dokonce dvojnásobná.
Zdroj: Státní zemědělský intervenční fond – ročenky
Kolik alkoholu může muž denně vypít? A kdy už hrozí cirhóza jater?
04. 03. 2021 | Doba čtení 3 minuty
Češi mají alkohol rádi. Ještě aby ne, když se zde vaří to nejlepší pivo na světě a máme zde lahodné ovoce na víno i pálenky. Každý Čech vypil v roce 2019 v průměru 292 půllitrů, 29 sedmiček vína a 14 lahví lihovin. Zdravotníci však bijí na poplach. Zdravá míra alkoholu je mnohem menší.
Za nebezpečnou dávku alkoholu se u mužů považuje již 40-60 gramů ethanolu denně. U žen je to 20 gramů. V praxi to znamená, že žena by měla vypít maximálně jedno pivo, dvě deci vína nebo 0,5 dcl destilátu. Muž si může dovolit ze všeho dvojnásobek. Ale ruku na srdce: Když jde vaše drahá polovička „na jedno“, u dvou piv také neskončí.
Nebezpečná cirhóza
Jaterní cirhóza se lidově označuje také jako tvrdnutí jater. Poraněná játra začínají být neproniknutelnou překážkou a krev se před nimi hromadí. Nebezpečné na onemocnění cirhózou je, že celý proces probíhá dlouho nepozorovaně.
Nic nebolí a i když játra pracují méně, při běžném životě si ničeho nevšimnete. Až do té doby, kdy přichází bolest a každodenní práce a zábava je ohrožena. Jaterní tkáň už v toto období bývá nenávratně poškozena.
Játra sice mají výjimečnou regenerační schopnost, dlouhodobé užívání škodlivin však nedokážou kompenzovat.
Pokud tedy na sobě pozorujete občasné trávící potíže jako nadýmání, nepříjemné pocity v nadbřišku, nevolnost, nechutenství, pocity slabosti a únavy, otoky kolem kotníků, krvácení z dásní nebo snadnou tvorbu modřin, zpozorněte. (Zdroj: www.ordinace.cz)
Máte riziko cirhózy?
Riziko tohoto onemocnění má každý, kdo pije nadměrné množství alkoholu nebo prodělal infekční žloutenku typu B nebo C. Muž, který denně vypije více než 700 ml piva, 300 ml vína nebo 100 ml destilátu, si tak může zadělat na závažný problém.
Fenomén domácího pití je nebezpečný zejména za současné situace Zdroj: profimedia.cz
Lékaři také uvádějí faktory, které riziko poškození jater zvyšují.
K těm patří celoživotní příjem alkoholu, genetické faktory jako polymorfirmus IL-10 nebo frekvence alely pro alkoholdehydrogenázu 3, pití místo jídla, konzumace vysoce koncetrovaných alkoholických nápojů, jako jsou destiláty, nárazové pití v cyklech, pití při flámování a kombinování různých alkoholických nápojů.
Muži však mohou být ve větším klidu. Statisticky cirhóza ohrožuje více ženy. Ty totiž mají nižší podíl celkové tělesné vody, nižší aktivitu enzymových systémů – aldehyddehydrogenázy (ADH) v žaludku a játrech a estrogeny, které zvyšují podíl prozánětlivých cytokínů. (Zdroj: www.solen.sk)
142 litrů piva na osobu letos Češi nevypijí. Spotřeba spadne až o pětinu
Spotřeba alkoholu spadne o třetinu.
Minus čtyři miliardy korun. Pandemie letos srazí spotřebu alkoholu o třetinu – a s ní klesnou i příjmy z výběru spotřební daně. Pivovary se bojí meziročního propadu o 20 procent, vinaři a lihovarníci pak budou tratit ještě víc.
Průměrný Čech podle statistik loni vypil 142 litrů piva. Nejvíc na světě. Letos se ale žebříček pivařů otřese v základu. Česká spotřeba spadne až o 28 litrů na osobu.
Na statistiky, které českému prvenství dlouho hrály do karet, totiž naplno dopadne to, že z Česka téměř zmizeli turisté. A že pandemie koronaviru hned dvakrát uzavře hospody.
„Vzhledem k aktuálně oznámeným opatřením očekáváme propad ve výstavu piva 15–20 procent. Každý další týden pak znamená procento navíc.
Bohužel to skočilo do sezony,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.
„Během jarní koronavirové krize došlo k propadu prodejů o zhruba 40 procent. Od června se situace postupně zlepšila a díky tomu naše celkové tuzemské prodeje od ledna do září letošního roku meziročně klesly o zhruba čtyři procenta.
Nová opatření ale opět vedou k dramatickému propadu,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. Už minulý týden podle něj došlo k poklesu prodejů u čepovaného piva o 20 procent.
„Vzhledem k uzavření restaurací, hospod a barů během příštích tří týdnů nebude situace lepší,“ dodává.
A nižší prodeje pivovarů znamenají nižší příjmy do rozpočtu. Špatné jaro potvrzují i statistiky Celní správy, podle kterých v březnu klesl výběr spotřební daně z piva o 16 procent, v dubnu o 15 a v květnu dokonce o 22 procent. Dál statistiky nejdou a další výhled je nejistý i v pivovarech.
„Odhadovat výsledek předem je těžké v ‚normální‘ době, natož v té současné, kdy se situace mění doslova každým dnem,“ říká Radek Tulis, tiskový mluvčí Rodinného pivovaru Bernard. Ještě před včerejším oznámením o uzavření restaurací odhadoval propad rodinného pivovaru až na 10 procent – tedy až o 40 tisíc hektolitrů.
„Dramatickým způsobem se změnila zejména struktura našeho prodeje. Rozhodně trpí sudové pivo, tam se pohybujeme kolem 70 procent ve srovnání s loňským rokem. Tyto ztracené objemy jsme však nahradili prodejem baleného piva na domácím trhu,“ dodává Petr Dvořák, generální ředitel národního pivovaru Budějovický Budvar, který teď registruje jednotky procent uzavřených restaurací.
Ještě víc než prodeje piva se letos propadnou prodeje vína. „Pro každé vinařství je velmi důležitý prodej právě v podzimních měsících. Nynější zrušení nejen tradičních vinařských akcí, ale i ostatních společenských událostí, omezení setkávání a uzávěra gastronomie tvrdě dopadne na celý trh s vínem a pro některé vinaře může být likvidační,“ říká Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie ČR.
„Odhaduji, že letošní pokles bude atakovat hranici 30–35 procent z běžného ročního obratu. V korunovém vyjádření mluvíme o miliardách korun, které budou vinařům a vinohradníkům chybět na provoz a péči o vinohrady. Ta se nedá zastavit,“ upřesňuje prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray.
Největší pokles pak zaznamenal tvrdý alkohol. Pandemie totiž přišla ruku v ruce se zvýšením spotřební daně a odjezdem zahraničních dělníků, kteří k vyšším číslům pomáhají.
„Odhaduji, že v roce 2020 se segment lihovin propadne oproti loňskému roku o 35–40 procent.
Výrobci přijdou o zhruba dvě miliardy korun na tržbách,“ říká Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin.
A opět jeho odhady potvrzují statistiky Celní správy: po viditelném předzásobení se koncem roku vykazuje tabulka výběru spotřební daně od ledna do května pokles v rozmezí 30–60 procent.
Výhled je navíc nejasný. „Situace i v odhadech se mění každým dnem, vzhledem k dalším opatřením na uzavření restaurací a zákazu konzumace na veřejných prostorech. Celkově naše společnost bude čelit propadu tržeb o cca 30 procent,“ vyčísluje Zdeněk Chromý z likérky Rudolf Jelínek.
„Unie vyzývá stát ke krokům pro záchranu odvětví, které má v České republice tradici a mimo jiné přináší do státní podklady osm miliard ročně ve formě spotřební daně,“ říká Vladimír Darebník.