Jestli nesnášíte mrkev, je mi to líto. Kdo mrkev nemá rád, ten „ostrouhá“, protože dnes tu jsou mrkvové hody. Vařila jsem mrkev stereo. Je lepší dušená mrkev po česku nebo po francouzském způsobu? „Česká dušená“ je trochu okoukaná, ale i tak se ji nesluší podceňovat. Francouzská mrkvička má trochu jiný šmrnc, ale tím se zase nemusíme zavděčit domácím „klasikům“.
Všechnu mrkev jsem nechala nastoupit do kuchyně. Bylo jí dost na to, aby mi bylo jasné, že oškrabat a nakrájet tuhle početnou oranžovou skupinu bude chvilku trvat. Na „dušenou českou“ to bude proměna v kostičky, francouzská receptura si žádá hranolky tenké jako sirky. Ideálního stavu se mi nepodařilo dosáhnout, ale hranolky to byly.
Pro zajímavost jsem nakoukla do kuchařky Anuše Kejřové. Jak připravovala dušenou mrkev ona? Nečekám žádnou revoluci, protože ji dělala určitě tak, jak si ji pamatuji ze školní jídelny.
Mrkev nepatřila k jídlům, která by ve mně vyvolala nějaké zvláštní nadšení, ale naučila jsem se ji přijímat bez zvláštních emocí. V kombinaci s dušeným vepřovým masem a vařeným bramborem jsem ji alespoň z půlky porce vždycky snědla.
Pamatuji si na jiné ohavnosti školních jídelen, kterých jsem se ani nedotkla 🙂 Jak šel čas, vypěstovala jsem si k mrkvi láskyplný vztah. Nejúžasněji mi chutnala v momentě, když se mi podařilo vypěstovat si pár řádků vlastnoručně. Čerstvá mladá karotka ze záhonu, to je něco extra.
Dokonce i mladou šťavnatou natí jsem nešetřila. Pochopitelně takovou extra mrkev nemám po ruce a tak se dnes spokojím s holandskou mrkví z dovozu. Holandsko je pro ni totiž symbolické.
Holandské zahradnické umění bylo pro mrkev požehnání. Obarvili ji totiž do národní holandské barvy a jen stěží si představit, že prapůvodní barva mrkve je fialová a bílá.
Přes žlutou a červenou byla vyšlechtěna do typického mrkvového zabarvení, optimisticky oranžové. Stalo se tak v 17. století u příležitosti oslavy Viliama I. Oranžského.
Jiné barevné formy mrkve jsou ve světě stále v kurzu, ale mému oku lahodí právě ten oranžový nádech.
Kam pro kvalitní českou mrkev za dobré prachy?
Křupavé mrkvové hranolky podušené s jablečným vínem
Vynikající příloha k masu či rybě, příjemně aromatizovaná jablečným vínem nebo moštem, kterou ocení i vegetariáni.
- 500 g čerstvé mrkve
- 30 g másla
- 1 lžíce olivového oleje
- 1 lžíce cukru
- 125 ml jablečného vína nebo moštu (doporučuji Cidre Cru Bretone Doux)
- 1 lžíce dijonské hořčice (čím pikantnější, tím lepší) – může být i provensálská s česnekem
- 1 lžíce nasekané petrželové nati
- čerstvě mletý pepř
- sůl
Mrkev oloupeme a nakrájíme na tenké hranolky. V pánvi necháme rozpustit máslo, přidáme olivový olej a osmahneme mrkvové hranolky ze všech stran.
Po pěti minutách přidáme k mrkvi lžíci cukru a necháme mírně zkaramelizovat.
Zalijeme vínem nebo moštem, přidáme francouzskou hořčici a cca 10 minut mírným varem podusíme.
- Tekutina se musí skoro všechna odpařit, zůstane jen lehce zahoustlá aromatizovaná šťáva.
Podle chuti mírně osolíme, opepříme čerstvě namletým pepřem z mlýnku. K mrkvi přidáme čerstvou nasekanou petrželovou nať a můžeme podávat.
Dušená karotka na másle (nejen) podle Anuše Kejřové
Nic se od dob královen staročeské kuchyně nezměnilo. Můj recept se rozchází jen v jednom jediném bodě. Nepodlévám vodou, ale hovězím vývarem, protože dá mrkvi sílu. Do hotové podušené mrkve přidávám pár kapek citrónové šťávy, ale to už je jenom zanedbatelná drobnost.
- 500 g čerstvé mrkve (nejlépe karotky)
- 50 g másla
- 1 lžíce cukru
- 1-2 naběračky vody nebo vývaru (zeleninový, hovězí)
- 1 vrchovatá lžička hladké mouky nebo Maizena (kukuřičný škrob)
- sůl
- čerstvě vymačkaná citrónová šťáva
Mrkev můžeme nakrájen na kolečka, ale já dávám přednost drobným kostičkám. Na másle orestujeme nakrájenou, předem oloupanou mrkev a po chvilce přidáme lžíci cukru a necháme lehce zkaramelizovat.
- Zalijeme vývarem a zvolna pod poklicí cca 15 minut podusíme.
Podle potřeby doléváme malé množství tekutiny, aby se mrkev nepřipalovala. Měkkou mrkev zaprášíme moukou (nebo Maizenou), předem rozmíchanou v malém množství vody. Necháme přejít varem, dle chuti osolíme a než neseme na stůl, tak ochutíme pár kapkami čerstvě vymačkané citrónové šťávy.
Která mrkev mi chutnala víc? Bylo to tak nějak nerozhodné. Dušená mrkev mého mládí byla příjemně sladká a ta druhá měla velké osobní charisma. Jsem velký milovník dijonské a vůbec pikantní hořčice a navinulé jablečné tóny v chuti jsem si zamilovala.
Pro jistotu jsem naložila do talíře od každé pěknou porci a jako elegantní doprovod volím vařené malé zámecké brambůrky, krátce orestované na přepuštěném másle. Přichází jaro, nechybělo čerstvé domácí vejce. Z talíře mrkalo v podobě volského oka.
Trochu podušené mrkve se dá použít na přípravu vynikající krémové mrkvové polévky se smetanou a vařeným hovězím masem. Čeho je moc, toho je příliš 🙂
Co platí všude jinde, neplatí pro mrkev
Co je zdravější? Chroupat mrkev syrovou nebo vařenou? Možná budete překvapeni, ale vařená mrkev je zdravější. Ze syrové mrkve jen stěží dostaneme všechny dostupné živiny, protože je to zelenina se silnou buněčnou stavbou stěn a v syrovém stavu je vážně dost tuhá. Bylo doloženo, že při chroupání syrové mrkve naše tělo přijme jen 25 % betakarotenu.
O něco lepší hodnoty dosáhneme nastrouháním mrkve. Zcela jasně vede mrkev vařená – je to až 50 %. Mrkev krom karotenů náš jídelníček obohatí o celou řadu vitaminů skupiny B, C a E. Je bohatá na vlákninu a stopové prvky a má pozitivní vliv na náš ostrozrak.
Na co nesmíme zapomenout? Betakarotén se nepřemění na vitamin A, když nepřidáme kapku oleje.
Kam pro českou zeleninu? Když neroste na zahradě, tak pochodíte na farmářském trhu.
Symbolicky jsem uspořádala mrkvové hody v den, kdy začalo dlouhé postní období. Na pár dnů dát masu vale je fajn. Těžko bych o půstu něco povídala našemu psovi. Aby si všimnul, obrátila jsem mu poměr masa a přílohy ve prospěch rýže 🙂
Docela bych ráda věděla, jak je to s dušenou mrkví u vás doma? Připravujete ji s chutí nebo zrovna mrkev nepatří mezi vaše oblíbené zeleninové favority? U nás není mrkvových odpůrců, proto si na ni občas troufnu. Jaký je ten váš mrkvový hit?
Nejkvalitnější ovoce a zeleninu nabízely farmářské trhy, zjistil časopis dTest
Test časopisu hledal odpověď na otázku, kde lze v jednom okamžiku nakoupit nejkvalitnější ovoce a zeleninu. „Navštívili jsme velké supermarkety. Zašli do malých diskontních prodejen, do malých večerek a nakonec na farmářská tržiště,“ popisuje Jan Maryška.
Vzhledem k tomu, že ovoce a zelenina poměrně rychle podléhají zkáze, musel tentokrát časopis dTest prověřit vzorky velmi rychle. V nákupním seznamu byla například jablka, jahody, ledový salát, mrkev, okurka a rajčata. Tu samou akci zopakovat časopis dTest dvakrát, aby se podle Jana Maryšky předešlo vlivu náhody.
Testovala se zralost i kalibr
V laboratoři se nakonec sešlo na 52 vzorků. „Do 12 hodin se musely vzorky předat do laboratoře a ještě ten den došlo k senzorickému zhodnocení, aby se zjistilo v jakém stavu, chuťovém, vzhledovém a v jakém stavu čerstvosti to zboží bylo v okamžiku, když jsme ho z obchodu přinesli,“ upřesňuje Jan Maryška.
A na jaká kritéria se dTest zaměřil? Podle Maryšky na ta, která ukazují spotřebitelskou kvalitu ovoce a zeleniny. „Proto jsme dělali především senzorické hodnocení, které mělo největší váhu,“ zmiňuje.
Testovala se ale také například zralost, která se zjišťuje podle cukru ve šťávě. Prověřoval se i takzvaný kalibr, tedy míra velikosti plodů.
Jan Maryška upřesnil, že 41 procent z testovaného zboží pocházelo z České republiky, významná část připutovala ze Španělska a Itálie.
„Bio“ versus „nebio“
Časopis dTest se podíval i pesticidy, podle Jana Maryšky je ale zkoumal spíše okrajově. Tesováním prošla bio mrkev a bio okurka. Dobře to dopadlo podle redaktora Maryšky zejména pro okurku. „Bohužel u mrkve jsme narazili na jednu pesticidní látku. Naštěstí byl nález tak nízký, že se ještě nejednalo o porušení zákonných zásad pro bioprodukci,“ uvádí Maryška.
Překvapivé byly ale podle něj analýzy jahod. Testovaly se jak jahody z farmářského trhu, tak i ze supermarketu. „Jahody v supermarketu byly naprosto čisté. V podstatě by se dalo říct v biokvalitě.
Tam jsme nenašli ani jednu pesticidních látku, no a u těch farmářských trhů jich bylo šest naráz,“ popisuje Maryška.
Zároveň ale dodává, že farmářské jahody byly sice pesticidy ošetřeny, ale jednalo se o povolené látky a žádná nepřekročila svůj limit.
Jak vybrat?
I přes toto zjištění z testů vyšly ovoce a zelenina z farmářských trhů nejlépe. Zároveň ale také nejdráž. „Nicméně kvalita té ceně odpovídala,“ upozorňuje Maryška. Nákup z trhu podle redaktora časopisu dTest nejlépe chutnal a byl na tom dobře i z hlediska kalibru zboží. Časopis se na trzích zaměřil přímo na farmáře pěstitele, aby předešel nákupu zboží od různých přeprodejců.
- Výsledky dTestu:
- ● nejkvalitnější ovoce a zelenina pocházely z farmářských tržišť, mínus byla vysoká cena
- ● v malých večerkách se dalo sehnat zboží levněji než v supermarketech
- ● nejméně se v testu dařilo zboží z diskontních prodejen
A čeho by si měli nakupující u ovoce a zeleniny všímat, aby vybrali kvalitní zboží? Podle Maryšky je to i otázka zkušeností. Jablka by neměla být otlučená, při výběru jahod je potřeba kontrolovat, zda balení neobsahuje pomačkané kusy a jestli se v něm neobjevují třeba plísně. Okurky by neměly mít měkké konce a rajčata otlaky nebo plíseň.
„U ledových salátů bychom měli dávat pozor, aby nebyly příliš polámané a otlučené. U mrkve si zase můžeme všímat černých konců nebo nadměrných prasklin,“ radí Maryška.
Mrkev je mrkev. Trhy na Jiřáku dostane Správa zbytkového majetku
Správa zbytkového majetku, tak se jmenuje firma, která bude nakonec letos provozovat farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Jejím jediným akcionářem je Praha 3 a jejím hlavním úkol správa bytových a nebytových prostor města, především sídliště na Jarově.
Zajišťuje dodávky tepla, elektřiny, úklid, opravy, předepisuje nájemné a hlídá neplatiče. Tahle absurdita začala na sklonku loňského roku.
Radní Alexander Bellu (ODS), který za trhy na Jiřáku odpovídá, se rozhodl, že na jejich provozovatele uspořádá soutěž – zdůvodnil to tím, že spolek Archetyp manželů Šárky a Jiřího Sedláčkových nemůže mít na trhy monopol.
Archetyp kdysi farmářské trhy – nejenom na Jiřáku, ale také na Náplavce a na Kubáni – vydupal ze země. Sehnal farmáře, dokázal hlídat kvalitu produkce, udělal zdravému lokálnímu jídlu reklamu. A přesvědčil politiky Prahy 3 (Jiřák), Prahy 2 (Náplavka) a Prahy 10 (Kubáň), že mají trhy podporovat.
Trhovci i zákazníci byli spokojeni. Fakt, že Archetyp dělá svou práci dobře, se projevil i jinak: když mu Praha 10 Kubáň vzala a začala ji provozovat sama (prostřednictvím městem vlastněné firmy Majetková a.s.), šla úroveň rapidně dolů. Farmáře začali vytlačovat překupníci a zákazníků ubylo.
Ragby s kuchyní
Proti soutěži o Jiřák přitom nikdo moc nekřičel. Archetypu před sedmi lety Praha 3 výrazně pomohla, nakoupila stánky, dovedla na náměstí vodu a elektřinu. Zpočátku nechtěla od spolku ani peníze. Trhy ale začaly vydělávat, před dvěma lety se proto radnice dohodla s Archetypem, že jí bude platit sto tisíc korun měsíčně.
Od trhovců – na Jiřáku jich smí být v jeden den pětadvacet a trhy jsou čtyři dny v týdnu – může vybírat maximálně tisícikorunu za den, ale i tak se trhy staly pro provozovatele výdělečným projektem. Trhovci i zákazníci to Sedláčkovým přáli; trhy byly jejich projekt, proč by na nich po letech práce nemohli také něco vydělat.
Čtěte také: Zase dělají z lidí hlupáky
Bouři nevole ovšem vzbudil vítěz soutěže. Stala se jím zcela neznámá firma World Production, spící skořápka, kterou jistý Radek Franc koupil pouhý týden předtím, než radnice vyhlásila soutěž.
O Francovi se nedalo dohledat nic jiného než to, že bydlí v paneláku na sídlišti v pražských Petrovicích a kdysi za Petrovice hrával ragby.
Nejenže Franc neměl žádné zkušenosti s trhy, nechtěl ani mluvit o svých představách – novinářům i rozzlobeným občanům se vyhýbal (krátce po oznámení vítěze vznikla na Praze 3 petice, kterou podepsaly tisíce lidí).
Místostarosta Bellu hájil France tím, že s ním bude kooperovat firma CH Catering Josefa Cincibuse, která je v gastronomii zkušená – na Praze 3 provozuje velkokapacitní kuchyň v domě s pečovatelskou službou, připravuje pro zastupitele občerstvení a pořádá pro město vinobraní či masopust (viz text Ragby na Jiřáku v tištěném Respektu).
Občany to moc neuklidnilo, naopak. Cincibusovy trhy jsou totiž šité horkou jehlou a mají blíž k všudypřítomnému trdelníku a svařenému vínu než ke snaze přivést do města lokální výrobce s poctivým jídlem.
Smlouvu s novým provozovatelem World Production měla podepsat starostka Vladislava Hujová (TOP 09). Petice s tisíci podpisů jí ale ruku zastavila.
Na konec ledna pak svolala mimořádné zastupitelstvo, které mělo petici projednat.
Starostka bez názoru
Je středa odpoledne, mimořádné zastupitelstvo právě začíná, zájem lidí je tak velký, že stojí i na chodbě, do jednacího sálu se nevejdou.
„Jak se Správa zbytkového majetku najednou přesměruje na to, že bude objíždět pěstitele brambor?“ ptá se politiků jeden z občanů.
„Stane se to, co se stalo na Kubáni – jsou tam příšerné věci a lidi tam přestali chodit. Nevěřím, že správci nemovitostí budou dělat trhy s citem a láskou.“
Slovo si bere jeden z trhovců Jiří Jakoubek, jehož rodina pěstuje jahody v Kunraticích, a vysvětluje, co se na Kubáni přihodilo. Městská Majetková a.s. přestala dohlížet nad tím, zda prodejci jsou opravdu pěstitelé, stačilo, že si formálně pronajali pár metrů půdy – a neblahý výsledek se dostavil. Trh opanovali překupníci, kteří ovoce a zeleninu dováželi z Polska.
Opozice Žižkov nejen sobě, která sdružuje zelené, lidovce a starosty, pak navrhuje řešení. Trhy by ještě letos provozoval Archetyp, teprve na rok 2018 by proběhla soutěž – ale podmínky budou nastavené tak, že z ní vyjde důvěryhodný provozovatel. Vládnoucí koalice – v radě je po třech zástupcích ODS, ČSSD a TOP 09 – nechce o něčem takovém ani slyšet.
Místostarosta Bellu zopakuje, že Archetyp radnice nemůže protežovat. Radní Ivan Holeček (ČSSD) jde ještě dál.
„Trhy jsou velký byznys, jde jen o to někomu přihrát miliony,“ říká a má tím zřejmě na mysli, že lidé organizující petici chtějí ty miliony přihrát Archetypu.
Když Holeček navíc zauvažuje, že na to, aby poznal, jestli „je mrkev taková nebo taková“, nepotřebuje provozovatel zkušenosti, ozve se sálem pískot.
ODS si myslí v podstatě totéž. Její zastupitel Tomáš Kalivoda, který je zároveň předsedou představenstva Správy zbytkového majetku, má jasno: jeden zaměstnanec dostane na starost kontakt s farmáři, to bude manažer trhů, druhý, technik, bude na náměstí. Riziko, že to lidé bez zkušeností nebudou umět, nebo je to nebude bavit, si zjevně nepřipouští.
Starostce Vladislavě Hujové (TOP 09) je situace očividně nepříjemná a nechce říct tak ani tak. Když opoziční zastupitelé položí dotaz: „A jak to vidíte vy, paní starostko, co je podle vás nejlepší řešení?“, opáčí: „Končím diskusi.
Svůj názor projevím hlasováním.
“ Jenže nijak přesvědčivý názor nakonec starostka neprojevila: když se hlasovalo o návrhu opozice, aby se trhy nechaly ještě rok Archetypu a soutěž na provozovatele od roku 2018 byla opravdu dobře připravená, starostka se zdržela.
Jak budou vypadat trhy pod taktovkou Správy zbytkového majetku, zažijí lidé už brzy, zhruba v polovině února.
Farmářské trhy nezaručí biokvalitu, ukázal test. Překvapily jahody s dávkou pesticidů
Dražší skutečně bývá někdy lepší. A zdaleka ne vše, co je označeno jako „bio“, je bez pesticidů. To jsou závěry aktuálního průzkumu spotřebitelské organizace dTest, která vyzkoušela ovoce a zeleninu nakoupené v jediný den na českém tržišti, v supermarketu, diskontu, večerce a pro porovnání také v německém obchodě.
Salátová okurka, mrkev, ledový salát, rajčata, červená jablka a jahody. Nákup šesti druhů ovoce a zeleniny proběhl na přelomu května a června a celkem bylo do laboratoře odesláno 52 vzorků. Pro úplnost byly do srovnání zahrnuty i bioprodukty, autorům testu se nicméně podařilo sehnat pouze biookurky a biomrkev.
„Testování a nákup vzorků proběhly podle přesně daných pravidel. Během jediného dne jsme navštívili devět obchodů a ve všech nakoupili podle připraveného seznamu,“ popisuje šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.
Každý typ prodejny měl dva zástupce – u velkých supermarketů to byly řetězce Globus a Kaufland. Diskontní prodejce reprezentovaly Penny Market a Lidl. „Poté jsme nakoupili u dvou různých trhovců a zašli do dvou večerek. Devátou zastávkou byla německá pobočka řetězce Lidl,“ dodává Hoffmannová.
Rajčata bez chuti, nahořklá mrkev
Nejvyšší váhu přisoudilo deset hodnotitelů senzorickému hodnocení. Sledovali vzhled, barvu, chuť, vůni, texturu či konzistenci, intenzitu vad a celkový dojem vybraného ovoce a zeleniny.
„Zásadní nedostatky se při ochutnávce neobjevily, nicméně nelze mluvit ani o bezchybnosti. Mrkve a okurky trápila nahořklá příchuť, u rajčat zase vadila prázdnost chuti. U balených jablek se hodnotitelé pro změnu setkávali s hnilobou a otlaky,“ shrnuje výsledky organizace.
Pokud jde o bioprodukty, nedařilo se biomrkvi, které byla vytýkána nahořklost.
Laboratoř zjišťovala také zralost skrze měření takzvané refraktometrické sušiny vymačkané šťávy vzorků. Analýza přitom ukázala, že v době testování byla nejzralejší jablka, nejméně pak okurky. Zároveň ovšem vyšlo najevo, že různé prodejny nabízely zboží v podstatě srovnatelné zralosti.
Rozdíly v kalibru
Obchodní specifikace testovaných produktů se skládá jednak z jakostní třídy, jednak z kalibru.
Evropské nařízení pro vybrané druhy ovoce a zeleniny má dvě až tři jakostní třídy, které jsou definované minimálními požadavky na kvalitu.
U zboží druhé třídy se přitom toleruje vyšší výskyt vad tvaru a vzhledu než u první, potažmo výběrové třídy.
O třídě jakosti jablek, rajčat a jahod musí být zákazník při nákupu informován na etiketě, a to jak u baleného, tak i volně nabízeného zboží. Testované vzorky přitom deklarovaly jako první jakost.
Kalibr zase definuje velikost plodů. Údaj lze nalézt na etiketách a obvykle se uvádí jako příčný průměr plodu v nejširším místě nebo jako hmotnost jednoho kusu.
Právě měření kalibru podle autorů ukázalo největší rozdíly u jablek, která se lišila velikostně až o 2 cm v průměru a až dvojnásobně na váze v závislosti na místě prodeje. „Zvlášť důležitý je kalibr u zboží prodávaného po kusech. Například cena hlávky salátu ve večerkách a diskontech byla shodná, ovšem díky vyšší hmotnosti vyšly výhodněji ty z diskontních prodejen,“ dodává Hoffmannová.
Rozdíly v kalibru byly na první pohled nejvýraznější také pokud jde o srovnání českých a německých vzorků. Až na jahody a rajčata se v Německu prodávaly těžší a větší kusy a zboží bylo, s výjimkou ledového salátu a okurek, dražší.
„V celkovém hodnocení se však s převahou 4 : 2 lépe dařilo vzorkům zakoupeným v Česku. Zásluhu na tom mělo především jejich lepší senzorické hodnocení,“ připomíná dTest.
Biomrkev s pesticidy
Ovoce a zelenina podstoupily také analýzu pesticidů. Laboratoř prověřovala přítomnost až 700 látek u vzorků biomrkve, biookurek, vzorku jahod z trhu a vzorku jahod ze supermarketu.
„Očekávali jsme absolutní čistotu ekologické produkce. Překvapil nás proto nález difenoconazolu u biomrkve italského původu, a to na samé hranici tolerovaného limitu,“ upozorňuje Hana Hoffmannová.
- Překvapivé byly i výsledky jahod z farmářských trhů, u kterých analýza odhalila přítomnost šesti pesticidů. I když šlo o povolené látky a jejich koncentrace nepřekročily zákonné limity, ukazuje to na fakt, že farmářské trhy automaticky neznamenají biokvalitu,“
- Aktuální data Českého statistického úřadu přitom ukázala, že některé ovoce v červenci oproti předchozím měsícům výrazně podražilo.
- Ceny vybraného ovoce a zeleniny v Česku
| Druh ovoce/zeleniny | Množství | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec |
| Jablka konzumní | 1 kg | 31.45 | 32.75 | 33.75 | 36.17 | 38.87 | 41.34 | 43.12 |
| Pomeranče | 1 kg | 31.99 | 30.14 | 32.52 | 39.51 | 43.89 | 48.21 | 48.28 |
| Citrony | 1 kg | 46.23 | 46.93 | 51.10 | 69.90 | 77.30 | 75.68 | 71.53 |
| Banány žluté | 1 kg | 32.32 | 33.24 | 32.08 | 32.58 | 30.55 | 32.01 | 29.07 |
| Konzumní brambory | 1 kg | 18.95 | 18.47 | 21.08 | 19.38 | 20.73 | 22.33 | 16.04 |
| Zelí hlávkové bílé | 1 kg | 21.41 | 21.37 | 21.31 | 21.26 | 21.85 | 22.60 | 19.71 |
| Okurky salátové | 1 kg | 49.36 | 69.31 | 55.49 | 42.71 | 42.42 | 41.53 | 44.97 |
| Papriky | 1 kg | 65.12 | 72.85 | 72.19 | 89.18 | 91.89 | 73.69 | 61.41 |
| Rajská jablka červená kulatá | 1 kg | 59.35 | 56.63 | 59.14 | 64.57 | 54.47 | 41.24 | 38.40 |
| Květák bílý celý | 1 kus | 46.85 | 45.89 | 39.42 | 66.24 | 65.61 | 58.45 | 36.71 |
| Mrkev | 1 kg | 18.82 | 18.83 | 19.53 | 22.23 | 25.48 | 26.18 | 23.41 |
| Cibule suchá | 1 kg | 18.37 | 19.41 | 19.42 | 21.62 | 20.69 | 27.02 | 23.10 |
Zdroj: ČSÚ
Například cena pomerančů oproti květnu vzrostla o více než 12 korun na 48 korun za kilogram a konzumní jablka o 15 korun na 43,12 koruny za kilogram. Cena salátových okurek se oproti červnu zvýšila z 41,50 na 45 korun za kilogram.
Rajská jablka, květák nebo mrkev naopak zlevnily. Cena klesla také u konzumních brambor, které byly k dostání za 16 korun za kilogram.
Video: Květák za stovku? Vysoké ceny jsou nová realita, budeme si muset zvyknout, říká Pýcha
21:20
Na drahé ovoce a zeleninu si budeme muset zvyknout, evropská politika má za cíl přecházet na ekologické zemědělství bez pesticidů, říká Pýcha. | Video: DVTV, Emma Smetana
Kam za farmářskými produkty? Na trhy
27. února 2013
(šef) – O čerstvou zeleninu, vejce, sýry a další produkty je vždycky zájem, zvlášť pokud mají prvotřídní kvalitu a chuť a pocházejí z místních zdrojů. Farmářské trhy dávají příležitost nakoupit dobré zboží a ještě podpořit výrobce z našeho regionu. Na Kotlářské ulici a v Medlánkách se stánky otevíraly i v zimě, jinde se první trh teprve chystá.
Farmářské trhy na Kotlářské ulici, organizované Regionální agrární komorou Jihomoravského kraje, nepřerušily svoji kontinuitu ani přes zimu a konají se stále každý lichý pátek od 8.30 do 15 hodin. Najdete je v dolní části ulice, před výškovou budovou. Na ty nejbližší se můžeme vydat 1. března a dále každý lichý týden v pátek.
Co všechno se bude prodávat, lze zjistit na stránce www.kisjm.cz, mezi aktuálními články najdete ke konkrétnímu datu seznam přihlášených pěstitelů, výrobců a prodejců. „Chceme vždy před trhem na našich stránkách zveřejňovat, kteří prodejci se zúčastní, aby si lidé mohli přijít nakoupit přesně to, o co mají zájem,“ potvrdila Eva Chromečková z agrární komory.
„Zájem ze strany prodejců je velký, pokaždé máme aspoň patnáct dvacet stánků. V zimě bývá větší nabídka masa a uzenin, v polovině února jsme měli na trhu dokonce celou zabijačku se vším všudy,“ uvedla.
Kromě toho zde bylo k dostání chlazené králičí maso z králičí farmy, ale také ovčí sýry a brynza, víno z černého rybízu, zdravé výrobky z rakytníku, koření, čaje a další.
Podobně to mají v Medlánkách: farmáři a místní producenti se sjížděli před Sýpku i během zimy každou druhou sobotu. Nabízeli i neobvyklé produkty, například pštrosí maso, jeřabinové víno nebo rakytník. Další trh bude 9. března, od 10 do 16 hodin.
V polovině února se otevřel první letošní Královopolský trh na Husitské ulici. „Loňské Erbovní slavnosti s Erbovními trhy měly mezi občany dobrý ohlas, takže jsme se rozhodli pořádat trhy pravidelně,“ řekla Olga Pelcová z královopolské radnice. Nejbližší trh se má konat 2. března, další 16. března – vždy dopoledne. Všechny termíny jsou zveřejněny na stránkách www.kralovopole.brno.cz.
V březnu trhů začne přibývat
Farmářský trh v Bystrci na Přístavní ulici u Santonu si už vytvořil dobrou pověst. „První letošní trh pořádáme 24. března, bude stejně jako loni od 8 do 13 hodin,“ informovala Eva Lavičková. Nabídka bude široká: od zeleniny, přes maso a sýr až po byliny, med a koření.
Ani Líšeň nezůstane pozadu, loni se tu farmářské trhy osvědčily, a tak se v prostoru nad zastávkou Jírova v březnu znovu otevřou: poprvé 16.3, další 13. dubna a dále pravidelně každý měsíc až do 14. prosince. „Smyslem je nabídnout produkty se značkou Regionální potravina Jihomoravského kraje.
Mezi ně patří nejen garantované biopotraviny, kvalitní maso, poctivé uzeniny a klobásy přímo od farmářů, ale i čerstvé ryby, sýry, chleba a pečivo z obilí, které vyrostlo na našich polích. Sortiment je obohacen o domácí vejce z podestýlky, sezonní zeleninu a ovoce, marmelády, džemy, mošty a med,“ shrnul starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan.
Posledních vánočních trhů se zúčastnilo více než 50 prodejců.
V dubnu zajdeme na Římské náměstí a do Starého Lískovce
Starolískovecké farmářské trhy zahajují v sobotu 6. dubna, najdete je na stejném místě jako loni – na parkovišti nad tramvajovou zastávkou Osová.
„Zájem občanů i producentů byl velký, proto jsme se rozhodli pokračovat,“ potvrdil místostarosta městské části Jiří Dvořáček. „Trhy se už staly nedílnou součástí života obyvatel Starého Lískovce,“ uvedl.
Pořadatelem je zde občanské sdružení Živý Lískovec, bližší informace o trzích najdete na stránce www.zivyliskovec.eu/.
A uprostřed města? Za mrkvemi, celerem a dalšími produkty od místních pěstitelů se vydejme na Římské náměstí – letos poprvé v sobotu 6. dubna. Na stejném místě se budou opakovat vždy první sobotu v měsíci, poslední 5. října.
„Bude tam podobně jako loni dvacet až třicet prodejců,“ informoval mluvčí Brna-středu Roman Burián. „Počítáme i s doprovodným kulturním programem – například divadlo, dílny a podobně,“ dodal.
Více informací k Římskému náměstí lze najít na stránce www.farmarske-dny.cz.