Masopust má původ v pohanském rituálu vítání jara a je spojen s oslavou konce zimy. Jak již název napovídá, lidé by se měli vyvarovat konzumaci masa. Ale nejen toho.
Ten výjimečný pocit
Když jsem před mnoha lety onemocněla, chtěla jsem si mimo jiné pomoct jídelníčkem. Trochu jej odlehčit, odbourat uzeniny a přidat více zeleniny, ovoce, zakysaných mléčných a celozrnných výrobků, nepít alkohol, kávu a nejíst sladkosti.
Jednoduše se detoxikovat, odkyselit, zbavit se plísní, parazitů, těžkých kovů a jiných metabolitů a tím nastartovat ozdravný proces v těle. Pomoct mu, aby se s nemocí dokázalo vypořádat samo.
A protože jsem se již při prvním pokusu najednou cítila ve svém těle výjimečně dobře, rozhodla jsem se tento rituál opakovat každým rokem.
Dieta a láska k bližnímu
- Naši předkové drželi čtyřicetidenní půst, kdy od Popeleční středy až do Velikonoc nejedli maso s výjimkou ryb, měli pouze jedno jídlo denně, abstinovali a snažili se více se soustředit na vnitřní klid a projevy milosrdenství vůči potřebným.
- A sami na sobě vypozorovali, že půst má blahodárné účinky na jejich tělesné zdraví a duševní pohodu.
Podobně to viděli pohané, kteří nedbali křesťanství. I oni měli za to, že po období zimy, kdy má tělo málo pohybu a hodně tučných pokrmů, je dobře mu trochu ulevit, vyčistit jej a připravit na jaro.
Péče o ledviny a játra
V tomto období příroda naprosto přirozeně tělu nastartuje očistu všech orgánů s důrazem na játra a ledviny. Když tělu nedáme možnost se vyčistit, pak je zatíženo toxiny, které nestačí odbourávat, strádá a celý rok pociťujeme únavu.
Když tělo nemá tolik starostí s odbouráváním toxinů (cukru, tuků, soli a „éček“), lépe nám funguje i mozek. Je čas vhodný k meditaci, zklidnění, cestě k sobě.
Postní rady
Tradice velí nejíst v tomto období maso a nepít žádný alkohol. Jde o to, abychom dobře vyčistili játra.
Těm nejlépe ulevíme tím, že nebudeme přijímat maso, alkohol, kofein, černý čaj, mléko a budeme dbát na to, abychom pili hodně vody, ideálně i teplé, s citronem a kapkou medu (citrony navzdory své chuti jsou zásadotvorné a velmi napomáhají odkyselení).
Maso a masné výrobky nahrazuji rybami. Ryba je potravina lehce stravitelná, zdraví prospěšná, ale také je to tradiční pokrm, který symbolizuje pokoru o půstu tolik důležitou. Navíc představuje zdroj jódu (bez kterého nemůže správně fungovat štítná žláza) a nenasycených mastných kyselin.
Třeba katolická církev zavazuje k půstu lid od 15 do 60 let. Po 60. roku je půst dobrovolný vzhledem ke zdraví jedince.
Jím sýry, a to zejména čerstvé a málo tučné (lučina, žervé, tvaroh), především z ovčího a kozího mléka, které je pro nás mnohem stravitelnější. Tavené sýry jsou zakázané! Obsahují tavící solí s fosforem a fosfáty.
- Jím hodně luštěnin, vlákniny a vynechám bílou mouku.
- Nekonzumuji sladké, a pokud mám na něco chuť, pomůže mi ovoce, rozinky, ořechy, sušené české ovoce.
Dobré a zároveň velice zdraví prospěšné je tradiční nakládané kysané zelí. Je plné vitamínů, kupříkladu K a C, a minerálů, které naše tělo potřebuje. Ideální je doma naložené zelí.
Celkový detox podpoří Ostropestřec – bylinka čistící játra.
Půst není hlad
Největším omylem je představa, že půst rovná se hladovění. Zvlášť opatrní by měli být lidé, kteří se léčí s nějakou nemocí, jež vyžaduje specifickou úpravu stravy. Například diabetici, pacienti užívající léky na podporu ředění krve atd. Půst nedoporučuji dětem do 15 let.
Postní období mne drží více doma a u plotny, neb v našich zeměpisných šířkách není příliš populární a ani v restauracích není nabídka postního menu nijak široká.
A čeho se vzdáte vy?
Pro mne je nejtěžší první týden, kdy mne nejvíce sil stojí odříkání kávy. V těsném závěsu následuje víno. Miluji obojí. Proto se ani nehrnu do kaváren, restaurací, na různé oslavy a společenské akce.
Získávám tím více času a prostoru na duševní a duchovní rozměr postního období. Ke zdravému půstu patří i očista duše.
- Postní období pro mne znamená oproštění se od všeho nepodstatného, ztišení se, soustředění, meditace.
- Jde o to vystoupení ze všedního koloběhu života, snahu hledat podstatné věci, nenechávat se vláčet tím, co chci, ale pozorovat, co opravdu potřebuji.
- Odložit vše zbytečné a přebytečné a postupně zkoumat, zdali třeba nežiju nad poměry, nebo jestli mne hmotné statky neodvádí od sebe sama.
Pro mne je nejtěžší první týden půstu, kdy mne nejvíce sil stojí odříkání kávy. V těsném závěsu následuje víno. Miluji obojí. Proto se v této době ani nehrnu do kaváren a restaurací
Uvědomit si také, jestli nemanipuluji nebo nejsem manipulovaná.
A také je čas na dobré skutky. Nejen o Vánocích, ale i v tomto období se snažím pomoct tam, kde je to zapotřebí, a vzdát se něčeho ve prospěch druhého.
Půst trávíme nejen určitou újmou na jídle, ale měli bychom se vzdát i něčeho jiného. Je to dobrý způsob, jak se ujistit, jestli třeba nejsme na nějaké věci závislí. Pro někoho může být výzva oprostit se od internetu.
Co radí církev
Je na každém z nás, zdali budeme půst dodržovat a jak přísný si jej naordinujeme.
Třeba katolická církev zavazuje k půstu lid od 15 do 60 let. Po 60. roku je půst dobrovolný vzhledem ke zdraví jedince.
Z hlediska celostní medicíny doporučuji minimální dobu půstu 21 dní, kdy dostane vaše tělo dostatek prostoru ke zbavení se hlavních toxinů a začne se chovat jinak.
Půst není míněný jako odtučňovací kúra, i když obvykle 2–3 kg v jeho průběhu shodím. Ale jedná se o vedlejší efekt.
Vyzkoušejte to. Garantuji vám, že ten pocit opravdu stojí za trochu námahy.
Držím vám palce!
foto: Shutterstock
Velikonoční půst. Je opravdu tak skvělý pro naše zdraví?
S příchodem jara postupně přibývá nabídek nejrůznějších očistných kúr a počet zájemců o hladovění. Jaký přínos má držení půstu pro tělo a je pro každého? Nestačilo by jídelníček pouze odlehčit bez nutnosti hladovění?
Půst není pro každého
Cílené půsty nejsou nic nového, jsou součástí světových náboženství už po tisíce let. Nicméně to není zárukou jejich fungování. Vliv na to má zejména odlišný životní styl.
„Stravovací omezení či dokonce hladovění má dlouhou tradici v klášterech, kde však mniši, na rozdíl od běžného člověka, nemusejí brzy ráno vypravovat děti do školy, pak jet do práce, postarat se o domácnost – zkrátka zvládnout kolotoč povinností, ke kterému je palivo v podobě kvalitní stravy nezbytné,“ upozorňuje na možné odlišné podmínky a možnosti pro postění Ing.
Michaela Ryglová, odborná garantka výživy za společnost Bonavita. Ale nejde pouze o nedostatečný příjem energie z hlediska fyzické aktivity. Přítomné je i riziko, že tě bude půst stresovat, což rozhodně není zdravotně prospěšné.
Zdravé potraviny jsou lepší než půst
Začneš-li se zajímat o možnosti půstu, zjistíš, že existuje několik nejčastěji používaných protokolů pro jeho dodržování. „Tradiční křesťanský půst radí nekonzumovat maso v pátky nebo 42 dní před Velikonocemi a běžně povoluje příjem ryb. Je tedy vhodný pro každého včetně dětí,“ tvrdí odborná garantka výživy.
Jinak je tomu u dlouhodobého půstu založeného na příjmu velmi omezeného výčtu potravin, kdy základ tvoří například jen malá porce rýže se zeleninou. Tento typ půstu je pro děti, dospívající, těhotné a kojící ženy nevhodný.
Mezi moderní směry patří Leangains, při kterém se příjem stravy soustřeďuje do časového rozmezí 4–12 hodin během dne, nebo třeba Alternate-day fasting. U něj dochází ke střídání dne s úplným či podstatným snížením příjmu energie spolu s dnem příjmu stravy podle chuti.
„Z mého pohledu je ideálním řešením celoživotní kvalitní zdravé stravování. V případě půstu jsem pro méně přísná pravidla,“ radí Michaela Ryglová.
Pozor! Zásadní omezení stravy by měli vždy konzultovat se svým lékařem nemocní a starší lidé, jelikož při nižším příjmu jídla a očistném procesu dochází k úbytku váhy, což může být například pro člověka s nádorovým onemocněním nebezpečné.
Jak jednoduše odlehčit svůj jídelníček?
Pro běžnou populaci, která konzumuje nikterak zdraví prospěšnou stravu, je skvělou volbou i pouhé omezení masa a zařazení větších porcí čerstvé zeleniny ke každému jídlu. Naprosto žádoucí je podle Michaely Ryglové vyloučení všech polotovarů, a tím i aditiv. Ostatně nejlepší pro zdraví je jíst základní kvalitní potraviny.
„V radikálních půstech založených na konzumaci suché rýže se zeleninou či celodenní stravování pouze na čerstvě připravovaných zeleninových šťávách a čajích nevidím přínos,“ říká Ryglová a dodává, že i v odlehčeném jídelníčku mohou být dobroty, pokud jsou připravované z kvalitních surovin a konzumují se střídmě (viz velikonoční recepty z kvalitních potravin).
Chceš to zkusit? Začni jedním dnem
Pokud tě striktní postění přeci jen láká a chceš vyzkoušet, jaký vliv to na tebe bude mít, vyzkoušej půst jeden den v týdnu. V ideálním případě si zvol takový den, během kterého ti odpadnou některé povinnosti a budeš mít čas relaxovat – třeba neděli.
Jestliže jsi zdravá, nedělní hladovění ti neublíží a můžeš tím ulevit svému trávení. „Jednodenní hladovkou můžete své tělo nastartovat, avšak poté by měl navazovat dlouhodobě udržitelný stravovací režim.
V něm snižte množství energeticky bohaté stravy, tedy sladké a tučné pokrmy, a zvyšte přísun vlákniny, která živí bakterie v tenkém a tlustém střevě. Kromě čerstvé zeleniny a ovoce zařaďte do jídelníčku ovesné vločky, oříšky, semínka, čočku, fazole, cizrnu či pohanku,“ radí odborná garantka výživy.
Jak už však bylo v článku zmíněno, jestliže žiješ více méně zdravě, upřednostňuješ zásadité potraviny, vyhýbáš se klasickému cukru a přemíře rychlých sacharidů, dlouhodobějších půstů není třeba. Jeden postní den v týdnu však může být zajímavým zpestřením.
Pozor! Během půstu dodržuj pitný režim. Pij zejména neperlivou čistou vodu, ale můžeš si dopřát i neslazený bylinný čaj či slabou kávu. Pij průběžně po celý den, ne jen nárazově. Pití vody pomáhá tlumit pocity hladu, zároveň urychluje čisticí proces.
Velikonoce se blíží, ochutnej zdravé recepty
Datlová velikonoční vajíčka
Zdroj: Shutterstock.com
Ingredience (17 kusů):
- 250 g datlové pasty
- 30 g ovesných vloček Bonavita
- 30 g mandlí
- 30 g kešu oříšků
- 20 g lískových oříšků
Na dokončení:
- čokoláda (pro barevnější vzhled je možné použít i bílou či Ruby čokoládu)
- sušené jahody a maliny
Postup: Nejdříve rozmixujte ovesné vločky a oříšky. Vznikne sypká směs, kterou přidejte k datlové pastě a vypracujte těsto. Pak tvořte vajíčka.
Pro lepší tvar je možné využít silikonovou formu na vajíčka, kde těsto vždy vmáčknete a vyklopíte pravidelné vajíčko. Hotová vajíčka dejte na 20 minut ztuhnout do lednice.
Mezitím si ve vodní lázni rozpusťte čokoládu, ve které vajíčka obalte a posypte sušenými malinami či jahodami. Hotová vajíčka nechejte ztuhnout v lednici.
Velikonoční cupcakes
Zdroj: Shutterstock.com
Ingredience (12 ks):
- ¾ hrnku celozrnné špaldové mouky
- ¾ hrnku hladké špaldové mouky
- ¾ hrnku plnotučného mléka
- 60 g vysokoprocentní čokolády
- 1 prášek do pečiva
- 1 vejce
- 1/3 hrnku rozpuštěného másla
- 4 lžíce javorového sirupu
- 3 lžíce kakaa
Na krém:
- 250 g mascarpone
- 150 g polotučného tvarohu
- 1 lžíce cukru moučka
- 1 lžička vanilkového extraktu
- Choco Balls
Postup: Nejprve si v připravené míse smíchejte hladkou a špaldovou mouku společně s práškem do pečiva a kakaem. Poté přidejte mléko, vejce, máslo a javorový sirup. Vše promíchejte. Pak přidejte nasekanou čokoládu a ještě jednou promíchejte.
Připravenou směsí plňte košíčky na muffiny a pečte při 180 stupních 20 minut. Mezitím si připravte krém. Vyšlehejte společně mascarpone, polotučný tvaroh, vanilkový extrakt a cukr.
Nakonec pomocí zdobícího pytlíku zdobte jednotlivé košíčky a přidávejte Choco balls.
Velikonoce … krátký fejeton
Ilustrační foto :pixabay. com
3. 3. 2020
Mám rád Velikonoce. Mám rád Velikonoce, když připadnou na 2. polovinu dubna, tedy již možná na teplejší část jara. Velikonoce koncem března, brrrr to bývá ještě zima.
A že po té zimě, ať byla jakkoliv teplá či studená, přijde trochu jarního, teplého i snad vlahého počasí, tak to je velmi příjemné. Letos by měl být Velký pátek již 9. dubna.
Ano, to je termín katolických Velikonoc, tento termín více méně respektuje většina států naší Evropy.
Fejeton je novinový literární útvar tzv. pod čárou k hlavním článkům, prý je také správně i „poznámka pod čárou“, nebo i „podčárník“. Mně se líbí slovo fejeton. Ten hlavní článek, k tomu, co nás v dubnu čeká, ten se tedy jmenuje Velikonoce. Tak, toto je podčárník k Velikonocím.
Proč jsou Velikonoce po každé v jiném termínu, proč se jim také říká pohyblivý svátek? Náš termín Velikonočních svátků se dá přesně spočítat.
Tento svátek oslavující u pohanů jaro a vzkříšení Ježíše Krista u křesťanů připadá podle klasického kalendáře na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy po úplňku, který nastane po 21. březnu (první jarní den). Pokud je úplněk v neděli, slaví se Velikonoce až neděli příští.
Lze tento svátek také vypočítat podle úplňku po Štědrém dnu. Ale výsledek je samozřejmě stejný. Miluji matematiku, tam platí, že 1+1=2, to platí i u výpočtu Velikonoc.
Pravoslavné velikonoce jsou obvykle, dle jejich výpočtu, o týden později. Křesťané vzpomínají na ukřižování Ježiše Krista a oslavují jeho vzkříšení. Kolem Velikonoc je velké množství křesťanských i pohanských zvyků a tradic, vždy se oslavuje návrat jara, loučení se zimou. Oslavuje se slunovrat. Jezme, pijme, radujme se.
Velikonoce vlastně začínají Popeleční středou, tj. 46. den před Velikonoční nedělí, den, kdy začíná 40 dnů půstu, (moji kolegové nebojte půstu, v křesťanství se do půstu nezapočítávají neděle, a nemusí ho dodržovat starší osoby). Takže letos byla popeleční středa již dne 26. 2. 2020.
Dnešní moderní přístup k Velikonocům je právě v té oslavě „Jarních svátků“. Velikonoce mají několik církevních významných dnů Svatého týdnu nebo Pašijového týdnu:
- Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí nedělí Vzkříšení.
- Škaredá středa – Jidáš zradil Ježíše Krista a umožnil jeho zatčení.(V rodinách se peče pečivo zvané Jidáši.)
- Zelený čtvrtek – odletí zvony do Říma. Ježíš po večeři odchází z Večeřadla do zahrady Getsemanské. A zvony v kostelech se ztiší a odlétnou do Říma, zvonění kostelů po vesnicích děti nahrazují různými řehtačkami a zvukovými dřevěnými hračkami, trkači apod. Na Zelený čtvrtek se jí tradičně zelené jídlo, především špenát, pije se zelené pivo apod.
- Velký pátek – Ježíš Kristus trpí na kříži a umírá. (Velký půst.)
- Bílá sobota – Ježíš Kristus leží v hrobě, bdí se u jeho hrobu, a přichází zlom. (Končí půst.)
- Velikonoční neděle (někde nazývaný jako Boží hod Velikonoční), Vzkříšení – tělo Ježíše Krista bylo vzkříšeno, zvony se opět vrátí do kostelů. Mnohá náboženství svátek Vzkříšení chápou jako největší svůj svátek. A už se stoly v rodině prohýbají jídlem, někde přivede nevěsta ženicha na oběd do rodiny, nebo naopak, někde mladí slavnostně oznámí – my budeme chovat, jinde zase maminka a dvě děti jsou poprvé doma sami, neboť tatínka okouzlila o dvacet let mladší kolegyně. I toto všechno se dá prožít.
- Pondělí Velikonoční – (červené pondělí) křesťanský svátek s pohanskými zvyky. To zase je asi den na rozvod, protože mladá paní čekala s obědem na manžela, a on, světe div se, se zapomněl s kamarády na mrskutu a oni ho dovedli domů až v podvečer a ve stavu „pod obraz“. Zkuste mu to odpustit. S Moraváky se těžko pije, a on to nevěděl.
A měli bychom také ještě zmínit Křížovou cestu Ježíše Krista, má 14 zastavení, nesení kříže po Via Dolorosa na horu Golgota (Kalvárii) Jeruzalém. Ježíš byl odsouzen k ukřižování Pilátem Pontským.
Vzkříšení těla Ježíše Krista je také zahaleno mnoha neznámými. Dá se říct, že každé náboženství si tento pojem vykládá jinak. Stejně tak datum smrti Ježíše Krista je zahalen mnoha nejasnostmi. Předpokládá se, že to bylo někdy v době 30 až 33 let našeho letopočtu. Tedy v té době mohlo být tedy Ježíši asi 33 až 37 roků.
Dnes už se moc netvrdí, že Ježíš se narodil v roce 0 (nula). Navíc římští matematikové v té době neznali číslo nula, takže už to bylo tedy v roce jedna n. l. Jsou některé historické údaje, podle kterých se dá předpokládat, že se Ježíš Kristus narodil někdy ve 3 až 4 roce před n. l.
A už jsme s matematikou úplně mimo. Ale nechme to na vědce a historiky, naše chápání Velikonoc to nemění. Třeba se k tomu někdy vrátíme. Protože římské číslice neobsahují nulu, přešel svět postupně v 11. století na arabské číslice, které samozřejmě nulu obsahují. Matematici potřebují nulu pro svoje výpočty.
Vidíte, až kam nás Velikonoc dostaly.
Věřím, že tyto moje řádky neberete jako katechismus. Ale myslím si, že základní osvěžení toho, co jsme znali, není nic proti ničemu, ať jsme věřící či bezvěrci. Jsou to naše dějiny, dějiny našeho světa, je to naše historie.
Navíc si uvědomme, že vzpomínáme na něco, co bylo asi před 2000 roky. Vše je zahaleno dosud nedostatkem historickým dokladů a dokumentů. Je takřka např.
prokázáno, že král Herodes Velký zemřel patrně těsně před narozením Ježiše Krista, takže asi nedošlo k vyvraždění neviňátek a ani tento příkaz nemohl dát. Ale opět to nechme na historiky.
Za dva tisíce roků totiž bible, církev, svět aa chápání světa, prošly tolika změnami, že mluvit dnes o něčem, co bylo tehdy přesně tak a tak, to asi nejde. A ani to není účelem tohoto fejetonu.
Je krásné, že se u nás dodržují lidové, nebo i pohanské zvyky, peče se velikonoční beránek či mazanec, na Velikonoce se k obědu dělají velmi chutná jídla z kůzlečího či mladého ovčího masa, z králíků, apod.
Kuchařky se předhání Velikonoční nádivkou (někde se říká Hlavička), která musí být nejméně z tří druhů masa a z kopřiv,jarní cibulky, atd., pečou se Jidáši, mazance, beránek, atd. Víte přátelé, já velmi rád vařím, a když vařím, tak se cítím jako v sedmém nebi.
Hoduje se, pije se, raduje se. Prosím, vše ale s mírou.
Kluci a chlapi mají „na červené pondělí“ připraven tatar, vařéku, prut, mrskačku s pentlemi, atd – jak se tomu kde říká – vyráží v pondělí ráno na mrskut, na šlahačku, apod. jak se tomu zase krajově také kde říká. Dělá se polévání vodou, nebo velmi levnou voňavkou (tak za 1,00 Kč/litr), v domácnostech, kde mají mladé děvče, se stoly prohýbají pod množstvím jídla a pití.
Chlapci chodí jednotlivě i po skupinách. No víte, i zde platí všeho s mírou a to dvakrát. Bití děvčat a žen je přece jen formální a pro radost, ta dívenka to nesmí ani cítit, ale pár šlahanců na zadek musí dostat – bylo by jí to líto! Té slivovice my hoši zase nesmíme vypít tolik, potom se špatně zvrací.
Vždyť to děláme pro radost, pro zábavu, a v pondělí odpoledne s tou svou rodinou nebo s tou svou milou chceme přece prožít ještě něco pěkného. My synové nesmíme přece zapomenout jit na maminku a tchýni, taky musí být vyšlahané, aby nebyly prašivé. Nebo už je třeba zrovna pozveme na Velikonoce na oběd k nám. Na Velikonoce musí mít každý na sobě nějakou novou věc naoblečení, to je krásný zvyk.
Historická a krásná zásada. Třeba jen ponožky nebo punčochy, nebo košile či halenka, vázanka či boty,….
A vím, že se při mrskutu projevila i nejedna nová láska, najednou se ten náš kamarád Tonda, zastal sousedovic Adélky, aby ji to prý moc nebolelo a v září se už brali. Nikdo před tím nic netušil, přeskočila jiskra a potom i to další, a fofr, byla svatba.
Dnes u piva nám ten Toncek říká, „že sté tú Adélu na Velikonoce víc nezmrskali, já jsem mohl bét dneska svobodné, teď mám tri roby a jedného ogara“. No my se smějeme, dáme si po štamprdličce a je to. U nás sa říká: Sranda musí bét i kdyby na chleba nebolo.
Tak vám všem přeji, připravte si Velikonoce podle vašeho gusta. Někdo pojede lyžovat do Alp, někdo třeba na Gran Canaria k moři. Někdo pojede na výlet do Číny (nebo raději ne?). Já budu tradičně doma. Nejsem pecivál, hodně cestuji.
Velikonoce jsou přece také o malých jarních procházkách v přírodě, o návštěvě kamarádů a rodiny, dobrém našem jídle, o výborném pití (letos se podařila Rulanda šedá), třeba se podíváme někam na výstavu či do divadla, nebo si zaplavat do Wellness, třeba do Laa an d. T., nebo do Liberce do welnes.
Já jsem moc konzervativní a tyto svátky, Vánoce i Velikonoce jsou pro mě nejlepší doma, v naší zemi a k tomu naše zvyky. Ale na mě nehleďte, hlavně, ať si to krásně prožijete, třeba i s dětmi – třeba i s vnoučaty.
Na závěr vám mohu ještě prozradit, jaké bude počasí na Velikonoce. Od Azorských ostrovů se k nám, o velikonočním týdnu, bude přesouvat tlaková výše. Pokud to vyjde, bude teplota od +15°C do +20°C, polojasno i slunečno, pokud to nevyjde, bude zataženo a déšť a možná i sníh a teplota i nižší. Pokud nevyjde ani jedno ani druhé, věřte, že bude něco mezi tím. Toto je nejpřesnější předpověď.
Přeji vám příjemné jarní svátky, s rodinou, s přáteli. Půjdete třeba za někým do nemocnice, operovali mu koleno, nebo přijdete za rodiči nebo známými do Domova seniorů. Těší se na Vás, věřte.
Prosím, kratší fejeton k Velikonocím jsem nezvládl.
Hodnocení: (5 b. / 7 h.)
Pro hodnocení se musíte přihlásit
Zpět na homepage
Postní dny jako prevence a léčba
Příležitostní půst můžeme doporučit každému zdravému člověku po třicítce.Postit by se měl také každý člověk s nadváhou. Zbavil by se nejen nadbytečných kilogramů, ale také by se lépe naučil vyrovnat se svými stravovacími návyky.
Půst příznivě působí a pomáhá při odvykání kouření. Po postních dnech vnímavost k chutím značně stoupá, což ovlivňuje i chuť k cigaretám. Při půstu samozřejmě nekouříme, proto cigarety chutnají po půstu jako sláma a my zjišťujeme, že skoncování s cigaretami je uskutečnitelné. Během půstu také nepijeme alkohol. Tahle přestávka dobře prospěje játrům.
Samozřejmostí také je, že naše vžité stravovací návyky se půstem naruší. Ale pravdou je, že změna stravování po půstu uskutečňuje snadněji.
Začněme se postit
Většina nemocí má svůj původ v nesprávné výživě. Přiznejme si kolikrát jsme se přejídali, anebo vůbec nejedli, abychom nějaké to kilo shodili. Brali jsme léky nebo injekce na hubnutí, ale stejně dospějeme k tomu, že jedinou možností je přestavba naší stravy. Také je dobré si udělat každý týden očistný den. Udělat si den ovocný, rýžový nebo zeleninový.
Postní dny pro zdraví
Postní dny si děláme tehdy, kdy nám to dovolí práce, osobní a časové podmínky. Také je dobré postit se, kdy máme žaludeční těžkosti nebo průjem.
Postní dny jsou zároveň i léčebnými. Předcházíme tím srdečním infarktům, mozkovým příhodám, nebo také poruchám cévního systému. Otázkou je, kdo z nás je ochoten takhle změnit svůj pohodlný život. Opětovně si vlezme do svědomí a podívejme se, jak se stravujeme.
Léčebný půst, který je delší, můžeme absolvovat ve specializovaném zdravotnickém zařízení pod dohledem odborných lékařů. Léčebný půst je vhodný zejména pro lidi, kteří mají zálibu v tučných jídlech. Pro ty, kteří trpí cukrovkou, poruchami krevního oběhu, vysokým krevním tlakem, dnou, revmatismem, ekzémy a jinými chorobami.
Nesmí se rozhodně postit lidé, kteří jsou duševně a psychicky vyčerpaní, kteří překonali dlouhodobou nemoc nebo těžkou operaci, také lidi, kteří užívají léky na ředění krve. Rozhodně je třeba konzultovat vše s lékařem, než se začneme postit .
Během půstu, ale také po něm se můžou dostavit chvilkové těžkosti. Nemusí, ale dokazovat, že půst byl neúspěšný. V následujících dnech těžkosti ustupují.
Postní dny a návrat k běžné stravě
Když pak přecházíme z postních dnů k plnohodnotné stravě, pak by měla obsahovat tyto potraviny:
- celozrnný chléb
- celozrnná mouka
- syrová strava
- voda, šťávy, čaje
Naopak vyhýbáme se nadměrnému slazení, solení a tučným potravinám.
Díky půstu hubneme
Snížení hmotnosti způsobuje v našem těle jen ty pozitivní věci. Zmenšuje zátěž kloubů, ulehčuje srdci činnost, plíce přijímají více kyslíku, zvýšený krevní tlak klesá a nalezneme i mnohá další pozitiva.
Musíme při půstu věnovat mimořádnou pozornost jedné věci. Při půstu se v krvi zvyšuje obsah kyseliny močové. Po půstu hladiny hodnot kyseliny močové začínají klesat.
Proto je nutné hodně pít vodu se šťávou z citronů. Ale pokud užíváme léky na snížení hladiny, musíme být při i po půstu pod odborným dohledem lékaře.
Foto: Profimedia
Půst s tradicí
Středa ukončuje masopustní veselí (Popeleční středa připadá na
46. den před Velikonoční nedělí, pro každý rok platí jiné datum
Velikonoc, což ovlivňuje i stanovení data Popeleční středy).
Velikonoční půst trvá 40 dní (neděle se nezapočítávají) a uzavírá
ji Svatý týden, resp.
oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Nejpřísnější postění připadá právě na Popeleční středu, kdy dělá
kněz věřícím křížek na čele z posvěceného popela z ratolestí
(kočiček), a potom na Velký pátek, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus.
Svatý týden provází spousta křesťanských rituálů, mezi nimi i ty
související s jídelníčkem:
- Modré pondělí je velice důležité dodržovat pitný
režim a dodat tělu hodně vody - Šedivé úterý servírují se kroupy a šoulet
- Sazometná středa lidé pečou jidášky
- Zelený čtvrtek jídelníček tvoří zelené jídlo, proto
se nejčastěji vaří špenát - Velký pátek nejpřísnější den půstu, je povoleno jen
jedno bezmasé jídlo - Bílá sobota pečou se mazance a beránci
- Boží hod velikonoční v neděli jsou posvěcovány
velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chleba i víno) - Velikonoční pondělí od pondělí začíná týden
vaječných pochoutek
Lidové stravovací zvyky
Mnoho původních velikonočních zvyků a obyčejů se dodržuje
i v současnosti. Většina z nich má nějaký symbolický význam,
postavený na kulturních a náboženských tradicích, pověrách nebo
pranostikách. K Velikonocům se vážou i zvyky, které nejsou součástí
křesťanství, ale vycházejí z praktického života.
Období od února do jara bývalo historicky v našich podnebných
podmínkách jedním z nejtěžších, pokud jde o přežití. Protože nebyly
lednice a mrazáky, hospodářská zvířata se zabíjela postupně v průběhu
celého roku – velká drůbež jako husy, kachny a krůty nejčastěji od
podzimu do zimy, prasata nejvíce v zimě.
Zabíjačky probíhaly
v jednotlivých staveních postupně a ten, který zrovna zabíjel, dával
svým sousedům výslužky v podobě jitrnic, zabijačkové polévky apod.
Díky tomu měli prostí lidé alespoň jednou týdně maso.
Jak zásob
v průběhu zimy ubývalo, bylo potřeba uskrovnit se a toto chudé období na
konci zimy a začátku jara se stalo obdobím půstu.
V zimě ani slepice nenesly vejce a první vejce, která drůbež začala
snášet, byla použita na vysezení kuřat. Proto žlutá barva, kuřátka,
vejce atp. sloužila jako symbol příchodu jara, radosti, znovuzrození.
V zimě se nedojily krávy, kozy nebo ovce, protože byly ve vysokém stupni
březosti a mléko se začalo dojit až po narození mláďat.
Na jaře se pak
oslavovala mláďata – jako dar přírody, příchod nového života, nové
zdroje jídla.
Mezi obdobím hojnosti a půstem se slavil Masopust, během kterého se
všichni veselili, hodovali a pili, co hrdlo ráčilo. Bylo dovoleno najíst se
do syta, dopřát si maso, jitrnice, tučné smažené koblihy aj.
, ale po
Masopustu začal poměrně přísný půst. Lidské tělo vydrží bez jídla
velmi dlouho, až týdny. Opravdový asketa tak zvládne bez jídla celé
období od Masopustu až do Velikonoc.
Ovšem za předpokladu, že bude tělu
doplňovat tekutiny, bez kterých fungovat nemůže.
Letem světem půstu
Velikonoční půst měl tradičně velmi přísnou podobu. Po celých
40 dní se nesmělo jíst maso, vejce a mléčné výrobky, zpravidla se jedlo
pouze jednou denně. Výjimku tvořily neděle, kdy byla pravidla mírnější.
Během postní doby byla vyžadována střídmost v jídle a jíst se měly
hlavně ryby, zelenina a zeleninové saláty, různé druhy polévek.
Dnes je velikonoční půst vnímán a dodržován v mnohem
mírnějším duchu. Lidé se snaží dodržovat střídmost v jídle, ale ne
striktní. Ani v současnosti by však neměla být postní doba jen
o dodržování půstu v jídle a odříkání si zábavy.
Důležité je
obrátit se sám k sobě a říct si, zda nás život, který žijeme,
naplňuje. Jestli je správné žít povrchní život a kupovat spoustu
zbytečností, které jsou nám vnucovány a které ke šťastnějšímu životu
nepotřebujeme.
Jde jen o to pozastavit se, tyto věci si uvědomit a začít
žít v souladu se svým svědomím, přírodou, okolím.
Jogínský půst je velmi stará technika zvaná
Šankhaprankšalána, která začíná být v západním světě známá a
používaná.
Spočívá v tom, že se při úplňku dodržuje půst spojený
s pitím slané vody a je doplněný speciální sadou cvičení. Cílem je
vyprázdnit střeva před tím, než se začne konzumovat zeleninová dušená
strava.
Na půst navazují meditace a střídmá vegetariánská strava.
Šankhaprankšalána působí velmi blahodárně na celý organizmus, tělo
i mysl.
Fitness půst vychází ze schopnosti těla přizpůsobit se
střídání období půstu a hojnosti, na které je zvyklé už od prehistorie.
Dnešní trendy ve fitness fungují na principu, že lidské tělo slouží
i jako zásobárna energie, která se v určitý čas kumuluje a v určitý
čas spotřebovává.
Nabírání hmoty je tak spojeno s větším příjmem
potravy a silovým, neaerobním cvičením, zatímco následující období
rýsování svalů s nižším kalorickým příjmem a zařazením více
aerobního pohybu.
Tímto způsobem si tělo zvykne zásoby nabrat a pak zase
pustit (shodit) a nebojí se spálit velké množství tukových zásob.
Při jakémkoli půstu je důležité dodržovat pitný režim. Dehydratace
hrozí zvláště na začátku půstu, kdy organizmus zpomalí a nevysílá
signály žízně. V průběhu půstu pak pravidelný a vhodný pitný režim,
který tělu zajistí dostatek tekutin i minerálních látek, významně
podpoří všechny důležité životní funkce.
Přínosy dlouhodobého půstu
Na začátku, po odeznění euforie z odhodlání, může být postění
velmi těžké, ne-li kruté. Tělo i mysl podstupují něco, co pro ně není
každodenní přirozeností.
Takže se nejdříve propadneme kamsi dolů, do
temna, kde se mohou vynořovat těžké věci a silné emoce (vztek, agrese,
úzkost apod.) – vše se zintenzivní. Poté přijde další fáze, kdy
začíná pocit lehkosti, volnosti, zářivosti, tzn.
vystoupáme kamsi nahoru.
Toto příjemné období pak přetrvává – kratší nebo delší dobu, podle
osobnosti.
Každý půst by měl být doprovázen klidem, proto je vhodné umírnit
všechny aktivity, celkově se zpomalit, dát prostor meditaci. Celá zrychlená
mysl se tak uklidní a stane se jasnější, citlivější, pozornější.
Díky
tomu vznikají méně třecí plochy nebo konflikty s okolím a po pracovní
stránce jsme efektivnější, rychlejší, bystřejší.
Pokud bychom si
dopřáli několikrát do roka půst s klidem a meditací (v křesťanském
světě je během roku několik delších postních období), byla by naše
psychika ve skvělé kondici a nepotřebovali bychom psychoterapeuty. Nebo jenom
minimálně.
Dlouhodobý půst bez masa, cukru, tuků, alkoholu a často i bez mléka má
na tělo detoxikační účinky. K tomu v nemalé míře přispívá také
vhodný pitný režim, protože pomáhá z těla odplavovat odpadní látky.
Ideálním zdrojem tekutin jsou přírodní pramenité a minerální vody,
které jsou velmi kvalitní, čisté a neupravené, bez obsahu chemických
přídatných látek.
Díky detoxikaci těla se pak revitalizuje náš mikrobiom. Ozdravená
střeva začnou produkovat ty správné mikroorganizmy, které si následně
žádají tu správnou stravu, a tím i naše psychika produkuje ty správné
myšlenky.
Za tradiční jarní půst nemohla chudoba a nedostatek, ale moudrost našich předků
Že jaro definitivně převzalo žezlo, o tom není pochyb. Stromy, keře a byliny začínají hrát barvami a květy hltají teplé sluneční paprsky doslova plnými doušky.
S jarem souvisí řada tradic a zvyků. Protože naše společnost miluje, když si může užívat a bavit se, pod nejoblíbenějšími zvyky si zřejmě představíte mrskut, pomlázku nebo šmigrust – záleží, na jaký název jste ze svého kraje zvyklí –, dále plesy, vesnické oslavy nebo v poslední době den svatého Patrika. Zkrátka vše, co je spojené s konzumací výborných pokrmů nebo nápojů.
Jenže, nebylo by správné „vyzobat“ z palety lidových zvyků jen ty nejpříjemnější. I ty nepopulární tradice, které byly spojeny se strádáním a odříkáním, měly svůj význam. Platí to i pro jarní půst. Dnes si o něm povíme víc. Kromě toho vám poradíme, jak si takový půst naordinovat pro současnou dobu. Není to žádné utrpení a pro vaše zdraví to přinese jen samá pozitiva.
Půst od Tří králů do Velikonoc s jedinou přestávkou
Základní definici tradičního masopustu zná snad každý. Pevné datum jeho začátku bylo od pradávna na Tři krále, tedy 6. ledna. Jeho definitivní konec pak nastává na Velikonoce. A v mezidobí, někdy na přelomu února a března, si lidé dopřáli několik dní „oddychu“, kdy se mohli dosyta najíst, napít a pobavit.
Toto období odstartoval dle tradice tzv. Tučný čtvrtek, kdy se vystrojila pořádná hostina, obvykle se zabijačkou. Pak se o slovo přihlásila Taneční neděle s veselicemi a plesy, které probíhaly až do Maškarního úterý.
Ale hned nato přišla Popeleční středa, kdy ponocný troubením na roh zavelel ke konci veselení a k návratu ke střídmému životu.
Tento svátek se nazývá někde ostatky, někde fašank, oficiálně je to ale masopust nebo karneval. A ať už mluvíme o průvodu masek na českých dědinách, o „Il Carnevale“ v italských Benátkách nebo o proslulém gigantickém mejdanu v Riu, vše vychází ze stejného základu.
Restart metabolismu
Proč si vlastně lidé na tak dlouhou dobu upírali dobré jídlo a pití? Bylo by chybou svalovat to na všeobecnou bídu a nedostatek. Naši předkové tehdy cítili mnohem více než my spojení s přírodou.
Příroda stanovila jasná pravidla: na zimu vše odkvete, dny se zkrátí a zemi pokryje sníh, na jaře se pak vše postupně vrátí do normálu. Obyvatelům krajiny tak nezbude, než se na zimu pořádně předzásobit, tedy naládovat do těla co nejvíce energie, aby mrazové dny ve zdraví přežili.
Jakmile zlý čas pomine, metabolismus je třeba restartovat. Činíme tak pohybem venku, dýcháním a konečně i stravou – která ale musí být zdravá a střídmá.
Játra v tomto období fungují na plné obrátky
Je takové chování anachronismus, když zimy už nejsou tak studené, jak bývaly, a i v lednu najdeme na pultech obchodů maso, pečivo, sladkosti nebo exotické ovoce? Odpověď zní: ne! Naše těla totiž stále ctí posvátné zákony přírody.
Právě na jaře zaznamenáváme nejvyšší aktivitu jater. Fungují na plné obrátky, aby odstranila z těla nepotřebné zásoby a škodliviny. K bezvadnému výkonu jater a žlučníku je zapotřebí konzumace stravy lehké a zdravé.
To ostatně potvrdily i nejmodernější lékařské výzkumy.
40 dní se zdravou stravou? Žádný problém
Není vůbec ke škodě, když k jaru nasadíte „půst“. A neznamená to, že se musíte zcela zříci potravy. Po vzoru našich předků a doporučení potravinových specialistů se spíše zamyslete nad svým jídelníčkem. Odbourejte z něj uzeniny, smažená jídla a sladkosti.
Naopak nasaďte více zeleniny, ovoce, zakysané mléčné výrobky a celozrnné výrobky. I když ryba je také maso, i středověcí křesťané před konzumací ryb přivírali oči – ryba je jídlo chudých a půst zdrženlivosti se na ni nevztahuje.
Jen si dopřejte pstruha, nabízí-li ho vaše oblíbená restaurace – doplníte tak do svého těla zásoby omega-3 mastných kyselin, vitaminu B a některých minerálů. Objevujte kouzlo léčivých bylin, ať už v podobě detoxikačních směsí, nebo léčivých čajů.
Naopak se vystříhejte pokrmů z fastfoodových restaurací, sladkostí a slaných dobrůtek.
Těch čtyřicet dní to určitě vydržíte!
Velikonoční půst pro vaše tělo i mysl
Postní období má kořeny v náboženství, kdy se touto cestou křesťané připravovali na svůj nejvýznamnější svátek. Doba odpírání navazuje na masopustní oslavy, které jsou naopak obdobím vydatného jídla, tance a veselí.
Jeho koncem i vrcholem je Masopustní úterý s maškarním průvodem. Popeleční středou půst začíná a jeho smyslem je mimo jiné také očištění organismu.
Půst není jen o vynechání některých potravin a abstinenci, ale také se zaměřuje na duchovní růst a snaží se probouzet v lidech větší soucit či ohleduplnost vůči ostatním.
Dříve měl poměrně striktní podobu. Vynechalo se maso (s výjimkou ryb), uzeniny, mléčné produkty, vejce, alkohol, sladkosti a jedlo se pouze jednou denně. Výjimku měla každá neděle, kdy se pravidla zmírňovala, ale rozhodně se nejednalo o žádné velké přejídání.
Půst se vztahoval na zdravé osoby ve věku od 15 do 60 let a poté byl dobrovolný. V současné době se postí i nevěřící, a to z jednoho prostého důvodu – je to účinný detox, ke kterému každý přistupuje trochu jinak. Postní doba trvá i dnes 40 dní.
Zdravě a lehce. Tímto heslem jsme se řídili při přípravě tohoto výběru receptů. Ať už se chystáte dodržovat půst nebo…
Celý článek
Půst jako čista těla i duše
Nejrůznější kúry pro očištění organismu nejsou žádnou novinkou a jejich popularita stále stoupá. Někomu stačí k snídani horká voda s citronem a jiný zase pije celý týden jen zeleninové a ovocné šťávy.
Obecně platí, že rostlinná strava se lépe tráví, nezatěžuje organismus, ale naopak ho nastartuje. Při vynechání kávy a alkoholu zase docílíte odkyselení, které v dnešní době trápí velkou část populace.
Tímto se nastartuje očista všech orgánů v těle, nejvíce se projeví na játrech a ledvinách. Právě v nich se hromadí toxiny, které tělo nestačí odbourávat. Výsledkem bývá únava, špatný spánek, snížení koncentrace, zhoršení produktivity, kvality vlasů, pleti i nehtů.
Jakmile tělo není zaneprázdněné detoxikováním organismu, začíná fungovat trochu jinak. Nejčastěji se v době postění doporučuje zkusit meditovat, zamyslet se nad svým životem a nad tím, co v něm potřebujeme a co naopak ne.
Ne každý se ovšem rozhodne pro rozjímání o smyslu života a raději si doma usedne s oblíbenou knihou, zacvičí si jógu nebo si pustí oblíbenou hudbu a na chvíli zkrátka zpomalí.
Čas pro sebe je stejně důležitý jako vyvážená strava bez alkoholu a kouření.
Co si během půstu dopřát a čemu se vyhnout
Absence masa je postním základem, ryba je naopak v pořádku. Nejlepší volbou jsou mořské druhy, obsahují totiž kýžený jód, blahodárný pro naši štítnou žlázu.
Zkuste omezit i všechny živočišné výrobky, ale tvaroh nebo kefír se nepočítají za zvlášť velký prohřešek. Velmi se doporučuje vynechat alkohol, kávu, černý čaj, cukrovinky a cigarety. Vše záleží na tom, jak si půst nastavíte.
Někdo období půstu tráví tím, že omezí také sledování televize či pobyt na sociálních sítích.
Svou pozornost naopak věnujte ovoci, zelenině, luštěninám a místo sladkostí si dejte raději oříšky. Nebojte se ani těstovin, celozrnného pečiva, rýže, brambor na desítky způsobů nebo zavařenin.
Jejich konzumací uděláte ve spíži místo pro ty, které připravíte v následujícím létě. Velmi důležité je poctivě dodržovat pitný režim. Nejlepší je obyčejná voda, ale pokud vás začne nudit, tak si do ní přidejte trochu citronu. Vhodný je i domácí neslazený ledový čaj nebo čaje bylinkové. Mějte vždy na paměti, že držet půst neznamená hladovět.
Jednoduše upravte množství a zkuste se vyhnout nezdravým potravinám.
Ať už jste příznivcem luštěnin nebo vás tato surovina kvůli nadýmání příliš neláká, podívejte se na naše dnešní tipy,…
Celý článek
Kdy s půstem začít
Jelikož se půst vztahuje k Velikonocům, je jako ony pohyblivý. Začátkem půstu je Popeleční středa, která připadá v letošním roce na 17. únor.
Své postění pak tedy ukončíte ve čtvrtek 1. dubna a můžete si naplno užít všechny radosti Velikonoc. Ať už jste se rozhodli pro radikálnější, benevolentní nebo žádný půst, tak si před 17.
únorem rozhodně nenechte ujít masopustní koblížky.