Lovec padělků firmy Adidas Petr Kožuch měl letos rekordní sezonu: čtvrt milionu falzifikátů odhalených v průběhu jediného roku, to tu ještě nebylo. Ve srovnání s předchozím rokem 2002 se počet zabavených padělků na českém území zdvojnásobil. Úlovek vesměs pochází z tržnic provozovaných v ČR asijskými stánkaři.
V honbě za „kořistí“ letos Petr Kožuch najezdil takřka sto tisíc kilometrů napříč republikou.“Firma Adidas nepovoluje stánkový prodej svého zboží. Kdykoli proto na tržišti uvidím sportovní oblečení, tašky nebo obuv se třemi proužky a černým květem lotosu, je mi okamžitě jasné, že to nemůže být originál.
Leda by to bylo zboží kradené,“ říká Petr Kožuch, který má v popisu práce ochranu duševního vlastnictví firmy a je pověřen k jednání s policií a celníky. Dohlíží také, aby legální prodej značkového zboží probíhal v kulturním prostředí. To ale tržiště rozhodně neposkytuje.
Řádnému zdanění dnes v ČR uniká každý třetí kus textilu, každá pátá krabička cigaret a každá desátá láhev alkoholu. Jsou pašované, padělané nebo nelegálně vyrobené.
FALEŠNÝ ORIGINÁL. Recept na odhalování padělků se zdá být jednoduchý. Dokázat, že stánkaři skutečně nabízejí padělek, je už komplikovanější procedurou.
Teprve podle ochranných prvků, jimiž je originální zboží vybaveno podobně jako bankovky, odborníci poznají, zda se zboží pyšní značkou oprávněně či nikoli. Ale když celníci zasahují, jdou zpravidla najisto.
„Ještě se mi nestalo, že bychom při kontrole zabavených výrobků našli byť jediný originál,“ prohlašuje mluvčí Celního ředitelství Brno Jaroslav Moravec. K akcím na tržištích a následnému zkoumání pravosti výrobků celníci vždy zvou zástupce majitelů ochranných známek. Zástupci firem celníky pravidelně školí, jak poznat pravost zboží.“Část identifikačních značek je obchodním tajemstvím firmy,“ vysvětluje Kožuch, proč při instruktážích celníků a České obchodní inspekce prozrazuje pouze některé z ochranných prvků. Některé ochranné prvky ani nejsou viditelné. Bývají ukryty ve švech a lze se k nim dostat pouze při rozpárání zboží.
DANAJSKÝ DAR. Čeští celníci letos ve spolupráci s policií a obchodní inspekcí vykonali 400 kontrol na tržištích a počty zabavených padělků značkového textilu, galanterie a obuvi jdou do milionů. V novele tzv. protipirátského zákona nyní poslanci navrhují, aby se falzifikáty už neničily ve spalovnách, ale po odstranění falešných emblémů sloužily k humanitárním účelům.
„Nám nevadí, když zabavené zboží skončí v dětských domovech a domovech důchodců. Ale nedovedu si představit, kdo ty nášivky odpáře a kdo ohlídá, aby část zboží neskončila u překupníků,“ říká Kožuch. Dalším úskalím je problematická kvalita zboží. Padělky mohou obsahovat zdravotně závadné materiály. V barvivech bývá nebezpečný formaldehyd. „Kdo bude zkoumat složení zabaveného zboží?“ ptá se Petr Kožuch.“Obuv nevyhovuje hygienickým a ortopedickým nárokům, takže by se zabavené zboží mohlo stát danajským darem,“ upozorňuje na úskalí poslaneckého návrhu.
NĚMCI STÁNKŮM NEPŘEJÍ. Překvapivé je, že nejčastějšími odběrateli falšovaného značkového zboží jsou němečtí turisté. Nejvíc padělků Petr Kožuch nachází v tržnicích podél hranice s Německem.
„V Německu je prodej textilu ve stáncích zakázán. Tamější občané si však potrpí na značkové zboží a po jeho původu v pohraničních tržnicích v Česku se nepídí, protože je levné,“ odpovídá Petr Kožuch na otázku, proč se tedy stánkaři za svými klienty nepřesunou na druhou stranu hranice.“V Polsku si místní trhovci pečlivě hlídají konkurenci a prodejce falešných značek mezi sebe nepustí,“ vysvětluje, proč jsou padělky fenoménem českých tržišť. I když se padělky zabaví, bývá těžké prodejce postihnout jinak než konfiskací zboží. Prodejci před celníky a inspekcí uprchnou. Stánky bývají vedeny na jména lidí, kteří už dávno v Česku nejsou.
ZÁKON PŘIŠEL POZDĚ. Na prodeji falšovaného zboží se podílejí důmyslně vybudované řetězce lidí. „Držel jsem v ruce tričko fakturované při dovozu za 1,19 Kč, které se ve stánku prodávalo za 250 korun. Mezitím několikrát změnilo majitele, kteří postupně zvyšovali jeho cenu. Dokázat daňové úniky je nemožné, protože asijští trhovci nevedou účetnictví.“
Majitele ochranných známek zastupuje v Česku mimo jiné právní kancelář Rott, Růžička a Guttmann. Petr Holý z této kanceláře vysvětluje rozsah nelegálního byznysu tím, že v ČR byl protipirátský zákon schválen až v roce 1999, kdy nám hrozilo, že se dostaneme na černou listinu WTO. Teprve od té doby se podařilo snížit podíl plagiátů značkového zboží z 90 na 40 %. Nejvíc padělků k nám podle něj přichází z Hongkongu a Turecka, kde proti nim neexistují zákony.
PLAGIÁTY DEFORMUJÍ TRH. Viceprezidentovi Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Jiřímu Kohoutkovi vadí plagiáty tím, že deformují trh. „Zastírají skutečnou hodnotu zboží,“ říká. Padělky však nejsou jediným nešvarem tržišť.
„Levné zboží, které se tam prodává, je buď pašované, nebo dovozci na hranicích deklarovali nižší než skutečnou hodnotu, případně část zásilky zatajili. Zvyšuje se i podíl textilu, který asijští migranti šijí v ilegálních dílnách přímo na území ČR. V těchto výrobnách mají zaměstnanci hubenou mzdu a majitelé za ně neodvádějí pojištění a daně. Pro naše odvětví jsou důsledky takového nelegálního podnikání zničující. Domácí textilky v nerovné konkurenci krachují a lidé přicházejí o práci,“ poznamenává Kohoutek trpce nad statistikou asociace s klesajícími počty domácích podniků a jejich zaměstnanců.
ZBOŽÍ ODNIKUD. Kouhoutek odhaduje, že každý třetí kus oblečení v Česku uniká zdanění.
„Z rodinných účtů Českého statistického úřadu jsme zjišťovali, jaká je spotřeba textilu a odívání v Česku, a tyto údaje porovnali s prodeji tuzemských výrobců a objemy dovezeného zboží.
Zjistili jsme, že třetina předpokládané spotřeby textilu nemá doložený původ, prostě přichází odnikud. Na clu a daních státu uniká 6,5 miliardy korun ročně,“ odhaduje Kohoutek.
Jiří Kohoutek oceňuje aktivitu celníků na tržištích, ale soudí, že zakročit měli už na hranicích. Nápadně nízké ceny v celních dokumentech by měly hned varovat. Deklarované ceny nemohou pokrýt ani náklady na surovinu.“Před časem jsme prosadili vyhlášku, která obsahovala jednotkové ceny nejčastěji dováženého oblečení. Vycházeli jsme z cen textilních surovin na burze a minimální ceny práce. Jenomže byla po devíti měsících zrušena,“ vybavuje si její neslavný konec Kohoutek.“Náš člověk si neumí představit, jak směšné jsou ceny práce v Asii. Dovozci dokážou nízkou cenu svého zboží na celnici obhájit a doložit,“ tvrdí celník Jaroslav Moravec.
ŘEŠENÍ V NEDOHLEDNU. Odstranit černé podnikání na tržištích by mohly registrační pokladny. Ty ale Parlament zatím odmítá. Možná pomůže náš vstup do Evropské unie. EU má na dovoz textilu z nečlenských zemí kvóty a do nich se budeme muset vejít i my, takže naše liberalizace skončí. WTO však navrhuje, aby od roku 2005 byla podobná omezení zrušena.
Jednodušší by možná bylo s prodejem textilu na tržištích skoncovat, jako je tomu v Německu. Jenže to by tvrdě narazilo na odpor obcí, které z pronájmu tržnic profitují. Už teď města a obce nelibě nesou, že od nového roku se v tržnicích nebude smět prodávat alkohol a cigarety, což vyplývá z nového zákona o spotřební dani. Zákon prosadila vláda, aby zamezila daňovým únikům z prodeje pašovaných cigaret a nelegální výroby lihovin.
ČERNÝ LÍH. Unie výrobců lihovin odhaduje daňový únik z ilegálně vyrobeného alkoholu na 3,5 miliardy korun ročně, což představuje asi 12 milionů litrů čistého lihu. Při spotřebě deseti litrů lihu na osobu a rok by to znamenalo, že zhruba každá desátá prodaná láhev tvrdého alkoholu pochází z nelegální produkce.
Podle místopředsedy asociace Vladimíra Steinera z božkovské likérky Stock se k produkci načerno vyrobeného alkoholu používá nezdaněný líh ze zahraničí. Hotové výrobky končí, jak jinak, opět v tržnicích. Svědčí o tom nález pěti tisíc prázdných láhví a stejného počtu etiket Fernet Stocku a tuzemského rumu božkovské likérky, které letos v září odhalili celníci během dosud nejrozsáhlejší razie v Praze-Písnici. Zdejší areál firmy Sapa slouží jako velkosklad asijských trhovců a nález byl vedlejším produktem akce, v jejímž průběhu bylo zabaveno několik set tisíc padělků značkového textilu a obuvi. Přivolaný zástupce likérky potvrdil, že láhve i viněty jsou pravé.“Ověřujeme si v obchodním rejstříku, zda firmy existují, a s odběrateli máme uzavřené smlouvy,“ říká mluvčí sklárny Vetropack Moravia Naďa Dolejská. Kategoricky odmítá možnost, že by podnik láhve prodával anonymnímu odběrateli. Pochybuje také o tom, že by u nás existovala tajná sklárna, která by dokázala napodobit jejich výrobky. Každá láhev je na dně opatřena speciálním znakem, podle kterého se pozná její původ.Vladimír Steiner tak kategorický není. „Etikety lze vytisknout kdekoli a také láhve nejsou problém,“ tvrdí.Radek Hejl z likérky Fruko Schulz v Jindřichově Hradci říká, že padělek jejich rumu objevil dokonce i v supermarketu a na etiketě nechyběl ani ochranný hologram.“Pokud však někdo prodává láhev tuzemáku za 60 korun, tak něco není v pořádku, protože samotná spotřební daň a DPH činí 57 korun,“ upozorňuje Hejl.Vladimír Steiner zákaz prodeje lihovin v tržnicích vítá, avšak k navrhovanému kolkování lihovin je skeptický. „Falšují se kolky u cigaret, budou se falšovat i kolky u lihovin,“ soudí.
JDE O MILIARDY. O kolik stát přichází z nelegálního prodeje cigaret, lze jen tušit. Vedoucí oddělení celních a daňových podvodů z Generálního ředitelství cel Josef Novák říká, že jde o miliardy korun.
Pašovaná je podle něj každá pátá krabička. Údaj pochází z Anglie a převzaly ho všechny evropské státy.
Britští celníci před třemi lety po skončení mezinárodního fotbalového zápasu na stadionu pečlivě sesbírali prázdné krabičky a podrobně prozkoumali jejich původ a pravost kolků.
„Chodit po nádražích a vybírat odpadkové koše nebudeme,“ odmítá podobnou metodiku zjišťování Novák. Čeští celníci prý vycházejí z údajů o zadržených cigaretách v Maďarsku, na Slovensku a v Německu, které britskou statistiku potvrzují. Poznatky z razií v českých tržnicích jsou přesto pozoruhodné.“Cigarety prodávané v Praze mají falešné kolky, ale jsou aspoň pravé. Při hranici s Německem jsou padělkem i samotné cigarety. Vyrábějí se z podřadného čínského tabáku, který se k nám pašuje v zásilkách s textilem a obuví,“ uvádí Novák. Na snímcích pak demonstruje vybavení dvou ilegálních manufaktur, které celníci odhalili během akce Maršál na Chomutovsku a v Káraném u Prahy.
TAJNÉ DÍLNY. Vidíme pytle s tabákem, který vietnamští dělníci ručně balili do cigaretových papírků, opatřovali filtry a poté ukládali do krabiček.
Bez použití lisu jich tam však dokázali vecpat pouze 19 místo obvyklých dvaceti kusů. Jedinou mechanizací byla žehlička, kterou uhlazovali celofán na obalech.
Nepravá marlbora a camelky byly určeny k prodeji německým turistům na západočeských tržištích.
„Odborníci teď zkoumají původ použitého materiálu, barev a tiskařskou techniku padělaných kolků,“ upřesnil Novák. Padělané cigarety a kolky jsou podle něj problémem v celé Evropě, jak zjistil během stáže v Evropském úřadu pro boj s podloudnictvím. Čína a další státy jihovýchodní Asie zaplavují Evropu obrovským množstvím padělaných cigaret, což ohrožuje ekonomiku Unie jako celku. EU proto chystá speciální program pro potírání obchodu s padělky.Od nového roku spotřební daně u cigaret, ale i alkoholu a pohonných hmot vzrostou a jejich výběr přebírají od finančních úřadů celníci. Josef Novák ujišťuje, že si na padělatele došlápnou. Podle hlavní ekonomky Volksbank Markéty Šichtařové však zvýšená daň povede jen k dalším únikům. „Černá ekonomika je průvodním jevem států s vysokou mírou zdanění,“ říká.
Cigarety s nechutným tabákem a alkohol s usazeninami. Jak poznat padělky?
Hlavní obsah
Stále víc Čechů kouří pašované nebo falešné cigarety a často o tom ani nevědí. Klasickým příkladem je, že si někteří z nich pochvalují levnou koupi, aniž by věděli, že jde o padělek. Pak jsou překvapení, že jim cigarety nechutnají.
„Mezi nejčastěji padělané cigarety patří značka Marlboro, protože jsou z důvodu výše spotřební daně drahé a padělatelé na nich realizují nejvyšší zisky. Dále jsou to LM, nebo značka R1. Cena se pohybuje okolo pětiset korun za karton, což je zhruba tři sta až čtyři sta korun rozdíl oproti originálu,“ říká expertka na boj proti padělkům ze společnosti M2C.
Padělky putují do Česka nejčastěji ze zemí východní Evropy, především z Ukrajiny, Moldávie nebo Ruska. Daňové zatížení v těchto zemích je nižší než v České republice. Následně jsou padělky prodávány ve večerkách, trend prodeje ale také narůstá na internetu. Padělané cigarety se prodávají na tržnicích, i přesto, že je u nás jejich stánkový prodej zakázaný.
„Kvalita u horších padělaných cigaret, které tvoří 80 až 90% padělků, je výrazně jiná. Podle rozboru bylo zjištěno, že se tam velmi často dostávají zvířecí, ale i lidské výkaly, různé chemické látky, plísně nebo roztoči, což ovlivní celou chuťovou složku cigarety. Podle tabáku to však laik pozná velice špatně,“ dodává odbornice společnosti M2C.
Padělané cigarety nebývají naplněné až po okraj. Snad se ohýbají.
Foto: Novinky
Po rozdělání krabičky může být vodítkem nevábný vzhled cigarety, která je většinou ohnutá a není doplněná až po okraj. Po rozlomení se můžeme řídit nesprávně nařezaným tabákem na velké kusy.
„Nákupem padělků škodíme nejen svému zdraví, ale přispíváme na další organizovanou kriminální činnost. Finance z prodeje falešných cigaret většinou dále podporují drogový průmysl,“ doplňuje expertka.
Existuje početná skupina lidí, která si je sice vědoma zdravotních rizik spojených s koupí podezřelého alkoholu, ale i přesto je pro ně rozhodující nízká cena. Nejnebezpečnější je hlavně prodej lihovin s věrně napodobenou etiketou, lahví i veškerými ochrannými prvky originálního výrobce.
„Padělaný alkohol se dělí na dva druhy. Pro jeden si zákazníci většinou chodí už cíleně. Je ve skrytých barelech u prodejce, který ho stáčí především do neoznačené lahve, nebo do vlastní lahve zákazníka. Více nebezpečné jsou však padělky, které napodobují jak lahev alkoholu, tak etiketu a ochranné prvky. Na dně lahve mohou být usazené nečistoty,“ upřesňuje expertka.
Nelegální alkohol je především výrazně levnější než originál. Jen zřídka se objevuje v zavedených větších obchodech. Kupující by podle odborníků měli být opatrní hlavně ve večerkách či na tržištích. Nejčastěji se padělá tvrdý alkohol, u nás především oblíbená vodka, Tuzemák a různé druhy pálenek.
Hlavní zprávy
Podvody v oblasti potravin – Informace a rady spotřebitelům
Podvod v oblasti potravin lze definovat jako uvádění na trh takových potravin, u kterých se zjištěná vada týká samé podstaty, charakteru nebo původu potraviny, včetně zásadních porušení požadavků právních předpisů na jakost potravin.
Potraviny mohou být úmyslně modifikované nebo chybně označené, a to s cílem oklamat spotřebitele (dle Food Fraud Task Force, Velká Británie, 2007). Kvůli tomu si pak spotřebitel kupuje potravinu, která není tím, za co se vydává. Hlavním cílem provozovatelů bývá v takových případech neoprávněný finanční zisk.
V některých případech však kvůli těmto praktikám může dojít až k ohrožení lidského zdraví.
Na území Evropské unie může spotřebitel počítat s všeobecně vysokým standardem kvality a s vysokou úrovní bezpečnosti potravin, a to díky širokému komplexu potravinového práva. Přesto stále existují podnikatelé, kteří vymýšlejí nové metody, jak obejít právní předpisy a obohatit se na úkor spotřebitele. Dozorové orgány provádějí kontroly na základě analýzy rizika, jinými slovy soustředí se na ta nejproblematičtější místa na trhu. Není však v jejich možnostech zkontrolovat všechny potraviny uváděné na trh. Nejlepším kontrolorem je proto poučený spotřebitel, který umí hájit svá práva. Užitečnou pomůckou mu může být web Potraviny na pranýři, který informuje zejména o nevyhovujících šaržích potravin zjištěných úřední kontrolou SZPI.
V září 2012 byla Česká republika postavena před problém nutnosti akutního řešení obchodu s nezdaněnými lihovinami neznámého původu. Hlavním důvodem nebyl daňový únik, ale úmrtí spotřebitelů v návaznosti na konzumaci lihovin. Následným zákazem vývozu se z republikového problému stal problém celoevropský.
Ve smrtících lihovinách byl metanol naředěn s lihem v poměru 1:1. Počet úmrtí se během celé aféry vyšplhal téměř k číslu padesát. Tato kauza měla obrovský dopad na celý lihovarnický průmysl. V jejím důsledku došlo k mnoha změnám.
Byla značně snížena velikost spotřebitelského balení, snížena velikost spotřebitelského balení lihu, které se nemusí značit kontrolní páskou, byla stanovena pravidla pro rozlévání lihovin v restauracích, zavedeny kauce pro všechny výrobce a distributory lihovin, kamery v prostorách, kde se značí líh, nové hůře padělatelné kolky nebo povinné koncese pro všechny konečné prodejce lihovin.
V době metanolové kauzy SZPI postupovala podle „Krizového manuálu“. V rámci této závažné mimořádné situace byla věnována zvýšená pozornost kontrolám drobných maloobchodních provozoven, intenzivní kontroly probíhaly i ve dnech pracovního klidu a volna.
Všechny inspektoráty SZPI převedly veškeré inspektory na kontrolu lihovin. Z každé podezřelé šarže lihovin byl inspektory odebrán vzorek k laboratorním analýzám.
Během metanolové kauzy SZPI provedla okolo 41 tisíc kontrol, odebrala téměř 1 a půl tisíce vzorků.
Spotřebitelé by měli být stále opatrní. Není vyloučeno, že další kontaminované lihoviny se stále nacházejí někde ve skladech. Doporučujeme nakupovat lihoviny v kamenných prodejnách, nikoliv na tržnici nebo ve stánku.
Podezřelé jsou lihoviny s poškozeným kolkem nebo bez něj, lihoviny neoznačené šarží nebo podezřele levné lihoviny. Je lepší kupovat si lihoviny, na kterých je jasně uvedeno složení a identifikován výrobce nebo dodavatel.
Na podzim roku 2008 světem otřásla aféra s melaminem v čínském mléku. Zjistilo se, že čínští farmáři i čínské zpracovatelské firmy přidávali melamin do mléka ředěného vodou, aby tím maskovali nedostatečný obsah bílkovin. Nejprve se problém týkal sušeného mléka, určeného pro výživu kojenců.
Některé zdroje přitom uvádějí, že zdravotní problémy po konzumaci tohoto mléka mělo až tři sta tisíc čínských dětí, šest jich údajně zemřelo.
Později však začaly i úřady z okolních zemí hlásit další kontaminované mléčné výrobky, ale i výrobky, do nichž bylo mléko použito jen jako jedna z mnoha složek.
Do EU se mléčné výrobky z Číny sice nedovážely, Evropská komise přesto okamžitě zavedla přísné kontroly rizikových čínských potravin na hranicích a zakázala dovoz veškeré čínské výživy pro děti mladší tří let.
V důsledku zintenzivněných kontrol pak bylo i na evropském trhu zjištěno několik případů kontaminovaných potravin, zejména cukrovinek.
Žádná však neznamenala pro spotřebitele akutní zdravotní riziko, neboť melamin byl v těchto potravinách obsažen v mnohonásobně nižších koncentracích, než v čínském kontaminovaném mléce.
Syntetická barviva Sudan I-IV byla klasifikována Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogeny. Rhodamine B, Orange II, Para red jsou rovněž považovány za potencionálně karcinogenní, proto už od roku 1995 nejsou v EU pro barvení potravin povolena. Přírodní barvivo bixin je povoleno k barvení jen určitých potravin.
Přesto se stále mohou vyskytnout případy, kdy jednotliví výrobci či obchodníci ve třetích zemích, zejména z Asie, přidávají tato barviva do chilli, kari, kurkumy či palmového oleje, aby docílili větší barevné intenzity a předstírali tak vyšší kvalitu svého zboží.
Při dalším zpracování se pak nepovolená barviva dostávají do kořenících směsí, dresinků nebo kečupů.
V České republice byl opakovaně zaznamenán výskyt doplňků stravy určených pro sportovce, případně doplňků na podporu potence, které obsahovaly farmakologicky účinné látky jako sildenafil, tadalafil či anabolické steroidy.
Tyto látky však mohou být pouze součástí léčiv, jejichž užívání je kvůli nepříznivým vedlejším účinkům možné výhradně na lékařský předpis.
Uvedené doplňky mnohdy slibovaly zázračné účinky, ovšem obsah nebezpečných látek byl spotřebitelům zatajen.
V minulých letech byly zaznamenány stížnosti na přebalování prošlých masných i mléčných potravin v obchodech. Některé kauzy se dostaly až před soud, nikdy se ale nepodařilo prokázat, že by byl spáchán trestný čin.
Inspektoři se však i dnes u menších prodejců setkávají s tím, že datum použitelnosti výrobku je přepisováno či je přelepováno jiným datem. Jindy jsou data použitelnosti přelepena nálepkou o slevě zboží.
Prošlé výrobky nemusí ohrozit zdraví, ale mohou způsobit zdravotní problémy.
Med je zcela přírodní potravinou, není dovoleno do něj přidávat žádné aditivní látky a samozřejmě jej nelze nastavovat, například přidáním cukrů nebo cukerných roztoků. Analytické metody se nicméně stále vyvíjejí a dnes lze pomocí laboratorních rozborů prokázat, že do medu byly cukry přidány uměle. Inspekce se již v minulosti s takto falšovanými medy setkala.
Burčák patří k českým specialitám. Vinařský zákon přesně definuje období, kdy lze burčák prodávat, kolik alkoholu musí mít, že jej lze vyrobit pouze z tuzemské vinné révy.
Zároveň je zakázáno, aby byl tento kvašený nápoj naředěn vodou. Takové jednání je považováno za klamání spotřebitele.
Inspekce již několik let pravidelně kontroluje prodej burčáků a pravidelně se daří zachytit několik vzorků, v nichž je laboratorně prokázán přídavek vody.
Inspekce pravidelně kontroluje, zda při výrobě vín nebylo použito zakázaných enologických (vinařských) postupů či jiných podvodných praktik týkajících se vín na trhu.
Mezi parametry sloužící k detekci falšování vín patří: zjištěná syntetická barviva, nespecifické antokyany, přídavek vody, původ etanolu, etanol z přidaného cukru, přídavek sacharózy, maltózy, geografický původ hroznů použitých pro výrobu vína, dále také přídavek syntetického glycerolu, kyseliny citronové a sladidel.
Mezi další parametry patří výskyt chuti a vůně, která neodpovídá vínům vyrobeným z révy vinné. Z hlediska označování se nově posuzují i náležitosti průvodních dokladů k přepravovanému vínu.
Rovněž pro džemy existují přesné jakostní požadavky. Jak pro normální džem, tak pro výběrový džem jsou předepsány minimální hmotnostní podíly ovoce, jež musí výrobce dodržovat.
Pravidelně každý rok jsou odhalovány výrobky, které tento minimální hmotnostní podíl nesplňují či dokonce část tohoto podílu tvoří jiné, levnější druhy ovoce.
Například jahodový džem, v němž je jahodová složka částečně nahrazena jablky.
Pro mnoho druhů potravin existují levnější náhražky. Jejich prodej je legální, pouze pokud jsou řádně označeny a spotřebitel se tak může dovědět, že se jedná o náhražku. Ve většině případů výrobci své potraviny v tomto smyslu označují správně, chyby se však dopustí až prodejce, který náhražku nabízí klamavým způsobem. Uvede tedy spotřebitele v omyl.
Příkladem je prodej kakaové pochoutky, která je na regálovém štítku prezentována jako čokoláda, mléčných výrobků s rostlinnými tuky, které jsou nabízeny jako sýry, popřípadě šumivé nápoje, které nejsou prodávány odděleně od šumivých vín. Právní předpisy poměrně striktně stanoví, jaké údaje musí být uvedeny na obalu potraviny. Tyto údaje samozřejmě musí být nezkreslené a pravdivé.
Výrobci se však někdy dopouštějí klamání, když například na výrobku naznačují určitý původ, který neodpovídá realitě, například parmská šunka vyrobená v Německu, švýcarský sýr z Polska apod.
Jinou formou klamavého označování jsou potraviny, které deklarují obsah určitého množství živin, vyšší podíly některých složek či naopak absenci jiných (bez cukru, bez tuku), třebaže tyto údaje se neshodují se skutečným složením potraviny.
- Věnujte pozornost složení potraviny a zemi původu.
- Vždy kontrolujte datum použitelnosti či datum minimální trvanlivosti
- Neřiďte se při nákupu pouze regálovými štítky či slevovými poutači.
- Nevěřte zázračným zdravotním účinkům, deklarovaným na doplňcích stravy či v reklamě.
- V případě zdravotních potíží nespoléhejte na doplňky stravy, ale navštivte lékaře.
- Buďte obezřetní při nákupu potravin na internetu. Nakupujte pouze v certifikovaných internetových obchodech, popř. v e-obchodech, které jsou spojeny s kamennou prodejnou.
- Buďte obezřetní v případě nákupu potravin, které jsou nabízeny s výraznou slevou či jsou vám vnucovány jako výhodná koupě. To platí obzvláště pro prodej potravin či doplňků stravy na prezentačních akcích.
- V obchodě si všímejte, jak jsou potraviny skladovány, zda jsou použitá chladicí a mrazicí zařízení funkční. Nekupujte si zmrazené potraviny, na jejichž obalu je vysrážený led, může to být známka toho, že potravina byla již jednou rozmražena.
- Nikdy nekupujte potravinu s porušeným či znečištěným obalem.
- Nekupujte potraviny neznámého nebo podezřelého původu, např. nekolkované lihoviny, neoznačené potraviny, potraviny neoznačené v českém jazyce či potraviny ze stánků, kde není viditelně vyznačen provozovatel stánku.
- Dobře si prohlédněte mléčné, masné či lahůdkářské výrobky, které si chcete koupit. Pokud vykazují smyslové změny, např. změny barvy, konzistence, popřípadě pachu, pak je nekupujte.
- V případě jakýchkoliv dotazů kontaktujte SZPI prostřednictvím adresy infoszpi.gov.cz,
- Na SZPI se můžete obrátit také prostřednictvím webového formuláře na stránkách www.szpi.gov.cz
V mnoha ohledech mohou případné klamavé praktiky odhalit sami spotřebitelé, ve většině případů však není v jejich možnostech podvod rozpoznat. Právě na tyto případy se soustřeďují dozorové orgány.
K tomuto účelu jsou prováděny neohlášené kontroly u obchodníků, dovozců, ale i u výrobců.
Při kontrolách jsou odebírány vzorky do laboratoří, kde se ověřuje, zda skutečně nedochází ke klamání spotřebitele; mnohé vzorky podléhají destruktivnímu hodnocení přímo na místě kontroly.
V případě zjištění závady jsou nevyhovující šarže potraviny zakázány a je nařízeno jejich stažení z obchodní sítě. Jde-li o závažné případy, informují orgány veřejnost prostřednictvím médií, aby spotřebitelé, kteří si takovou potravinu již zakoupili, mohli žádat vrácení peněz či aby příště zboží tohoto výrobce nekupovali.
S každým provinilcem je poté zahájeno správní řízení, jehož výsledkem je uložení pokuty.
V případě klamání spotřebitele bývají tyto pokuty velmi citelné, nehledě na to, že nemalá škoda vzniká provozovateli tím, že nesmí své zboží dále prodávat.
Každý, kdo se dopustí takového podvodu, si navíc může být jist tím, že jej inspekce bude navštěvovat znovu a znovu, dokud své zboží nedá do pořádku.
Nad kvalitou a bezpečností potravin bdí v rámci ČR několik kontrolních organizací, z nichž každá má určitý okruh působnosti a pravomocí.
Hlavní kontrolní aktivity SZPI jsou zaměřeny na kontrolu potravin a surovin pro výrobu potravin, zejména rostlinného původu, a dále také na distribuční řetězce.
Mezi hlavní činnosti patří kontrola zdravotní nezávadnosti, jakosti a označování potravin, kontrola dodržování povinností při jejich výrobě a uvádění do oběhu, kontrola dodržování požadavků na osobní a provozní hygienu, kontrola obsahu cizorodých látek v surovinách a potravinách či kontrola falšování potravin a klamání spotřebitele.
Nově od roku 2015 přibyla do kompetencí SZPI také kontrola pokrmů v zařízeních společného stravování, které byly dosud pouze v kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví. SZPI provádí nyní také kontroly vybraných restaurací, cukráren, vináren a vinoték, pivnic, barů a heren, čerpacích stanic, rychlého občerstvení a mobilních stánků s občerstvením vedle orgánů ochrany veřejného zdraví.
Úkolem SVS je ochrana spotřebitelů před případnými zdravotně závadnými produkty živočišného původu, monitorování a udržování příznivé nákazové situace zvířat, veterinární ochrana státního území České republiky, ochrana pohody zvířat a ochrana před jejich týráním. SVS provádí dozor v řeznictvích i v obchodních řetězcích v úsecích, kde dochází k úpravě masa, drůbeže, ryb nebo vajec a mléka.
Česká obchodní inspekce kontroluje dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně jejich zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu.
Uvedené kompetence se však netýkají potravin, tabákových výrobků a pokrmů. ČOI dále provádí kontrolu dodržování podmínek a kvality poskytovaných služeb.
Na ČOI je možné se obracet v případě stížnosti na postup vyřízení reklamace.
SÚKL je příslušný ve věcech dohledu nad výrobou, dovozem a prodejem léčiv a léčivých přípravků. Kontroluje a postihuje prodej padělaných nebo falešných léčiv.
Ochranu veřejného zdraví mají na starosti hygienické stanice přímo podřízené ministerstvu zdravotnictví.
Tyto orgány zajišťují dozor nad dodržováním povinností a zdravotních požadavků především ve výrobnách, provozovnách a zařízeních veřejného stravování, jakož i při poskytování stravovacích služeb (např.
v restauracích, hotelích, rychlých občerstveních, ve školních jídelnách apod.) Na hygienické stanice se lze obracet v případě podezření na poškození zdraví po požití potraviny.
Živnostenské úřady sledují především to, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem a ustanoveními zvláštních právních předpisů, vztahujícími se na živnostenské podnikání.
Na podporu kvalifikace pracovníků národního kontrolního orgánu – Státní zemědělské a potravinářské inspekce – byl na základě dohody mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo realizován v rámci evropského programu „Transition Facility“ (Přechodová opatření) půlroční projekt s názvem „Podvody v oblasti potravin – prohloubení vědomostí o falšování potravin“. Na německé straně bylo nositelem projektu Spolkové ministerstvo pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele v Bonnu, organizační a finanční řízení projektu převzala společnost B. & S.U. Beratungs-und Service-Gesellschaft Umwelt mbH, Berlín.
V rámci projektu diskutovali čeští a němečtí experti úřední kontroly potravin o různých možnostech podvodů v oblasti potravin, o klamání spotřebitele i o možnostech odhalování a stíhání takového nezákonného jednání.
Za tímto účelem byly naplánovány jak teoretické semináře k aktuálně platným předpisům Evropské unie i k otázkám národního práva, které probíhaly v Brně, tak také praktické tréninkové kurzy ke speciálním analytickým metodám v Praze.
K výměně názorů a zkušeností mezi českými a německými odborníky sloužily také dvě studijní návštěvy českých specialistů v německých výzkumných ústavech (Würzburg) a v národních dozorových úřadech (Berlín).
Pozitivní hodnocení jednotlivých seminářů jejich účastníky ukázalo, že projednávaná témata a prezentace byly vhodně zvolené pro aplikaci v každodenní praxi.
Aktualizováno: 17. 4. 2020