Méně dávek hexavakcíny, očkování proti lidským papilomavirům i pro chlapce nebo třeba více hrazených vakcín pro chronicky nemocné, i tak se letos mění očkovací kalendáře.
V Česku je povinné od letošního rokumění počet aplikovaných dávek i intervaly mezi nimi, tedy doba, po níž je třeba na očkování jít. Změn v očkovacích kalendářích je ale více a dotknou se všech věkových skupin. V platnost totiž vstupuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která upravuje také hrazené očkování dětí i dospělých.
Klíčovou změnou nyní prochází základní povinné očkování dětí, takzvaná hexavakcína. Chrání proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a několika onemocněním způsobeným nebezpečným původcem Haemophillus influenzae b.
Hexavakcína jinak
Nově se tato vakcína bude podávat ve schématu, které se označuje kódem 2+1. To znamená, že kojenec dostane první dávku v době po ukončení devátého týdne života, druhou dva měsíce poté a pak ještě třetí mezi jedenáctým a třináctým měsícem věku.
„Ukázalo se, že toto očkovací schéma je prakticky srovnatelné s předchozím, kdy se podávalo o jednu dávku víc.
Je to ekonomičtější a veřejnost apeluje na co nejmenší zatížení očkovacími látkami,“ vysvětlil důvody změn profesor Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti.
U předčasně narozených dětí ale zůstává v platnosti dosavadní očkovací schéma 3+1, dostanou tedy celkem čtyři dávky hexavakcíny.
Mění se i očkování vakcínou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, v němž se zavádí věková hranice, dokdy toto očkování musí být provedeno. První dávka vakcíny má nově být podána mezi patnáctým a osmnáctýmměsícem věku dítěte.
Druhou dávku dítě dostane mezi pátým a šestým rokem.
Důvodem pro tuto změnu je mimo jiné skutečnost, že se v Evropě mění epidemiologická situace a současně klesá potřebná proočkovanost v Česku, která brání tomu, aby se infekční choroby šířily.
„Jsme v situaci, kdy hrozí, že se znovu budou vracet polozapomenuté infekce, a proto je důležité udržet dostatečně vysokou proočkovanost populace,“ popisuje Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.
Konkrétně podle údajů Státního zdravotního ústavu v Česku už v roce 2015 poklesla proočkovanost proti spalničkám pod potřebnou hranici 95 procent, což znamená, že i u nás je riziko vzniku velkých ohnisek onemocnění. Příčinou tohoto nepříznivého trendu je zejména to, že řada lidí věří nepravdivým informacím amá větší strach z očkování než z infekcí, proti kterým chrání.
„Setkáváme se s tím, že rodiče tvrdí, že je přirozenější a pro tělo lepší nemoc prodělat než proti ní být očkován, že je očkovánívmoderní společnosti zbytečné, nebo dokonce nebezpečné,“ dodává Šebková.
Příkladem je dávno vyvrácené tvrzení, že očkování způsobuje autismus. Mimochodem Česko není jedinou evropskou zemí, kde je očkování dětí povinné.
V roce 2017 zavedla povinné očkování proti jedenácti chorobám Francie – a Itálie dokonce proti dvanácti infekcím.
Očkování proti HPV i pro chlapce
Změny nastávají též v oblasti nepovinného očkování. U něj je samozřejmě na rodičích, zda je pro své dítě zvolí, či nikoliv. Konkrétně jde o očkování proti onemocněním způsobeným lidskými papilomaviry (HPV). To bylo původně hrazeno pouze dívkám ve věku 13 let. Nově se toto očkování hradí i chlapcům stejného věku.
„Dívky mají tuto vakcinaci hrazenou již od roku 2012. Důvodem rozšíření dobrovolného plošného očkování chlapců je genderová vyváženost i rychlejší populační dopad v případě, že jsou obě pohlaví očkována souběžně,“ vysvětlil změnu náměstek Prymula.
Toto očkování chrání proti více typům HPV, které způsobují vedle rakoviny děložního čípku také karcinomy vnějších rodidel a vaginy u žen. Umužů může vlivem infekce dojít k rozvoji rakoviny penisu. Obě pohlaví jsou pak ohrožena genitálními bradavicemi, které se obtížně léčí a nemocného velmi stigmatizují. U žen i mužů se může v důsledku infekce HPV rozvinout karcinom hrtanu.
Více očkování pro chronicky nemocné
Někteří dlouhodobě nemocní, a to bez ohledu na věk, mají nově nárok na očkování proti řadě infekčních chorob. Důvodem je skutečnost, že právě chronicky nemocní lidé jsou více ohroženi tím, že se nakazí, a současně je pravděpodobnější, že právě u nich bude případná infekce probíhat hůře a bude ji provázet více komplikací.
Těmto lidem tedy budou hrazena očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním, pneumokokovým onemocněním, onemocněním vyvolaným původcem Haemophilus influenzae typu b a proti chřipce u pacientů s porušenou nebo zaniklou funkcí ledviny, pacientů po transplantaci kmenových buněk či pacientů se závažnou poruchou imunity.
Tato očkování budou mít pojišťovnami hrazena také lidé, kteří prodělali invazivní meningokokovou nebo pneumokokovou infekci. Senioři starší 65 let budou mít bez výjimek hrazenou vakcínu proti pneumokokovým onemocněním. Toto očkování je chrání před zápalem plic a následnými komplikacemi.
Novinky v očkování 2018: děti dostanou méně dávek, senioři ušetří – iDNES.cz
Přichystejte se, hodně toho je jinak. Začněme dětmi. U nich nastaly od ledna změny v povinném očkovacím kalendáři: jde o snížení dávek a úpravu intervalů mezi nimi.
Například u očkování takzvanou hexavakcínou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B a onemocnění vyvolanému bakterií Haemophilus influenzae skupiny b budou děti dostávat v jiných intervalech o jednu dávku vakcíny méně.
„Již se nedávají tři dávky po měsíci, ale první dvě po dvou měsících a termín přeočkování se posunul za 6 měsíců po druhé dávce,“ upřesňuje dětská lékařka a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.
• V Rumunsku bylo od ledna 2016 do poloviny února 2017 hlášeno 3 071 případů spalniček včetně 16 úmrtí. Nejvíce zasaženou skupinou byli kojenci a malé děti.• V prosinci 2016 vypukla epidemie spalniček v regionu Valonsko v Belgii, většina nemocných byla neočkovaná. • Loni i letos řádí spalničky i v České republice. Za první dva měsíce letošního roku u nás bylo zaznamenáno 29 případů.
|
„Přechod na toto schéma je velmi dobrá změna, o kterou jsme žádali několik let. Snižuje riziko nežádoucích účinků, pro děti tedy jednoznačný přínos,“ hodnotí Martina Suchánková, předsedkyně spolku Rozalio, který dlouhodobě usiluje o svobodnou volbu v očkování neboli individuální očkovací plán.
Kriticky ovšem hodnotí celkové zkrácení lhůt, respektive snížení věku pro naočkování dětí. A to jak u hexavakcíny, tak u očkování MMR vakcínou proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám.
„Očkování touto vakcínou teď navíc bezprostředně navazuje na poslední dávku hexavakcíny, což je jednoznačně v neprospěch dětí,“ dodává Suchánková s tím, že čím méně času na očkování je, tím menší je i šance vyčkat na vhodný čas pro vakcinaci, například pokud je dítě v rekonvalescenci nebo se vypořádává s reakcemi po předchozím očkování.
„Tlak na rodiče a nutnost očkovat striktně podle nastavených termínů a bez možnosti výběru vakcíny vzbuzuje v rodičích nedůvěru a může vést až k odmítnutí očkování,“ konstatuje.
Základní očkování proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám má být zahájeno nejdříve v patnáctém měsíci po narození dítěte, nejpozději však do osmnáctého měsíce věku. Druhá očkovací dávka přijde na řadu mezi pátým a šestým rokem dítěte.
Jasné vymezení věkové hranice pro naočkování má mimo jiné zamezit tomu, aby rodiče očkování dětí MMR vakcínou odkládali do pozdějšího věku, což mnozí považují za riskantní i kvůli aktuálnímu výskytu epidemií spalniček v Evropě (o nemoci čtěte více zde).
Pozor na klíšťata
Kdyby byla k dispozici vakcína proti zákeřné lymské borelióze a můj bratr byl očkovaný, nemusela se mu ve čtyřiceti letech rozjet do té doby netušená dědičná choroba srdce. Jejím spouštěčem bylo až infikované klíště, které si na těle přivezl z chalupy. Výsledek? Invalidní důchod a léky do konce života.
Zatímco v případě lymské boreliózy výzkum naznačuje, že bychom se očkovací vakcíny mohli dočkat během následujících let, vakcíny proti viru klíšťové encefalitidy, kterou na člověka nejčastěji přenášejí opět nakažená klíšťata, existují již léta.
Přestože však jde o závažné infekční onemocnění neboli klíšťový zánět mozku s rizikem trvalých následků a dokonce i úmrtí, patří právě toto nepovinné očkování zároveň s chřipkou k těm, která Češi podle odborníků nejvíce podceňují a neočkují se.
Před klíšťovou encefalitidou se očkováním chrání sotva čtvrtina Čechů. Zřejmě právě proto patříme v Evropě dlouhodobě k zemím s nejvyšším výskytem případů klíšťové encefalitidy – ročně se jí u nás nakazí stovky lidí.
„V České republice je procento očkovaných dospělých a především seniorů s vysokým rizikem komplikací jen velmi malé. A to přesto, že výskyt tohoto onemocnění je u nás vysoký,“ potvrzuje Hana Cabrnochová.
Na problém s tím spojený upozorňuje Petr Procházka, odborník Pojišťovny České spořitelny: „Občas se stává, že kvůli několikaměsíční pracovní neschopnosti živitele rodiny právě kvůli klíštěti dojde k citelnému výpadku příjmu nebo vysokým nákladům na jeho léčbu. Proto doporučujeme se pro tyto případy včas pojistit. Když už člověk onemocní, je na to již bohužel pozdě.“
A kdy se máte nechat očkovat? Nejvhodnější dobou je zima, protože v přímé sezoně klíšťat jsme pak už dostatečně chráněni. Fakticky se ovšem můžete nechat naočkovat kdykoli během roku. V letních měsících je například možné zkrátit interval mezi prvními dvěma očkovacími dávkami. Je to vhodné proto, že po první dávce ještě ochrana před nákazou není dostatečná, po aplikaci druhé dávky již ano.
Klíšťová statistika
|
„Dojde-li k přisátí klíštěte mezi první a druhou dávkou, doporučuje se vyčkat, až proběhne celá inkubační doba možného onemocnění. Podání druhé dávky se proto musí odložit,“ vysvětluje lékařka.
U klíšťové encefalitidy je nutné přeočkování jednou dávkou po třech až pěti letech. Pokud si nejste jistí dobou posledního očkování, raději se podívejte do svého očkovacího průkazu, abyste lhůtu nepromeškali.
Co ještě nepropást?
Ačkoli virózy této zimy již ustupují, ke konci roku bude opět dobré myslet na očkování proti chřipce. Virus chřipky se totiž neustále mění a tomu se každoročně přizpůsobuje i složení protichřipkové vakcíny, každý rok je tedy potřeba nechat se naočkovat znovu. Přestože v Česku ročně podlehne chřipce až dva tisíce lidí, proočkovanost se pohybuje kolem pouhých 5–7 procent.
Chřipkové epidemie jsou typické vždy pro začátek kalendářního roku, a očkování je tak vhodné absolvovat v období zhruba od října roku předchozího. Ochrana proti chřipce totiž nastupuje přibližně až dva týdny po očkování.
Letos u nás chřipková epidemie vypukla zkraje února a již na konci první dekády tohoto měsíce byl u stovky pacientů zaznamenán závažný průběh onemocnění a také 16 případů úmrtí.
Chřipka většinou komplikuje průběh dalších onemocnění, a proto není divu, že nejvíce ohroženou skupinou jsou senioři.
Proti pneumokoku nyní i zdarma
Senioři nad 65 let mají již tradičně zdarma očkování proti chřipce a nyní nově také proti pneumokokovým infekcím. Nově se budou z veřejného zdravotního pojištění hradit některá očkování chronicky nemocným, rizikovým skupinám pacientů a to bez ohledu na jejich věk.
„Jedná se o úhradu očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním, pneumokokovým onemocněním, onemocněním vyvolaným Haemophilus influenzae skupiny b a proti chřipce,“ informovalo ministerstvo zdravotnictví.
Tato očkování zdarma se týkají pacientů s porušenou nebo zaniklou funkcí ledviny, pacientů po transplantaci kmenových hemopoetických buněk, pacientů se závažnou poruchou imunity nebo těch, kteří prodělali meningokokové nebo pneumokokové onemocnění.
Očkovat proti pneumokoku by se však měli nechat lidé všech oslabených skupin – nejen ti starší, ale i děti.
Problém náctiletých
Pětadvacetiletý Ondřej si s genitálními bradavicemi užil své, trvalo téměř rok, než se jich zbavil. A jen doufá, že navždy. Nepříjemnou krupičku na penisu léčil vodičkami a mastičkami od kožní lékařky, užíval léky včetně těch na podporu imunity, ale nakonec mu pomohl až laser. Podle odborníků se genitální bradavice nejen rády vracejí, ale celosvětově jejich výskyt stoupá.
Genitální bradavice patří k nejčastějším onemocněním způsobeným lidským papilomavirem neboli HPV infekcí, která stojí také za zhoubnými nádory děložního čípku, penisu či konečníku, ale i krku a hrtanu.
Nepovinné očkování proti lidskému papilomaviru měly dosud zdarma třináctileté dívky, od letošního roku platí tato možnost i pro stejně staré chlapce.
„Důvodem je genderová vyváženost i rychlejší populační dopad v případě, že jsou obě pohlaví očkována souběžně,“ vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.
| Článek vyšel v magazínu Rodina DNES 23. března. V aktuálním vydání magazínu MF DNES Rodina najdete rozhovor s čerstvou padesátnicí Štěpánkou Hilgertovou a také velké téma o jarním úklidu doma i v životě. |
Ačkoli je vakcína proti HPV v podstatě protinádorovou očkovací látkou, mladých dívek je proočkována jen zhruba polovina. Vyšší proočkovanost chlapců, kteří mohou působit i skrytě coby přenašeči viru, tak může přispět ke snížení nádorových rizik u obou pohlaví. Virus HPV se totiž přenáší hlavně pohlavním stykem. A nakazit se můžete klidně od přenašeče, který žádné projevy infekce nemá.
Proč je z veřejného zdravotního pojištění hrazeno očkování pouze dětem od 13 do 14 let? V tomto věku má vakcinace největší smysl. Kdo ještě se sexuálním životem nezačal, virus v sobě pravděpodobně nemá.
Hexavakcíny a HPV vakcíny mění intervaly mezi dávkami – Vitalia.cz
Na konci loňského a počátkem letošního roku došlo k aktualizacím povinných údajů (SPC) u některých vakcín. Informuje o tom prof. Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti.
SPC neboli souhrn informací o přípravku musí mít každý registrovaný lék, informace jsou primárně určeny zdravotnickým pracovníkům. SPC obsahuje informace podstatné pro správné používání léčiva.
Změny se týkají tzv. hexa vakcín a vakcín proti HPV (human papillomavirus) neboli lidově proti rakovině děložního čípku.
Prof. Prymula na webu České vakcinologické společnosti www.vakcinace.eu uvádí následující:
Hexa vakcíny
Za zásadní změnu lze považovat aktualizaci SPC vakcíny Infanrix hexa (změna 22. 12. 2015) a vakcíny Hexacima (15. 3. 2016). Došlo k prodloužení minimálního intervalu mezi první a druhou dávkou vakcíny při použití schématu 2+1.
Dříve byl minimální interval shodný jako u schématu 3+1, tedy minimálně jeden měsíc rozestup. Nyní nově při použití 2+1 je minimální interval dva měsíce.
Mezi jednotlivými dávkami základního očkování má být zachován interval nejméně dva měsíce. Přeočkování má být provedeno nejdříve šest měsíců po poslední dávce základního očkování a nejlépe mezi jedenáctým a třináctým měsícem věku.
Další zásadní změnou je nová skutečnost uvedená v SPC, že počet dávek má být podán v souladu s oficiálními doporučeními. V ČR je jediné oficiální doporučení, a to je schéma 3+1. Přesné znění je následující:
- Infanrix hexa: „Základní očkovací schéma spočívá v podání dvou nebo tří dávek (0,5 ml), které mají být podány v souladu s oficiálními doporučeními“
- Hexacima: „Základní očkování sestává ze dvou nebo tří dávek v souladu s oficiálními doporučeními“
V aktualizace je také uvedeno, že pro předčasně narozené děti je jediné možné schéma, a to 3+1.
HPV vakcíny
V aktualizovaném SPC vakcíny Cervarix (změna 2. 12. 2015) došlo k prodloužení intervalu mezi první a druhou dávkou v dvoudávkovém schématu určeném pro děti ve věku devět až čtrnáct let.
Dříve bylo možné aplikovat druhou dávku mezi pěti a sedmi měsíci po první dávce, nyní je to možné mezi pěti a třinácti měsíci po první dávce. Schéma se tak stává více flexibilní.
Pro třídávkové schéma (od patnácti let věku) se nic nemění.
Zdroj: Česká vakcinologická společnost, www.vakcinace.eu
OČKOVÁNÍ proti lidským papilomavirům (HPV)
Obsah:
Promeškaný termín očkováníDoba použitelnosti a skladování
Informace o nové „univerzální“ HPV vakcíně jsou uvedeny ZDE.
Charakteristika obsah
Karcinom děložního hrdla bývá v celosvětovém pohledu druhým nejčastějším zhoubným nádorem žen mladších 45 let. Každoročně způsobí téměř 500 000 nových případů a na jeho následky téměř polovina umírá.
Zhruba 85 % všech případů tohoto onemocnění se objevuje v rozvojových zemích, mimo jiné i kvůli nedostatečnému nebo chybějícímu screeningovému programu. Ten umožňuje odhalit včas abnormální změny na sliznicích děložního čípku a zahájit tak potřebnou léčbu.
Existuje více než 100 typů lidských papilomavirů (HPV), z nichž asi 40 se šíří pohlavním stykem. Přestože jen asi 15 z nich patří mezi onkogenní typy, které mohou vést ke vzniku nádorových onemocnění, jako např. děložního hrdla, vulvy, vaginy, penisu, anogenitální oblasti či hrtanu atd.
Některé HPV typy se vyskytují častěji a některé jsou vysoce rizikové. Mezi vysoce rizikové, které bývají nejčastější příčinou změn genitální sliznice vedoucích až ke karcinomu, patří HPV genotypu 16, 18, 31, 33, 45, 52 a 58.
Naopak méně rizikové bývají genotypy 6 a 11, které se stávají nejčastější příčinou anogenitálních bradavic. Výskyt vysoce rizikových genotypů je geograficky závislý na populaci. Nejčastější příčinnou celosvětového výskytu karcinomu děložního hrdla jsou HPV typu 16 (53-70 %) a 18 (13-26 %).
Lidské papilomaviry vykazují slizniční a tkáňový tropismus výhradně k buňkám kůže a sliznice. K produktivní infekci dochází pouze v plně diferencovaných keratinocytech a epiteliálních buňkách. V nezralých buňkách bazálních vrstev kůže a sliznic mohou lidské papilomaviry navodit latentní infekci.
Ta může být aktivována poklesem imunity, hormonálními vlivy, UV zářením a jinými faktory, např. též transaktivačním účinkem časných produktů replikace virů herpes simplex. Zdrojem infekce jsou oloupané epitelie a keratinocyty, které se mohou přenášet předměty kontaminovanými sekrety nebo přímým kontaktem (také autoinokulací).
Pro některé typy HPV je charakteristický přenos sexuálním kontaktem. Infekce často probíhá nezjevně. Ke vzniku klinické manifestace HPV onemocnění dochází po inkubační době 1-20 měsíců. U většiny nakažených dochází ke spontánnímu ústupu onemocnění, ale někdy latentně přetrvávající episom HPV ukrytý v jádru hostitelské buňky může představovat potenciální riziko reinfekce.
Každý typ HPV se množí jen na preferenčních místech a má vztah k určité klinické manifestaci. K nejběžnějším projevům této infekce patří infekční bradavice (verruca vulgaris, plana nebo plantaris), perigenitálně lokalizované condyloma acuminatum a laryngeální papilomatóza.
Vzácně je pozorována epidermodysplasia verruciformis, v souvislosti s výraznou nedostatečností buňkami zprostředkované obrany (např. osoby po transplantaci nebo AIDS pacienti). Veliké plochy pokožky jsou přitom pokryty mnohočetnými plochými bradavicemi.
Některé typy HPV vyvolávají dysplasie, které mají povahu prekanceróz. Patří k nim kožní bradavice, vyvolané HPV typu 5, a léze děložního čípku spojené zejména s HPV typu 16, 18, 33, 52 a další.
HPV typ 5 je často prokazován v kožních nádorech, vznikajících na místech vystavených slunečnímu záření. HPV typ 16 je zodpovědný za 50 % případů karcinomu děložního hrdla a spolu s ostatními, méně častými typy je přítomnost HPV zaznamenávána v 90 % těchto nádorů.
Doba latence od nákazy k rozvoji tumoru se pohybuje v rozmezí 20-40 let.
Očkovací látky obsah
| Název komerční vakcíny | 1) | 2) | 3) | 4) | 5) | Poznámka |
| GARDASIL 9 | HPV | 13.3.2019 | R | |||
| SILGARD=GARDASIL | HPV |
Změny v očkování: Hexavakcína, pneumokok, HPV
Dětem ubude jedna dávka hexavakcíny • Autor: iStock.com
Očkovací politika České republiky se od ledna 2018 opět mění. Pro někoho zásadně, pro někoho jen okrajově. Hlavní změnou je počet a rozvržení očkovacích dávek a také navýšení úhrad vybraných očkování od zdravotních pojišťoven. Koho se to týká?
Změnou, v laických kruzích poněkud kontroverzní, je nově úhrada očkování proti HPV viru (způsobujícího zejména, ale nejen rakovinu děložního čípku) i pro chlapce od 13 let. Dosud bylo toto očkování hrazeno jen dívkám.
„Důvodem tohoto rozšíření dobrovolného plošného očkování chlapců je genderová vyváženost i rychlejší populační dopad v případě, že jsou obě pohlaví očkována souběžně,“ vysvětlil tento krok náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči a předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Další změny v očkování se týkají novorozených dětí i seniorů.
Hexavakcína bude mít o dávku méně
Mění se očkovací schéma u povinného očkování hexavakcínou. Hexavakcína obsahuje očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae typu b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B.
Od ledna 2018 se bude očkovat od započatého devátého týdne po narození dítěte dvěma dávkami hexavalentní očkovací látky v průběhu prvního roku života dítěte, podanými v intervalu dvou měsíců mezi dávkami, a třetí dávkou podanou mezi jedenáctým a třináctým měsícem věku dítěte. Ubyla tak jedna dávka očkování a očkovací schéma je 2+1. U nedonošených dětí zůstává nadále v platnosti očkovací schéma 3+1.
Očkování proti pneumokokovi
U očkování proti pneumokokovým onemocněním je možné nově uhradit také dvě dávky základního očkování pro kojence ve věku do sedmého měsíce věku dítěte. To ve své podstatě znamená přechod na očkování ve schématu 2+1.
Novinkou je také zavedení úhrady takové vakcíny proti pneumokokovým onemocněním u osob ve věku 65+, kterou schválí Ministerstvo zdravotnictví ČR na základě doporučení Národní imunizační komise (NIKO).
Posun očkování proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím
Zásadní změnou je stanovení horní hranice pro očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a posun druhé dávky. Základní očkování se provede živou očkovací látkou, a to nejdříve první den třináctého měsíce po narození dítěte, nejpozději však do osmnáctého měsíce věku dítěte.
Podání druhé dávky očkovací látky proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím se provede od dovršení pátého roku věku dítěte do dovršení šestého roku věku dítěte. Dříve se druhá dávka podávala dětem už ve dvou letech.
Hrazené očkování pro chronicky nemocné
Nově se zavádí úhrada očkování u vybraných, chronicky nemocných, rizikových skupin pacientů bez ohledu na věk.
Jedná se o úhradu očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním, pneumokokovým onemocněním, onemocněním vyvolaným Haemophilus influenzae typu b a proti chřipce u pacientů s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny, pacientů po autologní nebo allogenní transplantaci kmenových hemopoetických buněk, pacientů se závažným imunodeficitem nebo u pacientů po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci. Více informací na www.mzcr.cz.
Autor: Kateřina Erbsová
Nepovinná očkování
Nepovinná, nadstandardní očkování, která nejsou hrazena zdravotními pojišťovnami. Rodiče hradí cenu očkovací látky + poplatek za očkování 100 Kč.
Pneumokok:Očkování proti invazivním onemocněním způsobeným Pneumokoky (bakterie Streptococcus pneumonie způsobuje těžce probíhající záněty plic, záněty mozkových blan a středouší). Určeno pro děti od 2 měsíců věku ve schématu 2+1 (2. dávka za 2 měsíce, 3.dávka nejdříve 6 měsíců po 2.dávce). Pro nedonošené děti (porozené před 37.
gestačním týdnem) zůstává očkovací schéma 3+1. V současné době jsou u nás registrovány dvě očkovací látky: SYNFLORIX – vakcina proti 10 typům pneumokoka, ta je v případě, že 2.dávka je podána do 7. měsíce věku, plně hrazena (příbalový leták) a PREVENAR 13 – vakcina proti 13 typům pneumokoka – rodiče doplácí 420 Kč na dávku. (příbalový leták).
Děti starší šesti měsíců se mohou nechat očkovat za plnou cenu očkovací látky.
HPV (rakovina děložního čípku): Očkování proti rakovině děložního čípku (vyvolavatelem je lidský papillomavirus – HPV) se doporučuje provést před zahájením pohlavního života, kdy je jeho účinnost nejvyšší. Nejvhodnější období je 13 – 14 let, optimálně do 15 let. U dětí do 15 let se vytváří nejvyšší hladiny protilátek a účinnost vakcíny je proto nejlepší.
Před zahájením pohlavního života máme také nejvyšší jistou maximální účinnosti vakcíny. Schéma u všech dostupných očkovacích látek je dvoudávkové, je nutné podat obě dávky během jednoho roku, nejlépe ve schématu 0-6 měsíců (Gardasil 9 doplatek 1900,- Kč na dávku, Gardasil doplatek 280,- Kč na dávku, Cervarix – bez doplatku).
Očkování Gardasil 9 a Gardasil chrání navíc před genitálními bradavicemi.
Silgard, Cervarix (mezi 13-14 rokem hrazeno státem, ostatní věkové kategorie cca 2500 Kč – celkem 3 dávky)
Rotaviry: Rotavirové gastroenteritidy (průjmová onemocnění často provázená zvracením a horečkami) je možné preventivně omezit díky novým očkovacím látkám. V případě zájmu lze použít pro všechny děti, ale pouze nejpozději do 5 měsíců, kdy je potřebné podat celé schéma této očkovací látky.
Očkování je možné zahájit od 6. týdne u dětí, které nebyly očkované proti TBC (u těchto dětí až od 9. týdne). Toto očkování se podává rovnou do úst dítěte bez nutnosti aplikace injekce. Jedná se o perorální očkovací látku, která se podle zvolené vakcíny aplikuje minimálně ve 2 dávkách v intervalu 1-2 měsíců.
Rotarix, Rotateq,… aktuální cenu sdělíme v ordinaci
Meningokok:
Proti meningokokovým nákazám je možné očkovat s ohledem na riziko tohoto onemocnění jednak vakcínou proti meningokoku typu C, kde se první dávka doporučuje podat před nástupem dítěte do kolektivu.
Přeočkování je vhodné provést za 10 let, tedy před obdobím, kdy výskyt tohoto onemocnění ve věkové kategorii 15-19 let opět stoupá. Nově je možné použít také kombinovanou očkovací látku proti meningokoku typu A, C, Y, W 135.
Tato vakcína je zvlášť vhodná při cestách do zahraničí.
Neisvac C (meningokok typu C,… cca 900 Kč) Menveo (meningokok typu A,C,W135,Y,… cca 1400 Kč) Nimenrix (meningokok typu A,C,W135,Y,… cca 1400 Kč)
Hepatitida (žloutenka) A: V poslední době stoupá zájem o toto očkování. Populace našich předškolních dětí není proti této nemoci prakticky vůbec chráněná, poslední větší epidemie byla v ČR v období 70. let.
V posledních letech vzhledem k opakovaným povodním a migraci se objevil opět zvýšený výskyt tohoto onemocnění. Ve větším riziku jsou především předškolní děti, zvlášť vhodné je doplnit toto očkování před nástupem do kolektivu, před plánovanou cestou s dítětem na zahraniční dovolenou.
Vhodné období je od dvou let. Aplikují se dvě dávky v intervalu 12 měsíců, dále již není nutné přeočkovávat.
Havrix A (cena jedné dávky cca 800 Kč – celkem 2 dávky)
Hepatitida (žloutenka) A+B:Očkování kombinovanou vakcínou proti žloutence typu A + B – vakcínou TWINRIX. Očkovací schéma se skládá ze 3 dávek. Orientační cena do 15 let 1100Kč, nad 15 let 1 700 Kč za dávku. (příbalový leták).
Plané neštovice: Na trhu dostupná očkovací látka proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a planým neštovicím ( Priorix Tetra).
Aplikují se dvě dávky místo povinného očkování pouze proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, není tedy nutné dávat další injekce, chceme-li dítě chránit i proti planým neštovicím.
Dítě je tak chráněno již v době, kdy se s tímto onemocněním v dětském kolektivu může kdykoliv setkat. Dvoudávkové schéma proti planým neštovicím je dnes již doporučováno i pro samostatné očkování (vakcína Varilrix).
Cena jedné dávky Priorix Tetra cca 1600 Kč – celkem 2 dávky
Cena jedné dávky Varilrix cca 1400 Kč – celkem 2 dávky
Klíšťová encefalitida: Očkování proti klíšťové encefalitidě je doporučováno zpravidla u dětí od 5-ti let, individuálně lze podat i dříve, ale výskyt tohoto onemocnění v nižších věkových kategoriích je minimální.
Výskyt klíšťové encefalitidy celorepublikově stoupá a přesouvá se i do vyšších nadmořských poloh. Je nutné zvážit individuální epidemiologická rizika. Používané vakcíny se aplikují v základním 3- dávkovém schématu, první dvě dávky za 1-3 měsíce, třetí za rok.
První přeočkování je po 3 letech a každé další za 5 let.
- Cena jedné dávky (FSME-IMMUN, Encepur) 800 Kč.
- Tuberkulóza:
Očkování provádí u indikovaných dětí kalmetizační středisko KALP Pardubice nebo Hradec Králové dle dostupnnosti vakcíny po vydání doporučení na středisku. Vhodná doba po narození do 6ti týdnů věku u indikovaných, poté od 6.
měsíce věku po aplikaci základního očkování Hexavakcínou. Nejdříve se do předloktí aplikuje Mantoux II test( pondělí), poté za 3 dny (čtvrtek) se při negativním výsledku provede očkování do levého ramínka.
Na žádost rodičů není dostupné.
Chřipka: Očkování je přednostně vhodné pro děti, které trpí závažnými chronickými onemocněními dýchacích cest, ledvin, srdce, střeva, cukrovkou(v těchto případech je plně hrazené).
Očkování je možné preventivně nabídnout i zdravým dětem zvláště sourozencům chronicky nemocných dětí, za nejvhodnější období se považuje doba před výskytem tohoto onemocnění, což bývá zpravidla v podzimních měsících (od září).
Nejmenší děti, které nebyly dosud očkované by měly dostat 2 dávky v intervalu cca 6-ti týdnů až 2 měsíců, ostatní pouze 1edna dávka. Cena jedné dávky cca 350 Kč.