Kitchenette: Food blog byl můj sen - Úvod

Další věnce z DIY krabiček. Tentokrát byly vyrobeny v Boskovicích, Praze, Jablonci nad Nisou, Brně, Košicích…. Děkuji za fotografie, které posíláte ♥ Mám z nich obrovskou radost.

Co na ni budeme pořebovat? Hyacinty, nebo tulipány a krásná by byla i čemeřice, ale tu jsem nesehnala. Kořenový bal hyacintů obalíme mechem a omotáme nití, nebo vázacím drátkem.

Z březových proutků si vyrobíme tři věnečky, které navlékneme na mechový bal a vznikne nám hnízdo. Z věnečků nám můžou nepravidelně, až divoce koukat proutky.

Ikebanu dozdobíme křepelčími vajíčky, do kterých přidáme mech, modřínovými šiškami a třeba i maceškami. Celý postup mám ve výběru na Instagramu. Přeji krásný jarní den.

PS. Zítra vložím na blog další vaše kouzelné věnce z krabiček. Moc děkuji za milá slova ♥

Mám velkou radost, že mi posíláte své nádherné věnce z krabiček. I takto na dálku se dá společně tvořit… Ze stejného materálu a každý věnec je jiný. Děkuji, jste zlaté ♥.

Zatopila jsem v mých nových krbových kamnech, připravila materiál na věnečky, uvařila si kávu, pustila příjemnou muziku, zapálila svíčku a balení do krabic mohlo začít… Velmi mě těší, že se vám DIY květinové krabičky líbí a že vám v tomto období dělají radost. ♥ Posíláte mi nádherné e-maily, fotky věnců, které bych chtěla zveřejnit. Děkuji za velký zájem o krabičky, ale bohužel už nestíhám přijímat další objednávky.

Zde je několik postřehů k posílání balíků. Vše vyřizuji přes přepravní agenturu balíkdozahraničí.cz. Zaregistrujete u nich balík on-line, druhý den pro něj přijedou a další den je doručen k příjemci. Jsou spolehliví, levnější a rychlejší než pošta. Původně jsem myslela, že budu posílat také přes Zásilkovnu. Balík má ale délku 63 cm a oni příjimají jen do 50 cm. Škoda, ceny mají přívětivé.

Krásný den přeji, udělejte si dnes nějakou malou jarní radost ♥ Monika

Celý víkend jsem připravovala velikonoční kreativní krabičky, abych vám je co nejdříve mohla poslat. Děkuji za pozitivní reakce a mnoho objednávek. Workshopy se nekonají, tak alespoň touto cestou můžeme společně tvořit.

Včera si pro bedýnku přijela milá Zuzka a hned večer vyrobila věnec viz. poslední fotka. Budu ráda, když mi budete posílat své fotografie vytvořených věnců z krabičky.

Přeji hezký start do nového týdne ♥

Letošní velikonoční workshopy jsou zase dosti nejisté, proto jsem pro vás s láskou připravila tvořivé krabičky na výrobu věnců.

Najdete v nich nejen slaměný korpus o průměru 30 centimetrů, ale také březový věneček, vázací drátek, čerstvě nastříhaný zelený materiál, jako mech, větvičky borůvčí, kočiček, tújí, buxusu, dále křepelčí i slepičí vajíčka, peříčka, ulity, klacíky, hnědou sametovou stuhu a návod.

Z předpřipravených produktů si sami či podle mého návodu vytvoříte svůj originální věnec, ze kterého budete mít určitě velkou radost. Pověsit si ho můžete na dveře, nebo vám zkrášlí váš sváteční stůl. Kdo bude chtít, tomu do krabičky přibalím svou originální zástěru, nebo sójovou svíčku.

Připravené krabičky budu posílat bohužel až v pondělí, neboť dodávka objednaných krabic se opozdila. Stále, ale budete mít dost času na výrobu svého vlastního a originálního velikonočního věnce.

Krabička je ve velikosti 58x38x11cm (na fotografii je jen orientační, bude daleko větší)
Obsahuje – Slaměný korpus o velikosti 30 cm a malý březový věneček, vázací drátek, čerstvě nastříhaný zelený materiál, jako mech, větvičky borůvčí, kočiček, tújí, buxusu, dále křepelčí i slepičí vajíčka, peříčka, ulity, klacíky, hnědou sametovou stuhu a návod. – 760 Kč + poštovné 170 kč
Cena krabičky s přírodním materiálem na věnec + svíčka – 1 200 Kč + poštovné

Cena krabičky s přírodním materiálem na věnec + svíčka + zástěra – 1550 Kč + poštovné
Jestli máte o DIY krabičku zájem, tak mi napište na e-mail [email protected]

Jak to všechno začalo? O výrobě vlastních sójových svíček jsem uvažovala již dlouho. Oslovila jsem jednu sklárnu, která recykluje sklenice od vín, a ta mi můj sen splnila.

Chtěla jsem olivově zelené se zabroušeným okrajem, ve kterých vynikne přírodní sójový vosk. Jsem moc ráda, že vám nyní mohu představit mé ručně vyráběné svíčky s vůní eukalyptu a citronu.

Sójový vosk je sice dražší, ale hoří o polovinu déle než běžná svíčka. Vyzkoušela jsem, hoří asi 50 hodin. A hlavně, je netoxický!

Už skoro měsíc pracuji na tom, aby vše bylo vyvážené a vůně bylo ve svíčce tak akorát. Přírodní vůně z esenciálních olejů jsou oproti syntetickým jemné. Při zapálení sójové svíčky, jsem měla pocit, že voní málo, stačilo ale chvilku počkat a vůně se příjemně rozprostřela po celém domě.

Mé první svíčky s nádechem eukalyptu a citronu jsou jen v limitovaných edicích. Vůně chci přizpůsobovat ročnímu období.

Na jaře šeříky, v létě se těším na pivoňky, růže a levanduli, na podzim třeba na švestky doplněné hořkými tóny grapefruitu, v zimě kořeněné vůně jablek, smrkového jehličí nebo jmelí.

Cena svíčky je 470 Kč

Svíčky prodávám v kartonové krabičce, kterou zdobí viskózová sametka a větvička eukalyptu. Věřím, že vám mé svíčky budou dobrým společníkem nejen při zimních večerech, ale také v letním období. Jestli máte o svíčky zájem, stačí mi napsat na e-mail [email protected] . Více najdete vpravo na blogu na postraním panelu..

Často se mě ptáte, jestli živé květiny vydrží svěží na věnci bez vody? Ano, vydrží. Každý den je rosím vodou a tulipány mi dělají radost už týden a vypadají pořád k světu… Hezký den přeji ♥

Už jste si uvařili ranní kávu? Já jsem si dnes přivstala. Na zahradě mi kvetou sněženky a žluté talovíny. Barevné petrklíče, které jsem měla objednané na workshop, jsem si zasadila do truhlíků.

Velikonoční balíčky a svíčky, o kterých jsem psala, se pomalu blíží do finále, ale nejde to tak rychle, jak jsem si to představovala. Ostřihala jsem suchou trávu a zkusím z ní umotat věnec.

Snážím se každý den jezdit do lesa, sbírám šišky, klacíky, ulity, mech a když se mi poštěstí, tak si nastříhám i pučcí kočičky… Mějte hezký den, snad u vás alespoň svítí sluníčko. ♥ Tady je mlha.

Národní listy , r. 1914

Můj život s Kitchen Aidem: Stojí za to?

Kitchen Aid. Tajný sen mnoha blogerek a nadšených cukrářek,
krásný nablýskaný robot v nesmírně široké paletě barev, sexy zaoblené tvary, bytelnost
a americká kvalita. Taková je asi představa spousty z nás o nedostižném Kitchen
Aidu. Pro ty, kteří nejsou úplní blázni, řeknu jen to, že Kitchen Aid je
považován za takové Ferrari mezi roboty. Nebo možná Porsche, autům moc
nerozumím. Když jsme se se Sirem přestěhovali do jedné kuchyně
(nebojte, máme i jiné pokoje), dost brzo jsme začali o koupi Kitchen Aidu
uvažovat, ačkoliv jsme si říkali, že třeba až za nějakou dobu. Doma u našich
jsem používala starý plastový Bosch MUM, který jsem zlehka popisovala v tomto
článku.

Byla jsem s ním spokojená, plast se samozřejmě na kvalitě projevil, ale na běžné (i trochu víc než běžné) pečení stačil. Jen občas skákal po lince. Ten ale zůstal mámě, tak jsem si od babičky půjčila její o něco vyšší
MUM řadu. Ač vyšší řada, nápor naší domácnosti nevydržel, začalo se z něj
kouřit a bylo po srandě. Tak tedy bylo rozhodnuto, kupujeme robota! Hodně jsme
řešili, jestli opravdu dáme 18 tisíc za Kitchen Aid, nebo koupíme levnější Kenwood, nebo
třeba ještě levnější Etu. Četli jsme všelijaké recenze, hodně jsme vycházeli z
článku Kuchařinky a komentářů pod článkem, ale stejně jsme tak nějak od začátku
byli rozhodnutí pro Kitchen Aid. Vybrali jsme model Artisan, barvu žluté
papriky, aby se nám robot hodil do kuchyně a překřtili ho na Pana Papriku. (Objednávali jsme na ProfiKuchyne.cz.)

Pan Paprika za pár dní s velkou pompou dorazil, tak jsem
ihned roztrhala krabici a vyfotila si asi padesát selfíček s hnětací hlavou.
Bohužel se mi žádné moc nepovedlo, ač jsem se pokoušela i o hodně umělecké
varianty s mým odrazem v hnětací míse, ale nejlepší nakonec bylo toto. (Vidíte
tedy, že fotící seance nic moc.)

Teď už je to skoro 4 měsíce, co je Pan Paprika součástí
naší domácnosti, tak jsem si řekla, že se s vámi podělím o zkušenosti, protože
koupě robota není žádná sranda. Jak asi tušíte, peču opravdu dost. Peču pro
nás, pro rodinu, na oslavy, do kaváren, děláme domácí těsta na všechno možné,
pečeme chleba, meleme maso, prostě se Pan Paprika fakt nenudí. Jede přibližně
třikrát týdně, nejčastěji s nástavcem na třená těsta, na druhém místě je
hnětací hák a na posledním šlehač. To je ostatně jediné základní příslušenství,
které při koupi Kitchen Aidu dostanete. My jsme si v předvánoční akci koupili ještě
mlýnek na maso, který místo 2,5 tisíc stál 500 korun.

Jaké jsou tedy zjištěné poznatky?

Celkově je robot opravdu velmi bytelný a díky bohu mě kurýr
zastihl, když jsem byla doma a já tak nemusela táhnout 13 kilového Pana Papriku
z pošty domů. Ať tedy hnětete jakkoliv tuhá těsta, z místa se skutečně nehne.
Proto je vhodné ho mít stabilně na jednom místě, kde rovnou i pracuje, protože
vytahovat ho ze skříně pokaždé, když je třeba ho použít, by vám mohlo přivodit
kýlu.

Na pohled je vážně krásný, vím, že to je sice u kuchyňského
robota až podružná vlastnost, ale přiznejme si, důležité to je také. Barvu
se mi nedaří úplně dokonale zachytit, nicméně je to taková krásná podzimní sytá
žlutá, nejvíce odpovídá asi tady. Robot je všude zaoblený, vévodí mu hrdý nápis značky a je zkrátka k
sežrání, pokud se toto vůbec o robotu dá říct.

Budete mít zájem: Krevní cukr či vysoká hladina cukru v krvi – jak ji ovlivnit a snížit ji?

Pojďme ale k funkčnosti, nejčastěji dělám klasická třená
těsta. Zde si musíte pohrát s nastavením
šroubu, abyste měli hnětací hlavu tak nízko, že dosáhne až na dno. Mně se to
zatím úplně dokonale nepovedlo, buď cinká trošku o dno, nebo dole zůstává
trocha másla.

Robot má deset stupňů rychlosti, což je super, ale využijete to spíše u šlehání. U třených
těst používám asi čtyři stupně. Co je podle mě pěkně na nic, je plastová krytka
mísy.

Je dost nestabilní, takže když o ni jen lehce zavadíte, hned se kousek posune a několikrát mi i spadla tak, že ji zapnutý robot málem semlel. Navíc hodně špatně těsní, takže když přisypáváte kakao, nebo cukr, tak i při nízkých otáčkách se někdy docela práší.

Nedejbože při vysokých. Musím říct, že dokonce i krytka na starém Boschi za dva tisíce byla lepší.

Taky musím docela často
stěrkou stírat máslo, které ulpí na stěnách mísy, což je běžná věc, ale pěkně mě to štve. Je možné si pořídit nástavec s gumovou stěrkou (za 990Kč) a upřímně řečeno moc nechápu, proč to nemůže být v
základním příslušenství místo toho obyčejného, protože neexistuje chvíle, kdy
bych – mít na výběr – použila radši ten obyčejný, než s gumovou stěrkou. Na míse
je dobré, že má velký úchyt, já to ocením zejména tehdy, kdy si položím mísu na
bok a dostanu se tak dobře i k posledním kouskům těsta a pohodlně ho dostanu
stěrkou ven. Mísa se umisťuje na takový
kulatý nerezový podstavec, kam se otočením zahákne a opravdu drží.

Co se týče šlehání, je to asi nejsilnější vlastnost robotu.
Právě kvůli několika stupňům rychlosti je možné vyšlehat i malé množství bílku,
nebo smetany bez jakýchkoliv problémů. Drátky ve šlehacím nástavci jsou hodně
pevné a na sníh, šlehačku a všelijaké krémy je robot opravdový mistr.

Horší je to však s hnětením. Jak jsem říkala, poměrně často
děláme i těsto na chleba, nebo jiná, tuhá a těžká kynutá těsta a zde nastává
problém. Ačkoliv robot stojí na místě a ani se nehne, problém je s jeho hlavou.
Pokud se jedná o pevnější těsto, vyjíždí hlava nahoru i přes zámek a někdy
opravdu vysoko.

Pana Papriku jsme tedy krátce po dostání hned zavezli na
reklamaci. Profi Kuchyně mají svoje sídlo na okraji Brna a opravdu milý
zákaznický servis. Robota jsem tam nechala a hned ten den večer mi ho zavezl
servisní technik autem až domů na cestě z práce.

Prý byl problém právě v
zámku, kde nebyl dostatečný prolis a teď by mělo být vše v pořádku. Jenže
problém stále trvá. Na funkci to nemá zásadní vliv, těsto uhněte spolehlivě,
ale hlava zkrátka vyjíždí nahoru a na internetu jsme zjistili, že to je docela častý problém.

Ještě jsme se znovu na reklamaci nedostali,
protože MHD se do Profi Kuchyně jede asi hodinu a půl a jak jsem už říkala,
robot má 13 kilo.

Jak jsem psala na začátku, pořídili jsme si taky mlýnek na
maso, protože byl zrovna v akci a koupit si ho za 500 korun místo 2490 je
zkrátka rozdíl.

Nicméně, součástí balení už nebyl nástavec na plnění klobás,
ten stojí dalších 550 korun. Jedná se o tyto dvě plastové věci výrobní ceny asi
dvě koruny.

Mlýnek jako takový je v pohodě, dělá zkrátka to, co byste od mlýnku na maso
očekávali. Co je ale opravdu hrozné je toto pěchovadlo.

Nerozumím důvodu, proč ta tyčka není plná, ale jsou v ní
drážky. Když totiž zatlačíte na masovou směs, ta se začne bránit a vylézat
znovu nahoru právě těmi drážkami a navíc se pak do masa dostává spousta
vzduchu.

Když tedy plníte klobásy, střevo se nafukuje jako kondom na zvrácené
párty. Tomu moc nepřidává ani nástavec na plnění. Ten by naopak nějakou drážku na
odvod vzduchu mít mohl, protože vzduch, co se dostane do masa pěchovátkem, pak
prostě nemá kudy odejít.

Když děláte klobásy z šesti kila masa, začnou vás tyto
hlouposti opravdu obtěžovat. Nakonec jsem si musela vzít tyč od hmoždíře a
pěchovat to tím, rázem bylo vše jednodušší.

Pokud si ale koupím příslušenství,
jež je snad u všech vyšších řad robotů součástí balení a já za něj zaplatím
3000 korun, neočekávám, že budu muset použít
ještě součást hmoždíře z Tescomy.

Důležité je také umývání. Co se týče samotného těla, to je
bez problému, je všude pěkně oblý, žádné záhyby, horší je to ale s tou částí,
na kterou dáváte nástavce.

Dostat se úplně dospod není žádná sranda, když to
ale vyčistíte špatně, při příštím pečení se vám nemusí povést nástavec nasadit,
protože povrch nebude dokonale hladký –
to se mi stalo již několikrát.

Nebo naopak nepůjde sundat a přilepí se.
Ano, i to se mi párkrát stalo.

Verdikt?

+ krásný design
+ obrovský výběr barev
+ šlehání (bílku, smetany, krému,..)
+ bytelnost
+ SNAD dlouhá výdrž (to zatím nemůžu soudit)

– pohyblivá hlava u hnětení (i přes opravu)
– vysoká pořizovací cena
– vysoká cena příslušenství
– pouze tři nástavce v základní výbavě
– nepovedený mlýnek na maso
– netěsnící krytka

Asi už tušíte, že můj verdikt je takový, že znovu bych si KA
asi nekoupila. Byla jsem velký nadšenec s velkými očekáváními a ta prostě
naplněna nebyla. Doufám sice, že nám KA alespoň vydrží dlouhou dobu a nebudeme
to muset řešit, ale kdybych se měla rozhodovat znovu, koupím spíše Kenwood.

Za
výrazně nižší cenu máte v ceně snad veškeré příslušenství a ačkoliv není sice natolik
bytelný a natolik sexy, zvládne úplně to stejné a možná i líp. Zajímala by mě
taky vyšší řada robotů od Ety, možná ani ty by nemusely být špatné. Neříkám, že
jsem s Panem Paprikou vyloženě nespokojená, je to fajn robot se spoustou super vlastností, ale za 18 tisíc jsem zkrátka čekala
víc.

Čekala jsem opravdovou bombu, co nebude mít jedinou chybičku, ale opak je
pravdou. Když navíc přičtu dost vysoké částky za veškeré příslušenství, tak si
myslím, že za to Artisan opravdu nestojí. Samozřejmě budu ráda i za vaše
názory, ať už přímo na KA Artisan, tak na jeho jiné modely, ale i na další
značky robotů.

Třeba se to pak bude hodit někomu, kdo bude v podobné situaci,
jako jsem byla předtím já, protože takové hledání robota – to je pořádný životní milník!

Recenze: Kuchyňský robot Kitchen Aid

Před prázdninami jsem měla tu možnost otestovat tolik opěvovaný a mnohými milovaný robot od společnosti Kitchen Aid. Robot mi půjčila společnost AP servis a za to jim mnohokrát děkuji. A jestli Vás zajímá, jak robot obstál v mém zatěžkávacím testu, pohodlně se usaďte a čtěte dál.

Robota jsem měla půjčeného na měsíc a spolupráce s Ap-servisem byla tenkrát nastavena tak, že s použitím robota připravím na blog několik receptů. Zadání jsem splnila a po uvedené době robota zase zabalila a vrátila. Fanoušci mi pak psali, jak jsem s robotem byla spokojená a jestli si ho mají pořídit. A tak se cítím být tak trochu povinována svým čtenářům s napsáním recenze, ač je to nad rámec spolupráce. Takže vězte, že tato recenze není placená a vyjadřuje mé osobní názory a zkušenosti.

Robota jsem měla zapůjčeného ještě s několika nástavci, které jsem si vyžádala navíc (ať je ten test pěkně obsáhlý, že) – konkrétně to byl mlýnek na maso, krouhač na zeleninu a mlýnek na mák. Všechny jsem vyzkoušela alespoň jednou a v textu se dočtete, jak která funkce obstála. Ještě bych ráda upozornila, že já osobně vlastním už sedm let kuchyňského robota (konkrétně Bosch MUM 4.řady), takže vím, co má takový robot dělat, co všechno může zvládat a očekávám od něj, že bude opravdu multifunkční (s potřebnými nástavci). A jelikož jsem se svým robotem spokojená, robota od společnosti Kitchen Aid jsem hodnotila velmi přísně kritickým okem. V hodnocení a popisu postupuji tak, jak jsem robota užívala v čase, není to tak, že bych ty první činnosti využívala více nebo méně než ty na konci článku. Měla jsem zapůjčenou klasickou variantu (existuje i mini verze) v jablkově zelené barvě – já osobně bych si do kuchyně tuto barvu nezvolila, ale odstín byl hezky sytý a všude stejně barevný. Tělo robota je železné, takže samotný robot je velmi těžký a manipulace s ním je obtížná (myšleno přemísťování). Z toho důvodu by měl mít vyhrazené pevné místo na lince. Na druhou stranu při práci se ani nehne. Samotný robot se sklopeným ramenem se bez problémů vejde na klasickou linku, problém ale nastává, pokud chcete rameno vyklopit nahoru – já mám mezi linkou a horními skříňky 44 cm a pokud jsem chtěla rameno vyklopit, nešlo to, protože se mi tam zcela vyklopené rameno na výšku nevešlo. Takže pokaždé, když jsem chtěla s robotem cokoliv dělat, tahala jsem ho na kraj linky, kam nezasahují horní skříňky. Toto je celkem nepraktické a je tedy třeba počítat s tím, že robot bude stát na místě, kde je směrem nahoru dostatečný prostor. Z pravé strany ramene je pojistka na pohyb ramene, z levé strany ovládání rychlosti robota. Z namalovaných 10 rychlostí jsem byla nadšená, ale nadšení přešlo v momentě, kdy jsem zkusila robota pustit a zjistila, že těch rychlostí je ve skutečnosti jen 6 a ona škála od 0 do 10 je jen orientační určení rychlosti. Nasazování a uvolňování různých háků a metel bylo bez problémů, upevnění mísy šlo lehce, jen se musel dát pozor, aby se mísa neutáhla moc, protože pak šla uvolnit dost těžko. S čím jsem spokojená nebyla, to byl plastový kryt na mísu – ať jsem se snažila, jak jsem chtěla, kryt nedržel na místě, nešel nijak zaseknout a při spuštění robota do chodu se kryt jemnými vibracemi posouval a většinou i spadl z mísy. Možná jsem dostala jen špatný kus, ale bylo to dost protivné. Šroub na upevnění metel (šlehací, třecí a hnětací hák) je na rameni pevně přidělán, což samo o sobě není nic divného, ale ční dolů pod rameno a točí se i v momentě, kdy je nasazen třeba mlýnek na maso, krouhač nebo mlýnek na mák. Já v tom vidím bezpečnostní riziko hlavně pro děti, které chtějí v kuchyni pomáhat…

Budete mít zájem: Kdo Může Předepisovat Léky?

Foto z mobilu

Jako první jsem potřebovala pomlít maso na sekanou – vepřové i hovězí, obojí zlehka prorostlé. Maso jsem si nakrájela na menší kousky, aby se dobře vešly do mlýnku. Jakmile jsem začala mlít, nastal kámen úrazu. Mlýnek téměř nepracoval… Musela jsem použít opravdu velké fyzické síly a maso do mlýnku tlačit pěchovačem, aby se maso namlelo, když jsem netlačila, nic se nedělo, šnek jel jakoby naprázdno, maso nebral. Zkoušela jsem mlýnek i rozebrat, jestli nemám sekací nůž vložený opačně, ale v tom problém evidentně nebyl (nůž je podle mě oboustranný). To kilo masa jsem nějak pomlela, ale byl to doslova porod a trvalo to velmi dlouho. Navíc díky konstrukci a nasazení mlýnku jsem se bála, abych celý robot při tlačení silou neshodila nebo nezničila rameno robota. Po této zkušenosti jsem už příště maso na mlýnku nemlela a raději vzala Bosche.

Takže mlýnku na maso dávám velké mínus.

Dalším testem bylo šlehání, a to konkrétně bílků do sněhu. Jelikož vím, že Bosch nevyšlehá jen jeden bílek (prostě je to příliš malé množství a šlehací metla tu trochu jen honí po dně mísy a nešlehá), zkusila jsem tohle malé množství předhodit Kitchen Aidu. Sice mu to trvalo celkem dlouho, ale ten jeden bílek nakonec do sněhu ušlehal. Pak jsem zkusila 6 bílků naráz a to byla paráda – ušleháno během chviličky a do velmi pevného sněhu. Při šlehání smetany a různých krémů do dortů a koláčů byl robot taky skvělý – vše ušleháno rychle, bez žmolečků a skoro nebylo potřeba stírat krém z boků mísy, protože metla si pro vše hezky „sáhla“. A díky velkému objemu mísy jsem ani nepotřebovala plastový kryt.

Za šlehaní má robot obří plus!

Třecí metlu jsem zkusila na křehké a linecké těsto a nezklamala. Krásně rozbila máslo na kousky a promísila s ostatními ingrediencemi, těsto nakonec zformovala do kompaktní hmoty (u Bosche si lidé často stěžují, že tyto typy těsta robot nechá víceméně ve formě drobenky, kterou musí zpracovat rukou).

Třená těsta tedy taky obstála na výbornou.

Hnětací hák jsem vyzkoušela na těch různých těstech . U klasického sladkého kynutého nebyl problém. V momentě, kdy jsem zadělávala na pizzu z 1 kg mouky (těsto je mnohem hutnější a těžší než u kynutého sladkého) začal robot celkem protestovat a měl problém tuto hmotu utáhnout. Bosch sice naříká a občas po lince poskakuje, ale těsto zpracuje. U Kitchen Aidu jsem měla strach, abych robot nezavařila.
Jelikož si doma peču vlastní kváskový chléb, zkusila jsem ho v KA zadělat také. Dvakrát a pokaždé to byla víceméně trochu katastrofa – těsto se sice umíchalo, ale zároveň se namotávalo směrem nahoru po háku až ke šroubu ramene. Po čase (kdy ještě nebylo zcela správně umícháno) jsem musela vždy robota zastavit, těsto stěrkou seškrábnout dolů a opět pustit chod – to celé tak 3x za hnětení.Jak to namotávání vypadalo vidíte na fotce výše.

Hnětací hák je tedy tak za tři (kdybych hodnotila jako ve škole) – sladká těsta v pohodě, ale ta slaná o dost horší.

Na krouhači jsem zkusila pouze jedno krouhání a to zelí na přípravu salátu. Krouhat šlo dobře, jen nakrouhané kousky byly trochu větší, než na co jsem zvyklá z Bosche. Výslednou chuť salátu coleslaw to negativně neovlivnilo. Mák jsem zkoušela z důvodu časového presu namlít jen jednou a jelikož k mlýnku chyběl návod, nepodařilo se mi ho bohužel nastavit tak, aby mi namlel mák. Nenamletý mák stále jen propadal skrz. A jelikož čas tlačil, raději jsem sestavila Bosche a mák namlela na něm. Takže mlýnek nemohu hodnotit. Jelikož už sedm let používám kuchyňského robota, bylo jasné, že se u mě nedostaví takový ten wow efekt, když ho poprvé použijete a zjistíte, že zatímco se vám v míse šlehají vajíčka, vy si můžete navážit mouku, máslo a další ingredience. Na toto jsem zvyklá a je to naprostý základ, co od robota očekávám, a světe div se, KA to umí také!:o) Na KA velmi oceňuji vzhled – je to prostě velmi elegantní a krásný „doplněk“ do kuchyně, který linku nehyzdí. Ocelová konstukce slibuje, že vám robot vydrží do smrti (vaší) a vydrží denní zápřah. Šlehání a třetí zvládá opravdu na jedničku a je pravda, že jsou to činnosti, které u robota využívám nejčastěji. Zklamal mě ale hnětací hák a hlavně příslušenství, které není v základní sestavě a musí se kupovat dodatečně. Maso si melu zásadně doma a většinou 2 kg naráz a to bych se s KA asi zbláznila. Celkově jsem tedy z robota až tak nadšená nebyla. Většinu věcí totiž zvládá můj osobní robot, který ale stojí čtvrtinu ceny (a to má v základní výbavě za tuto cenu mnohem víc příslušenství). Sice je plastový, není moc hezký a často mi tu po lince poskakuje, ale na druhou stranu vše dělá poctivě a bez větší námahy z mé strany.

Kitchen Aid je naprosto skvělý do profi provozu cukrárny, nebo malé kavárny, věřím, že vydrží denní velký zápřah a vydrží několik let (nebo spíš desítek let), ale pokud ho mám hodnotit z pohledu ženy, která chce robota do domácnosti, kterého bude používat byť denně, ale pro přípravu jídel dvou až pětičlenné rodiny – sladkého i slaného, vychází mi, že KA je tak trochu zbytečný luxus a já už dnes vím, že bych do něj peníze neinvestovala. Ne za cenu toho, že to další příslušenství nefunguje stejně tak dobře a hladce jako základní (šlehací a třecí metla). Protože s mlýnkem na maso bych se prostě nesmířila a musela si koupit samostatný přístroj jen na letí masa – pak ale smysl kuchyňského robota jako multifunkčního pomocníka upadá.

27 nejlepších českých food blogů, které byste měli sledovat

Chcete znát ty nejzajímavější české food blogy?
Jak jsem vám slíbila v minulém článku o nejlepších českých fitness webech, naservírovala jsem vám obsáhlý výběr těch nejlepších blogů zaměřených na jídlo a vaření.
Každý je něčím originální, jejich majitelé jsou velcí sympaťáci a sympaťačky a určitě byste je měli sledovat.

Níže najdete seznam těch nejúžasnějších, které zaujaly mě, a ke každému vám sem přidám nejhezčí příspěvky z Instagramu.
Pořadí blogů je opět čistě náhodné, krásné jsou všechny a je na vás, které si oblíbíte nejvíce.

Nejlepší české food blogy

A co teda jíš?

Přiznám se, že blog A co teda jíš plný inspirativních receptů patří asi k mým nejoblíbenějším.

Linda má neuvěřitelně hezkou a vtipnou fotogalerii na Instagramu. Ačkoliv nejsem vegan, vždycky tady nějakou dobrotu najdu.

Příspěvek sdílený linda ♡ vegan (@acotedajis), Srp 22, 2016 v 9:59 PDT

Smooth Cooking

Mnohokrát oceňovaný blog Smooth Cooking, který píše usměvavá Káťa.

Ona i celá atmosféra blogu je neuvěřitelně pozitivní, každý recept provází nádherné profi fotky a věřte, že s žádným neuděláte krok vedle.

Já jen budu ještě potřebovat něco z Kátiny šikovnosti. Jen tak dál!

Bohyně kuchyně

„Jak se dvě cáklé ženské se společnou láskou k vaření rozhodly stát bohyněmi.“ uvítá vás roztomilý blog Lenky a Elly Bohyně kuchyně.

Mají moc pěkně udělané menu – najdete tu recepty seřazené podle druhu pokrmu, ročních období i nejrůznějších příležitostí – do oka vám padnou třeba „Jedlé dárky“.

Příspěvek sdílený Bohyně kuchyně (@bohynekuchyne), Úno 2, 2017 v 11:54 PST

Kitchenette

Na blog Kitchenette je radost pohledět. Autorka Markéta je nejen zručnou kuchařkou, ale i maminkou a fotografkou. Na jejím webu tak najdete také recepty pro děti. Zajímavostí a výjimkou mezi food blogy je i vlastní e-shop, kde najdete kromě nejrůznějších dobrot i doplňky do bytu nebo knížky o vaření.

Stíhá toho opravdu hodně a stejně z ní vyzařuje nějaký takový krásný klid. K tomu máme navíc ještě společnou oblíbenou kavárnu Letka. Jednou budu jako Markéta! ????

Popečeníčko

Sympatická Jana, která založila blog Popečeníčko, původně vařila a pekla dobroty jen pro své kamarádky. Brzy se ale poznalo, že je škoda se o recepty nepodělit na krásném a přehledném webu. A rozhodně neudělala chybu!

Janu možná budete znát z Beef & Burger, je to burgerový stánek, který provozuje s Terezkou z blogu Foodlover. O té hned v následujícím medailonku.

Foodlover

Jak jsem slíbila, je tu Tereza a její Foodlover. Tahle kočka je hrozně sympatická a líbí se mi její styl psaní.

Kromě receptů najdete na blogu i nádherné plátěné tašky, které si můžete objednat na Terezky e-mailu, který má uvedený na webu.

Příspěvek sdílený Tereza Sychrová (@terezasychra), Úno 26, 2017 v 5:13 PST

Budete mít zájem: Léky Na Zánět Prostaty?

Zápisník pana Cuketky

Kdo nezná Martinův blog Cuketka, jako by nebyl! Konečně chlap, který to umí a ví, co dělá. A není to jen o vaření. Martin je autorem též webu Scuk.cz, který je průvodcem po české kulinářské scéně tisícovky podniků.

Nebojí se ani parádních video receptů, kterých pořád v Česku ještě není dost.

Příspěvek sdílený pan Cuketka (@cuketka), Bře 11, 2016 v 3:04 PST

Jarmila Sweet

Jarmila Sweet si zamilujete. A to samé Instagram. Patří stylové Jarmile, která je stejně jako já milovníkem retra, každý její kousek oblečení je úžasný!

A fotky jídel, že se vám sbíhají sliny!

My Cooking Diary

Na první pohled vás totálně vezme celý design webu My Cooking Diary, milé osobní psaní a skromný postoj autorky Káti. Jeden zdravější recept než druhý a fotky, že už nikdy nechcete jíst nic jiného.

Kromě receptů Káťa občas napíše nějaký zajímavý příspěvek (já mám oblíbený ten o spolupracování blogerů s firmami) k jakýmkoliv tématům nebo o cestování a čte se to moc pěkně. Jen tak dál!

Maruška Veg

Ačkoliv nejsem vegan, nemůžu Marušku a její blog Maruška.VEG opomenout. Jeden zdravější recept než druhý, každý něčím zajímavý a často jej doprovází i video na Youtube.

Maruška na mě působí hrozně křehce a fajn, ráda bych ji i někdy poznala. Má nejbarevnější Instagram na světě a jsem si jistá, že to dotáhne daleko.

Příspěvek sdílený Maruška Donajová (@maruskaveg), Úno 25, 2017 v 1:15 PST

Maškrtnica

Nikdy mě nenapadlo, že mě bude bavit Instagram plný převážně jen chleba. Web především o pečení, ale i o Juliiných všedních radostech.

To je Maškrtnica, „blog o chlebu, kvásku a další pekařské zábavě“. Nabídne tap nejdetailnější zákoutí pekařského umění.

Ať už buchty, záviny, bábovky nebo koláče, všechno na vás voní přímo z Instagramu:

Příspěvek sdílený Maškrtnica.cz (@maskrtnica), Říj 25, 2016 v 9:04 PDT

Culina Botanica

Můj malý vzor. Kateřina Winterová, nádherná herečka, talentovaná zpěvačka a k tomu ještě blogerka a tvář pořadu Herbář.

„Culina znamená latinsky kuchyně, botanica je věda o bylinách. Přesně takový blog jsem chtěla. Culinu Botanicu.“ A věřte mi, že je super. Ať už to jsou recepty nebo články o odpadech či složení potravin.

Máma v kuchyni

Pyšná maminka malé Karolínky, nadšená kuchařka a majitelka blogu Máma v kuchyni.

To je Barbora, průvodkyně kuchyní pro děti i dospělé. Vaření ji začalo bavit v těhotenství, kdy se snažila sobě i Karolínce dopřát to nejlepší, později jídla zdokonalovala a vylepšovala, až vznikl tento krásný projekt.

Vaří u nás VÍTĚZKY soutěže FOOD BLOG ROKU

Pan Koreš: Příjemné prostředí a nevšední kulinářský zážitek o tom byl kurz s panem Zdeňkem.

Pan Kadlec: Skvěle připravený kurz, pan Zdeněk je profesionál a bylo zajímavé ho pozorovat při práci.

Jiří Horák: Splnil jsem si sen, když jsem si mohl zavařit s panem Zdeňkem Pohlreichem! Opravdu parádní zážitek.

Marcela: Zbožňuji středomořskou kuchyň. Celé menu bylo výborné.

Jitka: Konečně jsem se naučila správný postup, jak připravit linecké těsto.

Dáša: Ráda se učím novým věcem a nadchla mě přátelská atmosféra v kurzu.

Mirka: Skvělý, inspirativní. Paní Edita je nejlepší cukrářka. Domů si odnáším spoustu vychytávek. Přátelská atomosféra.

Tereza Ovšáková: Paní Jana byla jedním slovem božská. Suroviny, jídlo a atmosféra zase doslova geniální.

Vendula Vondráčková: Super večer se skvělými lidmi. Kurz za 1* a paní Jana Černá je opravdu sympatická.

Jarda: Konečně vím, jak udělat pořádnou flákotu masa.

Kristýna: Skvělé nové recepty a inspirace nejen na léto. Opět mám nové recepty.

Tereza: Kurz s Editou byl neobyčejný zážitek, který změnil můj pohled na pečení.

Alena: Příjemná atmosféra, individuální přístup lektora Martina. Doporučuji!

Paní L. Rovenská: Kurz paní Edity předčil má očekávání, úžasný.. skvělou společností tak i zázemím.

Šárka: Je skvělé se naučit i jinou úpravu ryb než na co je člověk zvyklý.

Natálie: Moje děti mají intoleranci na lepek. Jsem vděčná za každý nový recept.

Blanka: U nás doma milujeme rolády na všechny způsoby (více chutí najednou). Můj manžel je vám vděčný.

Gabriela: Oba synové byli strašně nadšení. Jsou z nich vášniví kuchaři. Samozřejmě doma vaří s kuchařskou čepicí, kterou na kurzu dostali.

Veronika: Když jsme pak jedli z jednoho talíře, měla jsem pocit, že jsme tak trochu rodina.

Petr Kutscha: Nádherně strávený čas a pohodová atmosféra, ke které přispěl pan Zdeněk svým lidsky profesionálním pojetím.

Jarda Adámek: Rozhodně doporučuji. Kurz rozšířil mé obzory.

Yvona Zemanová: Děkuji za nové i zajímavé inspirace.

Vlasta Matší: Perfektni…

Thea Tumova: Kurz byl skvělý !!

Stanislava Fišerová: Kurz byl opět výborný. Jídla byla skvěle zvolená a na silvestrovský stůl určitě perfektní.

Marek Raditsch: Kurz Vánoce jinak byl opravdu zážitek, opravdu jsem si to užila a určitě to nebude poslední kurz vaření, který jsem navštívila.
Petra B.

Mirek Kalina: Tento kurz byl pro mne první zkušeností s kurzy vaření a po absolvování vím, že nebyl poslední.
Bylo to skvělé. Děkuji za příjemně strávený čas a za úžasnou péči všech, kteří se o nás starali.

:
:
Mirek Kalina: Kurz byl připraven profesionálně, pouze zapomněli na certifikát o absolvování kurzu na jméno Ilonka Zacharová.

Barbora Polanská: Kurz hodnotím jako velmi přínosný a povedený. Moc mě to bavilo, díky.

Kamila Ehrenbergerová: Moc příjemně strávený večer, bezvadně jsme si popovídali… a pak jsem zjistil, že jsme celou dobu stáli, vařili a dost jsem se toho naučil. paráda!

Tomáš Hlúch: Super menu, super atmosféra, šel bych znovu.
Jan Stejspal: Kurz je absolutně perfektní a nabitej pozitivní energií.
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:

Filip Sajler: Náplň kurzu byla širší než bylo anoncováno. Líbilo se mi zaměření na technologii přípravy pokrmů, upozornění na rizika a jak je minimalizovat. Oceňuji i návody na to, jak napravit chyby.

Marcela Dlouhá: Takovéhoto kurzu jsem se zúčastnila poprvé a byla jsem nadšená.Jen bych uvítala, kdyby recepty na lahůdky, které jsme dělali byly více podrobnější – myslím co se týče pracovního postupu.

Byla tu sice možnost psát si poznámky, ale to jsem nestíhala pokud jsem chtěla sledovat práci pana Marka a sama se zapojit. Ale jinak vše na jedničku – prostředí, milí lidé, bezvadná atmosféra, skvělá nabídka vín, ale hlavně výborné suroviny, ze kterých jsme měli možnost vařit.

Velmi ráda si takovýto kurz někdy v budoucnu zopakuji a určitě budu doporučovat svým známým.

Lucie Nestrašilová: Výborný kurz, velmi přínosný. Skvělá atmosféra a jedinečný servis od Gourmet academy:-)

Lukáš Čížek: Bylo mi potěšením sledovat hbité ruce a pochytit několik vynikajících triků při profi vaření. Suroviny a zázemí kuchyně je fantastické a přeji hodně dalších spokojených žáků.

Lukáš Čížek: Kurz byl moc fajn, už jsme doma vše vyzkoušeli a povedlo se
:
:
:
Edita Paulusová: Skvělé recepty, individuální přístup, praktické rady, úžasná organizace.

Jana Králiková (Černá): Opět skvělý, inspirující kurz se super osobními vychytávkami lektorky Jany. Skvělé menu se zajímavými surovinami a ingrediencemi. Perfektní zázemí, které celý tým poskytuje velmi zpříjemňuje celý průběh kurzu. Opět jsme odcházeli skvěle poučení a také najezení 🙂

:
:
:
:
Gianfranco „Frankie“ Coizza: Naše vánoční vaření s Frankiem mělo skvělou atmosféru a bylo velice zajímavé vidět, a i si vyzkoušet, jak jednoduše se dají připravit úžasné dobroty.

Marek Raditsch: Dobrý den, kurz se mi líbil, byla velmi příjemná atmosféra, milý přístup všech zúčastněných. Skvělé menu – jídla byla naprosto fantastická. Pod vedením lektora si osvojit nově získané informace ;o) Celkově SUPER ZÁŽITEK, těším se na příště. Ještě jednou všem děkuji za hezký večer. Veronika Jurčová

Marek Fichtner: Skvěle navržené menu, krásné prostředí, dokonale čerstvé ingredience a dobrý kolektiv lidí! To jsou první slova mé ženy, která kurz dostala jako dárek. Prvotní obavy vystřídalo nadšení, radost a veliký respekt panu Fichtnerovi. Nyní už vím, co jí nadělí ježíšek pod stromeček… 😀

Martin Staněk: Od přivítání až po ukončení kurzu příjemná atmosféra, sympatický a vstřícný lektor Martin Staněk i ostatní zaměstnanci. Vařím už 40 roků a stejně to bylo přínosem k mým kuchařským „pokusům“!

Gianfranco „Frankie“ Coizza: Jirkovi i Tomovi se moc líbilo. Děkujeme!

Gianfranco „Frankie“ Coizza: Dcera byla velmi spokojená, již cestou z kurzu jsme museli jet na nákup a večer nám dcera připravovala panna cottu 🙂
Martin Staněk: Poslala jsem na kurz Pánská jízda svého dědečka a nemohl si to vynachválit a moc se mu to líbilo, takže dostane k narozeninám kurz zase 🙂
Radek David: Vše co jsme uvařili bylo naprosto vynikající. Větší zážitek, než jít do dobré restaurace

Gianfranco „Frankie“ Coizza: Dera byla nadšená a přeje si absolvovat další kurzy..;-)

Marek Fichtner: Uvařené menu lahodilo oku i chuti, vše bylo potrženo příjemným prostředím. Bylo o nás báječně postaráno ze strany pořádající školy vaření.

Lukáš Čížek: Lukáš by skvělý. Do tajemství ryb nás zasvětil perfektně a dokonce přidal i něco navíc.

Lukáš Čížek: Absolvoval jsem již nekolik kurzů vaření, ale tento byl jednoznačně nejlepší.
Martin Staněk: Kurz byl naprosto dokonalý, pan Staněk velice profesionální a co je nejdůležitější všechna jídla byla výborná.
Jana Králiková: Skvělý kurz, jako každý od Janci, vřele doporučuju.

Edita Paulusová: Kurz se mi moc líbil a byl pro mě přínosem. Všechno bylo perfektně připravené a o nás kurzistky bylo celou výborně pečováno.

Daška Malá: Úžasné!!! Plno nových vychytávek v pečení,příjemná atmosféra, skvělá lektorka Daška…určitě se sem ještě na nějaký kurz vrátím.

Edita Paulusová: Vse výtečné!!! Lektor za pět hvězdiček! Prostředi za pět hvězdiček!

Martin Staněk: Pro děti výborně sestavené menu. Všechno na 1 s hvězdičkou.